Regulace bank v oblasti kapitálu, likvidity a kvality úvěrů
Přednáška kurzu Regulace činnosti bank BIVŠ Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA
Přehled doposud probírané problematiky
1.Finanční trhy a finanční zprostředkování 2.Rizika v podnikání bank 3.Banky jako regulované subjekty 4.Cíle a principy bankovní regulace 5.Regulace podnikání bank v oblasti kapitálu, likvidity a řízení rizik 6.Regulace vstupu do sektoru, uveřejňování informací a operačních rizik 7.BASEL I-III 8.ČNB jako regulátor 9.Bankovní regulace a dohled v ČR 10.Bankovní právo EU a jednotný trh finančních služeb 11.Institucionální uspořádání finanční regulace a dohledu 12.Bankovní regulace a dohled ve vybraných zemích
Obsah
• • • •
Kapitál a kapitálová přiměřenost bank Hrubá a čistá angažovanost Regulatorní přístup k řízení likvidity banky Klasifikace úvěrů a tvorba opravných položek
Kapitál a kapitálová přiměřenost bank
Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost
•
Mezi nejdůlěžitější obezřetnostní pravidlo bank patří kapitálová přiměřenost
•
Bývá vyjádřena limitem kapitálové přiměřenosti
•
Jejich prostřednictvím je vynucováno držení dostatečného množství kapitálu, sloužícího bance jako polštář v dobách nepříznivého vývoje k pokrytí neočekávaných ztrát
Kapitálová přiměřenost
•
Kapitálová přiměřenost je poměr mězi definovaným kapitálem a kapitálovými požadavky, jejichž výše je stanovena regulátorem (Podle Basel I) : kapitál KPA +KPB
= 8%
KPA = kapitálový požadavek A - kapitálový požadavek k úvěrovému riziku bankovního portfolia KPB = kapitálový požadavek B - kapitálový požadavek k tržnímu riziku bankovního portfolia
Kapitálová přiměřenost
•
Kapitálová přiměřenost je poměr mězi definovaným kapitálem a kapitálovými požadavky, jejichž výše je stanovena regulátorem ( podle Basel II):
KPúr = kapitálový požadavek k úvěrovému riziku bankovního portfolia KPtr = kapitálový požadavek k tržnímu riziku bankovního portfolia KPor= kapitálový požadavek k operačnímu riziku
Kapitálová přiměřenost
• Basel III zavádí do oblasti kapitálové přiměřenosti nové požadavky:
• dekompozici na jednotlivé skupiny požadavků
• zavedení nových položek požadující tvrobu kapitálu
• celkové zvýšení požadavků na kapitál
Kapitálová přiměřenost Finanční a bankovní krize vedla Basilejskou komisi k úpravě bankovní regulace v podobě Basel III. Jejím cílem je odstranit procykličnost bankovní regulace, posílit bankovní systém a zvýšit disciplinovanost bankovních subjektů. Celkový regulační kapitál bude dán součtem následujících 4 následujících složek: • Tier 1 (going-concern capital) ▪ Common Equity Tier 1 ▪ dodatečný Tier 1 • Tier 2 (gone-concern capital) Tier 3 už v rámci Basel III jako součást regulatorního kapitálu není akceptovatelný
Kapitálová přiměřenost Základem Tier 1 bude Common Equity Tier 1 (CET 1), jenž bude muset být ve výši minimálně 4,5 % rizikově vážených aktiv. Celkový Tier 1 budou muset banky udržovat ve výši nejméně 6 % rizikově vážených aktiv. Kromě Tier 1 a Tier 2 budou banky nově povinny vytvářet dodatečné kapitálové rezervy, jejichž tvorba bude do jisté míry záviset na národním regulátorovi bankovního systému. Bude se jednat o: • proticyklický kapitálový polštář (Countercyclical Capital Buffer), • kapitálový konzervační polštář (Capital Conservation Buffer), • kapitál pro systémově významné banky (Capital for Systemically Important Banks). Úroveň celkového regulačního kapitálu bude ponechána na úrovni 8 %, dodatečné požadavky jej však budou zvyšovat
Basel II
Basel III
Kapitálová přiměřenost
•
Kapitálová přiměřenost vyplývá z kapitálu banky, který se skládá z položek definovaných bankovním dohledem.
