Regionální disparity v severozápadních echách – komparace objektivní reality a subjektivní reflexe zdejším obyvatelstvem Milan Je ábek, Petr Jirásek, Tomáš K enek Univerzita Jana Evangelisty Purkyn v Ústí n. L. Úvod do problematiky Sociáln -ekonomický rozvoj území, jehož projevem je hospodá ský r st a zvyšování životní úrovn obyvatelstva za respektování princip trvale udržitelného rozvoje je úkolem územního plánování a regionální politiky. V období hospodá ské recese, ve kterém se práv nacházíme, dochází k výraznému prohlubování regionálních disparit – zatímco v jádrových regionech dochází k zpravidla jen p echodnému snížení hospodá ského r stu bez hlubších následk v sociální sfé e, v periferních a strukturn slabých i strukturáln postižených regionech zanechává krize v tšinou dlouhodobé následky. Práv v období krize roste význam inicia ních nástroj regionální politiky, jakož i regula ních nástroj územního plánování. Jejich zapojení se ovšem neobejde bez solidn zpracované analýzy založené jak na vyhodnocení „objektivní reality“ prost ednictvím statistických údaj (zejména z databáze eského statistického ú adu), tak na získání vlastních dat z empirických šet ení (anketární šet ení, ízené rozhovory, interwiev apod.), kterými dopl ují poznání o „subjektivní reflexi“. Pánevní oblast Ústeckého kraje (ULK), zastoupená 4 okresy resp. 7 správními obvody obcí s rozší enou p sobností (SO ORP), se profiluje jako území ekonomicky exponované, ekologicky postižené a do zna né míry i sociáln problémové. Proto zám rem aktuálního projektu VaV je p edevším p ipravit metodiku aktivního p ístupu sm ujícího k odstran ní nebo alespo zmírn ní zdejší „problémovosti“ a do budoucna nastínit cestu udržitelného rozvoje. Proto je pochopitelné, že vedle primárn environmentálního (p írodov dného) zam ení se zde uplat ují i v dy ekonomické a humanitní, a to v . sociologických pr zkum . Jen tak lze dosáhnout plastického obrazu reflektujícího mj. zna né územní disparity na relativn malém území. Základní územní diferenciace je z ejmá z obr. 1. Jeden z etných tematických blok je garantován geografy, a to jak z Fakulty životního prost edí, tak P írodov decké fakulty zdejší univerzity. V p ísp vku jsou prezentovány vybrané poznatky ze socioekonomické analýzy modelového regionu. T žišt ovšem spo ívá v prezentaci poznatk z vlastních výzkum , zam ených na názory zdejšího obyvatelstva resp. p edstavitel ve ejné správy (územní samosprávy). Tyto jsou podle možností komparovány. P ísp vek je len n do t í ástí, které se postupn v nují: 1. Environmentální, sídelní a územní problematice 2. Konfrontaci statistiky a vlastního šet ení se zam ením na migraci a stabilitu 3. Aktuálním tendencím v regionálním rozvoji z pohledu zástupc municipalit
Obr. 1 Geografické regiony Ústeckého kraje
Zatímco zjišt ní vycházející z tzv. tvrdých dat nepot ebují zvláštní metodický výklad, tento nelze opomenout u sociologických šet ení. P i tvorb návrhu dotazníku a volb formy prvního šet ení (obyvatelé) bylo stanoveno n kolik všeobecných podmínek obvyklých pro každé šet ení tohoto typu. To se týká reprezentativnosti vzorku (souboru respondent ) z hlediska v ku, pohlaví, vzd lání a územního rozložení (vždy po 4 kategoriích) a velikostní kategorie sídel tak, aby odpovídal reálné populaci. Z hlediska šet ení rozsahu byly stanoveny za kritérium 2 ‰ z obyvatel starších 15 let trvale bydlících obyvatel v ešeném území (podle censu 2001 v území žilo tém 412 tisíc obyvatel starších 15 let). Tato podmínka byla spln na kone ným zpracováním 838 dotazník . Navíc dostate ná velikost nám umož uje vedle t íd ní 1. stupn analyzovat poznatky podle strukturálních (identifika ních) znak . P i volb formy a techniky šet ení se vycházelo z hlediska efektivnosti náklad vynaložených na šet ení a tedy i návratnosti dotazník . Jako nejvhodn jší forma bylo zvoleno p ímé dotazování zabezpe ované jednak studenty FŽP UJEP a dále studenty n kterých st edních škol v regionu. Šet ení prob hlo v m síci kv tnu a ukon eno bylo v ervnu 2008.
