REPORT FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN CENTRAL BANK AND THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE

EUROPEAN COMMISSION

Brussels, 13.11.2013 COM(2013) 790 final

REPORT FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN CENTRAL BANK AND THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE

Alert Mechanism Report 2014

(prepared in accordance with Articles 3 and 4 of Regulation (EU) No 1176/2011 on the prevention and correction of macroeconomic imbalances) {SWD(2013) 790 final} {SWD(2013) 791 final}

EN

EN

Zprávou mechanismu varování se zahajuje raný cyklus postupu při makroekonomické nerovnováze, jenž se zaměřuje na zjištění a řešení nerovnováhy, která brání hladkému fungování ekonomik zemí EU a může ohrožovat řádné fungování hospodářské a měnové unie. Zpráva mechanismu varování označuje členské státy, u kterých je nutná další analýza (ve formě hloubkového přezkumu) s cílem rozhodnout, zda existuje nerovnováha vyžadující politickou akci. V tomto ohledu je zpráva mechanismu varování počátečním kontrolním nástrojem, který je založen na srovnávacím přehledu ukazatelů s orientačními prahovými hodnotami a na souboru pomocných ukazatelů. Zpráva mechanismu varování nepředstavuje mechanický postup, takže důvodem pro zahájení hloubkového přezkumu není to, že některý členský stát vykáže ukazatel překračující orientační prahové hodnoty; Komise totiž zohledňuje kompletní ekonomickou perspektivu. Komise učiní závěr, zda existuje nerovnováha, případně nadměrná nerovnováha, a předloží vhodná politická doporučení pouze na základě hloubkových přezkumů. Hloubkové přezkumy budou zveřejněny na jaře 2014 a přispějí k analýze, z níž budou příští rok vycházet doporučení pro jednotlivé země v rámci „evropského semestru“ koordinace hospodářských politik.

1.

SHRNUTÍ

Ekonomiky členských států EU pokračují v odstraňování vnější i vnitřní nerovnováhy. Tato nerovnováha, zejména rozsáhlé úvěry, velké a přetrvávající schodky a přebytky běžného účtu, ztráty konkurenceschopnosti a hromadění dluhů, přispěly ke vzniku krize. Během posledních let došlo k pokroku v několika oblastech. Ve více členských státech byla zejména zaznamenána snížení schodků veřejných financí a významná zlepšení nákladové konkurenceschopnosti, jež byla stimulována strukturálními reformami a tlakem tržního prostředí. K vyřešení nerovnováhy je však třeba dalšího pokroku. Nerovnováhy, jež prohloubily krizi, se hromadily přibližně po desetiletí, takže jejich překonání bude vyžadovat určitou dobu a nezbytné politiky by měly přispět ke strukturální změně ekonomik. Doposud bylo dosaženo jen mírného pokroku při snižování nadměrného soukromého dluhu, ačkoli v mnoha zemích byly úvěrové toky velmi nízké nebo dokonce záporné; zlepšování čisté investiční pozice vůči zahraničí bylo u nejzadluženějších ekonomik pomalé. Daleko méně k obnovení rovnováhy docházelo navíc v členských státech s vysokými přebytky, což naznačuje neefektivní úrovně úspor a investic; pokud by se, jak Komise doporučila, posílil příspěvek k růstu jejich domácí poptávky, celkové přizpůsobování v eurozóně by se usnadnilo. Několik zemí, ve kterých nerovnováha vyžaduje naléhavé přizpůsobení, se potýkalo se závažným zhoršením zaměstnanosti a sociální situace, přičemž zvyšování nezaměstnanosti a chudoba vedly k silným rozdílům mezi členskými státy. Tato zpráva iniciuje třetí kolo provádění postupu při makroekonomické nerovnováze1. Cílem tohoto postupu je zjišťování a řešení nerovnováhy, která brání hladkému fungování 1

K této zprávě se vztahují dva doprovodné pracovní dokumenty útvarů: první poznámka rozpracovává řadu technických změn v ukazatelích používaných ve srovnávacím přehledu a pomocné ukazatele. Druhý dokument obsahuje velké množství statistických údajů, na jejichž základě byla tato zpráva sestavena. Viz také tisková zpráva Eurostatu 166/2013 a nedávný návrh nařízení o poskytování a kvalitě statistik pro postup při makroekonomické nerovnováze (COM (2013) 342, 7.6.2013). Cílem uvedeného návrhu je zajistit

2

ekonomiky členských států, eurozóny nebo Unie jako celku. Provádění postupu při makroekonomické nerovnováze je zakotveno v „evropském semestru“ s cílem zajistit soulad s ostatními nástroji ekonomického dohledu. Takto byla členským státům dána vhodná doporučení. Roční analýza růstu,2 která je přijímána souběžně s touto zprávou, propracovává vzájemné vazby mezi nápravou makroekonomické nerovnováhy v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze a naléhavými výzvami, jež představují zajištění udržitelných fiskálních politik, obnova poskytování úvěrů, podpora růstu a konkurenceschopnosti, boj proti nezaměstnanosti a sociálním důsledkům krize a modernizace veřejné správy. V nadcházejících dnech Komise také přijme stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny (kromě států, které spadají pod makroekonomický ozdravný program) a k nastavení fiskální politiky eurozóny. Předá také Radě návrh stanovisek k programům hospodářského partnerství několika členských států. Zpráva mechanismu varování označuje členské státy, které mohou být postiženy nerovnováhou a u kterých je třeba provést další analýzu, než se přijme závěr ohledně existence nebo přetrvávání nerovnováhy a její povahy. V tomto ohledu je zpráva mechanismu varování počátečním nástrojem kontroly, který na začátku ročního cyklu koordinace hospodářských politik vychází ze srovnávacího přehledu ukazatelů s orientačními prahovými hodnotami, jakož i ze souboru pomocných ukazatelů. V souladu se sdělením „Posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie“3 obsahuje tato zpráva poprvé soubor sociálních ukazatelů, které jsou užitečné pro interpretaci srovnávacího přehledu. Podrobnější analýza bude provedena v následných hloubkových přezkumech. Komise na základě hloubkových přezkumů dospěje k závěrům, zda existuje nerovnováha a nadměrná nerovnováha, a navrhne vhodná politická doporučení. Tato zpráva ukazuje, že je nutné podrobněji analyzovat hromadění a překonávání nerovnováhy a související rizika v 16 členských státech. U některých zemí budou hloubkové přezkumy vycházet ze zjištění předchozího cyklu postupu při makroekonomické nerovnováze,4 zatímco u jiných Komise vypracuje hloubkový přezkum poprvé. Několik členských států, u nichž hodlá Komise vypracovat hloubkový přezkum, má různé problémy a možná rizika včetně přelévání na jejich partnery. •

U Španělska a Slovinska posoudí hloubkové přezkumy, zda nadměrná nerovnováha přetrvává, nebo odeznívá, a příspěvek strukturálních politik prováděných těmito členskými státy k překonávání této nerovnováhy,

•

u Francie, Itálie a Maďarska, tj. členských států s nerovnováhou, u kterých Komise poukázala na nutnost přijmout rozhodná politická opatření, posoudí příslušný hloubkový přezkum přetrvávání nerovnováhy,

2 3

4

přiměřené sledování ze strany Eurostatu, pokud jde o kvalitu údajů, jakož i otázky týkající se sestavování a předávání údajů a metadat. COM(2013) 800, 13.11.2013. Viz také předlohu Komise pro společnou zprávu o zaměstnanosti. COM(2013) 690, 2.10.2013. Sdělení také navrhuje srovnávací přehled klíčových ukazatelů, které se mají používat v předloze společné zprávy o zaměstnanosti ke sledování zaměstnanosti a sociálního vývoje a zjišťování problémů v uvedených oblastech v raném stádiu. Rada v prosinci posoudí, zda se má tento srovnávací přehled použít v evropském semestru v roce 2014. V dubnu 2013 zjistila Komise nerovnováhu v Belgii, Bulharsku, Dánsku, Španělsku, Francii, Itálii, Maďarsku, na Maltě, v Nizozemsku, Slovinsku, Finsku, Švédsku a Spojeném království, z nichž se Španělsko a Slovinsko potýkaly s nadměrnou nerovnováhou (srov. „Výsledky hloubkových přezkumů“, COM(2013) 199, 10.4.2013 a „Macroeconomic Imbalances“ (Makroekonomická nerovnováha), European Economy-Occasional Papers, s. 132-144). Ohledně úplného souboru doporučení pro jednotlivé země, která přijala Rada, včetně doporučení relevantních pro překonávání nerovnováhy, viz Úř. věst. C 217, 30.7.2013, s. 1.

3

•

u ostatních členských států dříve označených za potýkající se s nerovnováhou (Belgie, Bulharska, Dánska, Malty, Nizozemska, Finska, Švédska a Spojeného království) přispěje hloubkový přezkum k posouzení, u kterých členských států nerovnováha přetrvává a u kterých byla překonána. Komise má za to, že jelikož je nerovnováha zjištěna až po podrobných analýzách v předchozích hloubkových průzkumech, závěr, že nerovnováha byla překonána, by měl být rovněž učiněn až po náležitém zohlednění všech relevantních faktorů v jiném hloubkovém přezkumu, což by případně mohlo vést k ukončení postupu při makroekonomické nerovnováze v některých členských státech,

•

hloubkové přezkumy budou vypracovány rovněž pro Německo a Lucembursko, aby se lépe prozkoumala jejich vnější pozice a zanalyzoval vnitřní vývoj a posoudilo, zda se některá z těchto zemí potýká s nerovnováhou,

•

hloubkový přezkum je rovněž opodstatněn u Chorvatska, nového člena EU, vzhledem k potřebě pochopit povahu a potenciální rizika související s jeho vnější pozicí, obchodní výkonností a konkurenceschopností, jakož i vnitřním vývojem.

U členských států, které spadají do ekonomických ozdravných programů a využívají finanční pomoc, budou dohled nad jejich nerovnováhou a monitorování nápravných opatření probíhat v rámci jejich programů. Jedná se o Irsko, Řecko, Kypr, Portugalsko a Rumunsko; a situace Irska v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze bude posouzena po ukončení programu. V rámci mnohostranného dohledu a v souladu s čl. 3 odst. 5 nařízení č. 1176/20115 Komise vyzývá Radu a Euroskupinu k projednání této zprávy. Komise rovněž uvítá zpětnou vazbu od Evropského parlamentu a zajišťuje odpovídajícím způsobem spojení s relevantními zúčastněnými stranami. Komise vypracuje hloubkové přezkumy příslušných členských států se zohledněním jednání v Radě a v Euroskupině. Očekává se, že tyto hloubkové přezkumy budou zveřejněny na jaře roku 2014, před vypracováním národních programů reforem a souboru doporučení „evropského semestru“ pro jednotlivé země.

5

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

4

2.

POKROK PŘI NÁPRAVĚ NEROVNOVÁHY

V průběhu minulého roku většina členských států EU v nápravě své nerovnováhy pokročila. To se týká nejen schodků běžného účtu a hlavních ukazatelů konkurenceschopnosti, ale také fiskálních účtů, soukromých rozvah a finančních odvětví. Tlaky v souvislosti se snižováním zadlužení v soukromém i veřejném sektoru mnoha členských států však nadále zatěžují hospodářskou aktivitu; domácí poptávka v několika ekonomikách je přitlumena potřebou zvyšovat úspory domácností a v některých případech vývojem mezd a potřebou snižovat zadlužení obchodních společností. Nízká míra hospodářské aktivity jakožto důsledek krize navíc zvýšila míru nezaměstnanosti a zhoršila řady dalších sociálních ukazatelů. Náprava nerovnováhy přispívá ke zlepšování základů a k postupnému oživení. Postupná normalizace v hospodářských podmínkách zároveň pomáhá snižovat makroekonomická rizika související s nerovnováhou. Prognóza růstu6 je nyní lepší než před rokem a pokrok při nápravě vnější i vnitřní makroekonomické nerovnováhy otevře cestu pro růst a konvergenci. Během několika posledních měsíců byly ekonomické zprávy povzbuzující. Po několika čtvrtletích poklesu vzrostl HDP ve druhém čtvrtletí o 0,3 % v eurozóně i v EU. Klíčové ukazatele signalizují pro druhou polovinu roku pokračování v tomto směru, i když jen mírným tempem. Postupné obnovení domácí poptávky a nárůst vývozu (podpořený zlepšenou konkurenceschopností) rovněž potvrzují prognózu, že příští rok se oživení začne stále více projevovat. Pokud jde o různé oblasti spadající do působnosti postupu při makroekonomické nerovnováze, lze učinit tyto připomínky týkající se více zemí: •

Došlo k pozoruhodnému zlepšení u běžných účtů členských států, které měly velké schodky (graf č. 1). Tak tomu bylo zejména v členských státech provádějících makroekonomický ozdravný program podpořený finanční pomocí, např. v CY, EL, IE, PT a RO, jakož i v BG, EE, ES, LT, LV, SI a SK, tj. v členských státech, které ještě před několika lety vykazovaly největší schodky běžného účtu a docházelo v nich k neudržitelnému vývoji. Ačkoli značné zlepšení v jejich běžných účtech platební bilance vyplynulo ze setrvalého poklesu dovozu v důsledku poklesu domácí poptávky a přesměrování výdajů, vyskytly se také příznivé výsledky co do vývozu. Zlepšení vnější pozice členských států, které dříve vykazovaly velké schodky, obsahuje složky cyklické a složky necyklické. Existují důkazy o tom, že zlepšení na běžném účtu obsahuje velkou necyklickou složku, a to v důsledku rozšíření vývozu a výpadků příjmů a tudíž klesajícího dovozu, přičemž se neočekává, že tyto faktory zmizí v průběhu toho, jak se bude oživení upevňovat7. Nejnovější aktualizace srovnávacího přehledu stále ještě vykazuje ukazatel pro schodek běžného účtu (tříletý průměr pro roky 2010–2012) nad prahovou hodnotou 4 % HDP pro PL, jakož i pro EL, CY, PT a RO. V roce 2013 se však očekává, že ES, PT, SK a SI budou v přebytku a pouze CY a RO měly v roce 2012 schodek 4 % HDP nebo vyšší. Mezi zeměmi, které zaznamenaly zhoršení ve své vnější pozici v nedávných letech, by měla být věnována zvláštní pozornost FR a UK, jejichž schodky se nyní řadí mezi největší schodky v EU, i když jsou pod prahovou hodnotou.

6

Srov. „European Economic Forecast-Autumn 2013“ (Evropská hospodářská prognóza z podzimu 2013), European Economy, 2013 (7). Jinými slovy to znamená, že snížení schodků běžného účtu bylo obecně větší, než by se dalo očekávat vzhledem k odhadovaným rozdílům ve výstupech mezi dotčenými členskými státy a jejich obchodními partnery. Ohledně jedné metody odhadu cyklické složky salda běžného účtu viz Salto, M. a A. Turrini (2010), „Comparing Alternative Methodologies for Real Exchange Rate Assessment“ (Porovnávání alternativních metodologií pro posuzování reálných směnných kurzů), European Economy-Economic Papers, 427.

7

5

Graf č. 1: Schodky (-) a přebytky (+) běžných účtů Roky 2008, 2012 a 2014 (prognóza) (% HDP) 15 10 5 0 -5 -10 -15

2008

2012

EU28 EA17

CY EL PT ES EE SK IE SI MT IT FR BE FI NL AT LU DE

BG LV LT RO HR HU PL CZ UK DK SE

-23.1

-20

2014

Zdroj: Eurostat, útvary Komise.

•

Vnější udržitelnost nejzranitelnějších ekonomik však ještě nebyla pevně obnovena (graf č. 2). Většina členských států zaznamenává velké záporné čisté investiční pozici vůči zahraničí. V rámci eurozóny je tomu tak obzvláště v případě ES a EE, jakož i čtyř zemí, se kterými byl sjednán program pomoci (PT, EL, IE a CY), a v případě BG, HR, HU, LV mimo eurozónu: každá z těchto zemí má zápornou čistou investiční pozici vůči zahraničí nad 50 % HDP a v některých případech (IE, EL, PT a HU) nad ročním HDP. Zejména čistá investiční pozice CY vůči zahraničí se v posledních letech velmi rychle zhoršovala. Čistá investiční pozice vůči zahraničí CZ, LT, PL, SK a SI, a rovněž RO je také ve větším minusu, než by odpovídalo orientační prahové hodnotě, je však stabilní. Všechny tyto členské státy (s výjimkou EL a CY) vykazují v roce 2013 saldo běžného účtu přesahující hodnoty, které jejich vnější závazky ve střednědobém horizontu stabilizují. K tomu, aby se čistá investiční pozice vůči zahraničí snížila na bezpečnější úrovně8, jsou však nutné menší schodky nebo dokonce přebytky za dlouhé období a dynamičtější hospodářská aktivita. Zlepšení poměrů čisté investiční pozice vůči zahraničí se navíc v některých zemích vzhledem k jejich velmi nízkému nominálnímu růstu ještě nepromítlo do skutečných údajů. Velké záporné čisté investiční pozice vůči zahraničí způsobují, že podmínky financování v těchto zemích jsou citlivé na změny hospodářských vyhlídek a na nálady trhu. Rizika související se zápornou čistou investiční pozicí vůči zahraničí, včetně dopadu na hospodářskou aktivitu a finanční stabilitu, závisí ve velké míře na složení závazků; v tomto směru jsou na tom lépe země s velkým stavem přímých zahraničních

8

Srov. „The Dynamics of International Investment Positions“ (Dynamika investičních pozic vůči zahraničí), Quarterly Report on the Euro Area (čtvrtletní zpráva o eurozóně), 2012(3): 7–20.

