Reportáž z koncertního zájezdu sboru AG

Stříbrné časy – 2. vydání

Ve druhém čísle najdete: Gaudeamus igitur – rozloučení s maturanty School drop-outs 'global

Recenze: kniha Snídaně u Tiffanyho, film Kupec Benátský, kniha Eragon

problem'

Obrázek publikován dne 17. února 2007 na -1-

Reportáž z koncertního zájezdu sboru AG List na téma láska

www.empirewire.com.


Rozloučení s našimi maturanty (str. 1) Co vše může znamenat jeden měsíc… A co osm let? Kultura

(str. 4, 5)

Snídaně u Tiffanyho, Kupec Benátský, Eragon Přešel máj, lásky čas (str. 6) Připravili jsme vám fejeton na téma nevyčerpatelné a věčné… School drop-outs 'global problem' (str. 7) Připravili jsme vám další anglický článek. Tentokrát ze světa reálné žurnalistiky.

Gaudeamus igitur Milí čtenáři, Netrvalo dlouho a opět se s vámi setkáváme ve druhém čísle AG časů. Pro naši redakci uběhl měsíc květen jako nic, přesto se toho událo mnoho. Už jen samotné maturity, na které se oktaváni a jejich učitelé připravovali celý rok, symbolizují cíl, k němuž možná neradi, ale nevyhnutelně všichni směřujeme. A stejně jako je zvláštní vítat nově přijaté žáky v jednom měsíci, tak neobvyklé je i loučit se s ročníkem, jenž tu byl osm let… Osm let: co je to osm let? Během osmi let se dítě naučí chodit, mluvit, psát, počítat malou násobilku, všechna čísla do sta… Během osmi let se může narodit třeba i sedm dětí (ač nezbývá než litovat chudinku matku). Během osmi let vám může někdo přirůst k srdci více, než byste si dokázali představit… Během osmi let se člověk naučí právě tolik, aby mohl jít dál a žít svůj život. Přejeme všem maturantům mnoho štěstí v jejich životě, aby šli vždy tam, kam chtějí. Příjemné čtení přeje

Anežka Benešová, V.A

Letos skutečně POSLEDNÍ zvonění Je právě 8:25 a já s potěšením zjišťuji, že pro tentokrát nebude můj pozdní příchod zaznamenán. Tak jako každý rok zapomínám na focení, tak i poslední zvonění vždy z hlavy vypadne: ale na rozdíl od prvního příkladu je to víceméně milá zpráva. Ne, že by mi dělalo potěšení smývat ze sebe lihovky a razítka, nicméně stále ještě to znamená pro všechny studenty uvolněný program, příjemné zpestření. Jako tradičně mne zastavil nápor studentů, naoko se snažících dostat skrz nový vchod do školní budovy, kterou obsadili běsnící oktaváni. Po poměrně dlouhé době (i pro pozdě příchozí) nás za trochu peněz vpustili dovnitř. Je pravda, že ne všichni měli to štěstí jako já, že dostali kostku „tripu“ pod jazyk, nicméně nikdo neušel výše zmíněným atributům, které jakoby neodmyslitelně patřily ke každému poslednímu zvonění: čmárání po lidských tělech, oktavánský bodyart.

a studentské skupiny o lepší taneční seanci. Mezi profesory měli tu čest Veronika Valíková, Lukáš Drbout, páter Gereon a Monika Synovcová. Mezi studenty mimo jiné i od malička proslavený Martin Váňa. Vyrovnanost těchto výkonů donutila oktavány (ač se zdá, že o výsledku bylo předem rozhodnuto) ke konečné remíze, kdy tančili studenti s profesory a naopak. Dalo by se říci, že „bylo veselo“, jen kdyby to neznělo tak družstevně…

První hodina byla uvolněná, zdá se, že záměrem posledních ročníků bylo vytvořit především zmatek a chaos: a to se jim povedlo. Ať už dobytím školního rozhlasu, stanováním na chodbách nebo nebezpečným hip-hop gangem.

Tentokrát bez bodíků Závěrem veškerého – mírně prodlouženého – zvonění byla krátká rozcvička s paní profesorkou Tomáškovou. Spolu s tematickou techno hudbou celá škola zvedala své ruce k výšinám na znamení rozlučky, která nás potkala.

