EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ DIREKTORIÁT JRC SPOJENÉ VÝZKUMNÉ STŘEDISKO Institut perspektivních technologických studií (Sevilla) Technologie pro udržitelný rozvoj Evropská kancelář IPPC ČESKÁ REPUBLIKA MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ TECHNICKÁ PRACOVNÍ SKUPINA POTRAVINY, NÁPOJE KRMIVA. VÝZKUMNÝ ÚSTAV POTRAVINÁŘSKÝ PRAHA ODDĚLENÍ TECHNICKÉ POLITIKY SPECIALIZOVANÉ PRACOVIŠTĚ PRO IPPC
Integrovaná prevence a kontrola znečistění Referenční dokume nt „Nejlepší dostupné technologie v průmyslu jatek“ Konečný návrh – září 2003 Pro potřeby České republiky upraven – listopad 2004 Část č. V. NEJLEPŠÍ DOSTUPNÉ POSTUPY V PRŮM YSLU JATEK – PORÁŽEK HOVĚZÍHO, VEPŘOVÉHO, DRŮBEŽE, OVCÍ A DALŠÍCH HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT.
5
NEJLEPŠ Í DOS TUPNÉ POS TUPY
Pro lepší pochopení této kapitoly a jejího obsahu upozorňujeme čtenáře na předmluvu k tomuto dokumentu a zejména na její pátou část „Jak chápat a používat tento dokument“. Postupy a související úrovně spotřeby a/nebo emisí nebo rozsahy těchto úrovní, uváděné v této kapitole byly odhadnuty iteračním postupem, zahrnujícím tyto kroky: • identifikaci klíčových ekologických problémů v odvětví, mezi něž pat ří spotřeba energi e, znečistění vody, zápach a ničení materiálů souvisejících s rizikem přenosné spongi formní encefalopatie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002, kterým se stanoví hygienické předpisy pro živočišné vedlejší produkty neurčené k lidské spotřebě [287, ES, 2002]. • přezkoumání postupů, které jsou pro řešení těchto klíčových problémů nejvýznamnější; • identifikaci nejlepších úrovní ekologické výkonnosti na základě údajů dostupných v Evropské unii a ve světě; • přezkoumání podmínek, za nichž byly tyto úrovně výkonnosti dosaženy, jako jsou náklady, vzájemné působení médií, hlavní důvody, uplatněné pro realizaci těchto postupů; • výběr nejlepších dostupných postupů (BAT) a s nimi spojené úrovně emisí a/nebo spotřeby v tomto odvětví v obecném smyslu, zcela podle čl. 2 odst. 11 a přílohy IV směrnice. Odborné posouzení Evropskou kanceláří IPPC a Technickou pracovní skupinou pro jatka a vedlejší živočišné produkty (TWG) hraje důležitou úlohu v každém z těchto kroků a ve způsobu, kterým se tyto informace zde uvádějí. Na zákl adě tohoto hodnocení, jsou v této kapitole uvedeny technologie, a co možná nejvíce také úrovně emisí a spotřeby, spojené s používáním BAT, které se považují za vhodné pro odvětví jako celek a v mnoha případech odrážejí aktuální výkonnost některých závodů v odvětví. Tam, kde se uvádějí úrovně emisí nebo spotřeb jako „spojené s nejlepšími dostupnými postupy“, je třeba to chápat tak, že tyto úrovně představují ekologickou výkonnost, kterou lze předvídat j ako výsledek použití popisovaných postupů v tomto odvětví, s uvážením bilance nákl adů a výhod, které jsou vlastní defini ci BAT. Nejsou to však žádné limitní hodnoty emisí nebo spotřeby a j e třeba je tak chápat. V některých případech může být technicky s chůdné dos áhnout lepších úrovní emisí nebo spotřeb, ale kvůli s tím spojeným nákladům nebo problémům se vzáj emným působením médií se to nepovažuj e za vhodné jako BAT pro odvětví jako celek. Takovéto úrovně však mohou být považovány za odůvodněné v konkrétních případech, kde proto existují zvláštní důvody. Na úrovně emisí a spotřeby, spojené s používáním BAT je nutno se dívat spolu se všemi specifikovanými vztažnými podmínkami (např. obdobími, za která se dělá průměr). Koncepce „úrovní spoj ených s BAT“ popsaná shora je nutno odlišovat od t ermínu „dosažitelná úroveň“ , používaného jinde v tomto dokumentu. Tam, kde se úroveň popisuje jako „dosažitelná“ pomocí určitého postupu nebo kombinací postupu, je třeba to chápat tak, že dosažení této úrovně lze očekávat po dosti dlouhou dobu v dobře udržovaném a provozovaném zařízení nebo procesu, využívajícím tuto technologii.. Tam, kde jsou dostupné, uvádějí se údaje o nákladech spolu s popisem postupů v předchozí kapitole. Ty udávají hrubou představu o velikosti s tím spojených nákladů. Skutečné náklady upl atnění něj akého postupu však silně závisejí na konkrétní situaci ohledně např. daní, poplatků a technických charakteristik dotyčného zařízení. V tomto dokumentu není možné hodnotit takovéto faktory, speci fické pro určitou lokalitu. Pokud nejsou k dispozici údaje o nákladech, jsou závěry o ekonomické životnosti technologií odvozeny z pozorování na existujících instalacích. Je zám ěrem, aby obecné BAT v této kapitole byly vztažným bodem, podle něhož lze posuzovat aktuální výkonnost stávajících zařízení nebo posuzovat návrh na nové zařízení. Tímto způsobem pomohou při určování vhodných podmínek „založených na BAT“ pro nové zařízení, nebo při stanovení všeobecně závazných pravidel podle čl. 9 odst. 8. Předpokládá se, že nová zařízení mohou být navrhována tak, aby měla stejnou, nebo ještě lepší výkonnost, než zde uváděné obecné úrovně BAT. Má se také zato, že stávající zařízení se mohou posunout směrem k obecným úrovním BAT, nebo lepším, na základě technické a ekonomické použitelnosti těchto postupů v každém jednotlivém případě. I když referenční dokumenty BAT nestanoví právně závazné normy, mají význam v tom, že podávají směrné inform ace pro průmysl, členské státy a veřejnost o dosažitelných úrovní ch emisí a spotřeb při použití určitých postupů. Patřičné limitní hodnoty pro každý speci fický případ bude potřebné stanovit s tím, že se vezmou v úvahu cíle směrnice IPPC a místní problémy.
Pro doplnění tohoto obecného úvodu následující odstavce uvádějí problémy, speci fické pro odvětví a posouzení BAT a vysvětlují strukturu kapitoly. Hlavní ekologické problémy jatek jsou spotřeba vody, emise kapalin silně zatížených organickým materiálem do vody a spotřeba energie spojená s chlazení a s ohřevem vody. Opatření pro prevenci a regulaci úrovní spotřeby a emisí jsou velmi značně ovlivňována techni ckým a provozním plánováním každého procesu na úrovni každé jednotkové operace. BAT se tedy identi fikuje na této úrovni podrobností. Tam, kde se spotřebě a emisím nelze vyhnout, BAT snižuje jejich dopad na životní prostředí, také uplatněním technických a provozních postupů. Například existují příležitosti, jak se vyhnout zbytečnému používání vody v mnoha jednotkových operacích, a někdy je jejich výsledkem i úspora energie, např. když se sníží spotřeba horké vody, nesníží se jen spotřeba vody, ale také energi e, kterou by jinak bylo nutné na ohřev ušetřené vody vynaložit. Vyloučí-li se zbytečný styk vody s vedlejšími živočišnými produkty a provádí se suchý úklid, sníží se spotřeba vody na minimum. Rychlé zpracování vedlejších živočišných produktů může zabránit nebo na minimum omezit problémy s e zápachem během skladování a zpracování, které by se jinak rozvíjely díky jejich postupnému rozkladu. Nařízení o VŽP 1774/2002/ES stanoví požadavky pro m anipulaci, skladování, dopravu a zpracování vedl ejších živočišných produktů a popisuje, jaké způsoby likvidace jsou přípustné pro mat eriály s rizikem TSE. BAT není ve sporu se zákonnými požadavky, týkajícími se např. zdraví veřejnosti, bezpečnosti potravin, optimální péče o zvířata nebo ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti. Pokud jde o optimální péči o zvířata, pak to, že s e vyhneme stresu a poškozování živých zvířat, které by mohly vést k poraněním a úrazům např. od vidlí, kluzkých ramp nebo špičatých plotů, dále snižuje riziko poškození produktů, např. kůží a usní, takže na jatkách vznikne méně odpadu a zabrání se ztrátám v celém hodnotovém řetězci. Hodnocení technologií je závislé na informacích, poskytovaných a hodnocených technickou pracovní skupinou (TWG). Pro mnoho technologií jsou k dispozici jen omezené technické a ekonomické údaje. Ve zbytku této kapitoly se popisují varianty BAT pro jatka. Nejdříve se uvádějí všechny obecné BAT, které s e vztahují na všechny závody. Kromě těchto obecných BAT existují některé BAT, které platí pouze pro jednotlivé aktivity nebo několik aktivit. Uvádějí se pro jatka a kde to je namístě, dělí se mezi jatka pro velká zvířata a drůbeží jatka. Na pomoc čtenáři jsou závěry BAT znázorněny na obrázku 5.1. Na obrázku jsou závěry BAT znázorněny v úrovních. Horní úroveň ukazuje oddíly uvádějící BAT pro všechna jatka, druhá je rozděl ena na BAT pro jatka a třetí je rozdělena dále a ukazuje oddíly, uvádějící další BAT pro jednotlivé druhy jatek .
5.1 BAT pro jatka a závody na zpracování vedlejších živočišných produktů
Vrstva 1
5.1.1 Obecné procesy a operace
5.1.2 Integrace činností na témž místě
5.1.3 Spolupráce s navazujícími činnostmi
5.1 zá
5.1.1.1 BAT pro ekologic ké řízení
5.3 DALŠÍ BAT pro závody na zpracován vedlejších živočišných produktů
5.2 DALŠÍ BAT pro jatka
Vrstva 2
Vrstva 3
5.2.1 DALŠÍ BAT pro porážku velkých zvířat
5.3.1 DALŠÍ BAT pro vy tavování tuků
5.2.2 DALŠÍ BAT pro porážku drůbeže
5.3.2 DALŠÍ BAT pro kafilerní zpracování
5.3.3 DALŠÍ BAT pro výrobu ry bí moučky a oleje
5.3.4 DALŠÍ BAT pro zpracování krve
5.3.5 DALŠÍ BAT pro výrobu želatiny
5.3.6 DALŠÍ BAT pro zpracování kostí
Obrázek 5.1: Jak se uvádějí závěry BAT pro jatka a závody na zpracování vedlejších živočišných produktů BAT v této kapitole jsou očíslovány pro lepší přehlednost a odkazy v diskusi. Číslování nemá za účel zavést jakoukoli hierarchii. 5.1 Jatka Pro všechna jatka je postupem BAT, provádějí-li všechny tyto postupy. 5.1.1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
Obecné procesy a operace používání systému ekologického řízení (viz oddíly 4.1.1 a 5.1.1.1) zajištění školení/výcviku (viz část 4.1.2) používání programu plánované údržby (viz část 4.1.3) provádění jednoúčelových/speci alizovaných měření spotřeby vody (viz část 4.1.4) oddělení procesní a ostatní odpadní vody (viz část 4.1.5) odstranění všech hadic s tekoucí vodou a oprava kapajících kohoutků a protékajících záchodů (viz část 4.1.7) osazení odpadů síty a/nebo lapači a jejich používání, aby se zabránilo úniku pevných materi álů do odpadní vody (viz část 4.1.11) suchý úklid závodu a suchá přeprava vedlejších produktů (viz část 4.1.12), následované tlakovým mytím (viz část 4.1.10) hadicemi osazenými ruční tryskou s e spouští (viz část 4.1.9) a kde to je nutné, horkou vodou dodávanou z termostatem ovládaných směšovacích ventilů voda/pára (viz část 4.1.23) zajištění ochrany proti přeplnění hromadných skladovacích nádrží (viz část 4.1.13) opatření ohrazení („havarijních van“ ) hromadných skladovacích nádrží (viz část 4.1.14) zavedení systémů hospodaření s energií (viz části 4.1.16 a 4.1.17) zavedení systémů hospodaření s chlazením (viz část 4.1.18) provoz ovládací ch prvků pro doby provozu strojovny chlazení (viz část 4.1.19) montáž a provoz spínačů zavírání dveří studených skladů (viz část 4.1.21) rekuperace tepla ze strojoven chlazení (viz část 4.1.22)
5.3.7 DALŠÍ BAT pro spalování
16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
používání termostatem ovládaných směšovací ch ventilů voda/pára (viz část 4.1.23) Racionalizace a izolace potrubí páry a vody (viz část 4.1.24) izolace rozvodů páry a vody (viz část 4.1.25) zavedení systémů řízení osvětlení (viz část 4.1.25) skladování vedlejších živočišných produktů krátkou dobu a jejich možné chlazení (viz část 4.1.27) revize (audity) zápachů (viz část 4.1.28) konstrukce a stavba vozidel, zařízení a objektů tak, aby zajišťovaly snadné čistění a úklid (viz část 4.1.30) časté čistění a úklid materiálových skladů (viz část 4.1.31) zavedení systému řízení (zvládání) hluku (viz část 4.1.36) snížení hluku na např. střešních ods ávacích ventilátorech, dmychadlech vyrovnávacích rybníků a strojovnách chlazení (viz části 4.1.3, 4.1.36, 4.1.37, 4.1.38 a 4.1.39) nahrazení topného oleje zemním plynem tam, kde je k dispozici zdroj zemního plynu (viz část 4.1.40) uzavření vedlejších živočišných produktů během dopravy, nakládky, vykládky a skladování (vi z část 4.1.29) kde není možné zpracovat krev dříve, než začne její rozklad a působí problémy se zápachem a/nebo jakostí, její co nejrychlejší zchlazení na co nejkratší dobu, aby se zabránilo jejímu rozkladu (viz část 4.2.1.8) a export veškerého vyrobeného tepla a/nebo el ektřiny, které nelze užít v místě.