6

investic ze zahraničí (zejména BG, CZ, EE, SK, LT, LV a IE) než země, jejichž záporné čisté investiční pozice vůči zahraničí odrážejí především vnější zadlužení9. Graf č. 2: Čisté investiční pozice vůči zahraničí Roky 2008, 2012 a 2014 (projekce) (% HDP) 125

169 167

75

25

-25

-75

2008 2012 Poznámka: Projekce na rok 2014 nepředpokládají žádné zisky či ztráty z přecenění. Zdroj: Eurostat, útvary Komise.

EU28 EA17

DK UK SE CZ LT RO PL HR LV BG HU

LU BE DE NL MT FI FR CY AT IT SI SK IE EE EL ES PT

-125

2014

•

V některých členských státech zůstávají přebytky běžného účtu velmi vysoké a značně převyšují orientační prahovou hodnotu ve výši 6 % HDP (graf č. 1 a kolonka 1). To je případ DE, LU a NL a v menší míře také SE. Dostupné prognózy naznačují, že tyto přebytky v krátkodobém horizontu podstatně neklesnou. Přestože strukturální ukazatele odůvodňují trvalé mírné přebytky v každé z těchto zemí, úrovně zaznamenané v posledních letech a prognózy až do roku 2014 výrazně převyšují historické úrovně a většinu odhadů toho, co by mohly odůvodňovat jejich základy10. Jelikož hospodářská aktivita v DE utrpěla v menší míře než u většiny partnerů, lze pojmout podezření, že jeho cyklicky přizpůsobený přebytek je vyšší než skutečné údaje; zdá se však, že v případě NL tomu tak není. Přebytky jsou výsledkem silné konkurenceschopnosti a specializace v odvětvích, u kterých je světová poptávka silnější – což je vítaný vývoj – ale také odrážejí slabou domácí poptávku, jež sama zase odráží strukturální překážky pro růst tvořený domácími činiteli11. Zvýšení investic a snížení jejich celkových úspor by u těchto zemí mohlo přispět k blahobytu, aniž by byla narušena jejich konkurenceschopnost, a to tím spíše, že státy s přebytkem mají tendenci mít nižší poměr investic k HDP oproti průměru EU. Velké přebytky mohou zároveň odrážet neúčinnost ve finančním zprostředkování. Kombinace těchto velkých přebytků a výše popsaného snížení schodků znamená, že eurozóna, která mívala vyváženou vnější pozici, se přesunula k přebytku nad

9

Srov. „The Role of FDI in Preventing Imbalances in the Euro Area“ (Úloha přímých zahraničních investic v oblasti prevence nerovnováhy v eurozóně), Quarterly Report on the Euro Area (čtvrtletní zpráva o eurozóně), 2013 (2): 17-25. Viz např. IMF (2013), „Multilateral Policy Issues Report - 2013 Pilot External Sector Report“ (z června) a „Germany-Staff Report for the 2013 Article IV Consultation“ (ze srpna). Těmto otázkám byla již věnována pozornost v doporučeních pro jednotlivé členské státy adresovaných těmto členským státům v předchozích letech.

10 11

7

2 % HDP12. To by mohlo vytvářet tlak na posilování eura vůči jiným mezinárodním měnám a vyžadovat ještě vyšší úsilí zranitelných zemí o snižování zadlužení a o obnovení konkurenceschopnosti prostřednictvím přizpůsobení nákladů. •

Došlo ke zvýšení cenové i necenové konkurenceschopnosti v několika zemích, zejména v těch nejzranitelnějších. V poslední aktualizaci srovnávacího přehledu postupu při makroekonomické nerovnováze ve zřejmém kontrastu se situací ještě před několika lety nezaznamenává žádný členský stát (kromě LU) zvýšení nominálních nákladů na jednotku pracovní síly nad orientační prahovou hodnotu13. V zemích, kde v minulosti docházelo k nejdynamičtějším zvýšením, došlo k markantním snížením – tak je tomu u ES, LV a LT, jakož i IE a EL14. Obnovení konkurenceschopnosti má klíčový význam pro ozdravný proces ekonomik s největšími problémy v oblasti vnější udržitelnosti. Bez uvedených zlepšení bude snižování jejich schodků probíhat hlavně prostřednictvím poklesu dovozu a snížení životní úrovně. Kromě toho žádná země nezaznamenává posilování reálného efektivního směnného kurzu nad orientační prahovou hodnotu. U několika členských států byla ve skutečnosti nad prahovou hodnotou míra poklesu reálného efektivního směnného kurzu, vzhledem k vývoji nominálního směnného kurzu eura (a u mimo eurozónu ostatních národních měn). Obtížněji se posuzuje necenová konkurenceschopnost; existují nicméně i důkazy o zlepšeních v několika zemích, s expanzí jejich vývozu na nové trhy a do nových odvětví.

•

Vývozní výkonnost se v několika zemích zlepšila, ale většina členských států nadále ztrácí tržní podíly v celosvětovém měřítku. Za posledních pět let pouze BG, EE, LV, LT, MT, PL a RO, které společně nepředstavují více než 5,5 % vývozu EU, své podíly zvýšily, a pouze LV a LT získaly v roce 2012 podíly. Ztráty tržních podílů byly obzvláště závažné u HR, CY, IT, FI a EL. Během posledních let se nicméně vývozní výkonnost stala mezi zeměmi EU homogennější a došlo ke zlepšení ve vývozní výkonnosti zemí jako ES a PT. Při posuzování vývoje podílu na vývozním trhu je třeba brát v úvahu, že relativní ztráty souvisejí s expanzí velkých rozvíjejících se ekonomik, např. Číny, Brazílie, Ruska a Indie, na straně druhé. Ani ve srovnání s dalšími rozvinutými ekonomikami, např. zeměmi OECD, však vývozní výkonnost většiny členských států během posledních pěti let nebyla příznivá.

•

V mnoha členských státech pokračuje ozdravování rozvahy, ale výše soukromého zadlužení zůstává vysoká (graf č. 3). Přes probíhající úsilí o snížení zadlužení překračuje ve většině členských států zadlužení soukromého sektoru stále orientační prahovou hodnotu15. Tempo a rozsah probíhajícího ozdravení se však v jednotlivých zemích liší. Zatímco v ES, HU, LT a SI došlo k ostrým přizpůsobením, v BE, FR a FI, jakož i CY a IE výrazně vzrostl poměr konsolidovaného soukromého dluhu k HDP. Lví podíl na přizpůsobení

12

Srov. „Current Account Surpluses in the EU“ (Přebytky běžného účtu v EU), European Economy, 2012 (9). Ohledně spojení mezi náklady na jednotku pracovní síly, vývozní cenou a obnovením rovnováhy srov. „Labour Costs Pass-Through, Profits and Rebalancing in Vulnerable Member States“ (Promítnutí nákladů na pracovní sílu, zisky a obnovení rovnováhy ve zranitelných členských státech), Quarterly Report on the Euro Area (čtvrtletní zpráva o eurozóně), 2013 (3): 19–25. Srov. „Labour Market Developments in Europe-2013“ (Vývoj na trhu práce v Evropě – rok 2013, European Economy, 2013 (6) a „Benchmarks for the Assessment of Wage Developments“ (Referenční kritéria pro posouzení vývoje mezd), European Economy-Occasional Papers, 146. Srov. „Refining the MIP Scoreboard - Technical Changes to the Scoreboard and Auxiliary Indicators“ (Vylepšování srovnávacího přehledu u postupu při makroekonomické nerovnováze – technické změny ve srovnávacím přehledu a v pomocných ukazatelích), op. cit., o změnách v definici zadlužení soukromého sektoru ve srovnávacím přehledu.

13

14

15

8

soukromého sektoru v roce 2012 lze připsat snižování zadlužení domácností (zejména v DK, EE a UK, jakož i PT)16. •

Dynamika snižování zadlužení je ovlivněna podkladovými podmínkami úvěrového trhu a přístupem k financím. V roce 2012 by růst úvěrů obecně pod prahovou hodnotou. To souvisí s faktory na straně dodávky i poptávky, které nejsou snadno rozlišitelné. Banky v několika zemích snížily své bilanční sumy, což se odráží v ukazateli ohledně závazků finančního sektoru. Klesající čisté úvěry v roce 2012 v zemích, se kterými byl sjednán program pomoci (EL, IE a PT), představovaly další brzdu pro hospodářskou aktivitu, čímž dočasně zvyšovaly jejich míru zadlužení účinkem změny jmenovatele; negativní zpětná vazba mezi tlaky v souvislosti s nezbytným snižováním zadlužení a hospodářskou aktivitou nadále představuje u některých zemí zdroj obav. Přizpůsobení v BG, DE, AT, PL a UK se naproti tomu opíralo o nižší tlaky úvěrového trhu a silnější růst nominálního HDP. Odvětvové rozčlenění ukazuje, že mezi zeměmi, u nichž dochází ke snižování zadlužení v podnikovém sektoru, k tomu významně přispívají záporné čisté úvěrové toky v ES, HU a SI, jakož i v EL. Finanční obtíže by mohly v konečném důsledku vést k nedostatečným investicím ve zranitelných členských státech, což by zpomalovalo oživení a faktickou obnovu rovnováhy v ekonomice směrem k produktivnějším odvětvím zaměřeným na vývoz17. Graf č. 3: Zadlužení nefinančních podniků, domácností a hrubý veřejný dluh 2012 (% HDP) 350 300 250 200 150 100 50

Nefinanční podniky

Domácnosti

EZ17

EU28

LT

LV

CZ

PL

RO

BG

HU

HR

SE

UK

DK

SK

SI

DE

IT

EL

EE

FR

BE

AT

FI

MT

ES

PT

NL

IE

CY

LU

0

Vládní instituce

Poznámka: Agregované hodnoty EU28 a EA17 pro soukromý dluh interpretované jako vážený průměr konsolidovaných údajů na úrovni jednotlivých zemí. 16

17

Srov. „Assessing the Private Sector Deleveraging Dynamics“ (Posouzení dynamiky snižování zadlužení soukromého sektoru), Quarterly Report on the Euro Area (čtvrtletní zpráva o eurozóně), 2013 (1): 26-32, a Cuerpo, C. et al. (2013), „Indebtedness, Deleveraging Dynamics and Macroeconomic Adjustment“ (Zadlužení, dynamika snižování zadlužení a makroekonomické přizpůsobení), European EconomyEconomic Papers, 477. Srov. „Product Market Review-2013“, European Economy, 2013 (připraveno k vydání), a „Drivers of Diverging Financing Conditions across Member States“ (Hybatele rozdílných podmínek financování v jednotlivých členských státech), Quarterly Report on the Euro Area (čtvrtletní zpráva o eurozóně), 2013 (1): 19-25.

9

Zdroj: Eurostat.

•

Snižování cen nemovitostí se obecně rozšířilo a nabylo na rychlosti (graf č. 4). Reálné ceny nemovitostí18 se v roce 2012 dále přizpůsobovaly, což způsobilo v BG, DK, ES, HU, IT, NL, SI, SK, jakož i v IE, PT a RO výrazně záporné míry růstu v souladu se zpřísněnými úvěrovými podmínkami a úsilím o snižování zadlužení domácností. Pouze v DE, EE, LU, MT a AT ceny nemovitostí s použitím deflátoru vzrostly. Korekce navíc v roce 2012 akcelerovala v zemích, které se již potýkaly s velkým kumulovaným poklesem od svého maxima, např. BG, ES, NL, SI, jakož i CY. Útlum na trhu nemovitostí jde ruku v ruce s politikami zaměřenými na pobídky k obnovení rovnováhy, jež odvádějí od vlastnictví nemovitostí a od jeho dluhového financování. Významné reformy zaměřené na posílení trhů s nájemným bydlením, snížení daňových pobídek pro nástroje související s hypotékami nebo snížení zranitelnosti rozvahy domácností vůči šokovým impulzům v oblasti příjmů a úrokových sazeb mohou přispět ke snížení nestability na trzích s bydlením a ke zmírnění hospodářského dopadu jejich výkyvů nahoru i dolů19. Graf č. 4: Ceny nemovitostí (s použitím deflátoru) Roky 2008, 2010 a 2012 (index 2000=100, pokud není uvedeno jinak) 431.2

300

440.2

250

200

150

100

47.2

LV LT BG UK SE DK CZ HR RO PL HU

MT EE ES LU FR SI EL CY BE IE SK IT FI NL AT PT DE

50 2008

2010

2012

Poznámka: Vzhledem k nedostatku údajů jsou základními roky rok 2004 v případě CZ, 2003 pro EE a SI, 2002 pro CY, 2006 pro SK, 2007 pro HU a 2008 for PL, AT a RO. Vzhledem k neúplnosti údajů v případě AT se navíc červený kosočtverec vztahuje k roku 2011; dostupné informace naznačují silný růst za rok 2012. Zdroj: Eurostat, ECB, OECD a Banka pro mezinárodní platby.

18 19

Relativní (nebo reálné) ceny nemovitostí, tj. ceny s použitím deflátoru spotřeby. Srov. „Assessing the dynamics of house prices in the euro area“ (Posuzování dynamiky cen nemovitostí v eurozóně), Quarterly Report on the Euro Area (čtvrtletní zpráva o eurozóně), 2012 (4): 7–18, „Taxation of Housing“ (Zdaňování bydlení), Quarterly Report on the Euro Area (čtvrtletní zpráva o eurozóně), 2012 (4): 25–30 a „Tax Reforms in EU Member States 2013“ (Daňové reformy v členských státech EU v roce 2013), European Economy, 2013(5), zejména oddíl 2.6. Ohledně rizik souvisejících s bydlením viz Pataracchia, B., R. Raciborski, M. Ratto and W. Röger (2013), „Endogenous Housing Risk in an Estimated DSGE Model of the Euro Area“ (Endogenní rizika bydlení v odhadovaném dynamickém stochastickém modelu všeobecné rovnováhy (DSGE) eurozóny), European Economy-Economic Papers, 505.

10

•

Nezaměstnanost a sociální situace se v řadě zemí v průběhu obnovování rovnováhy zhoršily. V několika členských státech nezaměstnanost velmi podstatně vzrostla. ES, HR, LV, LT a SK a také EL, IE, CY a PT vykazují vysokou nebo velmi vysokou míru nezaměstnanosti (graf č. 5). Pouze v DE byla míra nezaměstnanosti v roce 2012 nižší než v roce 2008 a pouze několik členských států zaznamenalo v posledních letech omezený růst nezaměstnanosti. Jiné typy nezaměstnanosti, jako je nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobá nezaměstnanost, se rovněž výrazně zvýšily, zejména v EL a ES, což vedlo k výrazným rozdílům uvnitř EU. Slabá hospodářská aktivita a v některých případech zeštíhlování významných odvětví s vysokým podílem lidské práce, jako je stavebnictví (např. ve ES, SI a IE), jsou součástí procesu přizpůsobování navozujícího přesun zdrojů z neobchodovatelných odvětví do odvětví obchodovatelného a přepnutí výdajů na zboží vyrobené v tuzemsku. I když přerozdělení zdrojů je nevyhnutelné a žádoucí, tento proces není zadarmo. Vysoká nezaměstnanost kromě toho poukazuje na nedostatečnou výkonnost celé ekonomiky, znehodnocení lidského kapitálu a nižší vyhlídky možného růstu. Několik reforem na trhu práce i trhu zboží směřuje k ulehčení tohoto procesu, ale o nárůst nezaměstnanosti byl v mnoha členských státech velmi podstatný, takže nezaměstnanost přesáhla předchozí maximální hodnoty. Pro lepší posouzení sociálního dopadu nerovnováhy a přizpůsobení byla k pomocným ukazatelům připojena řada sociálních ukazatelů pro vyvozování ekonomických závěrů ze srovnávacího přehledu. Míra nezaměstnanosti svědčí o zhoršení ve sladění poptávky a nabídky na trhu práce; zvýšené míry dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí, nečinnost, chudoba a sociální vyloučení signalizují nedostatečné využívání zdrojů a zhoršování sociální soudržnosti. Graf č. 5: Míra nezaměstnanosti Roky 2008, 2012 a 2014 (prognóza) 30

25

20

15

10

5

2008

2012

EU28 EA17

HR LV HU PL SE RO UK BG LT CZ DK

ES SK PT FR EL DE BE IT FI IE MT EE LU SI AT CY NL

0

2014

Zdroj: Útvary Komise.

•

Mobilita pracovní síly uvnitř EU se zvyšuje. V roce 2012 činila migrace uvnitř EU 6,5 milionu, tedy o 200 tisíc více oproti roku 2011, což ve zvýšené míře odráží situaci na trhu práce. V LV a LT, což odráží určité zlepšení na trhu práce, byla záporná čistá migrace mírnější než v předchozích letech. Naproti tomu v PT a ES vedlo zvýšení míry nezaměstnanosti v obou zemích k urychlení čistého odlivu migrace, ačkoliv ta ve značné 11

míře zahrnovala vracející se migranty ze zemí mimo EU. Současně země s relativně nízkou mírou nezaměstnanosti, např. DE, AT a SE, nadále vykazovaly zvýšení čisté imigrace. Migrace může hrát roli v přizpůsobení tím, že usnadní přerozdělení pracovních sil z oblastí zasažených nezaměstnaností do oblastí, kde je robustní poptávka po pracovní síle. Země se záporným čistým odtokem migrace však musí pokračovat v provádění politik ke zlepšení jejich možného růstu tak, aby ve střednědobém horizontu získaly schopnost přitahovat kvalifikované pracovní síly, které mohou během této fáze přizpůsobení ztrácet.

