REKONSTRUKCE A DOSTAVBA BARRANDOVSKÝCH TERAS Petra Obračajová, Diplomní projekt
REKONSTRUKCE A DOSTAVBA BARRANDOVSKÝCH TERAS Diplomní projekt FA ČVUT, 2010/2011 zpracovala Petra Obračajová
[email protected] vedoucí práce: doc. Ing. arch. Petr Suske, CSc. konzultace: Ing. Aleš Pustka konstrukční řešení části projektu ve skále Ing. Michal Procházka konstrukční řešení a požární ochrana
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
OBSAH..........................................................................3 ÚVOD...........................................................................4 URBANISTICKÝ KONTEXT...........................................5-9 HISTORIE AREÁLU..................................................10-16 STÁVAJÍCÍ STAV KOMPLEXU....................................17-22 PROGRAM...................................................................23 REFERENCE................................................................24 KONCEPT...............................................................25-27 NÁVRH...................................................................28-50 ZDROJE.......................................................................51 PROHLÁŠENÍ...............................................................52
OBSAH
3
Barrandovské terasy je komplex budov v jižní části Prahy, kterému dominuje funkcionalistická vyhlídková restaurace Terasy Barrandov od architekta Maxe Urbana jsou součástí urbanistického projektu Václava M. Havla na zahradní čtvrť na svahu kopce Habrová. Vlastníkem stavby je v současné době společnost Barrandovské terasy, a.s. V tomto diplomním projektu je mou snahou komplex budov Barrandovské terasy do jisté míry obnovit, při přízpůsobení náplně současným požadavkům a podmínkám.
ÚVOD
4
AREÁL BARRANDOVSKÉ TERASY
Areál Barrandovské terasy se nachází v pohledově exponované lokalitě Prahy. Nejvýraznějším prvkem komplexu je vápencový lom Barrandovské skály, na kterém se tyčí budova restaurace z doby první republiky. Vzhledem k vysoké poloze na skále, je budova viditelná z nejrůznějších úhlů a tvoří výraznou dominantu. Tato budova, která je z Barandovského areálu nejznámější, není pouze solitérem, ale tvoří součást Barrandovského komplexu, který ve slavných dobách tvořil fungující celek. Pod skálou se nacházel plavecký bazén s plovárnou, ovšem jediným zachovaným prvkem ve spodní části areálu je skokanský můstek, který byl prohlášen za kulturní památku. Na budovu restaurace navazoval Trilobit bar, který se již bohužel nedochoval.
SITUACE ŠIRŠÍ VZTAHY
5
Komplex se nachází v zástavbě domů menšího objemu. Budovy, které jsou v oblasti dominantní, nedminují svým objemem, nýbrž výškovou polohou. Příkladem je budova restaurace Terasy, která je viditelná z mnoha úhlů. Na protějším břehu řeky pak navazuje kombinace blokové a solitérní zástavby větších objemů.
ZASTAVĚNOST ÚZEMÍ
6
Přestože je komplex sevřen dvěma rušnými dopravními tepnami - ulice k Barrandovu a ulice Strakonická, je řešení celého areálo komplikováno problematickými přístupy. Dopravní koridor Strakonická a železniční trať vedoucí ze Smíchovského nádraží tvoří bariéru a v území a značně stěžují opětovné propojení areálu s Vltavou. Z horní části od ulice k Barrandovu je areál kromě automobilové dopravy napojen také na dopravu veřejnou - tramvajovou a autobusovou. Dochozí vzdálenost z autobusové zastávky je cca 5 min, z tramvajové zastávky 15 min což zapřičiňuje, že tramvajovou obslužnost je třeba pokládat pouze za doplňkovou. Primární přístup do areálu je tedy předpokládán automobilovou dopravou, což znásobuje nároky na parkovací plochy, které jsou v současné době naprosto nedostatečné.
DOPRAVNÍ SITUACE
7
NAPOJENÍ ULICE ZABRASLAVSKÁ NA HLUBOČEPSKOU
Doprava do areálu v historii probíhala hlavně veřejnou dopravou, eliminovaly se tedy nároky na parkovací plochy a přístupové komunikace. V návrhu obnovy komplexu na tuto situaci není možné vzhledem k nárůstu automobilové dopravy navázat, důležitou součástí projektu je tedy vyřešení přístupů do areálu, vytvoření možnosti parkování, a překonání výškových bariér uvnitř komplexu.
Areál je zpřístupněn ze spodní úrovně z ulice Zbraslavská, která je v současné době nevyužívaná, a vzhledem ke svým dimenzím představuje problematické, ale ne nemožné napojení. Ulice může fungovat pouze v jednom směru s napojením z Hlubočepské, s tím, že dále pokračuje do malé Chuchle, kde se napojuje na hlavní komunikaci Strakonickou. Možné je také rozšíření komunikace tak, aby mohla vést oběma směry. V horní úrovni je areál napojen z ulice K Barrandovu, která vždy sloužila jako hlavní přístup do areálu.
NAPOJENÍ ULICE ZABRASLAVSKÁ NA STRAKONICKOU
DOPRAVNÍ NAPOJENÍ
8
KATASTRÁLNÍ MAPA
MAPA ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ
Řešené území je dnes rozděleno na více pozemků s různými majiteli, návrh však počítá s opětným sjednocením těchto pozemků. Přestože je komplex v blízkosti řek, nenachází se v záplavovém území. Není tedy v projektu potřeba zvláštních opatření.
