Reprodukce hospodářských zvířat
Hlavní zdroje: Základy obecné zootechniky, Majzlík, Hofmanová, Vostrý, 2012 – ČZU Praha Obecná zootechnika, Hajič, Košvanec, Čítek, 1995, JU, Č.B. Obecná zootechnika (cvičení), Hajič, Košvanec, 1998, JU, Č.B. Všeobecná zootechnika, Kliment a kol, 1985, Fyziologie domácích zvířat, Reece, 1998 Fyziologie hospodářských zvířat, Sova a kol, 1981 Anatomie a fyziologie hospodářských zvířat, Bukvaj, 1971 Chov skotu, Frelich a kol, 2001, JU, Č.B. wikipedia
„Bez reprodukce není produkce“ (prof. Bílek)
Plodnost = základní biologická a užitková vlastnost hospodářských zvířat, předpoklad udržení druhu, výroby živočišných produktů (mléka, masa aj .) Plodnost je vlastnost založená polygenně – součást dědičnosti konstituce Dědivost (h2) ukazatelů plodnosti je velmi nízká, o plodnosti plemenných zvířat rozhodují zejména podmínky vnějšího prostředí (vytvářené chovatelem)
Plodnost – komplexní vlastnost ( a ) poskytovat: - zdravé potomstvo - v optimálním počtu - za určitý čas Plodnost samců – produkce kvalitního ejakulátu - zapravení do pohlavních orgánů Plodnost samic – pravidelný reprodukční cyklus - zabřeznutí - porod zdravého a životaschopného mláděte
Význam chovatelsko – šlechtitelský: mláďata pro následnou produkci masa, faktor spouštějící laktaci. Dobrá plodnost dovoluje zvýšení intenzity selekce zvířat (zdroj – Majzlík, 2012)
Faktory obecně ovlivňující plodnost - druh – plemeno – individualita (genotyp) - dlouhodobá úzká příbuzenská plemenitba (inbreeding) – (zhoršení) - zdraví (pohyb, stres, kvalita ustájení – kvalita stání, teplota prostředí…..) - kondice – výživný stav (výživa v souladu s užitkovostí, pestrost stravy, metoda flushing, úprava výživy před porodem atd.)
- technika chovu (zdravé utváření končetin – součást exteriéru, kvalita paznehtů, přiměřená zátěž samců v plemenitbě, u dojnic doba stání na sucho) - znalost - detekování říje, včasné připouštění (zapouštění) (správně provedená inseminace, kvalitní sperma…..) - kvalitní péče – v březosti a mezibřezosti (SP) - věk zvířat – dodržování chovatelské dospělosti
- souvislost s užitkovostí (např.extrémní mléčná užitkovost versus plodnost..) - sezónnost – (někdy vliv světla na reprodukční cyklus….)
Dospělost - období I. Pohlavní dospělost - věk, kdy , pohlavní žlázy - normální činnost, samci - schopnost oplodnit samice, u samic - první říje a ovulace, - vývin sekundárních pohlavních znaků, - změny v chování.
Zvířata nejsou tělesně dospělá! Nepoužíváme je k plemenitbě - ještě je čas! Uspíšení reprodukce – poškození samic, nižší užitkovost – slabší mláďata ! Vlivy: ranost - ušlechtilá plemena obvykle ranější než primitivní nebo divoké formy, chladnokrevníci ranější než teplokrevníci, pohlaví, indiv. genotyp, výživa
II. Chovatelská (chovná) dospělost – nejvhodnější věk k prvnímu použití v plemenitbě - k prvnímu připouštění nebo zapouštění . - neodpovídá pohlavní dospělosti - je pozdější. Zvířata jsou fyzicky vyspělejší, ale stále nejsou tělesně dospělá !
III. Tělesná dospělost – ukončen růst a tělesný vývin, ukončen růst dlouhých kostí, trvalý chrup
druh pohlavní dospělost věk kůň
chovatelská dospělost
(u některých druhů - velké rozdíly mezi plemeny) měsíců měsíce 8 - 16 3 – 4 roky 6 – 12 klisny chladnokrev. 2,5 roku 80 % těl. hm.v dospělosti
skot
6–8
koza ovce
6–8 4-7 5-12
prase
4- 8
králík
4–6
16 – 20 jalovice (u holštýnů 75 % hm.- dospělosti, cca 400 - 450 kg); 12 – 14 býci 60 % hm. v dospělosti 9 – 12 raná pl. 10 - 12 pozdní pl. 18-24 (35-50 kg) 18 - 20 od 8. měsíce – prasnička (cca 120-130kg), hř. tuk 1,5 cm; od 12. měs. - kanec 8 – 12; 7-10
tělesná dospělost
přibliž. doba využívání k plemenitbě (plodnost –samic)
roky 3–5
roky 15 – 20 k plem. až 25
3-4
12 k plem. 6–8
2–3 2–4
6–8 6–8
2-3
4–6 4–5
-
až 8
názvosloví • Kategorie: mladý skot - jalovice (♀) od 6 měsíců do porodu • Prvotelka – po 1. otelení do 2. otelení • Kráva – plemenice po 2. otelení • --------------------------------------------------------------• Ovce - jehnice – do 1. porodu bahnice – po porodu • Prase – prasnička – do 1. porodu • prasnice – po porodu ------------------------------------------------------------• klisna – po porodu kobyla
Faktory ovlivňující plodnost - samců: Vnitřní faktory: • Druhová příslušnost; plemenná příslušnost • Individuální genotyp – pohlaví • Kryptorchismus (jednostranný nebo oboustranný) nebo hypoplazie varlat zhoršení plodnosti, (neplodnost). • Kvalita utváření pánevních končetin (např. dědičné vady kloubů - hlezna atd.) • Ranost – ranější zvířata (ušlechtilá plemena) dospívají dříve a dožívají se relativně kratšího reprodukčního věku než plemena primitivní nebo nedomestikované formy. • Věk (nevhodní příliš mladí nebo přestárlí) libido sexualis, kvalita spermií • Zdraví - pohyb, • Ošetřování