12

3.

KOMENTÁŘE PRO JEDNOTLIVÉ ZEMĚ NA ZÁKLADĚ SROVNÁVACÍHO PŘEHLEDU

Níže uvedené komentáře nezahrnují členské státy podléhající dohledu v rámci makroekonomických ozdravných programů podpořených finanční pomocí20. Jedná se o Řecko, Kypr, Portugalsko a Rumunsko; případ Irska je v této zprávě projednáván, ale jeho situace v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze bude posouzena při ukončení probíhající finanční pomoci, k němuž má dojít v únoru 2014. Belgie: V dubnu 2013 dospěla Komise k závěru, že Belgie se potýká s makroekonomickou nerovnováhou, jež zahrnuje především konkurenceschopnost a zadlužení, zejména pokud jde o důsledky vysokého veřejného zadlužení pro reálnou ekonomiku. V aktualizovaném srovnávacím přehledu některé ukazatele stejně jako loni překračují orientační prahové hodnoty, konkrétně ztráty podílů na vývozních trzích, jakož i zadlužení soukromého a veřejného sektoru. Dlouhodobá tendence v oblasti ztrát podílů na vývozních trzích v roce 2012 akcelerovala s dopady na pokračující negativní vývoj zbožové bilance. Pozice běžného účtu se dále zhoršila a nyní představuje malý schodek. Čistá investiční pozice vůči zahraničí však zůstává stabilní a pozitivní. U nákladové konkurenceschopnosti naznačují dostupné ukazatele určitou stabilizaci. Náklady na jednotku pracovní síly, jež jsou pod orientační prahovou hodnotou, však v roce 2012 znovu akcelerovaly, nicméně v roce 2013 by se měly zmírnit. Reálný efektivní směnný kurz v roce 2012 poněkud oslabil v souladu se směnným kurzem eura. V roce 2012 se soukromý dluh zvýšil a zůstává výrazně nad prahovou hodnotou, a to i při konsolidaci domácích mezipodnikových úvěrů. Veřejné zadlužení nadále rostlo a očekává se, že v roce 2013 překoná 100 % HDP, i když podle prognóz se má v nadcházejících letech do značné míry stabilizovat. Podmíněné závazky musí být nadto rovněž monitorovány, neboť by mohly mít dopad na situaci veřejných financí, jakož i reálnou ekonomiku. Závazky finančního sektoru v roce 2012 klesly, zatímco zadlužení tohoto sektoru pokleslo na nejnižší úroveň za posledních pět let. Ceny nemovitostí se v roce 2012 mírně snížily poté, co byly stabilní od roku 2008, což svědčí o tom, že postupně dochází k přizpůsobení. Celkově lze konstatovat, že Komise považuje i s přihlédnutím ke zjištění nerovnováhy v dubnu za užitečné, aby dále zkoumala přetrvávající nerovnováhu nebo její překonávání. Bulharsko: V dubnu 2013 dospěla Komise k závěru, že Bulharsko se potýká s makroekonomickou nerovnováhou, na které se podílejí především dopad snižování zadlužení v podnikovém sektoru a pokračující přizpůsobování vnější pozice, konkurenceschopnosti a trhů práce. V aktualizovaném srovnávacím přehledu převyšuje málo ukazatelů orientační prahovou hodnotu, konkrétně čistá investiční pozice vůči zahraničí a nezaměstnanost. Rizika vyplývající z vnější pozice, byla, jak se zdá, oproti situaci před pár lety snížena. Záporná čistá investiční pozice vůči zahraničí zůstává vysoká, ačkoli čistý zahraniční dluh je podstatně nižší vzhledem ke stavu přímých zahraničních investic (PZI). Záporná čistá investiční pozice vůči 20

Tento přístup, který zamezuje zdvojování postupů a povinností podávat zprávy, byl stanoven nařízením (EU) č. 472/2013 (Úř. věst L 140, 27.5.2013, s. 1), které je součástí tzv. „balíčku dvou aktů“. Je také v souladu s návrhem Komise na systém finanční pomoci členským státům, jejichž měnou není euro (COM(2012) 336, 22.6.2012). Ohledně podrobných projednávání hospodářské situace a pokroku při překonávání nerovnováhy v těchto členských státech viz nejnovější zprávy o plnění: v European EconomyOccasional Papers, 162 (Irsko), 159 (Řecko), 161 (Kypr), 156 (Rumunsko) a 153 (Portugalsko). O Španělsku se v této zprávě hovoří. i ldyž využívá oficiálního financování pro rekapitalizaci bank; viz. European Economy-Occasional Papers, 155. O „balíčku dvou aktů“ viz „The Two-Pack on Economic Governance“ (Balíček dvou aktů o správě ekonomických záležitostí), European Economy-Occasional Papers, 147.

13

zahraničí i čistý zahraniční dluh se nadto nacházejí v podobném klesajícím trendu, což plyne z přizpůsobování běžného účtu směrem k rovnováze a z pokračujícího pozitivního příspěvku z kapitálových transferů. Zdá se, že korekce běžného účtu je především necyklická a měla poměrně malý dopad na hospodářskou aktivitu. Cenová a nákladová konkurenceschopnost se nadále zlepšovaly a jeví se jako podpůrné faktory pro budoucí růst vývozu. Ukazatel nominálních nákladů na jednotku pracovní síly se od roku 2012 dostal do souladu se srovnávacím přehledem na základě nižšího růstu mezd a trvalého zvyšování produktivity, jež odráží také propouštění pracovních sil. Pokračuje snižování zadluženosti soukromého sektoru. Zadlužení nefinančních podniků je v Bulharsku v porovnání se srovnatelnými zeměmi poměrně vysoké, ačkoliv jeho velká část vyplývá z přeshraničních vnitropodnikových úvěrů. Úvěrování zůstává utlumeno a odráží stagnující hospodářské oživení. Trh práce zůstává slabý a nezaměstnanost, včetně nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti, dále rostla, přestože se zdá, že se v průběhu roku 2013 stabilizovala. Chudoba a sociální vyloučení v posledních letech rovněž vzrostly a míra NEET21 je nejvyšší v EU. Celkově lze konstatovat, že Komise považuje i s přihlédnutím ke zjištění nerovnováhy v dubnu za užitečné, aby dále zkoumala přetrvávající nerovnováhu nebo její překonávání. Česká republika: V předchozích kolech postupu při makroekonomické nerovnováze nebyla v případě České republiky zjištěna nerovnováha. V aktualizovaném srovnávacím přehledu je čistá investiční pozice vůči zahraničí záporná a nachází se nadále nad orientační prahovou hodnotou. Tento ukazatel se dále zhoršil v důsledku schodků běžného účtu, které byly mezi 2,5 a 3 % HDP, ale předpokládá se jejich snižování v nadcházejících letech. Rizika související s vnější pozicí zůstávají omezena, protože mnoho zahraničních závazků připadá na přímé zahraniční investice, a z toho důvodu je čistý zahraniční dluh velmi nízký. I když přímé zahraniční investice pomohly zlepšit vývozní výkonnost na počátku století, zisky v podílech na vývozních trzích se podstatně zeslabily a dokonce se v letech 2010 až 2012 obrátily v mírné ztráty. Ukazatele konkurenceschopnosti celé ekonomiky, např. reálný efektivní směnný kurz a náklady na jednotku pracovní síly, se dosud nezlepšily natolik výrazně, aby stačily ke zlepšení vyhlídek vývozní výkonnosti v nadcházejících letech. V rámci domácí ekonomiky příliv zahraničního kapitálu přispěl k rychlému růstu reálných cen nemovitostí před krizí. Zatímco pokračující korekce cen výrazně nenarušila stabilitu finančního odvětví, růst úvěrů byl po řadu let utlumen. Míra zadlužení soukromého sektoru je stále značně pod orientační prahovou hodnotou. Celkově lze konstatovat, že trh práce přestál nedávnou slabost v hospodářské aktivitě poměrně dobře, když míra nezaměstnanosti se v roce 2012 zvýšila na 7 %. Nezaměstnanost mladých lidí (19,5 % v roce 2012), i když je pod průměrem EU, se od roku 2008 více než zdvojnásobila a pravděpodobně se nezlepší dříve, než obnoví tempo hospodářská aktivita. Celkově lze konstatovat, že Komise v této fázi neprovede další hloubkovou analýzu v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze. Dánsko: V dubnu 2013 dospěla Komise k závěru, že Dánsko se potýká s makroekonomickou nerovnováhou, na které se podílejí vysoké zadlužení domácností a pokračující přizpůsobení na trhu s bydlením. V aktualizovaném srovnávacím přehledu jsou stejné ukazatele jako loni nad orientační prahovou hodnotou, konkrétně zadlužení soukromého sektoru a ztráty podílů na vývozních trzích. Ty jsou spojeny se zhoršením konkurenceschopnosti za poslední desetiletí. Stávající zmírnění růstu mezd a nominálních nákladů na jednotku pracovní síly, jakož i oslabení reálného efektivního směnného kurzu by však měly podpořit již probíhající oživení konkurenceschopnosti. Běžný účet je v kladných hodnotách po více než dvě desetiletí a přebytek je v současnosti blízko horního limitu srovnávacího přehledu, přičemž čistá 21

Mladí lidé, na něž se vztahuje označení „není ve vzdělávání, v zaměstnání nebo v profesní přípravě“.

14

investiční pozice vůči zahraničí nadále posilovala. Zvyšování cen nemovitostí v letech před rokem 2008 tlačilo zadlužení domácností na velmi vysoké úrovně. Dluh soukromého sektoru je tudíž výrazně nad prahovou hodnotou, ale vykazuje od roku 2009 sestupnou tendenci. Koncentrace dluhu v domácnostech s vysokými příjmy navíc snižuje rizika související s šokovými změnami úrokových sazeb. Trh s byty nadále stagnuje, i když se ceny za poslední rok poněkud vzpamatovaly. Celkově lze konstatovat, že Komise považuje i s přihlédnutím ke zjištění nerovnováhy v dubnu za užitečné, aby dále zkoumala přetrvávající nerovnováhu nebo její překonávání. Německo: V předchozích kolech postupu při makroekonomické nerovnováze nebyla v případě Německa zjištěna nerovnováha. V aktualizovaném srovnávacím přehledu řada ukazatelů překročila příslušné orientační prahové hodnoty, konkrétně přebytek běžného účtu, oslabení reálného efektivního směnného kurzu, ztráty podílů na vývozních trzích a zadlužení veřejného sektoru. Pokud jde o vnější faktory, ukazatele týkající se salda běžného účtu značně převyšují orientační prahovou hodnotu a německý přebytek běžného účtu představuje vzhledem k velikosti německé ekonomiky většinu přebytku eurozóny. V důsledku revize statistických údajů tento ukazatel překračuje prahovou hodnotu od roku 2007 každý rok. Nejnovější čtvrtletní údaje a podzimní prognóza Komise uvádějí přebytek v roce 2013 na stejné úrovni jako v roce 2012: 7 % HDP. V dalších letech se podle posledních prognóz útvarů Komise očekává, že přebytek zůstane nad orientační prahovou hodnotou po celé posuzované období, takže se nejedná o krátkodobý cyklický jev. Velké přebytky se odrážejí ve velmi kladné a narůstající čisté investiční pozici vůči zahraničí a v pozitivní bilanci na straně příjmů. Tyto faktory mohou vyvíjet tlak na posílení eura vůči jiným měnám. Pokud k takovým tlakům opravdu dojde, znesnadnilo by to zotavení konkurenceschopnosti okrajových zemí prostřednictvím interního snížení hodnoty. Velký přebytek odráží v německém hospodářství vyšší úspory než investice. Míra úspor domácností patří k nejvyšším v eurozóně. Navzdory druhému nejnižšímu poměru dluhu soukromého sektoru (podniků a domácností) k HDP v eurozóně a příznivým podmínkám úrokové míry pokračovalo snižování zadlužení soukromého sektoru, byť sníženým tempem, a takže soukromé zadlužení nedokáže posilovat soukromou poptávku. Poskytování úvěrů soukromému sektoru zůstalo umírněné, zatímco tvorba hrubého fixního kapitálu se v minulém roce snížila. Předchozí doporučení byla zaměřena na potřebu posílit domácí zdroje možného růstu v souvislosti s nepříznivými demografickými vyhlídkami. Dynamika vnější pozice Německa zasluhuje další šetření za účelem lepšího pochopení mj. úlohy některých vnitrostátních znaků, včetně finančních toků, pro odvětvovou rovnováhu mezi úsporami a investicemi a vývoj běžného účtu. Reálný efektivní směnný kurz založený na harmonizovaných indexech spotřebitelských cen (HISC) v období 2010–2012 oslaboval zejména vůči partnerům mimo eurozónu, a odrážel tak nominální snížení hodnoty eura, ale v menší míře také vůči partnerům v eurozóně. To přispělo ke konkurenceschopnosti německých podniků vůči soutěžitelům mimo eurozónu. Náklady na jednotku pracovní síly se nadále zvyšovaly rychleji než průměr eurozóny, na základě robustního trhu práce se zvyšujícími se mzdami a relativně nízkým růstem produktivity. Související posílení odpovídajícího reálného efektivního směnného kurzu je však nízké ve srovnání se zisky zaznamenanými v desetiletí před krizí. Hrubý veřejný dluh překračuje orientační prahovou hodnotu, podle projekce se má ale od roku 2013 snižovat. Ceny nemovitostí se mírně zvýšily, přičemž v některých městských oblastech došlo k větším skokům. Celkově lze konstatovat, že Komise považuje za užitečné, aby provedla hloubkovou analýzu s cílem posoudit, zda existuje nerovnováha. Estonsko: V předchozích kolech postupu při makroekonomické nerovnováze nebyla v případě Estonska zjištěna nerovnováha. V aktualizovaném srovnávacím přehledu je pár

15

ukazatelů nadále nad orientační prahovou hodnotou, konkrétně čistá investiční pozice vůči zahraničí a nezaměstnanost. Zatímco záporná čistá investiční pozice vůči zahraničí zůstává výrazně nad prahovou hodnotou (–54 % HDP v roce 2012), i přes malý schodek běžného účtu se momentálně zlepšuje. Malý schodek běžného účtu lze vysvětlit klesajícím přebytkem obchodní bilance – způsobeným určitými ztrátami vývozních podílů, což částečně odráží rostoucí nominální náklady na jednotku pracovní síly — a oživením domácí poptávky. Protože se však polovina zahraničních závazků skládá z přímých zahraničních investic, rizika zůstávají omezená. Pokud jde o vnější dluh, Estonsko se stalo čistým věřitelem. Souběžně dochází k tomu, že přestože ukazatel nezaměstnanosti překračuje prahovou hodnotu srovnávacího přehledu, rychle se snižuje až na 9,25 % ke konci roku 2013. Dlouhodobá nezaměstnanost zůstává nicméně stále poměrně vysoká, stejně jako ostatní ukazatele týkající se chudoby, sociálního vyloučení, závažné materiální deprivace a nízké intenzity práce. Zadlužení soukromého sektoru země se nadále snižovalo až na 129 % HDP v roce 2012, což bylo podpořeno robustním nominálním růstem HDP. Snižování zadlužení soukromého sektoru se však téměř zastavilo; stále poměrně vysoká výše soukromého zadlužení bude pravděpodobně omezovat růst úvěrů v budoucnu a představovat zátěž pro růst výstupu ve střednědobém horizontu. Celkově lze konstatovat, že Komise v této fázi neprovede další hloubkovou analýzu v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze. Irsko: Irsko provádí od prosince 2010 makroekonomický ozdravný program s finanční pomocí; prostřednictvím tohoto programu (nikoli formou postupu při makroekonomické nerovnováze) probíhá dohled nad nerovnováhou a sledování nápravných opatření. V rámci tohoto programu Irsko vyvinulo značné úsilí směřující k nápravě nadměrné nerovnováhy. V aktualizovaném srovnávacím přehledu se vyskytuje několika ukazatelů, které převyšují prahovou hodnotu, konkrétně záporná čistá investiční pozice vůči zahraničí, znehodnocení reálného efektivního směnného kurzu, ztráta podílu na vývozních trzích, dluh soukromého a veřejného sektoru a nezaměstnanost. Pokud jde o vnější nerovnováhu, běžný účet je od roku 2010 v přebytku, což se však zatím neprojevilo ve zlepšení čisté investiční pozice vůči zahraničí, z velké části v důsledku účinků oceňování, které však samy o sobě dokládají důvěru v ekonomiku. Je rovněž zapotřebí zohlednit vnější rizika související se závazky, a to z hlediska velkého přílivu přímých zahraničních investic. Pokles nákladů na jednotku pracovní síly a znehodnocení reálného efektivního směnného kurzu přispěly k nápravě excesů z období rychlého růstu a promítly se do zvýšení konkurenceschopnosti. V důsledku toho se v roce 2012 zpomalily ztráty podílů na trhu a ke zbývajícím případům oslabování této pozice dochází kvůli významnému posunu ve skladbě vývozu zboží, účinkům ukončení patentové ochrany klíčových vyvážených léčivých přípravků a posunu směrem k vývozu služeb. Pokud jde o vnitřní nerovnováhu, ceny nemovitostí, které po dobu pěti let klesaly a v současné době jsou podhodnoceny, se podle několika ukazatelů stabilizovaly nebo začaly mírně růst. I když se dluh soukromého sektoru pohybuje i nadále nad prahovou hodnotou, snižování zadluženosti výrazně pokročilo i přes silné tlaky související s poklesem disponibilního příjmu. Po bankách se navíc požaduje, aby aktivněji usilovaly o snížení portfolia nesplácených úvěrů, a to zejména dokončením udržitelných řešení pro hypotéky v prodlení. Komplexní posouzení, které v rámci programu probíhá, hodnotí také podkladovou bilanci týkající se zdraví bank. Přísné dodržování fiskálních cílů stanovených v rámci programu povede k tomu, že dluh sektoru vládních institucí, vyjádřený jako procento HDP, pravděpodobně dosáhne nejvyšší úrovně v roce 2013, a poté bude klesat. Ačkoli je míra nezaměstnanosti i nadále vyšší než prahová hodnota, od poloviny roku 2012 zaznamenává klesající tendenci, a to z maximální hodnoty 15 % na začátku roku 2012 na 13,25 % v září 2013. Dlouhodobá nezaměstnanost a nezaměstnanost mladých lidí však i nadále představují zásadní problém, přičemž se v posledních letech značně zvýšila chudoba a sociální vyloučení. Probíhající finanční pomoc a

