Reprodukční fotografie

Reprodukční fotografie Magdaléna Čepičková, Radek Fiala [email protected], [email protected] Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011

Magdaléna Čepičková, Radek Fiala

Reprodukční fotografie

Základní pojmy Reprodukční fotografie Polygrafický obor, zahrnující fotografické procesy používané pro zhotovení kopírovacích (tiskových) podkladů vhodných pro přípravu tiskových forem, popř. přímo tiskových forem (podle normy ON 88 0116). Fotografie z řečtiny: fotos = světlo, grafein = kreslit ⇒ světlopis, kresba světlem



Fotografický proces již v 16. století známá tzv. camera obscura – „temná místnostÿ první fotografie z r. 1826 od francouzského vynálezce Nicéphore Niépce Jacques Daguerre r. 1839 oznamuje objevení proces využívající postříbřenou měděnou desku – tzv. daguerrotypie William Fox Talbot r. 1840 oznámil vynález tzv. calotypie (rychlejší a citlivější pro snímání lidí) calotypie zdokonalena Georgem Eastmanem a používaná je dodnes r. 1884 George Eastman vyrábí první fotografický film, r. 1888 pak uvádí na trh nový filmový fotoaparát s obchodním názvem Kodak r. 1925 je na trh uveden fotoaparát Leica (35mm film, který se stal standardem maloformátové fotografie) r. 1935 začíná výroba barevných filmů od r. 1963 přichází firma Polaroid s tzv. okamžitou fotografií vynálezci George Smith a Willard Boyle r. 1969 vynalezli snímače typu CCD a rok později jej zabudovali do fotoaparátu r. 1981 vyroben první „digitálníÿ fotoaparát firmou Sony Magdaléna Čepičková, Radek Fiala


Světlo

elektromagnetická energie vytváří tzv. zářivé spektrum sluneční světlo zaujímá asi 1/4 spektra reprodukční fotografie využívá záření z části viditelného spektra ve speciálních případech i blízkou infračervenou část spektra


zářivé spektrum


Fotografický proces využití citlivosti krystalů halogenidů stříbra na světlo AgBr – bromid stříbrný AgCl – chlorid stříbrný AgI – jodid stříbrný

Fotografická vrstva halogenid stříbra a želatina, nanesené na vhodné podložce (např. polyesterová fólie nebo speciální papír) Latentní obraz podstatou fotografického procesu složitý proces působení nejmenších částic energie světelného záření na ionty stříbra a bromu základní rovnice vzniku latentního obrazu zní 2 · AgBr + E = 2 · Ag + Br2 Magdaléna Čepičková, Radek Fiala


Fotoreprodukční přístroje pro reprodukci předloh, u nichž potřebujeme měnit měřítko (zvětšovat nebo zmenšovat) Součásti přístrojů nosná konstrukce – nese kamerový vozík a nosič předlohy kamerový vozík – skládá se ze dvou kovových rámů, kdy na zadním je umístěna matnice (opatřena milimetrovým dělením) a přísavná kazeta (s upnutým fotografickým materiálem) na předním umístěn objektiv (s regulovanou clonou, příp. se zrcadly a hranoly)

nosič předlohy pohyblivý sklopný pneumatický rám nebo mechanický přítlačný rám Magdaléna Čepičková, Radek Fiala


Fotoreprodukční přístroje Z konstrukčního hlediska dělíme tyto přístroje: podle polohy optické osy horizontální vertikální podle konstrukce stativové mostové z hlediska umístění vůči temné komoře jednokomorové dvoukomorové (nejvýhodnější) z hlediska ovládání ručně ovládané poloautomatické automatické Magdaléna Čepičková, Radek Fiala


Fotoreprodukční přístroje

Horizontální stativový přístroj

Horizontální mostový přístoj

Vertikální přístroj

Horizontální stativový dvoukomorový přístroj



Fotoreprodukční přístroje

Automatický fotoreprodukční přístroj Jupiter (laboratoř ČVUT Praha)



Fotoreprodukční přístroje v kartografii

horizontální (stativové i mostové) dvoukomorové max. velikost obrazu – 70 × 80 cm nebo 100 × 100 cm formát nosiče předloh až 100 × 130 cm



