RIZIKOVOST REZIDUÍ PESTICIDŮ PRO ZDRAVÍ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT OBSAŽENÝCH VE VODĚ A JEJICH VLIV NA KVALITU ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ. MVDR. IVO STRAUSS
BŘEZEN 2010 V souladu s článkem 30 nařízení (ES) č. 396/2005 se v následujícím dokumentu předkládá program kontroly pro rezidua pesticidů v České republice pro roky 2010 – 2012.
Zpracovatel: Ministerstvo zdravotnictví sekce hlavního hygienika a náměstka pro ochranu a podporu veřejného zdraví odbor ochrany veřejného zdraví Projednáno a odsouhlaseno mezirezortní pracovní skupinou pro rezidua pesticidů Schválil: MUDr. Michael Vít, PhD. hlavní hygienik ČR a náměstek ministryně
VÍCELETÝ KONTROLNÍ PLÁN PRO REZIDUA PESTICIDŮ 2010 – 2012 ČESKÁ REPUBLIKA
Tento víceletý kontrolní plán pro rezidua pesticidů 2010 – 2012 pro Českou republiku, který byl vydán v souladu s článkem 30 nařízení (ES) č. 396/2005 a kde se v dokumentu předkládá program kontroly pro rezidua pesticidů v České republice pro roky 2010 – 2012. Zpracovatelem bylo Ministerstvo zdravotnictví, sekce hlavního hygienika a náměstka pro ochranu a podporu veřejného zdraví odbor ochrany veřejného zdraví. Projednáno a odsouhlaseno mezirezortní pracovní skupinou pro rezidua pesticidů. Pouze výňatek: Vody používané pro napájení zvířat Vyšetřování vod k napájení hospodářských zvířat je součástí kontroly, zda se touto cestou nedostávají do zvířat škodliviny, nebo zda nejsou jejím prostřednictvím aplikovány nepovolené léčivé a anabolické přípravky. V roce 2010 v rámci plánovaných odběrů bylo provedeno vyšetření 10 vzorků vod k napájení pro drůbež na přítomnost chloramfenikolu, dimitridazolu, metronidazolu, ronidazolu a 10 vzorků vod pro napájení skotu na přítomnost látek ze skupiny beta-blokátorů (nepovolené látky s anabolickým účinkem). V žádném případě nebyla zjištěna měřitelná koncentrace těchto látek. Také vyšetření vod v sádkách ryb v souvislosti se zjištěním reziduí malachitové zeleně a její leukoformy (MG/LMG, nepovolené látky pro ošetření v chovu tržních ryb) neprokázalo použití této látky na konkrétních rybích farmách. Mimo těchto plánovaných vyšetření bylo provedeno celkem 742 vyšetření vzorků vod a bylo zjištěno 15 nevyhovujících vyšetření v obsahu dusičnanů.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) .
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) je základním kamenem Evropské Unie pro hodnocení rizika týkajícího se bezpečnosti potravin a bezpečnosti krmiv. Výnos rostlinné výroby je neustále ohrožován škodlivými organismy včetně plevelů; že je bezpodmínečně nutné chránit rostliny před těmito riziky, aby se zabránilo poklesu výnosů a napomohlo zajistit spolehlivost zásobování; jedním z nejdůležitějších způsobů ochrany rostlin a rostlinných produktů a zlepšení zemědělské výroby je používání přípravků na ochranu rostlin; tyto přípravky na ochranu rostlin mohou mít nežádoucí účinky na rostlinnou výrobu a jejich používání může přinášet rizika a nebezpečí pro člověka, zvířata a životní prostředí, zejména jsou-li uvedeny na trh bez úředních zkoušek a povolení, a jsou-li nesprávně používány; právní úprava povolování musí zabezpečit vysokou úroveň ochrany, která musí zejména zabránit povolení přípravků na ochranu rostlin, jejichž rizika pro zdraví, podzemní vody a životní prostředí nebyla předmětem vhodného výzkumu a že cíl zdokonalit rostlinnou výrobu by neměl mít přednost před ochranou zdraví lidí a zvířat a životního prostředí; při povolování přípravků na ochranu rostlin je nezbytné se ujistit, že při správném použití pro určený účel jsou dostatečně účinné a nemají nepřijatelný účinek na rostliny nebo rostlinné produkty, že obecně nemají nepřijatelný vliv na životní prostředí a zejména že nemají škodlivý účinek na zdraví lidí nebo zvířat anebo na podzemní vody; povolování by mělo být omezeno na přípravky na ochranu rostlin, které obsahují určité účinné látky specifikované na úrovni Společenství na základě jejich toxikologických a ekotoxikologických vlastností;