16

realizace ozdravného programu přispěly ke snížení makroekonomické nerovnováhy a zvládnutí souvisejících rizik. Situace Irska bude v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze přezkoumána po ukončení programu. Španělsko: Komise dospěla v dubnu 2013 k závěru, že se Španělsko potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou, zejména kvůli velmi vysoké úrovni domácího i vnějšího zadlužení, které i nadále představují riziko pro růst a finanční stabilitu22. I když se v hospodářství postupně obnovuje rovnováha, rozsah nezbytné úpravy a další slabá místa související s rostoucí nezaměstnaností a nárůstem výše dluhu sektoru vládních institucí navíc představují problematickou oblast, která vyžaduje stálá politická opatření. V aktualizovaném srovnávacím přehledu se vyskytuje několik ukazatelů, které převyšují orientační prahovou hodnotu, konkrétně záporná čistá investiční pozice vůči zahraničí, znehodnocení reálného efektivního směnného kurzu, ztráta podílu na vývozu, dluh soukromého sektoru i sektoru vládních institucí a nezaměstnanost. Významné úpravy běžného účtu, které byly podporovány významným růstem vývozu a klesající úrovní dovozu, vedly k tomu, že ukazatel srovnávacího přehledu nedosahuje prahové hodnoty. Běžný účet vykazuje v roce 2013 přebytek, který by měl růst v příštích letech. Zatím však nedošlo ke stabilizaci negativní čisté investiční pozice vůči zahraničí, jež se v roce 2012 zhoršila především v důsledku účinků oceňování, což lze považovat za znamení důvěry v hospodářství. V roce 2012 se zrychlilo oživení konkurenceschopnosti, protože mzdová zdrženlivost přispěla k pokračujícímu silnému růstu produktivity (z velké části díky propouštění pracovníků) při snižování nákladů na jednotku pracovní síly. Souhrnné zlepšení reálného efektivního směnného kurzu překračuje orientační prahovou hodnotu a vyrovnává zhodnocení zaznamenané v předchozích obdobích. Nadále docházelo ke ztrátám podílů na vývozních trzích. Ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi je však relativní zhoršování mírnější. Veřejný dluh kvůli veřejným schodkům, rekapitalizaci bank a vypořádání dluhů vůči dodavatelům rychle narůstá. Pokračovalo snižování zadluženosti soukromého sektoru, zejména formou negativních úvěrových toků; snižování zadluženosti domácností je poněkud pomalejší než v případě podniků, a odráží tak delší splatnost převážně dluhu spojeného s hypotékou a nižší počet případů insolvenčních řízení. Proces přizpůsobení na trhu s byty se v důsledku velké nabídky neprodaných nemovitostí a oslabených základních ukazatelů zrychluje. Náklady na sociální dopady krize jsou stále patrnější. Svou daň si vybírají vysoké podíly dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí a rostoucí počet domácností s nízkou intenzitou práce ve spojení s poklesem příjmů domácností, což vede k nárůstu chudoby a sociálního vyloučení. Komise považuje celkově za užitečné, a to i s ohledem na dubnové zjištění nadměrné nerovnováhy, aby se dále zkoumalo přetrvávání makroekonomických rizik a sledoval pokrok při snižování nerovnováhy. Francie: Komise dospěla v dubnu 2013 k závěru, že se Francie potýká s makroekonomickou nerovnováhou, což dokládá potřebu přijmout rozhodná politická opatření. Nerovnováha se týkala zejména zhoršování salda běžného účtu, konkurenceschopnosti a vysokého zadlužení sektoru vládních institucí. Aktualizovaný srovnávací přehled uvádí řadu ukazatelů, které přesahují orientační prahové hodnoty, konkrétně – stejně jako v minulém roce – ztrátu podílů na vývozních trzích, soukromý dluh a ukazatel dluhu sektoru vládních institucí a nyní také 22

S ohledem na ambice národního programu reforem (NPR) a programu stability Španělska však nebyly využity nápravné složky postupu při makroekonomické nerovnováze. Komise pozorně sleduje provádění politických reforem a dodržování doporučení souvisejících s postupem při makroekonomické nerovnováze, která v červenci přijala Rada. Toto sledování ukazuje, že v posledních měsících došlo k viditelnému vystupňování tempa reforem. Navzdory určitým prodlevám, reformy z velké části pokračují v souladu se závazky obsaženými v národním programu reforem, programu stability a v doporučeních souvisejících s postupem při makroekonomické nerovnováze, která v červenci přijala Rada.

17

zhoršení ukazatele reálného efektivního směnného kurzu. Závěry vyplývající ze srovnávacího přehledu stále poukazují na problémy jak v domácí ekonomice, tak vůči zahraničí. Francie i nadále ztrácí podíly na trhu, i když o něco méně než EU (nebo eurozóna) jako celek. Tyto ztráty se promítají do zhoršení salda běžného účtu a záporné čisté investiční pozice vůči zahraničí, přestože tyto ukazatele zdaleka nedosahují orientačních prahových hodnot. K tomuto vývoji došlo navzdory zhoršování relativního efektivního směnného kurzu a poměrně omezeným nákladům na jednotku pracovní síly, přičemž se klade důraz na necenovou konkurenceschopnost. Předchozí analýzy skutečně poukázaly na negativní dopad, který nedostatečná ziskovost francouzských společností vyvolává v případě jejich investičního potenciálu i inovační kapacity, a to vše na úkor jejich konkurenceschopnosti. Nízká ziskovost podniků také dopadá na jejich kapacitu snižovat zadluženost, a podílí se tak na zvyšování soukromého zadlužení. Zadlužení domácností zůstává zároveň poměrně nízké, i když jejich úvěruschopnost byla v souvislosti s růstem nezaměstnanosti poznamenána snížením disponibilního příjmu domácností. Zvýšení úrovně soukromého dluhu je obzvláště znepokojivé v kontextu neustále rostoucího dluhu sektoru vládních institucí, který nyní převyšuje 90 % HDP. Komise považuje celkově za užitečné, a to i s ohledem na dubnové zjištění nerovnováhy, aby se dále zkoumala rizika související s přetrváváním nerovnováhy. Chorvatsko přistoupilo k EU dne 1. července 2013. Ve srovnávacím přehledu postupu při makroekonomické nerovnováze se vyskytuje řada ukazatelů převyšujících orientační prahové hodnoty, konkrétně čistá investiční pozice vůči zahraničí, ztráty podílů na vývozních trzích a míra nezaměstnanosti. Záporná čistá investiční pozice vůči zahraničí, ve výši téměř 90 % HDP na konci roku 2012, je způsobena zejména nahromaděním schodků běžného účtu ještě před celosvětovou krizí. Běžný účet se od vypuknutí světové krize postupně upravil a v roce 2012 vykazoval téměř vyrovnaný stav, který z velké části odrážel snížení domácí poptávky, zatímco vývozní výkonnost byla slabá. Rostoucí náklady na jednotku pracovní síly vedly spolu s nepříznivou výrobkovou specializací a geografickým zaměřením vývozu k podstatnému poklesu podílů na vývozních trzích. Značný příliv kapitálu v období před krizí vyvolal akumulaci dluhu soukromého sektoru; míra soukromého zadlužení však byla v nedávné době stabilizována a na konci roku 2012 se snížila na hodnotu těsně pod orientační prahovou hodnotu. Podíl nesplácených úvěrů se od roku 2008 výrazně zvýšil, a to především v podnikovém sektoru a částečně i kvůli vyšším nákladům na dluhovou službu, kterým jsou vystaveny domácnosti s úvěry ve švýcarských francích. Tlaky na snižování zadlužení nepříznivě ovlivňují vyhlídky na hospodářské oživení. Dluh sektoru vládních institucí se vzhledem ke zpomalování ekonomiky a neexistenci žádné podstatné fiskální korekce rychle zvyšuje. Převis dluhu státních podniků navíc znamená, že vládě vznikají podmíněné závazky. V mnoha hospodářských odvětvích se vyskytuje nadměrná regulační zátěž a nedostatečná hospodářská soutěž, což představuje závažné překážky pro růst a vytváření pracovních míst. Dlouhotrvající recese, kterou doprovází nepružnosti na trhu práce a překážky v oblasti sociálního zabezpečení, vedou k poklesu zaměstnanosti, především v soukromém sektoru, a míra nezaměstnanosti se v roce 2012 výrazně zvýšila na téměř 16 %. Závažným problémem je míra nezaměstnanosti mladých lidí, která je vyšší než 40 %. Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných naznačuje problémy strukturální povahy. Podíl lidí ohrožených chudobou vykazuje rostoucí tendenci a patří mezi nejvyšší hodnoty v EU. Komise považuje celkově za užitečné, aby provedla podrobnou analýzu s cílem prozkoumat existenci nerovnováhy. Itálie: Komise dospěla v dubnu 2013 k závěru, že se Itálie potýká s makroekonomickou nerovnováhou, což dokládá potřebu přijmout rozhodná politická opatření. Nerovnováha se týkala zejména vývozní výkonnosti a související ztráty konkurenceschopnosti, jakož i vysokého dluhu sektoru vládních institucí. V aktualizovaném srovnávacím přehledu

18

převyšuje řada ukazatelů orientační prahové hodnoty, konkrétně ztráty podílů na vývozních trzích, znehodnocení reálného efektivního směnného kurzu a veřejný dluh. Ztráta podílu na trhu zůstává výrazně nad orientační prahovou hodnotou a vývozní výkonnost má ve srovnání s výkonností ostatních vyspělých ekonomik horší postavení. Výrazný pokles reálného efektivního směnného kurzu až do poloviny roku 2012, způsobený hlavně snížením nominální hodnoty eura, podpořil vývozy určené obchodním partnerům mimo eurozónu. Nedostatečné výsledky produktivity mezitím i nadále přispívají k nominálním nákladům na jednotku pracovní síly, které se v roce 2012 zvýšily více než u většiny obchodních partnerů. Klesající domácí poptávka, a zejména silný pokles investic, byly hlavním důvodem ke zlepšení salda běžného účtu, který podle prognóz dosáhne v roce 2013 přebytku. Pokud jde o domácí ekonomiku, vysoká míra dluhu sektoru vládních institucí způsobuje i nadále značnou zranitelnost země, zejména s ohledem na nepříznivé vyhlídky růstu. Dluh sektoru vládních institucí vyjádřený jako podíl HDP vzrostl v roce 2012 na 127 %, a to kvůli zpomalování hospodářské aktivity a zvýšení úrokových výdajů, zatímco toto zvýšení zmírňoval primární přebytek (ve výši 2,5 % HDP). Dosažení a udržení zvýšeného primárního přebytku je i nadále rozhodující k tomu, aby se poměr dluhu k HDP postupně snižoval. Zadlužení soukromého sektoru i nadále nedosahuje prahové hodnoty; je soustředěno do podnikového sektoru, který byl v kontextu vleklé recese hlavní příčinou silného nárůstu nesplácených úvěrů. Přestože je ukazatel nezaměstnanosti (tříletý průměr) stále pod prahovou hodnotou, nezaměstnanost se podstatně zvýšila na téměř 11 % v roce 2012 a na 12,25 % v srpnu 2013, přičemž míra nezaměstnanosti mladých lidí a míra lidí, kteří nejsou ve vzdělávání, v zaměstnání nebo v profesní přípravě, jsou velmi vysoké. Značně se také zvýšily chudoba a sociální vyloučení (obzvlášť závažná materiální deprivace). Komise považuje celkově za užitečné, a to i s ohledem na dubnové zjištění nerovnováhy, aby se dále zkoumala související rizika související s přetrváváním nerovnováhy. Lotyšsko: U Lotyšska nebyla v předchozích kolech postupu při makroekonomické nerovnováze zjištěna nerovnováha. V aktualizovaném srovnávacím přehledu některé ukazatele převyšují orientační prahové hodnoty, a to čistá investiční pozice vůči zahraničí a nezaměstnanost. Oba ukazatele se však vyvíjejí správným směrem a tempo zlepšení je značné. Vnější pozice je stále dobrá, neboť ukazatele týkající se konkurenceschopnosti a podílů na vývozních trzích stále rostou a schodek běžného účtu se stabilizoval na nízké úrovni. Zatímco záporná čistá investiční pozice vůči zahraničí zůstává nad orientační prahovou hodnotou, velká část vnějších závazků se skládá z přímých zahraničních investic, a proto představují menší makroekonomická rizika než dluh. Čistá investiční pozice vůči zahraničí i vnější zadlužení se poměrně rychle snižují a očekává se, že tato pozitivní tendence bude pokračovat po celé posuzované období. Pokud jde o vnitřní ukazatele, dluh sektoru vládních institucí zůstává i nadále značně pod prahovou hodnotou a očekává se, že se sníží pod 40 % HDP v roce 2015, kdy má Lotyšsko splatit tři čtvrtiny úvěrů EU čerpaných v období 2009–2011. Také soukromé zadlužení nedosahuje úrovně prahové hodnoty. Ceny nemovitostí a úvěrové toky se pomalu zotavují z prudkých oprav, k nimž došlo v průběhu krize. Ve střednědobém horizontu se neočekávají žádné velké výkyvy, protože by mělo pokračovat probíhající snižování zadluženosti domácností. Ukazatel nezaměstnanosti (tříletý průměr) se jen okrajově zlepšil, ale poslední vývoj na trhu práce je velmi pozitivní a nezaměstnanost rychle klesá. Nyní se očekává, že míra nezaměstnanosti bude v roce 2014 nižší než průměr EU a v roce 2015 nižší než 10 %. Zlepšení, k němuž došlo na trhu práce, se již začalo podílet na snižování chudoby a sociálního vyloučení, jejichž míra je i nadále vysoká. Komise celkově v této fázi nebude provádět další hloubkovou analýzu v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze.

19

Litva: V případě Litvy nebyla v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze v předchozích kolech zjištěna makroekonomická nerovnováha. V aktualizovaném srovnávacím přehledu převyšuje několik ukazatelů příslušné orientační prahové hodnoty; jedná se konkrétně o čistou investiční pozici vůči zahraničí a nezaměstnanost. Čistá investiční pozice vůči zahraničí je výrazně negativní, i když se od roku 2009 postupně zlepšuje. Čistý vnější dluh je však podstatně nižší, protože přímé zahraniční investice pokrývají většinu zahraničních závazků. Běžný účet vykázal v první polovině roku 2013 malý přebytek, ale očekává se jeho návrat k malému schodku, protože domácí poptávka postupně posiluje. Očekává se, že schodek bude financován hlavně z přílivu přímých zahraničních investic a prostřednictvím portfoliových investic. Vývozy i nadále získávaly podíly na trhu, což podpořilo i zhoršení relativního efektivního směnného kurzu a pokles nákladů na jednotku pracovní síly. Náklady na tuto jednotku však v poslední době opět rostly, a to díky oživení růstu mezd. Pokud jde o vnitřní pozici, zadlužení soukromého sektoru i dluh sektoru vládních institucí jsou poměrně nízké, i když se v příštích letech očekává, že dluh sektoru vládních institucí začne snižovat. Nárůst poskytování nových úvěrů nefinančním podnikům má pozitivní výsledky, a proto se zpomalilo snižování zadluženosti soukromého sektoru. Ceny bydlení zůstaly v posledních letech poměrně stabilní. Míra nezaměstnanosti se výrazně snížila a očekává se, že se v roce 2014 sníží pod hodnotu 11 %. Zlepšení, k němuž došlo na trhu práce, přispívá ke snižování chudoby a sociálního vyloučení, jejichž míra je i nadále vysoká. Komise celkově v této fázi nebude provádět další hloubkovou analýzu v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze. Lucembursko: V případě Lucemburska nebyla v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze v předchozích kolech zjištěna makroekonomická nerovnováha. Aktualizovaný srovnávací přehled uvádí řadu ukazatelů, které přesahují orientační prahové hodnoty, konkrétně přebytek běžného účtu, náklady na jednotku pracovní síly, dluh soukromého sektoru a ztrátu podílů na vývozních trzích. Tento velmi velký přebytek skrývá trvalý schodek obchodní bilance. Obavy navíc vyvolávaly nedávné ztráty podílů na vývozních trzích. Obchodní bilance dosáhla nového historického schodku, ale země od roku 2007 ztratila rovněž tržní podíly v oblasti (zejména finančních) služeb. Od roku 2008 se navíc zvyšují náklady na jednotku pracovní síly, a to podstatně rychleji než v eurozóně, a navzdory nedávným opatřením k omezení mezd přesahují limitní hodnotu a oslabují konkurenční postavení domácího průmyslu. Vysoká míra soukromého zadlužení, především u nefinančních obchodních společností, zvyšuje zranitelnost podniků a může být částečně způsobena orientací daňových právních předpisů na dluh, nikoli na kapitál. I když je finanční sektor i nadále celkově zdravý, finanční krize oslabila růstový potenciál tohoto odvětví a vyvolává obavy o dopady méně dynamických odvětví na zaměstnanost a udržitelnost veřejných financí, a to s ohledem na náklady související se stárnutím obyvatelstva. Komise považuje celkově za užitečné, aby provedla podrobnou analýzu s cílem zkoumat existenci nerovnováhy. Maďarsko: Komise dospěla v dubnu 2013 k závěru, že se Maďarsko potýká s makroekonomickou nerovnováhou, což dokládá potřebu přijmout rozhodná politická opatření. Obavy vyvolává zejména velmi záporná čistá investiční pozici vůči zahraničí. Tato proměnná v aktualizovaném srovnávacím přehledu i nadále značně převyšuje orientační prahovou hodnotu, neboť je nad výší ročního HDP. Nad prahovými hodnotami navíc i nadále zůstávají ukazatele týkající se ztrát podílů na vývozních trzích, dluhu sektoru vládních institucí a míry nezaměstnanosti. Pokud jde o vnější nerovnováhu, trvalé přebytky běžného účtu přispívají od roku 2009 ke zlepšení čisté investiční pozice vůči zahraničí. Tyto přebytky však odrážejí přetrvávající nedostatek domácí poptávky, zatímco výkonnost vývozu je slabá. Zrychlují se

