21. KVĚTNA 2015 SVAZEK 28., VYDÁNÍ 28. POČET VÝTISKŮ 50 VYCHÁZÍ ZA PODPORY MĚSTA ŠUMPERKA A TISKÁRNY GRAFOTYP
NAŠE TÉMA
OKÉNKO J&G
ROZHOVOR
PTÁKOVINA
NAŠE PŘÍŠERKY JSOU NOVÉ A HEZČÍ!
„S Jedničkou chci spolupráci zachovat,“ říká Jakub Gloza
Co chce generální ředitel změnou názvu zatajit?
FOTO M. BUCHTOVÁ
REDAKCE ZA KAMEROU ČESKÉ TELEVIZE
INTRO
OBSAH
ÚVODNÍ SLOVO ŠÉFREDAKTORA
2 OKÉNKO J&G NOVÉ PŘÍŠERKY OD PETRA VÁLKA
Milí čtenáři, je tu květen! Měsíc naplněný změnami a důležitými událostmi. Snad mezi největší změny patří přejmenování J&G Společnosti na spolek Jokes&Games, který v nejbližší době sklouzne pod křídla Střediska volného času Doris, či odhalení nových maskotů spolku. K dalším emotivně nabytým zážitkům patří například návštěva ostravského studia České televize či osobní setkání s prezidentem Milošem Zemanem, jenž zavítal do Šumperka během své třídenní návštěvy po Olomouckém kraji. Ostatně všechny důležité momenty, a nejen ty zmíněné, ale i další přináší 18. vydání časopisu SMÍCHoviny. Přeji Vám jen to dobré!
Jakub Gloza, šéfredaktor časopisu
KRÁTCE ZE SPOLKU JOKES&GAMES MASKOTY SPOLKU VYLEPŠIL A PŘEDĚLAL PROSLULÝ ŠUMPERSKÝ MALÍŘ Snad není žádné dítko na našich akcích, kterému by se příšerky nedávné J&G Společnosti nelíbily. Přeci jsou velmi povedené a jejich stvořitel – Jakub Gloza - si na nich dal opravdu záležet. Tyto příšerky však do kapsy hravě strčí zbrusu noví maskoti Jokes&Games, kteří jsou aspoň o dva chlupy, kterými malíř Petr Válek nové příšerky vybavil, lepší. To si myslí i zakladatel spolku Jakub Gloza: „Jsem opravdu rád, že se nám spolupráci s malířem Petrem Válkem podařilo navázat. Když jsem uviděl nové příšerky poprvé, měl jsem obavy, zda se dětem budou líbit. No a moc sebedůvěry mi nepřidal ani můj spolupracovník – Honza, který říkal, že se příšerek děti budou bát. Naštěstí však kolem mého počítače šel můj bráška, který příšerky koutkem oka spatřil. Tomu se při pohledu na nové příšereky doslova rozzářila očka.“ „Mají kolem sebe takový silný čáry, proto mi připadají opravdovější než ty předchozí! A nejvíce se mi na nich líbí ty jejich chlupy!“ pochvaluje si nové příšerky sedmiletý Jirka – bratr Kuby. „Jedna má vadné držení těla, druhá má na jedné ruce více prstů než na druhé, třetí má každé oko jinak velké a čtvrtá? Ta stříhá každým uchem někam jinam,“ vyjmenovává výjimečné vlastnosti příšerek Kuba, kvůli kterým by si je měly děti zamilovat. Zda se malířova píle či čas nějak zúročí a zda noví maskoti vyvolají stejně pozitivní ohlasy i u ostatních dětí, ukáže teprve až čas. Pětice příšerek s novým nádechem se představí poprvé na Bambifestu, kde se spolek Jokes&Games bude prezentovat. A co ještě prozradil starostlivý rodič – Jakub Gloza, původní stvořitel příšerek? „Musím říct, že mi ty moje „příšerko-děti“ dělají opravdovou radost! A lze to uzavřít jednoznačně: Vyrostly nám prostě do krásy!“ -red.
