REVIZE PALEOLITICKÝCH NÁLEZŮ Z ULICE KAMENNÉ (BRNO-ŠTÝŘICE)

Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. XCV: 2, 3–11, 2010

ISSN 0323-0570

REVIZE PALEOLITICKÝCH NÁLEZŮ Z ULICE KAMENNÉ (BRNO-ŠTÝŘICE) REVISION OF PALAEOLITHIC FINDS FROM KAMENNÁ STREET (BRNO-ŠTÝŘICE)

ZDEŇKA NERUDOVÁ MZM – ANTHROPOS [email protected]

ABSTRACT The paper brings review about a set of chipped stone industry, obtained by J. Skutil while building a house in Kamenná Street in 1929. Since its introduction to literature (SKUTIL 1932), the collection has not been newly classified in terms from technological and typological point of view or in terms of their cultural or chronological position. Therefore, most of it is placed in context with the Late Upper Palaeolitihic cultures. Although among the retouched tools, one piece morphologically ressemble the Magdalenian burin of Lacan type, the morphology, technology and metrical features, including one fragment of the ventroterminaly retouched tool are rather of a (Epi-)Gravettian character. KEY WORDS: Brno – Kamenná street, Upper Palaeolithic, lithic industry, techno-typologically revision, Gravettian, Epigravettian.

ÚVOD V rámci rekonstrukce struktury paleolitického osídlení v Brně-Štýřicích na podkladě výsledků nejnovějších výzkumů na ulici Vídeňské a v jejím okolí (NERUDA – NERUDOVÁ 2009; NERUDOVÁ – NERUDA 2010; v přípravě), bylo provedeno nové zhodnocení nálezů kamenné štípané industrie pocházející z přilehlé ulice Kamenné (obr. 1), které od jejich uvedení do literatury J. Skutilem v roce 1932 nebyly dosud nověji zhodnoceny. Jedná se přitom o velmi významný nález, který nám dokresluje časový rámec, způsob, důvody a intenzitu osídlení mikroregionu mezi úpatím Červeného kopce a tokem řeky Svratky v období pozdního glaciálu. Příspěvek byl napsán v rámci Institucionálního záměru MZM 00009486202. HISTORIE OBJEVU LOKALITY V Brně-Štýřicích v Kamenné ulici byly při bourání domu čp. 4 (obr. 1) a kopání sklepů a základů pro novostavbu nalezeny v roce 1929 mamutí a sobí kosti, mezi kterými ležely pazourkové artefakty (SKUTIL 1932). Jak Skutil uvádí: „Hlavní zmíněné ložisko kostí, promíšené prý popelem, asi z přibližné hloubky 1.50 m, obsahovalo dělníky rozbitou pánev mamutí, úlomky mamutích žeber a kousek parohu sobího; ložisko toto zřetelně pokračovalo do vnitřku stavby, materiál však byl zničen vyvážkou. Zde také získáno nejvíce pazourků, které byly vyhrabovány i podél celé základní stěny“ (SKUTIL 1932, 437). Dále ještě uvádí zajímavou informaci: „...při stavbě domu v Kamenné ulici č. 6 roku 1926 nebyly prý však podle výpovědi p. stavitele Rittera nalezeny žádné kosti“ (SKUTIL 1932, 437–438). Kamenné artefakty, zachráněné a publikované J. Skutilem se nacházejí ve sbírkách ústavu Anthropos MZM a jsou evidovány pod inv. č. 108 385–108 524. Kolekci o počtu

3


ISSN 0323-0570

TECHNOLOGIE POSTNEOLITICKÝCH ŠTÍPANÝCH INDUSTRIÍ VE SVĚTLE SOUBORŮ Z KRUMLOVSKÉHO LESA (MORAVSKÝ KRUMLOV, JIŽNÍ MORAVA) TECHNOLOGY OF POSTNEOLITHIC CHIPPED INDUSTRIES BASED ON THE COLLECTIONS FROM KRUMLOVSKÝ LES (MORAVSKÝ KRUMLOV, SOUTHERN MORAVIA)