26 27 28 29
5.1.1.1 BAT pro ekologické hospodaření Řada postupů ekologického hospodaření/řízení je určena jako BAT (viz část 4.1.1). Rozsah (např. úroveň podrobností) a povaha EMS (systému ekologického řízení, např. je-li normalizovaný nebo nenormalizovaný) s e obecně vztahuj e k povaze,, měřítku a složitosti závodu a rozsahu ekologických dopadů, který může mít. • • • •
•
• • • • •
1
BAT má realizovat a dodržovat systém ekologického řízení (EMS 1 ), který zahrnuje, jako vhodné pro jednotlivé okolnosti, tyto charakteristiky (viz kapitolu 4): definici ekologické politiky pro závod, zformulovanou nejvyšším vedením (angažovanost nejvyššího vedení se považuje za nezbytnou podmínku úspěšné aplikace ostatních charakt eristik EMS) plánování a zavedení nezbytných postupů realizaci postupů, se zvláštním zaměřením na o strukturu a odpovědnost o školení, uvědomělost a kvalifikaci o komunikaci o angažovanost zaměstnanců o dokumentaci o účinné řízení procesu o program údržby o připravenost a reakce na nepředvídané události o zabezpečení dodržování ekologické legislativy kontrolu výkonnosti a provádění nápravných opatření, se zvláštním zaměřením na o monitoring a měření (viz též Referenční dokument o monitoringu emisí) o nápravné a preventivní akce o vedení záznamů o nezávislé (kde to je proveditelné) interní revize pro stanovení, zda systém ekologického řízení odpovídá plánovaným uspořádáním a je správně realizován a udržován revizi ze strany nejvyššího vedení. Za podpůrná opat ření se považují další charakt eristiky, které mohou postupně doplňovat ta, uvedená shora. Jestliže však chybí, obecně to není v rozporu s BAT. Tyto tři další kroky jsou: mít přezkoušený a validovaný systém řízení od akreditovaného certi fikačního orgánu nebo externího ověřovatel e EMS vypracování a zveřejnění (a patrně ext erní validace) pravidelného ekologického prohlášení, popisujícího všechny významné ekologické aspekty závodu, dovolujícího meziroční porovnávání vzhledem k ekologickým úkolům a cílům i vnitřní standardům v odvětví, jak je namístě realizace a dodržování mezinárodně akceptovaného dobrovolného systému, jako je EMAS a EN ISO 14001:1996. Tento dobrovolný krok má dodat EMS vyšší důvěryhodnost. Zejména EMAS, v němž jsou obsaženy vš echny shora uvedené charakteristiky, dodává vyšší důvěryhodnost. Nenorm alizované
Výraz lze (možná výstižněji) překládat i jako „sy stém ekologického hospodaření“ – pozn. překl.
• • • •
• • • •
5.1.2
systémy však mohou v zásadě být stejně efektivní za předpokladu, že jsou správně navrženy a realizovány. Za podpůrná opatření se považují další tři charakt eristiky, které mohou postupně doplňovat opatření, uvedená shora. Jejich nepřítomnost se však obecně nepovažuj e za neslučitelnou s BAT. Tyto tři další kroky jsou: nechat si přezkoušet a validovat systém řízení a revi zní proces akreditovaným certi fikačním orgánem, nebo externím ověřovatel em EMS; vypracování a zveřejnění (a snad externí validace) pravidelného ekologického prohláš ení, popisujícího veškeré významné ekologické aspekty závodu a umožňujícího každoroční porovnání s ekologickými úkoly a cíli, stejně jako se standardy v odvětví, jak je namístě; zavedení a dodržování nějakého mezinárodně přijat ého dobrovolného systému, jako jsou EMAS a EN ISO 14001:1996. Tento dobrovolný krok by mohl dodat vyšší důvěryhodnost EMS. Zejména EMAS, který ztělesňuje všechny shora zmíněné charakteristiky, dodává vyšší důvěryhodnost. Nenormalizované systémy však mohou být v zásadě stejně účinné za předpokl adu, že jsou správně navrženy a prováděny. Speciálně pro jatka je také důležité zvážit tyto potenciální charakteristiky EMS: vzít v úvahu ekologický dopad konečného vyřazení zařízení z provozu již ve fázi projekce nového závodu vzít v úvahu vývoj čistších technologií kde to je proveditelné, pravidelné porovnávání se standardy v odvětví, včetně energetické efektivnosti a šetření energií, výběru vstupních materiálů, atmosférických emisí, vypouštění odpadních vod, spotřeby vody a produkce odpadu. Integrace činností na stejném místě
Pro jatka, které pracují na stejném místě je (postupem) BAT provádění těchto opatření: 1 2 5.1.3
opakované využití tepla a/nebo elektřiny, vyrobených v jedné činnosti, v jiných (viz části 4.4.1, 4.4.2 a 4.4.3) a podílení se na technologiích čistění/potlačování, kde to je potřebné (např. mají společnou ČOV) Spolupráce s navazujícími činnostmi
Operace a provoz subjektů, které jsou zapoj eny do dodávek zvířat na j atka, včetně zemědělců a přepravců, mohou mít ekologické následky na jatkách. Dodavatel é surovin do závodů na zpracování vedlejších živočišných produktů a další navázaní uživatelé mohou rovněž ovlivňovat ekologický dopad těchto závodů. Jejich dopad může být ovlivněn vlastnostmi suroviny, např. čerstvostí, mírou separace a technickými údaji (charakt eristikami) různých materi álů. Postupem BAT je usilovat o spolupráci s partnery, na něž vlastní činnost navazuje, aby se vytvořil řetěz ekologické odpovědnosti za účelem minimalizace znečistění a ochrany životního prostředí jako celku (viz např. části 4.2.2.1.1, 4.2.2.1.2, 4.1.27, 4.3.1.4, 4.3.4.1, 4.3.8.7 a 4.2.2.9.10). 5.1.4
Úklid a čistění závodu a zaří zení
Pro úklid jatek je (postupem) BAT provádění těchto opatření: 1 2 3 4 5.1.5
řízení a snížení na minimum spotřebovaných množství vody a detergentů (viz část 4.1.42.1) výběr těch detergentů, které mají nejmenší dopad na prostředí (vi z část 4.1.42.2) bez snížení účinnosti čistění vyhýbání se, kde to je možné, použití čistících a desinfekčních prostředků s obsahem aktivního chloru (viz část 4.1.42.3) a kde je vhodné zařízení, provozování systémů čistění bez demontáže (viz část 4.2.4.3) Čistění odpadní vody
Čistění odpadní vody je zpracování „na konci roury“, které je potřebné, protože odpadní voda pochází z různých zdrojů. Patří mezi ně použití vody na mytí a úklid vozidel, zařízení a závodu a z mytí jatečných trupů a vedlejších živočišných produktů. Odpadní voda také vzniká jako vedlejší produkt některých procesů zpracování a likvidace vedlejších živočišných produktů, během nichž se voda buď odpařuje, vyluhuje nebo odtéká. ČOV spotřebovávají energii a produkují zbytky, které s e v některých případech používají v dalším zpracování a v jiných případech likvidují.
Je třeba použít „do procesu integrovaný“ postup BAT, který snižuje na minimum jak spotřebu, tak kontaminaci vody. Výběr technologií čistění odpadních vod pak může být založen na kapacitě, potřebné pro čistění odpadní vody, která bude pravděpodobně produkována poté, co bude realizován BAT, který sníží její množství a zatížení na minimum. Nebyly učiněny žádné závěry v otázce, zda je lépe čistit odpadní vodu z jatek v místě nebo v komunální ČOV. Pro čistění odpadní vody z jatek je (postupem) BAT provádění těchto opatření: 1 2
zabránění tomu, aby odpadní voda stála bez pohybu (viz část 4.1.43.3) provádění počátečního oddělování pevných podílů na sítu (viz část 4.1.43.4) na jatkách a v závodech na zpracování vedlejších živočišných produktů 3 odstraňování tuku z vody pomocí lapače tuku (viz část 4.1.43.9) 4 využívání flotačního zařízení, snad v kombinaci s použitím vločkovacích činidel, pro odstranění dalších pevných látek (viz část 4.1.43.10) 5 používání vyrovnávací nádrže na vodu (viz část 4.1.43.11) 6 zajištění větší zádržné kapacity pro odpadní vodu, přesahující běžné požadavky (viz část 4.1.43.1) 7 zabránění průs aku kapalin a emisím zápachu z nádrží na čistění odpadní vody utěsn ěním boků a dna a buď zakrytím nebo provzdušňováním těchto nádrží (viz části 4.1.43.12 a 4.1.43.13) 8 podrobení kapalného odpadu biologickému čistění. Aerobní a anaerobní čistění, které se používá pro odpadní vodu z jatek a závodů na zpracování vedlejších živočišných produktů se popisuje v odst. 2.3.1.2, 2.3.2.1.3, 4.1.43.14, 4.1.43.15, 4.2.6.2, 4.2.6.3 a 4.3.3.15) 9 odstranění dusíku a fos foru. Určité informace jsou uvedeny v odst. 2.3.1.2 10 odstranění produkovaných kalů a jejich další využití jako vedlejších živočišných produktů. Tyto způsoby a podmínky jejich použití jsou upraveny nařízením o VŽP 1774/2002/ES. 11 používání plynného methanu, vyrobeného anaerobním zpracováním, pro výrobu tepla a/nebo elektřiny terciární čistění výsledného kapalného odpadu a pravidelné provádění laboratorních analýz složení výtoků a vedení záznamů (viz část 4.1.43.2). Další inform ace o metodikách monitoringu jsou dostupné v aktuálním BREFu „Systémy společného řízení a čistění odpadních vod a odpadních plynů v chemickém průmyslu“ [341, ES, 2002]. Pozn. Emisní úrovně, uvedené v tabulce 5.1 se obecně považují za vhodné pro ochranu vodního prostředí a jsou inform ativní pro úrovně emisí, kterých by se dos áhlo technologiemi, obecně považovanými za BAT. Nemusí nutně představovat současně v průmyslu dosahované úrovně, ale jsou založeny na odborném úsudku TWG. Parametr Dosažitelná úroveň emisí (mg/l)
ChSK
BSK 5
SS
Dusík celk.
Fosfor celk.