3 SETKÁNÍ (NE)OČEKÁVANÉ STŘETNUTÍ S PREZIDENTEM MILOŠEM ZEMANEM
4 PRAVDOMLUVNÝ BULVÁR VÁLKA PROTI SPOLEČNOSTI
4 ROZHOVOR „RÁD BYCH ZACHOVAL SPOLUPRÁCI SE ŠKOLOU!“ ŘÍKÁ JAKUB GLOZA
5 ŠUMPERSKÉ PERLIČKY
SLAVNOSTI MĚSTA PŘIPOMENOU UDÁLOST
5 ŠUMPERSKÉ PERLIČKY
KAREL ČAPEK A PETR VÁLEK V JEDNOM
6,7 NAŠE TÉMA REDAKCE V ČESKÉ TELEVIZI
7 ZTRACENÝ DENÍK WILLIAMY SHAKEASPEAROVÉ KDYŽ MÁTE STRACH...
8 PTÁKOVINA CO CHCE GENERÁLNÍ ŘEDITEL ZMĚNOU NÁZVU ZAMLČET?
9 KDO SE BAVÍ, NEZLOBÍ!
10 FOTOGALERIE DEN ZEMĚ 2015
TROCHU JINAK...
VZPOMÍNKY NA PŘEDÁVÁNÍ CEN MĚSTA ŠUMPERKA 2014 JSOU STÁLE ČERSTVÉ... Minulé číslo se neslo kolem tématu Ceny města Šumperka. Ohlasy na reportáž z celého večera Jakuba Glozy či na ptákovinu Martiny Buchtové, která přinesla na tento večer zcela originální pohled, byly v skutku zajímavé. A musíme říci, že téma přesáhlo rámec celého čísla. I proto se k němu v tomto čísle vracíme, abychom otiskli to, co se do toho minulého nevešlo… - red. Mgr. Zdeňka Krejčí, třídní učitelka Jakuba Glozy a Honzy Šefla Slavnostního večera s udílením Cen města Šumperka jsem se zúčastnila již několikrát. Letos to pro mě bylo výjimečné ze tří důvodů. Lístek jsem získala losováním, neboť jsem poprvé někoho – Kubu a Honzu nominovala. Na podium byli pozváni oba jmenovaní, aby převzali CENU (viděla jsem ji poprvé!). V ten okamžik se v člověku mísí radost a dojetí – objeví se úsměv i slzy se derou. Pláč jsem ovládla, radost jsem si opravdu vychutnala. Následovalo nezbytné foto s oceněnými hochy a samozřejmě obhlídka skleněné ceny. Nádherná, jednoduchá, vkusná. Třetí důvod – na jevišti v programu vystupovali i další – bývalí – žáci. Měla jsem pak možnost s nimi promluvit, zavzpomínali jsme a dozvěděla jsem se, jak se nyní mají a co dělají. Pro učitele milá chvíle. Uznáte, že celý večer byl úžasný, a takto si jej ukládám do vzpomínek.
(NE)OČEKÁVANÉ SETKÁNÍ S PREZIDENTEM MILOŠEM ZEMANEM O tom, že se k nám do Šumperka chystá prezident Miloš Zeman, jsem se před několika málo dny dozvěděl na webu Šumperka. Říkal jsem si, že bych ho chtěl vidět naživo - podívat se, jak pan prezident vypadá ve skutečnosti a jak se liší oproti tomu, když je na obrazovce televize. Jenom ho vidět z několika metrů by byl určitě neuvěřitelný zážitek. To jsem však ještě netušil, jak intenzivní zážitek mě čeká. Už týden před plánovaným příjezdem prezidenta jsem se dočetl, že v Šumperku se s ním můžeme vidět o půl jedné, kdy mám vyučování. Začali jsme tedy přemýšlet, jak přemluvit naši paní učitelku, aby svolila a zašla se s námi na něj podívat. Můj plán však přerušil email od pracovníka města Šumperka. Ten mě srdečně zval na uzavřený program v prostorách šumperského divadla, jež se měl konat před „mítinkem“ na Hlavní třídě. Neváhal jsem a ihned jsem mu odepsal, jak mě žádal, že účast potvrzuji. Nebyl jsem však sám, kdo byl poctěn. Pozvání se dostalo i na mého kamaráda Honzu Šefla, a jak jsme na místě zjistili, tak vlastně na všechny ostatní držitele Cen města Šumperka. Samozřejmě, že jsem se těšil. Najednou se objevil ve dveřích Honza s nápadem, že bychom mohli dát panu prezidentovi časopis s novými plackami spolku. Nejdříve mi to přišlo padlé na hlavu, ale po delší úvaze jsem nakonec jeho nápad podpořil. Když jsme v Den Dé přicházeli k divadlu, držel jsem už pevně obálku, v níž se ukrýval ten velký dar pro prezidenta. Vešli jsme dovnitř a společně s Honzou a s paní ředitelkou Petrou Müllerovou usedli na sedadla v jedné ze vzdálených řad. To se řekne lehce - předat dar, jenže to