Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod. od ROPu k IROPu. aneb co bylo a bude

Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod

od ROPu k IROPu aneb co bylo a bude…

Obsah

Úvodník

Bilance ROP Severovýchod�������������������������������������������������������������������������������������1

Když byl před sedmi lety na Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod doručen první projekt, který se snažil získat finanční prostředky z právě schváleného Regionálního operačního programu Severovýchod, nikdo z  nás přesně nevěděl, kde všude tyto peníze pomohou. Cíle, které byly stanoveny na  počátku, však pomalu dostávaly realizací jednotlivých projektů konkrétní tvar a podobu, a dnes už je jejich naplnění stvrzeno ve více než 680 projektech. Tři kraje severovýchodních Čech dnes mají lepší a bezpečnější silnice, modernizovaná zdravotnická zařízení i  školy, nová muzea, knihovny, cyklostezky anebo také „jen“ rekonstruované návsi. Avšak i ty jsou důležitou součástí celé mozaiky, která se díky evropským dotacím pomalu skládá. Přestože Regionální operační program Severovýchod spěje do  finále, než za  sebou zavře oponu, připraví scénu pro svého nástupce, jehož se stane součástí. Na  dalších sedm let převezme taktovku Integrovaný regionální operační program (IROP), který přinese další příležitosti, jak zlepšit život v  Královéhradeckém, Pardubickém a Libereckém kraji. K tomu má sloužit více než 4,6 miliard eur. A já věřím, že další dílky skládačky, v podobě nových projektů, postupně přispějí ke zvýšení kvality života v severovýchodních Čechách.

To nej z ROP Severovýchod �������������������������������������������������������������������������������������2 Dobrá a špatná praxe��������������������������������������������������������������������������������������������3–4 Projekty v Libereckém kraji��������������������������������������������������������������������������������5–6 Projekty v Královéhradeckém kraji����������������������������������������������������������������7–8 Projekty v Pardubickém kraji������������������������������������������������������������������������� 9–10 IROP aneb 2014+ ������������������������������������������������������������������������������������������������������ 11 Prioritní osy IROP pro období 2014–2020 ���������������������������������������������12–15 Integrované nástroje podpory v IROP �����������������������������������������������������16–17 Úřad Regionální rady a jeho role ve 2014+ �������������������������������������������������� 18 Kam se kraje vrtnou ve 2014+?�������������������������������������������������������������������������� 19 Rozhovor o novém programovém období s 1. náměstkyní ministryně pro místní rozvoj Klárou Dostálovou���������������������������������������������������������������������������������������������������� 20

Zdeněk Vašák ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod

ROP Severovýchod – 94 měsíců změn, rekonstrukcí a modernizací je vidět na každém kroku Výborem Regionální rady bylo od začátku Regionálního operačního programu vyhlášeno 47 výzev a prošlo jím na 1 382 žádostí s požadavky na dotaci téměř 39 miliard korun. Úctyhodné číslo, které ale mnohonásobně převýšilo možnosti programu a  podporu získala prozatím necelá polovina z nich. Protože Regionální operační program v  roce 2015 končí, dobíhají i  poslední výzvy. Aktuálně je možné podávat žádosti o  podporu na  rozvoj regionální silniční infrastruktury do 28. listopadu, na rozvoj regionálních center pak až do 5. ledna 2015. Počet podpořených projektů se bude tedy ještě zvyšovat.

Největší zájem projevili žadatelé o  projekty zaměřené na  rozvoj měst a  obcí, kde podali na  570 žádostí s podporou téměř 16,5 miliardy korun. Na druhém místě v počtu žádostí byly projekty z cestovního ruchu, kterých bylo podáno 454 s žádostí o podporu 10,8 miliard korun. Z  celkové alokace programu pro období 2007–2013 dosahující 18,1 miliardy korun se k 31. říjnu 2014 proplatilo na  účty příjemců téměř 13,3 miliardy korun. K  proplacení zbývající částky necelých 5 miliard korun by mělo dojít nejpozději do února 2016.

Pro maximální vyčerpání alokace využíváme dva nástroje: Prvním z nich jsou takzvané hraniční projekty a projekty ve zvláštním režimu, které zajišťují využití finančních prostředků, jež se do programu vrátí z úspor či korekcí již realizovaných projektů. Druhým nástrojem je převádění volných financí do prioritních os, kde je potenciál dalšího čerpání. I díky těmto nástrojům patří ROP Severovýchod mezi nejméně rizikové programy. S ohledem na certifikované prostředky, tj. prostředky schválené ministerstvem financí, patří ROP Severovýchod mezi trojici nejúspěšnějších operačních programů v České republice. Příspěvky Společenství pro ROP Severovýchod 2007–2013: Počty podpořených projektů

Alokace ROP SV (v Kč)

Proplacené prostředky příjemcům (v Kč)

Zbývá proplatit (v Kč)

Rozvoj dopravní infrastruktury

165

6 871 998 285,00

5 207 951 304,90

1 664 046 980,10

Rozvoj městských a venkovských oblastí

262

6 687 780 849,00

4 509 441 888,96

2 178 338 960,04

Cestovní ruch

169

3 326 847 957,00

2 720 016 018,68

606 831 938,32

Rozvoj podnikatelského prostředí

88

706 503 654,00

451 727 386,84

254 776 267,16

Technická pomoc

42

531 730 656,00

396 497 551,33

135 233 104,67

ROP NUTS II Severovýchod celkem

726

18 124 861 401,00

13 285 634 150,71

4 839 227 250,29

Oblast podpory

Pozn.: V tabulce jsou zahrnuty všechny projekty schválené Výborem Regionální rady včetně projektů technické pomoci. Částky uvádí pouze příspěvek Společenství (dotace za EU), nikoliv celkovou dotaci ROP Severovýchod. K přepočtu částek byl použit kurz 27,00 CZK/EUR. Data platná k 31. říjnu 2014.

1

Nejdelší, nejvyšší, nejpočetnější…vybrali jsme pro vás to nej z ROP Severovýchod 1. Nejvyšší dotace 307 333 040 Kč byla poskytnuta na projekt Moderní železniční vozidla pro Jizerskohorskou železnici. 2. Projekt s nejnižší dotací 105 157,70 Kč byl zatím na P. R. cestovního ruchu města Harrachova. 3.  Nejdelší úsek rekonstruované silnice podpořené dotací je prozatím II/278 Český Dub–Hodkovice v Libereckém kraji v délce 9,91 km s dotací více než 54 milionů korun.

4. V  délce 20,19 km byla postavena nejdelší cyklostezka, a to z Hradce Králové podél Labe na Kuks s dotací přes 52 milionů korun. 5. Od roku 2007 proběhlo na Úřadě Regionální rady Severovýchod několik desítek auditů a kontrol: Kontroly, audity

ukončeno

neukončeno

1. kontroly a audity celkem

77

5

z toho externí kontroly

62

3

z toho Útvar interního auditu (součást ÚRR)

15

2

858

40

2. kontroly ÚORP na místě1 Kontroly územních odborů v místech realizací projektů.

