REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast „LIDÉ“

Zapojení obyvatel do ekonomiky ovlivňuje zásadním způsobem její výkonnost. Počet zaměstnaných a nezaměstnaných osob a jejich podíl na celkové pracovní síle je tak po hrubém domácím produktu jedním z nejsledovanějších ukazatelů, vyjadřujících stav na trhu s pracovními silami. Jedním z nejpalčivějších problémů pak v tomto ohledu představuje míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Kvalitu lidské práce a kvalifikaci lze hodnotit nespočetným množstvím kriteriálních ukazatelů, za klíčovou se považuje úroveň dosaženého vzdělání. Moravskoslezský kraj se již několik let potýká s úbytkem počtu obyvatel. I přes přirozený přírůstek, vyjádřený rozdílem nově narozených a zemřelých obyvatel, však počet obyvatel negativně ovlivňuje přírůstek, resp. úbytek obyvatel, který je způsoben stěhováním do relativně více prosperujících regionů, nejčastěji do hlavního města Prahy. V České republice jsou základním zdrojem informací pro sledování a vyhodnocování dat statistiky Českého statistického úřadu. Hlavní objem informací poskytují krajské statistiky a vybraná resp. specifická data účelově vydávané publikace, z nichž jsou velmi významné ročně vydávané publikace Kraje České republiky a Okresy České republiky, obsahující vybraná data za okresy, kraje a regiony soudržnosti ČR. Sledované indikátory: I. Demografie:           

Počet obyvatel žijících v Moravskoslezském kraji (MSK) Počet mužů a žen žijících v MSK Věkové složení obyvatel MSK Živě narození a zemřelí v MSK Živě narození a zemřelí na 1000 obyvatel MSK Index stáří Průměrný věk obyvatel MSK Přirozený přírůstek obyvatel, přírůstek obyvatel stěhováním, celkový přírůstek obyvatel na 1000 obyvatel MSK Stěhování obyvatel z/do MSK Migrační saldo v okresech MSK Saldo stěhování vysokoškoláků z/do MSK

   

Míra zaměstnanosti v MSK Struktura zaměstnanosti podle KZAM Zaměstnanost ve vybraných odvětvích podle NACE Míra ekonomické aktivity v MSK

       

Obecná míra nezaměstnanosti v MSK Míra registrované nezaměstnanosti v MSK Věková struktura uchazečů o zaměstnání v MSK Délka evidované nezaměstnanosti v MSK Vzdělanostní struktura nezaměstnanosti v MSK Dlouhodobá nezaměstnanost Volná pracovní místa v MSK Počet uchazečů o 1 volné pracovní místo v MSK

II. Zaměstnanost:

III. Nezaměstnanost:

Následující text slovně popisuje indikátory regionální konkurenceschopnosti, které jsou sledovány v rámci oblasti „LIDÉ“. Použité zdroje dat jsou uvedeny vždy pod grafem. 1

I. Demografie Graf: Počet obyvatel Moravskoslezského kraje 1 290 000 1 285 000 1 280 000 1 275 000 1 270 000 1 265 000 1 260 000 1 255 000 1 250 000

1 245 000 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2005 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

počet obyvatel

Zdroj: vdb.czso.cz, vlastní zpracování Graf: Počet mužů a žen žijících v Moravskoslezském kraji

670 000 665 000 660 000 655 000 650 000 645 000 640 000 635 000 630 000 625 000 620 000 615 000 610 000 605 000 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

muži

ženy

Zdroj: vdb.czso.cz, vlastní zpracování

Celkový počet obyvatel Moravskoslezského kraje od roku 1994 klesá. Zároveň také ubývá obyvatel celé ČR. Tento trend celkové bilance obyvatelstva se začal obracet až kolem roku 2005-2006, odkdy obyvatelstva přibývá, ale jen díky převaze přistěhovalců ze zahraničí, avšak od roku 2008 opět klesá. Nejvyšší meziroční pokles počtu obyvatel byl zaznamenán mezi lety 2000 a 2001 (12 034 obyv.). Vývoj počtu mužů a žen žijících v Moravskoslezském kraji má naprosto stejný vývoj jako celkový počet obyvatel, přičemž počet žen dlouhodobě převyšuje počet mužů (ročně cca o 25 000).

