Rekonstrukce Mírového Náměstí v Trenčíně Objednatel:
Město Trenčín
Zhotovitel:
Ing. Arch. Ivo Domorák IČO: 13017061 DIČ: CZ 6605191670 Nerudova 28 Nový Jičín 741 01 Tel.: 556 70 50 70 e-mail:
[email protected]
Datum zpracování:
10/2008
Náměstí jako součást městského celku – širší vztahy. Trenčínské Mírové náměstí (dále jen náměstí) je nesporně velmi důležitým prvkem tepajícího organismu města Trenčína. Má ne zcela obvyklý čočkovitý tvar. Ze severu je lemováno rušnou ulicí Palackého, která je dnes intenzivně využívána automobily, a to zejména kvůli možnosti parkování. S výhledem na záměr města vybudovat velkokapacitní hromadné garáže v blízkosti centra města se předpokládá uklidnění provozu na této ulici. Tím by se v budoucnu měl stát dominantním provoz chodců a z Palackého ulice by se tak mohla stát příjemná nástupní zóna do
samotného náměstí. Dominantním přístupem z jihu a tedy z ul. Palackého je pasáž Fatima (rekonstrukce dlažeb viz. dále v textu). Na východě ústí ul. Palackého i samotné náměstí do rušné křižovatky ulic Hasičská a generála Milana Štefánka. Z jihu je náměstí lemováno romantickými dobovými uličkami Farská a Matúšova, které nás dovedou z náměstí k hlavní dominantě města, a to k trenčínskému hradu. Zvláštností se jeví ulice Marca Aurelia, která komunikačně navazuje na osu sever jih protínající náměstí a která, skrze několik schodišť, propojuje náměstí s ulicí Matúšovou resp. Farskou. Návrh rekonstrukce dlažeb a schodů popsán dále v textu. Naposledy se západní strany náměstí navazuje skrze ulicí Sládkovičovu,na dnes již zrekonstruovanou část města a to Štúrovo náměstí. Tato část města je velmi živá, a to i ve večerních hodinách. Hlavním problémem centra v komunikaci se jeví nedostatek parkovacích ploch. Tento problém by měl být ovšem v dostatečné míře vyřešen vybudováním již zmíněného parkovacího domu v těsné blízkosti centra dle již zpracované urbanistické studie.
Mírové náměstí – stávající stav. Náměstí je památkovou rezervací. Jeho funkční využití a členění je do velké míry ovlivněno jeho protáhlým půdorysným tvarem. Na střetu komunikačních os S-J a V-Z je umístěn morový sloup, který tvoří vertikální dominantu prostoru. Okolo sloupu se nachází zelené plochy, které na náměstí byly již dříve v různých podobách (volné, ohraničené balustrádami či jinými formami plůtků), jak je vidět na dobových fotografiích. Současná podoba zelených ploch mi přijde poněkud nahodilá včetně výsadby zeleně či umístění busty Josefa Braneckého. Ona nahodilost, absence řemeslného detailu či přílišná rozmanitost až chaotičnost užitých tvaroslovných prvků na náměstí (svítidla, lavičky, koše, infosystém..) je vlastně „achilovou patou“ současného náměstí, které ale i dnes před rekonstrukcí funguje jako velmi živý a malebný prostor. Nádherný kontrast nabízí výhled na monumentální hmotu hradu s překvapivě malým (významu a poloze plochy v centru živého rozvíjejícího se města) měřítkem výstavby na náměstí. Kromě domů v západní části a piaristického kláštera je většina domů dvoupodlažní se sedlovou střechou.
Studie rekonstrukce náměstí – cíl Cílem mé studie je jasné vymezení funkčních ploch na náměstí, posílení měřítka prostoru v rámci hlavní rozptylové plochy náměstí, vytvoření záchytných zájmových míst pro návštěvníky, sjednocení tvaroslovných prvků a užitého mobiliáře a „renesance“ řemeslných detailů.
