REVIZE PALEOLITICKÝCH NÁLEZŮ Z ULICE KAMENNÉ (BRNO-ŠTÝŘICE)

ISSN 0323-0570

Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. XCV: 2, 3–11, 2010

REVIZE PALEOLITICKÝCH NÁLEZŮ Z ULICE KAMENNÉ (BRNO-ŠTÝŘICE) REVISION OF PALAEOLITHIC FINDS FROM KAMENNÁ STREET (BRNO-ŠTÝŘICE)

ZDEŇKA NERUDOVÁ MZM – ANTHROPOS [email protected]

ABSTRACT The paper brings review about a set of chipped stone industry, obtained by J. Skutil while building a house in Kamenná Street in 1929. Since its introduction to literature (SKUTIL 1932), the collection has not been newly classified in terms from technological and typological point of view or in terms of their cultural or chronological position. Therefore, most of it is placed in context with the Late Upper Palaeolitihic cultures. Although among the retouched tools, one piece morphologically ressemble the Magdalenian burin of Lacan type, the morphology, technology and metrical features, including one fragment of the ventroterminaly retouched tool are rather of a (Epi-)Gravettian character. KEY WORDS: Brno – Kamenná street, Upper Palaeolithic, lithic industry, techno-typologically revision, Gravettian, Epigravettian.

ÚVOD V rámci rekonstrukce struktury paleolitického osídlení v Brně-Štýřicích na podkladě výsledků nejnovějších výzkumů na ulici Vídeňské a v jejím okolí (NERUDA – NERUDOVÁ 2009; NERUDOVÁ – NERUDA 2010; v přípravě), bylo provedeno nové zhodnocení nálezů kamenné štípané industrie pocházející z přilehlé ulice Kamenné (obr. 1), které od jejich uvedení do literatury J. Skutilem v roce 1932 nebyly dosud nověji zhodnoceny. Jedná se přitom o velmi významný nález, který nám dokresluje časový rámec, způsob, důvody a intenzitu osídlení mikroregionu mezi úpatím Červeného kopce a tokem řeky Svratky v období pozdního glaciálu. Příspěvek byl napsán v rámci Institucionálního záměru MZM 00009486202. HISTORIE OBJEVU LOKALITY V Brně-Štýřicích v Kamenné ulici byly při bourání domu čp. 4 (obr. 1) a kopání sklepů a základů pro novostavbu nalezeny v roce 1929 mamutí a sobí kosti, mezi kterými ležely pazourkové artefakty (SKUTIL 1932). Jak Skutil uvádí: „Hlavní zmíněné ložisko kostí, promíšené prý popelem, asi z přibližné hloubky 1.50 m, obsahovalo dělníky rozbitou pánev mamutí, úlomky mamutích žeber a kousek parohu sobího; ložisko toto zřetelně pokračovalo do vnitřku stavby, materiál však byl zničen vyvážkou. Zde také získáno nejvíce pazourků, které byly vyhrabovány i podél celé základní stěny“ (SKUTIL 1932, 437). Dále ještě uvádí zajímavou informaci: „...při stavbě domu v Kamenné ulici č. 6 roku 1926 nebyly prý však podle výpovědi p. stavitele Rittera nalezeny žádné kosti“ (SKUTIL 1932, 437–438). Kamenné artefakty, zachráněné a publikované J. Skutilem se nacházejí ve sbírkách ústavu Anthropos MZM a jsou evidovány pod inv. č. 108 385–108 524. Kolekci o počtu