MARTIN OLIVA MZM – ANTHROPOS

ABSTRACT The lithics from the Late Lengyel shafts consist primarily of cortical flakes and unsuccessfully shaped cubic precores, with very limited amounts of true blades. In spite of this it is evident that the production was focused on the fabrication of blades, removed from both the narrow or broad side of the core. In both of the largest assemblages of the final Eneolithic (Bell beakers) we can observe a balanced representation of discoidal and prismatic cores. Blade cores are as rare as the blades themselves. In the Early Bronze age, improvements in the flaking technique resulted in many discoid, irregular and sometimes very flat cores (with both flake and blade scars). The typical discoid cores with almost complete zig-zag perimeters are rare. The mass chipping of chert in the Krumlovský les is revived again in the era of urnfields, this time, however, without the minimum effort to achieve any formalised or at least practically useful products. Cores are dominated by crashed remnants and fragments followed by initialised pieces. We did not register any blade cores. It seems that the splinter technique was widely used, while the blades and crested removals are almost missing The common trait of all Hallstatt-age collections is the predominance of flat cores over the other reduced pieces. Among the dominant flat cores the unifacial pieces are always prevailing over the bifacial ones, and among the bifacial cores the pieces with centripetal or irregular reduction occur almost always more often than the unidirectional pieces. In the pit dwelling very often occurs the splinter technique, with the help of which various types of cores had been reduced or finished, namely the discoidal, flake and blade cores. Today it is evident that the mining of quality silicites at other mines also did not arise out of everyday needs, but from the desire to manufacture prestigious, and hence sought after, tools. Krumlov Forest chert however, concerns a low quality raw material source, which cannot be used to make complex tools. No Eneolithic axes or Early Bronze Age daggers were made from it. KEY WORDS: Neolithic, Eneolithic, Bronze Age, Hallstatt Age, Moravia, Krumlovský les, lithic technology, Jurassic chert.

I. ÚVOD Během sedmnácti výzkumných sezón se v rozsáhlých exploatačních areálech Krumlovského lesa (OLIVA 2010) podařilo objevit nesčíslné množství štípaných artefaktů různých pravěkých kultur v časovém rozpětí od paleolitu (OLIVA 2008) do starší doby železné. Nejstarší z nich, jakkoli pocházejí i ze stratifikovaných lokalit (NERUDA – NERUDOVÁ eds. 2009) a z podzemních dobývek (mezolitické a staroneolitické šachty v revíru I), skýtají k otázkám vývoje technologie jen doplňkovou informaci, protože většina pramenů k jejímu poznání pochází odjinud. Zcela jinak je tomu se štípanými industriemi z doby, kdy tato skupina hmotné kultury již obecně ustupuje, ale těžba v Krumlovském lese se naopak rozvíjí. Drtivá většina dokumentů k technologii štípané industrie našeho eneolitu až halštatu tudíž pochází právě z výplní šachet a těžních teras, a z dílen v jejich soused-

13

ISSN 0323-0570


ŽÁROVÝ HROB KULTURY S MORAVSKOU MALOVANOU KERAMIKOU Z VEDROVIC, V POLOZE ,,ZA DVOREM“ BRANDGRAB DER KULTUR MIT MÄHRISCHER BEMALTER KERAMIK IN VEDROVICE, FLUR „ZA DVOREM“

ZDENĚK HÁJEK1 – ALENA HUMPOLOVÁ2 1 FF MU Brno, 2 MZM Brno

ABSTRACT The second cremation grave belonging to the Culture with Moravian Painted Ware was discovered in Vedrovice, site „Za dvorem“ in the year 2000. It was secondarily deposited in object 184, which dates back – according to all analysed materials – to the transitory period Ib/IIa LbK. Ceramic materials date the grave 15 reliably into the upper phase IIa of the Culture with Moravian Painted Ware (Lengyel culture). KEY WORDS: Vedrovice, Culture with Moravian Painted Ware, Lengyel culture, Linear pottery Culture, cremation grave, analyses of archaeological material

