Referendum o Parukářce Jsem moc ráda, že se na červnovém zastupitelstvu podařilo schválit konání místního referenda, což je u nás zatím jediný obecně uzákoněný nástroj přímé demokracie. K zadání úkolu na přípravu vyhlášení referenda o stanovení hranic parku Praukářka mě inspirovala občanská iniciativa obyvatel Central parku Praha, kteří jsou již několik let atakováni snahou zastupitelů především z řad ODS a některých již bývalých členů TOP 09 změnit sousedící sportovní pozemky na komerčně výhodnější. Obdobně bylo ohroženo působení skautských oddílů v lokalitě Parukářky, kdy především díky magistrátním zastupitelům TOP 09 nedošlo ke změně územního plánu a v letošním roce jsme skautům prodloužili nájemní smlouvu až do roku 2040. Městská část Praha 3, která se hrdě hlásí k odkazu svého čestného občana Jaroslava Foglara se také v letošním roce stala členem nadační rady Skautské nadace Jaroslava Foglara. Věřím, že se referenda účastní dostatečný počet osob, protože se bude konat ve stejném termínu, jako komunální volby v říjnu 2014. Pokud místní referendum proběhne podle všech pravidel, jsou jeho výsledky pro obec závazné a právně vynutitelné, takže i budoucí zastupitelstva městské části Praha 3 musí respektovat jeho výsledky a stanovisko vzešlé z referenda vždy uplatňovat na zastupitelstvu hlavního města Prahy, které rozhoduje o změnách územního plánu. Občané Prahy 3 tak mohou přímo projevit svoji vůli, aby Parukářka – několikahektarový přírodní park v centru Prahy 3 byl zachován i pro budoucí generace a nebylo jednoduše možné změnit Parukářku na pozemky pro komerční využití.
Vývoj stavu heren na území Prahy 3 V roce 2007 dopustilo tehdejší jednobarevné /ODS/ vedení radnice, aby ve vyhlášce hl. m. Prahy bylo uvedeno téměř 145 adres na území Prahy 3, kde lze provozovat herny a loterie. Když jsem v roce 2010 nastoupila do funkce starostky, bylo v Praze 3 okolo 1 600 hracích automatů umístěno na téměř 120 adresách. Ke konci roku 2012 jsme zrušili povolení všem cca 600 výherním hracím automatům, jejichž povolování nebo rušení spadalo do kompetence radnice. Současný stav je takový, že na území Prahy 3 zbývá ještě 46 heren s videoloterijními terminály (VLT), které ministerstvo financí ještě nestačilo zrušit ve správním řízení. Vše již záleží na jeho úřednících, buď ministerstvo stihne tyto herny zrušit ještě před koncem letošního roku tak, jak to radnice Prahy 3 požaduje nebo tyto provozovny ze zákona skončí k 31. prosinci 2014. Po tomto zrušení všech heren je možné na území Prahy 3 provozovat pouze sedm již v minulosti fungujících kasin, ale se značně zpřísněným režimem provozu. Provoz kasin je mimo jiné monitorován kamerou, provozuje se zde tzv. živá hra /krupiéři/, je zde nastaven vyšší limit sázek, návštěvníci a výhry jsou evidovány. Pokud kasina
nebudou dodržovat stanovená pravidla, má městská část možnost iniciovat změnu obecně závazné vyhl. hl. m. Prahy a požádat o zrušení místa provozovny. Boj s hazardem není vůbec jednoduchý. V loni na jaře při policejní razii v černých hernách bylo po celé Praze zabaveno 163 ilegálních hracích automatů, z toho 42 v Praze 3. Praxe bohužel ukazuje, že program tzv. nulové tolerance není nejlepší řešení. Tam kde úplně z ulic zmizí herny, nastupují herny nelegální. Z výše uvedeného je patrno, že počet herních automatů rapidně klesá. Musíme se však soustředit na prevenci a také na pomoc rodinám, které jsou postiženy problémem patologického hráčství. Nedále budeme financovat činnost sportovních a tělovýchovných jednot na území Prahy 3, které se věnují dětem a mládeži. Majitelé domů, kde bude ukončen provoz herny a odstraní reklamu ze svých domů, mohou požádat o bezúročnou půjčku nebo dar z Fondu obnovy a rozvoje na rekonstrukci svého domu. V rámci přerozdělování peněz odvodů z hazardu