20

ztráty podílů na vývozních trzích, i když nic nenaznačuje tomu, že by docházelo k výrazným ztrátám v oblasti nákladové konkurenceschopnosti. Tato situace zpochybňuje udržitelnost vnější korekce. Pokud jde o vnitřní nerovnováhu, i když došlo k prudké vnější úpravě, jež odráží probíhající oddlužení soukromého a veřejného sektoru, významné zranitelnosti přetrvávají. Vzhledem k politické nejistotě došlo k rychlému poklesu podnikových úvěrů, který přispívá k historicky nejnižší míře investic, která může narušit růstový potenciál. Soustavný pokles v nominální ceně nemovitostí a nadměrná zátěž ve finančním sektoru zabraňují obnově běžných úvěrových podmínek pro hospodářství a ohrožují finanční stabilitu. Dluh sektoru vládních institucí se mírně snižuje, ale i nadále významně převyšuje prahovou hodnotu. Tento dluh a slabý růstový potenciál způsobují zranitelnost Maďarska, která se promítá do poměrně vysokých nákladů na financování státu. Míra nezaměstnanosti je vyšší než prahová hodnota, avšak od počátku krize výrazně vzrostly míra nezaměstnanosti mladých lidí a závažná materiální deprivace. Komise považuje celkově za užitečné, a to i s ohledem na dubnové zjištění nerovnováhy, aby se dále zkoumala rizika související s přetrváváním nerovnováhy. Malta: Komise dospěla v dubnu 2013 k závěru, že se Malta potýká s makroekonomickou nerovnováhou vyplývající z toho, že finanční sektor je značně angažován na trhu s nemovitostmi, a z rizik ohrožujících dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Aktualizovaný srovnávací přehled dokládá zlepšení v několika oblastech, přestože řada ukazatelů i nadále překračuje orientační prahové hodnoty, konkrétně snížení reálného efektivního směnného kurzu a soukromý a veřejný dluh. Zlepšuje se vnější pozice hospodářství a ukazatele týkající se běžného účtu se navrátily k hodnotám přesahujícím prahovou hodnotu, zatímco se zvýšila pozitivní čistá investiční pozice vůči zahraničí. Podpůrnou úlohu mělo zhoršení reálného efektivního směnného kurzu pod nižší prahovou hodnotu, zejména díky nominálnímu snížení hodnoty eura. Ztráta podílů na vývozních trzích v posledních letech by mohla ukazovat na erozi konkurenceschopnosti, i když se ukazatel změn za pětileté období pohybuje stále v rámci prahové hodnoty. Pokud jde o vnitřní ekonomiku, soukromý dluh i nadále převyšuje prahovou hodnotu, ačkoli se strana aktiv rozvahy soukromého sektoru zdá být zdravá. Vládní dluh rovněž přesahuje prahovou hodnotu a kvůli přetrvávajícím primárním schodkům má rostoucí tendenci, zatímco je i nadále zapotřebí řešit rizika ohrožující dlouhodobou udržitelnost veřejných financí v souvislosti se stárnutím obyvatelstva. Trh s byty se podle všeho ustálil, i když vzhledem k vzájemným vazbám na domácí bankovní sektor vyžaduje i nadále sledování. Vzhledem k tomu, že nárůst nesplácených úvěrů pokračoval i v první polovině roku 2013, je zapotřebí přijmout konkrétní opatření k posílení politiky v oblasti tvorby rezerv na ztráty spojené s úvěry. Komise považuje celkově za užitečné, a to i s přihlédnutím k dubnové identifikaci nerovnováhy, aby dále zkoumala přetrvávání nerovnováhy nebo její snižování. Nizozemsko: Komise dospěla v dubnu 2013 k závěru, že se Nizozemsko potýká s makroekonomickou nerovnováhou, na níž se podílejí především pokračující úprava na trhu s byty a vysoká úroveň zadluženosti v sektoru domácností. V aktualizovaném srovnávacím přehledu se vyskytuje řada ukazatelů, které převyšují orientační prahové hodnoty, konkrétně značný a rostoucí přebytek běžného účtu, znehodnocení reálného efektivního směnného kurzu, ztráty podílů na vývozu a dluh soukromého sektoru i sektoru vládních institucí. Co se týká vnější pozice, přetrvávající vysoké přebytky běžného účtu, které značně převyšují orientační prahovou hodnotu, jsou způsobeny zejména obchodní bilancí, včetně kladného zpětného vývozu a vývozu zemního plynu. Velký přebytek odráží skutečnost, že domácí investice nemohou absorbovat vysokou míru úspor. Do budoucna mohou další zvýšení přebytku přinést oddlužení sektoru domácností potřebné k tomu, aby se snížila jejich vysoká

21

zadluženost, a cyklicky nízké investice (především ve stavebnictví). Mírné ztráty konkurenceschopnosti výrobků a služeb z domácí produkce byly ve značné míře kompenzovány dynamikou zpětného vývozu. Ztráty podílů na vývozních trzích obecně odpovídají ztrátám jiných vyspělých ekonomik. Rizika ohrožující hospodářství se týkají především trhu s bydlením a vysokého zadlužení domácností. Vysoké hypoteční zadlužení domácností v poměru k disponibilnímu příjmu je z velké části způsobeno daňovými pobídkami, které zvýhodňují velké hypotéky a usnadňují přístup k úvěrům. Ceny nemovitostí klesají již od začátku krize a v současné době vykazují první známky zmenšení realitní bubliny. Také nedávné změny politiky, např. právní předpisy týkající se daňového zacházení s hypotékami, přechod od výlučně úrokové hypotéky na hypotéky na bázi anuity a postupné snižování poměru úvěru k hodnotě nemovitosti mohou přispět k postupnému snižování zadlužení domácností a snížit zranitelnost finančního odvětví ve střednědobém horizontu. Probíhající proces snižování zadluženosti domácností, kdy dluh domácností již několik čtvrtletí klesá v poměru k HDP, a negativní výhledy v oblasti nezaměstnanosti a disponibilního příjmu zpomalují spotřebu soukromého sektoru a dopad těchto opatření na finanční odvětví vyžaduje další analýzu. Komise považuje celkově za užitečné, a to i s přihlédnutím k dubnové identifikaci nerovnováhy, aby dále zkoumala přetrvávání nerovnováhy nebo její snižování. Rakousko: V rámci postupu při makroekonomické nerovnováze v předchozích kolech nebyla u Rakouska zjištěna nerovnováha. V aktualizovaném přehledu se vyskytuje několik ukazatelů, které převyšují příslušné orientační prahové hodnoty, konkrétně ztráty podílů na vývozních trzích, dluh soukromého sektoru a dluh sektoru vládních institucí. Přehled uvádí i ukazatele, které dokládají prudký nárůst ceny nemovitostí, který se přibližuje orientační prahové hodnotě z roku 2012, nebo ji dokonce převyšuje. Ztráta podílů na trhu je zejména odrazem prudkého poklesu vývozu do eurozóny v letech 2007–2010. Nejaktuálnější vývozní výkonnost je však obecně v souladu s výsledky partnerů v EU a využívá výhody úzké integrace dodavatelského řetězce s Německem a střední Evropou. Celkově však vnější pozice nebyla ztrátami podílů na trhu příliš poškozena a s ohledem na opětovné zahájení investic se přebytek běžného účtu stabilizoval na přiměřené úrovni. Čistá investiční pozice vůči zahraničí se i nadále blíží nule. Z ukazatelů reálného efektivního směnného kurzu a nákladů na jednotku pracovní síly navíc nevyplývají problémy s nákladovou konkurenceschopností. Pokles podílu na trhu však může signalizovat, že je zapotřebí lépe využívat inovační schopnosti ekonomiky. V rámci vnitřní pozice překračuje poměr soukromého zadlužení k HDP prahovou hodnotu již od roku 2007, kdy v prostředí slabého růstu změnily nefinanční podniky některé své financování z vlastního kapitálu na dlouhodobé půjčky, ale nyní tento poměr postupně klesá. Přísun úvěrů pro soukromý sektor má i nadále mírnou, ale kladnou úroveň. Dluh sektoru vládních institucí i nadále překračuje prahovou hodnotu, ale během krize nedošlo k jeho výraznému nárůstu a podle prognóz se má od roku 2014 snižovat. Veřejné finance mohou být v budoucnu ohroženy riziky spojenými s prodlevami v restrukturalizaci zestátněných bank. Jeví se, že se omezily negativní vzájemně podmíněné vazby mezi vládními institucemi a finančním sektorem, ačkoliv stálou pozornost vyžaduje integrace bankovního sektoru se středoevropskými sousedy. Komise celkově v této fázi nebude provádět další hloubkovou analýzu v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze. Polsko: V případě Polska nebyla v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze v předchozích kolech zjištěna makroekonomická nerovnováhy. V aktualizovaném srovnávacím přehledu překračuje několik ukazatelů orientační prahové hodnoty, konkrétně schodek běžného účtu a negativní čistá investiční pozice vůči zahraničí. Schodek běžného účtu, který dosahuje hodnoty mírně převyšující prahovou hodnotu, byl od roku 2004 z velké části

22

financován přílivem přímých zahraničních investic. Podle prognóz se v roce 2013 předpokládá jeho značný pokles, a to díky významnému zvýšení obchodní bilance, podporovanému cyklickými (oslabení domácí poptávky, které negativně ovlivňuje dovoz) a necyklickými faktory (diverzifikace vývozu směrem k mimounijním ekonomikám, která částečně kompenzuje nedávné ztráty podílů na vývozu). Další faktory, které by mohly přispět ke zlepšení běžného účtu, jsou snížení nominálního směnného kurzu a omezení nominálních nákladů na jednotku pracovní síly odrážející slabou výkonnost trhu práce. Navzdory záporné čisté investiční pozici vůči zahraničí, která převyšuje prahovou hodnotu, je čistý vnější dluh nízký. Zdrojem rizika by ale mohla být rostoucí závislost vlády na zahraničních držitelích dluhopisů, kterou ještě zhoršují oznámené změny důchodového systému. Pokud jde o vnitřní vývoj, podíl soukromého dluhu vůči HDP zůstává mírný. Vysoký podíl hypoték v cizích měnách, který byl považován za jedno z hlavních rizik pro hospodářství, se snižuje, jelikož poskytování nových úvěrů tohoto druhu bylo v letech 2011–2012 zastaveno. Ceny nemovitostí od roku 2008 neustále klesají, ačkoli jen mírným tempem, a dopady na finanční odvětví jsou jen omezené. Zpomalení růstu mezd a flexibilní právní předpisy týkající se trhu práce zmírnily v roce 2012 a v první polovině roku 2013 zvyšování míry nezaměstnanosti, a to v souvislosti s rozsáhlým zpomalením hospodářského růstu. Komise celkově v této fázi nebude provádět další hloubkovou analýzu v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze. Slovinsko: Komise dospěla v dubnu 2013 k závěru, že se Slovinsko potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou23, jež se projevovala především riziky ohrožujícími finanční stabilitu, jež vyplývá z nestabilní bilance podniků a je prohlubována nepružností na trhu práce a na kapitálovém trhu a vysokým vlastnictvím státu, které omezuje schopnost hospodářství přizpůsobit se. Ukazatele čisté investiční pozice vůči zahraničí a ztrát podílů na vývozních trzích, uvedené v aktualizovaném srovnávacím přehledu, překračují příslušné orientační prahové hodnoty. Pokud jde o vnější pozici, na běžném účtu došlo k silné korekci vyvolané hlavně slabou domácí poptávkou, zejména poklesem investic, čímž se ukazatel dostal do mírného přebytku. Čistá investiční pozice vůči zahraničí se však dále zhoršovala, zejména v důsledku účinků oceňování. Náklady na jednotku pracovní síly se po silném nárůstu v období do roku 2009 již stabilizovaly. Podíl na vývozních trzích se značně zhoršil; vývozní dynamika je ve srovnání s vyspělými ekonomikami výrazně horší a Slovinsko se ostatním novým členským státům EU vzdaluje. Pokud jde o domácí pozici, dluh soukromého sektoru se snížil v důsledku negativních úvěrových toků k domácnostem i nefinančním podnikům. I když je soukromý dluh nižší než prahová hodnota, zatěžuje obzvláště podniky. Nedostatečné domácí i exportní výnosy v kombinaci s vyššími náklady na pracovní sílu a kapitál omezují podniky při vytváření peněžních toků, které jsou potřebné k udržení provozního kapitálu a splacení dluhu. Byla znovu zahájena korekce trhu s bydlením, která sníží hodnotu kolaterálu drženého bankami. Finanční sektor pokračuje ve snižování svých celkových závazků, a to třetí rok po sobě, neboť dluhy podnikového sektoru dále zhoršují kvalitu úvěrových portfolií bank a vyvíjejí tlak na již omezené kapitálové rezervy. Dluh sektoru vládních institucí rychle roste a do konce roku 2013 překročí 60 % HDP, přičemž budou následovat další možné rekapitalizace bank. Ukazatel nezaměstnanosti i nadále rostl, 23

S ohledem na ambice slovinského národního programu reforem (NPR) a programu stability však nebyly využity nápravné složky postupu při makroekonomické nerovnováze. Komise pozorně sledují provádění politických reforem a dodržování doporučení souvisejících s postupem při makroekonomické nerovnováze, která v červenci přijala Rada. Z tohoto sledování vyplývá, že během posledních měsíců došlo k vystupňování tempa strukturálních reforem, které jsou relevantní pro úpravu nerovnováhy, a bylo dosaženo zásadního pokroku v bankovním sektoru.