Místo činu: tělocvična Program druhé hodiny byl bezpochyby zajímavější: odehrával se v tělocvičně. Mimo dražbu školního majetku následovala i tzv. „zábava“: boj učitelské

Loučíme se s vámi, milí oktaváni, a děkujeme za příjemný program, který jste nám připravili.

Anežka Benešová, V.A -2-


Zpráva z Frýdlantska 5. - 8. 5. 2007 – zpráva Možná už po Přerovské hůře leckdo uvažoval o čtyřdenním cykloputování po Frýdlantsku, možná se někteří rozhodli až později, ale účast 28 předčila všechna očekávání, zvláště s tak špatnou předpovědí počasí. Nečas však kupodivu přišel vlastně až 3. den na Ještědu, a i to a pak následné chladno s přeháňkami se dalo vydržet. Větší nesnáze zprvu přinesla velikost skupiny. Častější závady a drobná zranění dosti zpomalily náš postup, pozvolný už tuhým stoupáním na hřebeny Jizerských hor. Prvních 16 km z Tanvaldu přes protrženou přehradu a úbočím Jizery na Knejpu trvalo více než 3 hodiny, ale také to bylo skoro 600 m nahoru. Za další 4 hodiny jsme projeli Jizerky k západu přes Krásnou Máří až do Oldřichovského sedla, opět k východu skvělou úboční cyklostezkou do Hejnic a po zastávce u Obřího sudu nad Lázněmi Libverda jsme po 58 km zakotvili ve škole v Novém Městě pod Smrkem. Byl to den perný, ale plný krásných výhledů a zákoutí, a přinesl také několik parádních sjezdů (např. též 69,1 km/h). Druhý den byl vyloženě odpočinkový. Mírné Frýdlantsko nabídlo malebnou krajinu bez větších kopců, dotkli jsme se polské hranice a nečekaně brzy jsme skončili v tělocvičně školy Višňová. Bez brašen jsme tedy zajeli ještě do Frýdlantu na zámek, abychom ulehčili náročné trase 3.dne, a dalo to zase 59 km. Večer byla ještě noční vycházka k Pohanským kamenům a na hvězdy. Třetí den nás čekalo 60 km a převýšení přes 1200 metrů, ale také zasloužená radost z dobytého Ještědu.Ten se nato zatvrdil mlhou, deštěm, větrem, zimou, ovšem to už jsme měli nejtěžší za sebou. Sjezdy musely být opatrné a k sokolovně v Proseči to bylo dokonce zase nahoru, ale přesto se večer, po prvním čtení, většina vydala deštivou nocí na kopec Kamenný. Není tam ani patník a vrcholová mňamka jistě také nebyla tím pravým lákadlem. Možná nám v té letošní sestavě bylo spolu dobře a chtěli jsme si poslední večer co nejvíc užít? Asi ano, protože k poslednímu čtení s voňavým čajem přišlo do jídelny plno lidiček, a to půlnoc minula už dávno. Závěr našeho putování byl stižen hromadným zaspáním (klíčový budík selhal), ale předchozími baleními zkušená parta zabrala a stačili jsme i zastávku na Sychrově a v Nudvojovicích u největšího jasanu v ČR. Trochu nervů stálo nalodění do rychlíku, ovšem kde se vzaly tu se vzaly téměř úžasné věnečky-větrníky, a to bylo zřejmě pro každého potvrzení, že tenhle podnik se jednoznačně zdařil. Jistě přispěla pečlivá příprava, ale zasloužili se i všichni účastníci – až překvapivě ukáznění; hlavní dík ovšem patří „vyšším mocnostem“, které svým ovečkám stále laskavě pomáhaly. Tak tedy díky a na shledanou někdy příště!