2

Graf: Věkové složení obyvatel Moravskoslezského kraje

900 000 850 000 800 000 750 000 700 000 650 000 600 000 550 000 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0

0 - 14 Bruntál

15 - 64

Frýdek-Místek

Karviná

65 a více Nový Jičín

Opava

Ostrava-město

Zdroj: vdb.czso.cz, vlastní zpracování Graf: Živě narození a zemřelí v Moravskoslezském kraji 20 000 19 000 18 000 17 000 16 000 15 000 14 000 13 000 12 000 11 000 10 000 9 000 8 000 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

živě narození

zemřelí

Zdroj: vdb.czso.cz, vlastní zpracování Z hlediska věku jsou nejpočetnější skupinou obyvatelé v produktivním věku (15 – 64 let). Skupina od 0 do 14 let dlouhodobě klesá, zatímco skupina 65 let a více roste a v posledních letech (2006 – 2009) je téměř stejná jako skupina 0 – 14. Trend stárnutí obyvatelstva však není pouze problémem krajským, nýbrž celorepublikovým a souvisí s ním růst potřeb sociálního vybavení, resp. naléhavost důchodové reformy. Zrychlení stárnutí populace je fenomén, který bude představovat dramatičtější změnu v populaci, než případný početní úbytek obyvatelstva v řádu jednotek procent.

3

Do roku 1994 převyšoval počet živě narozených počet zemřelých v Moravskoslezském kraji. V roce 1995 se však situace obrátila a počet zemřelých začal živě narozené meziročně převyšovat cca o 1500 až 2000 osob. Tento trend pokračoval až do roku 2006. V letech 2007 a 2008 díky silným populačním ročníkům konce 70. a 80. let a zvyšující se porodnosti začal počet živě narozených počet zemřelých mírně převyšovat. V roce 2009 byl počet živě narozených a zemřelých téměř shodný. Graf: Živě narození na 1000 obyvatel 14,0 13,5 13,0 12,5 12,0 11,5 11,0 10,5 10,0 9,5 9,0 8,5 8,0 1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

Česká republika

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Moravskoslezský kraj

Zdroj: vdb.czso.cz, vlastní zpracování Graf: Zemřelí na 1000 obyvatel

14,0 13,5 13,0 12,5 12,0 11,5 11,0 10,5 10,0 9,5 9,0 8,5 8,0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Česká republika


Zdroj: vdb.czso.cz, vlastní zpracování Často komentovaným a velmi popularizovaným demografickým aspektem společnosti byl tzv. babyboom, který začal v roce 2002, a do pozadí se takto dostalo mnohem závažnější téma, kterým je stárnutí obyvatelstva a jeho dopady pro důchodový systém. Nárůstu plodnosti od roku 2002 však předcházel její dramatický pokles v předchozích letech. V srovnání s průměrem celé České republiky se Moravskoslezský kraj co do počtu živě narozených na 1000 obyvatel do roku 2002 držel nad průměrnými hodnotami ČR, avšak od tohoto roku již průměrných hodnot ČR nedosahuje (stále se však drží maximálně 0,8 pod průměrnou hodnotou ČR). V roce 2009 se ale opět počet živě

4

narozených na 1000 obyvatel v Moravskoslezském kraji mírně zvýšil v porovnání s průměrem ČR, a to o hodnotu 0,3. Počet zemřelých na 1000 obyvatel je v Moravskoslezském kraji dlouhodobě nižší, než je celorepublikový průměr. Od roku 2008 je ale krajem tento průměr překročen a stále stoupá. Graf: Index stáří1 v Moravskoslezském kraji a jednotlivých okresech 120 100 rok 2004

80

rok 2005 60

rok 2006

40

rok 2007 rok 2008

20

rok 2009

0

Zdroj: vdb.czso.cz, vlastní zpracování Index stáří souvisí se stárnutím obyvatelstva a má rostoucí charakter. Podíváme-li se na index stáří za celý Moravskoslezský kraj, zjistíme, že se v letech 2004–2009 pohyboval pod celorepublikovou hodnotou. Celorepubliková hodnota tohoto indexu byla překročena v roce 2007 okresem Ostravaměsto a v roce 2008 a 2009 okresem Karviná a Ostrava-město. Graf: Průměrný věk obyvatelstva 42,0

Česká republika Hl. město Praha

41,5

Středočeský kraj 41,0

Jihočeský kraj Plzeňský kraj

40,5

40,0

Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj

39,5

39,0

Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina

38,5

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Stav k 31. 12. 2008 1


Index stáří vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 60 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let.