ÚVOD Lokalitu Vedrovice není třeba příliš představovat. Jedná se o významnou sídelní aglomeraci na jižní Moravě nedaleko Moravského Krumlova, známou především nálezy z období neolitu a počátku eneolitu. Nejvýznamnější složku tohoto pravěkého osídlení tvoří kultura s lineární keramikou (dále jen LnK) a kultura s moravskou malovanou keramikou (dále MMK). Dějiny zkoumání této lokality jsou spojeny s Moravským zemským muzeem v Brně, které zde několik sezón provádělo terénní výzkumy pod vedením Vladimíra Ondruše, v pozdějších letech jsou pak spjaty s osobou Aleny Humpolové. Při posledním velkém archeologickém výzkumu ve dnech 24. 7.–31. 8. 2000 byl objeven druhý žárový hrob, náležející kultuře s moravskou malovanou keramikou. První hrob odkryl V. Ondruš v roce 1975 v trati „Široká u lesa“ při zkoumání pohřebiště kultury s lineární keramikou (HUMPOLOVÁ 1992, 62). Nálezy žárových hrobů na Moravě nejsou příliš časté, jde spíše o sporadické nálezy. Jsou to doposud dva hroby z Výrovic datované do fáze IIb MMK (RAKOVSKÝ 1977–78, 95–97; 1984, 19–20), jeden hrob z Jaroměřic nad Rokytnou z fáze Ib MMK, zkoumaný J. Palliardim počátkem 20. století, publikovaný až P. Koštuříkem a náležející fázi Ib MMK (KOŠTUŘÍK 1980, 57–64), žárový hrob z Hlubokých Mašůvek z fáze Ib MMK (HUMPOLOVÁ 1992, 64), hrob z Křenovic, který náleží spíše epilengyelské jordanovské kultuře (PROCHÁZKA, 1903, 145–153; HUMPOLOVÁ 1992, 65), diskutabilní nález z Dobšic (GEISLER – KOVÁRNÍK 1983, 74–76), kde se dle autorů jedná o kenotafický žárový hrob datovaný do jordanovské kultury, a dva hroby z Vedrovic, z nichž první je datován do fáze Ib MMK (HUMPOLOVÁ 1992, 65). O dalším hrobu z této lokality, nalezeném v roce 2000, pojednává tento příspěvek. POPIS A ROZBOR TERÉNNÍ SITUACE Při skrývání čtverce 6C dne 3. 8. 2000 se objevil větší objekt č. 184, tmavě černé výplně, kde na povrchu byly zřejmé drobné fragmenty keramiky, zlomek zrnotěrky, drtidlo

63


ISSN 0323-0570

MITTELALTERLICHE REITERFIGÜRCHEN AUS MÄHREN (ZUR TYPOLOGIE UND TECHNOLOGIE DER KLEINEN TÖPFERPLASTIKEN) STŘEDOVĚKÉ FIGURKY JEZDCŮ NA KONI Z MORAVY (K TYPOLOGII A TECHNOLOGII DROBNÉ HRNČÍŘSKÉ PLASTIKY)

ZDEŇKA MĚCHUROVÁ MZM Brno

ABSTRACT The horse-back rider is one of the attributes of the Middle Ages and one of the basic kinds of children’s toy made from clay – the small ceramic sculpture. In the frame of typology, one follows colour, material, glaze, decoration, place and function of the aperture and the geographical, chronological and functional classification emerging from them. In the collection of the small medieval sculptures of horse with rider from Moravia, one can observe standard types appearing in the whole of Europe, especially in German speaking (Bavarian, Saxon and Austrian) and Polish (Silesian) regions. The Central-European uniformity brings testimony of common period feelings and a good level of trade in the high Middle Ages. The new, better dated finds coming from archaeologic al excavations in city centres contribute to a better knowledge of this interesting part of the material culture. KEY WORDS: Middle Ages, ceramics, small clay sculptures – horse-back riders.

EINLEITUNG Die mittelalterliche Kleinplastik ist anhand der dargestellten Motive in drei Gruppen zu teilen: menschliche Figuralplastik – verschiedene Puppen, Madonnen, „Mönche“, Tierplastik – vor allem Pferdchen, und durch die Verknüpfung der beiden entsteht die Reiterfigur. Gegenstand unseres Interesses ist der letztgenannte Fall.1 Der Reiter zu Pferd ist eines der Attribute des Mittelalters und damit auch einer der Grundtypen des „volkstümlichen“ Kinderspielzeugs aus Keramik – der kleinen Töpferplastik. Seit Anfang des vorigen Jahrhunderts versuchten zahlreiche europäische, vor allem aber deutsche Forscher, den Zweck dieser Figürchen zu erklären. Einer der Bahnbrecher auf diesem Gebiet war K. GRÖBER (1928), der sich in seiner zusammenfassenden kunsthistorischen Monographie natürlich vor allem mit jüngeren Geschitchtsperioden befasst. Mit Reiterfigürchen aus dem Gebiet Schlesiens beschäftigte sich E. SCHMIDT (1934). In jener Zeit fesselten die Aufmerksamkeit ähnliche Funde aus unserem Gebiet (BLEKTA 1934, HETFLEISCH 1930, 1931, SKUTIL 1936, 1937). In der Kriegsund Nachkriegszeit übernahmen den Staffelstab die Ethnographen (LIŠKA 1943, MELNIKOVOVÁ-PAPOUŠKOVÁ 1948, ŠOUREK 1942, HERCÍK 1951). Um eine komplexe Auswertung der Pferdeplastik mit Hilfe vorhandener Datierungsmöglichkeiten bemühte sich dann der Historiker V. BURIAN (1962). In folgenden Jahrzehnten sah man eine ähnliche Bearbeitung von Pferdefigürchen in Österreich von S. FELGENHAUER (1974), die sich u.a. auf Burians Feststellungen stützte. Mit der Entfaltung der archäologischen Bodendenkmalpflege und der steigenden Zahl der Rettungsgrabungen in Stadkernen besonders in Deutschland wächst ab den 80er Jahren auch die Zahl dieser