Návrh rekonstrukce Mírového náměstí Celková komposice a provoz Řešení povrchů Řešení zeleně Drobná architektura – mobiliář - osvětlení - jeviště a stánky - zahrádky Řešení pasáže Fatima a ulice Marca Aurelia.
Celková kompozice a provoz Návrh řešení prostoru náměstí vychází z jeho tvaru a z požadavků na zde umístěné funkce: Z hlediska charakteru využití prostoru jsem náměstí rozdělil do tří částí. 1/3 od „vstupu“ z východní strany má charakter ulice s posílenými prvky pro pěší tzn. s širšími chodníky a vymezením prostoru pro umístění letních restaurací (dále zahrádek). Tento charakter ve střední části náměstí (vymezené morovým sloupem a západně zasazenou lípou) je doplněn o prostor tržnice s nastálo umístěnými stánky (podrobněji dále v textu prvky drobné architektury). Na tržnici bezprostředně navazuje nově navržený klidový prostor – Malý park náměstí s dominantním vodním prvkem, od kterého kromě výtvarného působení jest očekáváno vytvoření zvukové kulisy dopadající vody, která návštěvníka oddělí od zvuků běžného provozu náměstí. Dle mého názoru stále umístěná tržnice vnese do středu náměstí životvorný prvek. Stánky jsou navrženy tak, aby i v době, kdy zde žádné trhy případně probíhat nebudou, plnily funkci pergol či promenády umožňující různé aktivity bez ohledu na počasí a které budou přirozeně navazovat na již zmíněnou klidovou plochu s posezením okolo vodního prvku. Tvarosloví stánků se rovněž projeví na tvaroslovném řešení sezónní scény umístěné na sousední ploše náměstí. Z hlediska nutnosti řešení zásobování provozoven na náměstí i z hlediska přístupů obyvatel náměstí k domům jsem zachoval pojízdnou komunikaci pro vozidla. Průjezdné pruhy byly kvůli zpomalení provozu zúženy na co nejnižší míru a to na 3 m. V místě tržnice a parku jsou pruhy pouze jednosměrné. Komunikace je v potřebných místech (zejména na jižní straně) doplněna o odstavné plochy, určené k zásobování. Kromě těchto ploch je na náměstí navrženo 24 parkovacích míst,z toho 3 budou dle potřeby určeny pro imobilní spoluobčany. Poslední třetina náměstí je zcela logicky díky tvaru prostoru využita jako rozptylová plocha, ale i shromažďovací prostor pro potřeby kulturních či obdobných akcí.V tomto prostoru bude rovněž umístěna sezónní scéna pro prezentaci kulturních vystoupení. V zimě bude v rámci její plochy umístěn vánoční strom. Jako sjednocující prvek celým náměstím od východu k západu prochází dlažbou znázorněná osa prostoru doplněná v dlažbě osazeným osvětlením. Na této ose jsou umístěny veškeré dominantní prvky náměstí – morový sloup, nově umístěná busta Josefa Braneckého, nový vodní prvek v nově vytvořené klidové části náměstí či už zmíněný vánoční strom.
Řešení povrchů náměstí Měřítko a členění dlažeb odpovídá měřítku vždy daného prostoru a jeho funkci. Jako materiál jsem vybral žulu. Dominantním prvkem je již zmíněná osa procházející skrze celým náměstím od východu k západu. Osa je tvořena žulovými dlaždicemi 600x900x40. Největší měřítko má pochopitelně dlažba v západní třetině náměstí, které odpovídá shromažďovací funkci tohoto prostoru. Střed plochy tvoří dlaždice 600x600-900x40, které u krajů plochy přechází se změnou funkce plochy na chodník do dlažby 300x300-500/40. V tomto formátu jsou ostatně řešeny všechny hlavní chodníky na náměstí. Taktéž princip uplatnění měřítka je obdobný – hlavní plocha tržnice dlaždice 600x600-900/40 lemující plochy 300x300-500/40. Na stejném principu je založeno i předláždění pasáže Fatima , jenom měřítko je o řád menší (středová plocha dlaždice 300x300500/40, kraje 150x150-400/40). Zvláštní řešení si vyžádal návrh dlažeb v ulici Marca Aurelia. Vzhledem k tomu, že nad schodišti směrem k hradu se nachází v převážné míře plochy dlážděné kostkou 100/100/100, zvolil jsem do této uličky kombinaci rastru z dlažby 200/200/40 s výplněmi z žulové kostky 50/50/50.