MAPOVÉ PODKLADY ÚZEMÍ
9
Bývalo to místo radosti a milého vytržení ze stereotypu všedního dne. V časech, kdy ještě víkend míval jenom neděli, se tam za letních měsíců scházely za odpočinkem tisíce lidí denně. Barrandovské terasy – výkladní skříň společenského života První republiky, symbol prosperity, český Hollywood...
Stavební a filmoví podnikatelé bratři Havlovi se ve druhé polovině 20. let rozhodli vybudovat novou pražskou čtvrt na jihu města, kde mělo kromě mondénní vilové zástavby vzniknout též sídlo filmových ateliérů. Myšlenku na vybudování rozsáhlého zábavního podniku, jenž měl ducha čtvrti dotvořit, pojal Václav Maria Havel po návratu z Ameriky v r. 1924, kde jej inspiroval restaurační pavilon Cliff House v San Francisku na skále nad Tichým oceánem. Podrobné plány celého území vypracoval architekt Max Urban, jehož tvorba byla zaměřená na funkcionalismus. Stavbu pak završila vyhlídková restaurace otevřená při svatováclavských oslavách 4. října 1929. Ten den prošlo Terasami Barrandov padesát tisíc hostů. Aby se tam mohli podívat i lidé bez aut, zřídil stavitel Havel bezplatnou linku, která jezdila z centra Prahy. Přestože původním záměrem bylo postavit odpočinkové místo pro všechny, skutečnost byla jiná. Na Barrandově se odbývaly hlavně večírky smetánky, které k tanci vyhrával orchestr R. A. Dvorského a zpívaly ty nejznámější hvězdy. K areálu patřil i plavecký stadion, který byl přímo v bývalém lomu pod Barrandovem. První plavce uvítal v roce 1930. S terasami samotnými nikdy majetkově ani provozně nesouvisel, ovšem dohromady tvořily obě stavby dokonale harmonický celek. Plavecký stadion vznikl z iniciativy Českého klubu plavců, jehož členem byl i druhý z bratří – Miloš Havel. Návrh bazénu provedl další ze členů klubu Václav Kolátor, autor několika odborných článků a knih o lázních a bazénech. Koupaliště s bazénem o rozměrech 50 x 18 m a desetimetrovou skokanskou věží realizovala firma Brázdil a Ješ. Ve své době se jednalo o první regulérní padesátimetrový bazén v republice. Kolem byly tribuny pro čtyři tisíce návštěvníků, které spojovalo s restaurací schodiště vedené po skále. Ke sportovnímu vyžití sloužil také komplex sportovišť mezi řekou a železniční tratí. V místech dnešní Strakonic ké bylo deset tenisových kurtů, volejbalové a basketbalové hřiště, písečná pláž a loděnice. V případě nepřízně počasí se sportovci mohli ukrýt v zastřešené klubovně vznášející se na pontonech přímo nad Vltavou. Bazén měl ale jednu podstatnou vadu: masiv skály, který chránil areál před větrem, ale také před sluncem. Nedostatek slunce a tepla v odpoledních hodinách byl později jednou z hlavních příčin zkázy stavby.
HISTORIE BARRANDOVSKÝCH TERAS
10
Přestože byly Barrandosvké terasy oblíbeným výletním místem Pražanů, nebylo pro majitele snadné jejich zájem udržet. Skvostné místo na obtížně přístupném skalním ostrohu bylo vykoupeno dosti odlehlou polohou vůči městu a narozdíl od Spojených států v Československu vlastnil automobil před druhou světovou válkou jen málokdo. Bratři Havlovi tudíž zorganizovali kyvadlovou dopravu vlastními autobusy, které zdrama dopravovaly návštěvníky z centra. Nástupní stanice bývala na Jungmannově náměstí. Po znárodnění v roce 1948 se celý komplex propadal do postupného chátrání a potýkal se se změnou životního stylu a upadajícím zájmem veřejnosti. Koncem padesátých let se nad stadionem utrhl kus skalního masivu a poškodil zařízení a bazén. A pak, paradoxně právě v roce 1993, kdy byl uzavřen poslední zbytek komplexu, vyhlásilo pražské zastupitelstvo lokalitu za památkovou zónu.
HISTORIE BARRANDOVSKÝCH TERAS
11
SITUACE
PŮVODNÍ PLÁNY
12
SUTERÉN V PROMĚNÁCH PŮVVODNÍ PLÁNY RESTAURACE TERASY
13
PŘÍZEMÍ, 1.NP PŮVODNÍ PLÁNY RESTAURACE TERASY
14
POHLEDY PŮVODNÍ PLÁNY RESTAURACE TERASY
15
POHLEDY PŮVODNÍ PLÁNY RESTAURACE TERASY
16
POHLED NA SKÁLU Z ULICE ZBRASLAVSKÁ
PŮVODNÍ BAZÉN Z POHLEDU TERASY
Terasy a Ateliéry. Dva symboly prvorepublikového Barrandova. Zatímco filmové ateliéry fungují, sláva restaurace na terasách je minulostí. Už jen černobílé fotografie a filmy připomínají slavnou dobu barrandovských teras. Místo, kde se setkávali hvězdy stříbrného plátna i Pražané, kteří chtěli alespoň na okamžik okusit milionářský luxus, je pusté a zarostlé. Místo stovek hostů je tam jen ostraha se psem a cedule, které místo toho, aby hosty vítaly, lidem vstup zakazují. Z proslulého baru Trilobit, který byl součástí teras, a kde smetánka flámovala až do rána, zbylo jen pár ohořelých trámů. Bar vypálili v roce 2001 bezdomovci. Ti byli jeho posledními návštěvníky. Terasy už nestojí na opuštěném srázu nad řekou, kde bylo slyšet zpívat ptáky, ale na ostrohu ze dvou stran sevřeném mnohaproudými silnicemi a tramvajovou a železniční tratí.
FOTODOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU PŮVODNÍ BAZÉN SE SKOKANSKÝM MŮSTKEM
17
FOTODOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU 18
VLAKOVÉ KOLEJE
ULICE STRAKONICKÁ
BARRANDOVSKÝ MOST
BARRANDOVSKÁ SKÁLA
TERASY
BUDOVA RESTAURACE
FOTODOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU 19
ULICE K BARRANDOVU
STÁVAJÍCÍ OPLOCENÍ AREÁLU
TERASY
VYHOŘELÝ POZŮSTATEK TRILOBIT BARU
BARRANDOVSKÁ SKÁLA
PŮVODNÍ 50m PLAVECKÝ BAZÉN
VLTAVA
SUTERÉNNÍ PROSTORY - ZÁZEMÍ RESTAURACE
POHLED NA VELKÝ SÁL A STŘEŠNÍ NÁSTAVBU
VSTUPNÍ PROSTOR V PŘÍZEMÍ
SUTERÉNNÍ PROSTORY - RESTAURAČNÍ KUCHYNĚ
OCHOZÍ TERASA
SCHODIŠTĚ VE VĚŽI
PROSTOR RESTAURACE V PŘÍZEMÍ
RESTAURACE TERASY
FOTODOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU VELKÝ SÁL V PŘÍZEMÍ
VELKÝ SÁL V PŘÍZEMÍ
20
PŮVODNÍ PŘÍJEZDOVÁ CESTA
POHLED ZE SÁLU V 1.NP
PROSTOR VYHLÍDKY
HLAVNÍ SCHODIŠTĚ
Objekt restaurace Terasy byl oproti původním plánům několikrát pozměněn. Byla realizována přístavba v 1.NP zahrnující nové zastřešení sálu. (původní střecha nebyla sedlová) Došlo také k výměně některých okenních a dveřních otvorů na fasásách i uvnitř objektu a malým dispozičním změnám. Z této skutečnosti vyplývá, že původní hodnota objektu je zachována pouze v některých místech a prostorách. Za nejhodnotnější prostory objektu jsou považovány oba velké sály a věž s proskleným schodištěm. Tyto prostory by měly být v projektu co největší možnou měrou zachovány.
RESTAURACE TERASY
FOTODOKUMENTACE STÁVAJÍCÍHO STAVU SÁL V 1.NP
SCHODIŠTĚ U SÁLŮ
21
Velmi rozmanitá topografie Barrandovské skály výrazně ovlivňuje charakter území. Třicetimetrový terénní zlom rozděluje areál na dvě úrovně. Tento zlom povyšuje veškeré budovy na skále na dominanty, ale zároveň tvoří bariéru, která velmi komplikuje fungování komplexu jako uzavřeného celku. V minulosti fungovaly obě úrovně samostatně, a byly propojeny pouze strmou pěší stezkou po schodech. V současné době je areál rozdělen také majetkově. Černá linie ukazuje hranici pozemku na úrovni restaurace. Můj návrh si klade za cíl i přes současné majetkové poměry tyto dvě úrovně propojit v jediný fungující celek.
STÁVAJÍCÍ SITUACE
22
bar _ restaurace _ vinárna _ galerie _ salonky _ wellness _ hotel
Jednotlivé funkce v areálu jsou stanoveny na základě původního konceptu Maxe Urbana, přičemž jsou přizpůsobeny požadavkům dnešní doby. Na počátku stanovení programu jsem si položila otázku jaké jsou v dnešní době trendy trávení volného času a jakým způsobem uspokojit náročného uživatele. Vybrané funkce bylo nutno zasadit do kontextu stávajících Barrandovských teras a pokusit se v co největší možné míře obnovit náplň a atmosféru jedinečné stavby 20. století. V návrhu je kladen důraz na propojení funkcí rozmanitého charakteru. Spojení kulturních, relaxačních a sportovních aktivit s prostory pro společenské akce v návaznosti na pokročilé gastronomické zázemí udávají jedinečný charakter komplexu. Provozy jsou navrženy tak, aby se navzájem nerušily, ale naopak podporovaly, a návštěvník tak měl možnost využít veškeré služby, které areál nabízí. Kapacity jednotlivých typologiíí jsou navrženy rovnovážně jedna k druhé a vycházejí z celkového hmotového konceptu.
PROGRAM
23
01 Peter Zumthor - The Therme Vals 02 Charlotte Wilson - Women at War 03 Rock churche - Danchitnis 04 Hotel Encanto - Miguel Angel Aragones, Acapulco 05 The Cube pavilon - Park Associati 06 Forrester Estate House - Studio Seilern Architects
REFERENCE
24
PŮVDNÍ NÁVRH
1929
SOUČASNÝ STAV 2011
PRIORITY NOVÉHO NÁVRHU 20??