Vnější faktory: • Výživa (krmiva plnohodnotná, bez toxinů, těžkých kovů…….) • Teplota a světlo – vliv na sexuální aktivitu - sezónnost • Využívání - pravidelnost připouštění
samčí pohlavní ústrojí (skot):
množství spermií: skot v 1 ml / 0,7 - 1 miliard ejakulát (malý objem - koncentrovaný), alespoň 70 % spermií přímočarý za hlavičkou), barva mléčná až smetanová, konzistence hustá, kanec v 1 ml / 100 - 300 milionů velký objem, nižší koncentrace, velikost spermie 60 - 70 μm kohout v 1 ml/ 4 miliardy
průměrný objem ejakulátu: kanec - 250 - 500 ml hřebec - 70 - 120 ml býk - 5 - 10 ml beran - 1 - 2 ml; králík 1 ml; kohout cca 0,5 - 0,8 ml
Spermatocytogeneze (meioza): V zárodečném epitelu varlat - spermatogonie, meioticky se dělí až ve zralé spermatidy, které postupně putují směrem do semenotvorných kanálků varlat
(varlata v šourku o 2-3 °C nižší než tělesná teplota). Spermatidy dozrávají spermiogenezí ve spermie (v nadvarleti). Spermiogenní cyklus trvá dle druhu cca 40-50 dní
Oplozovací schopnost spermie v pohlavních orgánech samice : Kráva, (ovce) cca 1- 2 dny Klisna cca 5 – 6 dní Drůbež – až týdny (cca 1- 3)
Kapacitace spermií – dozrání spermie k oplození až v pohlavních orgánech ♀ (několik hodin)
Kastráti
Kastrace - operativní - (resekce varlat) nebo hormonální, chemická – důvody chovatelské, ekonomické, léčebné
Sterilizace – vasektomie – přerušení (podvázání) chámovodů - zabrání oplodnění, při zachování hormonální činnosti pohlavních žláz, provádí se operativně (tímto zákrokem je možno získat prubíře) nebo u samic podvázání vejcovodů Následky kastrace: • Zákrok před pohlavním dospíváním – zastaví pohlavní vývoj, ovlivní vývin sekundárních pohlavních znaků, temperament, habitus – intersexuální typ. • Sklony k ztučnění. • Kastrace v dospělosti – jen částečná modifikace orgánů a funkcí.
• Využití k pracovní činnosti – valach, • Snížení typického samčího pachu (kanec, kozel)
Názvy samčích kastrátů:
kozel - hňup, cap
beran - skopec býk - vůl hřebec - valach kohout - kapoun kanec – vepř pes, kocour - fešák
Samičí kastrace (méně častá - neběžná)
- přetnutí vejcovodů • kráva - (přetnutí vejc. ve vyšším věku již historická záležitost.)
• prasnička – nunva
• slepice - pularda
Páření je složitý děj – souběh reflexivních pohybů Libido sexualis - potence – charakterizované pářícím chováním: Souběh reflexů – nepodmíněných i podmíněných - (zkušenost s věkem) Druhově specifická anatomie samčích pohlavních orgánů
doba kohabitace: • • •
přežvýkavci cca 5 - 15 s (skok) (jednorázová ejakulace) hřebec cca 1- 3 min. kanec 7- 15 minut (3 frakce – ejakulace s velkým množstvím sekretu přídatných žláz – předspermiová, s obsahem spermií, poslední rosolovitého charakteru – „zátkování“) Osemenění samice: - přirozenou cestou - technicky - inseminací
Typ osemenění: - vaginální (např. přežvýkavci, králíci) - děložní (např. klisna, prasnice, fena)
samičí pohlavní ústrojí (skot)
Zdroj: J. Kliment, Všeobecná zootechnika,1985
Řízení pohlavní činnosti samic – (stručně) • hypotalamus – releasing hormony; • adenohypofýza – gonadotropní hormony; • FSH – folikulstimulační hormon (folitropin): růst a zrání folikulů na vaječnících; estrogeny – Graafův folikul, vyvolávají příznaky říje, změny děložní sliznice, rozpouštění zátky
v děložním krčku, vývin sekundárních pohlavních znaků; • LH – luteinizační hormon (lutropin) : dokončuje zrání Graafova folikulu, ovlivňuje ovulaci a růst žlutého tělíska; progesteron – žluté tělísko, blokuje působení gonadotropinů, zabraňuje zrání Graafova folikulu a nástup další říje; podmínky pro uhnízdění vajíčka v děloze – udržení březosti. • LTH – prolaktin – (laktační hormon): řídí rozvoj mléčné žlázy, útlum ovulace, udržuje laktaci, u drůbeže sezení na vejcích
pohlavní cyklus samice • monoestrická – říje 1x za rok = nedomestikovaná - divoce žijící zvířata (převážně)
• diestrická – říje 2x ročně = např. fena, některá plemena koček
• polyestrická – říje se opakuje v pravidelných intervalech, v průběhu celého roku = hospodářská zvířata
Ovariální cyklus • Říje: krávy, klisny, prasnice, kozy, ovce, opakuje se 1x za 3 týdny (cca 21 dní - u ovcí bývá i kratší) • U ovcí, koz, koní – může být vliv sezónnosti v pohlavní aktivitě (výraznější projev pohlavního pudu – jaro, podzim) • U multiparních zvířat - dozrávání a uvolňování více vajíček.
