1. Translační aparát
a) mRNA + mRNA-vazebné proteiny b) tRNA c) aminokyseliny d) ribosomy e) regulační proteiny – translační faktory
REGULACE TRANSLACE TRANSLAČNÍ APARÁT
1. Translační aparát – translační faktory
1. Translační aparát
A: Iniciační faktory Ø Ø Ø Ø
eIF2 komplex aminoacyl t-RNA eIF1 + eIF1A + eIF3 – 40S ribozomální podjednotka eIF6 + eIF5 60S ribozomální podjednotka eIF4B + eIF4F = eIF4A, eIF4G, eIF4E mRNA čepička
B: Elongační faktory
a) mRNA + mRNA-vazebné proteiny b) tRNA c) aminokyseliny d) ribosomy e) regulační proteiny – translační faktory
eEF1, eEF2
C: Terminační faktory
eRF1, eRF3
(pro identifikaci modulačních bílkovinných faktorů byla v 70. letech použita metoda translace in vitro)
současný stav: víc jak 50 regulačních faktorů
1
Regulace translace
1. Translační aparát 2.
Translace
3.
Proteiny a jejich posttranslační modifikace
4.
Lokalizaceproteinů v buňce a jejich degradace
5.
Translace v mitochondriích a chloroplastech
2.
Translace
Translace má 3 fáze: iniciaci, elongaci a terminaci Iniciace je klíčovým procesem
2. Translace - iniciace
REGULACE TRANSLACE
Nezbytná přítomnost všech složek translačního systému Ø RNA: mRNA, tRNA, rRNA, miRNA Ø proteiny: ribosomální mRNA vazebné regulační (translační faktory) enzymy Ø aminokyseliny Ø energetika – ATP, GTP pro zahájení procesu: rRNA a ribosomální bílkoviny poskládány do funkčních ribosomálních podjednotek Narušení tohoto uspořádání: stres nebo hladovění
INICIACE TRANSLACE
2
2. translace- iniciace
Iniciace je mnohostupňovým procesem • Aktivace aminokyselin • Aktivace 40S ribosomální podjednotky • Vytvoření ternárního komplexu • Vytvoření preiniciačního komplexu • Aktivace mRNA • Vazba preiniciačního komplexu na čepičku mRNA • „Scanování“ mRNA preiniciačním komplexem až po AUG kodón • Vazba PABP na čepičku • Recyklace eIF2.GDP
Aminokyseliny
Základní složení všech aminokyselin
Bílkoviny, typy aminokyselin – hydrofobní
3
Bílkoviny, typy aminokyselin – hydrofilní a ostatní
Iniciace translace – aktivace aminokyselin Úloha aminoacyl-tRNA syntetázy (aaRS)
Přesnost přepisu genetického kodu = navázání odpovídajících aminokyselin na odpovídající tRNA - zprostředkováno odpovídající aaRS Rozpoznává celou rodinu izoakceptorů
Vytvoření makroergické vazby mezi tRNA a odpovídající aminokyselinou
„nabitá Aa“ = aminoacyladenylát, za odštěpení Ppi esterifikačně váže „Aa“ na tRNA buď přes 2´nebo 3´-OH na A76 akceptorového ramene tRNA
Aminoacyl-tRNA syntetáza Funkce a) Přenos informace b) Chemická aktivace (charging) Průběh reakce 1) Rozpoznání aminokyseliny 2) Aktivace aminokyseliny (aa + ATP <-> aa~AMP + PPi) 3) Rozpoznání vhodných tRNA 4) Přenos aminokyseliny na tRNA (aa~AMP + tRNAaa <-> aa~tRNAaa + AMP) Zachování makroergické vazby
4
Enzym se připojí nejprve k antikodónu rozšířenému o tři baze + pevnou vlásenkou na akceptorovém rameni
katalyzuje aminoacylaci, vazbu mezi t-RNA a odpovídající aminokyselinou 1. specifický enzym hydrolyzuje ATP a kovalentně váže alfa-karboxylovou skupinu aminokyseliny k 5´fosfátu 2. aminokyselina je napojena na volnou hydroxylovou skupinu terminální ribosy na 3´konci tRNA
Glutamin- tRNA syntetáza s odpovídající tRNA Glutamin ARS je monomérní
vznik správné aminoacyl-tRNA s přesností 104 - 105 = hlavní sterochemická reakce v průběhu translace = propojení genotypu s fenotypem
pozice enzymu závislé na tvaru a velikosti Aa antikodón na bázi Akceptorové aktivní místo tRNA vpravo nahoře tRNA červeně
Aa + enzym monoméry diméry tetraméry
5
editační schopnosti aa-tRNA syntetázy
Bílkoviny, typy aminokyselin – hydrofobní
isoleucin
editační schopnosti aa-tRNA syntetázy
1. translační aparát - tRNA a genetický kód