od magistrátu Praha 3 získala již 48,8 milionů korun, ze kterých 15,5 milionů rozdělila na činnost dětí a mládeže ve sportovních a tělovýchovných jednotách a za 10,8 milionů nakoupila nemovitý majetek stadionu žižkovské Viktorie. Péče o historické dědictví Prahy 3 Dějiny této části Prahy jsou především dějinami vinic a zemědělských usedlostí. Doklady o místním vinařství jsou dohledatelné už z dob před dekretem Karla IV. z roku 1358, kterým dal obyvatelům „hor viničných“ zvláštní práva a ukládal jim zároveň povinnost věnovat se na těchto předměstích vinařství. Expanze Prahy z její středověké ulity nastala již v první polovině 19. století a zesílila zvláště po prohlášení Prahy otevřeným městem. Hradby sice pražská obec vykoupila a začala bořit až roku 1874, ale následný stavební rozvoj byl o to dynamičtější. Urbanistická koncepce Žižkova, která se mohla začít rozvíjet pro roce 1881, kdy František Josef I. prohlásil Žižkov za město, na rozdíl od pravoúhlého schématu dnešních Vinohrad je založena jako síť protínajících se trojúhelníků, které jsou tvořeny ulicemi ve velmi svažitém terénu. Pitoresknost výsledného obrazu dotváří velké množství pavlačových domů. Zároveň je dálkovými průhledy na Svatovítskou katedrálu neustále přítomna vazba s historickou částí Prahy. Na území městské části Praha 3 se nachází značné množství historických a kulturních památek. Jedná se jak o sakrální stavby, jako kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, jenž je v celoevropském kontextu pokládán za jednu z nejzajímavějších sakrálních staveb 20. století a v současné době je připravován jeho zápis na seznam UNESCO, tak i o stavby civilní zejména ze třicátých let 20. Století, jako je Národní památník na Vítkově, budova Vojenského historického ústavu, Nákladové nádraží Žižkov či administrativní budova Všeobecného penzijního ústavu /dnes Dům odborových svazů/. Vedle množství těchto již obecně známých památek je na území Prahy 3 i mnoho památek relativně opomíjených, které si ovšem též zaslouží pozornost. Příkladem jsou
například Olšanské hřbitovy, Nový židovský hřbitov na Žižkově a Vojenský hřbitov, které mají obzvláště bohatou a hodnotnou sochařskou výzdobu. Je povinností nás všech zachovat tento odkaz minulosti budoucím generacím. Výuka anglického jazyka nejen na I. stupni Když jsme se s manželkou rozhodovali, jakou základní školu máme našemu prvorozenému synovi vybrat, určovacím faktorem nebylo pouze zázemí, kvalita vyučujících, struktura výuky, reference, ale i kvalita a možnosti výuky cizího jazyka. Při této investigativní činnosti jsme zjistili, že na území Prahy 3, a zcela pravděpodobně na celé Praze, existuje unikátní projekt – program English Across the Subjects (EATS). Tento program je součástí širšího projektu výuky anglického jazyka LEAP (Lifelong English Achievement Project - studium anglického jazyka v mateřské škole a na prvním stupni základní školy, se snahou rozšířit výuku na II. stupeň ZŠ a střední školy). EATS je pětiletý nadstavbový vzdělávací program se specifickým stylem výuky anglického jazyka, který byl velmi efektivní u velké většiny žáků, kteří jej absolvovali. Tento ojedinělý projekt vznikl jako odpověď na nezbytnou potřebu českých dětí naučit se angličtinu jako celosvětový dorozumívací jazyk. Jeho cílem je poskytnout dětem od první do páté třídy vysoce kvalitní výuku anglického jazyka a pomoci vybudovat základ pro novou generaci českých dětí tak, aby pro ně komunikace v angličtině byla přirozenější. Kromě toho program EATS zprostředkovává dětem v mladším školním věku pozitivní zkušenost s jinými tradicemi a kulturami, a vtiskává jim pozitivní přístup jak k sobě samým, tak i k jiným lidem a ostatním kulturám. Program EATS spolupracuje se státními základními školami, které mají zájem se profilovat