Říje názvy: • • • • • •
Kráva se běhá, (honí se) Prasnice se bouká Koza a ovce se prská Klisna hříná, blýská, chce hřebce Fena se hárá Kočka se mrouská
Vliv kopulace na ovulaci samic • Spontánní ovulaci
- bez vlivu kopulace – např. kráva, koza, ovce, klisna, prasnice, fena
• Provokovaná ovulace - vliv kopulace – např. králík, norek, kočka
- k vyprovokované ovulaci dochází cca 10-30 hodin po kopulaci • Ovulace umělým způsobem – synchronizace říje –
např. podáním hormonů.
Ovariální cyklus – (orientační informace) • proestrus - regrese žlutého tělíska, vlivem FSH dozrávají folikuly, délka několik dnů (cca 2-3) před říjí;
• estrus - říje, otevření děložního krčku, ovulace, svolnost k páření; kráva 20 - 36 hodin, ovce a koza 24 - 48 hodin; prasnice 2-3 dny, klisna 4-7 dní,
• metestrus – doznívají příznaky říje, uzavření děložního krčku, vznik žlutého tělíska; délka 4-5 dnů; prasnice 7- 8 dní.
• diestrus - období klidu, přetrvává žluté tělísko, vyšší hladina progesteronu, relativně nejdelší období cyklu, skot cca 12 dnů; prasnice cca 9 dnů.
Zdroj: Sova, 1981
Říje – skotu - plemenice • ochod - mírně zduřelý, poševní sliznice zarudlá a překrvená • říjící plemenice - neklidná, přešlapuje, bučí, očichává sousední zvířata, nebo se o ně tře tělem, později na ně skáče, • přechodně snížení dojivosti – snížení příjmu potravy, • z pochvy vytéká hlen: v proestru čirý vodnatý, v estru sklovitý – tažný baktericidní – (vhodné k inseminaci), v metestru - méně hlenu - hustý zkalený (i krev) • v optimálním údobí říje stojí plemenice klidně a dostavuje se u ní ochota k páření
Říje – prasnic – (boukání) • Říjový cyklus prasniček bývá o něco kratší než u starších prasnic • Proestrus (cca 2 dny): - neklid, málo žere, vulva zduří a sliznice zčervená, vylučování čirého hlenu, snížený zájem o krmivo,
vylézání na hrazení, skáče na ostatní samice, není ochotná ke skoku kance, prasnice jde za kancem. • Estrus (cca 1,5 – 2,5 dne): klidné chování - reflex nehybnosti -
strnulý postoj, přitažení uší ke krku, časté močení, vytéká hlen s epitelovými buňkami s jádrem (bez jádra ukončení ovulace), svolnost k páření - pro skok kance, v podmínkách inseminace snáší hmotnost člověka – test dosednutí – umožňuje provedení
inseminace. Ve 2/3 délky doby nehybnosti dochází k ovulaci. Děložní krček je zvětšený, prokrvený a otevřený.
Detekce říje • Základem je evidence reprodukčního cyklu samic, (inseminací, reinseminací, březosti, porodů) – softwarové programy –
indiv. sledování plemenic • Vyhledávání říje - v době klidu ve stáji (ne v době dojení nebo krmení), optimální doba sledování 2x – 3x denně po dobu 20 - 30 min. (brzy ráno, před polednem nebo večer) • ovce v říji (např. po synchronizaci říje) vyhledávají (2x denně) – vasektomovaní berani prubíři (na hrudi se značk. barvou) – označí plemenice. • prasnice v říji vyhledávají - kanci prubíři - označí plemenici (do 10 – 12 hod. inseminace, reinseminace po 12 hod. - kvalitnější zabřeznutí) nebo krytí kancem 2x v období svolnosti s odstupem cca 12 – 24 hod.
Další způsoby detekce říje: • Přístroj pro zjišťování intravaginální impedance (vodivost poševního hlenu) dotyk elektrod se sliznicí pochvy. • nebo zjišťování progesteronu v mléce imunologickou metodou
-
Některé odchylky v projevu říjí Tichá říje - slabé projevy libida (např. vlivem nedostatku pohybu, zdravotní potíže, poruchy ve výživě, malá stimulace...... ), např. nižší hladina estrogenů u vysokoprodukčních dojnic, následek – inseminace mimo optimální dobu,
ovariální cyklus probíhá normálně.
Prodloužená říje – porucha v hormonálním sledu, slabé příznaky říje, trvá déle – použití reinseminací
Nepravá říje – intenzivní příznaky říje, v krátkých intervalech (bez ovulace – nepraskne Graafův folikul – cystoidní degenerace vaječníků
Přirozená synchronizace říje Stimulace přítomností samců: •
Prasata – prasnice po odstavu selat skupinové ustájení, kanec není v kotci s prasnicemi, ale je vidět a cítit (min. 30 minut denně)
•
Ovce - berani s ovcemi nejsou celoročně drženi pohromadě. Bahnice - vystaveny efektu beraních feromonů 14 dní před začátkem připouštění. Stimulace pomocí vasektomovaných beranů nebo přemístit berany do sousedního oplůtku.
Flushing efekt - pro zvýraznění projevů říje a především počtu (kvality) ovulovaných vajíček se provádí krátkodobé mírné zvýšení krmné dávky – kvalitativní zlepšení výživy, vyšší příjem živin a energie.
• Např. umělá synchronizace říje krav – hormonálně např. oestrophanem (prostaglandinem F2α ) – nenasycená mastná kyselina, rozrušuje funkční žluté tělísko plemenic mezi 5. – 15. dnem po říji. Po jeho aplikaci nástup říje 3. - 4. den a ovulace.