isoleucin x valin: chybně acylovaná tRNA (valin) – hydrolyzovaná, „odplavena“ Přesnost výběru aminokyselin - editační schopnosti aa-tRNA syntetázy Izoleucin Ø váže se do části katalytického místa – dutiny ve tvaru izoleucinu větší molekuly se nevejdou, a hydrofobní charakter vylučuje vazbu aminokyseliny s vedlejším polárním řetězcem)
Ø nelze vyloučit vazbu valinu, (řetězec kratší jen o –CH2- můstek) s pravděpodobností 1:150 ----editace Ø enzym má editační místo, kam se kovalentně navázaný izoleucin nedostane Ø valin je v editačním místě s tRNA odštěpen editační místo: rozštěpí chybný aminoacyl adenylát = snížení chybování na 104 - 105
isoleucin
6
1. translační aparát - tRNA a genetický kód
ne všechny aminoacylsyntetázy mají editační místo rozlišení mezi strukturně podobnými tyrozinem a fenylalaninem OH-skupina tyrozinu se váže na enzym vodíkovou vazbou
Bílkoviny, typy aminokyselin – hydrofobní
Iniciace translace – aktivace aminokyselin
Strukturované domény jejich vzájemná komunikace nejasná
Aminoacyl- tRNA syntetáza: Ø funkce enzymu shodná napříč všemi říšemi Ø velikost od 334 aminokyselin (Trp) až po 1 112 (Phe) Ø tvořeny homodiméry, některé heterodiméry nebo tetramery Ø 3 aktivní místa: vazba ATP, vazba tRNA, (editace) Rozděleny do 2 tříd podle: struktury, lokalizace vazby ATP, vazby aktivované aminokyseliny k ribose na akceptorovém rameni v pozici 2´OH nebo 3´OH Ø Specifita rozpoznání tRNA enzymem: Ø terciární struktura Ø přímé vodíkové vazby mezi tRNA CCA a enzymem Ø baze 73 (diskriminační): kys. asrágová diskriminační + 4 další báze kolem antikodónu a další guanin poblíž metylován Stabilizujzující síly těchto domén: Ø vodíkové, iontové, van der Waalsovy vazby
7
Iniciace translace – aktivace aminokyselin rozpoznání vazebných oblastí tRNA pro aaRS
2 třídy aaRS: a) glutaminyl-aaRS b) aspartyl-aaRS 1.: dva motivy (HIGH= červená, KMSKS= tm. modrá), v.m. pro ATP = žlutá, pro tRNA sv. modrá), aktivace AMI v hluboké a značně široké kapse N-konce enzymu, (některé typy obsahují zinek)
tRNAGln
tRNAAsp
tRNASer
tRNA na aaRS červená nezbytné funkční komformace = zelená
. 2.: tři motivy (červená, t. modrá, zelená), aktivace AMI v hluboce zanořené kapse C-konce enzymu, proto aktivuje spíše menší a polární AMI
fosfodiesterové kontakty =fialová
tRNA identifikační elementy – hlavní a pomocné Ø antikodon Ø akceptorové rameno
Kontrola: Chybová frekvence při translaci: 10-3–10-4 (chybné rozpoznání kodónu)
aaRS prověřuje tRNA i mRNA Prověření vazby tRNA:tRNA synthetasy – kinetické AMI:tRNA synthetasy - chemické
izoleucin + valin = Typ I (2´OH)
¨
k. glutamová fenylalanin + treonin = Typ II (3´OH)
Iniciace translace – aktivace aminokyselin
AaRS mnoho dalších domén + inzercí během evoluce = zvýšená katalická aktivita = vysoká míra spolehlivosti translace Ø slabě konzervovaná vazba kodón-antikodón = zvýšená afinita a tím schopnost rozeznat odlišnosti mezi typy tRNA Ø schopnost „prověřovat“ vazebného partnera a chybného nepřijmout
AaRS mnoho dalších domén + inzercí během evoluce = součást velkých komplexů zahrnutých do regulačních, kontrolních systémů buňky
8
Lee SW. et al 2004, Aminoacyl-tRNA synthetase complexes… J Cell Sci 117
Non-canonic + non-catalytic functions
AaRS – vysoká funkční flexibilita – multifunkční proteiny regulované odlišnými mechanizmy (lidské buňky) Ø další domény Ø aminoacylační doménu Ø extenze C- i N-konce Funkce: 1. v komplexech až 9 typů AaRS z obou strukturních tříd tvoří komplexy spolu s kofaktory EPRS (k. glutamová a prolin) + p43, p38, p18 a funkcí více, i umlčení translace 2. jednotlivě extenze C- i N-terminálních oblastí (tyrozin) sekretován za apoptózy, odštěpuje přídatné části a „čistí prostor“
9
Non-canonic + non-catalytic functions
Smirnova EV et al. 2012, Biochemistry 77
Lee SW. et al 2004, Aminoacyl-tRNA synthetase complexes… J Cell Sci 117
2. translace- iniciace