FOG
25-125
10-40
5-60
15-40
2-5
2,6-15
Tabulka 5.1: Úrovně emisí spojené s B AT pro minimalizaci emisí odpadních vod z jatek Další
BAT pro jatka
Kromě obecných opatření z části 5.1 je pro všechna jatka postupem BAT provádění všech těchto opatření: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
suché škrábání dodavatelských vozidel (viz část 4.2.1.1) a před čistěním vysokotlakou hadicí (viz část 4.2.1.2) vyhýbání se mytí jatečných trupů a kde to není možné, jeho snížení na minimum, ve spojení s čistými technologiemi porážky (viz část 4.2.1.4) nepřetržitý suchý a segregovaný sběr vedlejších živočišných produktů po celé délce linky (viz část 4.2.1.6) ve spojení s optimalizací vykrvení a sběru krve (viz část 4.2.2.2.1) a segregací skladování a manipulace s různými druhy vedlejších produktů (viz část 4.2.5.1) používání dvojích vypouštěcích kanálků z vykrvovací haly (viz část 4.2.1.7) suchý sběr odpadu z podlah (viz část 4.2.1.9) odstranění všech zbytečných kohoutků z porážecí linky (viz část 4.2.1.13) izolace a zakrytí sterilizátorů nožů (vi z část 4.2.1.14) ve spojení se sterilizací nožů nízkotlakou párou (viz část 4.2.1.17) provoz boxů na mytí rukou a zástěr s automatickým zavíráním vody (viz část 4.2.1.18) řízení a monitoring používání stlačeného vzduchu (viz část 4.2.1.19) řízení a monitoring používání větrání (viz část 4.2.1.20) používání ventilátorů s lopatkami zahnutými zpět ve vzduchot echnice a systémech chlazení (vi z část 4.2.1.21) řízení a monitoring používání horké vody (viz část 4.2.1.22) a
13
ořezání veškerého matriálu z kůží, neurčeného pro činění, okam žitě po stažení zvířet e; výjimku tvoří situace, kdy neexistuje žádný výstup pro zhodnocení odřezků (viz část 4.2.2.8.10). 5.2.1 Další BAT pro porážku velkých zvířat Kromě obecných opatření z částí 5.1 a 5.2 je pro jatka, porážející vel ká zvířata, postupem BAT provádění všech těchto opatření: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
5.2.2
zastavení krm ení zvířat 12 hodin před porážkou (viz část 4.2.2.1.1) ve spojení se zkrácením na minimum doby pobytu zvířat na jatkách, aby se snížila produkce mrvy (viz část 4.2.2.1.2) používání odběrem řízené dodávky pitné vody (viz část 4.2.2.1.4) sprchování prasat vodou úspornými tryskami s časovým řízením (viz část 4.2.2.1.5) suchý úklid podlah ustájení a jejich periodické čistění vodou (viz část 4.2.2.1.6) používání stěrky/škrabky pro první čistění žlabu pro sběr krve (viz část 4.2.2.2.2) paření pras at parou (vertikální) (viz část 4.2.2.3.1) v těch stávajících jatkách, kde není ekonomicky udržitelný přechod na paření prasat parou, izolace paří cí lázně (viz část 4.2.2.3.2) a regulace hladiny vody v těchto nádržích (viz část 4.2.2.3.3) opakované použití studené vody v odštětinovacích strojích (viz část 4.2.2.4.1) a výměna zavlažovacích trubek za trysky s plochým proudem (viz část 4.2.2.4.2) opakované použití chladící vody z opalovacích pecí (viz část 4.2.2.5.1) regenerace tepla ze spalin z opalovací pece pro předehřívání vody(viz část 4.2.2.5.2) sprchování prasat po opálení, tryskami s plochým proudem(viz část 4.2.2.5.3) výměna zavlažovací ch trubek za t rysky s plochým proudem pro úpravu kůrky na prasečích j atkách (viz část 4.2.2.6.1) sterilizace pil na otvírání hrudníků v boxech s tryskami s horkou a studenou vodou (viz část 4.2.2.7.1) regulace a minimalizace množství vody používané pro dopravu vnitřností (viz část 4.2.2.7.2) použití chlazení vodní mlhou/postřikem nebo ofukovacího tunelu/nárazového chlazení pro chlazení pras at (viz části 4.2.2.8.1 a 4.2.2.8.2) vyloučení sprchování prasat před vstupem do chladícího tunelu (viz část 4.2.2.8.3) suché vyprazdňování žaludků (viz část 4.2.2.9.2) suchý sběr obsahů t enkých střev (viz část 4.2.2.9.3), ať jsou nebo nejsou určena pro střívka (vi z část 4.2.2.9.4) regulace a minimalizace množství vody při mytí tenkých a tlustých střev (viz část 4.2.2.9.6) regulace a minimalizace množství vody při oplachování jazyků a srdcí (viz část 4.2.2.9.9) použití mechanického lapače tuku pro odstraňování tuku z vody (viz část 4.2.2.9.7) podle aktuálního Referenčního dokumentu o nejlepších dostupných postupech pro činění kůží [273, ES, 2001] BAT „je zpracovat čerstvé kůže, jakmile jsou k dispozici není-li možné zpracovat kůže do 8 – 12 hodin (skutečná doba závisí na místních podmínkách), okamžitě uložit kůže při teplotě 10 až 15°C (viz část 4.2.2.9.11) není-li možné zpracovat kůže do 8 – 12 hodin a 5 –8 dnů (skutečná doba závisí na místních podmínkách), okamžitě ochladit a skladovat kůže 2 °C (viz část 4.2.2.9.15) vždy okamžité nasolení kůží v bubnech, mají-li být skladovány déle, než 8 dnů, např. mají-li být dopravovány za oceán (viz část 4.2.2.9.12), ve spojení se suchým sběrem zbytků soli (viz část 4.2.2.9.14). Další BAT pro porážku drůbeže
Kromě obecných opatření z částí 5.1 a 5.2 je pro všechna drůbeží jatka postupem BAT provádění všech těchto opatření: 1 2 3 4 5 6 7
použití potlačování prachu na pracovištích příjmu, vykládky a zavěšování (viz části 4.2.3.1.2, 4.2.3.1.3 a 4.2.3.1.4 omračování pt áků v jejich modulech inertním plynem v nových závodech a tam, kde jsou stávající omračovací zaří zení a dodavatelská vozidla zralá na výměnu za nová (viz část 4.2.3.2.1) snížení spotřeby vody při porážce drůbeže od straněním zaří zení pro mytí trupů z linky, kromě poloh za škubáním a kucháním (viz část 4.2.1.11) paření drůbeže parou (viz část 4.2.3.3.1) v těch stávající ch jatkách, kde není ekonomicky udržitelný přechod na paření parou, izolace pařící lázně (viz část 4.2.3.3.2) používání trysek místo trubek pro sprchování drůbeže během škubání (viz část 4.2.3.4.1) používání recyklované vody, např. z pařících lázní, pro dopravu peří (viz část 4.2.3.4.2)
8 9
používání úsporných sprchových hlavic pro mytí drůbeže při kuchání (viz část 4.2.3.5.1) chlazení drůbeže ponorem se šroubovitým posunem a řízení, regul ace a minimalizace spotřeby vody (viz část 4.2.3.6.2)
7
ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY
7.1
Časový prů běh prací
Práce na tomto dokumentu BREF byly zaháj eny prvním pl enárním zasedáním TWG v říjnu 2000. První návrh TWG obdržel k připomínkám v březnu 2002. Během přípravy prvního návrhu došlo k eskalaci krize vyvolané BSE, protože se objevily případy v členských státech, které byly dosud infekce prosté. Odvětví, kterých se to dotklo a správní orgány pracovaly de facto nepřetržitě na tom, aby se vyrovnaly s právními a praktickými dopady této naléhavé záležitosti. Těsně potom vypukla epidemie slintavky a kulhavky. TWG byla následkem toho neschopna věnovat v tom období příliš mnoho času práci na BREFu. Druhá plenární schůze TWG se konala v dubnu 2002 za účelem projednání specializovaného spalování vedlejších živočišných produktů. Druhý návrh, obsahující navrhované závěry BAT, byl TWG zaslán v lednu 2003. Závěrečné plenární zas edání TWG se konalo v červenci 2003. Po závěrečné s chůzi existovala krátká konzultační období ohledně revidovaných kapitol BAT „Závěrečné poznámky“ a „Souhrn pro vedoucí pracovníky“ . Po těchto konzultacích bylo provedeno vypracování konečného návrhu.
7.2
Poskytnuté informace
Jako zdroje informací při navrhování tohoto BREFu byly použity mnohé zprávy z průmyslu a od orgánů členských států. Byly doplněny informacemi, založenými na praktických příkladech závodů či zařízení, od jednotlivých osob. Zprávy, předložené Dánskem [134, Nordic States, 2001], Německem [163, German TWG Members, 2002] a Spojeným královstvím [12, WS Atkins-EA, 2000, WS Atkins Environment/EA, 2000] lze považovat za základní kameny oddílů, týkajících se jatek, Pokud jde o kafilérie, množství informací bylo získáno z Německa [49, VDI, 1996, 163, Germ an TWG Members, 2002]. Oddíly p rybí moučce a rybím oleji jsou založeny zejména na informací ch, předložených Dánskem [155, Nordic Council of Ministers, 1997]. Ohledně zpracování krve poskytlo většinu informací (sdružení) EAPA [202, APC Europe, 2001] a sdružení GME dodalo většinu inform ací o výrobě žel atiny [249, GME, 2002]. Informace o spalování pocházejí z řady různých zdrojů, včetně Německa [164, Nottrodt A., 2001], Spojeného království [6, EA, 1997, 65, EA, 1996, 82, EA, 1998] a průmyslu [199, PDM Group and Wykes Engineering (Rushden) Ltd., 2000]. Tyto písemné zprávy byly ve značném rozsahu doplněny informacemi, získanými během exkurzí na jatkách pro velká zvířata i drůbež a v závodech provádějících vytavování tuků, kafilerní zpracování, výrobu rybí moučky a rybího oleje, zpracování krve, výrobu želatiny, spalování, spalování loje, výrobu bioplynu a kompostování a po těchto návštěvách. Tyto exkurze se konaly v Belgii, Dánsku, Španělsku, Itálii a Spojeném království. Formální konzultace návrhu dokumentu také podnítily obrovské množství informací, stejně jako poskytly TWG hlavní příležitosti pro ověření již předložených inform ací. Ačkoliv bylo získáno více než 350 informační ch položek, zůstaly některé významné mezery. Například, ačkoliv je spotřeba energie na jatkách klíčovým ekologickým problémem, kvůli chlazení a chlazeným skladům, stejně jako v mnoha závodech na zpracování vedlejších živočišných produktů, zvláště při sušení, bylo dodáno jen velmi málo údajů a informací o technologiích pro úsporu energi e. Proto může čtenář jen obtížně porovnávat energetické důsledky různých způsobů využívání či likvidace vedlejších živočišných produktů. Klíčovým problémem je t aké zápach. V údajích z měření zápachu a v identifikaci možností , jak udržet proudy zápachu oddělené pro zpracování, však neexistuje shoda. Prevence zápachu j e v BREFu diskutována, byť kvalitativně. Obecně řečeno, poskytnuté údaje o spotřebě a emisích nebyly dost dobře vysvětleny pokud jde o provozní podmínky a analytické m etody a jejich vztah k popsaným technologiím nebyl vždy objasněn. TWG se pokusila sbírat údaje „na tunu vyrobených opracovaných trupů“ a „na tunu zpracovaných vedlejších živočišných produktů“ pro každou jednotkovou operaci, aby umožnila porovnávání a identi fikaci, oblastí s vysokými úrovněmi spotřeby a emisí, aby bylo možné se na ně zaměřit. V těchto údajích však jsou velké mezery. Provoz technologií potlačování či „na konci roury“ , jako jsou ČOV, je často součástí činnosti jatek či závodů na zpracování vedlejších živočišných produktů a jako takový je součástí tohoto dokumentu. Naneštěstí není většina přijatých údajů dostatečně vysvětlena, aby bylo v každém případě jasné, k jakým technologiím se vztahují. To je jeden z důvodů, proč se uvádí tak málo úrovní spojených s BAT.
Velmi málo inform ací jsme obdrželi o zpracování kostí, výrobě klihu, zplynování masokostní moučky, rozptylování na pozemky a injekt áži půdy a výrobě hnojiv z živočišné moučky. V některých případech to může být kvůli místním právním předpisům zakazujícím či omezujícím používání vedlejších živočišných produktů na půdu a omezením podle nového nařízení o VŽP 1774/2002/ES [287, EC, 2002], které bylo předloženo a vstoupilo v platnost v průběhu přípravy tohoto BREFu. K dalším problémům, k nimž bylo získáno málo informací, nebo vůbec žádné, patří emise methanu z mrvy a bioplynu, emise zinku a mědi v odpadní vodě z předporážkových ustáj ení na prasečích jatkách a kuličkové (??) sušení krve.
7.3
Podněty
Obsah tohoto BREFu, stejně jako časový úsek pro jeho vypracování byly silně ovlivněny takovým otázkami, jako jsou obavy o bezpečnost potravin a krmiv, vyplývající např. z BSE, hygieny potravin a optimální péče o zvířata. Středem zájmu zůstaly prevence a regulace znečistění, ale byla věnována péče také zajištění, že existuje shoda s právními předpisy a správnou praxí související s těmito dalšími důležitými podněty. Hlavním právním podnětem bylo nové nařízení o VŽP 1774/2002/ES [287, EC, 2002]. Toto nařízení upravuje cesty, které jsou povoleny pro používání a likvidaci vedlejších živočišných produktů neurčených pro lidskou spotřebu a postup v jeho přípravě byl během procesu navrhování přísně sledován. Protože stanoví určité t echnické podmínky, jako jsou podmínky teploty a tlaku, ukládá tím také následné požadavky na spotřebu energie, které nelze snížit. Potravinářské a vet erinární právní předpisy ovlivňují také obs ah tohoto BREFu, např. kvůli požadavkům na používání pitné vody na jatkách a následným zákazům opakovaně vodu používat. Prodloužení doby použitelnosti/skladovatelnosti hotového výrobku je jedním z faktorů diskuse o závěrech BAT. V úvahu se braly také požadavky na optimální péči o zvířata. Výměna informací vedla k závěru, že dobré podmínky péče o zvířata snižují na minimum poranění, takže se produkuje méně odpadu a tyto požadavky se tudíž vzájemně doplňují.
7.4
Úroveň vše obe cné shody
Závěry BREFu byly schváleny na závěrečném zas edání TWG a neexistuje tu rozdíl v názorech. Je nutno si uvědomit, že vedlejší živočišné produkty jsou svou vlastní povahou buď přirozeně zapáchající, nebo se rozkládají a pak páchnou. Tento rozklad t aké snižuje j ejich použitelnost a působí další problémy se zápachem během zpracování při souvisejícím čistění odpadních vod. TWG diskutovala otázky vzájemného působení médií a ekonomiku spojenou s minimalizací rozkladu vedlejších živočišných produktů určených pro použití a těch, které jsou určeny k likvidaci. Bylo schváleno, že postupem BAT je skladování vedl ejších živočišných produktů po co nejkratší dobu a j ejich chlazení, ale jen tehdy, když j e to nezbytné pro zabránění vzniku problémů s e zápachem. Byla zdůrazněna důležitost zkrácení doby skladování na minimum. Podmínky skladování byly projednávány také v souvislosti se spoluprací s předcházejícími a následujícími činnostmi a bylo schváleno, že postupem BAT je vyhledání spolupráce s partnery na vstupní straně (tj. provádějících operace, které skladování předcházejí) tak, aby se vytvořil řetěz ekologické odpovědnosti za účelem snížení znečistění a ochrany životního prostředí jako celku. TWG se rozhodla nezahrnovat do dokumentu informace o zajišťování skladových kapacit pro případy epidemie. Směrnice IPPC neposkytuje žádné výjimky z povinností v období epidemických krizí. Je třeba, aby to plány pro nepředvídané situace, zaváděné čl enskými státy, braly v úvahu. Může to znam enat, že se započítají jakékoli přebytečné skladovací kapacity, které jsou k dispozici v již povolených závodech. Například, směrnice R ady 2001/89/ES ze dne 23. října 2001 o opatřeních Společenství pro tlumení klasického moru prasat [357, EC, 2001], směrnice Rady 85/511/ES ze dne 18. listopadu 1985, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení slintavky a kulhavky [358, EC, 2001] a směrnice Rady 2002/60/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví zvláštní ustanovení pro tlumení afrického moru prasat a mění směrnice 92/119/EHS, pokud jde o těšínskou chorobu prasat a afri cký mor prasat [359, EC, 2001], obsahují požadavky pro zásah v případě vypuknutí kteréhokoli z těchto onemocnění.