5

Koncem roku 2009 se Moravskoslezský kraj s průměrným věkem obyvatelstva 40,4 let umístil mezi kraji (vyjma hl. m. Prahy a celorepublikového průměru) na 9. místě a současně je na pátém místě pod celorepublikovým průměrem. Mladší obyvatelstvo mají pouze kraje Středočeský, Liberecký, Karlovarský a Ústecký. Ve všech krajích dlouhodobě platí, že muži mají nižší průměrný věk než ženy. Graf: Přirozený přírůstek obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje na 1000 obyvatel; měřicí jednotka: promile [‰]

2,5 2

1,5 1 0,5 0 -0,5 -1 -1,5 -2

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: www.czso.cz, vlastní zpracování Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel dosahuje pouze kladných hodnot v okrese Nový Jičín, avšak s výjimkou roku 2005. Naopak negativní přirozený přírůstek je v letech 2004–2009 evidován v okrese Karviná. Graf: Přírůstek obyvatel stěhováním v okresech Moravskoslezského kraje na 1000 obyvatel; měřicí jednotka: promile [‰] 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5 -6

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: www.czso.cz, vlastní zpracování

6

V letech 2004–2009 dosáhly kladného přírůstku obyvatel stěhováním pouze okres Frýdek-Místek, v roce 2007 Nový Jičín a v letech 2007 a 2008 Opava. Nejhorší je situace v okrese Bruntál, dále Karviná a Ostrava-město, kde se situace zlepšovala do roku 2008, zejména kvůli příchodu investorů do kraje (např. Hyundai), tím zvýšila nabídku volných pracovních míst a snížila v těchto oblastech nezaměstnanost. V roce 2009 došlo k velkému poklesu v okresech Nový Jičín, Opava a Ostrava město. Výjimku od ostatních okresů nárůstem přírůstku stěhováním na 1000 obyvatel byl Frýdek Místek, který se dostal na kladnou hodnotu 1,5. Graf: Celkový přírůstek obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje na 1000 obyvatel; měřicí jednotka: promile [‰] 4

2

0

-2

-4

-6

-8

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: www.czso.cz, vlastní zpracování Celkový přírůstek na 1000 obyvatel je nejpříznivější v okresech Opava, Nový Jičín a Frýdek-Místek. Graf: Stěhování obyvatel z/do Moravskoslezského kraje

7 800 7 200 6 600 6 000 5 400 4 800 4 200 3 600 3 000 2 400 1 800 1 200 600 0 -600 -1 200 -1 800 -2 400 -3 000

rok 2004

rok 2005

Počet vystěhovalých

rok 2006

rok 2007

Počet přistěhovalých

rok 2008

rok 2009

Migrační saldo

Zdroj: vdb.czso.cz, vlastní zpracování 7

Počet vystěhovalých osob z Moravskoslezského kraje převyšuje počet osob, které se do kraje stěhují. V letech 2007 a 2008 byl počet vystěhovalých i přistěhovalých téměř vyrovnaný a migrační saldo se výrazně přiblížilo k nule. Rok 2009 přináší úplný opak a také paradoxně největší rozdíl v počtu vystěhovalých a nově příchozích za poslední roky 2004 – 2008. A tím i v tomto roce nejvyšším záporným migračním saldem.

Graf: Migrační saldo v okresech Moravskoslezského kraje

700 600

500 400 300 200

100 0 -100 -200 -300

-400 -500 -600 -700 -800

-900 -1 000 -1 100 -1 200 -1 300

-1 400 -1 500

rok 2004

rok 2005

rok 2006

rok 2007

rok 2008

rok 2009


Kladné migrační saldo dlouhodobě vykazuje pouze okres Frýdek-Místek a v letech 2007 a 2008 také okres Opava a Nový Jičín. Naopak záporné migrační saldo je dlouhodobě vykazováno v okresech Bruntál, Karviná a Ostrava-město. K roku 2009 v okresech Karviná a Ostrava - město dosáhlo migrační saldo nejvyšších záporných hodnot za sledované období.

8

Graf: Saldo stěhování vysokoškoláků z jiných krajů do Moravskoslezského kraje (1991–2004)

Zlínský

Olomoucký

Jihomoravský

Vysočina

Pardubický

Liberecký

Ústecký

Plzeňský

Královéhradecký

-800

Karlovarský

-600

Jihočeský

-400

Středočeský

-200

Hl. město Praha

0

-1000 -1200 -1400 -1600 -1800 -2000 -2200

Zdroj: vdb.czso.cz, vlastní zpracování Z dostupných údajů za období let 1991–2004 je zřejmé, že saldo stěhování vysokoškoláků z jiných krajů ČR do Moravskoslezského kraje je záporné. Nejvíce vysokoškoláků z Moravskoslezského kraje odchází do hl. m. Prahy, dále Jihomoravského a Středočeského kraje a to zejména z důvodu studia a lepšího pracovního uplatnění. Vzhledem k tomu, že uvedená data pocházejí z jednorázového šetření, nejsou k dispozici aktuální údaje.