Iniciace je mnohostupňovým procesem • Aktivace aminokyselin • Aktivace 40S ribosomální podjednotky • Vytvoření ternárního komplexu • Vytvoření preiniciačního komplexu • Aktivace mRNA • Vazba preiniciačního komplexu na čepičku mRNA • „Scanování“ mRNA reiniciačním komplexem až po AUG kodón • Vazba PABP na čepičku • Recyklace eIF2.GDP
Iniciace translace – aktivace 40S podjednotky Ø Stabilita zásoby ribosomálních podjednotek zajištěna fyziologickou koncentrace solí ( K, Cl a Mg iontů) Ø Aktivace 40S podjednotky vazbou příslušných iniciačních faktorů: 40S = eIF3,eIF1, eIF1A eIF3
složen ze 13 podjednotek (17-170kDa), stabilizuje a koordinuje navazování další faktorů: eIF2, eIF4B, eIF4F s 43S komplexem, zprostředkuje vazbu mezi mRNA and 43S eIF1, 1A podílejí se na stabilizaci zásoby 40S podjednotek, na tvorbě TC, na scanování, na vyhledání AUG a na připravovaném spojení s 60S podjednotkou , eIF5 spolupráce s eIF1 a eIF1A, při nalezení AUG a vytvoření ribosomu Ø Inhibice předčasného spojení 40S a 60S: iniciační faktor eIF6 (25 kDa) na 60S
10
Další role eIF3 eIF3
složen ze 13 podjednotek (17-170kDa), stabilizuje a koordinuje navazování další faktorů: eIF2, eIF4B, eIF4F s 43S komplexem, zprostředkuje vazbu mezi mRNA and 43S Vysoký počet pojednotek = vysoká rozmanitost funkcí (asociační + mutační studie)
Ø vazby na eEF a tím regulace elongace Ø podíl na uspořádávání cytoskeletu (Hob3p, Cpc2p, Rack1) Ø kvalitativní kontrola translace – úloha podjednotek (d + e) Neočekávaně vysoká hladina v jadérku i jádře Ø biogeneze ribozomů – podíl na usazování 90S pre-ribozomálních struktur a dále na uspořádávání 40S a 60S (možnost napojení na 40S už v jadérku) Ø konečná podoba prozomů v jádře
multifunkčnost = dynamický systém translazom
spojuje translaci s degradací abiogenezou ribozomů = zvýšená přesnost translace (možnost okamžité likvidace chybných nascentních proteinů) znázorněno v proporčních velikostech
Sha Z. et al. 2009, Miolecular Cell 36
eIF3 (kvasinka) – kvalitativní kontrola translace
Další role eIF3 složen ze 13 podjednotek (17-170kDa), stabilizuje a koordinuje navazování další faktorů: eIF2, eIF4B, eIF4F s 43S komplexem, zprostředkuje vazbu mezi mRNA and 43S Vysoký počet pojednotek = vysoká rozmanitost funkcí (asociační studie) Ø vazby na eEF a tím regulace elongace Ø podíl na uspořádávání cytoskeletu Ø kvalitativní kontrola translace – úloha eIF3d a eIF3e Neočekávaně vysoká hladina v jadérku Ø biogeneze ribozomů – podíl na usazování 90S pre-ribozomálních struktur a dále na uspořádávání 40S a 60S (možnost napojení na 40S už v jadérku) i jádře eIF3
Ø konečná podoba prozomů v jádře multifunkčnost = dynamický systém translazom spojuje translaci s degradací abiogenezou ribozomů = zvýšená přesnost translace (možnost okamžité likvidace chybných nascentních proteinů) Sha Z. et al. 2009, Miolecular Cell 36
11
Model eIF3- v translasomu
MSC = multisyntetázový komplex , eEF1,2,3, iniciační faktory , eIF3
Iniciace translace - aktivace 40S podjednotky
Sha Z. et al. 2009, Miolecular Cell 36
Iniciace translace – ternární + preiniciační komplex
Aktivace 40S ribosomální podjednotky: Ø Vazba eIF3 +eIF1 + eIF1A
Iniciace translace - aktivace 40S podjednotky Vytváření ternárního komplexu, napojení iniciačního faktoru eIF2 (se 6 doménami) k aktivované tRNA (vazebná místa na tRNA = červená)
Ternární komplex (TC): Ø Met-tRNA + eIF2:GTP + Met-tRNA Preiniciační komplex (PIC): Ø Ternární komplex + 40S ribosomální podjednotka aktivovaná eIF3 + eIF1A + eIF1A
12
Iniciace translace -ternární + preiniciační komplex Ø
Ø Ø Ø Ø Ø
Iniciace translace - aktivace 40S podjednotky