91


ISSN 0323-0570

NEZNÁMÉ KACHLOVÉ RELIÉFY BRNĚNSKÉHO VELKÉHO ŠPALÍČKU1 PREVIOUSLY UNKNOWN TILE RELIEFS FROM VELKÝ ŠPALÍČEK, BRNO

IRENA LOSKOTOVÁ ÚAM FF MU

ABSTRACT This contribution presents Gothic tile reliefs revealed by archaeological research into the Velký Špalíček complex, Brno, previously unpublished. The tiles feature religious motifs associated with the cult of the Virgin Mary for which there exist no contemporaneous analogies, as well as genre, hunting and tournament scenes. KEY WORDS: stove tiles, religious motifs, genre motif, tournament motif, Gothic, town

Brněnský Velký Špalíček není skutečným městským špalíčkem, jak jej známe z center středověkých měst, kde se pod tímto označením setkáváme se skupinkou budov obchodní a správní funkce umístěnou v okrajové části uvnitř městského tržiště. V Brně je Velkým Špalíčkem označován domovní blok v západní části historického jádra poblíž Brněnské brány, vymezený především ulicemi Starobrněnskou, Dominikánskou a Mečovou, v kratších úsecích pak Dominikánským a Šilingrovým náměstím. Svoji přezdívku získal až v minulém století, zřejmě díky těsnému sousedství se Zelným trhem (středověký Horní trh – Forum superior), kde se nachází i špalíček skutečný. Zaměříme-li se tedy na jeden z projevů hmotné kultury měšťanské společnosti 15. století z Velkého Špalíčku, kamnové kachle, pak je třeba konstatovat, že se nejedná o prezentaci interiérového vybavení úzce specializované skupiny obyvatel středověkého Brna se zvláštním postavením v jeho samosprávě, ale o ukázku standardního vzorku městského osídlení. Ve zmíněném domovním bloku se nacházely nejen domy brněnských měšťanů, kteří provozovali různá řemesla a dle výše svého majetku náleželi do různých sociálních vrstev, ale i šlechtické majetky včetně původně markraběcího areálu v nároží ulic Dominikánské a Mečové. Variabilita a rozdílná úroveň zpracování kachlového zboží z celého areálu není tedy z tohoto zorného úhlu překvapivým zjištěním. Velká část zlomků a torz celého souboru patří jednoduchým kachlům nádobkovým, které se uplatňovaly ve vytápění středověkých domácností současně s atraktivnějšími kachli komorovými. Předkládané nálezy pocházejí z archeologických výzkumů prováděných na různých parcelách zkoumaného domovního bloku od 80. let 20. století s přestávkami až do počátku století současného několika odbornými institucemi s brněnskou působností, od tehdejšího Archeologického ústavu ČSAV v Brně, přes Ústav archeologické památkové péče v Brně, až po obecně prospěšnou společnost Archaia Brno, ve spolupráci Moravským zemským muzeem. Archeologickému zkoumání byla podrobena takřka polovina celkové plochy domovního bloku, přičemž řada dílčích poznatků především ke stavebnímu vývoji lokality již byla v odborné literatuře publikována (srov. např. HIMMELOVÁ – PROCHÁZKA 1995; PROCHÁZKA 1988; LOSKOTOVÁ – PROCHÁZKA 1999; MERTA 2001; MERTA – PEŠKA – ZŮBEK 2003; HOLUB – MERTA – PEŠKA – ZAPLETALOVÁ – ZŮBEK 2003; MERTA – PEŠKA –

105

ISSN 0323-0570


ANTROPOLOGICKÁ VÝSTAVA V MOSKVĚ 1879 KATALOG FOTOGRAFIÍ Z POZŮSTALOSTI J. WANKLA A K. ABSOLONA ANTHROPOLOGISCHE AUSSTELLUNG IN MOSKAU 1879 KATALOG DER FOTOGRAFIEN AUS DEM NACHLASS VON J. WANKEL UND K. ABSOLON