9

II. Zaměstnanost Následující část nazvaná Zaměstnanost se zabývá vybranými aspekty zaměstnanosti obyvatelstva. Základním podkladem pro hodnocení jsou výsledky výběrových šetření pracovních sil (VŠPS), která probíhají čtvrtletně na vzorku obyvatel starších 15 let již od roku 1993 a je harmonizováno s metodikou ILO (Mezinárodní úřad práce), což zajišťuje jejich mezinárodní srovnatelnost.

Graf: Míra zaměstnanosti2 v Moravskoslezském kraji měřicí jednotka: procento [%]

57,0 56,0

55,0 54,0 53,0 52,0 51,0 50,0 49,0

48,0


ČR


Míra zaměstnanosti ukazuje intenzitu zapojení do práce. V období od 1. čtvrtletí 2005 do konce 4. čtvrtletí 2008, se míra zaměstnanosti v MSK pohybovala v rozmezí od 49,5 % (1. čtvrtletí 2005) do 53,9 % (4. čtvrtletí 2008), což je cca 4 % pod celorepublikovými hodnotami, přičemž trend v MSK byl naprosto stejný jako trend ČR bez výrazných výkyvů, avšak stále platí, že míra zaměstnanosti v MSK je dlouhodobě nízká. Od 4. čtvrtletí 2008 měla křivka míry zaměstnanosti klesající tendenci až do 1. čtvrtletí 2010, kdy se zastavila na hodnotě 50,4 %, asi 3 p.b. pod celorepublikovým průměrem. Míra zaměstnanosti od tohoto kvartálu začala stoupat a ve 3. čtvrtletí 2010 dosáhla 51,2 %.

2

Míra zaměstnanosti představuje podíl pracujících na obyvatelstvu celkem.

10

Graf: Struktura zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji podle KZAM3 měřicí jednotka: procento [%]

100 90

8,5

80

14,1

70 60 50

40

19,8 13,9

10 0

7,0

7,2

14,6

14,4

14,9

13,7 18,6

21,3

21,7

21,2

13,3

13,4

13,4

13,8 6,3

5,4

5,9

6,1

19,0

21,8

21,6

21,0

22,6

8,7 5,2

9,5 5,7

9,8 5,8

9,1 5,9

11,2 5,4

2005

2006

2007

2008

2009

5,5

30 20

7,2

6,4

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Obsluha strojů a zařízení Řemeslníci a kval. výrobci, zprac., opraváři

Kvalifikovaní dělníci v zem. a les. (vč. příb. oborů) Provozní pracovníci ve službách a obchodě

Nižší administrativní pracovníci (úředníci) Techn., zdravot. a pedagog. prac. (vč. příbuz. oborů) Vědečtí a odborní duševní pracovníci Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci

Zdroj: VŠPS 2008, 2007, 2006, 2005, ČSÚ, www.nuov.cz (Národní ústav odborného vzdělávání), vlastní zpracování

3

KZAM – klasifikace práce KZAM je rozdělení podle druhu profese pracovního místa do 9 hlavních tříd profesí: 1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci 3. Technologičtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci (včetně příbuzných oborů) 4. Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 5. Provozní pracovníci ve službách a obchodě 6. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů) 7. Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 8. Obsluha strojů a zařízení 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

11

Graf: Zaměstnanost ve vybraných odvětvích v Moravskoslezském kraji podle NACE - CZ4 měřicí jednotka: procento [%]

Zemědělství, lesnictví a rybářství (A)

1,6

1,9 2,0

Těžba a dobývání (B)

4,0

Zpracovatelský průmysl (C)

7,5

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla (D) Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady (E)

6,5

Stavebnictví (F)

26,3

Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel (G)

6,1

Doprava a skladování (H)

Ubytování, stravování a pohostinství (I)

2,7

Informační a komunikační činnosti (J)

2,7

Peněžnictví a pojišťovnictví (K)

0,8

Činnosti v oblasti nemovitostí (L)

Profesní, vědecké a technické činnosti (M)

1,5 1,9

3,2

1,3 6,2

9,3 12,3

1,4

Administrativní a podpůrné činnosti (N)

Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp. (O) Vzdělávání (P)

Zdravotní a sociální péče (Q) Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R) Ostatní činnosti (S)

Zdroj: ČSÚ, www.nuov.cz (Národní ústav odborného vzdělávání), vlastní zpracování

Z výše uvedených grafů je patrné, že dle KZAM je nejvíce osob zaměstnáno jako technologický, zdravotnický či pedagogický pracovník (cca19 – 23 % ročně), řemeslný a kvalifikovaný výrobce, zpracovatel a opravář (19 – 22 % ročně), obsluha strojů a zařízení (13 – 15 % ročně) nebo jako provozní pracovník ve službách a obchodě (13 – 14 % ročně). Dle NACE-CZ k roku 2009 je nejvíce osob zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu (26,3%), v obchodě a opravách motorových vozidel (12,3%), stavebnictví (9,3%), zdravotní a sociální péče (7,5%). Mezi základní odvětví NACE-CZ patří rovněž soukromé domácnosti s domácím personálem, jejichž podíly jsou však natolik zanedbatelné, že byly z hodnocení vyjmuty.