23

což vyvolává nárůst sociálních nákladů této úpravy. Komise považuje celkově za užitečné, a to i s ohledem na dubnové zjištění nadměrné nerovnováhy, aby se dále zkoumalo přetrvávání makroekonomických rizik a sledoval pokrok při snižování nerovnováhy. Slovensko: V případě Slovenska nebyla v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze v předchozích kolech zjištěna makroekonomická nerovnováha. V aktualizovaném srovnávacím přehledu i nadále několik ukazatelů převyšuje příslušné orientační prahové hodnoty, konkrétně čistá investiční pozice vůči zahraničí a míra nezaměstnanosti. Ukazatel týkající se schodku běžného účtu (tříletý průměr) se zlepšil a vzhledem k přebytku v roce 2012 je nyní pouze mírně negativní. Očekává se další zlepšení salda zahraničního obchodu, neboť v roce 2013 došlo k silnému vývozu výrobků, a výhledy na rok 2014 jsou dobré. Ve srovnání s rokem 2011 se čistá investiční pozice vůči zahraničí v roce 2012 zlepšila pouze okrajově. Vnější zadlužení je i přesto nadále nízké a relativně stabilní, neboť většina vnějších závazků představuje nedluhové nástroje. Vývoj cenové konkurenceschopnosti se jeví jako příznivý, neboť se ukazatel reálného efektivního směnného kurzu snížil, i když v menší míře než ve většině zemí eurozóny, a zůstává v rámci prahové hodnoty. V důsledku zvýšení produktivity práce se náklady na jednotku pracovní síly mírně snížily. Výnosy z podílů na vývozních trzích se oproti předchozím letům zpomalily. Dluh soukromého sektoru zůstal díky mírně pozitivním úvěrovým tokům stabilní. Bankovní sektor je stabilní a celkové závazky se zvýšily jen mírně. Dluh sektoru vládních institucí se v roce 2012 výrazně zvýšil, ale je i nadále pod prahovou hodnotou. Ceny nemovitostí se dále upravovaly a již čtvrtým rokem po sobě klesaly. Výkonnost trhu práce odráží přetrvávající velké regionální rozdíly v hospodářském růstu a zaměstnanosti. Nezaměstnanost zůstává jedním z nejnaléhavějších problémů, které ovlivňují domácí hospodářství. Ve většině případů se jedná o dlouhodobou nezaměstnanost, což naznačuje její strukturální (nikoli cyklický) charakter a představuje zranitelnost. Nezaměstnanost mladých lidí představuje rovněž závažný problém, kdy míra této nezaměstnanost je šestá nejvyšší v EU. Komise celkově v této fázi nebude provádět další hloubkovou analýzu v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze. Finsko: V dubnu 2013 dospěla Komise k závěru, že se Finsko potýká s makroekonomickou nerovnováhou, zejména co se týká vývoje konkurenceschopnosti. V aktualizovaném srovnávacím přehledu převyšuje řada ukazatelů orientační prahové hodnoty, konkrétně snížení reálného efektivního směnného kurzu, ztráty podílů na vývozních trzích a míra dluhu soukromého sektoru. Nejnaléhavější otázky se i nadále týkají vnější pozice. Finsko neustále ztrácí své podíly na trhu, a to nejrychleji v celé EU. Ve srovnání s výkonností vyspělých zemí jako celku byly ztráty rovněž velké. Ačkoli k většině ztrát došlo v období 2009–2010, ztráty v oblasti vývozu pokračují i nadále. Běžný účet, který je tradičně v přebytku, byl ve schodku od roku 2011 a jeho pokles pokračoval i v roce 2012. Svoji úlohu hraje i nákladová konkurenceschopnost, jíž bylo dosaženo díky vysokému růstu nákladů na jednotku pracovní síly po delší dobu, i když ukazatel klesl v roce 2012 pod prahovou hodnotu. V oblasti obchodu jsou ztráty rovněž znatelné. Zároveň v letech 2009–2012 došlo ke snížení reálného efektivního směnného kurzu deflovaného HICP, který byl do značné míry zapříčiněn nominálním směnným kurzem eura. Během téhož období však reálný efektivní směnný kurz ve srovnání se zeměmi eurozóny mírně posílil. Pokud jde o vnitřní pozici, dluh soukromého sektoru vůči HDP zůstává vyšší než prahová hodnota, zejména kvůli zadlužení podniků, a v roce 2012 se dále zvýšil, což bylo částečně způsobeno poklesem HDP. Nárůst závazků finančního sektoru se vrátil k normálu, což potvrzuje zjištění vyplývající z předchozího kola postupu při makroekonomické nerovnováze, že závazky byly způsobeny výjimečnými okolnostmi, které vyplývají ze struktury severských finančních trhů. V roce 2012 pokračoval pokles reálných cen nemovitostí, což snížilo rizika související s přehřátím trhu s bydlením.

24

Komise považuje celkově za užitečné, a to i s přihlédnutím k dubnové identifikaci nerovnováhy, aby dále zkoumala přetrvávání nerovnováhy nebo její snižování. Švédsko: V dubnu 2013 dospěla Komise k závěru, že se Švédsko potýká s makroekonomickou nerovnováhou, zejména co se týká dluhu soukromého sektoru a snižování zadlužení, ve spojení s neefektivitou trhu s bydlením. V aktualizovaném srovnávacím přehledu přesahuje řada ukazatelů orientační prahové hodnoty, konkrétně přebytek běžného účtu, ztráty podílů na vývozních trzích a dluh soukromého sektoru. Pokud jde o vnější pozici, Švédsko se vyznačuje ukazateli, které ukazují do protikladných směrů. Ztráty podílů na vývozním trhu se v období 2010–2011 pomalu zvolnily, ale v roce 2012 znovu zesílily a značně převyšují orientační prahovou hodnotu. Ve srovnání s vyspělými ekonomikami Švédsko také ztratilo podíly na trhu, avšak v menší míře. Tuto situaci nelze zcela vysvětlit domácími cenami a vývojem nákladů na pracovní sílu, jelikož ceny a náklady na jednotku pracovní síly rostly pomaleji, než tomu bylo u hlavních obchodních partnerů. Od roku 2010 se však reálný efektivní směnný kurz snížil, a to kvůli silné koruně. Švédsko v mezidobí zaznamenává značné přebytky běžného účtu, a to již od roku 2001. Pokud jde o vnitřní pozici, je zapotřebí i nadále věnovat pozornost vysokému soukromému dluhu, přičemž dluh sektoru veřejných institucí je relativně nízký. Dluhy podniků byly v letech 2009–2012 částečně upraveny, ale zůstávají nadále vysoké. Kvůli pomalejšímu růstu úvěrů, který způsobilo stanovení maximální výše hypotéky na 85 %, se od roku 2010 zadlužení domácností stabilizuje, ale míra tohoto dluhu zůstává i přesto vysoká. Ceny nemovitostí se v období 2011–2012 ustálily na vysoké úrovni. Navzdory některým nedávným opatřením je situace na trhu s bydlením stále náchylná k nepříznivému vývoji. Nabídku bydlení i nadále omezují zdlouhavé postupy plánování, omezená hospodářská soutěž ve stavebnictví a regulace trhu s nájmy. Tyto nedostatky, mezi něž se řadí i daň z nemovitostí stimulující dluh, vykazují tendenci tlačit vzhůru ceny nemovitostí a zadluženost domácností, což by znamenalo rizika pro makroekonomickou stabilitu. V krátkodobém až střednědobém horizontu se očekává, že dluh podniků klesne, a to v návaznosti na nedávné reformy v oblasti zdanění obchodních společností, zatímco dluh domácností i nominální ceny nemovitostí pravděpodobně porostou jen mírně. Jeví se, že rizika ohrožující banky jsou jen omezená, ale vysoké zadlužení domácností vyvolává větší zranitelnost švédských bank, pokud jde o ztrátu důvěry v případě značného poklesu cen nemovitostí. Komise považuje celkově za užitečné, a to i s přihlédnutím k dubnové identifikaci nerovnováhy, aby dále zkoumala nerovnováhu nebo její snižování. Spojené království: V dubnu 2013 dospěla Komise k závěru, že se Spojené království potýká s makroekonomickou nerovnováhou, zejména co se týká vývoje dluhu domácností, trhu s bydlením a vnější konkurenceschopnosti. V aktualizovaném srovnávacím přehledu jsou některé ukazatele nad orientační prahovou hodnotou, konkrétně ztráty podílů na vývozních trzích, dluh soukromého sektoru a dluh sektoru vládních institucí. Pokud jde o vnější pozici, ukazatel běžného účtu se dále zhoršil, ale zůstává v rámci prahové hodnoty. Schodek běžného účtu, téměř 4 % HDP v roce 2012, mohl být způsoben dočasnými faktory, konkrétně slabostí v bilanci na straně příjmů, přerušením produkce ropy a nepříznivými podmínkami, pokud jde o obchodní partnery. Čistá investiční pozice vůči zahraničí zůstává mírně negativní, i když v období 2011–2012 došlo k jejímu zlepšení. Ztráty podílů na vývozním trhu se v roce 2012 zpomalily. Ačkoli v druhé polovině roku 2012 byly patrné známky postupného zlepšování, Spojené království musí i nadále řešit důležité strukturální problémy, aby zlepšilo svou obchodní výkonnost. To zahrnuje nutnost posílit produktivitu a nenákladovou konkurenceschopnost výrobního sektoru, znovu nastolit předkrizovou dynamiku vývozu služeb. V rámci vnitřní pozice ukazatel dluhu soukromého sektoru stále značně převyšuje orientační prahovou hodnotu. Zadlužování domácností i nefinančních podniků se snižuje

25

velmi pomalu, zatímco úvěrové toky zůstávají lehce pozitivní. Domácnosti mohou ztratit tempo snižování zadluženosti, protože se zvyšují ceny nemovitostí, což bylo způsobeno kombinací trvale nízké nabídky bydlení a politik, které mohou oživit poptávku. Údaje z poslední doby ukazují trvalý nárůst schválení hypotečních úvěrů a naznačují zvyšování cen na celostátní úrovni. Vysoká a rostoucí míra dluhu sektoru vládních institucí vyvolává i nadále obavy, neboť se v letech 2009–2012 podstatně zvýšila. Podle současných trendů se očekává, že se dluh sektoru vládních institucí v krátkodobém výhledu zvýší, ale měl by klesnout, jakmile posílí růst a pokud se sníží schodek. Hospodářský růst mohou stále brzdit probíhající korekce rozvahy finančního sektoru a přetrvávající nedostatek úvěrů pro menší podniky. Komise považuje celkově a s přihlédnutím k dubnové identifikaci nerovnováhy za užitečné, aby dále zkoumala přetrvávání nerovnováhy nebo její snižování. ______________________

26

Rámeček 1: Dohled nad přebytky běžných účtů v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze24 Dohled v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze se vztahuje na schodky i přebytky běžného účtu. Povaha, význam a naléhavost politických úkolů se u dotčených členských států nicméně významně liší. Vzhledem k této zranitelnosti a rozsahu potřebné nápravy je potřeba politických kroků zvlášť naléhavá v členských státech, které opakovaně vykazují vysoké schodky běžného účtu a dochází v nich k oslabování konkurenceschopnosti. Přetrvávající přebytky mohou být zdůvodněny základními ukazateli. Vysoké a přetrvávající přebytky běžného účtu mohou být nicméně způsobeny i selháním trhu či politickými parametry, jež omezují domácí poptávku a investiční příležitosti. Přebytky běžného účtu ovšem nevyvolávají obavy ohledně udržitelnosti vnějšího zadlužení nebo kapacity financování. Schodky a přebytky běžného účtu neznamenají nutně makroekonomickou nerovnováhu ve smyslu vývoje, který nepříznivě ovlivňuje, nebo má potenciál nepříznivě ovlivňovat řádné fungování jednotlivých ekonomik, měnové unie nebo i fungování v širším měřítku. Schodky a přebytky jsou přirozeným důsledkem hospodářské interakce mezi zeměmi. Ukazují, do jaké míry se určitá země spoléhá na půjčky od zbytku světa, nebo jakou část svých prostředků půjčuje do zahraničí. Tímto způsobem vnější výpůjčky a poskytnuté půjčky umožňují zemím obchodovat v čase s jejich spotřebou: země s přebytkem běžného účtu převede prostřednictvím investic v zahraničí svou spotřebu ze současnosti do budoucna. Naopak země se schodkem běžného účtu může v současnosti svou spotřebu nebo investice navýšit, ale budoucí příjmy musí převést do zahraničí na splacení svého vnějšího zadlužení. Schodky a přebytky tak mohou být jednoduše důsledkem vhodného rozdělení úspor, přičemž se zohlední různé investiční příležitosti v daných zemích. Odlišné hospodářské vyhlídky vedou k rozdílnému chování ve vztahu k úsporám, přičemž v případě slibnějších vyhlídek mají hospodářské subjekty menší tendenci šetřit, což přispívá k hromadění schodků. Zejména země s rychle stárnoucím obyvatelstvem mohou považovat za vhodné šetřit v současné době (tj. vytvářet přebytky), aby tak v průběhu času zmírnily spotřebu. Schodky a přebytky běžného účtu jsou součástí procesu nápravy v rámci měnové unie. Absorbují asymetrické otřesy při neexistenci nezávislé měnové politiky a nominální úpravy směnného kurzu. Nápravu usnadňují trhem způsobené změny nákladové a cenové konkurenceschopnosti, kdy ke ztrátám konkurenceschopnosti dochází v zemích s přehřátím ekonomiky, zatímco zisky jsou vytvářeny v zemích s cyklickým poklesem a s vysokou nezaměstnaností. Kromě cyklických výkyvů hrají svou úlohu i strukturální faktory. Země dohánějící vyspělé státy, jež mají lepší růstové vyhlídky, mají tendenci vytvářet schodky běžného účtu, neboť si půjčují prostředky ze zahraničí, což rovněž vede k trendu zhodnocování jejich reálných směnných kurzů. Tyto „sestupné“ finanční toky z hlavních ekonomik EU na její okraj jsou běžným jevem, má-li být u úspor dosažen maximální výnos. Vnější nerovnováha však může být problematická, pokud přetrvává příliš dlouho, ať už v důsledku strukturálních změn ekonomiky nebo v důsledku chybného zhodnocení rizik a přecenění očekávaných výnosů. Přebytky mohou být výsledkem narušení, k nimž dochází v důsledku nesprávných očekávání, chybného zhodnocení rizik, narušení trhu nebo pokud odrážejí chybné politické zásahy nebo nedostatky ve finančním dohledu. Tato selhání trhu či politiky mají za následek nesprávné rozdělování zdrojů a nárůst nerovnováhy a zranitelnosti jak v zemích se schodkem, tak i přebytkem běžného účtu. Nesprávné rozdělení zdrojů bude též znamenat ztrátu blahobytu v zemích s přebytkem běžného účtu. V těchto případech by bylo ve vlastním zájmu zemí s přebytkem běžného účtu snížit své přebytky tím, že odstraní překážky bránící jejich domácí poptávce. Velké ztráty z ocenění, které v důsledku neúčinného investování svých nadměrných úspor od počátku finanční krize utrpěly některé země s přebytkem běžného účtu, signalizují, že byla zveličena očekávání ohledně budoucí návratnosti investic, což znamená snížení očekávaných příležitostí v oblasti spotřeby a ztrátu blahobytu. Aby se zabránilo těmto neúčinným krokům, je třeba zajistit, aby se finanční trhy rozhodovaly na základě řádně rizikově vážené návratnosti investic a aby byl zaveden příslušný makroobezřetnostní dohled, jenž by měl zamezit nadměrné koncentraci rizika jak v zemích, z nichž kapitál pochází, tak i v zemích, jež jsou jeho příjemci. Převaha dluhových nástrojů při financování schodků ve zranitelných zemích představovala zvláštní faktor, který přispěl ke koncentraci rizik. Negativní dopady nadměrných schodků a přebytků běžného účtu ovlivňují nejen dotčené země, ale i jejich partnery. Je tomu tak zejména v měnové unii, v níž jediný směnný kurz a společná měnová politika nedokáží reagovat na potřeby nápravy jednotlivých ekonomik. Dochází-li ve velké části měnové unie k navyšování úspor nebo snižování investic, v důsledku čehož se zvyšuje její přebytek a probíhá v ní vývoz kapitálu, schodek běžného účtu se ve zbývající části měnové unie s největší pravděpodobností prohloubí: a to buď prostřednictvím dvoustranných finančních toků, či dopadem na společný směnný kurz. Nedochází-li v zemích s přebytkem běžného účtu k posilování reálného efektivního směnného kurzu v důsledku relativně výraznějšího nárůstu mezd 24

Tento rámeček je výtahem hlavních zjištění z textu „Current Account Surpluses in the EU“ (Přebytky běžného účtu v EU), viz výše.

27

a cen, bude se u nominálního směnného kurzu eura projevovat tendence k jeho posilování. To může ovlivnit konkurenceschopnost zbývající části eurozóny a mít na ni deflační účinky, zejména pak v zemích, jejichž vývoz citlivěji reaguje na ceny. V této souvislosti jsou tak běžné účty zemí eurozóny jako celku, ale i každé z těchto zemí zvlášť, otázkami společného zájmu. U žádné dvojice zemí není možné stanovit příčinnou souvislost mezi schodky a přebytky, ovšem schodky a přebytky v eurozóně (a v EU) spolu úzce souvisejí vzhledem k intenzivnímu přeshraničnímu obchodu a finančním vazbám. Zejména z nadměrných úspor v zemích s přebytkem běžného účtu byly financovány schodky na okraji eurozóny. Některé z hlavních ekonomik navíc zprostředkovaly významné finanční toky od investorů ze zemí mimo EU do okrajových zemí EU. Chyběl přiměřený finanční dohled, který by býval pomohl určit a omezit související rizika, a tato situace vedla k vzestupu vyvolanému dostupným úvěrováním, ke snížení úspor a nadměrnému investování do neprodukčních činností v okrajových zemích, jakož i k nadměrné koncentraci rizik ve finančních systémech v hlavních zemích. Prostorová srovnávací analýza potvrzuje, že v EU je u určité země větší pravděpodobnost, že bude na svém finančním účtu vykazovat schodek, budou-li její hlavní finanční partneři vykazovat přebytek, a naopak. Na druhou stranu v rámci přelévání prostřednictvím dvoustranných obchodních vztahů převládají mezi zeměmi s úzkým začleněním do dodavatelského řetězce pozitivní interakce: u jedné země je větší pravděpodobnost, že bude vykazovat přebytek obchodní bilance, budou-li její hlavní partneři rovněž vykazovat přebytky. Neexistují žádné důkazy o tom, že by vývozní výkonnost zemí s přebytkem významně vytěsnila vývoz z okraje eurozóny. Zvýšení poptávky v ekonomikách eurozóny s přebytkem by zlepšilo obchodní bilanci okrajových ekonomik eurozóny. Nicméně dopad takového vývoje na vyvážení přebytků a schodků a na hospodářskou činnost ekonomik se schodkem běžného účtu by se neměl přeceňovat. Zaprvé vzhledem k odvětvovým a zeměpisným vazbám má navýšení domácí poptávky ve velké zemi s přebytkem (např. v Německu) mnohem větší dopad na vývoz v sousedních zemích (včetně zemí s přebytkem) než na vývoz v okrajových ekonomikách EU. Tento dopad by však mohl být ještě výraznější, pokud by se navýšení poptávky vztahovalo i na ostatní ekonomiky s přebytkem. V druhé řadě by byl dopad silnější, pokud by k takovému navýšení poptávky (a poklesu obchodní bilance) v zemích s přebytkem docházelo souběžně s oslabením směnného kurzu eura.

