REDAKČNĚ UPRAVENÁ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ČÍSLO PROJEKTU QH81170 NÁZEV PROJEKTU

REDAKČNĚ UPRAVENÁ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

ČÍSLO PROJEKTU

QH81170 NÁZEV PROJEKTU

Multioborové hodnocení vlivů územní ochrany vodohospodářsky významných lokalit ČR

Podprogram : Doba řešení: Odpovědný řešitel: Projektový tým:

Efektivní postupy v agrárním sektoru 1. 1. 2008 - 31. 12. 2012 doc. RNDr. Miroslav Martiš, CSc. Česká zemědělská univerzita v Praze ( IC: 60460709) Kamýcká 129, 16521 Praha 6 - Suchdol

Osnova zprávy a její součásti:

Obsah 1. Organizace účastnící se projektu ......................................................................................................... 3 2. Řešitelský tým projektu ....................................................................................................................... 4 3. Náklady za projekt – komentář k celkovému čerpání nákladů ........................................................... 5 4. Zhodnocení průběhu řešení projektu .................................................................................................. 6 4.1 Zhodnocení průběhu řešení základního výstupu V001 ................................................................. 8 Add 1 Historie .................................................................................................................................. 8 Add 2 Výběr vhodného vzorku reprezentativních lokalit ................................................................ 8 4.2 Zhodnocení průběhu řešení základního výstupu V002 ............................................................... 10 Add 1 Analýza vztahu k regionálním a národním rozvojovým programům a koncepcím ............. 10 Add 2 Identifikace a klasifikace krajinných prvků.......................................................................... 10 4.3 Zhodnocení průběhu řešení základního výstupu V003 ............................................................... 12 Add 1 Získání podrobných socioekonomických charakteristik u vybraného vzorku reprezentativních lokalit................................................................................................................ 12 Add 2 Analýza postojů a názorů veřejnosti k řešené problematice .............................................. 13 4.4 Zhodnocení průběhu řešení základního výstupu V004 ................................................................... 14 Add 1 Ekonomická analýza vlivu územní ochrany vodohospodářsky významných lokalit na rozvoj území. ............................................................................................................................................ 14 Add 2 Metodika hodnocení sociálně ekonomické efektivnosti o změně využití příslušné lokality ve srovnání se současným stavem ................................................................................................ 15 4.5 Zhodnocení průběhu řešení základního výstupu V005 ............................................................... 17 Add 1 Komplexní multioborová analýza vlivu územní ochrany vodohospodářsky významných oblastí na přírodní podmínky, obyvatelstvo a ekonomický vývoj území ...................................... 17 5. Dosažené výsledky............................................................................................................................. 18 6. Popis uplatnění .................................................................................................................................. 22 7. Závěr .................................................................................................................................................. 23 V001................................................................................................................................................... 23 V002................................................................................................................................................... 23 V003................................................................................................................................................... 24 V004................................................................................................................................................... 25 V005................................................................................................................................................... 26

1. Organizace účastnící se projektu Instituce: Adresa: IČ organizace: DIČ organizace:

Česká zemědělská univerzita v Praze - příjemce projektu Kamýcká 129 165 21 Praha 6 - Suchdol 60460709 CZ60460709

2. Řešitelský tým projektu

Herová Irena, Ing., Houdek Karel, Mgr., Jarský Vilém, Ing., Ph.D., Kašparová Ivana, RNDr., Keken Zdeněk, Ing., Maříková Pavlína, Ing., Martiš Miroslav, doc., RNDr., CSc., Pecharová Emilie, doc., RNDr., CSc., Pulkrab Karel, prof., Ing., CSc., Šišák Luděk prof., Ing., CSc., Sloup Roman Ing., Ph.D., Tobolová Barbora Mgr., Ph.D., Varvažovská Pavla, Ing., Ventrubová Kateřina, Ing., Ph.D., Vrzal David, Ing., Vymazal Jan, prof., Ing., CSc., Zdražil Vladimír, Ing.,

(člen řešitelského týmu) (člen řešitelského týmu) (člen řešitelského týmu) (člen řešitelského týmu) (člen řešitelského týmu) (člen řešitelského týmu) (odpovědný řešitel projektu) (člen řešitelského týmu) (člen řešitelského týmu) (člen řešitelského týmu) (člen řešitelského týmu) (člen řešitelského týmu) (člen řešitelského týmu) (člen řešitelského týmu) (člen řešitelského týmu) (člen řešitelského týmu) (člen řešitelského týmu)

3. Náklady za projekt – komentář k celkovému čerpání nákladů Čerpání nákladů projektu v celkové plánované výši 8080 tis. Kč (uznané náklady) bylo dodrženo, stejně jako podíl spolufinancování z prostředků příjemce-koordinátora projektu, který činil 5,01 %. Vyúčtování čerpání prostředků po jednotlivých letech bylo vždy v souladu s plánovanými finančními prostředky odsouhlaseno v průběžných periodických zprávách. Struktura čerpání nákladových položek byla celkově dodržena. V závěrečném vyúčtování jednotlivých položek nákladových tabulek bylo čerpání dodrženo ve struktuře schválené úpravy. Z celkových nákladů činily osobní náklady 4690 tis. Kč, přičemž rozhodující podíl této částky tvořily mzdové náklady na pracovníky, kteří byli přijati do pracovního poměru na dobu řešení projektu. Další nejvyšší položkou byly služby, které spolu se specifickými (především publikačními) náklady dosáhly výše 1160 tis. Kč. Tyto náklady tvořilo především pořízení a analýzy dat (letecké, družicové snímky, speciální zpracování dat). Tato částka byla rovnoměrně čerpána v průběhu celého trvání. V nákladech na cestovné se promítly náhrady za tuzemské cestovné, zejména náklady na terénní průzkum a mapování, dále vyúčtování cest na zahraniční konference, kde byly vždy publikovány výsledky získané v průběhu projektu. Celkové náklady na jednotlivé zahraniční cesty nepřesáhly limit 40 tis. Kč. Náklady na pořízení nehmotného majetku v podobě družicových snímků a databází činily 175 tis. Kč. Čerpání těchto prostředků bylo rovnoměrně rozloženo do jednotlivých roků řešení, pouze v roce 2009 bylo využito převedení osobních nákladů ve výši 49 tis. Kč do Fondu účelově určených prostředků (FÚUP) z důvodu změn v řešitelském týmu. O tyto prostředky byla navýšena položka osobní náklady v roce 2010. K dalšímu převodu do FÚUP ani nepovoleným změnám čerpání rozpočtu během řešení projektu nedošlo. Doplňkové náklady (stanoveny jako povolené procento metodou AD) ve výši 1325 tis. Kč byly důsledně čerpány na zajištění odpovídajícího podílu nákladů na administrativu projektu, energie, provoz pracovišť apod.).