4

CZ-NACE - Klasifikace CZ-NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních 15 let, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi než byla klasifikace OKEČ, kterou klasifikace CZ-NACE od 1. 1. 2008 nahradila. Obsahuje třídy 01 – 99.

12

Graf: Míra ekonomické aktivity5 v Moravskoslezském kraji ve srovnání s Olomouckým krajem, Zlínským krajem a ČR měřicí jednotka: procento [%]

59,5

59,0 58,5

58,0 57,5

57,0 56,5

56,0 IV/2006

IV/2007

Moravskoslezský

IV/2008

ČR

IV/2009

Olomoucký

III/2010

Zlínský


Od roku 2006 do roku 2010 se míra ekonomické aktivity pohybovala kolem 58 %, přičemž meziroční nárůsty nebo poklesy byly v rozmezí 0,2 – 0,7 %, vyjma roku 2006, kdy byla míra ekonomické aktivity o 1,4 % nižší než v předchozím roce. Sousedící kraje, Olomoucký a Zlínský, jsou na tom obdobně. Nejvýraznější rozdíl ve srovnání MSK s těmito kraji byl zaznamenán na konci roku 2006 a 2007, kdy byla ve Zlínském kraji míra ekonomické aktivity o 1,9 % (2006) a 2,3 % (2007) vyšší než v Moravskoslezském kraji. Největší rozdíl míry ekonomické aktivity v porovnání Moravskoslezského kraje s celorepublikovým průměrem byl ve 3. čtvrtletí 2010. Rozdíl tvořil 1,8 %.

5

Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob populace starších 15 let. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří všechny osoby, které jsou zaměstnány nebo práci aktivně hledají.

13

III. Nezaměstnanost6

Od roku 1990 probíhala v kraji rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která bouřlivě měnila jeho tvář a několik let byla provázena uvolňováním desetitisíců zaměstnanců. MSK patří v rámci celé republiky ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a až do roku 2004 téměř neustále se zvyšující nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u moravskoslezských zaměstnavatelů bylo zatím nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy za 36 měsíců stoupl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání o 57 013 (+155,5 %) a celková zaměstnanost u moravskoslezských firem poklesla o 80 130 (-15,4 %) osob. Od roku 2004 se ale situace na trhu práce v MSK začala pomalu obracet k lepšímu, a to přestože zde stále dozníval vliv restrukturalizace. Od února 2004, kdy byl stav evidovaných uchazečů o zaměstnání nejvyšší v celé historii ÚP MSK, se jejich počet do konce roku 2008 snížil o 48,1 %. Tento pozitivní vývoj byl ale vlivem dopadu celosvětové krize zastaven a od října 2008, kdy bylo dosaženo v posledních letech nejnižší hodnoty, se začala evidovaná nezaměstnanost opět zvyšovat. Do prosince 2009 tak došlo ke zvýšení počtu uchazečů o zaměstnání o 52 %. V průběhu roku 2009 se naplno projevily dopady probíhající hospodářské krize a situace na trhu práce v MSK se vyvíjela nepříznivě. Ve srovnání s dosavadním nejnižším stavem evidovaných uchazečů o zaměstnání z října 2008 jich ÚP MSK měly na konci roku 2009 v evidenci o 52,1 % více. V meziročním srovnání stoupla evidovaná nezaměstnanost ve všech okresech našeho kraje. Průměrně evidovaly ÚP MSK v roce 2009 v meziročním srovnání o 30 % osob více. V prvním kvartálu roku 2010 se míra nezaměstnanosti razantně zvýšila oproti předchozímu čtvrtletí, a to o 1,2 %. V následujících čtvrtletí se ustálila na hodnotě cca 9,8 % ovšem 2,7 % nad celorepublikovým průměrem. Míra nezaměstnanosti je hlavním ukazatelem stavu ekonomiky. Vyjadřuje podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle a používá se např. k vymezení regionů pro soustředěnou podporu státu.

6

Za nezaměstnaného je v ekonomické teorii považována osoba schopná pracovat, která však nemůže najít placené zaměstnání. Obecně (metodika Mezinárodní organizace práce) se za nezaměstnaného považuje osoba, která: je starší 15 let, aktivně hledá práci, je připravena k nástupu do práce do 14 dnů. Míra nezaměstnanosti je pak podíl nezaměstnaných ku všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaným i nezaměstnaným).