1

6. První žádosti o dotace byly podávány na konci roku 2007: Kraj

Projekt

Datum podání

Požadovaná dotace ROP SV (v Kč)

PCE

Modernizace silnice II/315 Lanškroun - Tatenice

14. 11. 2007

193 325 401,05

HK

Přeložka silnice III/3012 - Úpice

14. 11. 2007

24 733 175,33

LIB

Libštát - rekonstrukce mostu ev. č. 28311-1,2

15. 11. 2007

9 430 157,45

Co všechno se dosud povedlo? Od  začátku realizace programu bylo vytvořeno 471 pracovních míst, rekonstruováno nebo nově vytvořeno 2 028 rekreačních lůžek a v rámci rozvoje měst a obcí bylo revitalizováno více než 115 hektarů ploch včetně návsí či náměstí. Nakoupeno bylo 54 ekologických vozidel, která slouží pro městskou hromadnou dopravu v krajských městech i pro meziměstskou veřejnou dopravu. Železniční tratě brázdí 21 nových vozidel. V rámci obnovy nevyužívaných a zchátralých areálů byly revitalizovány brownfields o rozloze 14,5 hektarů. Rekonstrukce se dočkalo také 223,3 km silnic druhých a třetích tříd.

2

Pro cyklisty a in-line bruslaře bylo postaveno

196 km cyklostezek a cyklotras.

1

Tak vzhůru do pedálů!

3

1

3

Kde příjemci chybují a jak se tomu vyhnout aneb Jak být v dalších letech s žádostmi úspěšnější Složitý proces s  náročnou administrativou. Věta, kterou příjemci dotací říkají poměrně často. V  novém programovém období by podle předpokladů ministerstva pro místní rozvoj mělo být vše jednodušší. I přesto mají žadatelé a následně příjemci dotace možnost mnoho věcí ovlivnit sami. Stačí se řídit několika radami odborníků z Úřadu Regionální rady Severovýchod. A které to jsou?

Než předloží žádost Doporučujeme konzultovat projekty už v době jejich přípravy, tj. před registrací žádosti. Tím lze předejít tomu, aby byl projekt vyřazen při kontrole formálních náležitostí z důvodu, že mezi jeho přílohami bude chybět některá z povinně předepsaných. Pokud totiž poskytovatel dotace při kontrole formálních náležitostí takové pochybení zjistí, vyzve žadatele k doplnění. Zajištění některých příloh je však časově náročnější, žadateli se tak nemusí podařit doložit vše v předepsané lhůtě, což má za následek již zmíněné vyřazení projektu. Naopak u projektů, které jejich předkladatelé v době přípravy na územních odborech konzultovali a získané poznatky využili, byla kontrola formálních náležitostí úspěšně uzavřena, což jim umožnilo se dále ucházet o dotaci a nakonec ji i získat.

Včasná konzultace se vyplatila Centru bez bariér v Nové Pace.

2

Administrace projektu před uzavřením smlouvy Aby vše běželo tak, jak má, je potřeba, aby žadatel s Úřadem Regionální rady komunikoval. Vždy se může stát, že je potřeba odstranit nějaký nedostatek, avšak pokud žadatel nekomunikuje anebo komunikuje pozdě, dochází k prodlužování administrativního procesu před schválením projektu a v krajních případech i k vyřazení projektu pro nesplnění požadavků. Vyhnout se těmto potížím je možné díky spolupráci žadatelů s kvalitními odborníky. Ke zrychlení celého procesu také přispívá, když si žadatel spolu s podáním žádosti už dopředu zjistí, jaké dokumenty je potřeba dodat právě před podpisem smlouvy.

Kontrola veřejných zakázek

Projekt modernizace pardubického letiště patřil při přípravě před podpisem smlouvy o poskytnutí dotace k těm ukázkovým.

Nejobávanější a zároveň nejproblematičtější část celého procesu je kontrola veřejných zakázek. Příjemce má za povinnost předložit Úřadu Regionální rady jako řídícímu orgánu ke  kontrole veřejnou zakázku v  rámci povinných příloh před podpisem smlouvy o poskytnutí dotace anebo si může nechat provést ze strany řídícího orgánu kontrolu před podpisem smlouvy s vítězným uchazečem. Mezi časté závažnější chyby zadavatelů veřejných zakázek patří např. diskriminační zadávací podmínky, dělení zakázek, nedostatečné zveřejnění veřejné zakázky či dodatečných informací, nezákonná hodnotící kritéria (např. smluvní pokuty), výskyt obchodních názvů a z formálních nedostatků pak nekompletní dokumentace k veřejné zakázce anebo chybějící jmenování hodnotící komise. Pro minimalizaci možných potíží je dobré sledovat naše internetové stránky www.rada-severovychod.cz v sekci nejčastější pochybení, kde jsou pravidelně aktualizovány informace ohledně zjištění z kontrol a auditů. Zároveň jsou pro příjemce pravidelně pořádány semináře o veřejných zakázkách.

3

4

Když už je realizace v běhu Během realizace projektu je třeba, aby příjemci předem hlásili jakékoliv změny na  projektu a  realizovali je až po jejich odsouhlasení ze strany poskytovatele dotace. V případě rozsáhlejších nebo komplikovanějších změn je opět vhodné tyto změny konzultovat s  pracovníky Úřadu, aby bylo možné najít nejvhodnější řešení. Ne každou změnu navrhovanou příjemcem je možné schválit. Pokud by příjemce takovou změnu realizoval bez schválení poskytovatelem dotace, má tento postup za následek nezpůsobilost výdajů vynaložených na realizaci této změny a pokud by změny byly takového charakteru, že by měly dopad na výstupy projektu, mohlo by to mít za následek až ukončení smlouvy o poskytnutí dotace.

Při revitalizaci náměstí v Novém Městě nad Metují byla nečekaně odhalena původní studna, která měla za následek změnu původního plánu stavebních prací. Vše bylo ale dopředu konzultováno s pracovníky Úřadu, což zabránilo komplikacím.

Proplacení dotace Aby mohlo dojít k proplacení dotace, respektive jejich částí, musí příjemce předložit kompletní žádost o platbu se všemi náležitostmi. Stává se však, že příjemci při podání této žádosti předloží nekompletní dokumentaci, chybně vyplněné přílohy, anebo také následně nekomunikují s  Úřadem. Často se také stává, že projektový manažer nespolupracuje s účetní projektu, z toho vznikají chyby týkající se investičního a neinvestičního charakteru výdajů, což má za následek krácení způsobilých výdajů. Příjemci by si také měli dát pozor na položky, které nárokují k proplacení, zda byly skutečně provedeny a jsou v souladu s projektem. Odstraňování podobných nedostatků zbytečně prodlužuje délku administrace a tím samotné proplacení dotace. Doporučujeme proto příjemcům, aby se řídili Příručkou pro žadatele a příjemce a v případě nejasností ihned kontaktovali pracovníky Úřadu. Výhodné je také nedrobit zbytečně žádosti o platbu a vhodně je slučovat, jelikož odpadá dvojí administrování pro obě strany.

Pět let poté

6

Ukončením realizace projektu a  jeho slavnostním otevřením sice končí velmi náročné období pro příjemce, avšak začíná mu běžet ještě dalších pět let, během nichž musí dodržet všechny podmínky, které ze smlouvy o poskytnutí dotace vyplývají. Jedná se především o naplnění projektu, tak jak byl schválen. I v tomto tzv. období udržitelnosti musí být veškeré změny, které by měly vliv na  charakter projektu, konzultovány s  pracovníky Úřadu a  následně schváleny Regionální radou jako řídícím orgánem.