Zdeněk Lauschmann Básnický koutek: Když

Když spočítat znáš hromadu svých zisků A na jediný hod vše riskovat, Za po prohře se vracet k východisku A nezavzdychnout nad hořem svých ztrát, Když přinutit znáš srdce své a čivy, By s tebou vytrvaly nejvěrněj, Ač tep a pohyb uniká ti živý A jen tvá vůle káže „Vytrvej!“,

Když bezhlavost svým okem klidně měříš, Ač otupen, sám že nejsi bezhlavý, Když, podezříván, pevně v sebe věříš, Však neviníš svých soků z bezpráví, Když čekat znáš, ba čekat beze mdloby, Jsa obelháván, neupadat v lež, Když, nenáviděn, sám jsi beze zloby, slov ctnosti nadarmo však nebereš,

Když něhu sneseš přílišnou i tvrdost, Když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal, Když, sbratřen s davem, uchováš si hrdost A nezpyšníš, byť mluvil s tebou král, Když řekneš: „Svými vteřinami všemi mně, čase, jak bych závodník byl, služ!“, pak pán, pak vítěz v širé jsi zemi – a co je víc: pan, synu můj, jsi muž!

Když umíš snít a nepodlehnout snění, Když hloubat znáš a dovedeš přec žít, Když proti triumfu i ponížení Jak proti svůdcům společný jsi kryt, Když nezoufáš, nechť pravdivá tvá slova Lství bídáků jsou pošlapána v kal, Když hroutí se tvé stavení a znova Jak dělník v potu lopotíš se dál,

Rudyard Kipling, Písně mužů (vydal Vilém Šmidt, Praha 1948)

Dovolila jsem si výjimečně použít báseň, která není napsána nikým z našeho gymnázia, neboť mne opravdu oslovila. Snad se bude líbit i vám.

Anežka Benešová. V.A

-3-


Přešel Máj, lásky čas „Teprve když jsme nalezli lásku, víme, co jsme v životě postrádali.“ ~ John Ruskin

Co je láska? Tradiční otázka pokládaná již od počátku lidstva. Možná je to jen soubor písmen, který tvoří jedno obyčejné slovo. Možná si pod ním představíme nějaký obsah, cit, emoci,… Láska byla odjakživa velmi zneužívaná. V naprosté většině knih a jiných pramenů se o ní dočteme, všude o ní slyšíme. Ve skutečnosti spousta lidí doopravdy neví, co to láska je. Ať už se baví o milenecké lásce, rodičovské či náboženské. Nedávno jsem se účastnila diskuze několika katolíků s buddhistou a samozřejmě došlo i na otázku: „Co je to láska?“ V Bibli je popsaná určitým specifickým způsobem a buddhisté ji popisují úplně jinak. Společně říkali totéž, popisovali stejnou lásku, jen jinými slovy a nerozuměli si. Proč neustále opakujeme ty samé naučené fráze a o jejích významech neuvažujeme, místo abychom se doopravdy zastavili a zamysleli se, co je pro nás pravá láska?

Vždyť kdo by láskou zval cit, jenž změní se sám, sotvaže změnu tuší a jenž by za zradu sám ihned zrazoval. Ach to ne! Láska je maják, jenž hledí z dálky vždy pevně bouřím vstříc jak neochvějná stráž Láska, toť stálice pro všechny bludné bárky, jejíž vliv nezměříš, ač její výšku znáš… A jestli je to blud, jenž bych sám dosvědčoval, pak nikdy nepsal jsem a nikdy nemiloval. W. Shakespeare: Sonet 116 Snad každý pozná část jednoho z nejznámějších Shakespearových sonetů, ale jen málokdo se nad ním dnes pozastaví. Naskýtá se nám tedy klasická otázka, proč? Je to jednoduché. Dnes je láska brána spíše jako ryze hmotná fyzická věc. Kdo by se tedy zamýšlel nad citátem autora, který žil před několika staletími a naši dobu nezná? Ale právě tento přístup, který tvrdí, že láska se mění s dobou, nás odvrací a odtahuje od toho, co vlastně láska doopravdy je. Nedovoluje nám uvědomit si, že na tento cit si nemůžeme sáhnout, ani jej přesně definovat, je totiž uvnitř nás. I když se tedy všemožné snažíme hledat jej kolem sebe, vzít si jej pro sebe, přivlastnit si jej, jednou třeba přijde chvíle, kdy si uvědomíme, že cesta k jeho nalezení vede mnohem kratší, avšak složitější cestou.