specifita vazby zajištěna faktorem eIF2 eIF2 tvořen 3 podjednotkami: alfa = 36kDa beta = 38 kDa gama = 52 kDa eIF2 nejprve váže GTP komplex eIF2-GTP váže přes tRNA ternární komplex: eIF2-GTP-Met tRNA místem vazby GTP- tRNAiMet je gama podjednotka místem vazby rRNA je beta podjednotky místem vazby pro cytoskelet je alfa podjednotka (zvyšuje podíl F aktinu) ternární komoplex se navazuje na 40S podjednotku, kde už jsou navázány eIF3 a eIF1A (vazba eIF2 na ribosomální podjednotku velmi slabá vazba ternárního komplexu velmi silná – závisí na dostatku ATP: nukleosid difosfát kinasa: regenerace GDP na GTP)
eIF3 stabilizuje vazbu ternárního komplexu na povrchu 40S podjednotky
Iniciace translace - aktivace 40S podjednotky
2. translace- iniciace
Iniciace je mnohostupňovým procesem • Aktivace aminokyselin • Aktivace 40S ribosomální podjednotky • Vytvoření ternárního komplexu • Vytvoření preiniciačního komplexu • Aktivace mRNA • Vazba preiniciačního komplexu na čepičku mRNA • „Scanování“ mRNA reiniciačním komplexem až po AUG kodón • Vazba PABP na čepičku • Recyklace eIF2.GDP
13
Iniciace translace – aktivace mRNA
eIF4B
eIF4G
Vazba 4 iniciačních faktorů : eIF4B (70 kDa) eIF4E (25 kDa), eIF4G (174 kDa), eIF4A (46 kDa) = komplex eIF4F eIF4B zvyšuje aktivity eIF4G a eIF4A eIF4G a eIF4A mají motivy pro vazbu na jednořetězcovou mRNA eIF4A patří mezi DEAD bílkoviny (helikázy, mají sekvenci asp-glu-ala-asp 7x opakovaná sekvence, váže ATP a má ATPázovou aktivitu
Navázáním eIF4B a komplexu eIF4 F je čepička 5´UTR- aktivována a připravena pro navázání preiniačního komplexu
eIF4A
eIF4A 1. 2. 3. 4. 5.
aktivace mRNA při vazbě 43S aktivita vzrůstá za přítomnosti 4B, 4F, 4H odstranění regulačních proteinů na 5´UTR helikázovou aktivitou uspořádává mRNA proscanování navázání na 43S hydrolyzuje ATP = motorem scanování
Ø 3 kopie na ribozom (výjímečně!!!) má 3 podjednotky A1: aktivita v rostoucích pletivech A2: aktivita v klidovém stavu buněk
A3: funkce mimo translaci, součást konfigurace mRNA v jádře
A1 - A2 = 95% identita
Ø Fosforylace (stres, vývojové procesy), zvyšuje translaci
eIF4B
- vazba na PABP - mnohočetná fosforylační místa - míra fosforylace = intenzita translace - stres = defosforylace - jednotlivé stresory - specifická místa defosforylace
eIF4G - adaptér aktivace čepičky - stres: navázání sHSP27 = vyřazení čepičky z funkce + odstranění faktoru do stres granulí zvýšená exprese HSP70 = uvolnění faktoru obnova funkce
Iniciace translace – aktivace mRNA
Speciální role eIF-4E – ne zcela objasněna
může být hledaným regulátorem iniciace i karcinogeneze Ø nejnižší kvantitativní zastoupení ze šech eIF Ø složena z mnoha podjednotek Ø regulována na třech úrovních – transkripční, posttranslační fosforylací eIF4E-BP (fosfoproteiny) Ø změny ve fosforylaci (serinu) – korelují s průběhem buněčného cyklu Ø vazba fosfoproteinů (serin, treonin) - inhibice translac Karcinogeneze = porucha regulace translace, hyperaktivace, i slabě translatované mRNA přepisovány s vysokou účinností eIF4E: jedna z klíčových molekul při hledání cílových léků proti karcinogenezi
14
Iniciace translace – vazba preiniciačního komplexu na aktivovanou mRNA
2.translace - „scanování preiniačním komplexem k AUG
2. translace- iniciace
Iniciace je mnohostupňovým procesem • Aktivace aminokyselin • Aktivace 40S ribosomální podjednotky • Vytvoření ternárního komplexu • Vytvoření preiniciačního komplexu • Aktivace mRNA • Vazba preiniciačního komplexu na čepičku mRNA • „Scanování“ mRNA reiniciačním komplexem až po AUG kodón • Vazba PABP na čepičku • Recyklace eIF2.GDP
pohyb 40S podél mRNA od 5´- 3´ = scanování Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø
1. AUG většinou použit jako iniciátor translace antikodon iniciátorové tRNA + (eIF1 + eIF1A ) rozhoduje o výběru AUG pro výběr 1. AUG je rozhodující sekvence kolem kodonu kritická u živočichů: -3 a +4 kritická u rostlin jen +4 nebyl nalezen žádný specifický protein řídící scanování (eIF4A?) scanovácí aktivitace přímo úměrná počtu smyček na 5´UTR mechanismus pohybu iniciačního komplexu po mRNA mechanismus volby AUG objasněny???