jako školy nabízející svým žákům progresivní program výuky angličtiny v rámci nadstavbového vzdělávacího programu. Učebnice používané při výuce jsou mezipředmětové, tj. dotýkají se lehce témat z jiných oblastí např. matematiky, prvouky, zeměpisu, výtvarné výchovy, dramatické výchovy apod. a obsahují většinu učiva, které je předmětem zkoušek Cambridge Young Learners English (CYLE). Tyto zkoušky se každoročně konají na půdě školy ve spolupráci s organizací British Council. Interakce s rodilými mluvčími pomáhá žákům postupně vstřebávat jazyk podobně, jako se malé dítě učí mluvit od svých rodičů. Cílem projektu výuky EATS je, aby žáci během svého studia získali pevný jazykový základ, který jim umožní spolu s dalším studiem dosáhnout úrovně jazyka srovnatelné s rodilými mluvčími. Budu usilovat o rozšíření tohoto program na území naší městské části minimálně i do II. stupně ŽS, jelikož jsem přesvědčený o jeho pozitivních přínosech a nutnosti jej posunout i do dalšího stupně, pro zajištění kontinuity.
Mapový portál Čistá trojka Pro internet to není nic nového. Mapové aplikace nabízí sdílení informací o výmolech v silnici, černých skládkách, nebo varování před nepoctivými taxikáři. Naprostá většina těchto webů je dílem nadšenců, či aktivistů. Informace lze dohledat, ale návaznost na veřejnou správu, jež by vyřešila problém samotný – schází. Součástí programu TOP 09 je zavedení obdobné funkce na webu městské části. Na mapovém podkladu bude možno zapíchnout „špendlík“ k libovolnému místu Prahy 3 a nahlásit problém se stavem chodníku, nepořádkem, porušováním hlukových limitů, nebo poškozeným prvkem občanské vybavenosti. Logicky se nabízí i rozšíření aplikace do mobilních telefonů. Odpovědný pracovník radnice bude veškeré požadavky předávat na příslušná místa, ke každému „špendlíku“ zveřejní adekvátní reakci a informaci, kdy bude problém vyřešen. Stojíme o sympatické úředníky Potěší Vás, když Vám pokladní v obchodě popřeje pěkný den? Když průvodčí ve vlaku popřeje šťastnou cestu? A co úředník na radnici, který ochotně poradí s vyplněním formuláře a s úsměvem zapůjčí propisku? Právě o takové úředníky v našem týmu stojíme a proto budeme zavádět systém, který Vám umožní vyjádřit spokojenost s jednáním úředníka. Tato praxe je běžná nejen u soukromých firem, ale čím dál častěji se objevuje u městských úředníků v zahraničí. U nás se můžeme inspirovat například Prahou 1, která systém zavedla na jaře letošního roku. Outsourcing za 48 miliónů, nebo nové hřiště každý rok? TOP 09 je v podstatě první stranou v Praze 3, která po roce 1989 citelněji vstoupila do hájemství ODS. Až doposud byli prakticky všichni porevoluční starostové z řad občanských demokratů. Není divu, že otevírání dobře uzamčených šuplíků mohl trvat déle, než by si řada z nás přála. Revize stovek smluv odhalovala mnohdy neuvěřitelné smluvní vztahy, které bylo třeba narovnat a některé kauzy se táhnou dodnes. Pro ilustraci můžeme zmínit třeba outsourcing informačních technologií Úřadu městské části Praha 3. Příběh je jedním z mnoha, ale dobře ilustruje, jakým způsobem se v uplynulých letech zacházelo s penězi Prahy 3. Jako začátek příběhu můžeme označit rok 2007. Vedení městské části si nechalo u společnosti COMTESYS, spol. s. r. o. zpracovat “Audit informačních technologií”. Z tohoto auditu vzešlo doporučení svěřit správu počítačového vybavení externímu dodavateli. Uplynul zhruba rok a na základě výběrového řízení byla podepsána smlouva o outsourcingu. Světe div se - vyhrála opět stejná firma COMTESYS, která dělala původní audit. Díky tomuto kroku Praha 3 „ušetřila“ v letech 2009 – 2013 mzdové prostředky za dva zaměstnance. Stav odboru informatiky se snížil z šesti zaměstnanců na čtyři. Firma COMTESYS si pronajala prostory v prostorách úřadu za nájemné 934 Kč/měs.
