ECSM 2014 – výsledky průzkumu Průzkumu, který proběhl v rámci Evropského měsíce kybernetické bezpečnosti 2014, se zúčastnilo celkem 478 respondentů, z čehož 466 dotazníků bylo použitelných pro další zpracování. Vzorek si nečiní nárok na reprezentativnost, nicméně i přes jeho anketní charakter můžeme pozorovat trendy v oblasti přístupu veřejnosti i profesionálů k problematice kybernetické bezpečnosti.
Charakteristika vzorku Zastoupení mužů a žen bylo poměrně vyrovnané – 56% vzorku tvořili muži, 44% ženy. Věkové rozložení ukazuje následující tabulka. Nejvíce zastoupení byli mladí lidé do dvaceti let (dvacet let a méně bylo sedmadvaceti procentům mužských respondentů, čtyřiadvaceti procentům respondentek), ale zastoupeni byli i starší respondenti všech věkových kategorií, včetně seniorů nad 70 let.
Respondenti dle věku a pohlaví 16,00% 14,01%
13,58%
14,00% 12,50%
méně než 15 let
12,00% 10,00% 8,00%
10,13%
9,91%
15 – 20 let 21 – 30 let
7,54% 6,68%
31 – 40 let
7,11%
41 – 50 let
6,03%
6,00%
51 – 60 let 4,09%
4,00%
3,02%
2,00%
61 – 70 let
2,37%
více než 70 let
1,29% 0,65%
0,65% 0,43%
0,00% muž
žena
Vzhledem k věkovému rozložení tedy nepřekvapí, že z hlediska socio-ekonomického statusu převažovali studenti (55%), druhou nejpočetnější skupinou byli zaměstnanci (33%). Necelých 38% respondentů se rekrutovalo z obecné (z hlediska tématu neodborné) populace, 27% se tématu kybernetické bezpečnosti věnuje v rámci své profese či studia spíše okrajově, pro 28% respondentů je to jedna z dílčích náplní jejich profese či studia a 7% respondentů má kybernetickou bezpečnost jako hlavní náplň jejich studia/profese.
Život online Většina respondentů (55%) se k internetu přistupujete několikrát denně. Není však překvapením, že frekvence připojování se k internetu se mění v závislosti na věku respondentů. Mezi mladšími respondenty (do 40ti let) je naprostá většina (71%) online buď neustále, anebo se připojuje k internetu několikrát denně. Největší zastoupení „neustále online“ má věková skupina 21 až 30 let, kde deklaruje neustálé připojení online 54% respondentů. Naopak mezi staršími věkovými kategoriemi (60 a více let) je pětina respondentů, kteří k internetu přistupují méně než jedenkrát týdně. Zde je možná opět důležité připomenout, že tato čísla zcela jistě nelze zobecňovat na celou populaci – frekvence připojování se k internetu bude zřejmě naddimenzovaná zejména u starších věkových kategorií.
Frekvence přistupování k internetu 100%
Jak často přistupujete na internet?
90% 80% 42,50% 70%
48,44% méně než jedenkrát týdně
60% 62,00% 50% 40%
60,19%
téměř každý den
60,00%
jedenkrát za den
47,90%
30%
33,33%
53,75%
20,00%
13,45%
17,59%
24,00%
16,00%
několikrát denně jsem online neustále
43,75%
20% 10%
jedenkrát týdně
20,00% 11,11%
0% méně 15 – 20 21 – 30 31 – 40 41 – 50 51 – 60 61 – 70 více než než 15 let 70 let let let let let let let
A která zařízení používají respondenti k připojování se k internetu nejčastěji? Nejčastější je používání kombinace dvou a více zařízení. Notebook používá k připojování se na internet 67% respondentů, osobní počítač a smartphone se stali k připojování se k internetu stejně populární – využívá jich 65% respondentů. Tablet k tomuto účelu využívá 35% respondentů. Nejčastější kombinací (15% respondentů) byla zařízení: Osobní počítač, chytrý telefon, notebook. Opět zde lze vysledovat nepřekvapivý trend – mladší generace využívá více mobilních zařízení – v kategorii do 40ti let je velmi populární kombinace notebook a chytrý
telefon, starší část respondentů, zejména respondenti nad 51 let, výrazně častěji odpovídají, že k přístupu na internet využívají pouze osobní počítač.
Internetová bezpečnost Z hlediska bezpečnosti jsou zajímavé odpovědi na otázku „Na kterých z využívaných zařízení máte nainstalován antimalware?“ Je potěšující, že nějakým antimalwarovým programem chrání své PC všichni respondenti, kteří je k připojování k internetu používají, taktéž uživatelé notebooků jsou v toto ohledu relativně pečliví – 97% z nich své zařízení (a tím i sebe) takto chrání, nicméně u mobilnějších zařízení, tedy smartphonů a tabletů není využívání „antiviru“ zatím zas tak populární – přibližně polovina jejich uživatelů si je žádným antimalwarovým programem nechrání. Počet respondentů, kteří antimalwarový program vůbec nevyužívají je spíše mizivý – 2%.