7.5
Doporučení pro další práci
Výměna informací a vypracování dokumentu BREF je pozitivní vývoj v prevenci a regulaci znečistění pro dotčená odvětví. Nová výměna inform ací uvnitř a vně odvětví, např. mezi pras ečími jatkami, mezi prasečími a drůbežími jatkami a mezi jatkami a kafilériemi poskytuje příležitost pro diskusi a vzdělávání, která v minulosti neexistovala.
Mezery v informacích osvětlily oblasti, kde by měla další práce poskytovat výsledky, jež by měly pomoci v identifikaci BAT, až bude tento BREF revidován. Vezmou-li se takovéto další informace v úvahu, může to provozovatelům pomoci a umožní to zákonodárcům chránit životní prostředí jako celek. Nedostatek údajů „na tunu vyrobených opracovaných trupů“ a „na tunu zpracovaných vedlejších živočišných produktů“ pro každou jednotkovou operaci by měl být řešen přes správní orgány a různé odvětvové nevládní organizace, zatupující provozovat ele jatek a závodů na zpracování vedlejších živočišných produktů. Měly by povzbudit a koordinovat rozšíření měření úrovní spotřeby a emisí na úrovni jednotkových operací, včetně podrobných údajů o provozních podmínkách, popisu použitých technologií, analytických m etod a statistických vyjádření. Informace o čistění odpadních vod byly původně sbírány odděleně pro j atka a závody na zpracování vedl ejších živočišných produktů se záměrem identi fikovat technologie, které jsou zvlášt ě účinné pro určité procesy. Ve skutečnosti TWG došla k závěru, že i když jsou některé technologie zvláště účinné pro odstraňování určitých znečisťujících lát ek a zátěží, většin popisovaných technologií je použitelná jak na jatkách, tak v závodech na zpracování vedlejších živočišných produktů. Při revi zi tohoto BREFu bude snad možné sloučit oddíly o čistění odpadních vod a zdůraznit zvláštní výhody, jaké každá z technologií může mít pro jednotlivé činnosti jatek a závodů na zpracování vedlejších živočišných produktů. TWG nemohla dojít k závěrům BAT v tom, jaké látky by se měly používat pro čistění a úklid jatek a závodů na zpracování vedlejších živočišných produktů, protože byly poskytnuty jen inform ace nepostačující pro porovnání čistících vlastností a metod používání lát ek s uvážením dalších faktorů, jako jsou spotřeba vody, teplota vody a používání fyzické práce pro odstranění špíny. Tyto informace by se mohly shromáždit do revize tohoto BREFu. Existoval velký objem neúplných informací, které byly o některých technologiích poskytnuty. TWG se rozhodla, že i když jsou informace o některých technologiích nedostatečné, aby pomohly při určování BAT, je třeba je do tohoto dokumentu zahrnout. Tyto neúplné technologie jsou připojeny k této kapitole. Jsou začleněny, aby vyvolaly jak sběr tak poskytování dalších informací pro posouzení, až bude tento dokument revidován.
7.6
Témata navržená pro další projekt výzkumu a vývoje
Pro další výzkumné a vývojové projekty se může uvažovat o těchto tématech: Spotřeba energie spojená s ochlazováním a chlazeným skladem Ochlazování a chl azení opracovaných t rupů odpovídá za asi 50 % celkové spotřeby energie na jatkách Zlepš ení se tradičně soustřeďoval a na otázky jakosti potravin s malým důrazem na spotřebu energie. Mohly by být provedeny studie problému, jak je možné dosáhnout požadované jakosti produktu s minimální spotřebou energie. Spotřeba energie spojená se sušením vedlejších živočišných produktů Spotřeba energie spojená s e sušením vedlejších živočišných produktů je významná a může činit až 2/3 spotřeby energie spotřebované v kafilérii. Studie by se mohly zaměřit na optimalizaci využívání energi e a identi fikaci příležitostí k regeneraci tepla. Používání jiné než pitné vody na jatkách Z důvodu platné potravinářské a veterinární l egislativy mohou jatka používat pouze pitnou vodu. Studie by mohly nalézt možnosti pro používání jiné, než pitné vody v některých jednotkových operací ch, což by umožnilo jatkám některé vody recyklovat. Tím by se mohla potenciálně snížit spotřeba a kontaminace vody a související energie, potřebná pro ohřev vody a čistění odpadní vody, aniž by se nepříznivě ovlivnila hygiena a bezpečnost potravin. Optimalizace využití vedlejších živočišných produktů Když se pras ata a skot porážejí, přibližně 25 % (u prasat) a 50 % (u skotu) živé hmotnosti zvířete se nepoužije pro lidskou spotřebu. Mohly by se provést studie, které zjistí, jak lze vedlejší živočišné produkty využít tak, aby mohly být sbírány odděleně tam, kde to je namístě, pro zmenšení množství, které končí likvidací jako odpad. Je třeba vzít v úvahu nařízení o VŽP 1774/2002/ES [287, EC, 2002]. Nástroje pro porovnávání Porovnávání se standardy s e uznává jako účinný nástroj pro identi fikaci potenci álních zdokonalení ochrany životního prostředí. Potřebuje vzít v úvahu druh produktu, jakost produktu, velikost výrobního zařízení a míru automatizace. Práce na dokumentu BREF mimo to, že osvětlila společné probl émy a řeš ení, také ukázala, že by systémy pro zlepšení porovnávání mohly být zdokonaleny. To by mohlo zlepšit jakost příští výměny informací a revizí tohoto BREFu
7.7
Technologie nezahrnuté do BREFu pro nedostatečnost informací
7.7.1
Obecné technologie použitelné na jatkách
7.7.1.1
Hadice lze vybavit tryskami s plochým proudem vody
Popis Hadice lze vybavit postřikovacími tryskami s plochým proudem vody s tlakem 2,5-3 MPA (25-30 bar). Vějíř v úhlu až 60°zajišťuje široké krytí a splachovací účinek. Nejprve lze provést suché čistění a kanálky lze opatřit síty a lapači, aby se zatoulané pevné podíly nedostávaly do odpadní vody. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba vody. Vzájemné působení médií Žádné. Literatura [167, Greek Ministry for the Environment, 2001] 7.7.1.2 Sběrač tuku a kalu Popis Betonová jímka s víkem z prken nebo ocelového plechu může být použita jako sběrná nádoba. Odpadní voda do ní vtéká přes předkomoru. Odpadní voda se zdrží v jímce dostatečně dlouho, aby se těžké částice mohly usadit a tuk se mohl shromáždit na hladině. Výtok je umístěn v polovině vzdálenosti m ezi dnem a hladinou. Touto metodou se odstraní z odpadní vody významné nečistoty, jestliže je doba zdržení dostatečná a jímka se pravidelně vyprazdňuje systémem pro odsávání kalu. Dosahované ekologické přínosy Odstranění tuku z odpadní vody. Vzájemné působení médií Jestliže voda stojí často v jímce přes noc, mohou v ní vzniknout anaerobní podmínky a jak odpadní voda, tak kal mohou produkovat nepříjemný zápach.. Literatura [134, Nordic States, 2001] 7.7.1.4
Odkalování chladících věžích ří zené vodivostí
Popis Odkalování se dá řídit pomocí měření vodivosti, kterým lze zjistit, kdy je odkalování potřebné. Tím se může nahradit jak řízení odkalování pomocí časovací automatiky, která uvolňuje vodu do odtoku po dobu 2 – 3 minut každou 0,5 – 1 hodinu, nebo konstantní průtok do odtoku. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba vody Literatura [214, AVEC, 2001]. 7.7.1.5
Projekt chladícího prostoru za účelem minimali zace spotřeby energie
Popis Rozměry chladíren mohou být navrženy tak, aby se zabránilo zbytečnému chlazení prázdných prostorů. Když se otvírají dveře, může být studený vzduch rychle nahrazen teplým vzduchem a tím se zpomalí proces ochlazování jatečných trupů a spotřebuje se více energie. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba energie Příklady podniků Nejméně jedna dobytčí a ovčí jatka ve Spojeném království. 7.7.1.6
Energeticky úsporné motory
Popis Elektronické řízení spouštění motorů zabraňuje vysokým spouštěcím proudům, které, podle druhy zatížení, mohou několikanásobně překračovat jmenovitý proud motoru. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba energie Příklady podniků Drůbeží jatka ve Spojeném království, několik kafilérií v Německu.
Literatura [244, Germany, 2002]. 7.7.1.7
Regenerace tepla
Popis Teplo lze v kafilériích regenerovat a znovu použít v kafilerním procesu, pro jiné místní činnosti nebo mimo závod, např. pro okrskové topení. Regenerované teplo může být použito pro prostorové vytápění, ohřev suroviny a ohřev vody. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba energie Literatura [148, Finnish Environment Institute and Finnish Food and Drink Industries’ Federation, 2000]. 7.7.1.8
Vzduchový uzávěr mezi vnitřním nakládacím/vykládacím prostorem a venkovním prostorem
Popis Lze postavit dostatečně dlouhý tunel, který pojme největší expediční/dodavatelské vozidlo. Pachy mohou zůstat uzavřeny, má-li tunel dveře na obou koncích dobře těsnící na stěnách, které lze rychle zavírat a otvírat s minimální námahou a nepohodlím. Jestliže se dveře obtížně obsluhují, mohou se přestat používat. Jsou k dispozici lehké roletové žaluziové plastové dveře s rychlým chodem, méně náchylné na poškození, než kovové. Je třeba, aby celistvost tunelu a vykládacího, skladovacího, zpracovacího a balícího prostoru bránila úniku pachů, a používání tunelu nezhoršovalo udržování sníženého tlaku ve zbytku závodu. Dosahované ekologické přínosy Snížení emisí pachů do sousedství na minimum. Důvody pro realizaci Potlačení zápachu a hygiena. Význam hygieny se může měnit podle druhu vedlejšího živočišného produktu a jeho zamýšleného použití. Například šíření rizikového materiálu BSE ptáky a hlodavci a zabránění kontaminace materiálu určeného pro lidskou spotřebu klade velký důraz na správné uzavření. Příklady podniků Šest kafilérií v Německu. Literatura [168, Sweeney L., 2001, 1996, 244, Germany, 2002]. 7.7.1.9
Ozon
Popis Ozon je silné oxidační činidlo a v řadě případů může odstranit zápach. Dobré výsl edky jsou hlášeny po zkouškách vzduchu z předporážkového ustájení. Ozon lze vyrábět generátorem vysokého napětí nebo UV výbojkou. Dosahované ekologické přínosy Snížené emise zápachu s uváděnou účinností často přes 90%. Použitelnost Systémy potlačování zápachu ozonem jsou méně efektivní při zpracování proudů vzduchu s vysokou vlhkostí, např. z prostoru paření. 7.7.1.10 Použití nízkootáčkových ventilátorů pro klimatizaci Příklady podniků Jatka v Dánsku 7.7.1.11 Oddělování kovů Příklady podniků Několik kafilérií v Německu Literatura [244, Germany, 2002]
7.7.2 7.7.2.1
Obecné postupy použitelné na jatkách Regulace dodávky vody podle např. oddělení nebo jednotkových operací
Popis Dodávku vody do každé části strojí linky lze ovládat tak, že se zavře, když nejsou přítomny žádné jatečné trupy Hlavní Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba vody Vzájemné působení médií Žádné. Použitelnost Použitelné na všech velkých jatkách Ekonomika Krátká doba návratnosti investice. Důvody pro realizaci Snížení nákladů na vodu Literatura [134, Nordic States, 2001, 183, Pontoppidan O., 2001]. 7.7.2.2
Chlazení vývěv vzduchem namísto vodou
Literatura [134, Nordic States, 2001]. 7.7.2.3
Mytí nožů jednou za den –zásoba mnoha nožů na pracovištích
Popis Porážecí nože lze mýt a sterilizovat jednou za den a počet čistých nožů, potřebných na každou směnu přin ést na každé pracoviště porážkové linky. Na těch pracovištích, kde nůž nemusí být čistěn po každém zvířeti, např. kde existuje kontaminace výkaly, lze nový nůž vybrat podle potřeby. Může to být spojeno s centrálním broušením nožů. Příklady podniků Nejméně jedna jatka v Itálii. Literatura [269, Italian TWG Members]. 7.7.2.4
Použití linky s horkým vzduchem pro sterili zaci nožů
Příklady podniků Maloobchodní sektor ve Spojeném království. 7.7.2.5
Používání autoklávu ke sterilizaci nožů (mimo linku, např. mezi směnami)
7.7.2.6
Postřik vodou, automaticky ovládaný magnetickým ventilem
Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba vody díky přerušování proudu, když nejsou na lince jatečné trupy, např. při přestávce na oběd. Literatura [134, Nordic States, 2001]. 7.7.2.7
Rekuperace/regenerace energie
Popis Energii(teplo) lze získat zpět ze strojoven chlazení, kompresoroven či opalovacích pecí. Regenerovanou energii lze použít pro ohřev vody a vytápění místností. Dosahované ekologické přínosy Na jedněch prasečí ch jatkách v Dánsku existuje rekuperace tepla ve výši 39 kWh/t opracovaných trupů. Příklady podniků Nejméně jedna prasečí jatka v Dánsku. Literatura [134, Nordic States, 2001]
7.7.3 7.7.3.1
Porážka velkých zvířat Sběr vody použité pro mytí zástěr a obuvi
Popis Jakost krve určené pro lidskou spotřebu se sníží, jestliže se zředí vodou, použitou pro mytí zástěr a obuvi. Vzájemné působení médií Zvýšená kontaminace odpadní vody krví. Použitelnost Použitelné na jatkách pro velká zvířata. Literatura [346, Belgian TWG member, 2003] 7.7.3.2 Ustájení před porážkou 7.7.3.2.1 Opakované použití vody pro mytí vozidel Popis Chladící voda z chladící ch provozů a z vakuových čerpadel se může shromažďovat a znovu použít pro mytí vozidel. Před tímto použitím však musí být provedeno s chválení veterinářem. Rovněž se může použít voda z oplachování filtrů ve vodních zařízení ch po usazení okru. Dosahované ekologické přínosy Menší spotřeba vody. Použitelnost Všude použitelné. Literatura [63, ETBPP, 2000; 134, Nordic States, 2001] 7.7.3.2.2 Plánování dodávky prasat na dobu málo citlivou na hluk Literatura [134, Nordic States, 2001] 7.7.3.2.3 Vykládání pomocí vykládacích můstků Popis Pokud se používají vykládací můstky, může být zajištěno přímé spojení mezi vozidlem, vykládajícím velká zvířata a předporážkovým ustájením. Použitelnost Použitelná na jatkách pro velká zvířata Literatura [346, Belgian TWG member, 2003] 7.7.3.2.4 Použití laťkové podlahy pro ustájení Popis Laťkami krytá betonová podlaha položená se sklonem 1 ku 60 se spodním odtokem do nádrže na kejdu/kal. Dosahované ekologické přínosy Menší spotřeba vody pro mytí a menší zanášení hnoje a moče do odpadních vod. 7.7.3.2.5 Znovupoužití vody pro mytí podlahy ustájení (prasata) Popis Chladící voda z chladící ch provozů a z vakuových čerpadel se může shromažďovat a znovu použít pro mytí podlah předporážkového ustájení. 2 Před tímto použitím však je nutno vyžádat souhl as veterináře. Rovněž se může použít voda z oplachování filtrů ve vodárně po usazení okru. Příklady podniků Troje jatka v Německu Literatura [134, Nordic States, 2001, 244, Germany, 2002]
7.7.3.2.6 Sběr moče pro použití jako hnojiva 2
V originále je omy lem překopírováno „my tí vozidel“ – viz text odst. 7.7.3.2.1 – pozn. překl.