14

Graf: Obecná míra nezaměstnanosti7 v Moravskoslezském kraji 16,0 14,0

12,0 10,0 8,0 6,0 4,0

2,0


III/2010

I/2010

II/2010

III/2009

IV/2009

I/2009

II/2009

III/2008

IV/2008

I/2008

II/2008

III/2007

IV/2007

I/2007

II/2007

III/2006

IV/2006

I/2006

II/2006

III/2005

IV/2005

I/2005

II/2005

0,0

ČR

měřicí jednotka: procento [%]


Obecná míra nezaměstnanosti od začátku sledovaného období (1. čtvrtletí 2005) postupně klesala až do 1. čtvrtletí 2009, kdy oproti konci roku 2008 stoupla o 2,1 % a následně ve 2. čtvrtletí 2009 stoupla o další 0,5 %. Tuto stoupající tendenci měla až do 1. čtvrtletí roku 2010, kdy dosáhla až 11,3%. V následujících čtvrtletí téhož roku stagnuje na 9,8 – 9,9 %. Obecná míra nezaměstnanosti v MSK dlouhodobě převyšuje obecnou míru nezaměstnanosti ČR v průměru o 3,9 % (rozmezí od 2,8 % do 6,1 %).

Graf: Míra registrované nezaměstnanosti8 podle okresů Moravskoslezského kraje měřicí jednotka: procento [%]

16,7 14,8 11,3

10,5

10,9

8,9

19,6

18,6

14,3

16,9 10,5

15,9

2004

2005

Bruntál

10,48 9,4 8,5 6,2 13,4

12,0

17,5

11,29

12,9

11,5

12,6

13,4 2006

Frýdek-Místek

7,9 10,7 2007

Karviná

Nový Jičín

8,4 7,5 6,6

13,02

11,5 5,9 11,1

9,80

2008

Opava

14,39

15,40 2009

Ostrava-město

Zdroj: Statistické ročenky MSK (2006, 2007, 2008, 2009), vlastní zpracování 7

Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení (ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO)). 8 Míra registrované nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřady práce na disponibilní pracovní síle (v procentech).

15

Graf: Míra registrované nezaměstnanosti – srovnání ČR a MSK měřicí jednotka: procento [%] 18,00 17,50 17,00 16,50 16,00 15,50 15,00 14,50 14,00 13,50 13,00 12,50 12,00 11,50 11,00 10,50 10,00 9,50 9,00 8,50 8,00 7,50 7,00 6,50 6,00 5,50 2000

2001

2002

2003

2004

Česká republika

2005

2006

2007

2008

2009

2010


Zdroj: www.czso.cz, vlastní zpracování Míra registrované nezaměstnanosti má v MSK i celé ČR obecně mezi lety 2003 a 2008 klesající tendenci. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je evidována v okrese Karviná (31. 12. 2008 – 11,5 %), který je následován okresem Bruntál (31. 12. 2008 – 11,1 %), v pořadí třetí je okres Ostrava-město (31. 12. 2008 – 8,4 %), čtvrtý okres Opava (31. 12. 2008 – 7,5 %), pátý okres Nový Jičín (31. 12. 2008 – 6,6 %) a nejnižší míra registrované nezaměstnanosti je evidována v okrese Frýdek-Místek (31. 12. 2008 – 5,9 %). V roce 2009 došlo k růstu v průměru o 3 – 4 % ve všech okresech Moravskoslezského kraje. Výjimku tvořil okres Nový Jičín, ve kterém se míra registrované nezaměstnanosti vyšplhala o 6,6 % oproti předchozímu roku. Globálně vzato, míra registrované nezaměstnanosti měřená k roku 2010 v rámci ČR se ustálila na 8,7 % a v MSK mírně stoupla na 12,36 %.

*pozn.: Obecná a registrovaná míra nezaměstnanosti se rozcházejí v důsledku různé metodiky. Od roku 2000 je obecná míra mírně nižší než registrovaná (diferenciace je typická pro období zvýšené nezaměstnanosti, kdy řada oficiálně registrovaných uchazečů o práci pracuje příležitostně a výběrové šetření pracovních sil je zachytí jako de facto zaměstnané. Rozdíl mezi oběma mírami je obvyklý a zpravidla i větší ve všech národních statistikách), sezónně očištěný trend je však společný. Obecná míra nezaměstnanosti v ČR rostla od poloviny 90. let minulého století.