Barbora Kachlíková, V.A

Láska Ohrané téma, řečená slova. Popsané pocity. Je snad jiný námět, o kterém by se dalo říci tolik klišé? Nevím o něm. Soudě z toho, že kvůli ničemu jinému nebylo popsáno tolik papírů, zazpíváno tolik písní, zkomponováno tolik symfonií, vybrečeno tolik slz a řečeno tolik slov, jako o lásce, láska je jedním z největších hybatelů světových dějin, nejvýznamnější motivací k jakékoliv činnosti, nejdůležitějším citem mezi lidmi. (Vždyť – jen se zkuste zamyslet – kolik věcí bylo zbudováno a vytvořeno ve jménu lásky? Od nádherného Tádž Mahalu, přes celé dílo Williama Shakespeara až po nejvýznamnější město téměř celých západních dějin – Říma. Jen si jeho jméno přečtěte pozpátku: ROMA/AMOR.) Zkrátka a dobře se zdá, že snad celé lidské pokolení již od svého zrodu miluje a miluje. Připadá vám to tak? Ani mne ne. Leč, nechme lásku, ať i nadále provází a prostupuje náš svět – ačkoliv to často není vidět. A vzdejme hold citu, který majestátně točí světem podle svého.

Pro mě je Bůh pravá naplněná láska, která nás všechny převyšuje. V tom je tolik výjimečný. Dokáže nás všechny doopravdy milovat..

Kristýna Drápalová, V.

Magdalena Nováková, V.A

„Láska je jako hruška. Zkuste definovat tvar hrušky.“ ~ Trubadúr Marigold (Sapkowski: Čas opovržení) -4-


Kultura Recenze knihy: Snídaně u Tiffanyho

Recenze filmu: Kupec Benátský

Kdo zaslechne tento název, většinou si vybaví stejnojmenný film v hlavní roli s krásnou Audrey Hepburnovou. Ale už méně lidí ví, že je natočen na motivy knihy.

Možná jste si již všimli, že naše redakce má v jisté oblibě pana Shakespeara. V prvním čísle mu byla věnována celá strana a já doufám v naší společnou spolupráci i nadále, neboť ho považuji za společníka nadaného a svědomitého.

Název je jeden z těch, které nemívají s obsahem zas až tolik společného. Tiffany (obchod s luxusním ozdobným zbožím a šperky) je v knize jen opakovaným motivem.

Ač mistr psal své dílo pro prkna, jež znamenají svět, dokázali tvůrci ztvárnit slavné drama o nelidském vztahu Židů a křesťanů opravdu realisticky. Snad proto, že filmy jsou dnešní uspěchané době blíže než dlouhé divadelní hry, na které beztak nezbývá čas, si získal velmi záhy mou pozornost a musím se přiznat, že ač dějovou linii znám, jakožto i nejslavnější výroky, byla jsem napjatá, co se stane dál – a nebylo to modifikací příběhu, ale profesionálním provedením.

A velké očekávání není až tak docela na místě. Začátek se rozvíjí jen velmi pomalu, rychlejší spád přijde, až když se hlavní aktér vrací ve vzpomínkách do minulosti a začne nám velmi detailně popisovat charakter jedné mladé dámy, která je v podstatě ústředním tématem celé knihy. Tato slečna Holly Golightly nemusí být každému sympatická svým výstředním, možná až bohémským chováním. A když už se zdá, že jste ji prohlédli, objeví se další skutečnost, která vás ve vašem názoru jen utvrdí. Avšak nějakým zvláštním způsobem umí Holly všechny očarovat a v jistých věcech, ať se vám to líbí nebo ne, s ní v duchu musíte souhlasit.

„Chci jen svoji libru masa!“ Rozhodně stojí za to zmínit i herecký výkon od počátku sympatické chytré Porcie (Lynn Collins), který byl osvěžující a každopádně pro film užitečný. Vtipná je i „náhoda“ v podobě hereckého obsazení Josepha Fiennese v hlavní roli (hrál stejně tak i ve filmu Zamilovaný Shakespeare). Další důležitou roli, – Šajloka – hraje Al Pacino, což je kapitola sama o sobě – kdo ho poznal, ví o čem mluvím...

Dobrá polovina knihy nenese bohužel téměř žádný děj, pak se zdá, že se konečně něco stane, ale v očekávání zvratu je příběh ukončen, protože se dostanete na poslední stránku.