si vezměte, že ho ještě musí pečlivě zkontrolovat ochranka z Hradu, která si důkladně a dopodrobna prohlédla každou stránku časopisu. Po pár desítkách minut čekání konečně cinkl výtah. Z něj vystoupil starosta Zdeněk Brož a hned za ním prezident Miloš Zeman a hejtman Olomouckého kraje. Ti všichni se posadili do čela a započal program a proslovy jednotlivých zástupců. Měl jsem být vyzván, abych mu dar předal. Když jsem se však nedočkal vyzvání a pan prezident už odcházel k výtahu, odhodlal jsem se a šel jsem za ním. On i pan starosta už stáli ve výtahu. Když mě pan starosta uviděl s obálkou, hned mu došlo, na co se zapomnělo. A tak pronesl: „Kubo, pojeď s námi!“ Nastoupil jsem do malého výtahu a ocitl jsem se tváří v tvář panu Zemanovi. Když mě pan starosta panu prezidentovi představil, stiskl si se mnou ruku a pronesl: „Je mi ctí, že Vás poznávám, pane Gloza.“ Já jsem mu předal nejen za sebe, ale i za celou redakci produkt naší práce. Poté už se otevřely dveře výtahu a já jsem z něj vystoupil a vydal se vše vypovědět Honzovi, který se mi na cestě do výtahu někam ztratil. A to nejdůležitější: Nezapomeňte pravidelně číst SMÍCHOVINY, protože ty kromě významných osobností Šumperka a starosty města čte i PREZIDENT ČESKÉ REPUBLIKY MILOŠ ZEMAN a JEHO RODINA :) - Jakub Gloza, foto kro
STRANA 3
PRAVDOMLUVNÝ BULVÁR
NAPSAL JAN ŠEFL FOTO MARTINA BUCHTOVÁ
OČISTA ČERNÉHO SVĚDOMÍ V minulém čísle jste se dozvěděli o tom, co předcházelo J&G společnosti. Dnes se dozvíte, co se dělo poté. Vše začalo po příchodu na druhý stupeň. Kuba byl na začátku roku v lázních, a proto přišel do školy až o měsíc později. Já jsem toho využíval a spolu se svým dalším spolužákem jsme zbrojili celou třídu proti němu a jeho společnosti. Musím uznat, že se nám to opravdu dařilo a získali jsme podporu i jednoho staršího spolužáka, který sliboval, že do konce školního roku z J &G společnosti nezbyde vůbec nic. Přišel čas Vánoc. A s tím měla přijít i akce Český Ježíšek. My jsme naplno rozjeli válku proti společnosti. Dařilo se nám to báječně. Když přišel Kuba do třídy udělat nábor „herců“ na akci, nikomu se do toho nechtělo. Až na jednu kamarádku a kamaráda. Kuba si z toho ze začátku nic nedělal a plánoval, jak vystoupení uskuteční ve třech, jenže pět dní před akcí oba dva onemocněli, díky čemuž byl Kuba skoro úplně na dně. Už zbýval jen kousek do zrušení akce a i do zrušení společnosti. A skutečně by se tak možná i stalo nebýt Kubovy velké opory - paní učitelky Krejčí, která v průběhu jedné přestávky „zničila“ to, o co jsme se snažili od září. Nakonec jsem před akcí usoudil, že nemá cenu dál bojovat, a tak jsem se zúčastnil aspoň jako pomocník v zákulisí. Po Ježíškovi jsem opět přestoupil na druhou stranu barikády. Žádná akce, kterou bychom mohli sabotovat, nebyla v dohlednu. Takže cílem našeho útoku se stala nástěnka. U nástěnky po vyučování nikdo nechodil, protože už skoro všichni žáci byli doma, a tak jsme mohli začít s úpravou. Některé nápisy jsme obrátili, některé přehnuli, až vypadala přesně podle našich představ. Nakonec jsem však opět přestoupil na stranu společnosti, a tak jsem se účastnil i na opravě námi poškozené nástěnky a i na akci Den dětí. V 7. třídě a na začátku 8. třídy se to všechno opakovalo znovu a znovu, až jsem v 8. třídě zjistil, že Kubu už nic nezastaví a že díky němu společnost překoná všechny útoky a že nemá cenu s ním dál válčit. Začal jsem tedy se společností pracovat na plný úvazek. A teď jsem rád, že se mohu účastnit přípravy všech akci.