•
Tyto položky se člení do tří skupin - tier 1,tier 2, tier 3
•
Tyto položky se ještě snižují o odečitalené položky
•
Tier 3 už Basel III neakceptuje
Kapitál
•
Tier 1 - část kapitálu, které představuje součet
a) splacený upsaný kapitál a emisní ážio b) povinné rezervní fondy vytvořené bankou c) ostatní rezervní fondy vytvořené ze zisku po zdanění s výjimkou účelově vytvořených rezervních fondů d) nerozdělený zisk z minulých období, pokud byl takto akcionáři schválen na valné hromadě e) mezitimní zisk běžného období zjištěný v rámci měsíční účetní závěrky f) poslední den účetního období do kterého byly promítnuty předpokládané dividendy a další platby odsouhlasené externím auditorem
Kapitál
Tier 1 se snižuje o
• • • •
neuhrazenou ztrátu z předchozích období ztrátu běžného období banky nehmotný majetek vč. goodwillu nabyté vlastní akcie a podíly
Kapitál
• •
Tier 2 je část kapitálu, která je tvořena
•
podřízený dluh A, který může představovat podřízený dluhopis emitovaný bankou nebo úvěr, půjčku nebo přijatý vklad
rezervami až do výše 1,25% rizikově vážených aktiv bankovního portfolia
Kapitál
•
Podřízený dluh je dluh splňující určité podmínky - v podstatě se chová jako kapitál, jelikož věřitel snáší rizika jako akcionář (možnost splacení až po plném uspokojení všech ostatních věřitelů).
• •
Musí mít lhůtu splatnosti min. 5 let.
•
Pro potřebu stanovení kapitálu se podřízený dluh A snižuje o 20% každý rok. Může být v maximální výši 50% tier 1.
Započítání podřízeního dluhu do kapitálu musí odsouhlasit regulátor.
Kapitál
• Tier 3 je část kapitálu tvořená podřízeným dluhem B. Tento dluh má pevnou minimální lhůtu splatnosti 2 roky • nesmí být splacen ani v termínu splatnosti pokub by tato platba snížila kapitálovou přiměřenost pod limit 8% • BASEL III. Tier 3 za kapitál banky již neuznává.
Kapitál
•
Kapitálem banky se podle Basel II rozuměl součet (využitelného tier 3), tier 1 a tier 2 sníženého o:
•
kapitálové investice do jiné banky či finanční instituce kromě investic, které jsou konsolidovány a přesahují 10% základního kapitálu jednotlivých bank do nichž banka stanovující kapitálovou přiměřenost investovala
•
součet kapitálových investic bankovního porftofia do jiných bank přesahující 10% kapitálu banky, pokud tyto nejsou konsolidovány a představují podíl do 10% včetně základního kapitálu jednotlivých objektů investice
Kapitálové požadavky
•
Kapitálovým požadavkem se rozumí hodnota v národní měně propočtená podle regulátorem stanovených postupů vyjádřující potřebu odpovídajícího kapitálové krytí rizik podstupovaných bankou (rizikově vážená aktiva)
•
Skládá se z kapitálového požadavku na kreditní, tržní a operační rizika.
Kapitálové požadavky
•
Kapitálový požadavek na kreditní rizika se rovná kapitálovému požadavku k úvěrovému riziku bankovního portfolia
•
Kapitálový požadavek k tržnímu portfoliu se rovná součtu požadavků k úvěrovému riziku obchodního portfolia, riziku angažovanosti obchodního portfollia, k obecnému úrokovému riziku, akciovému riziku, měnovému riziku, komoditnímu riziku
Kapitálové požadavky
•
Obchodní portfolio banky tvoří finanční a komoditní nástroje držené za účelem obchodování a dosažení zisku z cenových rozdílů a změn úrokových měr v krátkodobém horizontu (do jednoho roku).
•
Bankovní portfolio tvoří finanční a komoditní nástroje nezařazené do obchodního portfolia, zejména nástroje, které chce banka držet do jejich splatnosti. Jsou to úvěry, podílové listy , půjčky, vklady ale i deriváty sloužící k zajišťování nástrojů tohoto portfolia.