_ RESTAURACE _ TRILOBIT BAR _ PLOVÁRNA
_ areál je nevyužívaný a veřejně nepřístupný
_ obnovení areálu jako celku
_ areál jako symbol luxusu a prosperity
_ zpřístupnění areálu z obou úrovní a od řeky
_ propojení mezi úrovněmi pouze pěší stezkou
_ dochovaná budova restaurace ve značně dezolátním stavu, pozůstatek stěn původního bazénu v dolní úrovni, zachován skokanský můstek
_ komplex je oázou v přírodě s přímým napojením na řeku
_ areál je památkovou zónou
_ sportovní využití areálu ve spodní části - plavecký bazén, sportovní hřiště, loděnice apod.
_ pozůstatky Trilobit baru po vyhoření
_ klientela především z vyšších kruhů tehdejší společnosti _ výborné napojení areálu na veřejnou dopravu - autobus z centra Prahy _ obrovské kapacity provozů - restaurace s kapacitou až 3000 jídel, tribuny plaveckého bazénu pro 4000 lidí _ Barrandovská skála jako bariéra v území _ restaurace Terasy dominantou celého areálu
_ obnovení původních funkcí areálu a posunutí do současnosti _ nejvyšší možné zachování a rekonstrukce restaurace Terasy a skokanského můstku, podpoření těchto domi nant již v urbanistickém konceptu
_ komplex sevřen dopravními tepnami, které vytvářejí bariéru a komplikují přístupy do areálu
_ propojení úrovní a funkcí v areálu
_ areál je přístupný pouze z horní části
_ nové typologie a služby jako nový symbol luxusu
_ dopravní ulice Strakonická a železniční trať oddělují komplex od řeky a způsobují vysokou hladinu hluku na terasách, díky které není možno již terasy využívat k původnímu účelu
_ využití skály bez narušení estetického výrazu
_ areál je majetkově rozdělen na více částí, veškeré záměry o budoucí obnovení areálu nepracují s areálem jako celkem
_ kultura, relaxace, gastronomické, estetické zážitky a kvalita služeb jako současný projev luxusu
_ kontrast přírodní formy s geometrickou striktností návrhu
_ koncept wellness, filmová iluzornost promítnutá do archi tektury _ Barrandovské terasy jako další lákadlo turistického průmyslu v Praze - areál jako historická výpověď životního stylu 30.let 20. století
KONCEPT
25
PRINCIPY NÁVRHU
Zpřístupnění areálu
Propojení úrovní a funkcí
D D AREÁL BARRANDOVSKÉ TERASY
VJEZD RESTAURACE, WELLNESS, MUZEUM, ZÁSOBOVÁNÍ
VJEZD HOTEL, PARKING VJEZD BAR TRILOBIT, ZÁSOBOVÁNÍ
D
VJEZD HOTEL, ZÁSOBOVÁNÍ
Konceptem projektu je snaha obnovit funkčnost celého areálu Barrandovských teras a navázat na jeho pověst, která symbolizovala luxus a prosperitu pro uspokojení současného náročného klienta. Návrh spočívá v obnovení veškerých objektů, které se v areálu nacházely, přečemž jejich obnova, rekonstrukce, či nová výstavba navazuje na původní funkci, ovšem v současném kontextu.
P
Mezi navrhované objekty v areálu patří budova restaurace, která bude v projektu obnovena do původního stavu, obnova Trilobit baru, který vyhořel, a zejména proměna 50-ti metrového plaveckého bazénu ve wellness centrum v přímém napojení na hotel. Záměrem návrhu není pouze tyto budovy obnovit či zrekonstruovat, ale veškeré provozy v areálu propojit, což znamená překonat bariéru terénního zlomu v podobě Barrandovské skály. Touto myšlenkou je projekt povýšen nad původní řešení areálu, kdy jednotlivé objekty fungovaly pouze samostatně. Pohledy x výhledy
V rámci návrhu je potřeba vyřešit problematiku přístupů do komplexu a formu jednotlivých objektů i propojovacích prvků. Vzhledem k problematickému přístupu od Vltavy z ulice Zbraslavská počítá návrh s možností napojení celého areálu na lodní dopravu, která by zajišťovala zásobování i přepravu osob, např. formou veřejné dopravy nebo okružních plaveb. Přístup by byl proveden zřízením jednoduchého mola, ústícího do tunelu, který by byl podkopán pod hlavní komunikací a navazoval na shromažďovací prostor před hotelem a wellness centrem.
D
r
D P
KONCEPT
26
PRINCIPY NÁVRHU
Proporce navrhovaných objektů x stávající dominanty
Pěší cesta na terasách
Veškeré objekty v areálu je potřeba řešit s respektem k původním konstrukcím, zejména je nutné podpořit dominantu budovy restaurace na skále a také skokanského můstku, který v minulosti patřil k plaveckému bazénu. Návrh s nimi pracuje jako se sochami, které je potřeba dokomponovat, nikoli měnit. Rozmístění jednotlivých objektů a funkcí v areálu vychází ze zohlednění pohledů a výhledů. Celkovým principem je snaha o zachování budovy restaurace jako dominanty a propojení jednotlivých úrovní i objektů a možnost návštěvníka projít celým areálem suchou nohou díky tunelům vykopaných ve skále nebo vedocích po terasách. Vzhledem k hladině hluku na terasách, umožňují tyto tunely procházet mezi jednotlivými objekty bez nepříjemných decibelů. Tyto tunely jsou tedy jakousi metaforou cest, nabízejících mnohá zastavení v podobě baru, restaurace, wellness, salónků, vinárny, galerie, labyrintu, hotelu a pěší otevřené vycházky. Tento princip vychází z konceptu wellness, který se obecně vykládá jako pohoda těla i duše. Návštěvník má tedy v areálu možnost své tělo hýčkat po všech stránkách a v podobě léčby chůzí objevovat sám sebe. Propojovací komunikace mezi jednotlivými zastaveními mají nejrůznější podoby. Návštěvník se může obdivovat pohledu na panorama Prahy, které se v průběhu vycházky objevuje a zase mizí od Podolí až po Pražský hrad, může také objevovat útroby proslulé Barrandovské skály, a v galerii na stěnách dlouhých chodeb objevovat historii a tajemství Barrandovských teras.