4. Zhodnocení průběhu řešení projektu Řešený projekt QH 81170 Multioborové hodnocení vlivů územní ochrany vodohospodářsky významných lokalit ČR, výzkumného podprogramu Efektivní postupy v agrárním sektoru, výzkumného směru Udržitelnost vodních zdrojů, jejich zlepšení a omezení dopadů změny klimatu je soubor vzájemně propojených a interagujících řešených okruhů směřujících k vypracování holistického zhodnocení vlivu územní ochrany vodohospodářsky významných lokalit, vyhlášených v návrhu pro Plán hlavních povodí České republiky, s ohledem na odlišné přírodní i socio-ekonomické podmínky vytipovaných studijních oblastí. Svou podstatou dosažené cíle projektu přispívají k poznání v rámci udržitelnosti vodních zdrojů a tím přispívají k plnění základních principů trvale udržitelného rozvoje. Projekt byl koncipován jako pětiletý aplikovaný výzkum, jež náležel pod řešitelský kolektiv České zemědělské univerzity v Praze. Detailněji se jedná o pracoviště: Katedra ekologie krajiny (od roku 2011 Katedra aplikované ekologie) Fakulty životního prostředí (nositel projektu), Katedra ekonomiky a lesního hospodářství Fakulty lesnické a dřevařské a Katedra humanitních věd, respektive Sociologická laboratoř Provozně ekonomické fakulty. Pro implementační periodu řešeného projektu mezi léty 2008 - 2012 byl stanoven globální cíl: zhodnotit vliv územní ochrany vodohospodářsky významných lokalit, vyhlášených v návrhu pro Plán hlavních povodí České republiky, s ohledem na odlišné přírodní i socio-ekonomické podmínky vytipovaných studijních oblastí. Potřeba hodnotit ekologické funkce krajiny představuje akutní problém v krajinném managementu a je jednou z priorit environmentálního výzkumu. Je to dáno jak globálními důsledky lidské činnosti na biosféru, tak i potencionálními změnami klimatu, jež mohou ovlivňovat dostupnost vodních zdrojů, či frekvenci nestandardních jevů v oblasti vodního hospodářství. V tomto kontextu lze uvažovat s lokální, regionální i nadregionální úrovní. Problematika hodnocení vlivu územní ochrany vodohospodářsky významných lokalit na rozvoj území (včetně kritérií a indikátorů) z hlediska rovnosti pilířů (environmentálního, sociálního a ekonomického) je složitá a má interdisciplinární a mezisektorový charakter. Zadavatel projektu (Ministerstvo zemědělství České republiky) byl o postupu projektu informován běžným způsobem, zejména skrze odevzdání každoročních průběžných výsledků formou průběžných periodických zpráv a prezentací výsledků na kontrolních dnech v jednoletých periodách formou jednodenního semináře s účastí studentů. Multioborové hodnocení vlivů územní ochrany vodohospodářsky významných lokalit je založeno nejprve na detailní rekognoskaci všech aspektů (environmentálních, ekonomických a sociálních) dotčených území jednotlivých lokalit reprezentativního vzorku řešeného projektem a jejich vzájemné syntéze. Pro projekt bylo stanoveno a zadavatelem odsouhlaseno pět základních výstupů dále rozpracovaných do jednotlivých aktivit pro každý projektový rok viz tabulka č. 1.

Tabulak č. 1 Dílčí cíle řešení Dílčí cíle řešení V001

V002

V003

V004

V005

Jednotlivé definice dílčích cílů řešených etap projektu

Termín implementace Výběr vhodného vzorku reprezentativních lokalit pro 1.1.2008 komplexní multioborovou analýzu za předpokladu zajištění 31.12.2008 dostatečné reprezentativnosti a vypovídací hodnoty. Sběr a zpracování dostupných podkladů a analýza vztahu k 31.3.2008 regionálním a národním rozvojovým programů a koncepcím. 31.12.2011 Zhodnocení vlivu územní ochrany vodohospodářsky významných lokalit na přírodní prostředí. Získání podrobných socio-ekonomických charakteristik 31.3.2008 vybraných lokalit, analýza názorů a postojů veřejnosti k 31.12.2011 řešené problematice, návrh na efektivní metody komunikace pro zlepšení informovanosti. Ekonomická analýza vlivu územní ochrany vodohospodářsky 31.3.2008 významných lokalit na rozvoj území. Metodika hodnocení 31.12.2011 sociálně-ekonomické efektivnosti o změně využití příslušné lokality ve srovnání se současným, příp. ekologickoekonomicky optimálním stavem. Komplexní multioborová analýza vlivu územní ochrany 31.7.2011 vodohospodářsky významných oblastí na přírodní podmínky, 31.12.2012 obyvatelstvo a ekonomický vývoj území.

Periody pro implementaci jednotlivých dílčích cílů myšleno klíčových etap řešení projektu jsou koncipovány s přesahem v rámci kalendářních roků v průběhu doby řešení projektu. I na základě tohoto mechanismu bylo možné dosáhnout maximální interakce v rámci hodnocených aspektů a tím splňovat základní předpoklad k celostnímu multioborovému hodnocení vlivu územní ochrany vodohospodářsky významných lokalit ČR. S přihlédnutím k tomuto principu se v detailnějším zhodnocení průběhu řešení jednotlivých základních výstupů projektu překrývají jak skutečné indikátory dosažení cíle, tak skutečné prostředky dosažení cíle, ovšem s předpokladem, že daná etapa projektu měla začátek řešení v jiném kalendářním roce nežli konec.

4.1 Zhodnocení průběhu řešení základního výstupu V001 Výběr vhodného vzorku reprezentativních lokalit pro komplexní multioborovou analýzu za předpokladu zajištění dostatečné reprezentativnosti a vypovídací hodnoty

Add 1 Historie V rámci dokonalého porozumění a správného uchopení problematiky územního hájení vodohospodářsky významných lokalit byla nejprve zpracována kritická rešerše historických zdrojů a historie vyhlašování územních limitů lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod, na základě které byl řešitelský tým detailně obeznámen s šíří celé problematiky.

Add 2 Výběr vhodného vzorku reprezentativních lokalit Při zkoumání dopadů vlivu územní ochrany v lokalitách vhodných pro akumulaci povrchových vod je nezbytné zohlednit všechny aspekty, které zde působí - environmentální, sociální i ekonomické. Ke každé ze sledovaných 197 lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod byly z dostupných zdrojů doplněny údaje o počtu zasažených obcí, podílu hájené plochy na území obcí (průměr za obce), podílů zasažených objektů pro bydlení v obcích (průměr za obce) a pořadí podle míry rozvoje (komplexní ukazatel). Na základě komparace nashromážděných údajů v kontextu s požadavkem rovnoměrného rozmístění v rámci normalizované klasifikace územních celků NUTS III., čili jednotlivých krajů České republiky, byl vybrán set reprezentativního vzorku lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod, jež představují předmět řešení projektu.

Skutečné indikátory dosažení cíle 1. Konkretizace metodik, stabilizace řešitelského kolektivu, definování modelových lokalit. Rozpracování a příprava literární rešerše. 2. Souborná rešerše diskutovaná na interním semináři řešitelského týmu a spolupracujících subjektů. Součást průběžné zprávy o řešení projektu a výchozí datový materiál pro další roky řešení. 3. Popis socio-ekonomických a demografických charakteristik vybraných lokalit, analýza postojů veřejnosti ke zkoumané problematice (mediální obraz). 4. Vypracování metodiky hodnocení ekonomických podmínek územní ochrany. Výběr lokalit proběhl na základě podrobné analýzy všech dostupných podkladů. Jednalo se zejména o mapové podklady, výstupy DPZ (dálkového průzkumu Země), dostupných hodnotících studií, územně plánovací dokumentace, strategických plánů rozvoje VÚC a dalších regionálních a národních rozvojových programů a koncepcí.

Skutečné prostředky ověření dosažení cíle 1. Výsledky aktivity se promítnou v průběžné zprávě řešení projektu za rok 2008. 2. Průběžná zpráva o řešení projektu obsahující analýzu vztahu vybraných lokalit k rozvojovým dokumentům. 3. Vytvoření databáze informací v elektronické podobě, průběžná zpráva o řešení projektu. 4. Výsledky budou zpracovány ve formě výzkumné zprávy a předány k obhajobě. Pecharova, E., Martis, M., Zdrazil, V., 2009: Environmental approach to methods of regeneration of disturbed landscapes. Journal of Landscape Studies, Prague, ISSN 1802-4416. Na základě dat řešených v rámci dílčí etapy V001 byl také v průběhu realizace projektu napsán odborný článek zabývající se historií vyhlašování územních limitů LAPV. Zdražil, V., Engstová, B., Keken, Z. 2011. Územní ochrana lokalit pro akumulaci povrchových vod. Acta Pruhoniciana 99: 167-173. Pracovní tým projektu se opakovaně scházel na pracovišti řešitele - (FŽP ČZU v Kostelci nad Černými lesy a v Praze). V březnu 2008 se konal vstupní seminář, na semináři v květnu 2008 bylo prezentováno upřesnění zájmových lokalit. V prosinci 2008 bylo realizováno hodnocení práce (opět formou pracovního semináře) za uplynulý rok.

Srovnání dosažených cílů s cíli projektu Skutečné indikátory dosažení cíle dílčí etapy V001 byly bez výhrad splněny. Nashromážděná data a jednotlivé podklady byly připraveny v dostatečné a projektu odpovídající míře k jejich použití a následnému rozvíjení v navazujících tematických rámcích projektu, jakožto i jeho klíčových etap řešení.

Kritické předpoklady uplatnění dosažených výsledků Výsledky sloužily jako základní datový zdroj a byly nadále systematicky využívány po celou dobu projektu. Kritické předpoklady uplatnění průběžných výsledků z etapy řešení V001 nejsou. Výstup je dále průběžně využíván a databáze doplňována pro využití pracovníky i studenty řešitelských pracovišť.