INFORMACE O NAPÁJECÍ VODĚ PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA
Napájení Voda je jednou ze základních a společně se vzduchem a světlem patří k nejlevnějším "živinám". Často tato základní tekutina bývá v chovatelské praxi podceňována. Voda jako základní biologické médium je přijímána zvířaty ve dvou podobách. První z nich je voda endogenní, tj. voda, která je obsažena v krmivech, resp. se do těla zvířete dostává právě pozřením těla rostlin. Takováto voda je velmi cenná, protože v sobě obsahuje rozpuštěné cenné živiny a minerální látky. Druhou formou je povrchová či podzemní voda studny, řeky, vrty apod. Kvalita vody musí odpovídat parametrům pitné vody. Voda je nezbytná pro udržení osmotického tlaku, slouží jako rozpouštědlo živin, reguluje tělesnou teplotu, má vliv na stavbu buněk. Voda je prostředím pro složité biologické děje a umožňuje látkové a energetické procesy. Značný vliv na metabolismus vody mají minerální látky, především sodík, draslík a chlór. Tyto prvky se podílí na udržení acidobazické rovnováhy a řídí vnikání vody do buňky. Nedostatek vody v organismu způsobuje poruchy v látkové výměně. Pokud trvá nedostatek vody déle, zahušťuje se krev, zpomaluje se trávení, zadržují se zplodiny metabolismu v těle.
INFORMACE O NAPÁJECÍ VODĚ PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA
O vodě se často hovoří jako o zapomenuté živině, poněvadž její význam byl mezi odborníky odjakživa zatlačován do pozadí ostatními složkami potravy. Přitom je voda zastoupena při všech životních funkcích a tvoří téměř 70 % tělesné hmoty dospělého jedince. Voda je pro každý živý organismus nezastupitelná a je nejdůležitější součástí těla zvířete. Bylo zaznamenáno mnoha autory, že zvíře může ztratit prakticky veškerý tuk a víc než polovinu bílkovin a přitom bude stále žít. Zatímco ztráta pouhé jedné desetiny vody znamená smrt. Dostatek kvalitní vody je nezbytný pro dobrou živočišnou výrobu. Voda tvoří až 80% krve, reguluje tělesnou teplotu a je nezbytná pro funkci orgánů, jako je trávení, vyměšování exkrementů a vstřebávání živin. Kvalitní voda k napájení je klíčem pro správnou živočišnou výrobu. Denní požadavek zvířat na množství vody je rozdílný podle druhu zvířat, jejich stáří, velikosti, fáze růstu, gravidity, laktace aj. všechny tyto faktory mají velký vliv na denní potřebu vody. Další vlivy jako teplota vzduchu, relativní vlhkost, úroveň námahy zvířat, či zoohygienické podmínky jsou příklady těchto faktorů. Kvalita vody, která zahrnuje teplotu, slanost a nečistoty, které ovlivňují chuť a vůni, má také vliv. Obsah vody ve stravě a množství jeho konzumace také ovlivňuje množství vody, kterou zvířata potřebují k napájení, když logicky krmivo s relativně vysokým obsahem vody snižuje spotřebu pitné vody.
INFORMACE O NAPÁJECÍ VODĚ PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA
Vzhledem k tomu, že potřeba pitné vody u zvířat je velmi rozdílná a v mnoha případech je jedním z rozhodujících signifikantů správné zemědělské praxe a řízení, instaluje dnes mnoho zemědělců měřící zařízení pro spotřebu vody, aby získali přesné množství spotřeby vody (drůbež, prasata, dostihoví koně, skot aj.). Často je ve velkochovech prováděna i léčba (medikace) přes napájecí systém, kdy se ukazuje, že správně a včas poskytnutá medikace prostřednictvím napájecího systému je velmi účinná. U hospodářských zvířat systém medikace přes napájecí vodu vede k zajištění správného dávkování. Spotřeba vody je ovlivněna: věkem zvířete, pohlavím, živou hmotností, zdravotním stavem, faktory chovného prostředí (teplota, relativní vlhkost), užitkovostí, reprodukční aktivitou, složením krmné dávky kvalitě a parametrech napájecí vody atd.