3

140 kusů tvoří vedle průvodní debitáže a jader také různé nástroje a jejich zlomky. Vzhledem ke kusým údajům a značné časové prodlevě od nabytí této kolekce dnes není možné ověřit skutečný počet nálezů. Je však velmi pravděpodobné, že se soubor zachoval celý. Při konfrontaci se Skutilem publikovanou kresebnou přílohou se totiž nepodařilo najít pouze jediný artefakt – zlomek jemného vrtáčku. Vedle kamenných artefaktů zůstal v osteologických sbírkách ústavu Anthropos MZM zachován také relativně velký zlomek mamutího klu. Popsán je jako nález z Kamenné ulice z roku 1929 a je evidován pod nál. číslem An 10/94.1 Skutilem sice není v publikovaném článku výslovně zmíněný, ale jde nepochybně o tutéž nálezovou okolnost. POLOHA LOKALITY Kamenná ulice, orientovaná příčně k ulici Vídeňské ve směru SV–JJZ, se nachází necelých 100 metrů od severovýchodního úpatí protáhlého hřbetu Červeného kopce, asi 150 metrů jižně od nynějšího břehu regulovaného toku řeky Svratky, v relativní výšce 3 metry nad její hladinou a v absolutní výšce okolo 206 metrů n. m (obr. 1). Mezi ní a úpatím Červeného kopce je situována významná poloha Brno-Štýřice III (známá jako ulice

Obr. 1. Brno-Štýřice situační plán: 1 – ulice Kamenná čp. 4, 2 – ulice Vídeňská (lokality Štýřice III a IIIa), 3 – nemocnice u Milosrdných bratří (ŠKRDLA et al. 2005), 4 – nález kostí ve spraši (ZŮBEK 2006). Fig. 1. Brno-Štýřice position of the sites: 1 – Kamenná Street No. 4, 2 – Vídeňská Street (sites Štýřice III and IIIa), 3 – Milosrdných bratří hospital (ŠKRDLA et al. 2005), 4 – isolated finding of the bones in the loess (ZŮBEK 2006).

4

Vídeňská). Nad ní se již zvedá mírný svah končící nevysokým strmým útesem spodnodevonských slepenců, tvořících masiv Červeného kopce. Podloží pak tvoří štěrky a písky řeky Svratky. Jak můžeme vyvodit ze Skutilovy zprávy, artefakty objevené při stavbě na ulici Kamenné, se nacházely v horní úrovni spraše: „...pod 0.75 m vrstvou staveništního rumu a nejrůznější navážky ležela asi 0.50 m vrstva tmavé humusovité ornice... pod ornicí pak jemná spraš“ (SKUTIL 1932, 437); podle pozorování z nejbližšího okolí by mohlo jít o spraš mladoviselského stáří, v níž se například nacházely magdalénienské artefakty na ulici Vídeňské (srov. VALOCH 1975; NERUDA – NERUDOVÁ 2009; NERUDOVÁ – NERUDA 2010). TECHNOLOGICKÝ A TYPOLOGICKÝ ROZBOR Jak již bylo uvedeno, hodnocen byl soubor celkem 140 artefaktů. S ohledem na pokus o upřesnění chronostratigrafického postavení industrie byl zvláštní zřetel věnován technologii jejího sbíjení. Posuzovány byly typy patek, přítomnost dorzální abraze proximální části artefaktů, metrika dochovaných kusů, sousměrnost či protisměrnost negativů sbíjení, surovinové složení a další parametry. Znaky mohly být porovnány s aktuálně zpracovávaným souborem z ulice Vídeňské. Jádra jsou zastoupena pouhými čtyřmi kusy (tab. 1) a až na jediné se jedná o zlomky těžených jader u kterých nelze rozpoznat ani způsob jejich přípravy nebo těžby. Jeden předmět (obr. 3: 11) reprezentuje zbytek původně asi jednopodstavového čepelového jádra (s paralelními negativy, metricky je jádro spíše menších rozměrů) i se zachovanou těžní podstavou a protilehlou úpravou distální konvexity. Patrný je také zbytek po přípravě laterální partie jádra (obr. 3: 11). Tab. 1. Brno – Kamenná ulice, přehled debitáže a nástrojů. Tab. 1. Brno – Kamenná Street, the overview of composition of lithic industry and retouched tools.