„SPOLUPRÁCI MEZI ŠKOLOU A SPOLKEM BYCH RÁD ZACHOVAL,“ ŘÍKÁ J. GLOZA Běžně se na tomto místě dozvídáte, co za výstavu vás čeká v šumperském Vlastivědném muzeu. Kvůli pracovní vytíženosti naší spoluredaktorky Martiny Buchtové pro vás zařazujeme speciální rozhovor s Jakubem Glozou, ve kterém rozebereme velkou změnu v J&G společnosti…tedy ve spolku Jokes&Games. 1) Co všechno se změní v J&G společnosti? Tak změny ve společnosti již byly zahájeny. Změnili jsme název, v důsledku toho i logo. Poté bude v brzké době změněno sídlo a zaštiťující organizace. Webové stránky a naši maskoti již změnou prošli. 2) Jaký tedy je nový název pro J&G společnost? Název jsme měnit nechtěli, ale bohužel jsme se tomu nevyhnuli. No, a jelikož jsme chtěli zachovat aspoň z části předchozí sedmiletou práci, rozhodli jsme se název nezměnit úplně, ale pouze odkrýt zkratku. Proto již od 10. května neseme název: SPOLEK JOKES&GAMES. 3) Musím uznat, že nové logo spolku je, jak se mohli všichni přesvědčit, na dveřích školya je na profesionální úrovni. Dělal jsi ho ty sám, nebo jsi „zapřáhnul“ do práce i nějakého odborníka? Jelikož jsme nechtěli logo, které by se za půl roku zase změnilo, ale které by bylo stálé a neměnné, oslovil jsem několik grafiků napříč celou republikou. Po několika měsících jsme nakonec vybrali logo moderní, hravé a pro nás charakteristické - rozesmáté puzzle. 4) Zmiňoval jsi změnu sídla spolku. Kdo spolku od příštího školního roku poskytne střechu nad hlavou a budou se stále odehrávat některé akce na „Jedničce“? Musím říci, že mi v mé hlavě vznikaly různé nápady, až jsem zkusil oslovit SVČ Doris. Jelikož se s paní ředitelkou znám a ona už zná mě, našli jsme společnou řeč, a tak právě SVČ Doris bude tou organizací, která si nás během dalších let „vezme na triko“. A co se týče Jedničky, ta mi přirostla během těch několika let k srdci, takže bych spolupráci mezi školou a spolkem rád zachoval. Zda se to povede, ukáže až čas. —Jan Šefl
***Celý rozhovor se zakladatelem spolku Jakubem Glozou najdete na našem portále SMICHOVINY.CZ STRANA 4
ŠUMPERSKÉ PERLIČKY
VÍCE ŠUMPERSKÝCH PERLIČEK NA SMICHOVINY.DE.VU
- SLAVNOSTNÍ MĚSTA ŠUMPERKA PŘIPOMENOU VÝZNAMNOU UDÁLOST První červnový víkend se město Šumperk opět přenese do středověku a připomene si výročí uskutečnění nejvýznamnější události v dějinách města - tj. Šumperský sněm z r. 1490 - a to u příležitosti Slavností města Šumperka, které se uskuteční v sobotu 6. června 2015 od 10:00 hodin, kdy se vydá do parku Sady 1. máje ranní průvod. Celý park bude rozdělen do čtyř scén. Na první scéně bude probíhat tradiční historický program, v němž nebudou chybět místní skupiny Barbaři a Páni z Bludova. Druhá scéna v letním divadle Vily Doris nabídne návštěvníkům především taneční, hudební a divadelní vystoupení. Na třetí scéně pak všichni zájemci najdou jarmark s ručními řemesly a občerstvením. Nebude také chybět rytířské tábořiště, stany a přístřešky bojovníků, zbraně a zbroje na stojanech, které si budou moci návštěvníci vyzkoušet. Slavnosti také kromě zbraní a zbroje na stojanech, které si budou moci všichni zájemci vyzkoušet, nabídnou i novinku. Bude se skládat z ukázky husitských obrněných vozů, rytířského fotokoutku či z historického kolotoče. Poslední scéna bude patřit hlavně dětem, které se budou moci těšit na různé atrakce včetně projížďky na koních nebo malování na obličej. Celý den pak vyvrcholí již známým průvodem s rytíři, bubeníky a ostatními. Průvod projde tradičně městem do parku. Tam po slavnostní ceremonii rozzáří oblohu ohňostroj a program bude ukončen koncertem historické kapely. Napsal Jakub Gloza, foto a zdroj město Šumperk