Shodou okolností firma COMTESYS zaměstnala a do pronajatých prostor vyslala stejné zaměstnance, kteří tuto práci doposud odváděli v zaměstnaneckém poměru s Prahou 3. Práci tedy odváděli stejní lidé, ale v jiných barvách. Přemýšlíte nad smysluplností takovéhoto projektu? Dle výše uvedené smlouvy byla firma COMTESYS oprávněna fakturovat za správu IT sumu 1 006 541 Kč vč. DPH / měs., což za více jak čtyři roky trvání této spolupráce vychází na sumu kolem 48 mil. Kč. Deklarovaná úspora mzdových prostředků za dva zaměstnance tedy radnici na více jak milión korun každý měsíc. Kolik jsou reálné náklady na dva informatiky si asi každý dovede spočítat sám. V roce 2012 došlo na radnici ke změně poměrů. Odbor informatiky nově spadl do gesce starostky Hujové z TOP 09. Proběhlo prověření smluvních vztahů a tato smlouva byla pochopitelně vyhodnocena jako značně nevýhodná. V roce 2013 byla spolupráce vypovězena a počet pracovníků odboru informatiky opět navýšen. Místo do absurdního outsourcingu jsme tak mohli ušetřené prostředky využít například na vybudování hřiště Habrová. Již v prvním roce od výpovědi smlouvy lze hovořit o úspoře, která společně se získanou dotací z Evropské unie pokryje celou investici. Dobře vybavené hřiště o rozloze 4500 m2 bude otevřeno do konce roku 2014. Co za uspořené peníze postavit příští rok? Trojka se stala první čtvrtí, která na internet dává smlouvy i objednávky Registr smluv se již stal politickým evergreenem. O původní iniciativě semilského starosty Jana Farského se hovoří řadu let. Především před volbami v roce 2013 prakticky nebylo uchazeče na poslanecký post, který by se neholedbal veřejnou podporou této myšlenky. Dodnes ten zákon neschválili. Systém tedy funguje čistě na dobrovolné bázi. Trojka se k tomuto kroku odhodlala letos v lednu. Do Rady městské části jej předložila starostka Ing. Vladislava Hujová. „Praha 3 tak navazuje na iniciativu kolegy Mgr. Jana Farského z TOP 09. Tímto krokem v podstatě plníme náš celostátní volební program. O zákoně, který by tuto praxi stanovil všem městům a obcím povinně se sice dlouho hovoří, ale jelikož k jeho schválení doposud nedošlo, nechtěli jsme déle čekat a tak jsme se rozhodli do systému zapojit dobrovolně.“ okomentovala situaci starostka. Praha 3 se tak stala první městskou částí, která se k tomuto kroku odhodlala. Veřejnosti je Registr smluv k dispozici na Portálu veřejné správy, který zaštiťuje Ministerstvo vnitra (www.ladimetrojku.cz/registr-smluv/). Umožňuje tak každému kontrolovat hospodaření jednotlivých orgánů veřejné správy snadněji a rychleji, než uplatňováním zákona o svobodném přístupu k informacím. Bezespornou výhodou zároveň je, že náklady na zapojení se do systému a jeho následnou údržbu jsou minimální a spočívají pouze ve faktické práci zaměstnanců spojené s nahráváním dokumentů. Samotný registr je pro státní instituce zdarma a je pouze otázkou ochoty jednotlivých radnic, zda tyto dokumenty poskytovat chtějí, nebo se je rozhodli skrývat. Praha 3 už nic neskrývá.