Popis Moč se dá shromažďovat buď přes laťkovou nebo svažitou podlahu. Dosahované ekologické přínosy Snížení znečistění odpadních vod dusíkatými látkami např. z amoniaku, močoviny, kyseliny močové a bílkovin. Moč se dá použít jako hnojivo na vhodných půdách tam kde přidání kapalné fáze nepovede ke znečistění podzemních nebo povrchových vod. Literatura [134, Nordic States, 2001] 7.7.3.2.7 Mytí zví řat před porážkou Popis Zvířata lze před porážkou umýt. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba vody a strhávání tuku, krve a mrvy díky sníženému požadavku na mytí trupů na porážkové lince a při úpravě (dělení) trupů. Vzájemné působené médií Další spotřeba a kontaminace vody mezi ustájením a porážecím boxem Literatura [288, Durkan J., 2002] 7.7.3.3 Porážka 7.7.3.3.1 Zahánění prasat do omračovacího boxu co nejtišeji Popis Jestliže se pras ata zahánějí do omračovacího boxu co nejtišeji, může se tím omezit kvičení a zabrání s e stresu zvířat. Použitelnost Použitelné na prasečích jatkách Literatura [346, Belgian TWG member, 2003] 7.7.3.3.2 Omračování prasat oxidem uhličitým Popis Prasata lze omračovat a v některých případech zabíjet pomocí oxidu uhličitého před vykrvením Provozní údaje Prasata se spouštějí do komory s atmosférou 85% CO2 na 45 sekund. Mohou být porážena ve skupinách např. po 12 kusech najednou, nebo jednotlivě ve zdviži typu „pater noster“. Použitelnost Použitelné na prasečích jatkách. 7.7.3.4 Stahování kůží 7.7.3.4.1 Pneumatické stahování kůže Popis Kůže se stahuje pneumaticky po udělení úderu elektrickým proudem, aby se zabránilo zlomení hřbetu. Použitelnost Použitelné na jatkách skotu. Příklady podniků Nejméně jedna jatka v Itálii. Literatura [269, Italian TWG Members, 2002]
7.7..3.5 Paření prasat
7.7.3.5.1 Konstrukce pařící lázně pro snadné vyprazdňování a čistění Popis Pařící lázeň může být konstruována s dobrým spádem dna sm ěrem k vypouštěcímu otvoru ve dnu, aby voda ze všech míst odtékala. Dosahované ekologické přínosy Snadnost vyprazdňování a čistění nádrže sni žuje na minimum celkovou spotřebu vody a objem vypouštěné odpadní vody. Literatura [134, Nordic States, 2001] 7.7.3.5.2 Zmenšení množství vody, vynášené z pařících nádrží Popis Pro sběr a vracení vody odkapávající z jatečných trupů, může být použita sklopná deska, umístěná na výstupu z pařící nádrže. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba vody a energie pro ohřev této vody. [346, Belgian TWG member, 2003] 7.7.3.5.3 Zastavení dodávky vody do pařících tanků v průběhu výrobní přestávky Provozní údaje Pro jatka, které zabíjejí 18 000 krocanů za den, tj. 38 ptáků za minutu, byla uváděna potenciální úspora vody 3650 m3/rok s finanční úsporou 2280 GBP. (v nákladech z r. 1999). Literatura [214, AVEC, 2001] 7.7.3.5.4 Regenerace tepla z vody z nádrže Ekonomika Uvažuje se o době návratnosti 1 až 3 roky. Literatura [57, DoE, 1993] 7.7.3.5.5 Používání pařící nádrže se strmým sklonem dna Popis Pařící lázeň se strmým spádem dna směrem k výtoku může snížit spotřebu vody na čistění. Dosahované ekologické přínosy Snížení spotřeby vody při čistění. Vzájemné působení médií Zvětšený objem nádrže kvůli sklonu dna může způsobit zvýšenou spotřebu vody při používání nádrže. Literatura [330, AWARENET, 2002] 7.7.3.6 Odštětinování a odstranění paznehtů 7.7.3.6.1 Regulace dodávky vody do odštětinovacích strojů Popis Vodu dodávanou do odštětinovací ch strojů lze regulovat, aby se zajistilo, že je dodávána, jen pokud jsou ve stroji prasečí trupy. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba vody. Literatura [134, Nordic States, 2001]
7.7.3.7 Opalování prasat
7.7.3.7.1 Zkrácení doby opalování prasat Popis Doba opalování prasat může být zkrácena, jestliže přicházejí do opalovací pece suchá. Dosahované ekologické přínosy Snížení spotřeby paliva Literatura [346, Belgian TWG member, 2003] 7.7.3.7.2 Efektivní používání a konstrukce opalovacích trubek Popis Opalování se má provádět jen v pro produkt nezbytné míře. Výroba slaniny vyžaduje těžké opalování, kdežto vepřové maso, určeno pro výrobu šunky a jiných řeznických výrobků vyžaduje jen minimální opálení. Literatura [57, DoE, 1993] 7.7.3.7.3 Instalace spínačů spouštějících plamen jen v přítomnosti prasečího trupu Popis Plamen v peci pro opalování prasat lze zažehnout jen t ehdy, když je v peci prasečí trup. Nepřetržitý přívod vzduchu může být kombinován s přerušovaným přívodem plynu, aby s e získal plamen, uváděný do činnosti prasečím trupem, vstupujícím do opalovací pece. Uvádí se, že to nemá žádné nepříznivé bakteriologické následky. Mohou být instalovány solenoidové ventily, které spouštějí opalovací plam en jen v době průchodu prasečího trupu. Dosahované ekologické přínosy Snížení spotřeby plynu. Literatura [330, AWARENET, 2002, 346, Belgian TWG member, 2003 ] 7.7.3.7.4 Izolace opalovací pece Popis Opalovací pece lze izolovat. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba energie. Literatura [330, AWARENET, 2002] 7.7.3.8 Eviscerace 7.7.3.8.1 Doprava vnitřností dopravníkem Popis Vnitřnosti mohou být odebírány z porážkové linky dopravníkem a odváděny do jednotlivých sběrných nádob. Literatura [269, Italian TWG Members, 2002] 7.7.3.8.2 Používání lapačů tuku Popis V některých místech, v nichž je možné soustředit objemy tuku, jako jsou místa vykolení/eviscerace, kde existují velké emise tuku, je možné snížit obsah tuku v provozní vodě pomocí lapačů tuku. Mohou být instalovány např. na výtoku z eviscerační ch jednotek. Dosahované ekologické přínosy Snížená hodnota BSK odpadní vody. Zachycený tuk může být použit pro výrobu technických tuků. Provozní údaje Jestliže teplota výtoku překročí 30°C, účinnost zachycení tuku se významně snižuje. Literatura [244, Germany, 2002]
7.7.3.9 Dělení
7.7.3.9.1 Optimalizace používání pily na půlení trupů Popis Jestliže se zvolí správný průmět a tloušťka listu pily pro půlení trupů a list se udržuje ostrý, sníží se hladina hluku a v odpadní vodě skončí méně kostního prachu. Kostní piliny mohou být pří činou vysokého zatížení odpadní vody fos forem. Dosahované ekologické přínosy Snížené hladiny hluku a menší kontaminace odpadní vody fos forem. Použitelnost Použitelné na jatkách pro velká zvířata Literatura [346, Belgian TWG member, 2003] 7.7.3.10 Chlazení 7.7.3.10.1 Chlazení v dávkách Popis Chlazení v dávkách (š arží ch) využívá chl adírnu s kolejnicemi nebo vahadly jako v provozním prostoru. Chladící box pro každou dávku je samostatný, aby se zabránilo migraci vzduchu mezi boxy v provozu a boxy, které s e nepoužívají. Každý box má kapacitu pro 2 hodiny výroby. Chlazení v dávkách používá jako přenosové médium vzduch. Rovnoměrná distribuce vzduchu, např. sokly s tryskami, udržuje vysoký koeficient přestupu tepla. Kombinace rychlosti proudění vzduchu a teploty vzduchu určuje dobu, potřebnou k ochlazení jatečného trupu. Provozní údaje Výhodou používání chl azení v dávkách je, že chl azení a temperace jat ečných trupů probíhá ve stejné místnosti. Zavedení procesu je jednoduché. Chladící boxy mohou být zaváženy manuálně nebo automaticky. Nevýhodou používání chl azení v dávkách je, že pokud není distribuce vzduchu rovnoměrná, není možné dosáhnout vyrovnání teploty jatečných trupů. Je velmi důležité, aby kol em trupů byl volný prostor. J estliže s e např. trupy vzájemně dotýkají, zabrání to přestupu tepla z míst styku. Ta se neochladí a to může snížit jakost masa poškozením PSE a vyvoláním bakteriálního růstu. 7.7.3.11 Navazující činnosti po porážce 7.7.3.11.1 Regulace vody na stroji na mytí bachorů Popis Dodávka vody do bubnové pračky bachorů může být ovládána m agnetickým ventilem, připojeným na motor bubnu. Tím se zajistí, že se voda používá jen tehdy, je-li pračka v provozu. Dosahované ekologické přínosy Měření ukázala, že s e tím může snížit spotřeba vody o 10 – 30%. Vyprané bachory se mohou použít pro krmiva pro malá domácí zvířata nebo norky. Literatura [134, Nordic States, 2001] 7.7.3.11.2 Oddělování a použití/likvidace vody ze „suchého“ obsahu střev Popis Pokud se obsah střev lisuje, tak má kapalina velmi vysoký obsah BSK a dusíku. V závislosti na tom, co dovolují místní předpisy na vypouštění odpadů, nemusí být dovoleno ji takto vypustit do komunální kanalizace. Může být čistěna v závodní ČOV. 7.7.3.11.3 Suché oddělování mrvy z vnitřností Popis Pro vyfoukání mrvy z vnitřností na sběrný přívěs s e může použít stlačený vzduch 100 – 273 kPa (15 – 40 psi). Pro snížení objemu se dá použít pístový pěch. Dosahované ekologické přínosy Snížení znečistění vody. Literatura [63, ETBPP, 2000]
7.7.3.11.4 Opětovné použití koncové vody z mytí střívek
Popis Koncová voda je poslední lázeň studené vody používané pro čistění tenkých střev. Dánská státní veterinární služba vydal a souhlas, že s e tato voda může za jistých podmínek používat pro vyplachování obs ahu z tlustých střev a tučných konců. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba vody. Použitelnost Pro větší jatka v Dánsku (se dvěma jatečními linkami) je doba návratnosti kapitálových nákladů 2 až 4 roky. Příklady podniků Opakované použití koncové vody z čistění t enkých střev vepřů se používá na jedněch dánských jatkách pro vyplachování obsahu z tlustých střev a tučných konců, se schválením Dánské státní veterinární služby. Literatura [134, Nordic States, 2001, 274, Pontoppidan O., 2002] 7.7.3.11.5 Minimalizace hlučnosti stroje na sběr střevní sliznice Popis Pro stroje na sběr střevní sliznice s pneumatickým pohonem je možné opatřit tlumiče hluk. Dosahované ekonomické přínosy Snížená hladina hluku. Literatura [346, Belgian TWG member, 2003] 7.7.3.11.6 Chlazení zelených a červených vnitřností ledem Popis Zelené a červené vnitřností se mohou namísto v tekoucí vodě chladit pomocí ledu. Led se často vyžaduje pro skladování v průběhu přepravy. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba vody v důsledku toho i její menší objem a obsah BSK odcházející do odpadních vod. Literatura [134, Nordic States, 2001] 7.7.4 7.7.4.1
Porážka drůbeže Příjem drůbeže
7.7.4.1.1 Vícestupňové jednotky pro mytí klecí Popis Jednotka na mytí stojanů a boxů, používaných pro dopravu ptáků může být několikastupňová. Voda pou žívaná pro první oplach a čistění je recirkulovaná voda, např . přes síto z klínového drátu a jen poslední oplach s e provádí čistou vodou. Voda z posledního oplachu může být používána pro doplňování vody v dřívějších stupních. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba vody, snížená spotřeba detergentů. Vzájemné působení médií Žádné se neuvádí. Literatura [134, Nordic States, 2001] 7.7.4.1.2 Shromažďování materiálů zachycených na sítu myčky klecí Popis Jednotka na mytí klecí může mít zabudovaný systém na shromažďování pevných látek, aby se zajistilo jejich odstranění z odpadních vod předtím, než jsou odvedeny do místní nebo komunální ČOV. Dosahované ekologické přínosy Snížené množství suspendovaných pevných látek a BSK v odpadní vodě. Literatura [134, Nordic States, 2001]
7.7.4.1.3 Utěsnění myčky klecí Popis Vnější skříň myčky klecí se může utěsnit tak, aby se zabránilo únikům a odpařování vody. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba vody a následkem toho snížená spotřeba energie nutné pro ohřev vody. Literatura [134, Nordic States, 2001] 7.7.4.2 Paření drůbeže 7.7.4.2.1 Omezení ztrát vody z pařící lázně Popis Celková ztráta vody z pařící lázně může být omezena na méně než litr na kuře (714 l/t kuřecích trupů). Pro omezení ztráty vody na tuto úroveň mohou být za lázeň zařazeny odkapávací vany/mísy, které část vody, odkapané z pařených kuřat, svedou zpátky do pařící nádrže. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba vody a následně snížená spotřeba energie pro ohřev vody. Vzájemné působení médií Žádné. Literatura [134, Nordic States, 2001] 7.7.4.3
Škubání
7.7.4.3.1 Transport hlav a běháků pomocí vakuového systému Popis Transport hlav a běháků3 se může provádět bez použití vody, např. pomocí vakuového systému. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba vody a menší zanášení organických látek do vody. Snížená spotřeba energie na odstranění vody z hlav a běháků během kafilerního zpracování nebo při přípravě pro skládku. Vzájemné působení médií Pro provoz vakuového systému je potřebná energie. Literatura [134, Nordic States, 2001] 7.7.4.4 Kuchání 7.7.4.4.1 Dvojí systém dodávky vody Popis Dodávku vody do porážecího zařízení lze rozdělit na dva systémy, jeden pro „mazací vodu“, která se dodává jen pokud je v chodu dopravník, a druhý pro „procesní vodu“, která se dodává jen pokud jsou v příslušném stroji kuřata. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba vody Literatura [134, Nordic States, 2001] 7.7.4.4.2 Spojená doprava a chlazení červených vnitřností z porážky drůbeže Popis Srdce, krky, druhé žaludky a játra se dopravují vodou s ledem z porážkové linky do sběrných nádob pro skladování a distribuci buď pro lidskou spotřebu nebo pro krmivo pro malá domácí zvířat a, podle cen n a trhu. Tento systém spojené dopravy a chlazení znamená, že tyto orgány nemusejí být chlazeny samostatně. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba energie, tj. vyhnutí se potřebě dalšího chlazení. Příklady podniků Nejméně jedna velká drůbeží jatka v Dánsku.