15
Regulace iniciace
Iniciace translace – úloha iniciačních faktorů
Vzniklý preiniačního komplexu (PIC) a role eIF1 a eIF1A: Ø podporují scanování a umístění AUG do P místa Ø udržují otevřenou komformaci = štěrbinu mRNA - 40S Ø zavrhnou při scanování jiný než AUG triplet tim, že blokují uvolnění Pi z částečně hydrolyzovaného eIF2-GDP.Pi = „gate keeper“ Ø Interakcí Met-tRNAiMet s AUG = komformační změny a ty uvolní C-konec eIFA1 pro vazbu s eIF5 a N-konec eIF1A s PIC Ø disociace eIF1 z blízkosti P místa: spolupráce TC, eIF1, eIF5, eIF 3
scanování i selekce AUG ukončena
Iniciační faktor eIF1A D: eIF1A(žlutá) + eIF5 (šedá)
2.translace - „scanování preiniačním komplexem k AUG spojení ribosomálních podjednotek Ø Scanování ukončeno, navázání antikodonu tRNA na AUG startovací kodon Ø připojení 60S blokují iniciační faktory navázané v iniciačním komplexu na 40S Ø na uvolnění se podílí eIF5 (50 kDa), který odváže eIF1A a eIF3 Ø eIF5 hydrolysuje GTP v ternárním komplexu eIF2-GTP-Met-tRNA a tato konformační změna uvolní iniciační faktory ze 40S Ø eIF5 je in vitro schopen hydrolyzovat ATP i GTP, ale za in vivo podmínek působí jako aktivátor GTPázy
Ø další faktor eIF5A (17 kDa se specifickou posttranslační modifikací lysinu na N-(4-amino-2-hydroxybutyl)lysin Ø funkce eIF5A: asistuje při připojení 6OS a při přemístění obou jednotek z bodu A do kapsy bodu P
16
2.translace - „scanování preiniačním komplexem k AUG co podstatným způsobem ovlivňuje proces scanování: struktura 5´UTR – smyčky
3.translace - „scanování preiniačním komplexem k AUG Výběr z více AUG iniciačních kodonů Leaky scanning
Ø charakter iniciačního kontexu, volba 1. AUG Ø mini-ORF = snížená účinnost přepisu, reiniciace = 40S nedisociuje po terminaco stop kodonem, další AUG z ORF = leaky scaning
dostupnost iniciačních faktorů
Ø eIF2 vážící tRNA se podílí se na hledání iniciačního kodonu Ø fosforylace eIF2 zajišťuje jeho pevnou vazbu na eIF2B, jeho recyklace zastavena, jeho nedostatek pro další iniciaci (u rostlin tato funkce dosud nepotvrzena)
u rostlin existence 2 forem na čepičku vázaného komplexu eIF4F:
eIF4F nebo iso-eI4F, to skýtá možnost výběru = regulační funkce Ø 4F (24 kDa + 220 kDa v poměru 4:1) má vyšší afinitu k monometylované čepičce Ø iso-4F (28 kDA + 80 kDa v poměru 1:1) má vyšší afinitu k dimetylované čepičce Ø smyčka v 5´UTR stabilizuje vazbu 4F a iso formu destabilizuje
2.translace - „scanování preiniačním komplexem k AUG co podstatným způsobem ovlivňuje proces scanování: struktura 5´UTR – smyčky
Ø charakter iniciačního kontexu, volba 1. AUG Ø mini-ORF = snížená účinnost přepisu, reiniciace = 40S nedisociuje po terminaco stop kodonem, další AUG z ORF = leaky scaning
dostupnost iniciačních faktorů
Ø eIF2 vážící tRNA se podílí se na hledání iniciačního kodonu Ø fosforylace eIF2 zajišťuje jeho pevnou vazbu na eIF2B, jeho recyklace zastavena, jeho nedostatek pro další iniciaci (u rostlin tato funkce dosud nepotvrzena)
u rostlin existence 2 forem na čepičku vázaného komplexu eIF4F:
eIF4F nebo iso-eI4F, to skýtá možnost výběru = regulační funkce Ø 4F (24 kDa + 220 kDa v poměru 4:1) má vyšší afinitu k monometylované čepičce Ø iso-4F (28 kDA + 80 kDa v poměru 1:1) má vyšší afinitu k dimetylované čepičce Ø smyčka v 5´UTR stabilizuje vazbu 4F a iso formu destabilizuje
2. translace- iniciace
Iniciace je mnohostupňovým procesem • Aktivace aminokyselin • Aktivace 40S ribosomální podjednotky • Vytvoření ternárního komplexu • Vytvoření preiniciačního komplexu • Aktivace mRNA • Vazba preiniciačního komplexu na čepičku mRNA • „Scanování“ mRNA reiniciačním komplexem až po AUG kodón • Recyklace eIF2.GDP • Vazba PABP na čepičku
17