Tab. 1 Výzkumné okruhy vlastních empirických šet ení Obyvatelstvo Územní samospráva - stabilita obyvatelstva a pracovní - p ekážky a p íležitosti rozvoje, pom ry, - intenzita spolupráce mezi klí ovými - hodnocení podnikatelského prost edí aktéry v regionu, a ve ejné správy, - role p eshrani ní spolupráce jako - hodnocení zm n v území a krajin nástroj regionálního rozvoje Zám rem druhého šet ení, zajiš ovaného Katedrou geografie P F UJEP prost ednictvím student kurzu „Problémy regionálního rozvoje“, bylo bližší seznámení se strategickými rozvojovými dokumenty obcí a kraje na základ vlastní zkušenosti (práce v terénu). Respondenty se stali p edstavitelé obcí s rozší enou p sobností (primátor/starosta, vedoucí p íslušného odboru) v Ústeckém kraji (14 z celkového po tu 16 ORP), Krajský ú ad Ústeckého kraje a Ú ad Regionální rady Severozápad. Šet ení prob hlo v prosinci 2008 a lednu 2009. Po vypln ní dotazníku dvojice student vedla s respondentem explorativní rozhovor s cílem zjistit dopl ující informace k šet eným aspekt m a objasnit kauzální vztahy mezi jednotlivými faktory. I p es zna nou asovou náro nost se poda ilo všechny sch zky zrealizovat, za což bychom všem dotazovaným expert m tímto rádi vyslovili velký dík. 1. Environmentální, sídelní a územní problematika Syntetický ukazatel ekologické stability krajiny, pocházející od Míchala (1993) a využívaný také SÚ), vyjad uje pom r mezi ekologicky pozitivn (lesy, sady, zahrady, vinice, chmelnice, louky a pastviny, vodní plochy) a negativn (orná p da, zastav né plochy, ostatní plochy, nap . dopravní, t žba aj.) využívanými plochami. V pánvi lze p edpokládat, s ohledem na ekonomické využití, nejnižší hodnoty. Výsledky za celek nep ekvapí (1,32), i když alespo n které SO ORP ano: Chomutov 2,31 vs. Most 0,22. Pro srovnání uvádíme i hodnoty za vybrané mikroregiony ve zbytku ULK: kolísají mezi Varnsdorfem s Rumburkem (4,85 resp. 4,29) a Roudnicí n. L. (0,24), jakož i sousedícím územím vn ULK: maximum pro Ostrov n. O. (4,47) a minimum pro Slaný resp. Kralupy n. Vlt. (0,21 a 0,19). Ochrana p írody je podmín na p ítomností cenných území i lokalit. Jednoduchý, nicmén s vysokou vypovídací hodnotou, ukazatel podíl vým ry chrán ných území na celkové vým e je vztažen k roku 2005. V hodnoceném území, vedle pánevní oblasti zahrnujícím i zbytek Ústeckého kraje, zaujímá zcela mimo ádné postavení SO ORP D ín. Zde tém veškerá plocha (99,8 %) je pod ochranou. Ješt v n kolika dalších regionech je dosažen vysoký podíl: Ústí n. L. se adí mezi 16 SO ORP ULK na 2. místo (57,6 %), Bílina je 6. (36,7 %). Na opa ném pólu nacházíme regiony s žádným resp. minimálním zastoupením chrán ných území: Litvínov (0,5), Chomutov a Kada (po 1,0 %). Z nepánevních SO ORP maximum zjiš ujeme pro Varnsdorf (55,2 %), minimum pak pro Roudnici n. L. (0,02 %). Poloha SO ORP v i rozvojovým a urbaniza ním osám a oblastem1 je syntetickým ukazatelem založeným na po tu bod p id lených na základ rozvojového a urbaniza ního hlediska vzhledem k jejich významu (mezinárodní, nadregionální, regionální). Rozvojový potenciál je p itom spjat s intenzitou sou asného i perspektivního využití a úzce souvisí s koncentrací obyvatelstva, ekonomických a kulturních aktivit. Urbaniza ní prvek je více vázán na osídlení a aktivity obyvatelstva. Celková známka se p itom skládá z hodnocení
1
P íslušná data resp. studie Ústavu územního rozvoje Brno, odkud je erpáno, pochází z roku 2005.