PETR KOSTRHUN1 – KAREL SKLENÁŘ2 1. MZM – Anthropos, 2. NM

ABSTRACT The article brings reproductions of 24 photographs from the catalogue that was printed on the occasion of the Anthropological Exhibition in Moscow in 1879. Jindřich Wankel brought it from his visit to the exhibition and today it has been held in the inheritance of Karel Absolon. The photographic catalogue offers, for the first time in the history of museum exhibitions, a complex view of the part of the ethnological-anthropological exhibition that was most interesting for the public. The introductory text sets the exhibition into the broad context of anthropological exhibitions in Europe in the second half of the 19th century and describes in detail the circumstances of Wankel’s trip to Russia. The transcription of the exhibition description by the daughter of J. Wankel, Lucie Bakešová is attached; she published it in form of feuilletons in the newspaper Moravská orlice in 1879–1880. KEY WORDS: Museology – history of archaeology – anthropological exhibition – Jindřich Wankel

ÚVOD Předkládané fotografie jsou reprodukcemi z publikace s titulem „Vidy Antropologičeskoj Vystavki v Moskvě“ (obr. 8–32). Katalog fotografií z výstavy vydal Komitet antropologičeskoj vystavki v r. 1879 (foto-litografija Šjerjer, Nabgolc i ko. v Moskvě). Jak vyplývá z rukopisných poznámek K. Absolona na titulní straně, katalog moskevské antropologické výstavy v r. 1879 si po osobní návštěvě dovezl na Moravu Jindřich Wankel (1821–1897). Odtud se dostal do majetku Karla Absolona, jehož pozůstalost je ve správě Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea. Jednotlivé strany nejsou číslovány a v katalogu je dnes dochováno 24 snímků z expozic tištěných nákladnou cestou světlotisku s jednoduchými popiskami. Další text k publikaci připojen není. K pochopení významu uvedené publikace předkládáme i následující studii, v níž se vracíme poněkud dále do historie výstavnictví i česko-ruských vztahů v uvedených vědách a zařazujeme Wanklovu cestu do Moskvy, při níž byl katalog získán, do širšího biografického kontextu. ANTROPOLOGICKÉ VÝSTAVY V MOSKVĚ V LETECH 1867 A 1879 JAKO PŘÍKLADY NOVÉHO MUZEJNÍHO A VĚDECKÉHO FENOMÉNU V EVROPĚ Výstavy – dnes neodmyslitelná součást kulturního života, ve své dnešní podobě zaměřené na širší veřejnost – jsou v podstatě vynálezem 18. století a jejich „zlatý věk“ začal kolem poloviny století následujícího ve stínu jejich vrcholné formy – světových výstav, z nichž první shlédl svět v Londýně roku 1851. Vystavování motivované sdělováním vědec-

113


ISSN 0323-0570

NAD SPOLEČNOU TVORBOU JAROMÍRA TOMEČKA A MIRKA HANÁKA THOUGHTS ABOUT COMMON WORK OF JAROMÍR TOMEČEK AND MIRKO HANÁK

MARTIN REISSNER MZM – Oddělení dějin literatury

ABSTRACT Literature for children and youth is a unique area of writing. Compared to literature as a whole it is distinguished in particular by its distinctive aesthetic, ethical and educational qualities. At present, the issue of the relationship between humans and nature in the broadest sense of its meaning is one of the most significant topics of theoretical reflection in literature for young persons and also one of the wide-ranging themes in children’s fiction. In Czech writing for children in the second half of the twentieth century, the excellent duo Jaromír Tomeček (writer) and Mirko Hanák (illustrator) emerged. From the 1960s they, together with the Albatros publishers, brought out books which excelled in their unusual consonance between literature and the visual arts. Under technically difficult conditions works of timeless character were produced, which to this day remain a living part of the Czech literary corpus also through their inalienable values of cultural awareness in the population of the former Czechoslovakia. Despite this, so far they have not undergone any critical assessment and their work has not been included in the context of the European literary heritage. Books written by Jaromír Tomeček and illustrated by Mirko Hanák are geographically set in the area of southern Moravia, the Moravian mountains (especially the Jeseníky – formerly known as Eastern Sudetes), and also in Slovakia and Sub-Carpathian Russia (Carpathian Ruthenia). The study follows the reaction of the theory of children’s literature to the issue of the relationship between humans and nature, the development of both authors’ personalities and the expression of their joint work. The aesthetic qualities of their books are emphasized. KEY WORDS: Culture and literature; literary theory; reflection of nature in literature for children and youth; Czech literature for children and youth; writer Jaromír Tomeček; illustrator Mirko Hanák; Czech Republic; Moravia; Sub-Carpathian Russia.