Potenciál uměleckých škol na Žižkově „Přežije-li kultura, přežije národ“ - Jan Mládek. Kultura je nedílnou součástí národa, utváří ho, spojuje ho, a má další řadu funkcí. Žižkov původně vznikal jako chudší předměstí Prahy, roku 1910 rozrostl na tolik, že byl dokonce jedním z největších českých měst. Svou polohou byl tak ideální nejen pro řemeslníky, drobné obchodníky a dělníky, ale také pro tehdejší s nimi spjaté intelektuály a začínající umělce. Tato pestrá směsice žižkovských obyvatel se po těžké celodenní práci scházela v množství hospůdek, z nichž většina je tu dodnes. Tito jeho obyvatelé zpětně působili na místo kde žili a v běhu času tak Žižkov získal svůj osobitý charakter a genius loci. Přestože každá další epocha na něm své stopy zanechala, zcela nezaměnitelnou atmosféru si Žižkov uchoval až do dnešních dnů. I díky tomuto kulturněhistorickému dědictví vznikla na Žižkově řada uměleckých škol, například gymnázium Jana Nerudy s hudebním zaměřením na dolním Žižkově, gymnázium Pražačka s výtvarným zaměřením, grafická škola Václava Hollara nebo také uměleckoprůmyslová škola na Žižkově náměstí. Kromě profesionálních scén pestrou paletu obohacují také četné zájmové, hudební, taneční a divadelní spolky. Jak pro začínající tak pro neprofesionální umělce je nanejvýš důležité prezentovat svoji tvorbu co nejširší veřejnosti. V tom vidím obrovský potenciál jak na straně umělců tak městské části. Žižkov disponuje celou řadou prostor, které by díla či produkce umělců obohatila a veřejnosti nabídla kulturní zážitek, nebo jen zpříjemnění obyčejného dne. Nákladové nádraží nedávno prohlášeno za kulturní památku, již dnes jako výstavní prostor z části jako výtvarný prostor slouží a opakovaně bylo využito i k hudebním produkcím. Dnes už I nejzavilejší odpůrci industrialismu si pomalu zvykají na kontrast tovární haly a smyčcového orchestru. Rád bych viděl kdyby městská část v budoucnu rozvinula intenzivnější spolupráci jak s uměleckými školami tak zájmovými spolky a využila jejich potencionál v daleko větší míře než dosud. Grantová politika v oblasti kultury a školství by měla myslet nejen na zavedené, již existující projekty, ale právě na podporu spolupráce s uměleckými školami. Dlouhodobým projektem by mohlo být pak vybudování stále expozice, respektive oblastního muzea Praze 3 chybí hlavní náměstí Na území Prahy 3 nalezneme celkem 15 ploch, které jsou označovány pojmem náměstí. Jejich kvalita je různá, stejně tak funkce, které mají plnit. Povětšinou jde o náměstí s funkcí rekreační (Škroupovo náměstí, Náměstí Barikád, Žižkovo náměstí), administrativní (Havlíčkovo náměstí), dopravní (Olšanské náměstí) nebo o náměstí, která vlastně nositelem žádné zřetelné funkce nejsou (Basilejské náměstí, Tachovské náměstí, Komenského náměstí, Prokopovo náměstí). Všechna náměstí Prahy 3 vysoce převyšuje Náměstí Jiřího z Poděbrad, které je jednak největší a které v sobě snoubí hned několik důležitých městotvorných funkcí. Jde o místo velkých obecních oslav a shromáždění, místo s největším kostelem na Praze 3 a také jediné náměstí s tržištěm. A všem těmto funkcím slouží Náměstí Jiřího z Poděbrad znamenitě. Problémem je, že se nachází v jihozápadním cípu Prahy 3, tedy na MČ. V celku Prahy 3 tak neplní funkci integrační pro všechny části Prahy 3 a není tak hlavním náměstím všech