Objektivy tvořeny optickou soustavou z přesně opracovaných čoček (omezení možných optických vad na minimum) reprodukce obrazu s přesností větší než ±0,1 mm (čtyřčočkové objektivy) Světelnost objektivu poměr největšího průměru účinného otvoru d S= objektivu d k jeho ohniskové vzdálenosti f f Clonové číslo 1 f = 0 0 S d

poměr ohniskové vzdálenosti objektivu f k použitému průměru otvoru objektivu, omezenému clonou d 0

(1 - 1,4 - 2 - 2,8 - 4 - 5,6 -) 8 - 11√- 16 - 22 - 32 - 45 - 64 - . . . poměr dvou sousedních je zhruba 2 Magdaléna Čepičková, Radek Fiala


Objektivy Zorný úhel pohybuje se v rozmezí 40◦ až 60◦ Expoziční doba v rozsahu několika sekund až děkolika desítek sekund Platí: Obraz na matnici je vždy stranově převrácený – při požadavku na stranovou správnost nutno použít zrcadlo nebo hranol. Čím větší clona, tím větší hloubka ostrosti! Každé následující clonové číslo prodlužuje expoziční dobu na dvojnásobek (pro dosažení stejné expozice)! Digital Photography 1 on 1: Episode 12 Depth of Field Magdaléna Čepičková, Radek Fiala


Kontaktní a reflexní kopírování pro reprodukci předloh bez změny měřítka (fotoreprodukční přístroje pro reprodukci se změnou měřítka) kontaktní kopírovací rámy (kontaktní kopírky)

1 – tlustá skleněná deska 2 – rám 3 – gumová pokrývka 4 – ventil 5 – matované sklo 6 – světelné zdroje 7 – ovládací panel 8 – hlavní vypínač 9 – vývěva 10 – skříň Magdaléna Čepičková, Radek Fiala


Kontaktní a reflexní kopírování pro reprodukci předloh bez změny měřítka (fotoreprodukční přístroje pro reprodukci se změnou měřítka) kontaktní kopírovací rámy (kontaktní kopírky)

Theimoquick (Siegfried THEIMER) Magdaléna Čepičková, Radek Fiala


Technologie kopírování Kontaktní kopírování vrstvou k vrstvě průchodné (transmisní) předlohy – nejčastěji na plastových fóliích, negativy nebo pozitivy na filmech výsledný obraz je vždy stranově převrácený oproti kopírované předloze tloušťka čar se nemění



Technologie kopírování Kontaktní kopírování přes podložku průchodné (transmisní) předlohy ze stranově správné předlohy stranově správná kopie tloušťka podložky max. 0,15 mm vždy dochází k určitému podsvícení použití pro zeslabení (kopírování pozitivních předloh) či zesílení tloušťky čar (kopírování negativních předloh)



Technologie kopírování Reflexní kopírování (reflektografie) odrazné (reflexní) předlohy – reprodukce katastrálních map na papíru používají se speciální filmy se strmou gradací a bez antireflexní vrstvy dochází ke změně čitelnosti předlohy vzhledem k výslednému obrazu



Světelné zdroje Světelné zdroje Předlohy musí být rovnoměrně osvětleny (světlem určité vlnové délky v závislosti na použitém fotomateriálu), nejlépe umělým světelným zdrojem. tepelné zářiče – z elektrické energie pomocí tepla převod na energii světelnou (např. běžné žárovky) luminiscenční zářiče – přeměna elektrické energie přímo na světelnou energii (např. rtuťové a xenonové výbojky, neonové trubice) kombinované zářiče (tepelné a luminiscenční) – nejvíce se blíží skutečnému slunečnímu světlu, ovšem s kolísáním intenzity záření a s velkou spotřebou elektrické energie (např. obloukové lampy) nejpoužívanější – xenonové výbojky (světlo se blíží světlu dennímu) rtuťové výbojky – pro černobílou reprodukci, používané i v kartopolygrafii (obdobné metalhalogenidové výbojky) Magdaléna Čepičková, Radek Fiala


Literatura

Mikšovský, M: Kartografická polygrafie a reprografie 10. Vydavatelství ČVUT. Praha 1999.



Reprodukční fotografie

Recommend Documents