Stadium redukce/exploitation phase

úštěp flake

vrchlík/first blank odštěp s celk. kůrou/ cortical blank odštěp s větší šástí kůry/blank with major part of cortex vodicí hrana z jedné hrany jádra/crested blank – 1 core side sekundární vodicí hrana/secondary crested blank preparační odštěp/trimming blank odštěp s laterální kůrou/blank with lateral cortex cílový odštěp/final blank odštěp z boku jádra/blank with lateral part of core tableta z úderové plochy/flake rejuvenated striking platorm odražená těžní plocha/blank reuvenated of exploited surface sekundární preparace/secondary trimming blank zlomky/fragments rydlový odštěp/burin blow šupiny/splinters neurčitelý fragment/indeterminate fragment jádra/ cores těžené jádro/exploited core zlomek jádra/core fragment

1 1 3 2 2 10 3 4 3 1 2 4 8

Σ

51

čepel blade

jádro core

6 3 6 10 26 2

z toho nástroje of this tools

2 4 6

2 2 18 10

4

6 1 1 3 85

4

16

celkem total

%

1 1 3 8 5 16 13 30 5 1 4 6 26 10 6 1

0,7 0,7 2,1 5,7 3,6 11,4 9,3 21,4 3,6 0,7 2,9 4,3 18,6 7,1 4,3 0,7

1 3

0,7 2,1

140

100,0

5

Obr. 2. Brno – Kamenná ulice, výběr nástrojů. Fig. 2. Brno – Kamenná Street, the retouched tools.

6

V debitáži mírně převažují čepelové polotovary nad úštěpovými. Vévodí zejména skupině hřebenových odštěpů, odštěpům s laterální kůrou a samozřejmě skupině cílových polotovarů, která je v souboru nejpočetnější (21, 4 %; tab. 1). Relativně vysoké množství čepelí (přibližně 1/5 z jejich celkového počtu) pak bylo kompletní. Jako čepelové byly určeny i všechny rydlové odštěpy. Struktura složení debitáže obsahuje všechny běžné kategorie, od dekortikačních odštěpů, přes odštěpy připravující a upravující jádro až po cílová stádia těžby a odpad (šupiny a zlomky), vzniklý při exploataci jader a výrobě nástrojů (rydlové odštěpy, neurčitelné fragmenty). Navzdory přítomnosti pravidelných dlouhých čepelí byla celková metrika industrie ovlivněna vysokou zlomkovitostí souboru: kompletních čepelí bylo pouhých 22 kusů (tj. 15,7 %), podobně celých úštěpů bylo pak 23 kusů (16,4 %). Průměrné rozměry čepelí jsou: 49,4 mm délka 17,2 mm šířka 7,0 mm tloušťka Průměrné rozměry úštěpů jsou: 31,3 mm délka 29,7 mm šířka 7,1 mm tloušťka Uvedené hodnoty jsou spíše podprůměrné, zvláště s ohledem na maximální dochované rozměry jedné z čepelí, které dosahovaly 91 mm délky. Zároveň to dobře ilustruje vstupní metriku jader, která se původně mohla pohybovat až okolo 10 cm. Zřejmě z nedostatku jiné vhodné suroviny proto byla jádra velmi intenzivně exploatována. Patky a dorzální abrazi bylo možné sledovat u 72 předmětů s dochovanou bazální částí. Patky s kůrou nebo glacigenním povrchem se vyskytovaly jen ve velmi omezeném počtu (tab. 2). Jejich sporadický výskyt dokládá, že jádra byla na lokalitu přinášena v již předchystaném stavu, tedy že byla z větší části zbavena kůry nebo glacigenního povrchu. Přítomny jsou dále patky hladké, tzn. preparované jedním úderem, patky podlouhlé a lomené (diedrické). V omezené míře se objevily patky preparované – připravované několika údery. Vůbec nejběžnějším typem patky v dochované kolekci jsou patky bodové, a to jak u úštěpů, tak u čepelí. Tyto patky svědčí o odbíjení polotovarů z jader pomocí prostředníku (tab. 2), přičemž ale před extrakcí nedocházelo k příliš časté abrazi úderové plochy. Ta bývá ale například v magdalénienských souborech poměrně běžná (srov. NERUDA – NERUDOVÁ – ČULÍKOVÁ 2009). V kolekci nejsou dochovány ani drobné šupinky, související s abrazí; to ale může být dáno také způsobem vyzvednutí nálezů. Z technologie sbíjení je patrné, že debitáž má připravovanou patku, ale méně často se stopami dorzální abraze proximální části. Přítomny jsou hřebenové a podhřebenové čepele a také různé reparační tablety či odštěpy obnovující těžní plochu jádra (obr. 3: 9; tab. 1). V několika případech došlo až k technologickému překryvu různých kategorií (sekundární – podhřebenová čepel, která zároveň sejmula i distální část jádra – tedy „outrepassé“ nebo rydlový odštěp s dochovaným bokem jádra). Jádra byla pečlivě připravovaná a během Tab. 2. Brno – Kamenná ulice, přehled (v ks) typů patek a jejich dorzální abraze. Tab. 2. Brno – Kamenná Street, the overview (in pc) of the types of butts and presence of dorsal abrasion (ano/yes, ne/no).