Zabezpečení využívaných zařízení antimalwarem 70%
65% 65%
67%
64%
65%
60% 50% 40%
33%
35%
používám k přístupu na internet mám nainstalován antimalware
30% 18%
20% 10% 0% PC
notebook
smartphone
tablet
Pokud se zaměříme na společnosti poskytující antimalwarové programy a jejich využívání našimi respondenty, zjišťujeme, že nadpoloviční většina (62%) respondentů je věrna jedné společnosti, ostatní využívají kombinace produktů dvou, tří i více společností. Nejpopulárnější mezi našimi respondenty je společnost Avast, jehož produkty využívá (samostatně či v kombinacích) 52% respondentů. Popularitu ostatních společností mezi našimi respondenty ukazuje následující tabulka.
Antimalware jaké společnosti používáte? 60%
52%
50% 40% 29%
30%
21%
20%
16% 12%
10%
7%
0%
2%
3%
0%
Téměř každý již na vlastní kůži zažil některý z potenciálně či reálně ohrožujících nepříjemností. Osobní zkušenost s některým z (námi předložených) negativních jevů v kyberprostoru má 99% respondentů, tedy i naprostá většina dětí do 15ti let. Většina respondentů se setkala se spamem (89%), počítačovými virem (74%), ale i s dalšími negativními jevy kybersvěta se respondenti setkávali poměrně hojně.
Osobní zkušenost s danými jevy 89% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
74%
41% 23%
21%
19% 10%
spam
počítačový virus
hoax
spyware
phishing
scam
DDoS
A kde se naši respondenti poprvé setkali s tématem kybernetické bezpečnosti? Samozřejmě záleží na věku. Ve věkové kategorii do 20ti let převládali odpovědi na základní škole (59%),
nebo od rodičů (26%), respondenti dříve narození se logicky touto cestou s problematikou seznámit nemohli – mezi jejich nejčastější odpovědi patřilo z veřejných zdrojů (televize, rozhlas, noviny, internet) (31%).
Kde jste se poprvé seznámili s kybernetickou bezpečností, nebo obecně se zásadami bezpečného chování na internetu? doposud nikde a nikdy – nevím jak se na internetu chovat bezpečně 1,92%
na konferenci nebo jiné odborné akci
3,84%
9,38%
na střední škole 9,81% na vysoké škole 5,76%
19,40%
na základní škole
od přátel či sourozenců 10,02% 32,20%
od rodičů
7,68% při sledování veřejných zdrojů (televize, rádio, noviny, internet) při zaměstnání od svého zaměstnavatele
Rozložení dle věku ukazuje následující tabulka.
Kde jste se poprvé setkali s kybernetickou bezpečností 22,22% 61 – 70 let
0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%
33,33%
22,22% 32,00%
51 – 60 let
41 – 50 let
0,00% 8,00% 0,00% 8,00% 0,00% 8,00% 4,00% 0,00% 3,92% 1,96% 1,96% 0,00%
21 – 30 let
při sledování veřejných zdrojů (televize, rádio, noviny, internet)
40,00%
od rodičů
od přátel či sourozenců 25,49% 31,37% na základní škole
15,69% 19,61% 19,05%
31 – 40 let
při zaměstnání od svého zaměstnavatele
22,22%
1,59% 12,70% 3,17% 9,52% 15,87% 4,76% 0,00% 7,59% 3,80% 7,59% 11,39% 13,92% 0,00% 2,53%
na vysoké škole
33,33%
na střední škole
26,58%
na konferenci nebo jiné odborné akci
26,58% doposud nikde a nikdy – nevím jak se na internetu chovat bezpečně
0,91%
15 – 20 let
méně než 15 let
10,91% 8,18% 6,36% 0,00% 11,82% 0,00% 2,73% 0,00% 4,92% 6,56% 0,00% 0,82% 0,00% 2,46%
0,00%
59,09%
26,23% 59,02%
10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% 70,00%
Většina našich respondentů (54%) si informace o kybernetické bezpečnosti vyhledává sama. Polovina z nich v souvislosti se svým zaměstnáním či v rámci své profesní přípravy, polovina z nich z osobního zájmu. Přístup k aktivnímu zájmu o téma kyberbezpečnosti se samozřejmě odvíjí od věku a s ním souvisejícího socio-ekonomického statusu. Následující tabulka ukazuje zájem o informace o kyberbezpečnosti dle věkových kategorií.