Orientační termíny pro zapuštění plemenic (různí autoři se v doporučeních dosti liší) druh zvířete
doba říje
přibližná doba ovulace
vhodná doba pro zapuštění – inseminaci
dny
hodiny
1 – 1,5
8 - 12 hod. po ukončení říje
cca 12 - 18 hodin po začátku říje
2- 3
12 - 24 hod. od počátku říje
cca 12 – 36 hodin po začátku reflexu nehybnosti
ovce, koza
1 - 1,5
12 - 18 hod. od poč. říje.
cca 10 - 20 hod. od začátku říje
klisna
4-8
24 hodin před koncem říje
cca 3. – 5. den říje
kráva
prasnice
Základní způsoby připouštění: přirozená plemenitba a ) volné (stádo plemenic s plemeníky) - páření dle výskytu říje b) skupinové (harémové, 1 plemeník na skupinu plemenic)
c) z ruky – plemenice a plemeníky chováme odděleně - nebo použití inseminace (nejpoužívanější způsob)
Použití plemeníků pro přirozenou plemenitbu u hospodářských zvířat určeno zákonem o plemenitbě (č. 154/2000 Sb.) - plemeník musí být prověřen a zapsán v registru plemeníků.
a ) volné připouštění – stádo plemenic společně s několika plemeníky (využití spíše u extenzivních chovů)
•
nevýhoda
– paternita není hned jednoznačná – (lze zjistit až dodatečně) - nelze uplatnit detailně připařovací plán, - nelze jednoduše posoudit plodnost jednotlivých samců, - neznáme přesný termín zabřeznutí samic,
- časté krytí – možné krátkodobé vyčerpání samců (případné souboje mezi samci – možná zranění) •
výhoda – vysoké % zabřeznutí, plemeník kryje samici i v době tzv.
tiché říje
b) skupinové – harémové – skupině plemenic je určen plemeník •
nevýhoda – paternita známa, neznáme datum oplození, časté krytí – dočasné vyčerpání samců
•
výhoda – vysoké % zabřeznutí, (nutnost sledovat plodnost plemeníka) protože plemeník kryje samici i v době tzv. tiché říje;
(uplatnění u ovcí a krav bez tržní produkce mléka)
c) připouštění z ruky – plemenice a plemeníky chováme odděleně
(nejpoužívanější způsob) - patří zde i inseminace •
výhoda - výběr rodičovských párů - uplatnění připařovacího plánu, lze posoudit plodnost samců - regulovat zatížení plemeníka,
využití dvojskoků u plemeníků (plemenice v téže říji zapuštěna 2x ) •
nevýhoda - relativně nižší % zabřeznutí, nutnost předběžného vyhledávání samic v říji
přirozená plemenitba Druh zvířete:
býk
volné připouštění 1 plemeník na X samic např. mladší býk méně
připouštění z ruky 1 plemeník na X samic 80 – 100 krav
(starší býk) až 40 krav
(připouštěcí období 8 -10 týdnů)
beran
30 bahnic
kozel
60 koz
kanec
30 prasnic
50 - 60 bahnic 80 - 100 koz 50 - 70 prasnic (při dvojskocích méně)
hřebec
30 klisen
50 - 80 klisen
Nejdokonalejším připouštěním z ruky je inseminace: • • •
nejkvalitnější prověření plemeníci, zamezení možného přenosu pohlavních chorob, maximálně možná eliminace genetických chorob
Inseminace – úspěšná biotechnická metoda – řízení rozplozování zvířat, ekonomický efekt – snížení počtu potřebných plemeníků (nákladů) Využíváno cca u 75 % stavu prasnic, 95 % stavu dojených krav. Spojeno s intenzivní selekcí - zvyšování plemenné hodnoty zvířat Inseminace zahrnuje: I. získávání a hodnocení spermatu (odběr a hodnocení ejakulátu – dle norem) II. zpracování a uchování inseminačních dávek (ředění specif ředidlem, naplnění PVC dutinek – pejet – 0,25 - 0,5 ml – přežvýkavci, kryokonzervace v tekutém dusíku ( -196 °C) III. vlastní inseminace
názvosloví: • První inseminace (např. u jalovic, jehnic, prasniček …) poprvé v životě nebo (u krav, prasnic, bahnic)… poprvé po porodu
•
Reinseminace – opakovaná inseminace v téže říji (v rozmezí cca několika hodin), ID většinou téhož plemeníka)
•
Opakovaná inseminace – v druhé a další říjích
Embryotransfery – přenos embryí • Využití potenciálu vaječníku vynikajících (cenných) plemenic – získání většího počtu vajíček – embryí z jedné ovulace (u krav).
• Tato embrya – přenos do dělohy recipientek, vývoj do porodu. • Nákladná metoda – zkušený realizační tým.
Fáze přenosu embrya: -
Výběr plemenic donorů a recipientů a synchronizace jejich říje
-
Vyvolání superovulace u donora a její inseminace
-
Získání embryí, jejich zhodnocení (selekce) a uchování do přenosu
-
Přenos embrya do recipientky, její březost a porod
-
Během přenosu embryí realizace biotech. zásahů – volba pohlaví embrya,
-
Rozdělení zygoty (polyembryonie) vzniklé z jednoho vajíčka a spermie – vznik identických klonů - lze přirovnat k nepohlavnímu způsobu rozmnožování
Kondice zvířat – častá příčina poruch plodnosti skotu Správná výživa - podíl na výsledcích reprodukce. -
Chybné – nedostatečná výživa nebo překrmování.