podle rozvojového (investi ního) hlediska (rozvojové osy, rozvojové oblasti) a urbaniza ního hlediska (urbaniza ní osy, urbaniza ní oblasti). Bez ohledu na t i hodnocené vyšší oblasti pat í prvenství tentokrát Ústí n. L. sledovanému Kralupy n. Vlt. p ípadn Teplicemi. SO ORP pánevní oblasti vykazují jako pr m r nejlepší pozici (4,32), druhé místo pat í p ilehlému území k ULK a až t etí p í ka zbytku ULK. Nadpr m rnými hodnotami se vyzna ují Lovosice, Litom ice a Roudnice n. L., jakož i M lník (4,65), Karlovy Vary a Ostrov n. O. Periferní, tj. neexponovaná poloha je typická pro Podbo any a Žatec, totéž platí pro Rakovník (0,25) a Kralovice. Ústí n. L. jako jediné SO ORP se prosazuje významn ji v rámci eska – pat í mu 9. p í ka (další jsou s odstupem Teplice, z nepánevních nejlepší pozici zaujímají Lovosice). Tab. 2 Poloha SO ORP ULK v
Kód
SO ORP
Návrh Po adí (dle školního Urbaniza ní Celkové celkového bodování v hledisko skóre) skóre rámci v rámci (body) kraje R oblasti osy oblasti kraje R
Rozvojové (investi ní) hledisko osy
4201 Bílina 4202 D ín 4203 Chomutov 4204 Kada 4205 Litom ice 4206 Litvínov 4207 Louny 4208 Lovosice 4209 Most 4210 Podbo any 4211 Roudnice n. L. 4212 Rumburk 4213 Teplice 4214 Ústí n. L. 4215 Varnsdorf 4216 Žatec Pramen: SÚ, 2005
i urbaniza ní a rozvojovým osám i oblastem
1 0,25 1 1 2 1 0,25 2 1 0,25 2 0 1 2 0,1 0,25
0,6 0,4 0 0,15 0,45 0,45 0,15 0,45 0,3 0 0,5 0 1,5 2,25 0 0
1 0,5 1 1 1 0,5 1 2 1 0 2 0,5 2 2 0,5 0,25
1,5 1,5 1 1 1,5 1 0,5 0,75 1 0 0 0,5 1,5 1,5 0,5 0
4,10 2,65 3,00 3,15 4,95 2,95 1,90 5,20 3,30 0,25 4,50 1,00 6,00 7,75 1,10 0,50
6 11 9 8 4 10 12 3 7 16 5 14 2 1 13 15
74 111 100 98 51 106 130 41 92 197 63 162 25 9 157 185
3 3,5 3,5 3,5 2,5 3,5 4 2 3,5 5 2,5 4,5 1,5 1 4,5 5
2,5 3 3 3 2 3 3,5 2 3 5 2,5 4 1,5 1 4 4,5
Problematice životního prost edí a krajin v širším slova smyslu je v nována v našich vlastních šet eních z pochopitelných d vod zna ná pozornost. Na první pohled je z ejmé, a statistické údaje to prokazateln dokládají, že se situace po roce 1989 resp. v posledních letech zlepšila. Zám rn zde ponecháváme stranou p íslušná data, snad jen lze odkázat na publikace SÚ p ípadn dalších institucí. V použitém dotazníku, mj. umož ujícím i komparaci s p edchozími výzkumy, jsme za adili šest otázek, z nichž t i m ly povahu baterie. Vesm s se p itom jednalo o otázky uzav ené, tedy nabízející výb r specifikovaných odpov dí. Vývojový pohled je zastoupen prost ednictvím konkretizace díl ích složek životního prost edí – viz Obr. 2. Subjektivn , a z ejm i objektivn , se nejvíce v pozitivním smyslu zm nil vzhled obce a množství škodlivin v ovzduší. Naopak pom rn kritická situace
pokra uje v chování ob an k životnímu prost edí: rozhodující ást respondent se domnívá, že nastalo zhoršení. Obr. 2 Vývoj jednotlivých složek (faktor ) životního prost edí Chování ob an k životnímu prost edí
Ochrana p írody
Vzhled obce
Kvalita povrchových vod
Množství škodlivin v ovzduší 0% zlepšení
10%
20%
30%
p ibližn stejná úrove
40%
50%
zhoršení
60%
70%
80%
90% 100%
nedokážu posoudit
Pramen: vlastní šet ení, 2008 U této otázky si poprvé ukážeme možnosti t íd ní 2. stupn podle strukturálních znak respondent , a to diferenciace podle místa bydlišt – okresy a v ku a vzd lání respondenta. - Ve vývoji zne išt ní ovzduší z územního pohledu hodnoty za Chomutov a Teplice odpovídají pr m ru, zatímco Most je vnímán nadpr m rn kladn na rozdíl od Ústí n. L. s nadpr m rným záporným zastoupením. Nejmladší skupina (15-29 let) vnímá situaci kriti t ji než všichni respondenti jako celek, naopak vzd lan jší obyvatelé (respondenti) vidí situaci pozitivn ji. - Z územní diferenciace kvality povrchových vod vychází nejlépe Most, na opa ném pólu stojí Chomutov. H e je posuzována mladšími respondenty, starší generace jsou spokojen jší. Skupiny obyvatel s vyšším vzd láním jsou spokojen jší než skupiny obyvatel s nižším vzd láním. - P i hodnocení vzhledu obce se v meziokresním srovnání se odlišuje p edevším Chomutov, a to v pozitivním smyslu. Podle v ku se vymykají osoby obou st edních kategorií: 30-44 letí se nadpr m rn hlásí ke stagnaci, u 45-59 letých je tento stupe zastoupen výrazn mén než v celém souboru. Obdobná situace je u vzd lání: vyu ení a st edoškoláci bez maturity mimo ádn akcentují stagnaci, naproti tomu st edoškoláci s maturitou ji nedoce ují. - P i sledování ochrany p írody neshledáváme žádné významn jší odchylky v územním pohledu a totéž lze konstatovat z hlediska vzd lání. Podle v ku je specifická situace u stagnace, kterou výrazn mén vnímá nejmladší v ková skupina, což je ovšem vyváženo vyšším podílem skupiny následující. - Odlišnosti mezi okresy v chování ob an k životnímu prost edí se projevují p edevším u kladného hodnocení: výrazn nadpr m rn v Teplicích, mírn podpr m rn v Most . Starší ob ané hodnotí lépe než mladší. Totéž m žeme íci o vzd lan jších respondentech.