3
V originálu omy lem „peří“ – pozn. překl.
Literatura [134, Nordic States, 2001] 7.7.4.4.3 Snížený průtok vody v místech mytí nožů Provozní údaje Na jatkách, kde zabíjejí 18 000 krocanů za den, to je 38 ptáků za minutu činí uváděná potenciální úspora vody 12500 m3/rok s finanční úsporou 7800 GBP/rok. (Náklady v roce 1999). Literatura [214, AVEC, 2001] 7.7.4.4.4 Snížený průtok vody v malé chladící jednotce Popis Manuální obsluha průtoku vody v malé chladící jednotce spoléhá na obsluhu, aby nastavila průtok, když je ventil otevřený. Průtok vody se dá permanentně nastavit na minimální požadovanou hodnotu. Provozní údaje Na jatkách, kde zabíjejí 18 000 krocanů za den, to je 38 ptáků za minutu činí uváděná potenciální úspora vody 1 800 m3/rok s finanční úsporou 1125 GBP/rok. (Náklady v roce 1999). Literatura [214, AVEC, 2001] 7.7.4.5 Úklid a čistění jatek 7.7.4.5.1 Velké jednotky na mytí mís a beden Popis Velké jednotky na mytí např. velkých množství mís a beden, mohou být navrženy tak, aby optimalizovaly postup s ohledem na spotřebu vody, detergentů a energie. Zřízení může být konstruováno na namáčení, předběžné mytí, mytí, odkapání, oplach, desinfekci a sušení. Měrná spotřeba vody (na kus ) se zvýší, jestliže se j eden nebo více stupňů vynechá. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba vody, detergentů a energi e na ohřev vody. Literatura [134, Nordic States, 2001] 7.7.4.5.2 Vysokotlaké čistění Popis Bylo publikováno, že použití vysokotlakého čistění s tlakem 8,11 miliónů Pa namísto 1,82 miliónů – 2,03 miliónů Pa, vede ke snížené spotřebě vody. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba vody přibližně z 750 litrů na 500 litrů na tunu jatečných trupů. Příklady podniků Malá jatka pro prasata v Dánsku. Literatura [134, Nordic States, 2001] 7.7.4.5.3 Monitoring odstraňování znečistění Popis Monitoring odstraňování znečistění může pomáhat při optimalizaci procesu čistění, např. použitím menšího množství vody, takže se působí menší chemické, fzzikální a snad i biologické znečistění. Dosahované ekologické přínosy Snížená spotřeba vody a menší chemické, fzzikální a snad i biologické znečistění. Literatura [346, Belgian TWG member, 2003]
7.7.4.7 Čistění odpadní vody 7.7.4.7.1 Žlabové síto Popis Odpadní voda je vedena do nádoby ve tvaru žlabu, kde j e uchyceno síto ve tvaru poloviny vál ce. Toto síto je čistěno pomocí kartáčů uchycených na ramenech a otáčejících se kolem středu válce. Částice jsou vytlačovány přes hranu žlabu a sbírány do nádoby. Typická velikost otvorů je 2 mm. Žlabové síto je na obrázku 7.1.
Adjustable Brushes Outlet Scraper Screen (perforated plate) Solid waste
Outlet Výtok Škrab ka Síto (děrovaná deska) Pevné odpady
Obrázek 7.1: Žlabové síto – příčný řez [134, Nordic States, 2001] Literatura [134; Nordic States, 2001]
ODKAZY NA LITERATURU POZNÁMKA: Odkazy jsou ponechány v původní formě, pro snazší orientaci. Překládán je jen název, nikoli od kaz .
3
EPA, (1996). „Integrovaná kontrola a řízení znečišťování, licencování, Pokyny a poznámky Batneec k porážkám zvířat na jatkách“ , EPA No. LC 17 (9/96)
4
EPA, (1996). „Integrovaná kontrola a řízení znečišťování, licencování, Pokyny a poznámky Batneec ke zpracovávání vedlejších živočišných produktů v kafilériích“ , EPA No. LC 13 (10/96)
12
WS Atkins / EA, (2000). „Modelový přístup ke Zpracování pokynů BAT pro konkrétní dílčí sektory v rámci odvětví výroby potravin a nápojů, Jatky na červené maso“.
27
University of Guelph, (nedat.). „Porážení na jatkách“
29
US Environmental Protection Agency, S.C., Department of Health and Environmental Control (1997) „Předpisy o potlačování znečisťování vzduchu, předpis č. 62.1, Definice, požadavky na povolení a soupis emisí“ Předpis č. 62.1
52
DoE, (1994). „Řízení odběru energie v jatkách na červené maso“ Studie případu 225
53
IEA OECD (1996). „Odpařovací ochlazování prasečí ch trupů“, Výsledek 252
56
ETBPP (1997). „Biotechnologie se vypořádává s jatečním odpadem“ NC 17
57
DoE (1993). „Jatky na červené maso“ Pokyn 32
61
ETBPP (1998). „Snižování nákladů na čistění v odvětví výroby potravin a nápojů“ Good Practice Guide GG 154
63
ETBPP, (2000). „Snižování nákladů na vodu a tekuté odpady v jatkách na červené maso“ Good Practice Guide GG 234
65
EA, (1996). „Procesy, podléhající Integrované kontrole a řízení znečišťování - spalování odpadů“, S2 5.01
67
WS Atkins Environment / EA, (2000). „Pokyn BAT pro konkrétní dílčí sektory v rám ci odvětví výroby potravin a nápojů, Drůbežářské zpracovatelské závody“ .
69
AINIA (2000). „Guias Technologicas, Directiva 96/61 relativa a l a prevencion y control integrados de la contaminacion, Epigrafe 6.4 a Mataderos polivalentes“.
70
AINIA (2000). „Guias Technologicas, Directiva 96/61 relativa a l a prevencion y control integrados de la contaminacion, Epigrafe 6.4 a Mataderos avicolas
82
EA, (1998). „Procesy podléhající integrované kontrole znečišťování - spalování masokostní moučky (MBM)“, S2 1.05 Dodatečná poznámka č. 1
85
EC (1999) „99/724/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 28. října 1999, kterým se mění příloha II Směrnice Rady 92/118/EHS ze dne 17. prosince 1992 o veterinárních a hygienických předpisech pro obchod s produkty živočišného původu ve Společenství a j ejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní předpisy Společenství uvedené v kapitole I přílohy A směrnice 89/662/EHS, a pokud jde o patogenní původce, směrnice 90/425/EHS (notifikované pod č. dokumentu C(1999) 3493) (Text s významem pro EHP)
88
ES (2000). „Rozhodnutí Rady ze dne 4. prosince 2000, o některých ochranných opat řeních v souvislosti s přenosnou spongiformní encefalopatií a zkrmováním živočišných proteinů“ .
99
ES (1964). „Směrnice Rady 64/433/EHS ze dne 26. června 1964 o problémech ochrany zdraví ovlivňujících obchod s čerstvým masem uvnitř Společenství“.
111
EC (2001) „Zpráva o realizaci nejnovějších opatření pro potlačování BSE v členských státech – pracovní dokument“ http://europa.eu.int/comm/dgs/health_consumer/library/press/press104_en.html
113
EC (2000) „2001/2/ES: rozhodnutí Komise ze dne 27. prosince 2000, kterým se mění rozhodnutí Komise (ES) 2000/418/ES ze dne 29. června 2000, kterým se upravuje používání materiálu představujícího nebezpečí z hlediska přenosných spongi formních encefalopatií (oznám eno pod číslem C(2000) 4147) (Text s významem pro EHP) MLC (1999) „Slovník termínů k jakosti jatečných trupů a masa:
114 115 127
ES (1993). „Směrnice Rady 93/119/ES ze dne 22. prosince 1993 o ochraně zvířat při porážení nebo utrácení“ Ekonomika MLC (1999). „Jateční průmysl a průmysl zpracování masa ve Velké Británii, vydání 1999“ .
129
McIlwaine N. (2001), „Site info“, osobní sdělení
132
Thy-Chrisetnsen (2001) „Data – jatka a kafilérie“ – osobní sdělení
134
Nordic States (2001). „Nejlepší dostupné metody (BAT) na jatkách severských států“
136
Derden A (2001)“ info slachthuissector_1-No.s_s’houses sp._weights.xls – osobní sdělení
137
Leoni C. (2001) „Prasečí jatka v Itálii“ – osobní sdělení.
142
Derden A (2001) 010622_rc-pigs_CE_14_5_011.xls, 010622_rc-cattle_CE_15_5_011.xls, 010622_rc-sheep_CE_16_5_011.xls – osobní sdělení
143
Skodlar M. (2000) „1_No.s_s’houses sp._weights11.xls – osobní sdělení
147
DHV (1999). „Biologický filtr s pohyblivým ložem: Nákladově efektivní čistění vody, vzduchu a směsí vzduch/voda
148
Finnish Environment Institute and Finnish Food and Drink Industries’ Federation (2001). „Podkladová finská zpráva pro dokumentaci nejlepších dostupných postupů ES pro práci na jatkách a zařízeních na likvidaci nebo regeneraci mrtvých živočišných těl a živočišného odpadu“
155
Nordic Council of Ministers, (1997). „BAT - Nejlepší dostupné metody v rybářském průmyslu“
161
Italy (2001). „Nejlepší dostupné metody - Referenční dokument v jatečním průmyslu a zpracov ání vedlejších živočišných produktů“, 32 stránek.
163
German TWG Members, (2001). „Nejlepší dostupné metody - Referenční dokument v jatečním průmyslu a zpracování vedlejších živočišných produktů“ , 98 stránek.
167
Greek Ministry for the Environment, P. P. a P. W., Obecná směrni ce pro Ředitelství pro kontrolu a řízení životního prostředí, znečišťování ovzduší a hluku, Divize potlačování průmyslového znečišťování, (2001) „Studie IPPC potravinářského průmyslu“
168
Sweeney L. (2001) , osobní sdělení
169
ES (1991). „Směrnice Rady 91/497/EHS ze dne 29. července 1991, kterou s e mění a konsoliduje Směrnice 64/433/EHS o probl émech ochrany zdraví ovlivňujících obchod s čerstvým mas em uvnitř Společenství, a která ji rozšiřuje na výrobu a prodej čerstvého masa.
170
ENDS Daily (2001). „Výnos nizozemského soudu o znečišťování fos fáty“.
173
EC (2001) „nařízení Evropského parlam entu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001, kterým se stanoví pravidla pro prevenci, kontrolu a eradikaci některých přenosných spongi formních encefalopathií“ . ES (1980) směrnice Rady 80/778/EHS ze dne 15. července 1980 ohledně jakosti vody, určené pro lidskou spotřebu (bude zrušena směrnicí 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 ke dni 3. listopadu 2003).