4.2 Zhodnocení průběhu řešení základního výstupu V002 Sběr a zpracování dostupných podkladů a analýza vztahu k regionálním a národním rozvojovým programů a koncepcím. Zhodnocení vlivu územní ochrany vodohospodářsky významných lokalit na přírodní prostředí

Add 1 Analýza vztahu k regionálním a národním rozvojovým programům a koncepcím Cílem šetření bylo ověřit, do jaké míry jsou jednotlivé a postupem času dále upřesňované lokality, myšleno územní limity LAPV podchyceny v územně plánovacích dokumentech, včetně k nim se vztahujících regulativů na lokální, regionální i nadregionální úrovni. Metodika šetření spočívala v seznámení se s obsahem jednotlivých v době realizace dílčího cíle platných nebo rozpracovaných územně plánovacích dokumentacích, a to nejen na úrovni jednotlivých územně příslušných obcí, ale také ostatních a k tomuto účelu se potenciálně vztahujících materiálů. Těmi například jsou nejen dříve zpracované územní plány vyšších územních celků, ale také další především na úrovni jednotlivých krajů schválené sektorové nebo koncepční programové dokumenty.

Add 2 Identifikace a klasifikace krajinných prvků Cílem mapování je vytvoření Land Cover/ Land Use klasifikace se zaměřením na ZPF a mimo-lesní zeleň. Předmětem je ověření možnosti mapování stanovených LC/LU tříd ve vybraných lokalitách na základě družicových dat velmi vysokého a vysokého rozlišení (VHR a HR). Nomenklatura kompletního Land Use zahrnuje 20 tříd a představuje komplexní popis krajiny. Základní třídy jsou tyto: zemědělská půda (orná půda, louky a pastviny), mokřady (bylinné, dřevinné), sukcesní plochy (ruderály, hnojiště, smetiště a jiné opuštěné půdy), ovocné sady a ostatní rozptýlená zeleň (krajinné prvky), dále lesní areály, vodní plochy a zastavěné plochy. Další technická definice mapování je minimální mapovací jednotka (30 m2) a minimální šířka objektů v krajině (2 m). Tyto dvě základní definice vymezují popis detailního mapování v měřítku a třídách, které doposud nebylo v ČR uceleně provedeno. Pro tyto účely bylo nutné kombinovat existující mapové zdroje (hranice parcel zemědělské půdy - LPIS) s analýzou obrazu snímků DPZ ve velmi vysokém a vysokém rozlišení (řádově 1 až 10 m). Jelikož se jedná převážně o mapování vegetačních tříd, je vhodné využít multi-spektrálních družicových snímků s blízkým infračerveným spektrem.

Skutečné indikátory dosažení cíle 1. Stanovení metodik mapování aktuálního stavu území se stanovenou územní ochranou vodohospodářsky významných oblastí a mírou jejího vlivu na jiné stávající ochranné podmínky, přírodní stav lokality a výši antropogenního ovlivnění. Mapování aktuálního stavu, zpracování v prostředí GIS.

2. Analýza statistických a demografických dat z rezortních a regionálních statistik případně doplněná terénním šetřením ve spolupráci se zainteresovanými institucemi a organizacemi na území daného regionu. První fáze šetření bude realizována za pomoci kvalitativních technik přímého sběru dat – semistandardizované rozhovory, případně Focus Group. Druhá fáze výzkumu bude zahrnovat sociologickou analýzu dat získaných dotazníkovým šetřením na vzorku populace příslušného regionu. 3. Komparace ekonomických a environmentálních efektů plynoucích z využití předmětných lokalit v současnosti a efektů, z možných (či předpokládaných) aktivit, které nebudou moci být realizovány z důvodů stanovených limitů využití území (bude nutné hledat náhradní řešení), a efektů aktivit, slučujících se s podmínkami územní ochrany. Popis a kvantifikace efektů. Ke změnám úrovně plnění funkcí krajiny může docházet z různých důvodů, ať již např. poškozením částí krajiny a jejich funkcí nebo intenzifikací vybraných funkcí krajiny na daném místě a v daném čase podle potřeb a požadavků společnosti (či jejích částí) na úkor plnění jiných funkcí krajiny.

Skutečné prostředky ověření dosažení cíle (dílčích výsledků) 1. Konkretizace metodik, průběžná zpráva řešení projektu. 2. Konkretizace metodik, Průběžná zpráva řešení projektu za rok 2009 3. Konkretizace metodik, Průběžná zpráva řešení projektu za rok 2009.

Herová, I., Maříková, P.: Residents Opinion on Protection of their Living Area (Názory obyvatel na ochranu území jejich bydliště) – abstrakt, sborník prací Agrární perspektivy XVIII. – Strategie pro budoucnost, ČZU Praha 2009, ISBN 978-80-213-1965-3, str. 69 Herová, I., Maříková, P.: Does area protection influence local development? - kapitola v monografii in press Keken, Z., Engstová, B., Zdražil, V., Herová, I. 2011. Umístění lokalit pro akumulaci povrchových vod vzhledem k typu krajiny a informovanosti veřejné správy. Acta Pruhoniciana 99: 175-181. Hodnocení ekonomických dopadů územní ochrany vodohospodářsky významných lokalit na odvětví zemědělské a lesní výroby – zpráva k dílčímu cíly V002 Prezentace na vědecké konferenci: Skaloš, J., Martiš, M. The Memory of the landscape and its ganges. In: Relation to Advanced Mining for Sustainable Development”, 23 – 25 September 2010, Saigon Ha Long. Vietnam : [s.n.], 2010. s. 106-114

Srovnání dosažených cílů s cíli projektu Cíle definované a schválené v zadání projektu byly bez výhrad splněny. Publikační aktivita řešitelského týmu za rok 2009 překročila předpokládané indikátory dosažení cíle. Výsledky výstupu V002 byly využívány i v návazných aktivitách v průběhu řešení projektu.

Kritické předpoklady uplatnění dosažených výsledků Kritickými předpoklady uplatnění dosažených cílů, myšleno výsledků, může být všeobecná dostupnost jednotlivých publikovaných výstupů. V případech odborných článků jde o prezentování jednak dílčích výstupů, a také i obecných principů v rámci informovanosti společnosti a socioekonomických trendech mikroregionů.

4.3 Zhodnocení průběhu řešení základního výstupu V003 Získání podrobných socio-ekonomických charakteristik vybraných lokalit, analýza názorů a postojů veřejnosti k řešené problematice, návrh na efektivní metody komunikace pro zlepšení informovanosti

Add 1 Získání podrobných socioekonomických charakteristik u vybraného vzorku reprezentativních lokalit Ekonomické hodnocení stability urbanistického celku a hospodářského typu krajiny bylo jedním z nejobtížněji stanovitelných prvků. Styčné plochy hodnocení mnoha faktorů takto definované oblasti se velice významně lišily v mnoha oblastech a bylo obtížně je nejen určit, ale posléze i z dostupných údajů analyzovat tak, aby byly souměřitelné s ostatními známými ekonomickými výsledky. Pro naši analýzu vybraných území potencionálních vodních zdrojů byl stanoven v několika etapách cíl hodnocení dle struktury jednotlivých vybraných oblastí, které byly popsány z hlediska zájmu analýzy. Analýza projektu zahrnuje postupy, metody a doporučení, které umožní investoru (majiteli, hospodáři) co nejlépe posoudit ekonomické dopady realizace zamýšleného hospodářského opatření. Hlavním smyslem přitom je, jak maximalizovat efekt vynaložených finančních prostředků. Je možno konstatovat, že dnes většina ekonomů souhlasí s tím, že jedinou přijatelnou technikou pro finanční ocenění dlouhodobých projektů je analýza diskontovaných „cash flow“, tj. očekávaných peněžních nákladů a výnosů v jednotlivých letech uvažované délky života projektu. Mezi hlavní složky analýzy cash flow patří: 1) definování projektu, 2) příprava řídícího plánu, anebo modelu časové řady fyzikálních nebo technických jednotek, 3) identifikace nákladů a výnosů, která přichází v úvahu pro tyto jednotky, 4) diskontování nákladů a výnosů, 5) vyčíslení a interpretace výsledků, 6) doporučení k postupu realizace projektu. Projekt musí být jasně definovaný už při svém začátku. Analýza statistických a demografických údajů probíhala excerpováním dat z rezortních a regionálních statistik, které byly případně doplňovány terénním šetřením ve spolupráci se zainteresovanými institucemi a organizacemi na území daného regionu. První fáze šetření byla realizována za pomoci kvalitativních technik přímého sběru dat – semistandardizované rozhovory a Focus Group. Druhá fáze výzkumu zahrnovala sociologickou analýzu dat získaných dotazníkovým šetřením na vzorku populace příslušného regionu.