- NA ŠVAGROVĚ VYSTAVUJE KRESBY O KARLU ČAPKOVI MALÍŘ PETR VÁLEK Víš, čí kresby doprovázejí snad každou akci SVČ Doris? Není to nikdo jiný než místní malíř - Petr Válek. Kromě kreseb pro náš spolek a pro město Šumperk toho už nakreslil o mnoho víc. Mezi jeho kresby patří také obrázky, jež zpodobňují Karla Čapka. A právě tyto obrazy a ilustrace můžeš vidět na výstavě, která se koná ve spolupráci s Městskou knihovnou v Šumperku v infocentru na SEV Švagrově. Nemusíš s návštěvou spěchat, protože výstava potrvá až do posledního školního dne – 30. června. Výstava je otevřena každý všední den od 9:00 do 15:00. Napsal Jan Šefl, zdroj SVČ Doris
- DĚTI POBAVÍ A ROZESMĚJE JIŽ BRZY BAMBIFEST Jsme na jedné lodi! – tak právě toto heslo letos spojilo několik organizací a spolků, jež pracují pro děti a které se v pátek 22. a v sobotu 23. května budou prezentovat na šumperském Bambifestu. Ten je následovníkem celorepublikové akce Bambiriáda, která se až do minulého roku pravidelně pořádala. Letos se ji však rozhodla Česká rada dětí a mládeže – její pořadatel definitivně ukončit a v dalších letech už s touto akcí nepočítat. To se však nezamlouvalo několika stem lidem, dobrovolníkům a představitelům různých organizací pracující s dětmi. I proto se rozhodlo několik městských organizátorů, kteří na pohřbenou Bambiriádu vždy dohlédali ve svém městě, uspořádat obdobnou akci, tentokrát však bez záštity ČRDM. Tu jednotně nazvali BAMBIFEST, který se uskuteční kromě známých měst jako Blansko, Český těšín či Ostrava i v Šumperku – v parku Bohuslava Martinů u Kauflandu. Nejen děti ze Šumperka, ale i z celého šumperského okresu se mohou těšit na spoustu stanovišť, jež budou až do okraje naplněny zábavou a legrací a které budou prezentovat jednotlivé spolky a organizace pracující s dětmi. A nejen to! Organizátoři slibují také oblíbenou Bambidílnu či Bleší trh. Pro odpočinek pak nabídnou na pódiu rozhovory se zástupci prezentujících se organizací či pódiová vystoupení. V sobotní podvečer se pak představí na pódiu folklorní soubor Malá Nysa z polské Nysy a Centrum voĺného času Spektrum Prievidza pod mottem – Jsou s námi také na jedné lodi, poté bude následovat ohnivá show. Dětem, rodičům a všem ostatním zvědavcům bude Bambifest otevřen v pátek od 9 hodin ráno až do 18.00. V sobotu pak od devíti od rána, do pěti odpoledních. Napsal Jakub Gloza STRANA 5
NAŠE TÉMA
NAPSALA REDAKCE FOTO MARTINA BUCHTOVÁ
KAMERA, KLAPKA, AKCE: REDAKCE SMÍCHOVIN V OSTRAVSKÉM STUDIU ČESKÉ TELEVIZE Každým dnem tyto kulisy a studia vidíme na svých obrazovkách a přitom je neznáme. Jak to v televizi vypadá, když zhasnou světla a vypnou se kamery? A kdo všechno je potřeba k tomu, abychom mohli vidět obraz v televizi? To vše nám poodhalila návštěva ostravského studia, kam se naše redakce v jeden květnový den vydala...