4

5

5

Projekty v Libereckém kraji

Od malých obcí a vísek až po krajské metropole. Změnit svou tvář a stát se přívětivější pro své obyvatele se snaží všichni. ROP Severovýchod tak dal starostům a primátorům skvělou příležitost. V Pardubicích vznikl sportovní areál Dašická, Trutnov získal Regionální institut ambulantních psychosociálních služeb. Jenže jeden projekt má své unikum. Ze starých lázní udělali v Liberci supermoderní galerii. Pojďte nakouknout…

Rekonstrukce silnice Frýdštejn–Malá Skála V chráněné krajinné oblasti po svazích Vranovského hřebene jezdí řidiči pohodlněji. Komunikace třetí třídy č. 28724 mezi Frýdštejnem a Malou Skálou prošla kompletní rekonstrukcí. Původní stav byl místy kritický a zcela zde chyběly odvodňovací prvky, takže při velkých deštích stékaly po komunikaci proudy vody. S  rekonstrukcí povrchu komunikace souvisela stavba příkopů a  propustků pro odtok vody, úprava zeleně, obnova opěrných zdí, svodidel i zábradlí. Na  žádost CHKO Český ráj byla do  pásnice svodidel umístěna dřevěná výplň jako krajinotvorný prvek. Celková délka úseku na cestě mezi Libercem a Českým rájem je 4,1 km.

Revitalizace městských lázní na galerijní objekt Příjemce:

Liberecký kraj

Doba realizace:

1. duben 2013 až 31. prosinec 2013

Dotace ROP SV:

43 148 904 Kč

Bývalé městské lázně v  Liberci byly revitalizovány  dle požadavků kladených na moderní galerii. V bývalých lázních tak vznikly prostory pro stálé expozice i  proměnné výstavy, provozní zázemí galerie (pokladna, informace, šatny, kavárna, knihkupectví, toalety, dětský koutek, administrativní a lektorské prostory, depozitář, dílna, fotoateliér aj.). Výstavní část se přizpůsobila pro pohodlný bezbariérový pohyb mezi expozicemi. Nově postavený depozitář byl na  jaře 2014 oceněn Klubem za  starou Prahu jako nejzdařilejší novostavba v historickém prostředí v roce 2013. Hlavní cenu získala galerie také v Grand Prix architektů – v kategorii Národní cena pro architekturu v roce 2014. Zatím posledním oceněním byl titul Stavba roku Libereckého kraje pro rok 2014.

Příjemce:

Statutární město Liberec

Doba realizace:

1. srpen 2011 až 15. září 2013

Dotace ROP SV:

292 226 016 Kč

5

Magnetická rezonance pro nemocnici v Jablonci nad Nisou Jablonecká nemocnice má díky evropské dotaci moderní pracoviště magnetické rezonance, které je součástí radiodiagnostického oddělení. Moderní zařízení je využíváno pro základní vyšetření CMP - krvácení do mozku a mozkové infarkty, zhoubné nádory a jejich metastázy, poškození páteře, výhřezy plotének, onemocnění a úrazy pohybového aparátu, poškození vazů a menisků velkých kloubů, infekční onemocnění mozku, míchy a kloubů, dále kardiologická onemocnění a  vyšetření orgánů dutiny břišní, žlučových cest. V  neposlední řadě slouží k vyšetření pacientů s podezřením na roztroušenou sklerózu. Pracoviště se skládá z vyšetřovny s přístrojem, řídícího zázemí, technické místnosti magnetické rezonance, prostoru ke  zpracování výsledků vyšetření a  šaten pro pacienty. Příjemce:

Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o.

Doba realizace:

15. prosinec 2008 až 30. červen 2009

Dotace ROP SV:

43 053 072 Kč

Sportoviště základních škol Aloisina Výšina a Švermova v Liberci Oba sportovní areály u libereckých základních škol, které postupně dosluhovaly, se změnily k nepoznání. Stará betonová plocha s místy prorůstající trávou zmizela a nahradil ji atletický ovál s umělých povrchem spolu s dalšími hřišti pro volejbal, basketbal anebo plážový volejbal. Nechybí ani sektor pro vrh koulí nebo pro skok do dálky. „Děti jsou nadšené, nejen naše školní. Odpoledne stojí před brankou ve frontě a čekají, kdy už je správce pustí dovnitř,“ řekla Jarmila Hegrová, ředitelka ZŠ Švermova. U obou škol také vzniklo dětské hřiště s pískovištěm či průlezkami. To ocení nejen menší děti z družiny, ale také maminky s dětmi z okolí. Sportovní areály jsou totiž přístupné i široké veřejnosti.

6

Příjemce:

Statutární město Liberec

Doba realizace:

1. říjen 2013 až 15. červenec 2014

Dotace ROP SV:

16 555 293 Kč

Projekty v Královéhradeckém kraji

Projektů, které pomohly k lepší a bezpečnější dopravě v regionu severovýchodních Čech, je celá řada. Od stovek kilometrů zrekonstruovaných silnic II. a III. třídy, přes mosty, nádraží ve Svobodě nad Úpou či České Třebové až po Zelenou cyklomagistrálu Ploučnice. Jeden však přeci jen dominuje. Je jím rekonstrukce lanové dráhy na Sněžku. Tak nasedat a jedééééém.

Lanovka na Sněžku Zatímco dřív byl výstup na nejvyšší horu České republiky skutečně o překonání sebe sama, dnes už k výhledu do širokého okolí mohou milovníci přírody dospět po pohodlném svezení. Od prosince 2013 se opět po kompletní rekonstrukci otevřela lanovka na Sněžku. Městu se na tuto dopravní stavbu, která je pro něj klíčová vzhledem k obsluze objektů těsně pod vrcholem, podařilo získat dotaci z ROP Severovýchod. Stavba je však bonusem i pro všechny, kteří se nechtějí na  vrchol trmácet po svých. Stařičké sedačky vystřídaly pohodlné „gondoly“, jak jsou čtyřmístné uzavřené kabinky nazývány. Za hodinu dokážou přepravit až 250 lidí. Kromě výměny technologie lanovky se v rámci projektu prodloužil i spodní úsek trasy. Zcela nová je stanice v Peci pod Sněžkou, stanice na Růžové hoře i na vrcholu Sněžky prošly rekonstrukcí. Jízda pod vrchol zabere 14 minut. Příjemce:

Město Pec pod Sněžkou

Doba realizace:

1. září 2011 až 31. březen 2014

Dotace ROP SV:

234 385 363 Kč

Šimkovy sady v Hradci Králové Ještě před třemi lety byly Šimkovy sady místem, kam mnoho Hradečanů či turistů nezavítalo. Dnes je tento rozsáhlý park v centru Hradce Králové, který architekt Josef Gočár v roce 1925 navrhl v anglickém stylu, se svými unikátními vodními zahradami a dalšími zajímavými prvky jedinečným místem odpočinku. Nově si tady na své přijdou bruslaři či cyklisté, kteří mohou vyrazit na zpevněné části cyklostezek, vybudováno bylo i dětské hřiště, řada laviček a grilů láká k trávení příjemného odpoledne. „Za zajímavost Šimkových sadů považuji z technického hlediska unikátní přívod vody do všech jezer. Vybudovali jsme systém potrubí, který přivádí vodu z  Labe, ale zároveň ji dokáže stejným potrubím odvádět zpět,“ objasnil architekt Pavel Zadrobílek. To vše se mohlo uskutečnit také díky dotaci z ROP Severovýchod. Příjemce:

Statutární město Hradec Králové

Doba realizace:

15. červen 2012 až 30. listopad 2013

Dotace ROP SV:

33 712 393 Kč

7

Od chátrajících objektů, muzeí či hradů k novým prostorům, které přímo vyzývají návštěvníky ke vstupu. Evropské peníze pomohly také k rozvoji cestovního ruchu. Nové je Muzeum Čtyřlístku nedaleko Máchova jezera, ztracený lesk získal hlinecký Betlém. Avšak jedinečným místem, které podává historii starou 300 let trochu netradičním způsobem, je Muzeum krajky ve Vamberku. S těmi paličkami se to snad nikdy nenaučím…