Add 2 Analýza postojů a názorů veřejnosti k řešené problematice Analýzou postojů a názorů veřejnosti k řešené problematice LAPV byla započata terénní šetření ve vybraných lokalitách. Řízené rozhovory se zástupci vybraných obcí, na jejichž území se nachází LAPV probíhaly jak v roce 2009, tak i v roce 2011 v souladu s harmonogramem plnění. V rámci řízených rozhovorů se zástupci dotčených územních samosprávných celků byli osloveni v převážné míře starostové a starostky těchto obcí, s nimiž byl realizován předem připravený semistandardizovaný rozhovor. Získaná data byla průběžně analyzována, za každou obec byl pořízen zápis nejdůležitějších zjištění a rozhovory se zástupci samosprávných celků byly dále zpracovávány jak kvalitativními, tak i kvantitativními technikami. V průběhu roku 2009 a 2010 bylo provedeno 64 řízených rozhovorů se zástupci obcí, v jejichž katastru se nachází územní limit lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod. O nutnosti ochrany území z důvodu možnosti stavby přehrady na katastru jejich obce starostové nebo místostarostové většinou vědí (47 kladných odpovědí), avšak oficiální informace dostalo jen 14 obcí (zejména z krajských úřadů). Někteří starostové dostali informaci od starostů z okolních obcí, zejména v případě organizace nějakého protestu. V 11 obcích, které by byly zasaženy plánovanou přehradou, byl zorganizován protest formou petice občanů, která byla předána Ministerstvu zemědělství České republiky. Obavy obyvatel v dotčeném území jsou různé. Tam, kde by byly postiženy obytné domy, protestují zejména jejich obyvatelé. Milovníci a ochránci přírody argumentují zničením přírody a živočichů. V některých oblastech je to i obava ze ztráty obživy. Například v lokalitě Vilémov (obce Kořenov, Paseky, Rokytnice nad Jizerou) se obyvatelé cítí ohroženi změnou klimatu v případě výstavby přehrady. Základ pracovních míst místních obyvatel je v provozování lyžařských středisek. Obecní úřady nechaly vypracovat expertizu, podle které by se v oblasti snížilo množství sněhu v zimě.

Skutečné indikátory dosažení cíle 1. Stanovení metodik mapování aktuálního stavu území se stanovenou územní ochranou vodohospodářsky významných oblastí a mírou jejího vlivu na jiné stávající ochranné podmínky, přírodní stav lokality a výši antropogenního ovlivnění. Mapování aktuálního stavu, zpracování v prostředí GIS. Společné pracovní semináře konkretizující připravené metodiky a postup prací. 2. Analýza statistických a demografických dat z rezortních a regionálních statistik případně doplněná terénním šetřením ve spolupráci se zainteresovanými institucemi a organizacemi na území daného regionu. První fáze šetření bude realizována za pomoci kvalitativních technik přímého sběru dat – semistandardizované rozhovory, případně Focus Group. Druhá fáze výzkumu bude zahrnovat sociologickou analýzu dat získaných dotazníkovým šetřením na vzorku populace příslušného regionu. 3. Komparace ekonomických a environmentálních efektů, plynoucích z využití předmětných lokalit v současnosti a efektů, plynoucích z možných (či předpokládaných) aktivit, které nebudou moci být realizovány z důvodů stanovených limitů využití území (bude nutné hledat náhradní řešení), a efektů aktivit, slučujících se s podmínkami územní ochrany. Popis a kvantifikace efektů. Ke změnám úrovně plnění funkcí krajiny může docházet z různých důvodů, ať již např. poškozením částí krajiny a jejich funkcí nebo intenzifikací vybraných funkcí krajiny na daném místě a v daném čase podle potřeb a požadavků

společnosti (či jejích částí) na úkor plnění jiných funkcí krajiny. Společné pracovní semináře konkretizující připravené metodiky a postup prací. Skutečné prostředky ověření dosažení cíle 1. Konkretizace metodik, průběžná zpráva řešení projektu. 2. Konkretizace metodik, průběžná zpráva řešení projektu. 3. Konkretizace metodik, průběžná zpráva řešení projektu. Výstupy – zvukové záznamy realizovaných rozhovorů, přepisy, záznamové archy (stručně vyplněné dotazníky se záznamem významných odpovědí a vyplněný záznam pozorování vzhledu obce), fotodokumentace. Dalšími výstupy byly soubory certifikovaných tematických map. Prezentace na vědecké konferenci: Engstova, B., Zdrazil, V. 2010. Multidisciplinary evaluation impacts of special territorial protection for hydrological important areas in the Czech Republic. International Conference on Landscape Ecology, 3. -6. září 2010, Brno. Srovnání dosažených cílů s cíli projektu Dosažené cíle splnily předem deklarovanou úroveň i množství. Byla ověřena teoretická východiska a jejich aplikace pro nově formulované aspekty v rámci definování krajinné zranitelnosti ve smyslu prolongace limitů plynoucích z územní rezervy LAPV. Výsledky řešení zmíněných aktivit přinesly několik zásadních poznatků, které odpovídají zadáním, respektive cílům projektu, tj. hodnocení ekologických funkcí území versus územně plánovací limity a jejich vzájemné promítnutí do přírodních i urbánních struktur. Kritické předpoklady uplatnění dosažených výsledků Je zájem, aby byly tyto metody uplatněny a i nadále uplatňovány i v procesu krajinného plánování.

4.4 Zhodnocení průběhu řešení základního výstupu V004 Ekonomická analýza vlivu územní ochrany vodohospodářsky významných lokalit na rozvoj území. Metodika hodnocení sociálně-ekonomické efektivnosti o změně využití příslušné lokality ve srovnání se současným, příp. ekologicko-ekonomicky optimálním stavem

Add 1 Ekonomická analýza vlivu územní ochrany vodohospodářsky významných lokalit na rozvoj území. Zástupci obcí, starostové nebo místostarostové, popisují rozvojové aktivity ve formě budování technické infrastruktury, výstavbu vodovodu, kanalizace, plynofikace a čističky odpadních vod. Někteří starostové kladou důraz na práci s lidmi, zapojení spoluobčanů do správy obce, vytvoření vztahu a identifikace s děním v obci. Jiní starostové zmiňují jako prioritní rozvojovou aktivitu ochranu životního prostředí. Mezi zmiňovanými rozvojovými aktivitami bylo také budování protipovodňové

ochrany. V této souvislosti byly nejčastěji zmiňovány suché poldry nebo rekultivace vodního toku či vyčištění rybníka. Cílem rozvojových aktivit obecních zastupitelstev je obvykle snaha, aby život lidí v obci byl pestrý a obyvatelé nejezdili do místa bydliště jen přespávat. Proto mezi dobrovolnými aktivitami obyvatel byla převážně zmiňována spolková činnost, ale i manuální dobrovolnická práce na veřejném prostranství. Aktivita občanů je ceněna zastupiteli různě. Většinou záleží na jednotlivcích, kteří dokážou ostatní nadchnout pro společné činnosti, ať už sportovní, kulturní nebo společenské. Spolky v obcích jsou činné, nejčastěji spolky dobrovolných hasičů a tělovýchovné jednoty.

Add 2 Metodika hodnocení sociálně ekonomické efektivnosti o změně využití příslušné lokality ve srovnání se současným stavem Pro vyjádření hodnoty daných zón, jakož i jednotlivých sledovaných území celkem, byla použita produkční metoda a HDP extrahována z hodnot ČSÚ. Výše HDP je sledována podle jednotlivých krajů a odvětví. Pro výpočet výše HDP jednotlivých lokalit a zón byl proto využit následující postup:   

v rámci kraje a jednotlivých odvětví byla vykalkulována výše HDP na jednu ekonomicky aktivní osobu, v rámci jednotlivých lokalit je znám počet ekonomicky aktivních obyvatel podle jednotlivých odvětví (kalkulace vychází z údajů sídel, která jsou předmětnou lokalitou ovlivněna), tímto postupem mohla být vykalkulována hodnota HDP celkem či podle jednotlivých odvětví pro jednotlivé zkoumané lokality a zóny.