REDAKCE SMÍCHOVIN NA POHOVCE VE STUDIU DOBRÉHO RÁNA
A aby naše reportáž z tohoto velmi vydařeného výletu byla ještě zajímavější, rozhodli jsme se, že si v popisování tohoto náročného dne budeme předávat psací štafetu. Tak se držte, začínáme :) CESTOVAT S KUBOU Začnu tím, že poznamenám, že akci neorganizovala škola, ale zařídil ji sám Jakub Gloza. Umí se „chytit“ nabídky, která jej zaujme, a akci pak „dovést do úspěšného konce“. Vyhledal spojení (Honza dokonce všechna zpáteční a díky němu jsme se vrátili docela brzy domů), vytiskne mapku, abychom nebloudili, a vytvořil pozvánku pro „své ovečky“. Ty cestou odměnil malým dárkem (vlastně hned dvěma „plackami“ s logem časopisu a svého spolku). Hlavně nebrat si s sebou žádnou činnost! Potřebovala bych opravit prověrky žáků, ale znám Kubu a Honzu a vím, že bych na práci v klidu neměla čas. Kuba se vyloženě těšil, že si společně popovídáme, když ve škole na to není čas. Vyhledal kupé, abychom mohli cestovat skutečně pospolu. Cesta rychle ubíhala, hodně jsme se nasmáli, povyprávěli jsme si různé historky. Ani jsme se nenadáli a byli jsme na místě určení. Díky tomu, že paní zástupkyně Macečková v Ostravě studovala, vymyslela rychlé spojení a nejkratší cestu k budově ostravského televizního studia. Na místo jsme dorazili právě včas, nečekali na nás a další – velmi zajímavá část dne - následovala. A o tom už někdo další, předávám štafetu. (krz)
V ČESKÉ TELEVIZI
Budovu České televize jsme v Ostravě našli snadno, možná proto, že už několik desítek let sídlí na stejném místě. U vchodu nás uvítala usměvavá paní průvodkyně, která nás měla celou exkurzí provázet. Kromě naší redakce se však této velmi zajímavé exkurze účastnili malí třeťáčci, kteří měli na paní průvodkyni velmi zajímavé a úsměvné dotazy. „A kde se natáčí Střepiny? A potkáme tu i Karla Voříška?“ ozývalo se z davu malých školáků. První zastávkou naší exkurze bylo studio, v němž se natáčí Události v regionu. Tam nám byl promítnut krátký film o České televizi a poté jsme si mohli nejen sednout na moderátorskou židli, ale také vyzkoušet si čtecí zařízení, či se přenést díky zelenému pozadí do jedné ze známých pohádek. Jako završení STRANA 6
NAPSALA REDAKCE FOTO MARTINA BUCHTOVÁ
NAŠE TÉMA
jsme se mohli všichni za moderátorským pultem či u kamery vyfotografovat. Když už se všichni vyfotili ke své spokojenosti, zavedla nás paní průvodkyně do druhého studia, v němž se často točí pohádky nebo různé pořady. Momentálně se v něm nacházely kulisy z ranního vysílání Dobrého rána. Všechny nás překvapilo, že studio Dobrého rána zabírá sotva půlku místnosti. Paní nám povyprávěla, jak to celé při vysílání funguje, dále také upozornila na to, že nad námi u stropu viselo 50 světel, jež vytváří buď ranní, nebo třeba večerní atmosféru. Poté jsme se už mohli usadit na sedačku, kde obvykle sedí moderátoři a hosté při Dobrém ránu, a vyfotit se. Dále jsme se vydali do druhého patra. Tam na nás čekala prohlídka střižen a prostorů, kde sídlí režisér. Musím říct, že tolik tlačítek různých tvarů a barev, kolik měl na pultu režisér nebo zvukaři, jsem ještě nikde neviděl a upřímně je obdivuji, že se v nich dokážou vyznat. Paní učitelku Krejčí v celé místnosti plné obrazovek a tlačítek však nejvíce zaujala kamera, jež ležela opodál. O té jsme se dozvěděli, že to je kamera, kterou nosí kameraman při natáčení reportáže na rameni. A že váží kolem 15 kilo. Prohlídku jsme zakončili v malé místnosti, kde nám byl promítnut krátký film o tom, jak se stříhá záznam a jak to měli stříhači ještě za doby, kdy se točilo na kazety, těžké. (jg)