16

Graf: Věková struktura nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském kraji měřicí jednotka: procento [%]

100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000

40 000 30 000 20 000 10 000 0

Počet nezaměstnaných ve věku do 19 let

Počet nezaměstnaných ve věku 20 - 34 let

Počet nezaměstnaných ve věku 35 - 49 let

Počet nezaměstnaných ve věku nad 50 let

Zdroj: portal.mpsv.cz, vlastní zpracování

Z výše uvedeného grafu je patrné, že rozdělení nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji do jednotlivých věkových skupin v letech 2006–2010 - vyjma skupiny nezaměstnaných ve věku do 19 let - téměř rovnoměrné. Nejméně zastoupena je právě skupina nezaměstnaných osob do 19 let věku cca 4,6 %, dalšími, téměř vyrovnanými skupinami, jsou nezaměstnaní ve věku od 20 do 34 let 32,9 %, nezaměstnaní ve věku od 35 do 49 let 32,8 % a nezaměstnané osoby ve věku od 50 let výš 29,6 %.

Graf: Délka evidované nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji měřicí jednotka: počet nezaměstnaných [-]

80 000

70 000 60 000

nad 24 měsíců

50 000

12 - 24 měsíců

40 000

9 - 12 měsíců

30 000

3 - 6 měsíců

20 000

do 3 měsíců

10 000 0 IV/2006

IV/2007

IV/2008

IV/2009

IV/2010


17

Z hlediska délky evidence uchazečů o zaměstnání bylo na konci roku 2009 déle než 6 měsíců evidováno o 41 % více uchazečů o zaměstnání než v závěru roku 2008. Pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání v letech 2006 - 2008 souvisí s nepříznivou situací na trhu práce, kdy začala růst míra nezaměstnanosti a vzrostl také počet nově evidovaných uchazečů o zaměstnání. V roce 2009 vstoupila v platnost novela zákona o zaměstnanosti, která snížila hranici dlouhodobé nezaměstnanosti z 6 měsíců na 5, tím tento počet vzrostl. V roce 2010 v porovnání s předchozím rokem přibyl počet uchazečů evidovaných déle než 6 měsíců o 5 %.

Graf: Vzdělanostní struktura nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji měřicí jednotka: počet nezaměstnaných [-] 100 000 95 000 90 000 85 000 80 000 75 000 70 000 65 000 60 000 55 000 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

doktorské vysokoškolské bakalářské vyšší odborné ÚSO s maturitou bez vyučení ÚSO s vyučením a maturitou ÚSV střední a střední odborné bez maturity a výučního listu střední odborné s výučním listem

III/2010

IV/2010

II/2010

I/2010

IV/2009

II/2009

III/2009

I/2009

III/2008

IV/2008

I/2008

II/2008

IV/2007

II/2007

III/2007

I/2007

III/2006

IV/2006

I/2006

II/2006

nižší střední odborné nižší střední


Co se nejvyššího dosaženého vzdělání týče, tak převažují uchazeči se středním odborným vzděláním s výučním listem (40,7 – 43,2 % ročně) a se základním vzděláním (28,2 – 32,6 % ročně). Obecně tedy platí: čím nižší úroveň vzdělání, tím je uplatnění na trhu práce složitější.

18

Graf: Procentuální podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání z jednotlivých krajů ČR na konci 3. čtvrtletí 2010 měřicí jednotka: procento [%]

Hl. město Praha 3% 18%

Středočeský 6%

Jihočeský

4% 4%

Plzeňský 5%

5%

Karlovarský Ústecký

8% 17%

Liberecký Královéhradecký

12%

Pardubický 4%

5%

5%

4%

Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Zdroj: vl. zpracování dle údajů ČSÚ

Graf: Procentuální podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání z Moravskoslezského kraje na dlouhodobě nezaměstnaných uchazečích o zaměstnání z celé ČR měřicí jednotka: procento [%]

Zdroj: vl. zpracování dle údajů z ČSÚ

19

Dle nejaktuálnějších údajů zveřejněných ČSÚ ke konci 2. čtvrtletí roku 2010 tvořili dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči o zaměstnání z Moravskoslezského kraje celkem 17,5 % dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání z celé ČR. Ve věku 30 – 44 let bylo dlouhodobě evidováno 35,2 % uchazečů z Moravskoslezského kraje, ve věku 45 – 59 let 38,4 % a ve věku 15 – 29 let 22,8 % uchazečů. Nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání je evidováno v Moravskoslezském kraji (18 %), dále v Ústeckém kraji (17 %) a Jihomoravském kraji (12 %). Dle MPSV patří mezi základní problémy regionální nezaměstnanosti nízká mobilita pracovních sil, kvalifikace uchazečů o zaměstnání, zejména těch dlouhodobě nezaměstnaných, jež neodpovídá požadavkům trhu práce, vysoký podíl uchazečů o zaměstnání s nižším vzděláním a v neposlední řadě také kvalifikační struktura nabídky pracovních sil, jež neodpovídá poptávce vytvářených pracovních míst.