Skutečné indikátory dosažení cíle 1. Na základě zjištění těchto environmentálních charakteristik, a to jak ve sféře legislativní, tak i přírodních charakteristik vybraných lokalit – vlastností, zpřesněných prostřednictvím podrobného místního přírodovědného průzkumu, budou stanoveny možné směry vývoje území. Tyto možné scénáře rozvoje budou porovnány s limity územní ochrany vodohospodářsky významných lokalit, vymezujícími možné aktivity a jejich rozsah na sledovaných lokalitách. 2. Návrh opatření, která přispějí k posílení a zkvalitnění komunikačních toků v modelových územích. Návrh metodiky pro informovanost na jednotlivých stupních samosprávy. 3. V následných šetřeních se budeme zabývat dalšími parametry, které charakterizují ekonomický potenciál zkoumaných lokalit a jednotlivých zón:  hrubou přidanou hodnotou  fixním kapitálem  průměrným hrubým výdělkem  koeficientem ekologické stability  průmyslovo-urbanistickým zatížením  zemědělsko-lesnickou stabilitou

4. Vyhodnocení a stanovení zranitelnosti krajiny v odpovídajících kategoriích. Finálním produktem tohoto procesu jsou např. studie proveditelnosti realizace rozvojových cílů, priorit, směrů a konkrétních záměrů. Smyslem klasifikace je vytvořit podporu pro lepší vystižení specifik jednotlivých území, jejich jedinečných hodnot a podpořit rozvoj vymezených území v duchu jejich reálné únosnosti a jejich genia loci.

Skutečné prostředky ověření dosažení cíle 1. Závěrečná zpráva z dílčího cíle V002 projektu. Publikace v odborném recenzovaném časopise. 2. Návrh opatření, která přispějí k posílení a zkvalitnění komunikačních toků v modelových územích. Návrh metodiky pro informovanost na jednotlivých stupních samosprávy. 3. Závěrečná zpráva řešení dílčího cíle projektu V004. Publikování článku v odborném periodiku. 4. Závěrečná zpráva projektu. Uveřejnění výsledků na internetových stránkách. Prezentace výsledků na vybrané vědecké konferenci a ve vědeckém impaktovém časopise.

Marikova, P., Herova, I. 2011. Local development - multiple views. In: Sborník abstraktů 7th Annual International Scientific Conference, „New Dimensions in the Development of Society“ , October 6-7, 2011, Jelgava, Latvia, ISBN 978-9984-48-052-7. Dalšími výstupy byly soubory certifikovaných tematických map. Srovnání dosažených cílů s cíli projektu Cíle byly splněny v deklarovaném množství a kvalitě, jež byla odsouhlasena zadavatelem projektu. Kritické předpoklady uplatnění dosažených výsledků Kritickým předpokladem je ochota státní správy popř. dalších uživatelů (např. zpracovatelů EIA) navrhovanou metodiku používat.

4.5 Zhodnocení průběhu řešení základního výstupu V005 Komplexní multioborová analýza vlivu územní ochrany vodohospodářsky významných oblastí na přírodní podmínky, obyvatelstvo a ekonomický vývoj území

Add 1 Komplexní multioborová analýza vlivu územní ochrany vodohospodářsky významných oblastí na přírodní podmínky, obyvatelstvo a ekonomický vývoj území Jedním z východisek hospodářského a společenského rozvoje regionů i státu je stanovení územní ochrany území z hlediska jednotlivých společenských zájmů a charakteristik krajiny. S ohledem na stále přibývající limity ochrany jednotlivých složek prostředí, jejich vzájemné překryvy a často i protichůdné působení se ukazuje jako nutnost vyhodnocení působení těchto limitů už na úrovni strategického plánování v podobě koncepcí, strategií a plánů. Pro toto vyhodnocení je však potřeba znát charakteristiky dotčeného území a tyto také kvantifikovat. Systém komplexní multioborové analýzy kategorizuje území, a to jednak z hlediska limitů rozvoje území definovaných ve vztahu k ochraně přírodního a krajinného prostředí, ekologické únosnosti území, ochrany nerostného bohatství, vodních zdrojů i dalších souvisejících aspektů, jednak z hlediska územních rezerv pro rámcově definované rozvojové aktivity hospodářského využívání krajiny. Skutečné indikátory dosažení cíl e 1. Vyhodnocení a stanovení zranitelnosti krajiny v odpovídajících kategoriích. Finálním produktem tohoto procesu jsou např. studie proveditelnosti realizace rozvojových cílů, priorit, směrů a konkrétních záměrů. Smyslem klasifikace je vytvořit podporu pro lepší vystižení specifik jednotlivých území, jejich jedinečných hodnot a podpořit rozvoj vymezených území v duchu jejich reálné únosnosti a jejich genia loci. Skutečné prostředky ověření dosažení cíle 1. Závěrečná zpráva projektu. Uveřejnění výsledků na internetových stránkách. Prezentace výsledků na vybrané vědecké konferenci a ve vědeckém impaktovém časopise. Srovnání dosažených cílů s cíli projektu Cíle dílčího výstupy V005 byly splněny zejména v rámci závěrečné zprávy Komplexní multioborové analýza vlivu územní ochrany vodohospodářsky významných oblastí na přírodní podmínky, obyvatelstvo a ekonomický vývoj území. V Průběhu roku 20013 bude publikovaná odborná publikace s IF.

Kritické předpoklady uplatnění dosažených výsledků Ochota a ekonomická způsobilost následných uživatelů využívat výsledky projektu.

5. Dosažené výsledky Shrnutí výstupů za projekt QH 81170 Multioborové hodnocení vlivů územní ochrany vodohospodářsky významných lokalit ČR podle kategorií výstupů RIV: Pecharova, E., Martis, M., Zdrazil, V., 2009: Environmental approach to methods of regeneration of disturbed landscapes. Journal of Landscape Studies, Prague, ISSN 1802-4416. Dítětová,V. (2009): Hodnocení krajinné diverzity a typologie krajiny na regionální úrovni území Libereckého kraje. In: MARŠÁLEK,M., KREJČOVÁ, J., PECHAROVÁ, E. (eds.): Krajina mladýma očima sborník odborných prací Kostelecké Barborky 2009. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o. 2009 ISBN 978-80-87154-90-8. Maršálek, M. (2009): Úloha veřejné zeleně v urbálním a suburbálním prostoru. In: MARŠÁLEK,M., KREJČOVÁ, J., PECHAROVÁ, E. (eds.): Krajina mladýma očima - sborník odborných prací Kostelecké Barborky 2009. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o. 2009 ISBN 978-80-87154-90-8. Pomahačová, H. (2009):Diverzita bylinného patra lesních ostrovů. In: MARŠÁLEK,M., KREJČOVÁ, J., PECHAROVÁ, E. (eds.): Krajina mladýma očima - sborník odborných prací Kostelecké Barborky 2009. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o. 2009 ISBN 978-80-87154-90-8. Stařecká, C. (2009): Klasifikace ekostabilizačních prvků v sídelní krajině. In: MARŠÁLEK,M., KREJČOVÁ, J., PECHAROVÁ, E. (eds.): Krajina mladýma očima - sborník odborných prací Kostelecké Barborky 2009. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o. 2009 ISBN 978-80-87154-90-8. Herova, I., Marikova,P.(2009): Does area protection influence local development? in: Agrarian perspectives XVIII, CUALS Prague 2009, ISBN 978-80-213-1965-3. Herová,I., Marikova, P. (2009): Residents Opinion on Protection of their Living Area Agrarian perspectives XVIII, CUALS Prague 2009, ISBN 978-80-213-1965-3. MAŘÍKOVÁ, P. – HEROVÁ, I. Area protection in views of its residents. European Countryside, 2010, roč. 2, č 4, s. 195-208. ISSN: 1803-8417. Chaurová, H., 2010. Analýza vodní nádrže Orlík na změnu krajiny a jejího využívání. In: Maršálek, M., Pecharová, E. (eds.), 2010. Krajina mladýma očima – sborník odborných a vědeckých prací studentů DSP Kostelecké Barborky 2010. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o., pp. 21 - 30. ISBN 978-80-87154-95-3. Maršálek, M., 2010. Veřejná zeleň a její funkce v urbálním a suburbálním prostoru hl. m. Prahy. In: Maršálek, M., Pecharová, E. (eds.), 2010. Krajina mladýma očima – sborník odborných a vědeckých prací studentů DSP Kostelecké Barborky 2010. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o., pp. 144 - 163. ISBN 978-80-87154-95-3.