Pochůzí plochy nad schodištěm a mezi jednotlivými schodišti pak navrhuji vydláždit kostkou 50/50/50 (kromě stávající plochy z valounové dlažby s mozaikou Marca Aurelia), kterou bych pouze doplnil. Schodiště doporučuji sjednotit do jednoho typového a materiálového provedení a to do žulových stupňů tzn. že schody složené z kostek 150x150x150 navrhuji rozebrat a provést z výše zmíněných žulových stupňů. Ulice nad schodišti ulice Marca Aurelia tzn. Matúšovu a navazující Farskou navrhuji ponechat v současném materiálu tj. v kostce 10/100/100. Nutné je ovšem povrchy zrekonstruovat tzn. znovu předláždit. Zpět na náměstí: Z hlediska kompozičního navrhuji dlažbu okolo významných bodů náměstí (morový sloup, vodní prvek, lípa ústavy, busta J.B.) atypickou zabarvením i kladením (žula rozdílného odstínu kladená do kruhu) další podrobnosti ohledně dlažeb viz. výkres č. 2. Celé náměstí bude řešeno jako bezbariérový prostor. Na místech křížení komunikací bude dlažba upravena povrchově pro lepší orientaci nevidomých. V místech potřeby budou od sebe plochy pro provoz automobilů a provoz pěších odděleny pouze prostorovými sloupky. V místě obslužné plochy pro sezónní slevu budou tyto sloupky dle potřeby řešeny jako demontovatelné.
Prvky drobné architektury Stánky pro trhovce: Jak už bylo zmíněno – základní kostra stánků zůstane na náměstí trvale a bude vytvářet krytou plochu pro odpočinek či jiné aktivity. V průběhu trhů bude konstrukce stánků opatřena pulty a paravány, tak aby vznikly jednotlivé prodejní stánky. Stánky jsou rozvrženy tak, aby vytvářely obchodní „ulici“ se svou vlastní atmosférou. Zadní stěny stánků orientované do náměstí bude opatřena prezentačními plochami pro umístění informací o městě, dění ve městě, inzerci a reklamu. Cílem tohoto je vytvořit koncentrovanou nabídku informací každodenního života ve středu náměstí (přitáhnutí lidí do centra). Plochy budou nasvětleny. Materiálově budou stánky řešeny jako masivní dřevěné, střešní krytinou budou plechové šablony s povrchem stará měď. Sezónní scéna: Je navržena jako rozebíratelná ( na zimní období). Tvaroslovně se hlásí k provedení stánků (nebo naopak). Její architektura je jednoduchá až účelová. Cílem je sloužit svému a nestrhávat pozornost. Materiálově bude scéna řešena jako stánky, dřevěná konstrukce bude doplněna o ocelové nosné prvky. Zázemí účinkujících je uvažováno v budově budoucího KIC. Prostory centra by mohly rovněž sloužit jako operativní sklad pro potřeby tržnice. Vodní prvek: Jako oživení a zpříjemnění prostoru je ve střední třetině náměstí (západní okraj) navrženo v rámci nového „parku“ umístění nového vodního prvku. Jeho hlavní funkcí je oživení klidového prostoru „parku“ a vytvoření již zmíněného zvukového odclonění klidového prostoru. Studie řeší pouze umístění tohoto prvku, samotné řešení bych doporučoval formou soutěže místních výtvarníků či designérů.