2.translace - „scanování preiniačním komplexem k AUG
2. translace-recyklace eIF2.GDP
k zahájení translace je nezbytné změnit eIF2 uvolněné z iniciačního komplexu do formy vážící GTP a tím zahájit další iniciaci Ø vazba eIF2-GDP je asi 100 krát silnější než eIF2-GTP Ø k překonání této bariery - další faktor eIF2B
eIF2B = recyklační faktor
2. Translace - recyklace eIF2.GDP Regulace účinnosti translace: dostatek eIF2.GTP Další funkce eIF2 je podmíněna změnou vazby eIF2:GDP na eIF2:GTP eIF2:GDP musí navázat další faktor eIF2B (guanidin nukledotid exchange faktor) fosforylace eIF2B zintensivní vazbu faktorů, komplex eIF2:eIF2B:GDP je stabilní = dramatický pokles iniciace a brání vytvoření eIF2:GTP
i u rostlin potvrzena role GCN2 kinázy Ladeix et al. BMC Plant Biol. 2008, 8:134
Fosforylace eIF2 inaktivuje i IF4A a eIF4G = signál k tvorbě stresových granulí (SG)
18
2.translace - „scanování preiniačním komplexem k AUG co podstatným způsobem ovlivňuje proces scanování: struktura 5´UTR – smyčky
Ø charakter iniciačního kontexu, volba 1. AUG Ø mini-ORF = snížená účinnost přepisu, reiniciace = 40S nedisociuje po terminaco stop kodonem, další AUG z ORF = leaky scaning
dostupnost iniciačních faktorů
Ø eIF2 vážící tRNA se podílí se na hledání iniciačního kodonu Ø fosforylace eIF2 zajišťuje jeho pevnou vazbu na eIF2B, jeho recyklace zastavena, jeho nedostatek pro další iniciaci (u rostlin tato
2. translace- iniciace
Poslední fáze iniciace: Ø Odpoutání iniciačních faktorů z 40S podhednotky a z čepičky (podíl ATP nezbytný)
Ø Recyklace eIF2-GDP na eIF2-GTP Ø Aktivace 60Sribosomální podjednotky uvolněním eIF6 (podíl aktivovaného faktoru eIF5-GTP nezbytný)
funkce dosud nepotvrzena)
u rostlin existence 2 forem na čepičku vázaného komplexu eIF4F:
eIF4F nebo iso-eI4F, to skýtá možnost výběru = regulační funkce Ø 4F (24 kDa + 220 kDa v poměru 4:1) má vyšší afinitu k monometylované čepičce Ø iso-4F (28 kDA + 80 kDa v poměru 1:1) má vyšší afinitu k dimetylované čepičce Ø smyčka v 5´UTR stabilizuje vazbu 4F a iso formu destabilizuje
2. translace- iniciace
Iniciace je mnohostupňovým procesem • Aktivace aminokyselin • Aktivace 40S ribosomální podjednotky • Vytvoření ternárního komplexu • Vytvoření preiniciačního komplexu • Aktivace mRNA • Vazba preiniciačního komplexu na čepičku mRNA • „Scanování“ mRNA reiniciačním komplexem až po AUG kodón • Recyklace eIF2.GDP • Vazba PABP na čepičku
znázorněno v proporčních velikostech
19
1. Translační aparát – mRNA a vazebné bílkoviny na 3´UTR Poly-A konec = stimuluje translaci = kooperace PABP + bílkovinných faktorů navázaných na čepičku 3´UTR – cytoplamatický polyadenylační element (CPE) = místo vazby CPEB Komplex: CPEB-Maskin-eIF4E = inhibice translace Fosforylace CPEB = navázání PAB (poly (A)polymerázy = prodloužení poly(A) = vazba dalších PABP = odstranění Maskin proteinu a aktivace translace
Iniciace translace – vazba PABP Vazba mRNA na ribosom a scanování vyžaduje PABP Ø Poly(A) má nejméně 1 PABP vazebné místo Ø PABP jsou fosforylovány, míra fosforylace se mění, má regulační funkci (heterogenní míra fosforylace) Ø fosforylace určuje afinitu vazby PABP-mRNA, PABP –PABP a PABP- 4G - 4E, PABP-4B Ø kompetice mezi 4G a 4E o PABP1 a složitá konfigurace jejich společné vazby podmíněna fosforylací všech tří typů proteinů PABP ovlivňují funkční aktivitu mRNA:
Regulace iniciace role PABP
Iniciace translace – scanování kruhová struktura mRNA Možnost dalších iniciací, přepis 1 molekuly mRNA serií ribozomů
20
Iniciace translace – vazba PABP Ø Vazebná doména pro PABP u rostlin nalezen u 4E, zatím ne u 4G
Iniciace translace – vazba iniciačních faktorů na PABP jakou roli hraje fosforylace PABP v iniciaci translace???