Muzeum krajky ve Vamberku Tradici paličkování krajek starou více než tři staletí přibližuje Muzeum krajky ve Vamberku, které je chráněnou kulturní památkou a  také ojedinělou institucí zaměřenou na prezentaci tohoto řemesla. Objekt muzea prošel celkovou rekonstrukcí. Nově v něm návštěvníci najdou moderní expozici, která byla rozšířena o jedno podlaží a audiovizuální technika poskytne mnohem větší zážitek. Navíc vznikl také interaktivní koutek, kde si krajkářské řemeslo může každý vyzkoušet. Objekt je přístupný i hendikepovaným. Příjemce:

Muzeum a galerie Orlických hor

Doba realizace:

31. leden 2012 až 15. prosinec 2013

Dotace ROP SV:

25 849 164 Kč

Střední škola polygrafická ve Velkém Poříčí V  celém regionu severovýchodních Čech je Střední škola propagační tvorby a polygrafie ve Velkém Poříčí na Náchodsku jedinou, která vzdělává budoucí tiskaře. Bez pomoci evropských dotací by však studenti neměli možnost naučit se pracovat s moderní technologií, jež firmy v tomto oboru běžně používají. Necelými třemi miliony korun tak pomohl ROP Severovýchod k  nákupu čtyřbarvového tiskařského stroje, který nahradil do  té doby využívaný dvoubarvový stroj. Studentům se tak otevřel nový prostor v  jejich vzdělávání a  především následně v jejich uplatnění na trhu práce.

8

Příjemce:

Střední škola propagační tvorby a polygrafie, Velké Poříčí

Doba realizace:

1. leden 2009 až 30. srpen 2009

Dotace ROP SV:

2 824 699 Kč

Projekty v Pardubickém kraji Nákup autobusů pro MHD Chrudim Šest nových autobusů využívají od  konce srpna 2011 cestující MHD v  Chrudimi. Všechny vozy jsou vybaveny elektronickou informační tabulí, vnitřním hlásičem zastávek, hlásičem pro nevidomé a  také modelem pro dálkové sledování polohy vozidla. Maminky s kočárky, vozíčkáři a další cestující se sníženou schopností pohybu vítají mechanickou plošinu instalovanou u  prostředních dveří. „Podle našeho názoru se jedná o výrazný skok v kvalitě chrudimské veřejné dopravy. Oproti předcházejícímu typu se jedná o autobus plně nízkopodlažní, moderní konstrukce, splňující nejtvrdší emisní normy – a to všechno ve velmi líbivém kabátě,“ uvedl ředitel společnosti Veolia Transport Východní Čechy Jindřich Poláček. Příjemce:

Veolia Transport Východní Čechy a.s.

Doba realizace:

1. únor 2011 až 31. srpen 2011

Dotace ROP SV:

9 846 263 Kč

Rekonstrukce centra volnočasových aktivit v Nekoři Hokejový stadion, v zimě s přírodním ledem, během roku využitelný pro hokejbal a další sporty, asfaltové hřiště na tenis s tréninkovou zdí, mini skate park, koše na  streetball anebo stůl na  venkovní stolní tenis. V  areálu v  Nekoři se mohou vyžít registrovaní i rekreační sportovci. A nejen oni. Projekt pamatoval také na příznivce kulturních akcí, kterým slouží nové podium i hlediště s přístupovým schodištěm. Děti zase oceňují prolézačky a skluzavku, místní spolky využívají kompletně zrekonstruované zázemí s klubovními prostory. Areál byl oceněn zvláštním uznáním za účelně řešené venkovské sportoviště v soutěži Stavba roku Pardubického kraje 2011.

Příjemce:

Obec Nekoř

Doba realizace:

1. březen 2009 až 31. říjen 2010

Dotace ROP SV:

16 341 482 Kč

9

Škola základ života. Tvrzení, které nepozbyde pravdy, avšak k jeho naplnění je třeba, aby byly školy moderní a šly s dobou. To se také díky podpoře z ROP Severovýchod podařilo. Lepší zázemí tak mají budoucí kuchaři či cukráři na SŠ informatiky a služeb ve Dvoře Králové nad Labem, modernější technologie získali studenti Střední uměleckoprůmyslové školy v Turnově. Za zmínku ale rozhodně stojí také odborné vzdělávací centrum na SOŠ a SOU automobilové v Ústí nad Orlicí. Račte se vzdělávat!

SOŠ automobilní a SOU automobilní Ústí nad Orlicí – Odborné vzdělávací centrum Hala číslo 3 ve středisku praktické výuky v ústeckoorlické čtvrti Hylváty dostala úplně nový kabát. Došlo k zateplení fasády, k výměně oken a topení. Realizovala se také kompletní výměna podlah a pořídilo se nové materiálně-technické vybavení a  zařízení. Celkovým výstupem projektu tak jsou moderní výukové prostory vybavené a  zařízené pro praktickou výchovu, která absolventům umožňuje snazší vstup do  prvního zaměstnání. Škola čerpala evropské prostředky z ROP Severovýchod také na další projekt – investice do modernizace stávajících prostor a do pořízení základního vnitřního vybavení a nových technologií podpořila zavedení nového školního vzdělávacího programu a certifikovaného výstupu na konci každého školního roku. Příjemce:

Pardubický kraj

Doba realizace:

1. červenec 2009 až 30. listopad 2009

Dotace ROP SV:

12 291 552 Kč

10

Zvýšení atraktivity zámku v Pardubicích Pardubický zámek je od roku 2010 zařazen na seznamu národních kulturních památek. Velmi cenné jsou zejména rytířské sály či nedávno znovu otevřená kaple Tří králů z přelomu 15. a 16. století. Tvůrci projektu financovaného z ROP Severovýchod mysleli i na vytvoření nové historické a archeologické expozice ve stávajících výstavních prostorách. Součástí projektu je také doplnění vnitřního informačního systému, ozvučení výstavních prostor, zřízení mobilního pódia pro pořádní kulturních akcí, oživení zámeckých valů, parkánu či nádvoří.

Příjemce:

Pardubický kraj

Doba realizace:

1. září 2011 až 30. červen 2015

Dotace ROP SV:

18 500 512 Kč

Integrovaný regionální operační program se představuje Dohoda o  partnerství uzavřená mezi Českou republikou a  Evropskou komisí na konci srpna 2014 narýsovala podobu čerpání evropských dotací pro období 2014–2020. Podle ní může Česká republika využít až 22 miliard eur, které budou k  dispozici prostřednictvím dvaceti operačních programů, mezi něž patří například:

OO OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OO OP Výzkum, vývoj a vzdělávání OO OP Zaměstnanost OO OP Doprava OO OP Životní prostředí

Ve  srovnání s  ROPy bude IROP podporovat například složky integrovaného záchranného systému, sociální podniky, zateplování budov nebo modernizaci a výstavbu mateřských škol bez ohledu na velikost obce. Naopak z velké části skončí dotace pro infrastrukturu cestovního ruchu či občanské vybavenosti. O  příspěvek z  IROP mohou podle konkrétních aktivit žádat zejména obce, města, kraje a  dobrovolné svazky obcí i  jimi zřizované organizace, nestátní neziskové organizace a další subjekty v návaznosti na konkrétní specifické cíle.