KONCEPT
27
BAR TRILOBAR
SALONKY
LABYRINT
RESTAURACE
GALERIE
PROPOJOVACÍ PRVKY
PARKING
HOTEL
WELLNESS
H-1 H2 T2 R1
HP H3 T3 R2
H1 T1 RP R3
FUNKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ 28
WELLNESS HOTEL PARKING PROPOJOVACÍ PRVKY GALERIE RESTAURACE
Bilance ploch PODZEMNÍ PARKING..............................................1658,6m2 WELLNESS CENTRUM.............................................2141,5m2
LABYRINT
HOTEL...................................................................3335,5m2 RESTAURACE.........................................................1744,4m2 GALERIE..................................................................336,7m2 BAR...........................................................................460m2
BAR TRILOBAR
SALONKY
SALÓNKY................................................................204,4m2
FUNKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ
29
NÁVRH
30
NÁVRH
31
SCÉNOGRAFIE NÁVRHU Atmosféra filmových ateliéru je z návrhu patrná hlavně při nočních pohledech, rozvržení budov v komplexu připravuje platformu pro bujarý noční život. V budově restaurace je velký společenský sál v přímém napojení na galerii, vinotéku a bar, což umožňuje pořádání rozmanitých společenských večírků. Hosté mají možnost přespání v luxusním hotelu pod skálou a druhý den po oslavě nepřeberné možnosti relaxace ve wellness centru. Jednotlivé objekty v areálu jsou nasvětleny tak aby měl návštěvník kontinuélní vizuélní kontakt s veškerým děním v areálu. V areálu je také umožněn pronájem jednotlivých salónků pro nejrůznější firemní akce, svatby a podobně. Atmosféra nočního života bude zejména patrná z pohledu od Vltavy, Barrndovské terasy se tak stávají dalším orientačním bodem a doplňkem Pražského panoramatu při okružních plavbách.
NÁVRH
32
Ve dne se areál promění na prostředí podporující relaxaci. Návštěvník má možnost využít služeb wellness centra pro strávení volného času aktivně či pasivně podle volby. Volnočasové centrum nabízí poradenství ohledně zdraví, a životního stylu, nejrůznější typy masáží, posilovnu, kardiosál, několik typů masážních bazénů, sauny, vodní páry, solárium, bar s nabídkou vzniklou pod dozorem odborníků na zdravou výživu a další. Něktreré procedury v rámci welness centra si mohou návštěvnící užít v hlavních prostorách na místě bývalého plaveckého bazénu, či zvolit relaxaci v útrobách Barrandovské skály, nabízející větší soukromí a výhled na protější břeh Vltavy.Areál poskytuje zázemí pro pořádání víkendových pobytů s gastronomickými zážitky pro privátní klienty i firmy s možností pronájmu salónků ve skále a na terasách. Pro milovníky aktivního odpočinku je zde možnost vycházky po areálu s výhledem, zakončenou blouděním v labyrintu, při jehož zdolávání může host ujít až 2 km - tato pokročilá procedura v rámci wellness se nazývá léčba chůzí. Návštěvníci dávající přednost kultuře si mohou prohlédnout místní galerii, jejimž spestřením je vyhlídka. Z této vyhlídky ve věži budovy restaurace je tak nejen krásný výhled na celou Prahu,ale také možnost pozorovat bloudící v labyrintu. Pro navržení veškerých funkcí a služeb v areálu bylo třeba si položit zásadní otázku. CO JE TO WELNESS? Jde o moderní pojem, který se začal rozvíjet jako odpověď na stále se zhoršující statistiky civilizačních nemocí. Skládá se ze čtyř částí: · ovládání stresu · fyzická aktivita · optimální váha . správná výživa Areál je navržen tak, aby svými podmínkami podporoval tyto faktory lidského života v rámci trávení volného času.
NÁVRH
33
H
G
F
D
E
C
B
A
ŘEZOPOHLED A-A´
253
m.n.m
239
m.n.m
236
m.n.m
231
m.n.m
227
m.n.m
221
m.n.m
08
213
m.n.m
200
m.n.m
09
10
11
12
13
231
m.n.m
227
m.n.m
221
m.n.m
213
m.n.m
200
m.n.m
Budova hotelu s wellness centrem se nachází ve spodní úrovni pod skálou. Je napojena výtahem na na gastro zázemí ve stávající restauraci na skále a patra ve skalách. Hotelový host má možnost využít veškerých prostor areálu v ceně hotelového pokoje, a právě množství a kvalita služeb dává hotelu přidanou hodnotu. Hmota objektu je řešena tak, aby uzavírala areál, oddělovala se od rušné ulice a dráhy. Svým půdorysným tvarem navazuje na půdorys původního bazénu a plovárny a tvoří pomyslnou paralelu tvaru budovy restaurace na skále. Ve svém nitru tak vytváří venkovní prostor, který je orientován s výhledem na skálu a budovu restaurace.