Keken, Z., Kusta, T., 2010. Vyhodnocení proměny ekologické stability v důsledku realizace silniční stavby 511 dálnice D1 – Běchovice. In: Maršálek, M., Pecharová, E. (eds.), 2010. Krajina mladýma očima – sborník odborných a vědeckých prací studentů DSP Kostelecké Barborky 2010. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o., pp. 248 - 258. ISBN 978-80-87154-95-3. Stařecká, C., 2010. Výskyt invazivních a plevelných druhů podél železničních tratí ve Středočeském kraji. In: Maršálek, M., Pecharová, E. (eds.), 2010. Krajina mladýma očima – sborník odborných a vědeckých prací studentů DSP Kostelecké Barborky 2010. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o., pp. 279 - 285. ISBN 978-80-87154-95-3. Zdražil, V., Engstová, B. 2010. Multidisciplinary evaluation of impacts of special territorial protection for hydrological important areas in the Czech Republic. In: Book of abstracts, International Conference in Landscape Ecology, Mendel University in Brno, September 3-6, 2010 Issued by CZ-IALE, Benátská 2, Prague 1, p 166. Keken, Z., Engstová, B., Zdražil, V., Herová, I.2011. Umístění lokalit pro akumulaci povrchových vod vzhledem k typu krajiny a informovanosti veřejné správy. Acta Pruhoniciana 99: 175-181. Zdražil, V., Engstová, B., Keken, Z. 2011. Územní ochrana lokalit pro akumulaci povrchových vod. Acta Pruhoniciana 99: 167-173. Zdražil, V., Tobolová, B., Keken, Z. 2011. Vymezení lokalit pro akumulaci povrchových vod (LAPV) versus komunitární ochrana přírody a krajiny (Natura 2000). Mapový soubor, FŽP ČZU, http://fzp.czu.cz/vyzkum/maps-kae.html. Keken, Z., Zdražil, V., Tobolová, B. 2011. Vymezení lokalit pro akumulaci povrchových vod (LAPV) versus národní ochrana přírody a krajiny (ochrana zvláštní velkoplošná, maloplošná. Soubor map, FŽP ČZU, http://fzp.czu.cz/vyzkum/maps-kae.html. Tobolová, B., Keken, Z., Zdražil, V. 2011. Vymezení možných rizik pro historicko-kulturní hodnoty v území zasaženém potenciální realizací LAPV. Soubor map, FŽP ČZU, http://fzp.czu.cz/vyzkum/mapskae.html. Pulkrab, K. Zdražil, V. 2011. Vyhodnocení ekonomického potenciálu v území zasaženém potenciální realizací LAPV prostřednictvím agregovaného ukazatele - hrubého domácího produktu (HDP) ve vybraných hospodářských odvětvích. Soubor map, FLD a FŽP ČZU. Doudová, M. 2011. Mechovky Úslavy pod Plzní-Lobzy, vyhodnocení sezón 2009 a 2011. In Maršálek, M., Berchová, K., Pecharová, E., Kottová P. *eds.+, 2011: Kostelecké Barborky 2011 - sborník odborných a vědeckých prací. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy, pp. xxx – xxx. ISBN 978-807458-009-3. Prokopová, Z. 2011. Vyhodnocení výskytu sladkovodních mechovek na řece Úslavě v letech 2009 a 2011. In Maršálek, M., Berchová, K., Pecharová, E., Kottová P. *eds.+, 2011: Kostelecké Barborky 2011 - sborník odborných a vědeckých prací. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy, pp. xxx – xxx. ISBN 978-80-7458-009-3.

Březinová, T. 2011. Těžké kovy ve vegetaci kořenových čistíren odpadních vod. In Maršálek, M., Berchová, K., Pecharová, E., Kottová P. *eds.+, 2011: Kostelecké Barborky 2011 - sborník odborných a vědeckých prací. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy, pp. xxx – xxx. ISBN 978-80-7458-009-3. Ticháčková, J. 2011. Složení a charakteristika výsypkových vod. In: Maršálek, M., Berchová, K., Pecharová, E., Kottová P. *eds.+, 2011: Kostelecké Barborky 2011 - sborník odborných a vědeckých prací. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy, pp. xxx – xxx. ISBN 978-80-7458-009-3. Maříková, P., Herová, I. 2011. Local development - multiple views. In: Sborník abstraktů 7th Annual International Scientific Conference, „New Dimensions in the Development of Society“ , October 6-7, 2011, Jelgava, Latvia, ISBN 978-9984-48-052-7. Sedmidubský,T. (2012): Komplexní interpretace a posouzení krajinných funkcí území: multikriteriální krajinně-ekologická metoda. In: Maršálek, M., Tesařová, B., Pecharová, E., eds. (2012): Náhledy do krajinné ekologie – sborník odborných a vědeckých prací studentů DSP Kostelecké Barborky 2012. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o. ISBN 978-80-7458-009-3 (in press). Rýznar, V. (2012): Střevlíkovití brouci (Col.: Carabidae) jako indikátor možného vlivu průsaku důlních vod do říční nivy. In: Maršálek, M., Tesařová, B., Pecharová, E., eds. (2012): Náhledy do krajinné ekologie – sborník odborných a vědeckých prací studentů DSP Kostelecké Barborky 2012. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o. ISBN 978-80-7458-009-3 (in press). Ticháčková, J. (2012): Malé vodní toky a nádrže – možnost zlepšování kvality výsypkových vod. In: Maršálek, M., Tesařová, B., Pecharová, E., eds. (2012): Náhledy do krajinné ekologie – sborník odborných a vědeckých prací studentů DSP Kostelecké Barborky 2012. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o. ISBN 978-80-7458-009-3 (in press). Šebková, M. (2012): Analýzy rozvoje komerční suburbanizace v okolí vybraných dálničních úseků. In: Maršálek, M., Tesařová, B., Pecharová, E., eds. (2012): Náhledy do krajinné ekologie – sborník odborných a vědeckých prací studentů DSP Kostelecké Barborky 2012. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o. ISBN 978-80-7458-009-3 (in press). Králíková, M. (2012): Analýzy rozvoje komerční suburbanizace v okolí rychlostních silnic, především její dopady na životní prostředí. In: Maršálek, M., Tesařová, B., Pecharová, E., eds. (2012): Náhledy do krajinné ekologie – sborník odborných a vědeckých prací studentů DSP Kostelecké Barborky 2012. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o. ISBN 978-80-7458-009-3 (in press). Dvořák. (2012): Studie povodí vodního toku Botič. In: Maršálek, M., Tesařová, B., Pecharová, E., eds. (2012): Náhledy do krajinné ekologie – sborník odborných a vědeckých prací studentů DSP Kostelecké Barborky 2012. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o. ISBN 978-80-7458-009-3 (in press). Arnošová, L. (2012): Využití makrozoobentosu jako ukazatele kvality vodního prostředí. In: Maršálek, M., Tesařová, B., Pecharová, E., eds. (2012): Náhledy do krajinné ekologie – sborník odborných a vědeckých prací studentů DSP Kostelecké Barborky 2012. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o. ISBN 978-80-7458-009-3 (in press).