Graf: Vývoj počtu volných pracovních míst v okresech Moravskoslezského kraje

11 200

10 400 9 600 8 800 8 000

7 200 6 400 5 600 4 800

4 000 3 200 2 400 1 600

800 0 2004

Bruntál

2005

Opava

2006

Karviná

2007

Nový Jičín

2008

2009

Frýdek-Místek

III/2010

Ostrava - město


20

Graf: Vývoj počtu uchazečů o 1 volné pracovní místo v okresech Moravskoslezského kraje

320,0 300,0

280,0 260,0

240,0 220,0 200,0 180,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0

20,0 0,0

2004

Bruntál

2005

Opava

2006

Karviná

2007

Nový Jičín

2008

2009

Frýdek-Místek

III/2010

Ostrava - město


V třetím čtvrtletí roku 2010 evidovaly ÚP 3 675 volných pracovních míst, což je o 33,3 % více než na konci roku 2009. Největší meziměsíční pokles volných pracovních míst byl v celé historii MSK zaznamenán v lednu 2009. S tím také souvisí prudký nárůst počtu uchazečů o 1 volné pracovní místo. Díky zvýšení počtu pracovních míst oproti roku 2009 (203 uchazečů na 1 pracovní místo) stoupl počet uchazečů na 1 pracovní místo ve 3. čtvrtletí 2010 na 21 uchazečů. Nabídka pracovních sil závisí zejména na vývoji počtu obyvatel a jejich věkové struktuře.

21

Seznam grafů: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.

Graf: Počet obyvatel Moravskoslezského kraje Graf: Počet mužů a žen žijících v Moravskoslezském kraji Graf: Věkové složení obyvatel Moravskoslezského kraje Graf: Průměrný věk obyvatel Moravskoslezského kraje Graf: Živě narození a zemřelí v Moravskoslezském kraji Graf: Živě narození na 1 000 obyvatel Graf: Zemřelí na 1 000 obyvatel Graf: Index stáří v Moravskoslezském kraji a jednotlivých okresech Graf: Přirozený přírůstek obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje na 1 000 obyvatel Graf: Přírůstek obyvatel stěhováním v okresech Moravskoslezského kraje na 1 000 obyvatel Graf: Celkový přírůstek obyvatel v okresech Moravskoslezského kraje na 1000 obyvatel Graf: Stěhování obyvatel z/do Moravskoslezského kraje Graf: Migrační saldo v okresech Moravskoslezského kraje Graf: Saldo stěhování vysokoškoláků z jiných krajů do Moravskoslezského kraje (1991–2004) Graf: Míra zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji Graf: Struktura zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji podle KZAM Graf: Zaměstnanost ve vybraných odvětvích v Moravskoslezském kraji podle NACE Graf: Míra ekonomické aktivity v Moravskoslezském kraji ve srovnání s Olomouckým krajem, Zlínským krajem a ČR Graf: Obecná míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji Graf: Míra registrované nezaměstnanosti podle okresů Moravskoslezského kraje Graf: Míra registrované nezaměstnanosti – srovnání ČR a MSK Graf: Věková struktura nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském kraji Graf: Délka evidované nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji Graf: Vzdělanostní struktura nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji Graf: Procentuální podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání z jednotlivých krajů ČR na konci 3. čtvrtletí 2010 Graf: Procentuální podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání z Moravskoslezského kraje na dlouhodobě nezaměstnaných uchazečích o zaměstnání z celé ČR Graf: Vývoj počtu volných pracovních míst v okresech Moravskoslezského kraje Graf: Vývoj počtu uchazečů o 1 volné pracovní místo v okresech Moravskoslezského kraje

22

Použité zdroje: [1] Analýza regionálních rozdílů v ČR v letech 1994 – 2005, pro rok 2006, pro rok 2007, pro rok 2008; dostupné na: www.czso.cz [2] www.nuov.cz; Národní ústav odborného vzdělávání [3] http://portal.mpsv.cz; Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [4] Statistické ročenky Moravskoslezského kraje (2006, 2007, 2008, 2009); dostupné na: www.kr-moravskoslezsky.cz [5] http://vdb.czso.cz; Veřejná databáze Českého statistického úřadu [6] Výběrová šetření pracovních sil 2005, 2006, 2007, 2008, 2009

23

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI

Recommend Documents