Základní výčet podporovaných aktivit v IROP: Prioritní osa / alokace

Specifický cíl

1. Infrastruktura / 1,6 mld. EUR

silnice

OO Program rozvoje venkova OO OP Přeshraniční spolupráce mezi ČR a Polskem* Integrovaný regionální operační program (IROP) navazuje na sedm Regionálních operačních programů a částečně na Integrovaný operační program z programového období 2007–2013. Jeho prioritou je vyvážený rozvoj území, zlepšení veřejných služeb a veřejné správy a zajištění udržitelného rozvoje v obcích, městech a regionech.

veřejná doprava integrovaný záchranný systém 2. Lidé / 1,7 mld. EUR

sociální začleňování sociální podnikání zdravotnictví vzdělávání zateplování

3. Instituce / 0,8 mld. EUR

památky elektronizace veřejné správy územní plány

IROP je se svými 4,6 miliardami EUR druhým největším operačním programem v novém období.

4. Rozvoj venkova / 0,4 mld. EUR

projekty MAS agenda MAS

Pátá prioritní osa Technická pomoc je určena pro zajištění řízení a implementace programu.

* Pozn.: Více informací o jednotlivých operačních programech se můžete dozvědět na webových stránkách ministerstva pro místní rozvoj www.s-f.cz. Jedná se o návrh operačních programů, který v době vydání této publikace dosud nebyl schválen Evropskou komisí.

11

Prioritní osa 1 – Infrastruktura aneb konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony

Specifický cíl 1.1: Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a  rozvoje sítí regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T Alokace: 945 mil. EUR, tj. 20,4 % z alokace IROP Podporované typy projektů: rekonstrukce, modernizace, výstavba silnic a obchvatů (II. a výjimečně III. tříd), komunikace ve městech s ITI a IPRÚ, doplňková zeleň, prvky s účelem snížení fragmentace krajiny Příjemci: kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji

Specifický cíl 1.2: Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy Alokace: 472,5 mil. EUR, tj. 10,2 % z alokace IROP Podporované typy projektů: výstavba a  rekonstrukce přestupních terminálů, nákup nízkoemisních, nízkopodlažních vozidel, aplikace moderních technologií v dopravě, pořízení plnících a dobíjecích stanic, výstavba a rekonstrukce cyklostezek a  cyklotras, zvyšování bezpečnosti železniční, silniční, cyklistické a pěší dopravy, doplňková zeleň Příjemci: kraje, obce, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí, provozovatelé dráhy nebo drážní dopravy, dopravci ve  veřejné linkové dopravě, Ministerstvo dopravy ČR, subjekty zajišťující dopravní obslužnost

12

Specifický cíl 1.3: Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof Alokace: 150,5 mil. EUR, tj. 3,3 % z alokace IROP Podporované typy projektů: posílení odolnosti staveb, ve kterých jsou složky IZS dislokovány, vybudování nových dislokací základních složek IZS (s ohledem na požadavek reakční doby), vybavení složek IZS technikou, modernizace vzdělávacích a výcvikových středisek pro složky IZS Omezení: základní složky IZS, první aktivita jen ve  velmi omezeném území, kde dochází k mnohočetnému výskytu klimatických, antropogenních a technologických rizik Příjemci: základní složky integrovaného záchranného systému, organizační složky státu a jimi zřizované nebo zakládané organizace, které zajišťují vzdělávání a výcvik složek IZS

Prioritní osa 2 – Zaměřeno na lidi aneb zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů

Specifický cíl 2.1: Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi

Specifický cíl 2.3: Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotnických služeb a péče o zdraví

Alokace: 337,8 mil. EUR, tj. 7,3 % z alokace IROP Podporované typy projektů: poskytování komunitní péče, infrastruktura pro terénní, ambulantní a nízkokapacitní pobytové formy sociálních, zdravotnických a návazných služeb pro osoby sociálně vyloučené či ohrožené chudobou a sociálním vyloučením, komunitní centra, sociální bydlení

Alokace: 283,5 mil. EUR, tj. 6,1 % z alokace IROP Podporované typy projektů: modernizace infrastruktury vysoce specializované péče (národní síť specializovaných pracovišť) a  návazné péče v  nemocnicích s alespoň 4 základními obory péče (gynekologie a porodnictví, pediatrie, chirurgie a vnitřní lékařství) s minimálním počtem 300 lůžek a splňující kritérium spádovosti, transformace poskytování psychiatrické péče

Příjemci: nestátní neziskové organizace, organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí

Příjemci: téměř shodné jako u specifického cíle 2.1., žádat mohou i příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem zdravotnictví ČR, subjekty poskytující veřejnou službu v oblasti zdravotní péče

Příjemci podpory určené na sociální bydlení: obce a nestátní neziskové organizace, církve, církevní organizace

Specifický cíl 2.4: Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení

Specifický cíl 2.2: Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání

Alokace: 472,5 mil. EUR, tj. 10,2 % z alokace IROP Podporované typy projektů: úprava budov a  odborných učeben, vybavení nábytkem a  pomůckami pro vzdělávání dětí, žáků a  studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, připojení k internetu ve školách

Alokace: 25,5 mil. EUR, tj. 0,6 % z alokace IROP Podporované typy projektů: výstavba, rekonstrukce, rozšíření a vybavení sociálních podniků Příjemci: téměř shodné jako u specifického cíle 2.1., žádat mohou i osoby samostatně výdělečné činné, malé a střední podniky

V oblasti 2.5 mohou žádat o dotaci vlastníci bytových domů i  společenství vlastníků bytových jednotek, pokud daný objekt disponuje aspoň čtyřmi byty.

Příjemci: školy a školská zařízení v oblasti předškolního, základního a středního vzdělávání a vyšší odborné školy, školy a školská zařízení, další subjekty podílející se na realizaci vzdělávacích aktivit, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi

Specifický cíl 2.5: Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení Alokace: 622,8 mil. EUR, tj. 13,5% z alokace IROP Podporované typy projektů: zateplování, výměna a rekonstrukce oken, pasivní vytápění a  chlazení, rekuperace, výměna zdroje tepla za  ekologicky šetrné zdroje

13

Prioritní osa 3 – Přívětivý region s kulturním dědictvím

aneb dobrá správa území a efektivnější veřejné instituce

Specifický cíl 3.1: Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví

Specifický cíl 3.3: Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje

Alokace: 425,3 mil. EUR, tj. 9,2 % z alokace IROP Podporované typy projektů: revitalizace národních kulturních památek, památek zapsaných na  seznamu UNESCO anebo kandidátů na  zápis do  tohoto seznamu, revitalizace památek ve vesnických a městských památkových rezervacích, veřejná infrastruktura pro zpřístupnění a zatraktivnění kulturního a přírodního dědictví, zatraktivnění parků a zahrad u národních kulturních památek, uchování a zefektivnění správy sbírek, mobiliárních a knihovních fondů a také projekty ke zpřístupnění těchto sbírek a fondů veřejnosti

Alokace: 94,5 mil. EUR, tj. 2 % z alokace IROP Podporované typy projektů: pořízení územních plánů, regulačních plánů a územních studií

Příjemci: organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí, nestátní neziskové organizace, zájmová sdružení právnických osob, církve a náboženské společnosti, organizace zřizované nebo zakládané církvemi a náboženskými společnostmi a fyzické osoby

Specifický cíl 3.2: Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů Alokace: 282 mil. EUR, tj. 6,1 % z alokace na IROP Podporované typy projektů: elektronizace veřejné správy, rozvoj systémů eGovernmentu, modernizace a  vytváření nových informačních a  komunikačních systémů pro specifické složky IZS a veřejnou správu, zvýšení kybernetické bezpečnosti orgánů veřejné moci a zajištění bezpečného sdílení dat Příjemci: organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, státní organizace

14

Příjemci: obce, kraje

V  tomto programovém období už nebude podporován masivně cestovní ruch. Namísto penzionů, hotelů či běžné turistické infrastruktury budou dotace putovat k národním kulturním památkám.