Keken, Z.,Tobolová, B., Zdražil, V. 2012. Vyhodnocení Land cover v zájmovém zemí LAPV za pomocí DPZ, Česká zemědělská univerzita, Fakulta životního prostředí, Katedra aplikované ekologie, Kamýcká 129, 165 21, Praha 6 – Suchdol © 2012. Zdražil, V., Tobolová, B., Keken, Z. 2012. Vyhodnocení Land cover v zájmovém zemí LAPV za pomocí terénního mapování. Česká zemědělská univerzita, Fakulta životního prostředí, Katedra aplikované ekologie, Kamýcká 129, 165 21, Praha 6 – Suchdol © 2012. Tobolová, B., Keken, Z., Zdražil, V. 2012. Interpretace drobných krajinných prvků v zájmovém území LAPV za pomocí klasifikace SZIF. Česká zemědělská univerzita, Fakulta životního prostředí, Katedra aplikované ekologie, Kamýcká 129, 165 21, Praha 6 – Suchdol © 2012. Martiš, M., Pulkrab, K., Herová, I. 2013. Multioborové hodnocení vlivů územní ochrany vodohospodářsky významných lokalit ČR. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce s.r.o., 112 s. Tobolová, B., Keken, Z., Zdražil, V. 2012. Charakteristika hydrologických vlastností půd v okolí LAPV. Česká zemědělská univerzita, Fakulta životního prostředí, Katedra aplikované ekologie Kamýcká 129, 165 21, Praha 6 – Suchdol © 2012. Zdražil, V., Tobolová, B., Keken, Z. 2012. Charakteristika zemědělských půd z hlediska náchylnosti k erozi. Česká zemědělská univerzita, Fakulta životního prostředí, Katedra aplikované ekologie Kamýcká 129, 165 21, Praha 6 – Suchdol © 2012. Keken, Z., Tobolová, B., Zdražil, V. 2012. Produkční potenciál zemědělských půd v zájmovém území LAPV Česká zemědělská univerzita, Fakulta životního prostředí, Katedra aplikované ekologie Kamýcká 129, 165 21, Praha 6 – Suchdol © 2012. Tobolová, B., Keken, Z., Zdražil, V. 2012. Půdy vhodné pro převedení do TTP dle kategorizace BPEJ. Česká zemědělská univerzita, Fakulta životního prostředí, Katedra aplikované ekologie Kamýcká 129, 165 21, Praha 6 – Suchdol © 2012. Zdražil, V., Tobolová, B., Keken, Z. 2012. Zalesňování zemědělských půd dle kategorizace BPEJ. Česká zemědělská univerzita, Fakulta životního prostředí, Katedra aplikované ekologie Kamýcká 129, 165 21, Praha 6 – Suchdol © 2012.

6. Popis uplatnění Struktura jednotlivých periodických zpráv za uplynulé období řešení projektu (PEZ 2008 – 2011) společně se závěrečnou zprávou (ZAZ 2012) projektů NAZV je koncipována s důrazem na pečlivou evidenci skutečných výsledků a jejich ověření na základě doložitelných, existujících v systému eprojekty nahraných dokladů (publikace, nové metody, pracovní postupy apod.). V tomto systému je logické, že jednotlivé výsledky výzkumu musí být z hlediska doložitelnosti promítnuty alespoň do jednoho reálného výstupu, který lze klasifikovat podle typů dokumentu evidovaných v RIV. Tímto způsobem byly výsledky projektu dosud průběžně presentovány a poskytovatel, respektive jeho poradní orgán, je v této formě akceptoval při schvalování periodických zpráv. Z hlediska požadavků na zhodnocení ekonomických a dalších přínosů projektu (tj. poskytnutí údajů ve struktuře aplikace „eprinosy") považují řešitelé projektu za užitečné formulovat pro lepší přehlednost skupiny výsledků, jejichž uplatnění má synergický účinek, nebo jejichž charakter logicky předpokládá, že budou uplatněny společně. Kromě toho jako významný výsledek pro tvůrce výsledku považujeme stabilizaci výzkumných týmů a uplatnění získaných výzkumných zkušeností pro získání dalších projektů. Přičemž do tohoto přínosu se promítá většina výsledků. Stěžejní výsledky lze rozdělit na následující tematické okruhy: Add 1 Postupy zapojení informování veřejnosti při tvorbě a schvalování strategických dokumentů V tomto tematickém okruhu spočívají přínosy zejména v optimalizaci a efektivnějším poradenství a vzdělávání. Add 2 Hodnocení zranitelnosti území Přínos v oblasti životního prostředí spočívá v možnosti hodnocení zranitelnosti území, z hlediska jeho environmentálních vlastností. Výsledky lze uplatnit v opatřeních ochrany přírody, přičemž umožňují preventivní podchycení rizikových záměrů. Navržený postup zpřehledňuje vyhodnocování celého spektra jednotlivých vlivů, jejich vzájemného působení a zohlednění působení časového faktoru a rizika kumulace dílčích vlivů. Add 3 Metody tvorby mapových podkladů land cover a land use na základě syntézy dat z DPZ a terénního šetření Přínosy spočívají v možnosti poskytovat uživatelům vysoce kvalifikovanou službu, která umožňuje hodnotit aktuální stav krajiny, ale také predikovat její vývoj v horizontu několika desítek let. Add 4 Mapování krajiny pomocí nástrojů DPZ a terénního šetření Využití družicových snímků vysokého a velmi vysokého rozlišení a terénního mapování land use a land cover umožňuje snížení nákladů i časových nároků při mapování plošně rozsáhlých území v řádech 10 až 100 km2. Úspora času dosahuje až 50% oproti klasickému terénnímu šetření, úspora nákladů až 35%.

Add 5 Komplexní multioborová analýza vlivu územní ochrany vodohospodářsky významných oblastí na přírodní podmínky, obyvatelstvo a ekonomický vývoj území Kompletní metodiku lze analogicky používat na případech, které svojí podstatou vyžadují mezioborový přístup.

7. Závěr V001 Add 1 Historie Uzemní ochrana lokalit pro akumulaci povrchových vod je přes svoji více jak 35-letou historii vnímána zejména veřejností, ale i částí veřejné správy i odborníky jako aktivita kontroverzní a jednostranně zaměřená. Z původních 445 lokalit dojde pravděpodobně ke snížení na celkový počet 69 lokalit s výhledem ochrany na 50 až 100 let, přičemž se předpokládá pravidelná revize v intervalu šesti let. Současný stupeň ochrany nepřevyšuje míru ochrany například pro území vymezené v rámci ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Přesto se při analýze jednotlivých územních plánů obcí ukazuje, že více než čtvrtina platných územních plánů doposud neobsahuje požadované limity ochrany území pro tyto lokality. S ohledem na konečný počet potenciálně takto využitelných území (limitující morfologické, geologické a hydrologické podmínky) je nutné v co nejbližší době dát do souladu jednotlivé úrovně územně plánovacích dokumentací. Add 2 Výběr vhodného vzorku reprezentativních lokalit Při zkoumání dopadů vlivu územní ochrany v lokalitách vhodných pro akumulaci povrchových vod bylo nezbytné zohlednit všechny aspekty, které zde působí - environmentální, sociální i ekonomické. Při tvorbě metodiky kladli pracovníci Sociologické laboratoře důraz na zachycení především socioekonomických faktorů ve zkoumaném vzorku vybraných lokalit a na jejich rovnoměrné zastoupení v rámci nomenklatury územních statistických jednotek NUTS – III. tedy na úrovni vyšších územně samosprávných celků – krajů (vyjma Hlavního města Prahy). Počet lokalit za kraj, které mají být zastoupeny ve vzorku, byl stanoven tak, aby odpovídal procentnímu zastoupení v celém souboru. Detailněji ve vybraném reprezentativním vzorku jsou jednotlivé LAPV rozmístěny: Olomoucký kraj 4 lokality, Plzeňský kraj 3 lokality, Jihočeský kraj 3 lokality, Královéhradecký kraj 3 lokality, Jihomoravský kraj 3 lokality, Zlínský kraj 2 lokality, Vysočina 2 lokality, Středočeský kraj 2 lokality, Pardubický kraj 2 lokality, Karlovarský kraj 2 lokality, Moravskoslezský kraj 1 lokalita, Ústecký kraj 1 lokalita a Liberecký kraj 1 lokalita.

V002 Add 1 Identifikace a klasifikace krajinných prvků V rámci environmentální rekognoskace byla využita jak metoda dálkového průzkumu Země DPZ, tak přímého mapování v terénu. Kombinace obou variant se jeví jako ideální postup při obdobných studiích. V první řadě je výhodné vytvořit první mapu pomocí dat DPZ, kterou je vhodné na předem vytipovaných místech verifikovat v terénu a případně též doplňovat o jemněji rozlišitelné kategorie.

Výsledkem by měla být mapa krajiny ve vhodné podrobnosti zpracovaná v únosném časovém horizontu. I při srovnávání výsledků obou metod pomocí indikátorů krajinné metriky bychom měli dospět k obdobným výsledkům. Logicky indikátory hodnotící heterogenitu krajiny či pestrost složek budou vyšší, případně stejné u terénního mapování, pokud je u něj použit podrobnější klasifikační klíč, což je případ např. Shannonova indexu krajinné heterogenity .