P i hodnocení krajiny se více než polovina respondent (zastupujících dosp lou populaci) p iklonila k názoru, že se zlepšila. Naopak jen zhruba každý desátý se domnívá, že došlo ke zhoršení. Zbytek respondent , tj. cca t etina se p iklání v tomto pohledu ke stagnaci. Od pr m rné hodnoty se odlišují zejména zástupci nejmladší v kové skupiny, kte í hodnotí vývoj krajiny kriti t ji, a to p estože pozitivní náhled p evažuje. Nejstarší generace naopak vyjad uje vyšší spokojenost. Podle vzd lání vykazují mén spokojenosti respondenti s neukon eným a základním vzd láním, jakož i st edoškoláci s maturitou. Výpov o stagnaci je nadpr m rn zastoupena u vysokoškolák a naproti tomu podpr m rn u osob vyu ených a st edoškolák bez maturity. Podle místa bydlišt , sledovaného za okresy, zjiš ujeme výrazn lepší hodnocení za Most (až 60 % deklaruje zlepšení). Subjektivn nejhorší situace panuje v Teplicích. Rozhodující ást dotázaných, a to tém 2/3, se rovn ž vyjád ila, že (p írodní) podmínky pro život jsou stejné (pr m rné) jako v esku. T etina je vidí jen o trochu horší než jiných oblastech R. Ostatní, avšak nep íliš etné, odpov di p ipadají propor n na oba extrémy, tj. podmínky výborné versus špatné. Nejmladší a mladší st ední generace (15-29 a 30-44 let) se domnívá, že zdejší p írodní podmínky jsou výborné, tj. lepší než pr m r v esku. Nejvyšší odchylku v pozitivním smyslu slova zaznamenáváme u vysokoškolák , vyšší podíl hodnotí situaci jako výbornou. Respondenti z okres Chomutov, Ústí n. L. a zejména Teplice vypovídají o lepších podmínkách pro život než celý soubor. Pr m rnou hodnotu siln ovliv ují respondenti z Mostu (celkem tém 300 osob), kte í jen ve 4 % ozna ili podmínky za výborné, shodn p es 40 % za pr m rné i o trochu horší než jinde a každý desátý za špatné. Nejlépe jsou na tom subjektivn Teplice, kde obdobné podíly dosahují 15 – 64 – 16 – 5 %. Hodnocení geografické polohy a pozice v regionálním rozvoji a sídelním systému je obsaženo v další v p ísp vku analyzované otázce. Jako metodu jsme tentokrát zvolili protikladné charakteristiky, což nám poskytuje jednoduché a jednozna né výsledky – viz Tab. 2. Zatímco v n kterých p ípadech je patrná vyrovnanost, ve v tšin (tu n ozna eno) m žeme hovo it o výrazné p evaze (až 4 ku 1). Situaci v obci (m st ) bydlišt tak lze „za celou pánevní oblast“ ozna it jako nijak výjime nou (oby ejnou), tradi ní, udržovanou a pon kud v rozporu s p edchozím i jako m nící se. Tab. 3 Charakteristika místa bydlišt prost ednictvím protiklad Charakteristika Podíl v % Charakteristika periferní 51 49 centrální (st edisková) chudá 59 41 bohatá výjime ná 22 78 nijak výjime ná (oby ejná) 72 28 moderní tradi ní strnulá 34 66 m nící se 71 29 zanedbaná udržovaná Pramen: vlastní šet ení, 2008 2. Konfrontace statistiky a vlastního šet ení se zam ením na migraci a stabilitu Základem rovnovážného rozvoje území je vývoj jeho t í nejvýznamn jších oblastí, kterými jsou ekonomická, sociální a environmentální stabilita. Preference n které z nich na úkor jiných obvykle vede k destabilizaci celého územního systému a k dlouhodobému poškození