174
177
EA, SEPA and EHS (2001). Pokyny pro integrovanou prevenci a kontrolu znečišťování (IPPC) pro odvětví zpracování drůbeže (návrh)
179
EA, SEPA and EHS (2001). Abstrakty týkající se rozptylování na pozemky odpadních potravin, nápojů nebo mat eriálů používaných v nebo vznikající ch při přípravě potravin nebo nápojů, vybrané z Technické zprávy P193 Agentury pro životní prostředí. Environment Agency R&D Technical Report P193.
180
ES (2000). Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro akci Společenství v oblastní vodního hospodářství.
182
Pontoppidan O. (2001). Data z prasečích jatek
183
Pontoppidan O. (2001). Postupy k uvážení při určování BAT – jatka
184
Pontoppidan O. (2001). Očekávané účinky probíhající automatizace procesů porážky prasat
185
Pontoppidan O. (2001). Údaje o spotřebě a emisích dobytčích jatek
186
Pontoppidan O. (2001). Jatka – informace o vodě, energii a vedlejších produktech
187
Pontoppidan O. (2001). Měď a zinek z porážek pras at
188
Pontoppidan O. (2001). Údaje o spotřebě a emisích drůbežích jatek
189
Pontoppidan O. (2001). Příklad pokroku v otázce hluku na dánských prasečích jatkách
195
ES (2000). Směrnice 2000/76/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů“.
196
Therma CCT, (2000). Therma CCT
199
PDM Group a Wykes Engineering (Rushden) Ltd, (2000). Regenerace energie z odpadu
201
APC Europe, (2000). Analýza rizik TSE u plazmy vysoušené rozstřikováním
208
Croda Colloids Ltd, (nedat.). Proces odstraňování tuku z kostí
214
AVEC, (2001). Informace o drůbežích jatkách
215
Durkan J. (2001) Čistění odpadních vos a data pro dobytek – osobní sdělení
216
Metcal f and Eddy (1991). „Technika odpadních vod“. 0 07 100824 - 1
217
Brindle J (2001) Informace o mytí jatečných trupů na jatkách – osobní sdělení
220
APC Europe (2001). Osobní sdělení. – osobní sdělení
223
ES (1992). Směrnice Rady 92/116/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se mění a aktualizuje směrnice 71/118/EHS o problémech ochrany zdraví, ovlivňujících obchod s čerstvým drůbežím masem
224
German TWG members (2002) :Technologie k uvážení jako BAT“
236
ORGALIME (2002) Poznámky k prvnímu návrhu „Jatka a vedlejší živočišné produkty BREF“
237
Italy (2002) Poznámky k prvnímu návrhu „Jatka a vedlejší živočišné produkty BREF“
238
UECBV (2002) Poznámky k prvnímu návrhu „Jatka a vedlejší živočišné produkty BREF“
239
Denmark (2002) Poznámky k prvnímu návrhu „Jatka a vedlejší živočišné produkty BREF“
240
The Netherlands (2002) Poznámky k prvnímu návrhu „Jatka a vedlejší živočišné produkty BREF“
241
UK (2002) Poznámky k prvnímu návrhu „Jatka a vedlejší živočišné produkty BREF“
242
Belgium (2002) Poznámky k prvnímu návrhu „Jatka a vedlejší živočišné produkty BREF“
243
Clitravi – DMRI (2002) Poznámky k prvnímu návrhu „Jatka a vedlejší živočišné produkty BREF“
244
Germany (2002) Poznámky k prvnímu návrhu „Jatka a vedlejší živočišné produkty BREF“
246
AVEC (2002) Poznámky k prvnímu návrhu „Jatka a vedlejší živočišné produkty BREF“
248
Sorlini G (2002) Poznámky k prvnímu návrhu „Jatka a vedlejší živočišné produkty BREF“
253
Raj A.B.M. (2002) Nedávný vývoj v humánním porážení drůbeže (1998), aktualizováno, aby se zachytil nedávný komerční vývoj a změny v předpisech pro optimální péči o zvířata (AWR) (Právní nástroj č. 3830) – osobní sdělení
260
EAPA (2002) Poznámky k prvnímu návrhu „Jatka a vedlejší živočišné produkty BREF“
262
United Nations Environment Programme (2002) „Jak prosazovat čistší výrobu v průmyslovém sektoru“
264
May G.E. (2001) Osobní sdělení – osobní sdělení
266
Tauw (nedat.) Popis postupů pro snížení atmosférických emisí – Biologické sprchy.
267
IFFO (2002) Poznámky k prvnímu návrhu „Jatka a vedlejší živočišné produkty BREF“
269
Itlian TWG Members (2002) Inform ace z návštěv na místě – osobní sdělení
271
Casanellas J. (2002) Osobní sdělení – osobní sdělení
272
Woodgate S . (2002) Osobní sdělení – osobní sdělení
274
Pontoppidan O. (2002) Osobní sdělení – osobní sdělení
276
Anăo M. (2002) Osobní sdělení – osobní sdělení
277
EC (1991) Směrnice R ady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čistění městské odpadní vody, Úř. věst č. L 135, 30. 5. 1991, s. 0040-0052
278
EC (2002) Referenční dokument o obecných zásadách monitoringu
279
Leoni C. (1979) Il problem a delle acque nelle industrie alimentari – aggiornamento, utilizzazione e trattamenti depurativi
280
Savini F. (2002) Regenerace tepla z opalování prasat – osobní sdělení
281
Savini F. (2002) Osobní sdělení – osobní sdělení
282
Palomino S. (2002) Osobní sdělení – osobní sdělení
283
Brindle J. (2002) Optimalizace sběru krve – osobní sdělení
285
Brindle J. (2001) Zápach – jatka
286
COTANCE (2002) Zpracování kůží, prováděné na jatkách
288
Durkan J. (2002) Poznámky k prvnímu návrhu „Jatka a vedlejší živočišné produkty BREF“
291
Rodgers K. (2002) Opakované použití vody z mytí klecí
292
ETSU (2000) Efektivní provozování chl adírny – Nákl adově efektivní návod pro majitele. Pokyny správné praxe 279.
295
HSE (1998) Skladování hořlavin v nádržích
296
EA (2002) Horizontální směrnice pro hluk – Část 1: Právní úprava a povolování
297
EA (2002) Horizontální směrnice pro hluk – Část 2: Hodnocení a potlačování hluku
298
Widell S. (2002) Osobní sdělení – osobní sdělení
299
ETSU (1999) Nové chladící zařízení v malém studeném skladu
300
ETSU (1998) Aspekty energetického řízení – pokyny k energetickému řízení
302
Jimenéz Rodriguez J.J. (2002) Využití SBR v čistění odpadních vod z jatek
303
Minck F. (2002) Osobní sdělení – osobní sdělení
305
Porteous A. (2002) Slovník ekologické vědy a techniky , 0-471-63470-0
307
UK (2002) Doplňující informace po prvním návrhu
308
Hupkes H. (2002) Doplňující informace po prvním návrhu
309
Sweeney L. (2002) Osobní sdělení – osobní sdělení
310
Oberthur R. (2002) Osobní sdělení – osobní sdělení
311
CEN (2001) „prEN 13725:2001 – Kvalita ovzduší – Stanovení koncentrace zápachu dynamickou olfaktometrií – norma CEN
312
Latvia TWG (2002) Jatka - hmotnostní údaje (??)
313
Leoni C. (2002) Osobní sdělení – osobní sdělení
314
Viitasaari S. (2002) Osobní sdělení – osobní sdělení
315
Belgium (2002) Údaje o odpadní vodě z jatek
316
May G. (2002) Osobní sdělení – osobní sdělení
317
German. TWG (2002) Osobní sdělení – osobní sdělení
319
NL TWG (2002) Osobní sdělení – osobní sdělení
322
Finnish TWG (2002) Osobní sdělení – osobní sdělení
323
Czech Republic TWG (2002) Osobní sdělení – osobní sdělení
324
Brough D. (2002) – Světová poptávka po mase roste, choroby zvířat straší – FAO
327
EC (2002) Návrh referenčního dokumentu o ekonomice a vzáj emném působení médií v integrované prevenci a potlačování znečistění
328
EC (2003) Referenční dokument o nejlepších dostupných technologiích v průmyslu potravin, nápojů a mléka
330
AWARENET (2002) Nástroj e pro prevenci a sni žování na minimum produkce zemědělskopotravinářských odpadů v evropském průmyslu, Pracovní sada 3, k dodání 16.
331
Italy (2003, Připomínky k druhému návrhu dokum entu BREF „Jatka a závody pro zpracování vedlejších živočišných produktů“
332
COTANCE (2003), Připomínky k druhému návrhu dokumentu BREF „Jatka a závody pro zpracování vedlejších živočišných produktů“
333
Netherlands TWG (2003), Připomínky k druhému návrhu dokumentu BREF „Jatka a závody pro zpracování vedlejších živočišných produktů“
336
BPMF (2003), Základní požadavky pro zacházení s drůbeží a vykládání drůbeže
342
Pontoppidan O. (2003) Údaje o zchlazování pras at.
344
Brechtelsbauer P. (nedat.) v potravinářském průmyslu
346
Belgian TWG member (2003) Připomínky k druhému návrhu dokumentu BREF „Jatka a závody pro zpracování vedlejších živočišných produktů“
347
German TWG members (2003) Připomínky k druhému návrhu dokumentu BREF „Jatka a závody pro zpracování vedlejších živočišných produktů“ a související elektronická korespondence
348
Austrian TWG member (2003) Připomínky k druhému návrhu dokumentu BREF „Jatka a závody pro zpracování vedlejších živočišných produktů“
349
GME TWG members (2003) Připomínky k druhému návrhu dokum entu BREF „Jatka a závody pro zpracování vedlejších živočišných produktů“
350
EFPRA (2003) Připomínky k druhému návrhu dokumentu BREF „Jatka a závody pro zpracov ání vedlejších živočišných produktů“
351
UK TWG Members (2003) Připomínky k druhému návrhu dokumentu BREF „Jatka a závody pro zpracování vedlejších živočišných produktů“
352
EC (1999) Směrnice Rady 1991/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadu
353
Clitravi – DMRI (2003) Připomínky k druhému návrhu dokumentu BREF „Jatka a závody pro zpracování vedlejších živočišných produktů“
354
German TWG Použité procesy a technologie a informace o současných úrovních spotřeby a emisí
355
AVEC (2003) Osobní sdělení
Odlučování
tuků,
plovoucí ch
a
sedimentujících
materiálů
360
German TWG members (2003) Chlazení binárním ledem
361
Pontoppidan O., (2003) Chlazení binárním ledem, osobní zdělení.
9 9.1
S LOVNÍK OBECNÉ TERMÍN Y, ZKRATKY, AKRONYMY A LÁTKY
ABP Reg (nařízení o VŽP)
Nařízení Evropského parlam entu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002, kterým se stanoví hygienické předpisy pro živočišné vedlejší produkty neurčené k lidské spotřebě Alkálie Akceptor protonů. Látka, která více nebo méně ochotně přijímá protony ve vodném roztoku. Amoniakální dusík Dusík přítomný jako amoniak nebo amonné ionty v kapalném odpadu Anaerobní (anaerobic) Biologický proces probíhající v nepřítomnosti kyslíku AOX Adsorbovatelné organické sloučeniny chloru. Celková koncentrace všech halogenových sloučenin (s výjimkou fluoru) ve vzorku, které jsou schopny adsorpce na aktivním uhlí, vyjádřených jako chlor, v miligramech na litr. BFB Probublávané fluidní lože Biocenóza Sdružení různých organismů, které vytvářejí těsně integrovanou komunitu; vzájemný vztah mezi takovýmito organismy Biochemikálie Chemikálie, které jsou buď přirozeného původu nebo identické s přirozeně se vyskytujícími látkami. Patří k nim například hormony, feromony a enzymy. Biochemikálie působí jako pesticidy netoxickou, nikoli smrtící cestou, jako jsou přerušení cyklu páření hmyzu, regulace růstu nebo repelentní účinky. Biologicky odbouratelný Materiál, který může být štěpen fyzikálně nebo chemicky působením (biodegradable) mikroorganismů. Jsou to například četné chemikálie, zbytky potravin, bavlna, vlna a papír. BOD (BSK) Biologická spotřeba kyslíku: množství rozpuštěného kyslíku, které potřebují mikroorganismy pro rozklad organické hmoty. Jednotkou měření jsou mg O2 /L. V Evropě se BSK měří obvykle po 3 (BSK3 ), 5 (BSK5 ) nebo 7 (BSK7 ) dnech. Bovinní Hovězí, související se skotem BSE Spongiformní encefalopatie skotu Celkový dusík Většinou se skládá z amoniakálního, dusičnanového a organického dusíku CEN Evropský výbor pro normalizaci CFD Počítačová dynamika kapalin CIAA Konfederace potravinářských odvětví EU CIP Čistění bez demontáže CJD Creutzfeld-Jacobova choroba Clean whole saleable Čistý celý prodejný jatečný trup (Čeká se na definici, viz „obecné informace – carcasse oddíl jatek BREFu) COD Chemická spotřeba kyslíku: množství dvojchromanu draselného, vyjádřené jako kyslík, potřebné pro chemickou oxidaci látek obsažených v odpadní vodě asi při 15°C 4 Cons. Spotřeba DAF Flotace rozpuštěným vzduchem DEFRA Ministerstvo pro životní prostředí, potraviny a záležitosti venkova (pro Anglii a Wales) Denitri fikace Biologický proces, v němž se dusičnany mění na dusík a jiné plynné koncové produkty DL Limit (mez) detekce DS Obsah suchých pevných látek (sušina). Hmotnost materiálu, který zbude po sušení normalizovaným způsobem Dusík (amoniakální) Dusík přítomný jako amoniak nebo amonný iont v kapalných odpadech Dusík (celkový) Organický dusík, amoniak, dusitany a dusičnany 4
Originál uvádí nesmyslných 150°C – pozn. překl.