Ø kruhové uspořádání mRNA molekuly potvrzeno Ø PABP se váže i na 4B (u rostlin druhově specifická) = zvýšení translační účinnosti pokud je 4B fosforylován (časné fáze vývoje semen) Ø u živočichů tato vazba spojena s apoptosou ( caspasae-3 + proteása odbourávají 45 N-terminálních AMI 4B faktoru a tím zmizí místo vazby pro PABP = inhibice proteosyntesy za apoptosy)
Ø vysoká hladina fosforylace 4A se podílí na účinnosti proteosyntézy víc než fosforylace ostatních složek 4F (nízká fosaforylace za stresu) Ø zvýšení afinity vazby PABP a helikasové aktivity zajištěno nejen vazbou s 4E, 4G, ale i s kompletním 4F Ø translační účinnost ovlivněna i koncentrací PABP (ježovka v prvním rýhování, jen 1 PABP)
Ø dostatek PABP – přednostně přepisovány čepičkované, výrazně polyadenylované mRNA se strukurovanou 5´UTR
míra fosforylace iniciačních faktorů a PABP selektivně ovlivňuje jejich vzájemné interakce, ovlivňuje intensitu translace
PABP
PABP: Ø interakce s eIF4G Ø stimulace vazbu mRNA – 43S PIC stimulací vazby eIF4F k čepičce Ø stimulace připojení 60S podjednotky Ø interakce s terminačními faktory eRF1, eRF3
2. translace- iniciace
Iniciace je mnohostupňovým procesem • Aktivace aminokyselin • Aktivace 40S ribosomální podjednotky • Vytvoření ternárního komplexu • Vytvoření preiniciačního komplexu • Aktivace mRNA • Vazba preiniciačního komplexu na čepičku mRNA • „Scanování“ mRNA reiniciačním komplexem až po AUG kodón • Recyklace eIF2.GDP • Vazba PABP na čepičku
21
2. Translace – modifikace iniciace
Regulace účinnosti translace:dostatek volného eIF4E
fosforylace a iniciace Ø regulace translace = regulace iniciace = regulace aktivity iniciačních faktorů + PABP Ø počet fosforylací koreluje s účinností translace Ø zvýšený počet fosforylací = zvýšená účinnost translace Ø míra poklesu translace neodpovídá ekvivaletně míře fosforylace, 80-95% pokles translace = 15-25% fosforylace F2 Ø fosforylace 4F (4G) zvyšuje kompetivnost mRNA při obsazování translačního aparátu, hlavně méně aktivních typů mRNA existují výjímky: - fosforylace eIF2 nebo její alfa podjednotky = ztráta aktivity ( za stresu, při virové infekci)
!!!- defosforylace a tím recyklace eIF2 = aktivace translace
Úloha fosforylace v iniciaci translace
2. translace- iniciace Iníciace končí nalezením prvního AUG, uvolněním všech iniciačních faktorů a tím zformování ribosomu
22
2. translace- iniciace Iniciace je mnohostupňovým procesem • Aktivace aminokyselin • Aktivace 40S ribosomální podjednotky • Vytvoření ternárního komplexu • Vytvoření preiniciačního komplexu • Aktivace mRNA 2. translace- iniciace • Vazba preiniciačního komplexu na čepičku mRNA • „Scanování“ mRNA reiniciačním komplexem až po AUG kodón • Vazba PABP na čepičku • Recyklace eIF2.GDPNapojení PABP na čepičku Iniciace – „čepička“ na 5´UTR =
platí vždy ???
scanovací model
2. translace- iniciace Proč nový model pro iniciaci? celá řada poznatků není v souladu se scanovací hypotézou - nebere v úvahu proměnlivost ribosomů - proměnlivost afinity mRNA k iniciačním faktorů - v sekvenci mRNA nalezeny oblasti odpovídající sekvencím rRNA - přímá vazba mRNA na rRNA - 40S Ø tyto interakce ovlivněny structurálními změnami ribosomů během ontogeneze Ø rRNA-like sekvence nalezeny v mRNA v délce 7-14 nucleotidů Ø sekvence GC-typu, komplementární v 13 místech 28S rRNA = site of IRES
iniciace prokaryontního typu
2. translace- iniciace, IRES
23
2. translace- iniciace, IRES Prokaryonta: mRNA bez čepičky , AUG se identifikuje iniciačním komplexem = 30S podjednotka + iniciátorová tRNA ( formylmethioninem fMet-tRNA) + 3 iniciační faktory ( IF1, IF2, IF3) Ø iniciační kodon AUG, (GUG + UUG) Ø iniciační komplex se váže přímo na iniciační kodon, který je umístěn za sekvencí Shine-Dalgarno (SD) Ø SD = 7 purimových nukleotidů jež komplementují
2. translace- iniciace, IRES IRES – další způsob iniciace v eukaryontních buňkách některé eukaryontní mRNA bez čepičky, nepoužívají scanovací model Ø jejich 5´ UTR oblast obsahuje určitou sekvenci (obdoba SD) = IRES (internal ribosomal entry side = místo vysoké afinity pro vazbu iniciačního komplexu) Ø tento iniciační faktor nezbytný pro IRES přepis Ø i pro IRES systém platí nezbytnost rozvinutí 5´UTR struktury Ø
IRES = obdoba iniciace prokaryont
Eukaryonta- přímá vazba 40S + cis sequence mRNA
hypotéza ribosomálního filtru „ribosomal tethering and clustering“
(cis regulační sekvence v mRNA) IRES (internal ribosomal entry side) = místo vysoké afinity pro vazbu iniciačního komplexu)
funkce: vnitřní regulační signál
Hypotéza ribosomálního filtru
Iniciace: scanování x fitr ??? jak by filtr mohl fungovat?