obyvatel. Absence hlavního náměstí v centru území se projevuje například v tom, že Praha 3 nemá žádné jasné a zřetelné centrum. Praha 3 je spíše slepencem několika oblastí, které si žijí svým vlastním životem a rytmem. Zkrátka Praze 3 schází hlavní náměstí s centrální polohou. Olšanské náměstí má několik předpokladů stát s tímto hlavním náměstím Prahy 3. 1. Je dopravní křižovatkou a je snadno dosažitelné ze všech míst Prahy 3. 2. Přiléhající park Parukářka nabízí únik před rušným městem a skvěle tak doplňuje prostor celého náměstí. 3. Je to území historicky znehodnocené, jehož proměnu je třeba dříve či později stejně řešit. 4. Blízkost radnice. Přibude-li na Praze 3 druhé farmářské tržiště, mělo by být na Olšanském náměstí, aby tento trh byl dosažitelný všem obyvatelům Prahy 3. Naše městská část by tak konečně získala svoje centrum. Rekreační pás Žizkovský hřbet Žižkov má unikátní soustavu rekreačních oblastí, rozprostřených podél žižkovského hřbetu od památníku Vítkov přes Pražačku až k Balkánu, kde Spojovací ulice ohraničuje Mč Praha 3 a Praha 9. Celý dlouhý pás skýtá mnohem větší možnosti, než momentálně nabízí a s vhodně nastavenou podporou může být tento zelený pás unikátní a největší rekreační zónou v Praze, obzvláště pokud se do projektu zapojí i MČ Praha 9 - pak by bylo možné prodloužit celou zónu přes vrch Višňovka až prakticky ke Kyjskému rybníku. Každopádně v rámci MČ Praha 3 máme mnoho možností, jak celou soustavu efektivně doplnit a zlepšit návaznosti mezi jednotlivými částmi. Velkým krokem kupředu by byla podpora infrastruktury jako jsou přímo navazující komunikace a možnosti provozování občerstvení a dalších prvků. Vrch Vítkov má dlouhodobě charakter parku, v posledních letech došlo k úpravám v souvislosti se zrušením původní železniční trati, v jejíž trase byl položen asfalt a vznikla jízdní stezka, zlepšilo se napojení na boční ulice pro přímý přístup. V plánech zůstává napojení do Karlína. Pražačka je také z větší části parkovou zónou, s přístupem ke sportovištím a bazénu na Pražačce a plynule přechází do parkové zóny Krejcárek, která už přímo navazuje na rozsáhlou oblast zahrádkářské kolonie a sportovišť na Balkáně. Pokusy o zastavění této části v minulých letech byly i s naší pomocí zastaveny, ale celou oblast Balkánu je třeba sjednotit v územním plánu tak, aby nebylo napříště možné vůbec uvažovat o komerční výstavbě, jak se to stalo v minulosti. Na druhou stranu je zde dost prostoru na rozšíření volnočasových aktivit a zájmových činností, které tu tradičně bývaly a postupem času v devadesátých letech zanikly pro obecný nezájem o tuto lokalitu. Celá tato trasa je sice propojena, ale komunikace je různé kvality. Spojovací komunikaci, protínající celý zelený pás, je potřeba postupně sjednotit a napojit na okolí na více místech. Celý takto rozsáhlý projekt by si zasloužil zpracování jako celek v nějaké městské studii, abychom neřešili jednotlivosti, ale celek. Jedná se o natolik unikátní zónu, že si takto pečlivý přístup jistě zaslouží, a vzhledem k potenciálnímu napojení na další oblasti to bude i nutnost.
O rozpočtu a dotacích Tvorba rozpočtu je složitá a vysoce politická záležitost, ať už se jedná o rozpočet státu či městské části. Ne vždy se všechny zúčastněné strany chovají zcela odpovědně a v souladu s prostou matematikou. Nicméně, ta hovoří jasně: až „doběhne“ privatizace bytového fondu, ubude významná část příjmů. Na toto období je třeba se řádně připravit. Aby tato opatření byla úspěšná, je nutno je aplikovat jak na příjmovou, tak výdajovou část rozpočtu. Příjmovou stránku lze do budoucna posílit nynějšími vhodnými investicemi, výdajovou pak snížením nákladů. V této souvislosti klub zastupitelů TOP09 přijal usnesení, dle kterého bude prosazovat 10% snížení běžných výdajů Městské části Praha 3 pro rok 2015 oproti roku 2014. Dalším opatřením, jak snižovat náklady, pak je důsledné využívání dotací z EU. To probíhá již nyní, například jen dotace na rekonstrukci Havlíčkova náměstí činí 12 miliónů, takže MČ bude doplácet pouze cca 1 milión nebo výstavba freestyleového hřiště v Habrové – i ta bude v podobných intencích z valné části pokryta dotací z EU.