Dusík (Kjeldahl) Dutý nůž EA EAPA EDTA Efluent EIPPCB ELV emis. EPA EURA Eutrofikace
Eutrofikace (eutrophication) EVC FAO FFA FGR Grax Greaves HCFC HDPE Hodnoty emisních limitů HPLV HRT CHP IBC ICP/MSA IPPC Jednotka zápachu Kategorie 1 Kategorie 2 Kategorie 3 Kjeldahlův dusík Kyselina LAS LECA50 LPG LT Lůj
Amoniakální dusík a dusík v organických sloučeninách Nůž používaný pro vykrvení zvířat, s dutou čepelí, jehož rukojetí krev vytéká a odvádí se trubkou do sběrné nádoby Agentura životního prostředí Anglie a Walesu Evropská asociace pro živočišné bílkoviny Kyselina ethylendiamintetraoctová a její soli Fyzikální tekutina (vzduch nebo voda spolu s kontaminanty), která tvoří emisi Evropská kancelář IPPC Hodnota emisního limitu Emise Agentura pro ochranu životního prostředí USA Asociace evropských kafil érií (sloučená s UNEGA v r. 2001 za vzniku EPRA). Znečistění vodní masy splašky, hnojivy smytými z pozemků a průmyslovým odpadem (anorganickými dusičnany a fos forečnany).Tyto sloučeniny podporují růst řas a snižují tak obsah kyslíku ve vodě, což zabíjí živočichy s vysokými nároky na kyslík. Znečistění vodní masy splašky, hnojivy vymytými z půdy a průmyslovým odpadem (anorganickými dusičnany a fos forečnany. Tyto sloučeniny stimulují růst řas, snižujících obsah kyslíku a tak hubících živočichy s vyššími požadavky na kyslík. Kondenzát odsávané páry Organizace pro potraviny a zemědělství Volné mastné kyseliny Snížení spalin Meziprodukt - pevná fáze s vyšším obsahem vody, která vzniká během kafilerního zpracování a výroby rybí moučky Pevný produkt vytavování tuku (škvarky) Chlorfluorovaný uhlovodík Hydraulická doba zdržení (dny) (objem reaktoru (m3 )/přítok (m3 /den) Hmotnost, vyjádřená speci fickými parametry, koncentrace anebo úroveň emise, která nesmí být během jednoho nebo více časových období překročena. Vysoký tlak/malý objem Kyselina solná, chlorovodík Kogenerace elektřiny a tepla Vložená nádoba na hromadný materiál Jedna z metod hmotové spektroskopie Integrovaná prevence a regulace znečisťování Konzistentní vyjádření pro jednotku zápachu nebylo zatím dohodnuto, uváděné údaje jsou tlumočeny, jak došly Viz definici v nařízení Evropského parlam entu a Rady, kterým se stanoví zdravotní pravidla ohledně vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě, článek 4 Viz definici v nařízení Evropského parlam entu a Rady, kterým se stanoví zdravotní pravidla ohledně vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě, článek 5 Viz definici v nařízení Evropského parlam entu a Rady, kterým se stanoví zdravotní pravidla ohledně vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě, článek 6 Dusík v organických sloučeninách Donor protonů. Látka, která více nebo méně ochotně uvolňuje protony ve vodném roztoku. Lineární alkylbenzensul fonáty Lehčená pálená hlína (jíl) Kapalný ropný plyn (propan/butan)) Nízkoteplotní sušárna Živočišný tuk, oddělený od pevného podílu (bílkovin/masa) a vodných frakcí živočišné tkáně kafilerním zpracováním (tento výraz se obvykle používá pro tuk, který je buď nepoživatelný nebo není určen pro lidskou spotřebu).
M &T MAFF MBM MBTF Mesofilní MLC MLVSS Monitoring
MPa MS(s) N n/d ND Nitrifikace NPE NTAA Omračování
Monitoring a stanovení cíle Ministerstvo zemědělství, rybolovu a potravin (nyní DEFRA) Masokostní moučka – živočišná směs vyráběná z masa a kostí, viz „zpracované živočišné proteiny“ Biologická sprcha s pohyblivým ložem Organismy, jejichž optimální teplota pro růst je v rozmezí 20 – 45°C Komise pro maso a dobytek Těkavé suspendované pevné látky ve směsné kapalině Proces určený k posouzení nebo stanovení skutečné hodnoty a změn emisí nebo jiného parametru, založený na systematickém, periodickém nebo namátkovém průzkumu, kontrole, vzorkování a měření nebo jiném způsobu hodnocení, určeném k opatření informací o emitovaných množstvích a/nebo trendech emitovaných znečisťujících látek. megapascal členský státy (státy) Normalita roztoku, tj. počet gramekvivalentů rozpuštěné látky na kubický decimetr roztoku (viz kontext, stanovit pro konečný návrh) Údaje nejsou k dispozici Nelze detegovat Biologický proces, v němž se amoniak přeměňuje nejdříve a dusitany a pak na dusičnany Nonylfenol ethoxylát Kyselina nitriltrioctová Metody, jimiž se dosahuje, že zvíře necítí bolest, které způsobují ztrátu vědomí před porážkou [114, MLC, 1999]
Opalování
Opalování štětin a chlupů na prasečím trupu [114, MLC, 1999]
OTMS OU Vinní PAC Paření
Program „Starší než třicet měsíců“ Jednotka zápachu ovčí nebo ovci podobný Kandidátské zem ě Ponoření trupu prasete nebo drůbeže do vany s vodou o teplotě asi 60°C přibližně na 5 minut, aby kůže a štětiny či peří změkly v přípravě na odštětinování nebo škubání [114, MLC, 1999]
Paunch Pith
Obsah žaludku Porážka nebo znehybnění zvířete přetnutím míchy, provedená prostrčením nylonové tyče otvorem po průstřelu Programovatelné logické řízení Hypothetická proteinová infekční částice, skládající se pouze z bílkoviny, o které se má zato, že způsobuje onemocnění jako jsou TSE a klusavka Proces čistění splašků, v kterém bakterie, které metabolizují organický odpad, nepřetržitě cirkulují a přicházejí do styku s organickým odpadem v přítomnosti kyslíku, aby se urychlil rozklad Proces čistění splašků, v němž bakterie, které metabolizují organický odpad, neustále cirkulují a jsou uváděny do styku s organickým odpadem v přítomnosti kyslíku, aby se rychlost rozkladu zvýšila. Každá fyzická nebo právnická osoba, která provozuj e nebo ovládá závod, nebo, kde to stanoví vnitrostátní právní předpisy, které je svěřena rozhodující ekonomická pravomoc nad techni ckým fungováním závodu. Míchání kapaliny se vzduchem (kyslíkem) Bledé, měkké a exudativní maso Polyvinylchlorid speci fická hmotnost Stůl, který volně stojí nebo je přišroubován k odštětinovacímu stroji. Je to v podstatě tuhý stůl se samovolným odtokem z pracovní desky, konstruovaný pro přijetí jatečného trupu z odštětinovacího stroje. Umožňuje dělníkům rozříznout kůži mezi kýtami a zasunout rozporku, než se jatečný trup zdvihne na linku
PLC Prion Proces s aktivovaným kalem Proces s aktivovaným kalem (activated sludge process) Provozovatel Provzdušňování PSE PVC Relativní hustota Rozpírací stůl
SBR SCR SCS SEC SHC Směrnice SNCR Soliped SRM SS Standardní řezy Stávající závod/zaří zení
SWC Technologický obal Technologie „na konci roury“
Therm TKN TMA TN TSE TSS TVN TWG UKRA UNEGA Úprava USDA VHR Vnitřnosti (offal )
Vnitřnosti (viscera) VOC VTEC Vzájemné působení médií WHD WID Znečisťující látka
Sekvenční šaržový reaktor Selektivní katalytická redukce Program selekce podřadných kusů Měrná spotřeba el ektřiny Měrná spotřeba paliva na ohřev Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a potlačování znečistění (směrni ce IPPC). Selektivní nekatalytická redukce Lichokopytník Materiál se speci fickým rizikem Suspendované pevné látky Jatečně opracované trupy, půlky, půlky dělené na ne více než tři velkoobchodní části a čtvrtky Závod, který je v provozu, nebo, podle předpisů, existujících před vstupem v platnost této směrnice, závod který byl schválen nebo, podle názoru příslušného orgánu, plně splňuje požadavky na schválení, za předpokladu, že závod je uveden do provozu nejpozději rok po vstupy v platnost této směrnice. Měrná spotřeba vody – objem vody použitý na zpracování jedné tuny masa Vnější vrstva masných výrobků, jako jsou klobásy, tj. „kůže“ klobásky, vyráběná ze střev [114, MLC, 1999] Technologie, která snižuje konečné emise nebo spotřebu nějakým dalším proces em, ale nemění hlavní operace zákl adního systému. Synonyma: sekundární technologie, zmírňující technologie. Antonyma: v procesu integrovaná technologie, primární technologie (technologie, která nějak mění způsob, kterým pracuje základní proces a tím snižuje hrubé emise nebo spotřebu). jednotka energie, rovná 106 MJ Celkový dusík dle Kjedahla Trimethylamin Celkový dusík Přenosná spongiformní encefalopatie Celkové suspendované pevné látky Celkový těkavý dusík Technická pracovní skupina ustavená na dobu vypracování BREF Asociace provozovat elů kafilérií ve Spojeném království Asociace evropských zpracovatelů živočišných tuků (spojila se s EURA v r. 2001 a vytvořily EFPRA) Proces odstraňování různých částí těla zvířete po porážce Ministerstvo zemědělství Spojených států Objemová rychlost uvolňování tepla Poživatelné nebo poživatelné měkké tkáně (tj. nikoli kosti) zvířecího trupu, které se odstraní během úpravy trupů zvířat, poražených pro potraviny. K zeleným vnitřnostem patří zažívací trakt a související orgány. Červené vnitřnosti jsou běžněji požívané vnitřnosti z trupu, jako jsou játra, ledviny a srdce [114, MLC, 1999] Vnitřnosti z hrudní, břišní a pánevní dutiny, včetně hrtanu a hltanu (velkých zvířat) [169, EC, 19919] či vnitřnosti z hrudní, břišní a pánevní dutiny, a také, kde to je namístě, hrtan a hltan a vole (u drůbeže) [223, EC, 1992] Těkavé organické sloučeniny Kmen Escherichia coli produkující verocytotoxin Výpočet ekologických dopadů vodních, vzdušných a půdních emisí, používání energie, spotřeby surovin, hluku a odčerpávání vody(tj. všeho, co vyžaduje směrnice IPPC) Odvodňování odpadním teplem Směrnice Evropského parl amentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadu Jednotlivé látky nebo skupiny látek, které mohou poškodit nebo nepříznivě
Zpracované živočišné proteiny
9.2. B Bar Bé
ovlivnit životní prostředí Masokostní moučka, masová moučka, kostní moučka, krevní moučka, sušená plasma a ostatní krevní produkty, hydrolyzované proteiny, moučka z kopyt, rohová moučka, moučka z drůbežích odpadů, moučka z peří, suché škvarky, rybí moučka, střední fos forečnan vápenatý, želatina a každý jiný podobný produkt včetně směsí, krmiv, přísad do krmiv a premixů s obsahem těchto produktů (z rozhodnutí Rady 2000/766/ES ze dne 4. prosince o některých ochranných opat řeních ohledně přenosných spongi formních encefalopatií a krmení živočišnými bílkovinami [88, EC, 2000]
JEDNOTKY, MÍRY A S YMBOLY bar (1,013 bar = 1 ata) (°Bé) stupeň Baumé – jednotka hustoty. pro kapaliny lehčí než voda s e hustota d v °Bé vztahuje k relativní hustotě S takto: d = (144,3/S) – 1,443, pro kapaliny těžší, než voda platí d = 144,3 – 144,3/S
C °C Cm
stupeň Celsia centimetr
D D
den
G G GJ
gram gigajoule
H H Hz
hodina hertz
J J
joule
K Kg kPa kWh
kilogram kilopascal kilowatthodina
L L
litr
M M m2 m3 Mg MJ MPa
metr čtvereční metr kubický metr miligram megajoule megapascal
N N Ng Nm3 O OU
Normalita roztoku, tj. počet gramekvivalentů rozpuštěné látky na kubický decimetr roztoku nanogram normální metr krychlový odour unit = jednotka zápachu
P Pa
pascal
S S
sekunda
T T t/d t/yr Therm
metrická tuna tun y za den tuny za rok jednotka tepelné energie 1 therm = 106 MJ
Y Yr
rok
Μm
mikrometr (10-6 m)
9.3.
S EZNAM CHEMICKÝCH PRVKŮ A S LOUČ ENIN
Al As
hliník arsen
Ba
baryum
C Ca CaCl2 Ca(H2 PO4)2 Ca3 (PO4 )2 CaCO3 Cd CH4 Cl Co CO CO2 Cr Cu
uhlík vápník chlorid vápenatý primární fos forečnan vápenatý terciární fos forečnan vápenatý uhličitan vápenatý Kadmium Methan Chlor Kobalt oxid uhelnatý oxid uhličitý Chrom Měď
F FeCl2
Fluor chlorid železnatý
HCl H2 CO3 Hg H2 O H2 S H2 SO4
chlorovodík/kyselina solná kyselina uhličitá Rtuť Voda Sirovodík kyselina sírová
K
draslík
Mg Mn
hořčík mangan
N Na NaOH NH3 NOx NO2 N2 O
dusík sodík hydroxid sodný amoniak oxidy dusíku oxid dusičitý oxid dusný
O
kyslík
P Pb
fos for olovo
Si S SO2
křemík síra oxid siřičitý
Tl
thalium
V
vanad
Zn
zinek