Kapitálové požadavky
•
Kapitálový požadavek ke kreditním rizikům se stanoví z nástrojů v bankovním portfoliu. Je roven součinu rizikově vážených aktiv bankovního portfolia a koeficientu 0,08.
•
Rizikově vážená aktiva bankovního portfolia tvoří součet rozvahových a podrozvahových rizikově vážených aktiv.
Kapitálové požadavky
Rizikově vážená aktiva (RVA) jsou veškeré aktiva banky, jejichž hodnota je dána násobkem nominální hodnoty aktiva a váhy rizikovosti podle stupně rizika spojeného s jednotlivým typem aktiva.
Kapitálové požadavky Rizikové váhy v každé zemi stanoví regulátor a jsou uváděny v procentech. Úkolem každé banky bylo správné přiřazení příslušné váhy rizikovosti k jednotlivým aktivům: · riziková váha 0 – např. pokladní hotovost, pohledávky za vládou Česk. republiky, pohledávky za Českou národní bankou, kde nehrozí nebezpečí, že by u těchto aktiv banka vykázala pozdější ztrátu · riziková váha 20 – např. pohledávky za bankami se sídlem v České republice a ve státech zóny G20 (ekonomicky silné, spolehlivé ekonomiky) · riziková váha 50 – např. náklady a příjmy příštích období, pohledávky za bankami se sídlem v České republice a v zóně A, ve kterých byla zavedena nucená správa • riziková váha 100 – všechna ostatní aktiva, která nejsou přiřazena k nižším rizikovým vahám, např. pohledávky za právnickými a fyzickými osobami, pohledávky za centrálnimi vládami a centrálnimi bankami v zóně B (zahrnuje všechny země a banky mimo zónu A) a další.
Kapitálové požadavky
•
Rozvahová aktiva portfolia se stanovují tak, že se od jejich hodnoty odečtou OP (opravné položky) a hodnota se násobí příslušnou rizikovou vahou.
•
Podrozvahová rizikově vážená aktiva vycházejí z úvěrového ekvivalentu (tj. součinu příslušného aktiva a konverzního faktoru). Úvěrový ekvivalent se pak násobí rizikovou vahou protistrany banky.
•
U rizikově vážených aktiv se zohledňují vybrané typy zajištění, které vlastně snižují objem rizikově vážených aktiv a tím požadavky na objem kapitálu v ukazateli přiměřenosti banky.
Kapitálové požadavky
•
Kapitálový požadavek k tržním rizikům se stanoví z nástrojů obchodního portfolia a tvoří jej kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia, riziku angažovanosti obchodního portfolia, obecnému úrokovému a akciovému riziku, měnovému riziku a komoditnímu riziku Kapitálový požadavek se stanoví pouze z nástrojů obchodního portfolia a je roven součtu kapitálových požadavků ke specifickým rizikům k úrokovým nástrojům, drženým akiovým portfoliím, reverzním repovým operacím, výpůjčkám cenných papírů a komodit.
Kapitálové požadavky Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku obchodního portfolia je tvořen součtem požadavků :
•
ke specifickému úvěrovému riziku - absolutní hodnoty úrokových pozic a daných koeficientů zohledňujících úvěrové riziko partnera banky (lze kompenzovat opačné úrokové nástroje téhož emitenta)
•
ke specifickému akciovému riziku - součin koeficientu 0,04 a hrubé akciové pozice v obchodním portfoliu (rovněž jze kompenzovat opačné akciové nástroje téhož emitenta)
•
k obecnému úrokovému riziku - podle metody durací, anebo metody splatnosti (jako součet marží odpovídajících úrokovým futures)
•
k obecnému akciovému riziku - suma součinů koeficientu 0,08 a absolutních hodnot čistých akciových pozic národních trhů (daná součtem dlohých a krátkých pozic .závazků banky)
•
k rezervním repům a repům, výpůjčkám a půjčkám cenných papírů a komodit - podle metod splatností příp. zjednodušenou metodou (součet 15% hodnoty dlouhých a krátkých pozic a 3% součtu hodnot krátkých a dlouhých pozic), případně metodou marží pro komoditní futures)
•
k derivátům - podle hodnot podkladových aktiv
Kapitálové požadavky
•
Pro jednotlivé typy obchodních rizik existují koeficienty určující jejich kapitálový požadavek
•
Banky si můžou zavádět i vlastní modely stanovení kapitálových požadavků k tržnímu riziku. Model však musí : ‣
být koncepčně správný
‣
být testován po dobu nejméně jednoho roku a v tomto období i dokladován a srovnán s denními záznamy
‣
splňovat kvalitativní požadavky
‣
být prokazatelně přesný
‣
být pravidelně stresově testován
Kapitálové požadavky
•
Kapitálový požadavek k operačnímu riziku se počítá podle zvláštních metod v závislosti na zvoleném ( a regulátorem odsouhlasném) modelu výpočtu.