typ patky platform remnant dors.preparace čepel-blade úštěp-flake

Σ

kortikální glac. povrch cortical ano

ne 3 3

nat.surface ano 1

ne 1

1

1

hladká

bodová

lomená

podlouhlá

prep.

neurč.

flat

punctiform

diedre

linear

prepared

indet.

ano 4 1 5

ne 6 3 9

ano 4 3 7

ne 11 9 20

ano 1 1

ne 3 6 9

ano 1 2 3

ne 2 1 3

ano 3

ne 3

3

3

ano

ne 3 1 4

Σ 43 29 72

7

Obr. 3. Brno – Kamenná ulice, výběr nástrojů (1–8, 10), 9 – reparační odštěp, 11 – jádro. Fig. 3. Brno – Kamenná Street, the retouched tools (1–8, 10), 9 – rejuvenation blank, 11 – core.

8

exploatace u nich byla průběžně obnovována jejich příčná i podélná konvexita, podle potřeby také úderová a těžní plocha. Mezi retušovanými nástroji, jak se zmiňuje již J. Skutil, dominují rydla. Celkem jich je 10 kusů z celkových 18 nástrojů. Rydla jsou nejčastěji klínová, několikanásobná klínová, hranová a několikanásobná hranová (obr. 2: 1–2, 4–8). Jedním kusem je zastoupeno několikanásobné rydlo kombinované se škrabadlem (obr. 2: 9) a předmět morfologicky upomínající na rydlo typu Lacan. Rydlový úder je ale téměř zcela přeretušován a rydlo tak můžeme klasifikovat jako hranové (obr. 3:1). Terminální retuše pravé distální hrany tohoto nástroje je ale pozdějšího data. Jiné, téměř zcela shodné rydlo opět nelze klasifikovat jako rydlo typu Lacan (obr. 3: 2), protože rydlový úder nevychází z vklesle retušovaného vrubu. Rydla doplňují velmi početné rydlové odštěpy (tab. 1), které dokládají jejich intenzivní reutilizaci přímo v místě lokality. Přes značný počet rydel i jejich odštěpů se bohužel nepodařilo přiložit žádný rydlový odštěp k nástroji. Vedle rydel jsou početné různé zlomky retušovaných nebo místně opotřebovaných čepelí (obr. 3: 6–8, 10). Poněkud zvláštním předmětem je potom zlomek ventroterminálně retušované čepele, upomínající nejvíce na hroty Jerzmanowického typu (obr. 3: 5). Tyto hroty mají široké geografické rozmístění po poměrně dlouhé časové údobí. I u nás se nacházejí po značně dlouhou dobu; první lze najít již v bohunicienu (Brno-Líšeň) a v szeletienu (např. v Ondraticích I). Podobné kusy jsou relativně početné například v gravettienském souboru z Předmostí I, kde také výrazně dominují nejrůznější typy rydel (VALOCH 1981). Jde tedy o předmět postrádající citlivější chronologické zařazení. Soubor doplňuje úštěp se souvislou obvodovou retuší a odlomeným vrcholem, snad šlo původně o vrtáček (obr. 2: 3). Skutilem vyobrazený jiný vrtáček (SKUTIL 1932, Tab. I: 7 a 7a zvětšený) nebyl v kolekci nalezen, takže jej bohužel není možné ověřit. Zajímavým předmětem je čepel se stopami laterálního opotřebení. Jak naznačují stopy patrné na dorzální ploše distální části a také charakter distální plochy, byla délka této čepele záměrně upravena zlomením tlakem (obr. 3: 4). Patrně mělo jít o další polotovar na výrobu rydla. Z hlediska složení použitých surovin v souboru z ulice Kamenné č. 4 naprosto převládají glacigenní silicity (96, 4 %), ojediněle doplněné několika málo spongolity (celkem 3 ks) a jedním úštěpem radiolaritu s valounovou kůrou. Jeden předmět byl přepálený. ZHODNOCENÍ CHARAKTERU INDUSTRIE Industrie z ulice Kamenné je výrazně čepelová a současně bohužel také značně fragmentární. Její metrické indexy nejsou proto nijak výjimečné, zvláště v porovnání s mírami největšího dochovaného předmětu. Z typologického hlediska v souboru výrazně dominují rydla, v jednom případě v kombinaci se škrabadlem, dále se objevuje hrot s ventroterminální retuší a snad jeden zlomený vrtáček. Přestože chybí některé charakterističtější předměty, jako jsou například škrabadla, čepele a čepelky s otupeným bokem, kostěnskovské nože nebo odštěpovače, lze na základě techno-typologického rozboru tohoto drobného souboru usuzovat, že se s největší pravděpodobností nejedná o magdalénienskou industrii, ale spíše o artefakty z gravettienského okruhu. K tomu by přispívala i poloha osídlení, která je typická zejména pro komplex (epi-)gravettienu, který se orientoval na využití velkého vodního toku, s umístěním spíše nízko nad řekou (ve výšce mezi 200–300 metry n. m). Výrazný strategický bod by v tomto případě poskytoval nedaleký Červený kopec. Složení kamenné štípané industrie, kdy převládají rydla a masivní čepele v kontextu nálezů mamutích a sobích kostí naznačují, že šlo o patrně krátkodobé lovecké nebo zpracovatelské stanoviště, využívající vhodné geomorfologie terénu pod úpatím blízkého kopce.