INFORMACE O NAPÁJECÍ VODĚ PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA
skot U skotu je rozmezí přijímané vody za den značně variabilní, s průměrem mezi 80 120 litry. V letních měsících, zejména pak ve dnech, kdy teploty dosahují tropických hodnot, může spotřeba vody vzrůst až na 180 l za den. Více jak polovina přijímaného denního množství vody odchází z těla v podobě moči a výkalů, dále pak je voda z těla "vylučována" v podobě mléka a v neposlední řadě termoregulační mechanismy (evaporace, respirace). Rozdíly v množství přijímané napájecí vody jsou jak mezi jednotlivými kategoriemi, tak i v rámci kategorie. Např. krávy stojící na sucho přijímají okolo 30 až 50 litrů vody za den, zatímco vysokoprodukční dojnice až kolem 120 litrů, v případě extrémních letních teplot až 180 l. Vyššího příjmu vody lze dosáhnout např. podáváním chlazené vody v letních měsících, či ohřevem (temperací) vody v zimních měsících. Orientační ukazatele denní spotřeby vody Tele 50 kg. ž.hm. 4 - 7,5 l napájecí vody Jalovice 360 kg ž.hm. 38 - 60 l napájecí vody Dojnice 650 kg ž.hm. 80 - 190 l napájecí vody Příjem vody ovlivňuje také roční období.
INFORMACE O NAPÁJECÍ VODĚ PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA
Mléčný skot Mléko se skládá z téměř 87% vody. Dostatečné zásobování kvalitní vody pro dojnice je nesmírně důležité. Zemědělci dnes obvykle poskytují kravám volný přístup k čerstvé vodě po celou dobu, protože dostatek tekutin je limitující pro laktující krávy a úzce zde souvisí produkce mléka s množstvím vlhkosti v krmivu a environmentálních faktorů, jako jsou teplota a vlhkost vzduchu. Nejvyšší příjem vody u dojnic se obvykle projeví v čase největšího příjmu krmiva. Masný skot Lze jen obtížně přesně dokumentovat spotřebu vody u masného skotu, ale ukazuje se, že požadavky masného skotu na vodu jsou závislé na tom, zda jsou zvířata laktaci, jaký je obsah tekutin v krmné dávce a environmentálních faktorech, jako je teplota a relativní vlhkost vzduchu. Studie na pastvě také prokázaly, že přírůstky zvířat jsou vyšší, pokud je zajištěn trvalý přístup k vodě na pastvinách a to i přesto, že zvířata získávají velké množství vody z běžné stravy.
INFORMACE O NAPÁJECÍ VODĚ PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA
Prasata Příjem vody prasaty je poměrně velký. Pro mladá zvířata se uvádí poměr vody k suchému krmivu 3:1. U starších zvířat závisí příjem vody značně na teplotě prostředí a fázi reprodukčního cyklu. Podle pozorování konaných u prasat ve výkrmu při optimálních podmínkách a stájových teplotách kolem 20 °C byly značné rozdíly ve frekvenci pití během 24 hodin v závislosti na konzistenci krmné dávky. Prasata krmená suchou směsí krmiv pila průměrně 9× až 10× denně, při krmení vlhčenou směsí 2× až 3× denně a prasata krmená vlhčenou směsí do koryt s možností stálého přijímání suchého krmiva ze samokrmítek pila 8× denně. Po každém příjmu krmiva pociťuje prase potřebu příjmu vody. Prasata pijí vodu i během krmení, a to hlavně při krmení suchou směsí. Voda ve výkrmu prasat při mokrém krmení bývá v chovatelských kruzích velmi diskutovaným tématem. Obecně se však má za to, že voda obsažená v krmivu neuspokojí dostatečně potřeby příjmu tekutin u prasat. Z tohoto důvodu je nutné, aby zvířata kromě zvodněného krmiva měla možnost přijímat napájecí vodu i v době mimo dobu krmení. Tento požadavek je možný vyřešit instalací napáječek nebo dalšího přídavného žlabu, ve kterém budou mít zvířata napájecí vodu.