jeho rozvoje. Dnes je tento princip obvykle nazýván udržitelným rozvojem, nebo dokonce v eské verzi trvale udržitelným rozvojem. Stabilitu samoz ejm nem žeme chápat jen jako stagnaci existujícího stavu, ale spíše jako p im ené zvyšování kvality jednotlivých oblastí reality. Pro sociální stabilitu je významné mimo jiné i vnímání prost edí, ve kterém populace žije, tedy ekonomické prost edí a možnosti pracovní seberealizace, uspokojování pot eb bydlení a životní prost edí. Za agregovaný ukazatel, který odráží atraktivitu místa nebo regionu z hlediska bydlení, se nap íklad v urbanistické praxi považoval celkový popula ní vývoj obyvatelstva. Tento vývoj v sob zahrnuje jednak složku p irozené m ny (rození a umírání) a dále migraci. V sou asnosti i budoucnosti roli diferencia ního faktoru sehrává migrace (p ist hování, vyst hování, objem a saldo), m žeme ji proto považovat za jeden z nejd ležit jších indikátor dalšího sociáln -ekonomického rozvoje. To byl také d vod pro soubor otázek sledovaných v dotazníku. Pro srovnání disparity sledovaných ty okres v Podkrušnoho í z hlediska migrace byly využity jednak analýzy vývoje migrace po roce 2000 v rámci výzkumného projektu a dále celkové hodnocení migrace publikované eským statistickým ú adem (1991-2004) a z p ísp vk z Demografické konference v Olomouci (2007, viz literatura). Z hlediska motiv migrace došlo k úpravám, p i emž z p vodních d vod migrace podle Obyv 5-12 byly ponechány bytové d vody; s atek, rozvod a následování rodinného p íslušníka byly agregovány do rodinných d vod ; zm na pracovišt , p iblížení se k pracovišti a u ení a studium byly zahrnuty do pracovních d vod ; zdravotní d vody byly vynechány a dopln no bylo vzhledem ke specifiku oblasti životní prost edí a z staly jiné nespecifikované d vody. Pracovní d vody jsou v podstat ekonomickými motivy a ostatní m žeme považovat za neekonomické podn ty pro migraci, kterou jsme šet ili u vzorku respondent v minulosti a srovnávali se statistickými údaji. Pro motivy možného chování v budoucnosti byly d vody dále specifikovány tak, aby bylo p i šet ení vystiženo subjektivní vnímání m sta, okolí, životního prost edí a samoz ejm význam bydlení, pracovních p íležitostí a rodiny. Úvodní otázka byla položena tak, aby vystihla objem veškerého st hování, tedy v etn ešení bytového problému v rámci vlastní obce nebo m sta. Výsledek byl p ekvapující. Po roce 1990 tém polovina dotazovaných zm nila alespo jednou své bydlišt (49,8 %), což znamená v našem p ípad byt, p i emž shodný podíl respondent uvedl jako své p edcházející bydlišt stejnou obec. Toto ohromující íslo sv d í nepochybn o tom, jak již nazna ily analýzy bytového fondu v rámci celé výzkumné úlohy, že jsou zde velmi široké možnosti pro hledání vhodného a p im eného bytu. Více než dvakrát se p itom st hovalo 15,3 % dotazovaných (jeden deklaroval dokonce 10x st hování). Alespo jednou se st hovalo 220 dotazovaných tj. 52,7 % ze všech dotazovaných, kte í se v minulosti st hovali. Zhruba t i ze ty st hování byla realizována v rámci vlastního okresu i obce. Migrace zven í je nebo byla minimální. Pokud bychom porovnali jenom p ípady st hování po ode tení zm n bydlišt realizované uvnit vlastních obcí, tak podíl vnitrookresního st hování u sledovaného vzorku tvo il 55,9 %, st hování do místa z jiných okres kraje 21,1 % a mimokrajská imigrace tvo ila 23 %.2 U vzorku se tak potvrdily p edpoklady o vyšší intenzit vnitrookresní migrace v rámci prostorových pohyb .
2
V rámci eské republiky podle SÚ pr m r za roky 1991-2004 pro srovnání tvo ila migrace mezi obcemi 46,7 %, mezi okresy 19,2 % mezi kraji a 34,2 %. V Ústeckém kraji vnitrookresní migrace v témže období dosáhla 55,5 %, meziokresní 18,4 % a mezikrajská 26,1 %. Jestliže pro kraj platí, že celkový vývoj zde kopíroval trendy R v poklesu obratu migrant (1989 -1997) následovaný mírným r stem, tak celkové ztráty za toto období (saldo -4279 obyvatel) jsou poznamenány p edevším obdobím 1991-1995.