A: 40S se váže na vazebná místa na mRNA (šedé zony)
Ø
B: pevná vazba mezi 40S a mRNA zpomalí nebo až blokuje posun k AUG = regulace translace
Ø
C: slabší vazba 40S podjednotky, flexibilita, možnost navazovat další podjednotky D: v případě C, více možností – 1=pohyb k čepičce 2=reorientace na mRNA – scanování 3=vazba na další vazebné místo 4=pohyb k AUG pomocí ternárního komplexu
Ø
Ø Ø
silné interakce mezi 40S a mRNA = stop translaci slabé interakce pohyb 40S: - k čepičce - nebo přímo k AUG pomocí ternárního komplexu hypotéza dovoluje jedné sekvenci působit jako umlčovatel i jako zesilovač „podle stavu v buňce“ účinnost translace se může měnit podle vzdálenosti mezi lokalizací ribosomu a iniciačním kodonem co zůstává nepotvrzeno podíl na ribosomy navázaných proteinů na iniciaci translace dopad konfiguračních změn ribosomů na základě proměnlivosti zastoupení jednotlivých r-proteinů
24
Iniciace: scanování x IRES ???
Ribosomální filtr Významná role ve virové patogenezi lidských buněk (roztroušená sklerosa) IRES elementy u napadených buněk mohou umožnit aktivaci několika kodonů a to jak pro polyprotein, tak pro L proteiny (virové typy)
Zelená = IRES Bledě modrá = 40S eIF2 = červená eIF3 = tmavo modrá tRNA = černá ITAF = bílkovina modulující IRES ve prospěch využívání všech AUG pro různé typy bílkovin
Iniciace: hypotéza ribosomálního filtru nová hypotéza vysvětluje existenci trvale na polysomy navázaných mRNA Ø podporou hypotézy je prokázaná heterogenitou ribosomů a složení 5´UTR mRNA Ø vysvětlí zesílení i umlčení přepisu Ø podporou je i důkaz IRES sekvence u řady mRNA lokalizovaných v buňce excentricky (vedou k morfogenesi) pokud by hypotéza byla prokázána Ø mělo by smysl vnášet ribosomy do nepříbuzných organismů nebo z jednoho vývojového stádia do druhého
ribosomy = nový nástroj regulace translace
co mluví ve prospěch IRES Ø interakce = párování basí mezi komplementárními segmenty mRNA a rRNA a vazbou mezi mRNA a ribosomálními proteiny Ø interakce na základě kompeticí různých mRNA segmentů o vazbu na rRNA Ø filter“ může také modulovat změny nebo maskovat určitá vazebná místa na ribosomech Ø tyto interakce ovlivněny strukturální proměnlivostí ribosomů a mohou být využívány systémem IRES
buňka může využívat obou systému iniciace a upřednostňovat jednu z nich podle situace v buňce, nebo v celém organismu
2. translace- initiace – altivní role ribosomů ribosom = regulační struktura = selection + preferenční syntheza specifikých mRNA Ø interakce mRNA – rRNA = kompetitivní charakter Ø „filter“ může: modulovat změny, maskovat vazebná místa ribosomu změny vazebných míst: -hererogenita složení ribosomů - interakce s bílkovinami vázanými na ribosomy - interakce s microRNA (21-24 nukleotidů) - fosforylace ribosomálních bílkovin
25
Iniciace: scanování x IRES ??? heterogenita ribosomů podmíněna geneticky: heterogenita r-proteinů: Ø kvalitativními změnami v 6 proteinech Ø kvantitativnimi změnami ve 29 proteinech Ø metylací ve 14 a fosforylací u 2 proteinů heterogenita rRNA:
Děkuji za pozornost
Ø rRNA kodovany mnohočetnými rodinami Ø substituce a delece mezi jednotlivými rRNA geny časté v lidských buńkách nalezeno 35 variant 28S rRNA variabilita častá i u 5S rRNA: u ježovky oocyty - se 6 rozdílnými nukleotidy somatické buňky - se 120 royzdílnými nukleotidy
Přijďte zase příště na kus řeči o translaci
26