Ve všeobecně diskutované krizi západní kultury i při přemítáních o délce perspektiv euro-americké civilizace se objevují argumenty naznačují reálná i hypotetická východiska a užívající coby příklady možných řešení problémů situační vzorce, doklady a výstupy různých oblastí intelektuálního usilování. A kultura mezi nimi zaujímá přední místo. Úžeji nahlíženo pak nelze minout v kulturním kadlubu roli písemnictví. Znovu se potvrzuje, že literatura může ve zlomových okamžicích být podstatnou kvalitou modifikující celospolečenskou situaci. V souvislostech edukačních strategií pak více než jakákoliv jiná věková skupina recipientů vyčnívá písemnictví pro děti a mládež. Literatura pro mládež si totiž již z podstaty uchovává a buduje v porovnání s literaturou pro dospělé svou jinakost, zároveň však musí – má-li být nedospělými akceptována – věrohodně reagovat na „opravdový svět“. Jinak by totiž seriózní, hodnotná a podstatná tvorba pro nedospělé ztrácela smysl, respektive narušovala by se podstata její specifičnosti a jedinečnosti, neoslovovala by dostatečně věrohodně posluchače či čtenáře. Na její místo by – jak vyplývá ze zkušeností – ihned aspirovaly substandardní literární struktury bez vyšších estetických kvalit. Onen triptych zvláštních znaků literatury pro děti a mládež – svéráz estetický, etický a edukační – musel být v minulosti často mocně a soustředěně obhajován. Část 19. stole-

141

ISSN 0323-0570


ZPRÁVY – NEWS – BERICHTE DUKKER I SNOR (LOUTKY NA ŠŇŮRÁCH) OM TJEKKISK DUKKETEATER TRADITION (O ČESKÉ TRADICI LOUTKOVÉHO DIVADLA)

Oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea zveřejňuje svoji loutkářskou sbírku rozličným způsobem poměrně často. Z významnějších prezentačních akcí připomeňme např. výstavy „Dynastie Kopeckých aneb moravské dědictví“ (Brno, 1993), „Lesk a bída pimprlat“ (Brno, 1996), „Dům plný loutek“ (Brno, 1997), mnohé domácí i zahraniční varianty putovní výstavy „Divadlo českých potulných loutkářů“ aj. Naprosto mimořádný ohlas měla specifická prezentace loutek coby artefaktů ve výstavě „Česká loutka“ v Císařské konírně Pražského hradu (2002–2003, pod záštitou prezidenta Václava Havla), jejíž variaci shlédlo také brněnské publikum v Pražákově paláci Moravské galerie (2003–2004). K produkčně nejsložitějším a obsahově nejrozsáhlejším zatím patřil expoziční projekt „Okno do českého loutkářství“ pro Mezinárodní loutkový festival „Titirijai 07“ ve Španělsku (Tolosa, 2007; repríza Brno, 2007/2008). V letošním roce (2010) připravilo oddělení dějin divadla pod záštitou velvyslanectví České republiky v Dánsku výstavu „Dukker i snor“ v dánském Ringkøbing-Skjern museum. Výstava byla zahájena slavnostní vernisáží 3. června 2010 za účasti velvyslance České republiky v Dánsku pana Zdeňka Lyčky, ředitele Ringkøbing-Skjern Museum pana Kima Clausena, ředitele Moravského zemského muzea pana Martina Reissnera a početného publika z řad veřejnosti. Pro dánské návštěvníky pak byla přístupná od 4. 6. do 5. 9. 2010.