Mobiliář: Obecně se kloním k mobiliáři s moderním současným výrazem s použitím moderních materiálů a jednoduchých nadčasových forem. Jednotícím prvkem bude použití kovu v odstínu matné historické černé. Dřevěné prvky navrhuji vyrobit ( krom konstrukce stánků a scény – lepené profily ) Z odolného tropického dřeva – teak. Důležité je barevné sladění všech nových dřevěných výrobků. Mobiliář beru jako vizitku a zároveň podpis dnešních tvůrců rekonstrukce náměstí. Studie v návrhu řeší ideově ( konkrétní výroky bude řešit další stupeň PD a to RDS, dle reálné situace na trhu a konkrétních tech. parametrů jednotlivých výrobků) tento mobiliář: Osvětlení – návrh řeší typ svítidla, které je vybráno tak, aby osvětlovalo prostor převážně pod sebou a nedocházelo k oslňování oken obytných domů na náměstí. Lavičky – jednoduchý typ materiálově odolných laviček s jednoduchým nadčasovým designem Koše – opět jednoduchý nadčasový tvar, svým charakterem odpovídající užití v historickém centru města. Stojany na kola – jednoduchý odolný výrobek odpovídající tvaroslovím své funkci. Pítko – odolný svou jednoduchostí nadčasový design. Informační systém, dělící sloupky, zábradlí – vše vychází z jednotného jednoduchého designu užitého sloupku.
Řešení zeleně: Z mého pohledu je množství zeleně na náměstí až předimenzované. V návrhu zanechávám na původním místě obě lípy malolisté. Zcela odstraňuji javory osazené v centrální zelené ploše. Co se týče břestovců západních: Návrh odstraňuje stromy ze západní třetiny prostoru – posílení výrazu shromažďovací plochy. Ve zbylých dvou třetinách jsou na severní straně stromy ponechány téměř zcela v původní linii, na straně jižní vzhledem ke změně průběhu komunikací navrhuji stávající stromy přesadit dle návrhu,konkrétně viz. výkres č. 1. Koridor letních teras – zahrádek Koridor je řešen jako obecná plocha vymezena grafiky ve výkrese č.1. Tato plocha se většinou nachází mezi pěšími chodníky. Tyto plochy by byly opatřeny přípojnými místy pro elektřinu, případně jiné sítě. Každá plocha musí umožňovat individuální řešení dle potřeb vlastníka odpovídající nemovitosti. V individuálních případech a tam, kde to komunikační řešení umožňuje je možno uvažovat přisunutí teras až k jednotlivým domům. V tomto případě je nutno zvážit funkci vždy celého celku koridoru a okolních komunikací. Barevné řešení fasád jednotlivých domů a jejich parterů Vzhledem k tomu, že drtivá většina domů se nachází v soukromém vlastnictví řešil bych omezení barevnosti jednotlivých fasád domů pouze na výběr z určeného vzorníku barev – výběr barev zvolený s ohledem na charakter náměstí a historickou povahu jednotlivých fasád.
Partery domů: K nově vznikajícím výlohám a vstupům bych navrhoval doporučit pouze jejich materiálové sjednocení – např. výlohy, okna, dveře - dřevěný masiv. Problematiku některých špatně přístupných provozoven na náměstí z hlediska různých výškových úrovní je možno řešit následujícím způsobem a to možností přizvednutí dlažeb u těchto vstupů v rámci rekonstrukce náměstí případně užitím jiné dlažby s drobnějším formátováním tak, aby bylo možno terén u těchto vstupů výškově přizpůsobit. Konkrétně doporučuji rozpracovat v dalším stupni PD. Bohužel toto řešení se vzhledem k rozmanitosti vstupů a jejich místy velkého převýšení nedá použít jako universální a tento problém bude nutno řešit v rámci zpracování RDS s jednotlivými vlastníky objektů a to s ohledem na charakter jejich domů a provozoven a také s ohledem na finanční možnosti majitelů konkrétních objektů.
V Novém Jičíně 26. 10. 2008
Ing. arch. Ivo Domorák