Add 2 Analýza vztahu k regionálním a národním rozvojovým programům a koncepcím Na základě výsledků šetření lze konstatovat, že převážná část územních limitů uvedených lokalit je podchycena buď v územních plánech jednotlivých obcí, nebo územních plánech jednotlivých sídelních útvarů. Ty také obsahují konkrétní regulativy a to i přesto, že jejich úroveň se svým zpracováním podstatně liší. Liší se především v těch případech, kdy je ochranné pásmo některé z lokalit přímo v sousedství pozemků, kde se například předpokládá výstavba rodinných domů nebo jiná investiční aktivita. To bylo dáno především tím, že převážná část územně plánovacích dokumentací byla výsledem aktivit obce především v několika posledních letech nebo jejich konkrétních dílčích změn, které aktualizují územně plánovací dokumenty staršího data. Některé územně plánovací dokumenty byly toho času teprve v různých stupních rozpracovanosti a podobně, jako výše uvedené dokumenty individuálně odlišné co do podrobnosti, ale i významu k dotčenému území. S tím souvisí i osobní poznatek, že teprve při kontaktu zadavatele – pověřeným představitelem obce, nebo zpracovatelem t. č. rozpracovaného návrhu územního plánu, zvýšil se nebo i vznikl zájem o s tím související podmínky, které by se měly projevit ve finální verzi.

V003 Add 1 Získání podrobných reprezentativních lokalit

socioekonomických

charakteristik

u

vybraného

vzorku

Základním předpokladem k interpretaci možného ovlivnění sociálních aspektů bylo shromažďování atomárních dat, které charakterizují vybavenost a sociální struktury či vazby jednotlivých obcí. K tomuto účelu byla rozšířena základní databáze informací o obcích, která se vztahovala k 29 lokalitám obsažených v reprezentativním vzorku a jimi potenciálně ovlivněných obcí, (celkový počet obcí 117). K efektivnímu a relevantnímu vyhodnocení míry ovlivnění jednotlivých statistických aspektů daných mikroregionů byla vyhotovena analýza statistických dat – vývoj mezi léty 1998 až 2008 (základní srovnání rozvoje obce). Tato analýza se zakládá na komparaci trendů ve vývoji jednotlivých sociálních aspektů. Hodnocení vlivu umístění LAPV v katastru určitých obcí na rozvoj těchto obcí je možno realizovat různými způsoby. Z hlediska rozvoje „hmotného“ (technická a občanská vybavenost) jsou na tom obce zařazené v limitu LAPV podobně jako ostatní. Občanská vybavenost se v nich snižuje, zatímco technická vybavenost roste.

Add 2 Analýza postojů a názorů veřejnosti k řešené problematice V rámci této aktivity bylo provedeno celkem 64 řízených rozhovorů se zástupci jednotlivých obcí. O nutnosti územního hájení í z důvodu existence limitu LAPV na katastru jejich obce starostové nebo

místostarostové většinou vědí (V roce 2011 dostaly všechny dotčené obce pozvánku od Ministerstva zemědělství České republiky na veřejné projednávání dle jednotlivých povodí). Informace o ochraně území z důvodu potencionální výstavby vodohospodářských zařízení na katastru jejich obce často získali z oficiálních institucí jen náhodou, když chtěli měnit územní plán při výstavbě technické infrastruktury. V roce 2011 nastalo radikální zlepšení v informovanosti, a to se odrazilo v postojích starostů k nutnosti hájení katastrů obcí jako LAPV. Představitelé obcí začali pozitivně vnímat Mze jako důvěryhodný zdroj informací a konkrétního partnera pro diskusi. Například starosta obce Jarošov nad Nežárkou, která spadá do lokality Bednárec, řekl, že na schůzku s MZe jel „jako odpůrce LAPV a vrátil se jako zastánce“, protože musí uznat, že podzemní vody ve studních v obci ubývá a je třeba se připravit na budoucnost. V roce 2011 se situace v obcích změnila také díky komunálním volbám v roce 2010. Starostové, kteří do svojí funkce nastoupili nově, nebyli často o historických skutečnostech nutnosti hájení lokality informováni. Na veřejném projednání LAPV to pro ně byla první informace o této problematice.

V004 Add 1 Ekonomická analýza vlivu územní ochrany vodohospodářsky významných lokalit na rozvoj území. Pro hodnocení ekonomického potenciálu zkoumaných lokalit a ekonomického potenciálu krajiny obecně byly využity algoritmy hodnocení využívané v rámci Evropské unie. Problém zachycení rozsahu disparit regionálního blahobytu nabýval s postupujícím procesem evropské integrace a rostoucí rolí regionální politiky na větším významu, v jiných – zejména menších členských zemích byla tato zkušenost zcela nová. Z oblasti ukazatelů národního účetnictví se v regionálním členění na úrovni EU sledují zhruba od poloviny devadesátých let následující ukazatele:  Regionální hrubá přidaná hodnota a hrubý domácí produkt  Regionální ukazatele trhu práce – zaměstnanost, zaměstnanci, náhrady zaměstnanců, odpracované hodiny  Regionální tvorba hrubého fixního kapitálu  Čistý disponibilní důchod domácností v regionech Jako nejzákladnější indikátor ekonomické úrovně regionů pro účely strukturální politiky EU byl zvolen ukazatel regionálního HDP na obyvatele. Pro zachycení blahobytu obyvatelstva regionů byl vybrán v rámci EU ke sledování čistý disponibilní důchod domácností. Zbylé ukazatele umožňují sledovat ekonomickou úroveň regionů z hlediska vývoje trhu práce, odvětvové struktury a investiční aktivity. Pro hodnocení vybraných lokalit územní ochrany byly analyzovány z výše uvedených kritérií hrubý domácí produkt, fixní kapitál a čistý důchod.

Add 2 Metodika hodnocení sociálně ekonomické efektivnosti o změně využití příslušné lokality ve srovnání se současným stavem Pro vyhodnocení ekonomického potenciálu bylo zvoleno kritérium hrubého domácího produktu. Hrubý domácí produkt je makroekonomickým souhrnným ukazatelem, který vyjadřuje hodnotu vytvořenou v národním hospodářství za sledované období (zpravidla rok). Je oceněn v kupních cenách.

Hrubý domácí produkt je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území; používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky. Šetřením z hlediska návaznosti na odvětví národního hospodářství bylo potvrzeno, že nejvyšší hodnoty jsou tvořeny především v oblasti průmyslu, správy a prodeje nemovitostí, obchodu a spotřeby vozidel, telekomunikace a doprava, sociální služby. Překvapením jsou nižší hodnoty stavebnictví a bankovnictví, tradičně nízké hodnoty dosahuje prvotní výroba lesní, zemědělská, rybolov, pohostinství a ubytování a ostatní veřejné služby.

V005 Add 1 Komplexní multioborová analýza vlivu územní ochrany vodohospodářsky významných oblastí na přírodní podmínky, obyvatelstvo a ekonomický vývoj území Krajně kategorické soudy by měly být vynášeny po zralé úvaze spíše výjimečně, neb pro finální hodnocení mohou znamenat (podle váhy, která bude tomu kterému atributu u toho kterého limitu v dané konkrétní situaci přisouzena) zásadní zvrat. Šíře volnosti poskytnutá hodnotiteli ve „středním“ (podmíněném) pásmu je záměrná, zejména ve vztahu k dále uvedeným požadavkům na uvážení aplikace kritérií pro hodnocení atributů, limitů a vlivů v té které konkrétní situaci. Žádná obecná metoda nemůže postihnout všechny případy, které mohou nastat v té které konkrétní kombinaci limitu a atributu krajiny a v projevu jejich výsledného vlivu. Na výše rozlišenou kategorizaci vlivů vyvolaných aplikací limitů v daném atributu krajiny pak navazuje syntéza, jež odpovídajícími algoritmy dospěje k na základě kombinace předpokládaných vlivů k formulaci výsledného expertního doporučení pro navazující rozhodovací proces (vydání povolujícího rozhodnutí). Je třeba uvážit reálnou váhu deklarovaných vlivů v daném konkrétním případě. Ve dříve, ale i dosud užívaných systémech bývá akceptován např. princip „vyšší bere“, tzn., že jedna maximální hodnota u jedné vlastnosti krajiny stačí k vyjádření úsudku o nerealizovatelnosti limitu. Dalším z obecně ověřených postupů bývá, že čím více vyšších záporných hodnot, tím méně jejích výskytů stačí k doporučení zamítnutí limitu.