151

ISSN 0323-0570


RECENZE – BUCHBESPRECHUNGEN – REVIEWS RASTISLAV KORENÝ: Doba spalovačů mrtvol... aneb malý průvodce mladší dobou bronzovou na Příbramsku. Katalog výstavy 2010. Hornické muzeum Příbram, Příbram 2010, 30 strán. V súvislosti s realizáciou rovnomennej výstavy ako i usporiadaním XI. konferencie Obdobie popolnicových polí a doba halštatská prebiehajúcej na jeseň roku 2010 v Hornickom muzeu Příbram sa laickej ako i odbornej verejnosti dostáva do rúk katalóg výstavy zameraný na obdobie popolnicových polí, konkrétne mladšej doby bronzovej. V nasledujúcich riadkoch sa stručne pokúsime zhodnotiť nielen odbornú úroveň sledovanej publikácie, ale keďže ide aj o sprievodcu, i „pretavenie“ odborných poznatkov do vedecko-popularizačnej roviny. Predkladaný katalóg je rozdelený na 13, logicky na seba nadväzujúcich samostatných textových častí. Jednotlivé textové kapitoly dopĺňa súpis nálezísk (od roku 1987 precízne doplnený a upravený autorom katalógu), výber doporučenej literatúry a zoznam literatúry použitých obrazových príloh (skutočne ukážkovo citovanej). Čiernobiele obrázky, mapy a fotografie v textovej časti sú oživené kvalitnými a zaujímavými farebnými fotografiami bronzových predmetov umiestnených z praktických dôvodov na vnútornej strane obálky, pomenovaných netradične ako „barva“ 2 až 9. Vlastná realizácia obalu publikácie na prednej a zadnej strane (označených v texte ako barva 1, 10 a priradených tak k farebným prílohám) predstavuje rekonštrukciu kostrového pohrebu dieťaťa. Veľmi sympatický je fakt, že osoba stvárňujúca detský pohreb na prednej strane obálke je vlastná dcérka autora katalógu. V úvodných dvoch kapitolách (Úvodem a Na přelomu věků) autor katalógu zoznamuje čitateľa s predchádzajúcim charakterom osídlenia na území Příbramska od záveru eneolitu až po strednú dobu bronzovú a stručne vysvetľuje (klimatické zmeny, preľudnenie v susedných regiónoch, možnosti prospekcie surovín) výrazný nárast osídlenia knovízskej kultúry od začiatku mladšej doby bronzovej. S prihliadnutím na regionálne pomery môžeme konštatovať, že rozmach osídlenia v závere eneolitu, sporadické osídlenie v staršej a strednej dobe bronzovej s vyvrcholením osídlenia od počiatku mladšej doby bronzovej pozorujeme aj v iných periférnych regiónoch s vyššou nadmorskou výškou a náročnejšími klimatickými pomermi (napr. stredné Slovensko, MALČEK 2008, 11). Laický záujemca zaiste ocení snahu autora katalógu o vysvetlenie niektorých odborných archeologických termínov (názvy archeologických kultúr, periodizácia doby bronzovej), zoradených do krátkych odstavcov mimo hlavný text. Mierne neprehľadne pôsobí mapa 1, kde by bola vhodnejšia podrobnejšia legenda. Pri mape 2 zobrazujúcej osídlenie širšieho regiónu Příbramska by okrem detailnej riečnej siete bolo názornejšie zvýrazniť i priľahlé pohoria. Nasledujúce dve kapitoly (Vesnice a kam se Zásobami?) prezentujú sídliská a spôsob života v nich. Z odborného hľadiska sa pristavíme iba pri pojme dvorec, označeným v texte katalógu zoskupenie nadzemných a zahĺbených stavieb knovízskej kultúry odkrytých na lokalite Liptice (okr. Teplice). Autor recenzovanej publikácie vychádzal z pôvodného článku J. BENEŠA (1987, 234), ktorý termín dvorec, resp. dvor (das Gehöft) použil. Pojmy ako dvorec či dvor sa pri podobných zoskupeniach hospodárskych a obytných stavieb v prostredí popolnicových polí v strednej Európe bežne používajú (napr. JIRÁŇ 2008 ed., 169–176; podobne tiež ŘÍHOVSKÝ 1982, 38, 52). Treba však upozorniť nato, že pojem dvorec, resp. dvor charakterizuje ohradenú, prípadne oplotenú sídelnú jednotku špecifickej zástavby a funkcie (napr. VENCLOVÁ 2000, 460). Zoskupenia stavieb s obytnou a nepochybne i pokročilejšou hospodárskou funkciou zistené na niektorých sídliskách z mladšej doby 155

Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. XCV: 2, 158, 2010

ISSN 0323-0570

PO UZÁVĚRCE ODDĚLENÍ DĚJIN LITERATURY Jednou z prvních organizačních změn, kterou nově jmenovaný ředitel Moravského zemského muzea PhDr. Mgr. Martin Reissner inicioval, bylo k 1. 9. 2009 zpětné ustanovení samostatného literárního oddělení, a to pod názvem Oddělení dějin literatury. V této souvislosti je na místě připomenout dějinnou rekapitulaci: Oddělení zabývající se literaturou a literárními dějinami vzniklo v Brně již roku 1958 jako nejstarší literárně-historické muzejní pracoviště na Moravě, tehdy ovšem v rámci Muzea města Brna. Sídlilo na Šilingrově náměstí (Brno-střed). Od prvních dnů existence bylo neodmyslitelně spjato s PhDr. Jiřím Hájkem (Hekem), který s ním následně na počátku 60. let 20. století přešel do tehdejšího Moravského muzea. Později nalezlo toto oddělení zázemí v brněnském Králově Poli, v ulici Svatopluka Čecha. V návaznosti na restituční pohyby se v říjnu 1998 stěhovalo do dnešní Hviezdoslavovy ulice v brněnské městské části Slatina. A dodejme, že v roce 2011 se bude stěhovat se všemi knižními i sbírkovými fondy znovu, tentokráte na Hudcovu ulici v Brně-Medlánkách. Po smrti Jiřího Heka v srpnu 1998, byla vedením pověřena prom. fil. Stanislava Bartoňová do července 2001, po ní oddělení vedla PhDr. Jana Křížová. K 1. květnu 2006 bylo literární oddělení delimitováno jako literární pracoviště Historického oddělení MZM pod vedením Mgr. Jiřího Mitáčka, Ph.D. Po třech letech, jak jsme již uvedli, bylo v září 2009 oddělení znovu ustanoveno jako samostatné. Vedením byla pověřena Mgr. Hana Kraflová, která v muzeu pracovala již od roku 2001, a k 1. 11. 2010 PhDr. Zdeněk Drahoš (v muzeu působil v letech 1986–1992 a poté znovu od roku 2010). V roce 2010 oddělení získalo do svých sbírek podstatnou část osobního fondu dramatika a disidenta Pavla Kohouta, osobní fond spisovatele Oty Filipa a osobní fond spisovatele, disidenta a politika Jiřího Gruši. Mgr. Hana Kraflová se spolupracovníky připravila ke 100. výročí narození básníka Oldřicha Mikuláška výstavu „Adresát Oldřich Mikulášek...“, která byla instalována v Paláci šlechtičen MZM v Brně v Kobližné ulici. (zd)

158

OBSAH – INHALT – CONTENTS NERUDOVÁ, Z.: Revize paleolitických nálezů z ulice Kamenné (Brno-Štýřice) Revision of Palaeolithic finds from Kamenná street (Brno-Štýřice) ......................................3 OLIVA, M.: Technologie postneolitických štípaných industrií ve světle souborů z Krumlovského lesa (Moravský Krumlov, jižní Morava) Technology of postneolithic chipped industries based on the collections from Krumlovský les (Moravský Krumlov, Southern Moravia) ............................................13 HÁJEK, Z. – HUMPOLOVÁ, A.: Žárový hrob kultury s moravskou malovanou keramikou z Vedrovic, v poloze ,,Za dvorem“ Brandgrab der Kultur mit mährischer bemalter Keramik in Vedrovice, Flur „Za dvorem“ .......63 MĚCHUROVÁ, Z.: Mittelalterliche Reiterfigürchen aus Mähren (zur Typologie und Technologie der kleinen Töpferplastiken) Středověké figurky jezdců na koni z Moravy (k typologii a technologii drobné hrnčířské plastiky).......................................................................................................91 LOSKOTOVÁ, I.: Neznámé kachlové reliéfy brněnského Velkého Špalíčku Previously unknown tile reliefs from Velký Špalíček, Brno .....................................................105 KOSTRHUN, P. – SKLENÁŘ, K.: Antropologická výstava v Moskvě 1879 Katalog fotografií z pozůstalosti J. Wankla a K. Absolona Anthropologische Ausstellung in Moskau 1879 Katalog der Fotografien aus dem Nachlass von J. Wankel und K. Absolon ..............................113 REISSNER, M.: Nad společnou tvorbou Jaromíra Tomečka a Mirka Hanáka Thoughts about common work of Jaromír Tomeček and Mirko Hanák ................................141 ZPRÁVY – BERICHTE – NEWS Dukker i snor (Loutky na šňůrách) Om tjekkisk dukketeater tradition (O české tradici loutkového divadla) (J. Blecha)...............151 RECENZE – BESPRECHUNGEN – REVIEWS KORENÝ, R.: Doba spalovačů mrtvol... aneb malý průvodce mladší dobou bronzovou na Příbramsku. Katalog výstavy 2010. Hornické muzeum Příbram, Příbram 2010, 30 strán (T. Zachar).......................155

REVIZE PALEOLITICKÝCH NÁLEZŮ Z ULICE KAMENNÉ (BRNO-ŠTÝŘICE)

Recommend Documents