-
Období stání na sucho (40 - 60 dní před porodem, již ukončená laktace,
regenerace organismu po laktaci a příprava organismu na porod a další laktaci). prvních sto dnů laktace (skot) v tomto období požadujeme zabřeznutí zvířete po porodu, dosahována maximální denní užitkovost, vysoká užitkovost stres – častý deficit živin a energie. Neúměrné odbourávání tukových rezerv (hubnutí) během prvních 100 dní laktace (více než 0,3 kg hmotnosti /den) – ketózy. Narušení hormonální stability – poruchy involuce dělohy, cyklu a zabřezávání. Negativní korelace mezi výší užitkovosti a zabřezáváním laktujících zvířat - vlivem stresu z reprodukce. Nízké krmné dávky - snížení užitkovosti. Při nadměrném metabolickém stresu se plodnost jako biologická funkce vytrácí.
Březost Obecně se březost počítá - doba od zapuštění (předpoklad oplození) do porodu. • Během gravidity - zásadní hormonální změny v těle samice. Hlavní zdroje hormonů k udržování březosti: - hypofýza (především – LTH(prolaktin), LH – (lutropin) - ovaria (především - progesteron) - placenta (především - estrogeny) • Tkáně plodu mají mnohem aktivnější metabolismus než tkáně matky – růst plodu na úkor matčina organismu. • Vliv na chování samice - klidnější, opatrnější, zvýšená chuť k příjmu potravy. V posledním trimestru se zvětšuje objem břišní dutiny, zvětšuje se mléčná žláza, nabíhají struky (vemnání). Pseudogravidita - zdánlivá březost, u samic nedošlo k oplození, ale hormonálně jakoby probíhá. Nutno řešit s veterinářem,
Odchylky v trvání gravidity • Změny v morfologickém a funkčním uspořádání embrya, plodu nebo matky nad fyziologické rozmezí – odchylky v délce gravidity – kratší nebo delší • Delší březost – zralý plod, ale nebezpečí poškození změnami nitroděložních podmínek – i odumření (především udušení) – vyvolat porod. • Kratší březost – předčasný porod nebo potrat (abort)
Předčasný porod – stádium březosti, že pokud se mládě narodí živé, má šanci přežít.
Průměrná délka březosti a určení termínu porodu u samic hospodářských a domestikovaných zvířat: samice zvířete ramlice
délka březosti (dny) 28-30
přibližná doba předpokládané doby (pomůcka) porodu cca 1 měsíc
prasnice, prasnička
115 (110-120)
cca 3 měsíce 3 týdny 3 dny
den zabřeznutí – 7 měsíc zabřeznutí + 4
jehnice, bahnice; koza
150 (140-155)
cca 5 měsíců
den zabřeznutí – 3 měsíc zabřeznutí + 5
jalovice, kráva
280 – 285 (270-300)
cca jako člověk den zabřeznutí + 10 40 týdnů měsíc zabřeznutí – 3
klisna
333 (310-360)
333 dní
oslice
360
1 rok
fena
63 (58-70)
cca 2 měsíce
kočka
56 (53 -58)
55 dní
den zabřeznutí – 2 měsíc zabřeznutí – 1
Inkubační doba – vejce - drůbež kuřata …………… 21 dní kachňata………….. 26 – 28 dní, (pižmovka domácí - 35 dní) housata …………. 28 – 31 dní krůťata ………… 27 – 30 dní perličata ................ 25 – 27 dní holoubě …………. 17 – 18 dní
Detekce gravidity - SKOT Kontrola výsledku připouštění nebo inseminace. Diagnostika rané gravidity od 25 dní gravidity – ultrasonografické vyšetření dělohy
Rektální vyšetření : kolem 42. dne , optimálně 60. - 90. den gravidity krav – palpací děložních rohů (přes stěnu rekta) zárodek pohyb - cca 20 cm, asymetrie dělohy, gravidní roh dělohy - silný jako mužská ruka a asi 5 x větší než negravidní Vnější palpací od 7. měsíce, zjišťuje se na pravé straně břicha před předkolenní řasou, opakovaným zatlačením na břišní stěnu a po náhlém uvolnění plod narazí do uvolněné stěny; stetoskopem poslech srdečních ozev – zastření střevní peristaltikou.
Detekce gravidity - prasat • U zapuštěné prasnice : cca 25 – 35. den, raná diagnostika gravidity ultrazvukem – zaznamenávají srdeční ozvy plodu, přítomnost plodové vody • Sondu umístíme u prasnice v blízkosti druhého zadního vemínka, z pravé strany, pod určitým úhlem. Sonda kontaktní médium natření.
• U prasat – hormonální – gravitesty
Detekce gravidity - OVCE • Ovce – test nepřeběhnutí – cca 21. den po připuštění (inseminaci) zkouška pomocí berana prubíře (prubířem označené plemenice – nezabřezlé). • použití ultrazvuku (ovce) - od 60. dne březosti. ----------------------------------------------------------------------------
• stanovením progesteronu (u samic) - hladina progesteronu v krvi (nebo v mléce) - stanoví březost s 90 % pravděpodobností. • Metoda je spolehlivá.
• U zvířat multiparních - každý plod zpravidla samostatné plodové obaly. • U prasete - plodové vaky jednotlivých plodů v děložních rozích řadí za sebou, naléhají na sebe, vzájemně nesrůstají.
• U jednovaječných dvojčat má sice každý plod samostatné amnion, ale společné chorion. • U obouhlavních dvojčat – (jen u skotu) dochází FREEMARTINISMU – nedědičná vada Příčina: během společného nitroděložního vývoje začíná samčí gonáda produkovat hormony dříve než samičí, vliv na nedokonalý vývoj pohlavního ústrojí samičího dvojčete. Jalovičky (býčice) bývají neplodné ! – nezařazovány do plemenitby.