28

Rámeček 2: Co je nerovnováha? Nařízení (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy definuje makroekonomickou nerovnováhu jako „jakékoli směřování k makroekonomickému vývoji, který nepříznivě ovlivňuje, nebo má potenciál nepříznivě ovlivnit řádné fungování hospodářství členského státu nebo hospodářské a měnové unie nebo Unie jako celku,“, zatímco nadměrnou nerovnováhou je „vážná nerovnováha, která ohrožuje nebo by mohla ohrozit řádné fungování hospodářské a měnové unie.“ Obecně lze za nerovnováhu považovat jakoukoli odchylku od žádoucí úrovně. Nicméně ne všechny případy nerovnováhy jsou důvodem ke znepokojení či vyžadují politické zásahy – mohou být totiž součástí dynamické nápravy dané ekonomiky. Nerovnováhu je třeba pozorně sledovat a případně provést politické zásahy v případě vývoje, který by mohl významně bránit řádnému fungování ekonomiky členského státu, eurozóny nebo EU. V praxi je třeba takové případy nerovnováhy pozorně sledovat, jsou-li na nebezpečné úrovni (např. vysoké zadlužení) či pokud odrážejí neudržitelnou dynamiku (např. velmi dynamické ceny nemovitostí nebo úvěry) a hrozí u nich, že povedou k nenadálé a rozsáhlé, a tedy i poškozující nápravě. Například přítomnost značného a přetrvávajícího schodku běžného účtu je považována za nerovnováhu, je-li s ním spojeno riziko, že povede k „náhlému zastavení“ a vysokým výdajům v souvislosti s blahobytem. Rozsah nerovnováhy odkazuje na velikost překážek pro řádné fungování hospodářské činnosti, a na riziko nenadálé nápravy, tj. na pravděpodobnost nápravy, k níž by došlo v určitém daném období. Obecně je možné zvážit kteroukoli hospodářskou proměnnou a zhodnotit s použitím těchto proměnných pravděpodobnost velké změny (nebo změny v jejich kombinaci) v dalším období. Jedná se například o pravděpodobnost, že se schodek běžného účtu nebo ceny nemovitostí v průběhu následujícího roku sníží o uvedené procentní body. Ve většině případů jsou však znepokojující hlavně důsledky nenadálé nápravy ve vztahu k hospodářské činnosti a zaměstnanosti. Teoretická a empirická literatura obsahuje podklady pro stanovení proměnných, které popisují případy nerovnováhy. Hodnocení toho, zda je vývoj neudržitelný, a vytváří tak nerovnováhu, vycházel z teoretických modelů. Ke zkvalitnění teoretického modelu přispěly empirické studie, v nichž byly zvýrazněny hodnoty, které mohou odrážet a ukazovat neudržitelný vývoj. Tento soubor proměnných sice vystihuje případy nerovnováhy poměrně dobře z kvalitativního hlediska, potíž je však s poskytováním kvantitativnějších hodnocení. Jinými slovy, z kvalitativního hlediska lze uvést, že vykazuje-li země neudržitelnou dynamiku například v podobě značného a přetrvávajícího schodku běžného účtu, je pravděpodobné, že v určitém okamžiku přijde na pořad dne nenadálá náprava. Přesné načasování a realizace se však určuje mnohem obtížněji. Při určování rizika potenciálních případů nerovnováhy a výběru členských států k hloubkovému přezkumu byla v této souvislosti činnost Komise ve vztahu k závěrům ze srovnávacího přehledu a jeho pomocných ukazatelů vedena těmito obecnými zásadami: Udržitelnost vnějšího zadlužení: Klíčovými ukazateli srovnávacího přehledu jsou čistá investiční pozice vůči zahraničí (stav) a schodek/přebytek běžného účtu (tok). Obavy budí zvláště vysoká záporná úroveň čisté investiční pozice vůči zahraničí a vysoký schodek běžného účtu. V případě záporné úrovně čisté investiční pozice vůči zahraničí by se mělo určit, že čisté vnější zadlužení umožní příliv přímých zahraničních investic, neboť tyto závazky jsou menším rizikem, než je zadlužení25. Přebytky nepředstavují stejná rizika jako schodek, ale mohou být rovněž nerovnováhou, jsou-li nadměrné a odrážejí narušení trhu nebo politiky, což vede k nesprávnému rozdělování zdrojů a ztrátě blahobytu pro danou zemi nebo její partnery. Obchodní výkonnost a konkurenceschopnost: Klíčovým ukazatelem srovnávacího přehledu jsou podíly na vývozních trzích, ale též ukazatele cenové konkurenceschopnosti, reálný efektivní směnný kurz (REER) a nominální náklady na jednotku pracovní síly (ULC). Slabá obchodní výkonnost a ztráta konkurenceschopnosti jsou samy o sobě zdrojem obav, zejména připojí-li se k tomu i otázky vnější udržitelnosti, nutnost kladnější úrovně vnější výkonnosti, jež by měla podpořit obecnější úsilí ke snižování zadluženosti nebo přerozdělení prostředků. Příslušnými pomocnými ukazateli jsou čistá obchodní bilance energetických produktů26, změna 25

26

Při pohledu na meziroční vývoj čisté investiční pozice vůči zahraničí a na vnější zadlužení je třeba vzít v úvahu, že tyto proměnné jsou měřeny tržní hodnotou: zlepšení nebo zhoršení těchto proměnných může záviset na zlepšení (nebo zhoršení) základních ukazatelů, jakož i na vnímání úvěruschopnosti daných zemí ze strany trhu. V této souvislosti viz „Member States' Energy Dependence: An Indicator-Based Assessment (Energetická závislost členských států: posouzení podle ukazatelů), European Economy-Occasional Papers, 145, a „Energy Economic Developments in Europe“ (Energetický vývoj v Evropě z hospodářského hlediska), European Economy (ve fázi příprav).

29

reálného efektivního směnného kurzu ve vztahu k eurozóně a alternativní ukazatele nákladů na jednotku pracovní síly. Užitečný je též ukazatel týkající se vývozní výkonnosti ve vyspělých ekonomikách. Kromě toho by mohly být jako kvalifikátory zohledněny aspekty související s necenovou konkurenceschopností, jako jsou např. informace o produktové a geografické specializaci, přestože tyto otázky je v zásadě třeba zohlednit až v následných fázích postupu při makroekonomické nerovnováze. Vývoj v oblasti obchodní výkonnosti a konkurenceschopnosti je nutno vykládat ve vztahu k otázkám z oblasti udržitelnosti. Ačkoli se neočekává, že ke snížení velmi vysokých přebytků dojde převážně omezením vývozu a ztrátami podílů na trhu, ztrátu podílů na trhu v zemi se schodkem běžného účtu, s velmi zápornou úrovní čisté investiční pozice vůči zahraničí nebo s aktuálním výrazným zhoršením salda běžného účtu nelze vykládat stejným způsobem jako ztrátu podílů na trhu v zemích s přebytkem běžného účtu. Zadluženost soukromého sektoru, oddlužení a úvěrování: Srovnávací přehled byl navržen s cílem identifikovat nadměrný pákový efekt a nárůst úvěrování. Vzhledem k současné hospodářské situaci se zájem přesunul ke tlakům na snižování zadluženosti (tj. na vysoké stavy dluhu, a méně už na nadměrné úvěrové toky). Tuto skutečnost vystihuje pohled na stav dluhu soukromého sektoru, kdy se uznává rozlišení mezi domácnostmi a nefinančními podniky, jakož i dynamika jejich dluhu a interakce se závazky vládních institucí. Stav dluhu v závislosti na odvětvích lze kvalifikovat po prostudování konsolidovaných i nekonsolidovaných údajů (s cílem zohlednit domácí vnitropodnikové úvěry). Tlaky na snižování zadluženosti soukromého sektoru by měly být též kvalifikovány s přihlédnutím k jejich interakci s veřejným sektorem27, a to s ohledem na kombinovaný dopad na hospodářskou činnost. Rizika z finančního sektoru pro reálnou ekonomiku: Přírůstek závazků finančního sektoru je ukazatelem ze srovnávacího přehledu, zatímco ukazatel pákového efektu figuruje mezi pomocnými ukazateli. Vzhledem k cíli podchytit nárůsty rizik v souvislosti s finančním sektorem, jakož i vystihnout způsob, jakým by tato rizika mohla umocnit otřesy v reálné ekonomice, by měly být oba ukazatele posuzovány společně. Velmi důležitá je i expozice ve vztahu ke státnímu dluhu či rizikům způsobeným nadměrnou úrovní soukromého dluhu (hypotéky a souvislost s cenami nemovitostí). Vysoce zadlužená odvětví mohou být signálem nadměrné velikosti bankovních rozvah, což napomáhá růstu úvěrových bublin a umocňuje každý projev nepříznivého hospodářského vývoje. Nezaměstnanost: Ve srovnávacím přehledu figuruje míra nezaměstnanosti jako kontextová proměnná, která napomáhá vnímání interakce mezi několika oblastmi ekonomiky a poukazuje na nesprávné rozdělování zdrojů (jejich nepoměr) a na obecně chybějící kapacitu k nápravě. Bydlení a hypoteční trhy: Klíčovým cílem je zachytit riziko vzniku cenových bublin v oblasti nemovitostí, jakož i rizika plynoucí z výrazných dodatečných oprav, a to včetně důsledků v souvislosti se záporným vlastním kapitálem domácností a ovlivnění růstových podmínek prostřednictvím sociálních dopadů. Hlavním ukazatelem je roční změna reálných cen nemovitostí, jež je dána do souvislosti s akumulovanými cenovými změnami. Jako doklad lze použít různé ukazatele pro nadhodnocení/podhodnocení, a to bez ohledu na to, že nejsou součástí srovnávacího přehledu. Rizika plynoucí z další nápravy je nutné kvalifikovat dle úrovně zadlužení domácností a provázanosti s finančním systémem. V této souvislosti má význam otázka poskytování úvěrů. V některých případech může být rovněž důležité zohlednit tlaky plynoucí z úpravy na straně nabídky. Vzhledem k finanční situaci několika členských států by mělo být cílem nejen porozumění tomu, zda na realitním trhu dochází k vytváření bublin v oblasti nemovitostí, ale také to, jak pokračuje zmenšování bublin a zda existuje riziko pomalého nebo příliš rychlého vývoje.

27

Problematika udržitelnosti veřejného dluhu viz „Fiscal Sustainability Report-2012“ (Zpráva o fiskální udržitelnosti – rok 2012), European Economy, 2012 (8). Podrobný popis fiskálního dohledu viz „Report on Public Finances in EMU“ (Zpráva o veřejných financích v HMU), European Economy, 2013 (3).

30

Tabulka A1. Ukazatele srovnávacího přehledu a orientační prahové hodnoty Vnější nerovnováhy a konkurenceschopnost

Ukazatel

Zdroj údajů

Orientač ní prahové hodnoty

Některé další ukazatele k použití v ekonomick ých závěrech

Notes:

Tříletý průměr salda běžného účtu jako % HDP

EUROSTAT (statistika platební bilance)

–4/+6 % spodní kvartil (použito rovněž jako referenční údaj pro horní hranici)

Čisté úvěry/zápůjčky vůči zbytku světa jako % HDP

Čistá investiční pozice vůči zahraničí jako % HDP

Změna (tříletá) reálného efektivního směnného kurzu očištěná od inflace pomocí HISC v poměru k 41 vyspělým zemím v % a)

Změna (pětiletá) podílů na vývozních trzích v %

EUROSTAT (statistika platební bilance)

GŘ ECFIN (databáze ukazatelů týkajících se cenové a nákladové konkurencesch opnosti)

EUROSTAT (statistika platební bilance)

–35 % spodní kvartil

+/–5 % pro eurozónu a +/–11 % pro země mimo eurozónu spodní a horní kvartil eurozóna –/+ standardní odchylka eurozóny

Reálný efektivní směnný kurz vůči zbytku eurozóny

Čistý vnější dluh jako % HDP Příchozí přímé zahraniční investice jako % HDP

Vnitřní nerovnováhy Změna (tříletá) nominálních nákladů na jednotku pracovní síly v % b)

EUROSTAT (národní účty)

Meziroční změna cen nemovitostí očištěná o inflaci, v % c)

Tok úvěrů v soukromém sektoru (konsolidovaný ) jako % HDP d), e)

Míra nezaměstnano sti – tříletý průměr

EUROSTAT

EUROSTAT (národní účty)

EUROSTAT (šetření pracovních sil)

–6 % spodní kvartil

+ 9 % pro eurozónu a + 12 % pro země mimo eurozónu horní kvartil eurozóna + 3%

+6 % horní kvartil

+15 % horní kvartil

+10 %

Relativní podíly na vývozních trzích ve vztahu k vyspělým ekonomikám; produktivita práce; trend růstu SPVF

Nominální náklady na jednotku pracovní síly (změny během 1 roku, 5, 10 let); efektivní náklady na jednotku pracovní síly vůči zbytku eurozóny

Reálné ceny nemovitostí (změny během 3 let); nominální ceny nemovitostí; přidaná hodnota v bytové výstavbě

Změna soukromého dluhu

Ukazatele chudoby týkající se míry ekonomické aktivity, dlouhodobé nezaměstnanos ti a nezaměstnanos ti mládeže

Dluh soukromého sektoru (konsolidovaný ) jako % HDP d), e)

EUROSTAT (národní účty)

133 % horní kvartil

Dluh soukromého sektoru na základě nekonsolidova ných údajů

Veřejný dluh jako % HDP

EUROSTAT (Postup při nadměrném schodku – definice podle Smlouvy)

+60 %

Meziroční změna celkových závazků finančního sektoru v %, nekonsolidova né údaje

EUROSTAT (národní účty)

16,5 %

Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu

a) Pro obchodní partnery z EU je použit HISC, zatímco u obchodních partnerů mimo EU je ukazatel očištěn od inflace pomocí ISC; b) index poměru nominální kompenzace na jednoho zaměstnance k reálnému HDP na zaměstnance; c) změny v cenách nemovitostí v poměru ke spotřebě očištěné od inflace d) soukromý sektor je definován jako nefinanční podniky, domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem; e) součet úvěrů a cenných papírů jiných než akcie.

31

Tabulka A.2: Srovnávací přehled za rok 2012 Vnější nerovnováhy a konkurenceschopnost

Rok 2012

Vnitřní nerovnováhy

Saldo běžného účtu jako REER (42 vyspělých Podíly na vývozních Nominální náklady na % HDP trzích jednotku pracovní síly Čistá investiční zemí – deflátory HISC) pozice vůči p.m.: p.m.: p.m.: zahraničí jako p.m.: meziroč meziroč meziroč Změna v % (3 Změna v % (5 Změna v % (3 % HDP úroveň v ní ní ní Tříletý průmer roce roky) let) roky) změna v %

2012

změna v %

změna v %

Meziroční změna cen nemovitostí očištěná o inflaci v %

Dluh Tok úvěrů v soukromého soukromém sektoru jako % sektoru jako % HDP, HDP, konsolidované konsolidované údaje údaje

Míra nezaměstnanosti Veřejný dluh jako % HDP Tříletý průmer

p.m.: úroveň v roce 2012

Meziroční změna celkových závazků finančního sektoru v %

P ra h o v é h o d n o t

-4/+6 %

-

–35 %

±5 % & ± 11%

-

– 6%

-

+9% & +12%

-

+6%

14%

133%

60%

10%

-

16.5%

BE BG CZ DK DE EE IE EL ES FR HR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK

-0.4 -0.9 -3.0 5.9 6.5 0.9 2.3 -7.5 -3.1 -1.8 -0.5 -2.3 -6.7 -0.6 -1.3 7.0 0.6 -1.6 8.8 2.2 -4.6 -6.5 -4.4 1.2 -1.7 -0.5 6.2 -2.8

-2.0 -1.3 -2.4 6.0 7.0 -1.8 4.4 -2.4 -1.1 -2.2 0.0 -0.4 -6.9 -2.5 -0.2 6.6 1.0 1.6 9.4 1.6 -3.7 -2.0 -4.4 3.3 2.2 -1.7 6.0 -3.8

48 -80 -50 38 42 -54 -112 -109 -93 -21 -89 -25 -82 -67 -53 169 -103 25 47 0 -67 -115 -68 -45 -64 18 -10 -9

-4.3 -4.0 0.4 -7.7 -8.9 -3.4 -12.2 -4.5 -5.2 -7.8 -8.3 -6.2 -5.8 -8.5 -6.7 -2.3 -1.2 -7.7 -6.0 -4.7 1.3 -4.0 -1.9 -4.5 -3.2 -8.3 10.1 5.8

-2.3 -2.0 -2.8 -2.8 -3.2 -0.6 -4.3 -3.9 -2.3 -3.2 -2.6 -1.8 -1.9 -1.4 -2.0 -1.4 -2.3 -2.1 -1.8 -1.7 -2.3 -1.5 -6.0 -1.2 0.0 -2.7 -0.8 4.3

-14.9 4.8 -4.2 -18.6 -13.1 6.5 -16.3 -26.7 -14.6 -14.0 -24.7 -23.8 -26.6 12.3 29.3 -18.3 -17.8 4.5 -12.0 -21.2 1.3 -16.0 5.9 -19.9 4.2 -30.8 -18.8 -19.0

-5.2 -5.5 -4.6 -4.8 -4.6 -4.1 -3.3 -7.3 -4.9 -6.8 -7.4 -5.0 -9.4 5.4 5.7 -4.0 -7.4 -1.9 -3.3 -6.3 -2.7 -5.3 -7.1 -6.9 1.5 -7.1 -6.0 -1.7