14
NÁVRH ŘEZOPOHLED B-B´
34
A
GIE NEESS LO NO I WEL TECH ZEM A ZA
01
02
A 03 04
(
05 45 PARKOVACICH STANI
SKLAD
06 TECHNICKA MISTNOST
TECHNICKA MISTNOST
NÁVRH PARKOVACÍCH PLOCH
07
B
B VJEZD PARKING
08
09
10
11
12
13
Pro potřeby hotelu a wellness centra jsou parkovací plochy navrženy na přilehlém prostranství objektu a v podzemních garážích.
14
požadavky hotel..........................................................................18 p.s. wellness centrum........................................................72 p.s. celkem.......................................................................90 p.s.
kapacita parkovacích stání podzemní garáže.........................................................45 p.s. nadzemní plochy.........................................................45 p.s. celkem.......................................................................90 p.s. z toho 5 p.s. pro )
S
NÁVRH
35
H
G F
E
A
D
C 24
B
01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12.1 12.2 13.1 13.2 13.3 13.4 13.5 13.6 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
25 A
ATR
.P O1 HD TA ESS VÝ LLN WE
A 20
27 23
21
O H D ACE TA VÝ TAUR Ů S R E LÓNK A AS
26
19 18 17
22
01 16 KÝ
NS
KA
02
SKO
K
STE
MŮ
15
13.5 13.4
A
13.6
03
13.3
13.2
14
04
11
13.1
12.2
07
05
12.1 02
06
03
01 09 10
06
45 PARKOVACICH STANI
05
08 04
07
B
B VSTUP PRO ZAMESTNANCE WELLNESS
08
VSTUP WELLNESS
09
VSTUP HOTEL RESTAURACE
10
11
VSTUP PRO ZAMESTNANCE
12
13
ZASOBOVANI
14
VJEZD PARKING
MOLO NA VLTAVE
recepce wellness centra komerční plocha recepce hotelu kancelář zázemí zaměstnanců WC bar pro foyer zázemí zaměstnanců wellness šatny muži šatny ženy bar wellness konzultační místnost masážní míistnost
WC parní lázeň finská sauna posilovna kardiosál solárium thepidárium relaxační místnost ochlazovací bazén interiérový masážní bazén whirpool exteriérový masážní bazén
Zbraslavská
S
VSTUPNÍ PODLAŽÍ WELLNESS CENTRA A HOTELU NÁVRH
36
A
A
01
01 DET
SK
YK
OU
TEK
02
02
A
A 03
03
04
04
06
06
07
07
B
B 08
S
UKLIDOVA MISTNOST
05
05
UKLIDOVA MISTNOST
09
10
11
12
13
14
B
08
09
10
11
B 12
13
14
1. a 2. NP HOTELU
NÁVRH
37
Kapacita hotelu 30 hotelových pokojů - 60 hostů z toho 2 pro ) plocha hotelového pokoje 39 m2 + terasa/lodžie 13,4 m2
POSUVNÉ SKLENĚNÉ STĚNY
Hotelové pokoje jsou navrženy v rámci konceptu welness s velkorysým prostorem pro koupelny. Celý systém uzavírání je vytvořen variabilně pomocí prosklených stěn, opakujících se na fasádě pro potřeby stínění a jako dělení teras mezi hotelovými pokoji. Výrazným prvkem je masážní vana orientována k fasádě. Hotelové pokoje orientované do atria mají terasu otevřenou stíněnou posuvnými skleněnými panely, pokoje orientované do ulice Zbraslavská mají terasy řešeny formou zasklené lodžie, které slouží zároveň jako hluková ochrana vůči železniční trati.
Konstrukce Objekt hotelu a welness centra je řešen jako skeletová konstrukce s výplňovým zdivem, postavena na modulu, vycházejícím z modulu podzemního parkoviště 6 x 7,2 m. Hotelové pokoje jsou odděleny od komunikačních prostorů a od sebe navzájem akustickými požárními stěnami.
DETAIL HOTELOVÉHO POKOJE M 1:50
NÁVRH
38
Jednotlivá patra hotelu odstupují od sebe po “terasách” v rámci principu opakujícím se v celém komplexu. Budova je v areálu vnímána velmi často z pohledu shora, proto je velká pozornost věnována zpracování střechy. Ta je řešena jako zelená neprovozní, aby objekt celkově splýval s okolním přírodním charakterem. Výrazným prvkem jsou střešní světlíky, tvořící paralelu proskleným buňkám ve skále. Fasády jsou děleny pravidelným rastrem hotelových pokojů, který je rozptýlen pouze prosklenými posuvnými panely, sloužícími jako stínění. Vyjímku tohoto pravidelného rastru tvoří fasády v přízemí, které jsou po celé své délce proskleny. Tímto prvkem je smazáván přechod mezi interiérem a exteriérem, budova se hmotově vymezuje vůči přilehlé komunikaci a otevírá do areálu. Ostatní plochy jsou tvořeny bílou omítkou, která tvoří kontrast vůče rostlé skále, která budovu obepíná ze tří stran.