9

ZHODNOCENÍ LOKALITY V KONTEXTU OSÍDLENÍ BRNĚNSKÉ KOTLINY V pozdní fázi mladého paleolitu, zřejmě v návaznosti na změnách v klimatu, není hustota osídlení na Moravě vzhledem k předcházejícím obdobím nijak zvlášť vysoká2. Podobně tomu je i v samotné oblasti brněnské kotliny, proto je cenný každý nový nález, zejména jedná-li se o lokalitu v intravilánu města. První nálezy z prostoru pravobřeží řeky Svratky v městské části Brno-Štýřice jsou známy od roku 1929 (SKUTIL 1932) a nacházely se nedaleko místa, které v roce 1972 a následujících letech zkoumal K. Valoch (VALOCH 1975; obr. 1). Další pozůstatky osídlení jen nedaleko odtud zachytil v rámci záchranného výzkumu P. Škrdla (ŠKRDLA et al. 2005) a v rámci dozoru nad výstavbou komerčního domu na protější straně ulice (Vídeňská 15, parcela č. 440/3) byly ve spraši nalezeny další osamocené zvířecí kosti (NZ 35/06; ZŮBEK 2006)3. Výzkumem v roce 2009 byla odkryta a zdokumentována nová paleolitická lokalita Štýřice IIIa (obr. 1; NERUDA – NERUDOVÁ 2009; NERUDOVÁ – NERUDA 2010). Znamená to, že prostor vymezený od severu až severovýchodu říčním tokem a od západu svahem Červeného kopce byl poměrně intenzivně využíván a to zřejmě opakovaně. PODĚKOVÁNÍ Děkuji dr. M. Roblíčkové za pomoc při vyhledání osteologických nálezů z ulice Kamenné a Mgr. L. Sedláčkové za upozornění na další nálezy z ulice Vídeňské. POZNÁMKY 1 2 3

Ze zrušené cihelny na ulici Vídeňské jsou v osteologických sbírkách ÚA MZM evidovány kosti větších savců. Jde o nálezy z let 1898–1891 a z roku 1905, celkem 218 ks kostí. Nebudeme-li brát v úvahu bohaté osídlení Moravského krasu. Jednotlivé předměty v minulosti vlastnili jako suvenýry také někteří občané, posléze je ale předali do MZM. LITERATURA