Přesto, že znám mnohé, kteří nemají rádi filmová zpracování divadelních her, jsem si jista, že Kupec Benátský i s jeho právoplatnou librou masa by okouzlil každého, kdo má trochu citu pro umění.

Po dočtení vás možná zastihne pocit jistého prázdna, možná budete zaskočení z náhlého konce. Přesto vás kniha nutí k jistému zamyšlení – jestli chcete být jako Holly Golightly nebo jestli naopak NEchcete být jako ona… a jak asi správně naložit se svým životem.

Jedinou vadou na kráse tedy zůstává pomalý rozjezd. Jak už to bývá, byl nucen režisér nejprve uvést do děje, aby divák poznal, jak byli Židé nenáviděni a jak s nimi bylo zacházeno... Na druhou stranu si tím ale Šajlok získal mou přízeň v tomto širém, křesťanském světě. Původní název: The Merchant of Venice Žánr: Drama Režie: Michael Radford

Původní název: Breakfast at Tiffany’s

Hrají: Jeremy Irons, Al Pacino, Lynn Collins, Joseph Fiennes

Žánr: Komedie / Drama / Romantický

Země a rok výroby: USA / Itálie / Velká Británie / Lucembursko, 2004

Autor: Truman Capote (1924-1984) Osobní hodnocení: 45 % (40% za obálku)

Osobní hodnocení: 83%

Rok prvního angl. vydání: 1958

Hodnocení na CSFD: 78%

Překlad: Jarmila Fastrová, 1969, 2004

Hodnocení na IMDB: 7.2/10

Nakladatelství: Garamond, bilingvní edice


Anna-Marie Reichlová, V.A -5-


Recenze knihy: Eragon Eragon je chudý farmářský chlapec, který každý den bojuje o kus chleba. Když v Dračích horách najde záhadný modrý kámen, chce ho vyměnit za maso na zimu. Ještě než to stačí uskutečnit, se z něj ale vyklube dračí mládě. Eragon se o draka bojí a tak ho ukrývá v lese.

Kniha je velmi poutavě psaná. Pokud jste ji ještě nečetli, vřele ji doporučuji. I přes začátek, který mi připadal trochu rozvleklý jsem se do knihy začetla a už neodtrhla – dokonce tak, že následující den jsem si běžela koupit druhý díl.

Poté co mu zabijí strýce, uprchne pryč spolu s podivínským vypravěčem Bromem. Cesta je zavede do nejrůznějších koutů království. Vzdorují temným silám krále Galbatorixe, který po nich poslal pátrat své temné služebníky. Moudrý Brom Eragona učí, jak přežít, a zasvěcuje ho do tajů magie.

Původní název: Eragon Žánr: Fantasy Autor: Christopher Paolini Osobní hodnocení: 90% Rok prvního vydání: 2004

Eragon se dozvídá, že je vyvoleným Jezdcem, proto se pro něj dráče vylíhlo. Bude muset bojovat proti králi, jehož zlo nemá hranic. Nemá pře sebou lehkou cestu, ale časem dokáže, že si zaslouží úctu a obdiv.

Překlad: Olga Machútová Nakladatelství: Fragment

Kateřina Janoušková, V.A Básnický koutek: Včela

Dopis z redakce AG časů Milí čtenáři,

Včera večer včela, nabodla mi ucho. Prý je na ní letos, příliš velké sucho

Od prvního vydání neuplynulo příliš času, nicméně se mnohé změnilo. Lidé pomáhají, seč mohou, a já nestačím žasnout nad nadšením, které do své pomoci vkládají... A to jsme přitom organizace nezisková!

A že by přišlo k duhu, kdybych tedy měla trochu tuzemáku, rumu, aby se netrápila včela.

Když se zakládá školní časopis, hlavní problém se většinou zdá být pouhá maličkost – název. Pro jsme se rozhodli hned ze tří důvodů: 1. AG časy jsou parafrází na New York Times. „AG Times“ tedy sehrávají úlohu slavných školních novin.