FASÁDNÍ ŘEŠENÍ
NÁVRH
39
A WC
W
R HI
PO
OL
IR WH
PO
OL
BAZEN OTEVŘENÝ
GI
E
OL
LO
PO
TE
CH
NO
IR WH
OCHLAZOVACI BAZEN
RELAX ZONA
A
Výtahem v Barrandovské skále jsou obě úrovně komplexu propojeny. Na vertikální komunikace jsou ve skále navázány 2 patra, z nichž jedno je součástí wellness centra a druhé v sobě skrývá prostory pronajímatelných salónků. Princip půdorysného uspořádání těchto pater je jakýmsi opakováním prvku teras, nacházejících se na skále.
SAUNA
S
TERASY VE SKÁLE - ÚROVEŇ 1 WELNESS
NÁVRH
40
A WC
A
S
TERASY VE SKÁLE - ÚROVEŇ 2 SALÓNKY
NÁVRH
41
W
ZÁ
TR
IL
O
ZE
T BI
M
A ÍB
BA
C
RU
R
A
ZK
E ST
Podobný systém je pokračován i v úrovni na terasách. Tento koridor propojuje restauraci s Trilobit barem, způsobem, kterým nenarušuje celkovou kompozici teras, koridor je totiž zapuštěn do terénu. Z důvodu vysoké hladiny hluku zapříčiněné rušnou dopravou ve spodní části komplexu, nemohou býát terasy využívány stejným způsobem jako v původním návrhu z 30. let.
Návrh pracuje tedy alespoň s alternativou tohoto využití a na zapuštěný koridor jsou navázány pronajímatelné salonky s výhledem na pražské panorama. Možnost projití areálu po terasách zůstala při této koncepci zachována. Návrh také počítá s opětovným vybudováním slavného Trilobit baru na místě původního, se samostatným přístupem a zásobováním.
TERASY - ÚROVEŇ 3 SALÓNKY S
NÁVRH
42
Atrakce skalních chodeb - objevování Barrandovské skály zevnitř (naleziště fosílií) - výstavní prostor dokumentující historii areálu
PRINCIP ZTUŽOVÁNÍ VRSTEV SKÁLY OCELOVÝMI SVORNÍKY
Patra ve skále by byly prováděny podobným postupem jako výstavba tunelů nebo hornických šachet. Vyhloubení tunelů naruší vrstvy ve vápencové skále a je třeba je staticky zajistit, aby nedocházelo k odlupování ńebo dokonce propadání. Proto se podle potřeby vrstvy k sobě navzájem stlačují ocelovými svorníky. tento princip vytváří statický efekt lepených vazníků. Délka těchto svorníků a jejich rozmístěná by závisolo od konkrétních parametrů skály, vyplývajících z geologického průzkumu. Vyhloubené tunely jsou v rozmístění asi 1,5 metrů od sebe, podpírány ocelovými profiy. Prostory wellness centra a salónků, napojeny na tyto skalní chodby jsou řešeny jako solitérní prosklené konstrukce, které jsou sestaveny mimo skálu a do té posléze dosazeny. Tento princip umožňuje určitou variabilitu řešení a přináší výhodné tepelné vlastnosti. Problémem jakéhokoli jiného řešení je potřeba zateplení těchto prostor, které by muselo být řešeno zevnitř. Tuto těžkopádnou metodu nepříliš vhodnou pro vlhké provozy nahradí izolační trojsklo, které navíc umožní vidět ze všech stran texturu skály. Prosklené “buňky” jsou stíněny PVB panely vkládanými mezi skleněné desky. Prosklená konstrukce o rozměrech 5 x 3 x X m je tvořena ze skleněných vazníků a je usazena na ocelovém roštu.
PRINCIPIÉLNÍ ŘEŠENÍ PATER VE SKÁLE
NÁVRH
43
VÝHLED ZE SKALNÍHO SALÓNKU
NÁVRH
44
BA
R
TR
IL
Budova stávající restaurace je v návrhu koncipována, vzhledem ke své původní funkci, jako gastronomické zázemí celého komplexu. Odtud jsou servisním výtahem obsluhovány hotelové pokoje i salónky. Nejhodnotnější prostory objektu jsou zachovány, dispoziční změny se konají hlavně v suterénu a v 1.NP, kde došlo v pozdějších letech k přistavování. Pro doplňkovou funkci objektu byla zvolena galerie, která nestanovuje přílišné nároky na dispoziční uspořádání, a tudíž je do objektu jednoduše zasazena bez požadavků na větší dispoziční změny.
VINNY SKLEP
OB
SKLAD ZASOB
IT
PE
SI
ST
EZ
KA
Konstrukční systém budovy zůstává zachován (původní konstrukční systém je betonový skelet), provedené změny se týkají pouze výplňového zdiva.
CHLADIRNA
VINARNA S VINOTEKOU RESTAURACNI KUCHYNE
ZÁZEMÍ ZAMĚSTNANCI
V suterénu původní budovy restaurace je navrženo gastronomické zázemí hotelu, obnoven prostor restaurační kuchyně a nově zřízena vinotéka, která navazuje na původní sklepy vyhovující pro skladování vína.