Jak už bylo uvedeno, ešené území z hlediska migrace je charakteristické vysokou intenzitou vnitrookresní migrace. P íkladem je SO ORP Teplice, který v letech 1995-2004 zaznamenal nejv tší objem migrace mezi správními obvody obcí s rozší enou p sobností v republice (16 641 osob). Dle údaj SÚ jsou Teplice v po adí na 10. míst podle migra ního zisku (2042 obyvatel) a sou asn Most je na 10. míst s nejv tší ztrátou st hováním (-1685 obyvatel). Sou asn zde dochází k další integrit probíhající mezi ty mi okresy. K pon kud opožd nému nástupu suburbaniza ních tendencí z hlediska rozvoje bytové výstavby spojené s migra ními ztrátami m st nad 10 000 obyvatel se zde setkáváme až v posledním období. Mezi obcemi s nejv tším ziskem z vnit ního st hování v letech 1991-2004 v rámci celé republiky pat í Jirkovu (SO ORP Chomutov) 2. po adí a Dubí (Teplice) 6. místo v R. D vody, které vedly ke zm n bydlišt , byly zejména bytové (42,5 %) a rodinné (40,8 %), což u všech st hování v etn uvnit obcí je pochopitelné. Pracovní d vody ke st hování ozna ilo 7,8 % dotázaných. Vzhledem k tomu, že p i šet ení byly dotazovány pouze osoby starší 15 let, kategorie osob následujících lena rodiny jak je tomu celostátního sledování (d ti) se zde nevyskytuje, což trochu znesnad uje porovnání s údaji o motivech migrace za republiku a sledovaný soubor. Pokud ovšem upravíme strukturu R tak, že kategorii následujících len rodiny vynecháme a bez uvedeného vyjád íme strukturu, dojdeme k zajímavému porovnání. Pracovní d vody v úhrnu jsou pln srovnatelné mezi naším souborem a pr m rem uvnit kraj v rámci R (shodn 7,8 %), taktéž bytové d vody (sledovaný soubor 42,5 % a R 40,0 %), rozdíly jsou v tší u rodinných d vod (40,8 % oproti 17,5 %) a pochopiteln u ostatních d vod souhrnn je také rozdíl (9,0 % resp. 34,7 %). Obr. 3 D vody p edcházejícího st hování (relativní etnost)
Pramen: vlastní šet ení, 2008 Z hlediska predikce v dalším chování obyvatel p i šet ení bylo specifikováno n kolik otázek týkajících se motivace pro p ípadnou emigraci z území a naopak jaké jsou d vody, které by byly p i rozhodování významné pro rozhodnutí z stat žít v tomto prostoru. Rozhodn se z území chce odst hovat 4,7% dotazovaných a spíše ano 10,1 %. Ochota st hovat se v nejbližším období byla nejpravd podobn jší z hlediska v ku u v kové skupiny 15-29 let, podle stavu u svobodných, dle dosaženého vzd lání u st edoškolák a kone n z hlediska povolání u skupiny zam stnanc následované studenty. Nejd ležit jším motivem, který by ovlivnil rozhodnutí, zda-li se st hovat i nikoli, jsou rodinné d vody (obr. 4). Zhruba na stejné úrovni jsou zvýšení platu a postup v práci,
následuje motiv zlepšení bytových pom r . Zajímavé je, že a koli jsou respondenti dosti závislí na sociálních vztazích, je motiv špatných mezilidských vztah až na p edposledním míst hned za motivem zvýšení kvality prost edí. P est hovat se do velkého m sta bylo pro n nejmén atraktivní nabídkou. Obr. 4 Motivace pro emigraci (absolutní etnost)
! " ! "& # % &%
#
%
%$! &
% "&
!'
Pramen: vlastní šet ení, 2008 Poznámka: použita stupnice rozhodn ano a spíše ano 1, spíše ne a rozhodn ne 2 Opa nou otázkou než tomu bylo u p edcházející jsme zjiš ovali, které a jak významné jsou o ekávané problémy p i p est hování resp. jakou ztrátu by respondenti poci ovali nejvýznamn ji v p ípad st hování (obr. 5) Op t se zdá, že nejv tší obtíží by bylo vzdát se kontakt s rodinou a p íbuznými. To podporuje výsledek otázky p edchozí. Další ztrátou by byly sociální vazby s p áteli. Pro relativn velkou ást by byla bariérou pro st hování vlastnictví bytu i domu. Ostatní problémy jsou vyrovnané. Bezproblémovou by byla ztráta možnosti p stovat koní ky. Obr. 5 Motivace pro setrvání v míst sou asného bydlišt (absolutní etnost) (
!
%
"
!" $ $
%
!
&) *
"
!"
%
+" ) "
!" &
* +!
!
! !
"
"%
#* " #* !' " & " " !* ) , * &
"%
Pramen: vlastní šet ení, 2008 Poznámka: použita stupnice rozhodn ano a spíše ano 1, spíše ne a rozhodn ne 2
Je zajímavé konfrontovat uvedené výsledky s velmi uspokojivým hodnocením místa sou asného bydlišt (78,4 %, v tom rozhodn ano 13,4 %) a oproti tomu nespokojenost vyjád ilo 21,6 % (v tom rozhodn ne jen 4,0 %). P itom ale tém polovina uvažuje o zm n svých bytových pom r . Podobn vysoká je spokojenost se sou asným zam stnáním (80%, z toho rozhodn 16%). 3. Aktuální tendence v regionálním rozvoji z pohledu municipalit Na základ již zmín né velké diferenciace ástí Ústeckého kraje lze o ekávat markantní rozdíly v hodnocení p ekážek rozvoje u dotázaných municipalit. Jak ukazuje obr. . 6, hodnocení aktér vykazují zna nou diferenciaci v hodnocení mezi ob ma modelovými subregiony (pánev, zbytek ULK) zejména v aspektech pracovní síla, dopravní obslužnost. Zajímavé je srovnání rozp tí v hodnocení mezi ob ma skupinami: zatímco hodnocení v první skupin je relativn homogenní, druhá skupina SO ORP vykazuje velmi vysoké rozp tí u hodnocení v tšiny aspekt . Nízkou vzd lanostní úrove obyvatelstva a nedostatek pracovních sil s odbornou kvalifikací ozna il také pracovník Magistrátu Ústí n. Labem jako hlavní rozvojovou p ekážku, jejíž odstran ní i zmírn ní je dlouhodobou záležitostí3. Pon kud p ekvapující zjišt ní dotazníkového šet ení byl mírný nesouhlas u ekologické zát že jako rozvojové p ekážky4. S ekologickou zát ží souvisí i problematika brownfields5.