6.6 7.4 3.9 1.0 3.0 -2.8 -10.4 -8.1 -5.6 4.1 0.8 3.1 0.8 -5.8 -4.6 9.8 4.4 4.9 3.3 4.1 4.4 -5.3 4.8 0.4 0.9 4.8 0.7 6.1

4.1 -0.5 3.8 1.6 3.1 4.2 0.0 -6.2 -3.0 2.1 1.2 2.3 -2.7 3.4 1.9 4.7 2.7 3.7 2.8 3.0 2.0 -3.1 6.5 0.8 1.0 4.4 2.9 3.0

-0.2 -5.3 (p) -3.9 -5.1 1.8 3.5 -11.7 -12.4 (1) -16.9 -2.3 -2.4 -5.4 (p) -2.2 -0.6 -3.2 2.5 -9.2 0.3 -8.7 neuvedeno (2) -5.9 (e) -8.6 (p) -9.2 -8.4 -5.9 -0.5 (p) -0.2 -0.9

-1.5 2.5 0.6 6.1 1.5 4.7 -1.6 -6.8 -10.5 3.5 -2.1 -1.0 10.0 -1 (p) -0.3 -5.0 -6.1 -1.6 0.2 2.7 3.4 -5.4 0.9 -2.9 3.2 9.0 1.8 2.6

146 132 72 239 107 129 306 129 194 141 132 126 299 91.7 (p) 63 317 131 155 219 147 75 224 73 114 73 158 212 179

100 19 46 45 81 10 117 157 86 90 56 127 87 41 41 22 80 71 71 74 (3) 56 124 38 54 52 54 38 89

7.7 11.3 7.0 7.5 6.2 13.2 14.4 18.2 22.3 9.9 13.8 9.2 8.7 16.9 15.6 4.8 11.0 6.6 4.7 4.3 9.8 13.6 7.2 8.1 14.0 8.0 8.1 7.9

7.6 12.3 7.0 7.5 5.5 10.2 14.7 24.3 25.0 10.2 15.9 10.7 11.9 15.0 13.4 5.1 10.9 6.4 5.3 4.3 10.1 15.9 7.0 8.9 14.0 7.7 8.0 7.9

-3.9 10.1 5.4 5.0 4.4 12.9 -0.7 -3.4 3.3 -0.1 0.9 7.1 -1.9 4.1 (p) -0.3 11.3 -8.3 4.1 4.9 -0.9 9.6 -3.6 5.3 -0.8 2.6 -0.2 4.4 -4.3

Zdroj: EUROSTAT, GŘ ECFIN (u ukazatel ů týka jících s e reál ného efekti vního s měnného kurzu (REER)). Pozná mka : (1) Odha d Euros ta tu na zá kl a dě úda jů z i ndexu cen nemovi tos tí od Řecké centrá l ní ba nky (Bank of Greece) s es ta vený po dohodě s úřa dem ELSTAT. (2) Úda je z i ndexu cen nemovi tos tí do roku 2011 pos kytnuté Ra kous kým s ta ti s ti ckým úřa dem. Na zá kl a dě neha rmoni zova ných úda jů pos kytnutých ECB a Ra kous kou centrá l ní ba nkou odha duje Euros ta t na rok 2012 defl a ční s a zbu na úrovni 9,6 %. (3) Euros ta t vyjá dři l výhra du k veřejnému dl uhu Ra kous ka , vi z ti s ková zprá va Euros ta tu 152/2013. (4) p= prozatímní úda je, e= odha d.

32

Tabulka A.3: Pomocné ukazatele k použití pro vyvozování ekonomických závěrů ze srovnávacího přehledu při postupu při makroekonomické nerovnováze, rok 2012 Stav Čistá Čisté Příchozí Tvorba Hrubé přímýc obchodní úvěry/výp přímé Meziroční hrubého domácí Čistý h bilance ůjčky jako zahraničn Rok změna fixního výdaje na vnější zahrani energetic % HDP, í 2012 reálného kapitálu výzkum a dluh jako čních kých údaje investice HDP v % jako % vývoj v % % HDP investic produktů platební jako % HDP HDP jako % jako % bilance HDP HDP HDP BE -0.1 20.4 0.0 -2.1 -93.7 -7.6 195.3 -5.3 BG 0.8 21.4 0.0 0.0 28.8 3.7 95.2 -7.3 CZ -1.0 23.1 0.0 -1.1 -1.3 5.4 67.6 -4.9 DK -0.4 17.1 0.0 6.0 12.0 0.9 32.4 0.5 DE 0.7 17.6 0.0 7.0 -9.4 0.2 28.5 -3.9 EE 3.9 25.2 0.0 1.7 -2.0 6.8 84.2 -1.4 IE 0.2 10.7 0.0 3.2 -396.7 18.2 157.1 -3.2 EL -6.4 13.1 0.0 -1.2 121.5 0.7 9.7 -3.9 ES -1.6 19.2 0.0 -0.5 90.3 2.0 46.8 -3.9 FR 0.0 19.8 0.0 -2.2 35.0 1.0 40.8 -3.3 HR -2.0 18.4 0.0 0.1 79.5 2.4 54.9 -6.0 IT -2.5 17.9 0.0 -0.1 55.5 0.0 17.6 -3.9 CY -2.4 13.7 0.0 -6.7 36.7 5.5 90.0 -8.3 LV 5.0 22.8 0.0 0.5 38.9 3.9 46.5 -6.0 LT 3.7 16.6 0.0 2.0 33.6 1.7 36.7 -8.4 LU -0.2 19.3 0.0 6.1 -2444.8 523.6 4311.5 -6.5 HU -1.7 17.4 0.0 3.6 57.1 11.1 80.8 -6.4 MT 0.8 14.8 0.0 2.9 -176.4 -0.4 180.7 -12.8 NL -1.2 17.0 0.0 7.8 32.5 1.5 77.3 -2.6 AT 0.9 21.4 0.0 1.5 25.6 1.5 65.4 -4.1 PL 1.9 19.1 0.0 -1.5 36.1 1.2 45.7 -3.5 PT -3.2 16.0 0.0 0.3 102.3 4.2 55.0 -4.7 RO 0.7 26.7 0.0 -3.0 40.2 1.6 44.6 -3.1 SI -2.5 17.8 0.0 3.0 41.2 -0.1 33.2 -6.9 SK 1.8 20.1 0.0 4.2 22.4 3.1 59.5 -5.9 FI -0.8 19.6 0.0 -1.6 36.4 1.4 38.0 -2.7 SE 1.0 19.0 0.0 5.9 60.1 3.1 64.0 -1.7 UK 0.1 14.3 0.0 -3.6 31.7 2.5 53.7 -1.2 Zdroj: EUROSTAT, DG ECFIN (u ukaza tel ů týkajících s e REER vůči eurozóně a efektivních trzích vyjá dřeného objemem). Pozná mka: b= přeruš ení ča s ové pos l oupnos ti , p= proza tímní úda je, e= odha d.

33

Změna Dluh Změna Změna Zadluženos Meziroční Změna soukrom (desetilet (desetilet Změna (pětiletá) Změna t finančního (tříletá) změna podílů Meziroční (tříletá) á) ého á) vývozní (pětiletá) Bytová sektoru na vývozních změna REER sektoru nomináln výkonnos nomináln výkonnosti v%z výstavba (poměr ích cen trzích v %, produktivity vůči ti jako % ích vůči hlediska jako % HDP dluhu k objemy zboží práce v % nákladů nákladů nemovito eurozóně vyspělým HDP, obchodu vlastnímu stí v % a služeb v% ekonomikám na nekonsoli na kapitálu jednotku jednotku v% dované 1.9 -6.0 -2.1 -3.6 -0.3 22.0 5.2 9.6 5.9 247.8 476.0 1.8 15.8 2.4 -2.8 3.4 70.5 45.5 -16.7 neuvedeno 142.5 458.4 5.5 5.8 -3.6 2.8 -1.4 18.5 4.6 -3.1 3.7 82.0 542.1 0.7 -10.0 2.1 -8.8 -0.1 27.2 8.8 -1.7 4.3 238.9 308.0 -1.2 -4.0 -2.2 1.1 -0.4 7.6 -11.0 8.2 5.8 116.3 459.9 5.2 17.7 -3.4 3.1 1.7 67.3 42.9 23.0 3.5 130.1 353.1 -5.1 -7.5 -4.4 0.3 0.8 15.4 -2.3 -33.1 2.0 331.9 121.1 2.0 -19.0 -3.8 -2.9 2.1 11.6 -4.9 -18.7 3.4 130.3 1129.9 0.8 -5.6 -5.3 0.5 2.7 18.6 0.5 -22.7 5.2 215.2 938.3 -0.5 -5.0 -2.4 -0.1 0.1 20.9 4.0 10.3 neuvedeno 161.7 415.6 -2.5 -16.8 2.5 -2.1 2.0 31.7 11.1 -10.6 neuvedeno 132.1 421.6 1.3 -15.7 -4.3 -0.2 -2.2 27.6 10.8 -2.9 5.1 128.8 1180.3 2.0 -18.9 -1.6 -0.2 1.8 28.1 11.0 -11.9 3.6 302.6 925.1 -0.7 24.2 -1.3 4.6 3.4 100.8 66.3 0.3 1.9 111.6 694.4 (p) 1.5 42.9 -2.6 8.6 1.9 32.1 11.8 -1.5 1.8 66.7 640.8 2.8 -9.7 3.1 -5.8 -2.6 37.0 17.4 13.8 3.5 370.7 68.7 4.4 -9.1 -2.3 0.0 -1.8 39.3 23.1 -9.3 1.6 155.0 519.6 1.0 15.5 -1.4 2.6 -1.5 28.3 11.8 1.8 2.2 217.8 357.4 -0.3 -2.7 -1.6 0.8 -1.1 17.8 0.2 -9.8 4.2 222.8 202.8 4.5 164.7 330.0 1.3 -12.9 -4.3 -0.8 -0.4 16.6 0.9 neuvedeno 7.1 12.0 -2.8 -0.1 5.6 9.1 -5.1 -6.8 2.7 78.7 315.6 0.9 -7.2 -0.1 -5.1 1.1 11.5 -4.3 -8.4 2.5 256.0 485.1 3.2 17.1 10.5 -5.7 -0.8 144.0 107.5 -26.1 neuvedeno 73.7 507.0 0.3 -11.5 -4.3 -2.3 -1.7 32.0 13.4 -4.3 2.8 125.2 631.9 1.9 15.1 -5.6 6.1 1.7 23.7 7.4 -8.1 2.3 76.3 1008.7 1.6 -23.5 -5.7 -3.9 -0.8 26.5 7.5 12.1 6.7 185.1 525.9 19.1 -10.2 -1.3 -8.4 0.2 11.3 -5.2 11.8 3.2 256.5 278.1 3.3 189.8 1060.7 14.4 -10.5 -3.6 -2.9 -1.1 29.4 neuvedeno 8.0 nákla dů ma jednotku pra covní s íly vůči eurozóně) a data bá ze WEO MMF (u uka za tel e týka jícího s e podíl u na vývozních

Tabulka A.3 (pokračování): Pomocné ukazatele k použití pro vyvozování ekonomických závěrů ze srovnávacího přehledu při postupu při makroekonomické nerovnováze, rok 2012 Míra nezaměstnanosti Lidé ohrožení Dlouhodobá míra Mladí lidé mimo mládeže (% chudobou či Míra ekonomické nezaměstnanosti (% vzdělávání, ekonomicky aktivního sociálním vyloučením Meziroční aktivity (15–64 let) ekonomicky aktivního zaměstnání nebo obyvatelstva v téže (% z celkového Rok změna obyvatelstva) profesní přípravu (% z věkové skupině) obyvatelstva) 2012 zaměstnanos celkového ti v % obyvatelstva)

BE 0.2 BG -2.5 CZ 0.4 DK -0.3 DE 1.1 EE 2.2 IE -0.6 EL -8.3 ES -4.2 FR 0.0 HR -3.9 IT -0.3 CY -4.2 LV 1.6 LT 1.8 LU 2.5 HU 0.1 MT 2.3 NL -0.2 AT 1.3 PL -3.4 PT -4.2 RO 1.5 SI -0.8 SK 0.1 FI 0.0 SE 0.7 UK 1.2 Zdroj: EUROSTAT.

změna v procentníc úroveň h bodech (3 roky) 66.9 0.0 67.1 -0.1 71.6 1.5 78.6 -1.6 77.1 0.8 74.9 0.9 69.2 -1.4 67.9 0.1 74.1 1.1 71.0 0.5 60.5 -1.9 63.7 1.3 73.5 0.5 74.4 0.5 71.8 2.0 69.4 0.7 64.3 2.7 63.1 4.0 79.3 -0.4 75.9 0.6 66.5 1.8 73.9 0.2 64.2 1.1 70.4 -1.4 69.4 1.0 75.2 0.2 80.3 1.4 76.3 0.6

úroveň 3.4 6.8 3.0 2.1 2.5 5.5 9.1 14.4 11.1 4.1 10.3 5.7 3.6 7.8 6.6 1.6 4.9 3.0 1.8 1.1 4.1 7.7 3.2 4.3 9.4 1.6 1.5 2.7

změna v procentníc h bodech (3 roky) -0.1 3.8 1.0 1.5 -1.0 1.7 5.6 10.5 6.8 0.7 5.2 2.2 3.0 2.9 3.4 0.4 0.7 0.0 0.9 0.1 1.6 3.0 1.0 2.5 2.9 0.2 0.4 0.8

úroveň 19.8 28.1 19.5 14.0 8.1 20.9 30.4 55.3 53.2 24.7 43.0 35.3 27.8 28.5 26.7 18.0 28.1 14.2 9.5 8.7 26.5 37.7 22.7 20.6 34.0 19.0 23.7 21.0

Pozná mka: p= proza tímní úda je.

34

změna v procentníc h bodech (3 roky) -2.1 13.0 2.9 2.2 -3.1 -6.6 6.4 29.5 15.4 0.7 17.9 9.9 14.0 -4.8 -2.3 1.5 1.6 -0.2 1.8 -1.3 5.9 12.9 1.9 7.0 6.4 -2.5 -1.3 1.9

úroveň 12.3 21.5 8.9 6.6 7.7 12.5 18.7 20.3 18.8 12.2 16.7 21.1 16.0 14.9 11.1 5.9 14.7 11.1 4.3 6.5 11.8 14.1 16.8 9.3 13.8 8.6 7.8 14.0

Osoby žijící v domácnostech s Míra vážné materiální velmi nízkou deprivace (% z intenzitou práce (% z celkového obyvatelstva ve obyvatelstva) věkové skupině 0–59) změna v změna v změna v změna v změna v procentníc procentní procentníc procentníc procentní úroveň úroveň úroveň úroveň h bodech ch bodech h bodech h bodech ch bodech (3 roky) (3 roky) (3 roky) (3 roky) (3 roky) neuvedenoneuvedenoneuvedenoneuvedenoneuvedenoneuvedenoneuvedenoneuvedeno 1.2 2.0 49.3 3.1 21.2 -0.6 44.1 2.2 12.4 5.5 0.4 15.4 1.4 9.6 1.0 6.6 0.5 6.8 0.8 1.2 19.0 1.4 13.1 0.0 2.8 0.5 10.9 2.4 -1.1 19.6 -0.4 16.1 0.6 4.9 -0.5 9.8 -1.0 -2.4 23.4 0.0 17.5 -2.2 9.4 3.2 9.0 3.4 neuvedenoneuvedenoneuvedenoneuvedenoneuvedenoneuvedenoneuvedenoneuvedeno 0.3 7.7 34.6 7.0 23.1 3.4 19.5 8.5 14.1 7.6 0.5 28.2 3.7 22.2 2.1 5.8 1.3 14.2 6.6 -0.2 19.1 0.6 14.1 1.2 5.3 -0.3 8.4 0.1 4.8 32.3 na 20.5 2.6 15.4 na 16.1 na 3.4 30.4 (p) 5.7 (p) 19.8 1.4 14.5 7.5 10.3 1.5 6.1 27.1 3.6 14.7 -1.1 15.0 5.5 6.4 2.4 -2.5 36.6 -0.8 19.4 -6.3 26.0 4.1 11.5 4.8 -1.3 32.5 3.0 18.6 -2.0 19.8 4.7 11.3 4.4 0.1 18.4 0.6 15.1 0.2 1.3 0.2 6.1 -0.2 1.3 32.4 2.8 14.0 1.6 25.7 5.4 12.7 1.4 1.3 22.2 2.0 15.0 -0.3 8.0 3.3 7.9 -0.5 0.2 15.0 -0.1 10.1 -1.0 2.3 0.9 8.7 0.4 4.0 -0.8 7.6 0.4 -1.3 neuvedenoneuvedenoneuvedenoneuvedeno 1.7 26.7 -1.1 17.1 0.0 13.5 -1.5 6.8 -0.1 2.9 25.3 0.4 17.9 0.0 8.6 -0.5 10.1 3.2 2.9 41.7 -1.4 22.6 0.2 29.9 -2.3 7.4 -0.3 1.8 19.6 2.5 13.5 2.2 6.6 0.5 7.5 1.9 1.3 20.5 0.9 13.2 2.2 10.5 -0.6 7.2 1.6 -1.3 17.2 0.3 13.2 -0.6 2.9 0.1 9.1 0.9 -1.8 18.2 2.3 14.2 0.9 1.3 -0.3 9.9 3.7 neuvedenoneuvedenoneuvedenoneuvedenoneuvedenoneuvedenoneuvedenoneuvedeno 0.7 Míra ohrožení chudobou (% z celkového obyvatelstva)