WC
VSTUP VINOTEKA
Restaurace je v této úrovni napojena výtahem na úroveň pronajimatelných salonků ve skalách a dolní objekt hotelu a wellness. Do výtahu se návštěvník dostane chodbou zasazenou v původním svahu, která díky svému prosklení umožňuje krásný výhled na protější břeh řeky Vltavy. Adaptace veškerých prostorů proběhla s pokusem o respektování požadavků na užívání budov v co největší možné míře, zejména normy upravující pohyb osob s omezenou schopností orientace a pohybu, a s důrazem na napojení jednotlivých funkcí na sebe tak, aby byl návštěvníkovi umožněn nejvyšší možný komfort. SNIDARNA
LABYRINT
RINT
LABY
RESTAURACE - NAVRŽENÝ STAV
NÁVRH
SUTERÉN
45
63 PARKOVACICH STANI
VSTUP RESTAURACE GALERIE
VSTUP PRO ZAMESTNANCE
KANCELAR SATNA GALERIE WC
ZASOBOVANI
RECEPCE
ZAZEMI RESTAURACE
Parkovací stání pro potřebu objektu restaurace jsou navržena po obvodu původní přístupové komunikace, a to jejím rozšířením. V horní úrovni komplexu záměrně není navrženo podzemní parkoviště, aby nebyla přílišně narušována Barrandovská skála. Kapacita parkování v horní úrovni komplexu je 63 parkovacích stání, z toho 4 pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.
SAL RESTAURACE
RESTAURACE - NAVRŽENÝ STAV VSTUPNÍ PODLAŽÍ
NÁVRH
46
63 PARKOVA
GALERIE
Z ZÁ
EM
ÍB
AR
U
TRILOBIT BAR - NAPOJENÍ NA RESTAURACI
NÁVRH
47
GALERIE
SAL
RESTAURACE 2.NP RESTAURACE - NAVRŽENÝ STAV 2.NP
NÁVRH
48
2. a 3. patro - místnosti ve věži využity jako prostory galerie
RESTAURACE - NAVRŽENÝ STAV - PATRA VĚŽE
NÁVRH
49
Rekonstrukce objektu je řešena s maximálním respektováním nejhodnotnějších prostorů. Prostory, které takovou hodnotu z nějakého důvodu nemají jsou přizpůsobeny tak, aby vyhovovaly současnému uživateli. Záměrem návrhu je snaha obnovit vnější podobu objektu do původní podoby , ovšem s vědomím že realizace této rekonstrukce by byla velmi náročná. Architekt Max Urban navrhl objekt jako jakousi “kulisu”. Této myšlence odpovídá také volba materiálů, které nejsou příliš trvalého charakteru (dekorace, obklady apod.). Stavba ve svém původním záměru nebyla koncipována jako projekt dlouhodobého charakteru (stavba nebyla navržena aby přežila více než 50 let), z tohoto důvodu je tedy restaurace v poměrně dezolátním stavu. Budova je v návrhu zapojena do komplexu také chodbami, které jsou jemně zakomponovány do svahu tak, aby neohrozily dominantní výraz stavby. Návrh si neklade za cíl detailně zpracovat rekonstrukci objektu, rekonstrukce budovy je řešena pouze principiélně. Pro detailnější rozpracování je potřeba navázat na stavebně hostorický průzkum, který by byl zadán v další fázi projektu.
RESTAURACE - NAVRŽENÝ STAV - OPRAVA FASÁD
NÁVRH
50
www.urm.cz www.archiweb.cz www.archdaily.com původní plány objektu poskytnuté firmou Istar www.terasybarrandov.estranky.cz cs.wikipedia.org/wiki/Barrandovské_terasy www.rozhlednyunas.cz/tisk/r/barrandovske-terasy-vpraze/ webové stránky národního památkového ústavu foto.mapy.cz/36347-Barrandovske-terasy http://www.architizer.com/en_us/projects/pictures/wadirum-resort/22686/191961/
ZDROJE
51
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: AR 2010/2011, LS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: (ČJ)
PETRA OBRAČAJOVÁ
REKONSTRUKCE A DOSTAVBA BARRANDOVSKÝCH TERAS
(AJ)
REVITALIZATION AND COMPLETION OF BARRANDOVSKÉ TERASY
JAZYK PRÁCE:
čeština
Vedoucí práce:
doc. Ing.arch. Petra Suske, CSc.
Oponent práce: Klíčová slova (česká):
Anotace (česká):
Anotace (anglická):
Ústav: 15129.
Ing.arch. Libor Habanec obnova, areál, terasy, hotel, wellness centrum Obnovení funkčnosti celého areálu Barrandovských teras a navrácení jeho původního ducha. Návrh spočívá v revitalizaci veškerých objektů, které se v areálu nacházely, jejich obnova navazuje na původní funkci, ovšem v současném kontextu. Návrh se skládá z rekonstruované budovy restaurace, obnoveného Trilobit baru, konverze plaveckého bazénu na wellness centrum, hotelu, a propojovacích prvků.
Restoration of the whole complex Barrandovské terasy. The project is trying to bring back original atmosphere from the period of greatest fame. The proposal consists of revitalization of all the objects in the complex, followed by recovery of the original function, but in a current context. The project consists of a restorated restaurant, renewed Trilobite bar, converting a swimming pool at the wellness center, hotel, and connecting elements.
Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“ (Celý text metodického pokynu je na www FA studium/ke stažení)
V Praze dne 20. května 2011
podpis autora-diplomanta
Tento dokument je nedílnou a povinnou součástí diplomové práce / portfolia a CD.
PROHLÁŠENÍ
52