3
„… je to opravdu velký problém a jist významná p ekážka regionálního rozvoje. Neexistuje však p íliš možností pro m stské ú ady, jak tuto situaci zlepšit. Za d ležité považuji p edevším zájem samotných ob an …“ 4 K tomuto tématu p i interview uvedl pracovník KÚ ULK: „Ekologická zát ž na území kraje je již z velké ásti odstran na. Ale i v minulosti jsme to rozhodn nepovažovali za p ekážku, ale spíše za impuls pro regionální rozvoj.“ 5 „ Brownfield se nachází v našem kraji celá ada. Rozhodn je považujeme za p íležitost pro regionální rozvoj. Bohužel je ale naprostá v tšina z nich v soukromém vlastnictví a tím jsou pro ve ejné orgány nevyužitelné.“ (tentýž pracovník)
Obr. 6 Hodnocení rozvojových p ekážek z pohledu obcí s rozší enou p sobností
Vysv tlivky: v diagramu znázorn ny pr m rné hodnoty vypo tené jako vážený aritmetický pr m r ze stupnice: 1 – s výrokem zcela souhlasím, 2 – spíše souhlasím, 3 – spíše nesouhlasím, 4 – v bec nesouhlasím; pr m rná hodnota 2,5 tedy odpovídá hranici mezi tenden ním souhlasem a nesouhlasem. Zdroj: vlastní šet ení, 2009 Opat ení pro podporu podnikání pat í mezi st žejní úkoly regionální politiky. Úsp šná regionální politika musí usilovat o zlepšení podmínek pro dlouhodob jší rozvoj ekonomických aktivit, jen tak lze region postavit „na vlastní nohy“ bez závislosti na dotacích. Rovn ž u výrok k podmínkám pro rozvoj podnikání (obr. 7) byly aspekty: kvalita pracovní síly, dále pak získání vhodných pozemk a objekt pro podnikání velmi odlišn hodnoceny. Zatímco respondenti z pánevních oblastí tyto aspekty hodnotí jednozna n negativn , v tšina dotazovaných ve zbytku území Ústeckého kraje je ochotna je hodnotit spíše jako p íznivé. Obraz hodnocení je v obou subregionech u velké v tšiny aspekt zna n heterogenní, z ehož lze usuzovat, že p edpoklady a možnosti pro rozvoj podnikání jsou na municipální a mikroregionální úrovni velmi odlišné.
Obr. 7 Hodnocení podmínek pro rozvoj podnikání z pohledu obcí ORP
Zdroj: vlastní šet ení, 2009 Vysv tlivky: zp sob výpo tu shodný s p edchozím diagramem Celá ada problém a úkol , p ed nimiž stojí sou asná municipální a regionální politika, se již nedá ešit tradi ními administrativními postupy. V souvislosti s integrací R do politiky hospodá ské a sociální soudržnosti EU jsou i eské regiony konfrontovány s požadavky „evropského standardu“ na zlepšování regionálního managementu. Proto se v poslední dob s r znou mírou úsp šnosti uplat ují nové p ístupy a metody, které mají vést k dosažení dohody mezi orgány ve ejné správy, jež disponují rozhodovacími pravomocemi, dále podnikateli, neziskovými organizacemi, ob any a dalšímí aktéry lokálního a regionálního rozvoje. Úsp šnost rozvoje region je totiž velmi významn ovliv ována tím, jak úsp šn jednotliví akté i vzájemn spolupracují v oblasti strategického plánování. Klí ové postavení „lídra“ a zárove „moderátora“ zde na lokální a mikroregionální úrovni zaujímají obce s rozší enou p sobností. Odpov di zástupc municipalit (viz obr. 8) z eteln ukazují, že spolupráce aktér v oblasti strategického managementu se dosud nesta ila pln etablovat: pr m rné hodnoty v rozmezí 2 -3 sice signalizují ‚pravidelnou spolupráci‘, která dosud ješt postrádá kýženou intenzitu a soustavnost, velká heterogenita hodnocení a také asto se vyskytující nejhorší známka 4 z eteln poukazují na fakt, že n které obce se na této spolupráci dosud nepodílejí! Z jednotlivých aktér byli nejlépe ohodnoceni krajský ú ad, sdružení obcí a Ú ad Regionální
rady regionu soudržnosti, v subregionu Pánev také euroregiony, jako nejmén aktivní byly ohodnoceny hospodá ské komory a privátní regionální poradenské agentury. Obr. 8 Spolupráce obcí s ostatními aktéry v regionu
Zdroj: vlastní šet ení, 2009 Vyv tlivky: pr m rná hodnota vypo tená jako vážený aritmetický pr m r ze stupnice: 1 – spolupracujeme dlouhodob soustavn a velmi intenzívn , 2 – spolupracujeme pravideln , 3 – spolupracujeme p íležitostn na projektech, 4 – doposud jsme nespolupracovali. Nedostatky v oblasti regionálního managentu potvrzuje i hodnocení dalšího výroku v dotazníku ‚Vým na informací mezi jednotlivými aktéry zapojených do regionálního rozvoje musí být zlepšena‘- s jasným souhlasem (pr m r 1,8) a vysokou homogenitou hodnocení. Záv r 1. Ekologická stabilita krajiny v pánevní oblasti je podle o ekávání pom rn nízká, vykazuje však zna né rozdíly na úrovni okres . Tomu odpovídá i podpr m rné zastoupení vým ry chrán ných území na celkové vým e, by nap . v Ústí n. L. je dosažen významný podíl. Z hlediska rozvojové exponovanosti SO ORP pánevní oblasti vykazují jako pr m r nejlepší pozici, druhé místo pat í p ilehlému území k Ústeckému kraji a až t etí p í ka zbytku kraje (okresy D ín, Litom ice, Louny resp. obce s rozší enou p sobností v nich). U subjektivního hodnocení díl ích složek životního prost edí se nejvíce v pozitivním smyslu zm nil vzhled obce a množství škodlivin v ovzduší. P evažuje rovn ž názor, krajina se zlepšila. Podmínky pro život jsou vnímány stejn jako v esku. Situaci v obci (m st ) bydlišt z pohledu geografické polohy a pozice v regionálním rozvoji lze „za celou pánevní oblast“ ozna it jako nijak výjime nou (oby ejnou), tradi ní, udržovanou a pon kud v rozporu s p edchozím i jako m nící se.