•
BASEL II zavedl možnost výpočtu podle základního, standardizovaného anebo alterantivního standardizovaného, anebo pokročilého modelu. BASEL III je zachoval.
Kapitálové požadavky Jako nový kapitálový požadavek se v rámci BASEL III předpokládá zavést
Hrubá a čistá angažovanost
Kapitálová Hrubá přiměřenost a čistá angažovanost
•
Limity čisté angažovanosti jsou dalším obezřetnostním pravidlem
•
Hrubá angažovanost bankovního portfolia je součtem všech nástrojů , které banka vlastní vůči jedné osobě a jsou rozvahovými a podrozvahovými aktivy
•
Po odečtění hodnoty zajištění od hrubé angažovanosti dostaneme čistou angažovanost bankovního portfolia
Limity angažovanosti
•
Limit čisté angažovanosti vůči jedné osobě nesmí přesáhnout 25% kapitálu banky sníženého o tier 3 (podle BASEL II) pro BIII už Tier 3 se do kapitálu nepočítá
•
Čistá angažovanost bankovního portfolia vůči osobě, s kterou má banka zvláštní vztah nesmí přesáhnout 20% sníženého o Tier 3, pro BIII už Tier 3 se do kapitálu nepočítá
•
za zvláštní vztah se považuje vlastnictví více než 10% základního kapitálu banky
Limity angažovanosti
•
úhrn čistých angažovaností bankovního portfolia vůči ekonomicky spjatým skupinám s vyšší čistou angažovnaností než 10% kapitálu banky nesmí přesáhnout 800% kapitálu sníženého o tier 3
•
Limitům čisté angažovanosti nepodléhají vybrané angažovanosti vůči centrálním bankám
Konsolidovaný dohled
•
Specifickou skupinu sledovanou z hlediska angažovanosti a bankovního dohledu představují konsolidované skupiny.
•
Dohled nad bankami se pak realizuje jak na individuálním základě, tak na konsolidovaném základě. Pod ním se rozumí sledování a regulace rizik konsolidačních celků, jejichž součástí je banka, za účelem omezení rizik, kterým je vystavená banka z hledisk její účasti v konsolidovaném celku
Regulatorní přístup k řízení likvidity banky
Kapitálová Regulatorní přiměřenost přístup k řízení likvidity banky
•
Požadavky na řízení likvidity vycházejí rovněž z doporučení Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS)
•
Materiál :” Sound Practicies for managing Liquidity in Banking Organisation” stanovil 14 principů stanovující mezinárodní standardy pro řízení rizika likvidity a jeho regulaci
•
Převzaly ho mnohé evropské státy včetně ČR
Standardy řízení likvidity
•
K základním standardům řízení likvidity bank patří zejména: - povinnost banky mít vhodnou strategii řízení likvidity - povinnost představenstva schvalovat strategii řízení likvidity a ostatní předpisy pro jejich naplňování - požadavek na informovanost představenstva o likviditě banky - požadavek na přizpůsobení řídící struktury požadavkům strategie řízení likvidity banky - požadavek na informační systémy banky
Standardy řízení likvidity
•
Řízení likvidity banky zahrnuje zejména:
-
měření a sledování likvidity (Basel III zavádí pro měření likvidity bank povinné ukazatele dlouhodobé a krátkodobé likvidity)
-
řízení likvidity vnitřní kontrolní systém zveřejňování informací jako nástroje pro zlepšení likvidity
Standardy řízení likvidity Řízení likvidity zahrnuje zejména:
•
měření a sledování čistých peněžních toků a dodržování jejich požadovaných parametrů (dlouhodobá a krátkodobá)
• •
řízení likvidity v jednotlivých měnách
•
řízení přístupu na trh s dostatečnou stabilizací a diverzifikací finančních zdrojů banky
•
pohotovnostní plán pro řízení likvidity za mimořádných krizových okolností
tvorba alternativních scénářů pro řízení likvidity a ověřování správnosti předpokladů vývoje objemu a struktury aktiv a pasiv a dalších faktorů v standardních i nestandardních podmínkách
Klasifikace úvěrů a tvorba opravných položek
Klasifikace úvěrů a tvorba opravných Kapitálová přiměřenost položek
•
Banky tvoří pro krytí potenciálních rizik rezervy a opravné položky. Tyto se tvoří na budoucí ztráty.