Prioritní osa 4 – Rozvoj venkova aneb komunitně vedený místní rozvoj Specifický cíl 4.1: Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu Alokace: 303,9 mil. EUR, tj. 6,6 % z alokace IROP Podporované typy projektů: Projekty v  rámci specifických cílů 1.2, 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 3.1 a  3.3 realizované v rámci SCLLD. Podpora bude zaměřena na venkovské oblasti se schválenou strategií komunitně vedeného místního rozvoje tvořené správními územími obcí s méně než 25 000 obyvateli. Velikost MAS nebude menší než 10 000 obyvatel a nepřekročí hranici 100 000. Projekty se budou realizovat v souladu s územní dimenzí, vymezenou pro jednotlivé specifické cíle Podmínka: projekty realizované v  území MAS naplňují schválené strategie komunitně vedeného místního rozvoje Příjemci: subjekty, které realizují projekty v rámci schválených strategií komunitně vedeného místního rozvoje na území MAS. Kategorie příjemců jsou specifikovány v jednotlivých specifických cílech IROP

Specifický cíl 4.2: Posílení kapacit komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zlepšení řídících a administrativních schopností MAS Alokace: 74,1 mil. EUR, tj. 1,6 % z alokace IROP Podporované typy projektů: přípravná a  podpůrná činnost MAS – budování kapacit, odborná příprava, vytváření sítí za  účelem vypracování a  provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje Příjemci: MAS se schválenou strategií, které mají jednu z následujících právních forem: OO OO OO OO

obecně prospěšná společnost podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů, spolek podle § 214 a podle § 3045 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ústav podle § 402 zákona č. 89/2112 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zájmové sdružení právnických osob podle § 20 písm. f ) zákona č. 4/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

15

Integrované nástroje rozvoje území – jedna z novinek v programovém období 2014–2020 Jedním z nejvýraznějších rozdílů odlišujících Regionální operační programy od nově se rozbíhajícího Integrovaného regionálního operačního programu jsou tzv. integrované nástroje. Doposud se příjemci setkali pouze s Integrovaným plánem rozvoje měst (IPRM), který bude pro nové programové období nahrazen hned třemi integrovanými nástroji: Integrované územní investice (ITI), Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) a Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Celková alokace na integrované nástroje činí 29 % prostředků pro IROP. Jejich realizace je zajištěna prostřednictvím integrovaných strategií území a projekty v nich schválené musí respektovat podmínky daného programu. Integrované územní investice V  rámci České republiky bylo vymezeno sedm metropolitních oblastí – Hradecko-pardubická, Olomoucká a  Ústecko-chomutovská aglomerace, Pražská, Plzeňská, Brněnská a  Ostravská metropolitní oblast. Každá z  těchto oblastí zpracovává svou integrovanou rozvojovou strategii a  investiční plány vycházející z potřeb daného území. A každá z nich bude mít k dispozici určitý obnos finančních prostředků z  fondů Evropské unie k  jejich realizaci, z  celkových 65 miliard korun vyhrazených pro všechny ITI. Projekty, naplňující cíle příslušné integrované strategie, budou podpořeny z Evropských strukturálních a investičních fondů prostřednictvím operačních programů IROP (Integrovaný operační program), OP VVV (Výzkum, vývoj a vzdělávání), OP PIK (Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost) a OP PPR (Praha – pól růstu). Výhodou bude možnost kombinovat investiční a  neinvestiční projekty napříč jednotlivými oblastmi podpory a operačními programy.

Co se chystá v Hradecko-pardubické aglomeraci? Rozvoj dopravy, podpora životního prostředí, vzdělávání, posílení konkurenceschopnosti, či spolupráce škol a firem v oblasti vědy a výzkumu jsou prioritou Pardubic a Hradce Králové v programovém období 2014–2020. Nejen Hradec Králové a  Pardubice, ale i  města ze širší aglomerace jako jsou

16

Chrudim, Lázně Bohdaneč, Přelouč, Holice, Chlumec nad Cidlinou, Hořice, CLLD Týniště nad Orlicí, Nechanice nebo Jaroměř budou usilovat o  získání financí 27,4 % ITI z Evropské unie prostřednictví ITI. Celkem 49,3 % je na  území „Hradubické“ aglomerace IPRÚ 145 obcí s více než 335 tisíci obyvateli. 23,3 % V  plánu jsou nové parkovací domy pro  automobily i  kola, cyklostezka spojující Hradec Králové a  Pardubice, nová Alokace pro integrované nástroje nabíjecí místa pro elektromobily a  eleka jejich rozdělení na ITI, IPRÚ a CLLD trokola, nákup elektrobusů nebo inteligentní dopravní systém. Obnovy by se mohly dočkat také Gayerovy kasárny v  Hradci Králové. A  ani menší města nezahálejí. Například v Chlumci nad Cidlinou by rádi dokončili protipovodňová opatření. Nemalý důraz bude kladen na zlepšení životního prostředí ve městech a vzdělání obyvatel s následným využitím jejich znalostního a inovačního potenciálu v praxi. Prioritou je zajistit, aby v roce 2022 bylo území Hradecko-pardubické aglomerace konkurenceschopnou metropolitní oblastí respektující trvale udržitelný rozvoj.

Integrované plány rozvoje území IPRÚ navazuje na model Integrovaných plánů rozvoje měst aplikovaný v Regionálních operačních programech a  v  Integrovaném operačním programu v  letech 2007-2013. Konkrétně se bude týkat krajských měst, která nespadají do ITI – v regionu Severovýchod to je Liberec (řadí se k němu i Jablonec nad Nisou), dále pak České Budějovice, Jihlava, Karlovy Vary a Zlín. Začleněna sem bude také Mladá Boleslav. Tato města by mohla vyčerpat mezi lety 2014– 2020 až 11 miliard korun. Oproti IPRM umožňuje IPRÚ zaměření na širší funkční území bez ohledu na administrativní hranice města. Třetí úrovní integrovanosti je potom možné financování z více operačních programů.

39 obcí a více než 196 tisíc obyvatel… …žije na  území Liberecko-jablonecké aglomerace. Těch se dotknou nejvíce projekty zamýšlené v rámci IPRÚ v letech 2014–2020. Mezi jinými by mělo dojít ke zlepšení dopravního napojení oblasti na  Mladou Boleslav a  Prahu, které představuje jednu z  nejdůležitějších dopravních tepen Libereckého kraje. V  plánu je obnova vozového parku veřejné dopravy a výstavba dobíjecích stanic pro elektromobily, výstavba cyklostezek a další projekty zlepšující dopravní obslužnost území s důrazem na ochranu životního prostředí. K prosperitě a konkurenceschopnosti oblasti by měl přispívat i stabilní trh práce s rovnými příležitostmi pro všechny. S tím souvisí i úzká spolupráce s místními podnikateli a velkými zaměstnavateli v regionu. V plánech nechybí ani zlepšení zdravotnické péče včetně její snadné dostupnosti, zajištění sociální péče a kvalitního vzdělávání.

Komunitně vedený místní rozvoj Úzce zaměřený integrovaný nástroj CLLD bude aplikován na území Místních akčních skupin (MAS) tvořeném správními územími obcí s méně než 25 000 obyvateli. Jeho výhodou je znalost místa realizace projektů, potřeb obyvatel, slabých a silných stránek oblasti. Územně se CLLD mohou, a nejspíše i budou, překrývat s ITI a IPRÚ. MAS vznikají společným partnerstvím veřejného a soukromého sektoru ve venkovských oblastech, jsou odděleny od  vedoucí autority státu a  jsou založeny na  spolupráci veřejné správy, podnikatelů a  neziskových organizací včetně škol, církví a  jednotlivých občanů.