Povídám jí: „Včelo, copak je to za způsoby, u nás je rum tuzemský mládeži přísně zakázaný.“

2. Jak jistě všichni víte, AG je značka stříbra. Drahý kov tak symbolizuje cenné chvíle strávené na našem gymnáziu. 3. Jistě znáte oblíbenou hlášku z řad našich babiček: „Za našich mladých let, jó, to byly časy…“ Až za pár let opustíte naši školu, budete na ni zajisté myslet v dobrém. A budete vzpomínat, jaké to byly časy…

Prosila však, plakala přemlouvala sladce. Tak jsem tedy odlila trochu rumu do malého svlačce.

Vše se daří a já z toho mám nesmírnou radost. Lidé píší recenze, fejetony, básně a chodí s nimi za mnou. Lucie Sezemská nám vytvořila logo – s cihličkou vztahující se k druhému bodu našeho názvu. Díky panu řediteli máme nyní jakožto školní organizace kartu, kterou můžeme kopírovat výtisky do všech tříd.

Včela vroucně děkovala, prolétla se lesem. Létavky pak našly ji zpitou pod pařezem.

Děkuji vám všem, kteří podporují náš časopis. Veškerá práce a pomoc je citelná a já jsem opravdu vděčná za každé vlídné slovo a každý krok dál.


-6-

Martina Cenková


English Corner Introduction

And in the United Kingdom, truancy and drop-out rates have remained stubbornly high, particularly in deprived areas.

In our second issue of AG Times, we are going to continue in the theme of the Global Problems. Last time we talked about the dying out of pandas. Now we will find out something about school drop-outs. But there is one difference: the English, you see here is the real journalist English from www.bbc.co.uk. It’s because of the fact that it’s important to meet the real native language and it’s useful. That’s why the English is harder, and why the vocabulary is so large. Enjoy the reading!

International experts But in the Netherlands, the Czech Republic and Scandinavian countries, she says there is almost no drop-out problem. In Japan, more than 1% of students dropped out last year which, although comparitively small, represents a 20% increase from two years ago.

School drop-outs 'global problem'

The campaign will bring together academics and educationalists with expertise in the United Kingdom, the United States, the Caribbean, Australia and South America.

"Disaffection with school is a global problem," says a newly-launched international campaign group.

This collaborative approach to disaffection has been inspired by the National Dropout Prevention Centre in South Carolina in the United States.

Anežka Benešová, V.A Korektor: Ivana Hajičová

Zdroj: www.bbc.co.uk

The group, NDPC (National Dropout Prevention Centre) International, says that a rejection of school by youngsters has become "endemic" in many education systems across the developed world.

Vocabulary native drop-out

And that such an international problem could most effectively be tackled by considering experiences from other countries.

disaffection launch rejection youngster consider truancy remain significant minority untenable chair current emphasis inclusion gain relevant accessible compel survey get on with failure pregnancy stubbornly deprived comparatively approach

Truancy has remained a problem in the UK "There is a significant minority of school pupils who find school untenable for a number of reasons," says Reva Klein, the London-based author who is chair of the campaign. "In some United States cities it can be as high as 50% of the school population. Given the current emphasis on school inclusion, we all have much to gain from sharing the experiences, analysis and strategies from around the world. "This will help make our schools not only more relevant and accessible but also more compelling places for young people." In the United States, in October 2000 there were 3.8m young people over the age of 16 who had not completed high school, representing 10.9% of the 16 to 24 year old population. Surveys of school disaffection in the United States have found that among the reasons cited for dropping out are not liking school, not getting on with teachers or other students, academic failure and pregnancy.

-7-

rodilý odpadávání, vypadnutí (ze studia), ten, kdo vypadl pro neprospěch nepřátelství, nespokojenost spustit, odstartovat, zahájit zamítnutí, odmítnutí výrostek, děcko (hovor.) zvažovat, domnívat se záškoláctví, chození za školu zůstávat významná menšina neudržitelný, nehájitelný židle, předseda aktuální, nynější důraz, zdůraznění zahrnutí, započtení získat důležitý, relevantní dostupný, přístupný vynutit, donutit, dohnat obhlídka, přehled, průzkum vycházet s kým selhání těhotenství úporně, neústupně sociálně deprivovaný poměrně blížit se, přístup, postoj