•
Rezervy se tvoří na budoucí potenciální ztráty
•
Opravné položky se tvoří ke konkrétním pohledávkám k pokrytí očekávaných ztrát.
•
BCBS nestanovil přesná jednotná pravidla pro klasifikaci pohledávek
•
Proto je tato oblast méně sjednocená z hlediska jednotlivých států a bank.
Klasifikace úvěrů a tvorba opravných položek
•
Rezervy a opravné položky snižují zisk a případně i vlastní kapitál banky, což zajišťuje, aby tyto zdroje nebyly použity k jiným účelům než ke krytí ztrát z úvěrového rizika
•
Účetní výkazy banky musí odrážet hodnotu aktiv sníženou o opravné položky což přesněji odráží reálnou finanční situaci banky.
•
Finanční situace banky je monitorována a vyhodnocována v rámci bankovního dohledu na dálku
Klasifikace úvěrů a tvorba opravných položek
•
Způsoby klasifikace úvěrů a tvorba OP se liší v jednotlivých státech i právních řádech.
•
Existuje více pravidel a principů klasifikace (IAS, GAAP, WB...)
•
Basilejský výbor (BCBS) zavedl 27 řádných postupů pro účtování, oceňování a vykazování pohledávek
•
ČNB zavedla pravidla podle doporučení BCBS
Klasifikace úvěrů
•
V ČR existuje tzv. klasifikace pohledávek, tj, rozdělení pohledávek z úvěrů do jednotlivých kategorií podle jejich rizikovosti . Klasifikace je pak podkladem pro tvorbu OP. Pohledávky, které nezákladají pochybnosti o jejich splacení kejsou klasifikovány (v ČR jsou nazývány “standardní”).
•
Klasifikace úvěrů umožňuje bankám zaměřovat se na intenzivnější práci s nimi a průběžně oceňovat vývoj rizik jejich portfolií
Klasifikace úvěrů
•
V ČR se člení bankovní pohledávky z úvěrů na tyto skupiny: standardní
ve splatnosti
sledované
nad 30 D
nestandardní
nad 90 D
pochybné
nad 180 D
ztrátové
nad 360 D
po splatnosti
Opravné položky
•
Ke klasifikovaným pohledávkám pak banky tvoří opravné položky stanoveným koeficientem z nezajištěné části pohledávky následovně: sledované
upravená hodnota x 0,05
nestandardní
upravená hodnota x 0,20
pochybné
upravená hodnota x 0,50
ztrátové
upravená hodnota x 1,00
Opravné položky
•
Tvorba opravných položek má svoje účetní a daňové implikace
•
Bankovní subjekty mají právo OP zařadit mezi daňově uznatelné náklady tj. odepisovat je do nákladů
• •
Nebankovní subjekty toto právo nemají Existují stropy daňové uznatelnosti opravných položek z klasifikovaných pohledávek
Literatura
•
Babouček: Regulace činnosti bank, BIVŠ 2009. kap. 8-9
•
http://www.cnb.cz/cs/legislativa/ obezretne_podnikani/obsah.html
•
www.bis.org
Kontrolní otázky
•
Charakterizujte koncept a obsah pojmu kapitálové přiměřenosti v obezřetném podnikání bank
• •
Definujte jednotlivé složky kapitálu banky
•
Definujte podstatu tvorby rezerv a opravných položek ke klasifikovaným bankovním pohledávkám
Charakterizujte pravidla hrubé a čisté angažovanosti v konceptu obezřetného bankovního podnikání