Vymezení aglomerace Hradec Králové – Pardubice

MAS vznikají na základě potřeb daného území, nemusí tedy vždy respektovat hranice krajů. Dle potřeby se uvádí příslušnost MAS podle místa sídla organizace. V regionu Severovýchod bylo k srpnu 2014 celkem 34 místních akčních skupin. 17

„Slyšel jsem, že v každém regionu

budou nějaké Evropské domy… Co by to prosím mělo být?“

Úřad Regionální rady čekají změny. V IROP však bude fungovat dál! V programovém období 2007–2013 byly Regionální operační programy řízeny regionálními radami, které měly pravomoc nastavit, řídit a administrovat systém implementace evropských prostředků. Výkonnými orgány regionálních rad (RR) jsou jejich úřady, které celý dotační proces zajišťovaly. Pro nastávající období se situace změní. Ale ne tak zásadně. Jednotlivé ROPy budou nahrazeny společným Integrovaným regionálním operačním programem a řídicí roli převezme ministerstvo pro místní rozvoj. Z regionálních rad se stanou takzvané zprostředkující subjekty, které budou vykonávat řadu činností spojených s dotační agendou. A nejen to. Mnohaleté odborné zkušenosti pracovníků regionálních rad jsou využívány i při přípravě celého systému čerpání dotací prostřednictvím IROP. Pro žadatele a příjemce z našeho regionu se nic zásadního nezmění. Dál budou konzultovat své projektové záměry tak, jak byli zvyklí dosud, tedy s pracovníky Úřadu Regionální rady Severovýchod v příslušných krajských městech. Své projekty do IROP budou předkládat na Úřad, jehož zaměstnanci provedou základní hodnocení a  kontrolu. Konečný výběr projektů však bude v  gesci řídicího orgánu, tedy ministerstva. Úřad bude dál provádět kontrolu projektů na místě, přijímat monitorovací zprávy a žádosti o platby, ale peníze budou k příjemcům putovat přímo z ministerstva. Ministerstvo pro místní rozvoj má také záměr vybudovat jedno společné místo v  každém krajském městě, kde budou sídlit instituce zabývající se dotacemi z fondů Evropské unie. Takzvané Evropské domy budou pro žadatele a příjemce evropských dotací znamenat velký přínos, protože budou mít vše pod jednou střechou.

18

Kam se kraje vrtnou? Plány na rozvoj už mají připravené… Martin Půta

hejtman Libereckého kraje

Kolik finančních prostředků bude moci Liberecký kraj v  IROP čerpat, nelze v  současné Liberec době přesně říci. Lze ale předpokládat, že to bude v řádu jednotek miliard korun. Budeme pokračovat zejména v  rekonstrukci silniční infrastruktury a  zateplování objektů ve  vlastnictví kraje. Rezort dopravy ve spolupráci s Krajskou správou silnic Libereckého kraje připravil Hradec Králové první předběžný seznam projektů navržených na přípravu do IROP. Celkem bylo vybráno 26 akcí na silnicích ve vlastnictví kraje s celkovým odhadem stavebních nákladů ve výši cca 2,52 miliardy korun. Odhad finanční potřeby na  přípravu navržených projektů do  IROP je 60 miliónů korun. Další projekty se budou Pardubice týkat nákupu přístrojů do nemocnic, strojů a přístrojů do škol, transformace dalších zařízení sociálních služeb a podpory vzdělávání především v technických oborech. Připravujeme vybudování podnikatelského inkubátoru a podporu transferu výsledků výzkumu prostřednictvím inovačních voucherů.

Lubomír Franc 

hejtman Královéhradeckého kraje

Uvědomujeme si, že systém poskytování evropských prostředků bude v nadcházejícím období zcela odlišný. Na druhou stranu, byli a jsme velmi úspěšní při čerpání prostředků z ROP Severovýchod v současném období a to samé chceme dodržet i pro příští roky. Už teď jsme dali dohromady velký seznam projektů, kde je nositelem především Královéhradecký kraj. Pro představu, jen pro IROP bychom byli nositeli projektů za 5,5 miliardy korun. Vytipované záměry na budoucí období do roku 2020 se dotýkají všech krajských odvětví – dopravy, zdravotnictví, sociálních věcí, školství, kultury, ale i otázky nezaměstnanosti nebo třeba životního prostředí. Nejnákladnější oblastí s nejvíce projekty je tradičně doprava. V  oblasti zdravotnictví by kraj investoval nejen do  náchodské nemocnice, ale připravuje se i  projekt na  laboratoře a oddělení onkologie v jičínské nemocnici nebo na laboratoře v trutnovské nemocnici.

Martin Netolický 

hejtman Pardubického kraje

V novém programovém období došlo v IROP k zúžení oblastí. Například se nám zmenšuje prostor pro investice do silnic II. a III. třídy anebo již nebude podporován cestovní ruch. Nicméně i přesto už máme jasno, jak bychom chtěli kraj dál rozvíjet. Na základě dosavadních jednání má Pardubický kraj jako příjemce dotace ambice realizovat v programovém období 2014–2020 projekty ve výši více než sedm miliard korun. Jen v rámci IROP by se mohlo jednat o částku více než čtyři miliardy korun. Finanční prostředky by směřovaly zejména do oblasti dopravy (např. integrovaný dopravní systém), zachování kulturního a přírodního dědictví (např. pardubický zámek, krajská knihovna a jiné), oblastí školství, sociálních služeb, zdravotnictví a dalších. Velká část finančních zdrojů bude investována do zateplení budov a objektů v majetku kraje. Pardubický kraj také počítá s předkládáním neinvestičních projektů v oblasti školství a sociálních služeb.

19

„K  žadatelům bude IROP přívětivější. Administrativa se zjednoduší“ Stála u  zrodu Centra evropského projektování v  Hradci Králové. V  problematice evropských fondů se cítí jako ryba ve  vodě. KLÁRA DOSTÁLOVÁ dnes působí jako 1. náměstkyně ministryně pro místní rozvoj a dál se stará o problematiku čerpání prostředků z unijní pokladny. „Budeme se snažit nastavit uživatelsky příjemné prostředí. Chceme, aby evropské fondy nebyly strašákem, ale naopak prospěšné pro celou Českou republiku,“ říkala, když letos v únoru odcházela na ministerstvo. Do jaké míry se podaří naplnit její vizi, ukáže až čas, ale s čím mohou žadatelé počítat v novém programovém období 2014–2020? V uplynulém programovém období existovalo sedm samostatných Regionálních operačních programů (ROP). Nyní bude fungovat jeden společný program, takzvaný Integrovaný regionální operační program (IROP), kde budou jednotlivé regionální rady zprostředkujícími subjekty. Jaké vidíte výhody v zapojení regionálních rad do tohoto systému? Čeho si velice cením, je dnes už samozřejmé zapojení regionálních rad do procesu implementace IROP. V regionech dnes už více než sedm let pracují desítky skvělých odborníků na evropské fondy, kteří se nyní aktivně a zodpovědně zapojují do společné práce při nastavení takto ambiciózního programu. Východiskem pro zapojení regionálních rad je návrh novelizace zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Novelizace představuje legislativně upravený předpoklad pro fungování a zachování regionálních rad v podobě zprostředkujícího subjektu pro IROP. V současné době je zákon v poslanecké sněmovně. Když už jsme u  výhod, pojďme rozebrat i  možná negativa zapojení jednotlivých rad. Jaká jsou a jak se s nimi Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vypořádá? Na  přímou otázku přímá odpověď. Jde o  složitou implementační strukturu, kterou bude nutné obhájit před Evropskou komisí. Systém řízení několika organizací bude velmi náročný a bude vyžadovat absolutní disciplínu, tak, aby ministerstvo naplnilo pro žadatele jednotné metodické prostředí. Proto také budou kontrakty mezi MMR jako řídícím orgánem a  regionálními radami postaveny na  veřejnoprávních smlouvách, které budou v  případě neplnění úkolů daných řídícím orgánem IROP obsahovat i pokuty a sankce. Ale nemalujme čerta na zeď.