Zdroj: W.O.Reece“ Physiology of Domestick Animals“ 1997
Gravidní roh krávy
a – děložní krček, b – chorion + allantois, c – alantoidová dutina vyplněná mokem, d - amniová blána, e - amniová dutina vyplněná mokem, f- pupeční provazec, g – kotyledon, h - průřez kotyledonem s klky alantochoria vrůstající do sliznice dělohy
Zdroj: Bukvaj, 1971
Zdroj: W.O.Reece“ Physiology of Domestick Animals“ 1997
Pro porod mají chovatelé specifické názvy: • • • • • •
kráva se „telí", klisna se „hřebí", prasnice se „prasí", ovce se „bahní", koza se „kozlí", ramlice se „kotí“
• u samic malých zvířat s vícečetným porodem hovoříme o „vrhu" mláďat.
Předporodní fáze – přípravná fáze: • vliv ovariálních hormonů – estrogeny a relaxin, •
ustupuje vliv progesteronu, porod je iniciován ze strany plodu,
•
sekrece OXYTOCINU (zadní lalok hypofýzy) - motorika děložní
svaloviny při porodu, před porodem se zvětšuje mléčná žláza – vemnání, u skotu pasivní pohyb ocasu, • - rozpouští se hlenová zátka děložního krčku, • - ochabnutí pánevních vazů, • - překrvení a prodloužení vulvy, • - porodní stahy (počet a častost narůstá – kontrakce děložní svaloviny a
stahy břišního lisu), • - časté močení, •
- u skotu 1-2 dny před porodem visící výtok hlenu z vulvy.
Porod 1. fáze otevírací (otevírání krčku): pravidelné stahy dělohy, neklid matky, změny v poloze plodu, úplná dilatace děložního krčku 2. fáze vypuzovací (vypuzení plodu): silné děložní a břišní stahy, prasknutí plodových obalů (allantochorionu), výtok plodové vody z pochvy, objevuje se amnion v pochvě, prasknutí amnionu, plod se dostává porodními cestami mimo tělo matky; 3. fáze vypuzení placenty (u multiparních zvířat – spojeno s fází vypuzování plodu)
fáze poporodní (puerperium): odtok očistek (lochií), postupný návrat pohlavních orgánů a celého organismu matky do víceméně původního stavu jako před porodem.
Obtížný porod -
až úhyn plodu, matky či obou. Obtížnost porodu evidována
např. u skotu - selekční kriterium, rodiče s opakovanými obtížnými porody vyřazeni z chovu
Pasivní imunita – kolostrální imunita • U telat, selat, hříbat, jehňat, kůzlat • Novorozené mládě - minimum protilátek až po narození příjem mlezivem, které je na látky specifické imunity bohaté imunoglobulíny (proteiny s protilátkovou aktivitou). Nedostanou-li selata bezprostředně po narození mlezivo do 2 hodin – septikémie (E.Coli) – úhyn. Gamaglobulíny - vstřebávány přes střevní stěnu z mleziva do krevního oběhu (tato schopnost trvá cca 24 hodin).
• Multiparní zvířata zabřezávají snáze než uniparní. • Samice plemen primitivních zabřezávají snáze než plemen kulturních. Obecně prvorodičky multiparních zvířat mají - méně mláďat – menší počet (bývají i lehčí) než samice starší. Např. u koz bývá častější jedno mládě a u staších nejčastěji 2 nebo i více.
Unipara – rodí jen jedno mládě : - klisna (dvojčata do cca 1% počtu porodů) - kráva ( dvojčata cca 1- 5 % porodů, trojčata v 0,15 %)
Multipara – rodí více než jedno mládě : - prase (8 – 12 mláďat), 2,2 vrhy ročně, - ramlice (4 - 12 mláďat), 3 vrhy/rok; velkovýrob. 6x/rok – 48 ml. - ovce, kozy (2 - 5 mláďat)
Hmotnost novorozenců Druh
Hmotnost při narození
Rozmezí kg
Druh
Hmotnost Rozmezí při narození g
hříbě
55kg
40 - 70
králíče
50 g
40 - 60
tele
38 kg
26 - 45
kuře
40 g
38 – 42
jehně
4 kg
2,5 - 5
kachně
56 g
55 - 58
kůzle
3 - 4 kg
2,5 - 4,5
sele
1,3 kg
1,1 - 2
Puerperium – Období puerperia = involuce dělohy; proces postupného návratu pohlavních orgánů samice (dělohy) do původního stavu (před graviditou), druhově rozdílné. – dobrý průběh puerperia – předpoklad dobrého zabřezávání; - odtok očistků, uzavírá se děložní krček - návrat dělohy do původního stavu (z 9 kg po porodu - 1 kg po měsíci u skotu), - regenerace endometria
- změny hormonální (pokles hladiny progesteronu, produkce adenohypofyzárního hormonu prolaktinu – LTH) - aktivizace oxytocinu – produkce, spouštění kolostra cca týden a postupná přeměna v mléko - návrat ovariální aktivity - cyklu
Doba zapouštění pelmenic po porodu •
obnovení ovulace – první říje :
•
u klisen 7.- 9.den - po porodu (involuce je rychlá, zapouští se 9. den po porodu)
•
u skotu do 4 týdnů - po porodu projev 1. říje (nutno sledovat termín první říje po porodu !) (délka puerperia je 40 - 42 dní ) (zapouští se nejdříve 42 dní po porodu od cca 2. ovulace) běžné je zapouštění okolo 60. – 65. po otelení (cca 3.ovulace) (krávy s vyšší mléčnou užitkovostí lze zapouštět až 80 dní po otelení)
•
u prasnice 4. – 7. den - po odstavu selat (odstav selat obvykle 28. den až 35.den po porodu), (puerperium prasnic cca 21 dní ) (cílem chovatele má být aby prasnice byly zapuštěny do 10. dne po odstavu)
Plodnost – hodnocení- plemeníků • a) Potencionální plodnost býků – dle kvality spermatu při odběrech na inseminačních stanicích, (u kance aktivita spermií 70 % , abnormality spermií do 20 %) • b) Skutečná plodnost samců: • Procento zabřezlých samic – ze všech zapuštěných či inseminovaných
• Inseminační index - udává počet inseminací nutných k zabřeznutí (dobrý je do 1,6 nevyhovující je nad 2) • Index plodnosti - hodnotí komplexně procento březosti po plemeníkovi,
s ohledem na stáda a inseminačního technika a ostatní plemeníky. Výpočet je prováděn pro jednotlivé plemeníky.