2. Po roce 1990 tém polovina dotazovaných zm nila alespo jednou své bydlišt (byt), p i emž shodný podíl respondent uvedl jako své p edcházející bydlišt stejnou obec. ešené území z hlediska migrace je charakteristické vysokou intenzitou vnitrookresní migrace; v p ísp vku je p iblížen p ípad SO ORP Teplice. D vody, které vedly ke zm n bydlišt , byly zejména bytové a rodinné. Motivy uvád né respondenty se v zásad shodují s motivy registrovanými SÚ. Míra potenciální migrace není p íliš vysoká. Nejv tší obtíží by bylo vzdát se kontakt s rodinou a p íbuznými. 3. Šet ení potvrdilo, že zástupci místní ve ejné správy v Ústeckém kraji hodnotí jednotlivé aspekty regionálního rozvoje velmi diferencovan v závislosti na místních pom rech. Za nejvýznamn jší p ekážku v regionálním rozvoji považuje naprostá v tšina dotázaných nízkou vzd lanostní úrove obyvatelstva a nedostate nou odbornou kvalifikaci pracovních sil. Rozhovory ukázaly, že dotázaní akté i neznají recept na ú innou a rychlou nápravu. Podmínky pro podnikání jsou hodnoceny podstatn p ízniv ji ve zbytku Ústeckého kraje než v pánevních oblastech. Za hlavní „brzdy“ v rozvoji podnikání jsou hodnoceny kvalita pracovní síly a možnost získání vhodných pozemk a objekt . Využitelnost brownfield je pro ve ejnou správu minimální, protože jsou zpravidla v soukromém vlastnictví. Spolupráce regionálních aktér p i strategickém plánování se rozvíjí, dosud však nedosáhla požadované intenzity. Šet ení ukázalo, že n kte í d ležití akté i se na innostech dosud nepodílejí. Málo efektivní regionální management je vnímán jako negativní faktor rozvoje. P ísp vek vznikl v rámci projektu „Modelové ešení revitalizace pr myslových region a území po t žb uhlí na p íkladu Podkrušnoho í“ (MMR R . WD-44-07-1). Auto i d kují tímto za podporu. Literatura: Je ábek, M. 2008. Reflexe socioekonomického vývoje – vybrané poznatky z vlastního sociologického šet ení provedeného u obyvatelstva modelového území. In And l, J. et al.: Komplexní geografický výzkum kulturní krajiny II., Mino, Ústí n. Labem, s. 127 – 142. Ježek, J. 2008. Management regionálního rozvoje. In: Wokoun, R. et al.: Regionální rozvoj (Východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Linde, Praha, s. 461 – 473. Míchal, I. 1993. Ekologická stabilita. Brno, Veronika, 243 s. Ptá ek, P, Toušek, V., Polášek, V. 2007a. Regionální aspekty vnit ní migrace v eské republice v období 1991-2004. Sborník z demografické konference v Olomouci, s. 207224 In http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/$File/vladimir_polasek.1pdf Ptá ek, P, Toušek, V., Polášek, V. 2007b. Analýza migrace osob s dokon eným vysokoškolským vzd láním v eské republice v období 1991-2004. Sborník z demografické konference v Olomouci, s.225-240 Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Ústeckého kraje. eský statistický ú ad, Krajská správa Ústí nad Labem, 2006, 157 s. Vnit ní st hování v R 1991-2004. SÚ, 2005, zve ejn no 12. 8. 2005 (on line 23. 9. 2008) In: http://www.czso.cz/csu/2005 edicnyplan.nsf/publ/4029-05-1991až2004/