INFORMACE O NAPÁJECÍ VODĚ PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA
Funkce a význam vody pro prasata je velký. O vodě se často hovoří jako o zapomenuté živině, její význam byl odborníky odjakživa zatlačován do pozadí ostatními živinami což je to pozoruhodné, zvláště když si uvědomíme, že voda je zastoupena při všech životních funkcích a tvoří téměř 70 % tělesné hmoty dospělého jedince. Je nejdůležitější součástí těla zvířete a pokud se užitkovost prasat ve střediscích živočišné výroby potýká s nezdarem, chovatelé zřídkakdy uvažují o vodě jako o možné variantě neúspěchu. Chovatelé, stejně tak jako veterináři, obvykle hledají příčiny zhoršené užitkovosti v krmení, ve zdraví nebo ve stájovém prostředí. Potřeba vody pro prasata: prasnice nezapuštěné a březí: první 3 měsíce 8 - 10 litrů/den 4 měsíc 10 - 15 litrů/den prasnice rodící a kojící 25 - 40 litrů/den, adlibitní přístup, o teplota 10 c selata 0,5 - 0,7 litrů/den, (10% z hmotnosti selete), o teplota vody min. 14 c prasata žír 6 - 10 litrů/den
KONĚ
Koně V těch případech, kdy koně nemají volný přístup k vodě, musejí být napájeni a mít možnost se napít dosyta minimálně dvakrát denně v pravidelně rozložených intervalech. Koně, kteří jsou drženi při teplotě okolí vyšší než 0 stupňů C, musejí mít zajištěný volný přístup k vodě. Při nižších teplotách musí dostávat vodu z nezamrzajícího systému nebo dostávat ohřátou vodu nejméně 2krát za den. Pokud je to možné, mají koně sami mít možnost se napít, kdy chtějí. Ohřátá voda dlouho nezamrzá a je koňmi preferována. Všeobecný platí, že přítok vody v korytě by měl být minimálně 8 l/min., pokud je přítok špatný, koně pijí méně a to má negativní vliv na jeho zdraví.
400 Kg 550 Kg 680 kg
13 l 20 l 23 l
20 l 30 l 36 l
27 l 40 l 45 l
DRŮBEŽ
Drůbež Potřeby vody u brojlerů jsou přímo úměrné hmotnosti. Voda musí vyhovovat požadavkům a odpovídat druhu, spotřebě krmení a teplotě vzduchu. Více než polovina z příjmu vody drůbeže se získává z krmiva. Automatické zařízení zajišťuje stále volný přístup k vodě, aby mohlo být napájení drůbeže zajištěné po celou dobu výkrmu. Jakmile teplota vzduchu překročí 30°C, může se spotřeba vody zvýšit o 50%. Drůbež není schopná se potit, aby mohla regulovat tělesnou teplotu. Jejich způsob zajištění tepelné regulace tvoří zvýšení dechové frekvence (lapou po dechu) aby vyloučili přebytečné teplo, což má za následek uvolnění velkého množství tělních tekutin. Které musí být nahrazeny, aby se u drůbeže neprojevila dehydrataci. Okyselená napájecí voda zvyšuje užitkovost u drůbeže, kdy úprava napájecí vody může být vhodným postupem pro zlepšení užitkovosti zvířat, léčbu nemocí nebo zlepšení kvality podestýlky. Úprava napájecí vody organickými kyselinami zlepšuje zdraví zvířat a udržuje napáječky bez bakterií. Dále Vás mohu zahltit tabulkami které odhadují denní spotřebu vody u jednotlivých druhů drůbeže, v různých fázích růstu, nebo ukázat vliv teploty vzduchu na spotřebu vody, neudělám to.