Plodnost – hodnocení- plemenic • Základním kriteriem je počet narozených mláďat za období pravidelnost v oplození; Optimálně: kráva 1 tele – ročně; prasnice 25 dochovaných selat /rok = 2,2 porodů /rok (dle plemene) bahnice jehňata 3x za 2 roky • pravidelnost v porodech; • počet mláďat – uni x multiparní; • speciální ukazatele;
• Hodnocení plodnosti samic – jedinec - stádo • Základním kriteriem je počet narozených mláďat za období. • Potencionální plodnost - potenciální schopnost uvolnit vajíčka je vysoká - u krávy 100 - 300 tisíc vajíček z nichž se skutečně uvolní desítky kusů (cca 40). •
u prasnice se ze 110 tisíc uvolní (řádově stovky) je běžným systémem rozmnožování málo využitá. V jedné říji se uvolní 14 -25 vajíček. Celkově cca 400.
• Skutečná plodnost • daná počtem živě a mrtvě narozených mláďat a je ovlivněna počtem ovulovaných vajíček, počtem oplozených vajíček a embryonální (fetální) úmrtností.
• inseminační interval – počet dní od porodu do první inseminace; • interinseminační interval – mezi 2 inseminacemi; • service perioda (SP) = mezibřezost = počet dní od porodu do zabřeznutí (do inseminace, kdy zabřezla) Ve vysokoužitkových stádech dojnic – buď plemenice koncipují ihned nebo velmi pozdě po 80. dni po porodu. Vysoká produkce mléka je konkurentem reprodukce.
Obecné příčiny prodloužení SP (skotu): • opožděná první inseminace • náhodné vykonání opakovaných inseminací bez veterinárního vyšetření, • dlouhotrvající léčení poruch plodnosti • chyby v organizaci reprodukce (inseminace) – špatná identifikace říje
• inseminační index – počet inseminací potřebných k zabřeznutí (do 2 vyhovující ); inseminace + reinseminace v jedné říji je započtena jako 1 pokus, (vyjadřuje kvalitu práce inseminátora a plodnost býka) • březost po 1. inseminaci - % podíl zabřezlých z počtu prvně inseminovaných (nad 55 % vyhovující u krav); • NRT – non return test = test nepřeběhlých plemenic = % plemenic, u kterých se v následujícím cyklu (po zapuštění) neprojevila říje, nelze automaticky považovat za zabřeznutí; • celková březost - všechny březí /počet 1. inseminací (zapuštění)
• mezidobí (dny) – délka období mezi dvěma následujícími porody; u prasnic mezidobí – charakteristikou intenzity plodnosti, (optimum 152 dnů při časném odstavu), cca 2,2 vrhy ročně. • hrubá natalita = počet všech mláďat (živá i mrtvá) na 100 plemenic, u prasnic na 1 prasnici za rok či vrh (doplněno počtem vrhů/prasnici/rok) • čistá natalita = počet živě narozených mláďat na 100 plemenic
Ukazatel
Plodnost (úroveň reprodukce) - SKOT výborná
Zabřezávání - Po 1.inseminacích jalovice (%)
- Po 1.inseminacích krávy (%) - Po všech inseminacích
dobrá
nevyhovující průměrná (vyhovující)
nad 65
60-65
55-60
pod 55
nad 60
50 – 60
40 – 50
pod 40
Inseminační interval (dny – od porodu k inseminaci)
do 57
58 - 66
66 – 76
nad 76
Servis perioda - dnů
do 60
61- 90
91 – 110
nad 110
Inseminační index
do 1,1
1,2 – 1,6
1,7 – 2,0
nad 2,0
Mezidobí
do 365
366 – 380 381 – 400
nad 401
Čistá natalita krav (bez jalovic na 100 krav /rok)
nad 95
91 – 95
81 – 90
pod 80
110 - 115
105 -110
pod 105
Hrubá natalita (%) nad 115 (krav a jalovic na 100 krav / rok)
Hlavní reprodukční události v životě jalovice – dojnice (dle Frelich a kol.)