SBOR AG – Koncertní zájezd Rüsselsheim – Frankfurt (10. – 13. 5. 2007) Celý zájezd do Německa začal společným srazem ve čtvrtek 10. května před poliklinikou Antala Staška (u stanice metra Budějovická). Všichni účastníci se v pořádku (po několika hodinách cesty autobusem) nakonec dostali do Německa, konkrétně každý tam, kde měli trávit chvíle „odpočinku“, protože už byl večer. Část byla ubytována v rodinách, část v penzionu a zbytek na faře. (Večer probíhala ještě malá zkouška, kde se ti, co spali na faře, naučili nové písničky na následující koncerty v Německu). Následující den v pátek jsme se sice nemohli zúčastnit posledního zvonění maturantů, (které bylo určitě úžasné), místo toho nás čekala prohlídka Frankfurtu. Byla velmi zajímavá, tlačil nás čas. Odpoledne jsme se konečně dostali k tomu, kvůli čemu jsme sem přijeli – zkoušení na večerní koncert, který se konal v sále místní radnice (ve frankfurtské Musikhochschule). V sobotu ráno jsme se vydali společně na prohlídku Mohuče (Mainz), kde jsme měli delší rozchod. (Při společné procházce všechny asi nejvíce zaujal „šlapací hudební nástroj“). Po obědě v místí Menze a rozchodu po městě probíhala zkouška v kostele, ve kterém jsme poté večer vystupovali. V neděli ráno jsme se každý, kdo spal „na faře“ (poslední noc jsme tam totiž nespali), probudili na jiném místě (např. „houpací kolo“, dřevěný domeček nad pískovištěm nebo „mezi kytičkami“ na místní zahradě). To ale nikoho neodradilo od toho, aby si rychle zabalil, nasnídal se a šel doprovodit svým zpěvem bohoslužbu (od 10:30) v kostele Katolícké farnosti sv. Gorazda. Jelikož byl kněz Slovák, některé části nám i překládal z NJ do SJ. Po této bohoslužbě jsme se nakonec vydali zpět autobusem do Prahy. Okolo půl sedmé večer už byly oba autobusy zpět před poliklin. Antala Staška a my jsme se všichni rozloučili – plni zážitků a nadšení z krásného koncertního výletu. A tím bych chtěla poděkovat zejména Igoru Angelovi, Aleně Kulhavé a mnoha dalším za kvalitní organizaci a celkově skvělý zájezd. Děkujeme. Informace o Rüsselsheimu Asi nejdůležitější informací je, že se zde nachází druhá nejproduktivnější automobilka v Evropě (Opel Rüsselsheim), která právě vypustila sadu fotek a tiskovou zprávu o novém voze Opel Antara. „Po nadšeném přijetí konceptu

Antara GTC na autosalonu IAA 2005 ve Frankfurtu nad Mohanem, Opel tento rok uvede na trh produkční pětidveřovou verzi tohoto crossoveru. S novým modelem Antara vstupujeme do jednoho z nejrychleji sílících segmentů evropského automobilového trhu.“

Informace o Frankfurtu Frankfurt nad Mohanem se nachází ve středu Německé spolkové republiky (spolková země: Hessensko). Frankfurt je multikulturní velkoměsto, přezdívané také Bankfurt, díky tomu, že je finančním srdcem Evropy (v jeho centru sídlí bankovní instituty světového významu). Tato oblast Frankfurtu se nachází na jednom břehu řeky Mohanu (Main) a je označována Mainhattan. Frankfurt nad Mohanem je důležitým veletržním městem a pro Evropu významným dopravním uzlem. Návštěvníci zde najdou jedno z nejfrekventovanějších evropských letišť.

Lucie Sezemská, V.A

Na druhém vydání spolupracovali: Hlavní redaktorka: Anežka Benešová Autoři příspěvků: Anežka Benešová, Kristýna Drápalová, Martina Cenková, Kateřina Janoušková, Barbora Kachlíková, Zdeněk Lauschmann, Magdalena Nováková, Anna-Marie Reichlová, Lucie Sezemská Grafická úprava: Lucie Sezemská Jazyková editace textu a korektura: Veronika Valíková (ČJ), Ivana Hajičová (AJ) Kontakt: [email protected] nebo Kvinta A (učebna č. 205)

-8-

Reportáž z koncertního zájezdu sboru AG

Recommend Documents