OVCE, KRÁLÍK, NOREK
Ovce Pastva ovcí, a to zejména v chladnějších ročních obdobích, může vyžadovat relativně málo vody nad rámec toho, co získávají z krmiva. Je však mít na paměti, že sušší počasí, má za následek zvýšený příjem vody. Odhad množství vody spotřebované denně u různých kategorií ovcí. Ovce na pastvě – 2-6 litrů/den, ovce ve stáji – 4-12 litrů/den a bahnice s jehňaty – 416 litrů/den. Králík a norek Pro tato méně běžná zvířata jsou všeobecná čísla založená na odhadech poskytnutých výrobci a chovateli, kteří pracují s těmito zvířaty. Stejně jako u jiných zvířat, jsou klíčové faktory ovlivňující příjem vody stejné, tzn. příjem krmiva, složení krmiva, teplota okolí, velikosti zvířete a jeho činnost. Nejdůležitějším faktorem ovlivňující příjem vody u králíků je teplota okolí. Králíci budou pít dvakrát tolik vody během horkého letního počasí (30°C), než v průběhu mírných období (10°C). Králíci krmení krmivem s vysokým množstvím vlákniny, nebo s vysokým obsahem bílkovin budou mít tendenci pít více vody, než opačně. Vysoký obsah vlákniny zvyšuje celkovou potřebu vody, která by udržovala přiměřenou hladinu tekutiny v trávicím traktu. S vysokým obsahem bílkovin v krmné dávce se také zvyšují požadavky na vodu, protože dusík z nadbytečné bílkoviny je vylučován močí ve formě močoviny. Ledviny mají omezenou schopnost vylučovat vedlejší produkty močí, takže čím více močoviny zvíře vylučuje, tím více je vody v moči. Podobně proměnlivé požadavky na vodu má norek. Norek dostává tradičně potravu která obsahuje vysoké % tekutin (65% -75% vody). Tato strava mu zajišťuje pokrytí 80% -85% jeho nároků na vodu, zbývajících potřeba tekutin musí být dodána z pitné vody.
KVALITA VODY
Kvalita vody Je také důležité si uvědomit, jaký dopad může mít kvalita vody na objem spotřebované vody. Například odporně páchnoucí nebo špatná chuť vody může zvířata od pití zcela odradit. Ve svém důsledku může pak mít špatná kvalita vody vliv na zdraví stáda, což může vést ke smrti zvířat a ekonomickým ztrátám výrobce. Je nutné vždy posoudit kvalitu vody a to jak na místě použití tak zdroj. Dát pozor na kontaminaci napájecího zařízení aspiračním prachem, vylitým krmivem a fekáliemi, protože to může vést ke kontaminaci vody. Pravidelné čištění napajedel je základem správné zoohygieny v chovu, protože "zahnívající voda" je vizitkou velmi špatné péče o napájení zvířat a faremního managementu. Zahnívající voda je živnou půdou pro pomnožení bakterií a patogenů, které mohou v lepším případě „pouze“ zápach v horším i toxiny. Drůbež reaguje citlivěji na chuť a minerální obsah vody než ostatní živočišné druhy. Stále častěji se u drůbeže ve světě používá zařízení na úpravu vody, protože se tak předchází mnoha problémům s minerály železa ve zdrojové vodě, úprava zabíjí bakterie a odstraňuje povlak z vodního vedení.
KVALITA VODY
Tolerance na minerály (soli) v dodávkách vody se liší podle druhů zvířat, když drůbež je nejcitlivější, prasata středně a přežvýkavci nejméně. Obecně platí, že celkový rozpustný obsah soli menší než 1000 mg/l je vhodný pro všechny druhy hospodářských zvířat. Obsah soli mezi 1000 mg/l až 3000 mg/l je vyhovující pro všechny typy hospodářských zvířat, ale může způsobit změny trusu drůbeže, nebo průjem u hospodářských zvířat, která nejsou zvyklá na tuto hladinu soli. Obsah soli nad 3000 mg/l se nedoporučuje pro drůbež a je možné, že může dojít u hospodářských zvířat k odmítnutí. Obsah soli nad 5000 mg/l se správně nesmí zvířatům podávat. Pro všechna zvířata platí zákaz, pokud je obsah minerálů vyšší než 7000 mg/l.
PESTICIDY
Posledních 30 let došlo při snaze o co nejrychlejší růst produkce k rozmachu použití zemědělských chemikálií. Odhaduje se, že po celém světě, chemický průmysl produkuje pro zemědělskou výrobu asi 45.000 až 50.000 různých pesticidů. Například Velké Británii bylo za jeden rok prodáno 23.504 tun účinných látek pro použití v zemědělství. Toto množství činí 420 g chemikálií pro každého dospělého a dítě v této zemi. Obiloviny obdrží v průměru osm chemických látek, mezi časem, kdy se zasadí a jí. Ovoce a zelenina může být ošetřena 10 až 15 krát, proto je tak mnoho kampaní za biopotraviny tzv. ve jménu našeho zdraví a budoucnosti našich dětí?