20

Dá se očekávat, že objem evropských financí směřující do  IROP bude větší anebo menší než tomu bylo v případě Regionálních operačních programů? Jak by mělo vypadat jejich rozdělení do jednotlivých oblastí republiky? Integrovaný regionální operační program je pro programové období 2014–2020 nástupcem Regionálních operačních programů a  Integrovaného operačního programu. Je druhým největším program v  České republice co do objemu spravovaných prostředků. Zúžení do jednoho programu přináší také řadu změn ve věcném zaměření programu i ve způsobu rozdělování peněz. Co se týká poučení z Regionálních operačních programů, čerpání dotací musí probíhat na principu partnerství. Nemůže to být tak, že o projektech rozhoduje pouze politická reprezentace. Založili jsme systém takzvaných stálých konferencí – setkání, kde budou o předmětu dotací rozhodovat kraje i obce. Lidé z  regionů se musí dohodnout, co a  kde je potřeba podpořit. Starostové a hejtmani budou navrhovat řídicím orgánům, do jaké výzvy se chtějí přihlásit. Rádi bychom přitom co nejvíce nahradili soutěžení mezi obcemi v regionu jejich vzájemnou dohodou. Kdo rozhodne, která školka je v regionu lepší? Starostové se musí domluvit, kam by měly peníze plynout nejdříve a kde to má smysl. U školek či jeslí to třeba mohou být spádová centra v regionu, která mají zároveň obrovský potenciál pro zaměstnávání lidí. Nebo je třeba zjistit, kde se rozvinul porodní boom a školky tam chybí.

V  případě podporovaných oblastí (specifických cílů), z  nichž budou jednotlivé projekty vycházet, je oproti minulému období kladen velký důraz na rozvoj sociálních a komunitních služeb anebo na ekologii. Naproti tomu už nebude například možný takový rozvoj v oblasti cestovního ruchu, kde byl ze strany žadatelů enormní zájem o dotace. Jak byly oblasti podpory v IROP vybírány a proč se zrovna tyto staly prioritními? Úplně zmizí nejproblémovější aktivity minulého dotačního období, jako bylo financování golfových hřišť nebo vodních parků a hotelů. Dotace jsou zaměřeny na to nejpodstatnější, co regiony a obce potřebují a po čem volají – zlepšení dopravní infrastruktury, budování cyklostezek, udržitelnou dopravu ve  městech či podporu sociálního bydlení. Systém podpory nastavila Evropská komise takzvanými tematickými cíli, což ale znamená, že vzniknou i bílá místa – aktivity, které se v  tomto programovém období podpořit nedají. Příkladem jsou místní komunikace. EU se zabývá konkurenceschopností Česka jako takového, takže podporuje jen dálnice, rychlostní komunikace a silnice, které na ně navazují. Podpory se nedočká ani bydlení pro seniory. EU se zabývá produktivní silou, takže nám dává jasně najevo, že o seniory bychom se měli postarat sami. Vypadl také cestovní ruch jako takový, ale v rámci ochrany kulturního a přírodního dědictví se zaměříme na  nejvýznamnější památky v  Česku. Je ale třeba propagovat Česko jako turistickou destinaci, což bohužel vypadlo. Pokud se podíváme na budoucí žadatele potažmo příjemce dotace z IROP, co se pro ně změní oproti dnešní podobě ROP z hlediska předkládání projektů a jejich hodnocení i následného proplácení? Pro dotace z IROP se nezmění nic, příjemci budou i nadále komunikovat s úřady regionálních rad jakožto zprostředkujícími subjekty IROP. Jen rozhodnutí o dotaci bude podepsáno řídicím orgánem, tj. ministerstvem pro místní rozvoj. Pokud budou mít žadatelé více projektů i z jiných operačních programů, připravujeme v jednotlivých krajských městech tzv. Evropské domy, kde najdou žadatelé i příjemci všechny zprostředkující subjekty pod jednou střechou a tím i všechny potřebné informace.

Ze zkušeností a komunikace s příjemci dotací víme, že je pro ně strašákem a velkým negativem náročná administrativa a celkově celý proces získání evropských peněz. Řadu z potenciálních žadatelů toto vysloveně odrazuje od této možnosti. Mohou žadatelé očekávat, že IROP bude v tomto směru jednodušší? Než začne zájemce o eurodotaci zpracovávat žádost, měl by se seznámit se všemi požadavky, které bude muset splnit. Má možnost využít k tomu celou řadu nástrojů. Může se zúčastnit různých školení, která budou pro žadatele pořádat ministerstvo pro místní rozvoj případně další příslušná ministerstva. První série seminářů pod názvem Evropské fondy 2014–2020 proběhne už na podzim letošního roku. Ministerstvo představí možnosti nového programového období a hlavní novinky v administraci, mezi něž patří přehlednější systém díky nižšímu počtu dotačních programů, všechny základní informace dostupné na jednom místě, jasnější formulace pravidel pro žadatele a příjemce, jednotný informační systém, kdy vše bude dostupné online, nižší administrativní zátěž žadatelů, jelikož veškerá komunikace půjde elektronickou formou, přehled výzev dostupný s předstihem, jasná pravidla realizace anebo jasně definované sankce při porušení pravidel. Kdy je možné očekávat vypsání prvních výzev a v jaké to bude pravděpodobně oblasti podpory? Harmonogram výzev bude do  začátku roku 2015 k  dispozici na  webových stránkách strukturálních fondů a  bude průběžně aktualizován. Každá výzva k  podání žádosti bude zveřejněna minimálně s  půlročním předstihem před termínem, ve kterém bude nutné žádosti odevzdat. Již v procesu vyjednávání s Evropskou komisí budeme avizovat, jaké oblasti podpory budou vyhlašovány hned na jaře 2015, tak, abychom stihli stavební sezónu 2015. Poslední trochu obecnější otázka na závěr. Nové programové období, které se rozbíhá, potrvá do roku 2020. ČR je kritizována za skutečnost, že se jí pravděpodobně nepodaří do konce současného období vyčerpat všechny evropské peníze, které do všech operačních programů směřují. Jak na tuto skutečnost reaguje ministerstvo jako řídící orgán IROPu a  jaká budou opatření, aby byla tato hrozba v budoucnosti eliminována? K úspěšnému čerpání evropských zdrojů vedou dvě hlavní cesty. A to správné řízení absorpční kapacity a intenzivní práce s příjemci dotace v době realizace jejich projektů. Zapojením úřadů regionálních rad a Centra pro regionální rozvoj jsme získali významnou regionální kapacitu pro úspěšné čerpání a hlavně dočerpání IROP v roce 2022.

Informační brožuru vydala Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod v listopadu 2014. Publikace je neprodejná. Náklad 500 ks. Uvedené částky u projektů jsou platné k 31. 10. 2014. Ilustrace: Klucivespolek, s. r. o. Grafika a tisk: Studio Artefakt, s. r. o. Fotografie: archiv Úřadu Regionální rady Severovýchod