pohlavní dospělost
chovatelská dospělost
tělesná dospělost
• U prasat se plodnost posuzuje podle počtu narozených selat živých a mrtvých / na plemenici • Prasničky zapouštíme ve věku 235 -260 dní, kdy dosahují min. 120 - 130 kg hmotnosti (dle plemene) • U prasat je optimální délka mezidobí 150 – 160 dnů. • intenzita plodnosti: 2,2 vrhu na prasnici/ rok • Počet selat ve vrhu (10-12 -16, dle plemene) • Odchov cca 25 selat / rok. • Maximální plodnost 4. - 5. vrh. • hmotnost vrhu min. 14 kg (dle počtu selat) • hmotnost selat 1,2 – 1,8 kg, • kojení – odstav 28 - 35 dní, • % zabřezávání po první inseminaci (80 - 85 %)
Ovce • Ovce mladá (nerodila) – jehnice • Bahnice – ovce po porodu jehňat • nejdůležitějším kriteriem plodnosti je počet narozených jehňat na 100 bahnic (%) a procento zabřezávání. • zvýšením intenzity rozmnožování bahněním 3x za 2 roky. • Odstav jehňat 100 -120 dní (končí laktace) • Váha novorozených jehňat: cca 4 kg
Králík • Snaha získat od ramlice (♀) (ve velkochovech) až 6 vrhů ročně, tj. 48 mláďat. • odstav v 6 týdnech, (výkrm brojlerů do 4. měsíce života), porážková hmotnost 3 – 3,5 kg
Samci drůbeže • U samců varlata uvnitř těla na stropu tělní dutiny v úrovni
předního konce ledvin. Velikost varlat se cyklicky mění. • U kohouta v klidové fázi cca 1cm (v aktivitě i 5 x větší.) • Chybí nadvarle, odvodné kanálky varlete ústí do chámovodu
(cca 60 cm) – kličky zásobárna spermií. Přídatné pohlavní žlázy nejsou. Chámovody ústí do kloaky. • Pářící orgán (u kohouta, krocana chybí), u kačera a housera –
pyj, prstencovitý výběžek sliznice s úzkou brázdičkou (doprava semene do kloaky samice). Erekce městnáním mízy.
Páření ptáků • Ovulace u kura domácího nezávisí na přítomnosti samčího partnera (na rozdíl od divoce žijících druhů). • U hrabavé drůbeže - páření přitisknutím kloak (vpravení semene) • U vodní drůbeže – samec zasouvá ztopořený pyj do kloaky samice. • Pohlavní dospělost kohoutů cca 5 – 7 měsíců.
• Počet ejakulací denně až 50 – 60x (1ml, 3 miliony spermií/1mm3) • U samice doprava spermií do nálevky vejcovodu (infundibulum) – zde oplození. • Zásoba spermií u kura vydrží zde oplozovat cca 1-2 týdny, • (u krůt až 40 dnů) • I u drůbeže se uplatňuje metoda inseminace (např. krůt)
Samice ptáků - rozmnožování • Vaječník a vejcovod – funkční obvykle jen levý. • Vaječník u slepice v době pohlav. klidu je malý – v období snášky se zvětší - dozrávající vaječné folikuly. • S přibýváním žloutku v cytoplasmě oocytů I. řádu se folikuly postupně zvětšují až dosahují u slepice 30 – 35 mm (hroznovitý vzhled vaječníků). • Praská stěna folikulu (v stigmatu) u ptáků se netvoří žluté tělísko. • Ovulace u kura domácího nezávisí na přítomnosti samčího partnera (na rozdíl od divoce žijících druhů). • Vejcovod v období snášky (slepice) cca 60 cm. Trubice z hladké svaloviny.
Ptačí vejce (kur domácí) •
Ve vaječníku vzniká vaječná buňka a žloutky (světlý a tmavý), které buňku obklopují. Uvolněná vaječná buňka je zachycena v nálevce vejcovodu – zde možnost oplození.
•
Další obaly se přidávají při průchodu vejcovodem - průchod trvá cca 24 hodin !
•
Ve střední části vejcovodu (magnum, isthmus) se obalují bílkem a papírovou blánou (vnější a vnitřní), žloutek je stabilizován dvěma poutky – chalázy.
•
V nejnižší části (uterus) vzniká kašovitá vápenatá hmota, tuhne ve skořápku.
(Hlavní složkou skořápky je uhličitan vápenatý, všechen vápník secernovaný do uteru vejcovodu pochází z krve - dynamická směna mezi Ca v kostech a v krvi – vše doplňováno vápníkem z potravy. •
Vejce prochází vejcovodem špičkou napřed a v závěru se otáčí a je za pomocí sekretu vypuzeno širší stranou. Slepice snáší vejce v sériích (1-30 i více vajec) - několik dní snáší a přestávka atd..
Podélný řez vejcem slepice
Zdroj: W.O.Reece“ Physiology of Domestick Animals“ 1997
Ptačí vejce • Po oplození vaječné buňky se zárodečný terčík rýhuje a vznikají plodové obaly. Vývoj probíhá až do stádia dvou zárodečných listů – ještě v těle matky.
• Pro vyvinutí zárodku je nutné zahřívání vejce (tzv. kvokání samice –
tendence sedět na hnízdě – vaječník se zmenší a produkce vajec se přeruší - vliv hormonu prolaktinu). • V inkubační době se vyvíjí se třetí zárodečný list. Zárodek potom vyplní
celý prostor vajíčka.
• První nadechnutí slouží vzduch ze vzduchové komůrky (oblá část). • Ptáčata proráží skořápku vaječným zubem, po vylíhnutí mizí.
Drůbežářský rok od 1.10. – 30.9. • Měřítkem skutečné plodnosti – líhnivost vajec. • Slepice snáší vejce v určitých sériích (několik dní a přestávka 1-2 dny) • v intenzivních chovech i přes 300 vajec /rok na nosnici (linie nosných hybridů) • Užitkovost hejna se vyjadřuje např. intenzitou snášky: • int. snášky = 100 *počet sebraných vajec za den /počet slepic • pohlavní dospělost těchto nosných hybridů cca 150 dní (cca 21. týden) • masný užitkový typ pohlavní dospělost cca 210 dní věku (snáška 100 – 180 vajec/rok) • Slepice – hmotnost vejce 40 – 70 g