NERUDA, P. – NERUDOVÁ, Z. 2009: Záchranný výzkum paleolitické stanice na ulici Vídeňská (Brno). 15. Kvartér, sborník abstrakt, 24–25. Brno. NERUDA, P. – NERUDOVÁ, Z. – ČULÍKOVÁ, V. 2009: Loštice I – Kozí vrch. Magdalénienská stanice v horním pomoraví. Acta Musei Moraviae, Sci. soc. 94, 39–64. NERUDOVÁ, Z. – NERUDA, P. 2010: Brno (k. ú. Štýřice, okr. Brno-město). Přehled výzkumů 51, 275–278. SKUTIL, J. 1932: Zpráva o nové paleolitické stanici v Brně, objevené roku 1929. Časopis moravského musea, (AMM Sci. soc.) 26/27 (1929–1930), 436–440. ŠKRDLA, P. et al. 2005: Brno (k. ú. Štýřice, okr. Brno-město). Přehled výzkumů 46, 173–177. VALOCH, K. 1975: Paleolitická stanice v Koněvově ulici v Brně. Archeologické rozhledy 27, 3–17. VALOCH, K. 1981: Beitrag zur Kenntnis des Pavlovien. Archeologické rozhledy 33, 279–298. ZŮBEK, T. 2006: Brno Vídeňská 15 (integrovaný dům). NZ č. 35/06. Archiv Archaia Brno, o.p.s. Nepublikovaný rukopis. SUMMARY In 1929 mammoth and reindeer bones together with flint artefacts (SKUTIL 1932) were found during demolition of house No. 4 (Fig. 1) and digging of a foundation trench for a new building in Kamenná Street in Brno-Štýřice. Stone artefacts are deposited in collections of the Moravian Museum – Anthropos Institute. The collection of 140 pieces consists not only of blanks and cores but also of various retouched tools and their fragments. The collection has never been newly classified since its publishing in 1932. Nowadays, considering artefact technology and typology, it was revised to specify more precisely both cultural and chronological position. Cores are represented by four pieces only (Tab. 1) and, except of one piece (Fig. 3: 11), they are fragments of exploited cores. In the collection of blanks, blade supports slightly prevail over flake supports. Although regular long blades were present, high fragmentariness of the collection influenced overall metric of lithic; there were only 22 pieces (15,7 %) of complete blades. Considering reduction technology, it is obvious blanks have prepared remains of striking platform with less often traces of dorsal abrasion of a proximal part. Crested and secondary

10

crested blades are present as well as various rejuvenation flakes or flakes rejuvenating the striking platform (Fig. 3: 9, Tab. 1). Burins dominate in retouched tools – 10 pieces out of 18 tools (Fig. 2: 1–2, 4–9; Fig. 3: 1–2). Besides burins, various fragments of retouched or partialy retouched blades are abundant (Fig. 3: 6–8, 10). A fragment of blade with ventroterminally retouch is quite a unique item as it reminds Jerzmanowice points (Fig. 3: 5). Composition of processed raw materials from Kamenná Street No. 4 shows dominance of the erratic flint (96,4 %) sparsely supplemented with the spongolites (3 pieces in total) and with one flake of the radiolarite with cortex. One item was burnt. Industry from Kamenná Street is distinctively of leptolithic and, regrettably, rather fragmentary. Its metric indexes are not extraordinary at all. Typologically, burins generally dominate the collection except for some items – a combination with an endscraper (Fig. 2: 9), a point à face plane (Fig. 3: 5) and likely one broken borer (Fig. 2: 3). Although many characteristic items are missing (endscrapers, backed blades, bladeletes, Kostenki knives or splintered pieces), we may understand most likely this collection as Gravettian or Epigravettian artefacts (based on techno-typological analysis). The theory is also supported by settlement location (utilisation of a big water course, low over a river). Composition of chipped stone industry with prevailing burins and massive blades in context of mammoth and reindeer findings indicates the site was used as a short-term hunting or processing camp which took advantage of terrain geomorphology under the foothills of a close hill.

11