Vyhledávání informací o kybernetické bezpečnosti 80,00% 74,17% 70,00%
75,00% 64,22% 56,25%
60,00%
51,56%
52,00% 45,83% 44,44%
50,00% 40,00% 30,00%
29,36%
26,56% 23,75%21,88% 20,00% 14,00%
23,33%
20,00% 10,00%
2,50%
34,00%33,33% 20,83%
33,33% 22,22%
25,00%
6,42% 0,00%
0,00% méně než 15 – 20 let 21 – 30 let 31 – 40 let 41 – 50 let 51 – 60 let 61 – 70 let více než 70 15 let let aktivně nevyhledávám vyhledávám v souvislosti se svou profesí/profesní přípravou vyhledávám z osobního zájmu
Informace o kybernetické bezpečnosti a obecně o bezpečnosti na internetu čerpají naši respondenti nejčasteji ze specializovaných médií, jako jsou magazíny, online zdroje (50%), velká část využívá jako zdroj informací také obecná média (43%) a informuje se o této problematice u přátel, známých a kolegů (40%). Matreiály dostupné v rámci profese či profesní přípravy slouží jako zdroj informací pro 28% respondentů.
Kde čerpáte informace o kyberbezpečnosti a bezpečnosti na internetu? 50% 40% 30% 20% 10% 0%
43%
50% 40%
28%
18%
Pokud přetřídíme data dle odborného zaměření respondentů, zjišťujeme, že pro obecnou (neexpertní populaci) jsou nejčastějším zdrojem informací obecná média (47%), a pro ty, kteří se kyberbezpečností zabývají částečně či výhradně, nabývá důležitost čerpání informací z profesních materiálů a specializovaných médií.
Kde čerpáte informace o kyberbezpečnosti a bezpečnosti na internetu? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
86% 64% 47% 38% 18% 14% 2%
47% 46% 40% 18%20%
33%
Z obecných médií (televize, rádio, tisk)
78%
39% 17%
63% 44% 47% 22%
Ze specializovaných médií (magazíny, online zdroje) Z materiálů dostupných v rámci mé profese/studia Od přátel, známých, kolegů Jinde
Pouhá čtvrtina respondentů neznala ani jednu z námi předkládaných webových stránek, které mohou sloužit jako informační zdroj v oblasti bezpečného užívání internetu a kyberbezpečnosti. Nejčastěji respondenti znali web www.saferinternet.cz (58%), ostatní weby následovaly, viz tabulka.
Znáte nějaký z uvedených informačních zdrojů? 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
58% 36% 23%
20%
18%
25%
Poslední část průzkumu se týkala chytrých telefonů a jejich vlastností. Často se setkáváme s tím, že děti po svých rodičích chtějí nový, lepší smartphone, než mají jejich spolužáci. Co se podle našich respondentů skrývá po pojmem „lepší smartphone“? Pro největší část respondentů je to telefon s mnoha užitečnými aplikacemi (41%), následuje telefon s bezpečnými vlastnostmi, včetně antiviru (36%). Ostatní parametry se jeví spíše jako marginální. Rozložení odpovědí dle věku ukazuje následující tabulka.
Co je podle vás lepší smartphone? 100%
0,00%
90% 80%
6,76% 1,68% 18,69%
20,83%12,50% 40,00%
telefon s nejlepším vzhledem a barevným provedením
48,65%
51,26% 40,19%
50%
telefon s nejlepší baterií 58,33%
40% 52,63%
30% 20% 10% 0%
telefon s nejlepšími parametry fotoaparátu
26,32% 34,69%
70% 60%
4,17% 12,50% 14,04% 6,12%
29,41%
62,50%
40,00%
53,06%
telefon s mnoha užitečnými aplikacemi telefon s bezpečnými vlastnostmi, včetně antiviru
23,36% 31,08% 20,00%
telefon dražší
12,50%12,50% 8,41% 5,41% 5,26% 2,04% 1,68% méně 15 – 20 21 – 30 31 – 40 41 – 50 51 – 60 61 – 70 více než 15 let let let let let let než 70 let let
Respondenti měli též možnost zvolit jiné než námi předkládané parametry. Tuto volbu využilo 13% respondentů a nejčastěji se objevovaly charakteristiky jako výkon, paměť, kvalita obrazu, odolnost telefonu či značka.
Shrnutí Celkově můžeme říci, že aniž bychom si činili nároky na zobecnitelnost výsledků průzkumu, jehož účel byl mimo jiné edukační, můžeme z odpovědí našich respondentů nahlédnout na trend ve smýšlení laické i odbornější veřejnosti v některých otázkách přístupu k bezpečnosti na internetu a kybernetické bezpečnosti. Věříme, že jen samotným vyplněním dotazníku byli naši respondenti přivedeni k zamyšlení se nad tématem kybernetické bezpečnosti, která se v dnešní době týká každého z nás. .