PESTICIDY
Pesticidy jsou určeny pro specifické účely a na základě podobné chemické sloučeniny. Každý také nese související zdravotní rizika. Například nové důkazy naznačují, že některé druhy pesticidů, známých jako organochloridy s obsahem DDT, mají vlastnosti estrogenů a mohou způsobit předčasný porod. Studie v Brazílii a Indii, kde jsou koncentrace DDT významně vyšší, zjistila vyšší výskyt potratů a předčasně narozených dětí. Insekticidy většina insekticidů jsou sloučeniny obsahující fosfor a chlorované uhlovodíky. Tyto chemikálie se neodbourávají snadno a mohou se hromadit v těle, což vede mimo jiné, selhání jater. Použití insekticidů se zvýšilo 17 krát v posledních dvou desetiletích.
PESTICIDY
Herbicidy slouží k zabití rostliny. Některé zabijí všechno, co se dostane do kontaktu, zatímco jiní jsou druhově specifické. Herbicidy se skládají z velmi rozmanitých chemikálií, které zabíjejí tím, že blokují metabolismu. Při požití lidmi mohou způsobit mírné až středně těžké následky, zatímco některé jsou při konzumaci fatální. Použití herbicidů vzrostlo 15 krát v průběhu posledních dvou desetiletí. Rodenticidy jsou určené k zabíjení hlodavců. Mnohé obsahují antikoagulancia, kdy zvíře vykrvácí, jako je warfarin. Jsou také používány fosfáty kovů, jako je zinek a hliník. Často je aplikován strychnin. Rizika pro lidské zdraví, po požití jsou obrovské. Fungicidy slouží k zabití hub, které infikují rostoucí plodiny, ovoce, uložená semena. Z tohoto důvodu jsou většinou stříkané přímo na část potravin, které se mají jíst. Tyto houby jsou často mikroskopické plísně, kvasinky a rzí. Fungicidy jsou obvykle založeny na sloučeninách, které obsahují kovy jako měď a rtuť nebo uhlovodíků obsahujících síru. Použití fungicidů se zdvojnásobil každý rok za posledních 20 let.
PESTICIDY
Produkty jsou pravidelně voskovány ve snaze uchovat jejich vlhkost. Včelí vosk a šelak se používají nejvíce, a nejsou považovány za toxické. Skutečný problém však nastává, když jsou ve směsi s některými pesticidy a fungicidy. Pak vzniklý výsledný chemický koktejl je vysoce karcinogenní. Rezidua pesticidů v potravinách živočišného původu versus rostlinné příkrmy - srovnání. Skutečným problémem se zdá být maso a mléčné výrobky. To proto, že většina známých pesticidů jsou lipofilní, což znamená, že jsou vázány v tucích. Ukládají se pak v tukových tkáních zvířete, ptáků nebo ryb a stále více zvyšují svoji koncentraci v potravinovém řetězci.
PESTICIDY
Je známo, že rezidua pesticidů jsou častěji nalézány v mase drůbeže, ryb, másle a sádle, než v ovoci a zelenině. Ve své knize "Dieta pro Otrávený Svět" David Steinman zpracoval velké množství dat a došel k závěru, že potraviny mohou být rozděleny do tří kategorií podle počtu toxinů v nich nalezených. Jmenoval tyto tři kategorie "červená" (pro většinu toxické), "žlutá" (na střední) a "zelená" pro nejnižší výskyt jedovatých látek. S výjimkou rozinek a oříšků, byly všechny potraviny v "červené" skupině masné a mléčné výrobky. Rozinky patří mezi sušené ovoce, které bylo podrobeno chemickým postřikům. Arašídy obsahují často vysoce toxické karcinogeny tzv. aflatoxiny, což je produkt plísně - Aspergillus flavus.
PESTICIDY
Voda - nedávný průzkum pitné vody ve Velké Británii zjistil, že v 298 případech byla voda kontaminovaná chemickými pesticidy v koncentraci vyšší než maximální přípustné koncentrace (MAC), o jednu čtvrtinu. Celkem bylo zjištěno šestnáct různých aktivních přísad, jako jsou pesticidy a jiné průmyslové škodliviny. Dospělo se k závěru, že na vině je zvyšující se množství dusíkatých hnojiv přidávaných půdy. Jen asi polovina z hnojiv je zpracována plodinami, zbytek je splaven do našich vodních toků.
DĚKUJI ZA POZORNOST
Heslo dne: hlavně zdravě a bezpečně!!!