MUSELI JSME SE OBČERSTVIT
Po ukončení prohlídky studia jsme se ještě vyfotili u auta České televize. Teď jsme museli vyřešit otázku, kam půjdeme na oběd. Naštěstí nás doprovázela bývalá studentka ostravské univerzity, která nás zavedla na místo, kam chodívala jako studentka na oběd. Po vydatném obědě jsme se vydali na trolejbusovou zastávku. V trolejbuse jsme my, nezkušení, měli co dělat, abychom se udrželi na nohou. Dojeli jsme na vlakové nádraží. Tam jsme zjistili, že máme ještě asi 30 minut do příjezdu vlaku. Abychom se nenudili, navštívili jsme knihkupectví. Tam jsme vybrali nějaká DVD, kterými bychom si mohli zpestřit výuku, a Nela si koupila další dvě knížky do své sbírky. Po nákupu jsme šli na nástupiště, kde jsme se zděsili při pohledu na dav hokejových fanoušků čekajících na vlak do Prahy na další zápas. Nakonec však naštěstí nastoupili do jiného vlaku než my. A chvíli po odjezdu fanoušků konečně dorazil i ten náš, který byl oproti vlaku, kterým jsme jeli do Ostravy, moderní, a proto Kuba nemohl uvěřit, že jsme opravdu ve vagonu 2. třídy. (jš) Při cestě nazpět jsme se hodně nasmáli, a nejen to, dokonce jsme uslyšeli i zajímavou nabídku, ze které vznikaly ostatní vtípky. Když jsem se uvelebila na sedadle, okamžitě jsem si vytáhla své nové „úlovky“ - KNIHY. Avšak díky ostatním redaktorům jsem nebyla schopná přečíst více jak dvě stránky. Pokaždé, když jsem si dovolila otevřít knihu, se na mě Kuba škaredě zamračil, a proto jsem většinou raději knihu schovala. Bohužel chvílemi touha po čtení byla tak silná, že jsem neodolala, a knížku vytáhla a snažila se nevšímat „vraždícího“ obličeje Kuby. Stejně jsem neměla to štěstí, že bych si v poklidu četla. Skoro každou chvíli jsem se musela smát s ostatními. Nakonec jsem knihu stejně odložila, protože náš „šéfredaktor“ vyhlásil poradu. Rozdělili jsme si práci a pak nezbývalo nic jiného než si sdělit zážitky z české televize a užít si zbytek cesty. (nk) PS: Děkuji všem, že jsem tento den mohla strávit s Vámi, bez starostí a naplno si ho užít. (nk)
STRANA 7
ZE ZTRACENÉHO DENÍKU WILLIAMY SHEAKESPEAROVÉ
NAPSALA NELA KÁRSKÁ VÍCE PŘÍBĚHŮ NA SMICHOVINY.DE.VU
Když máte strach… „Silvie, pohni si! Ujede nám autobus,“ volala na mě má nejlepší kamarádka, která už netrpělivě přešlapovala u vchodových dveří. „Vždyť už jdu,“ zavolám nazpět a ještě si dám řasenku na oči. Do tašky jsem si zabalila ještě svou nejoblíbenější knihu a pak sjem seběhla schody. „To jako vážně?“ zvedla obočí Karolína. Dívala se přímo na mou zaplněnou tašku. Místo odpovědi jsem přikývla a nasadila si černé baleríny, napřáhla jsem ruku ke klice. Karolína mě ale zastavila. „Vyndej tu knížku!“ řekla nesmlouvavě. „Proč? Může se hodit, “ nechápavě jsem se na ni podívala. „Jdeme na párty a ty si bereš knížku?“ udělala znechucený obličej. „Měly bychom jít. Za chvíli nám jede ten autobus,“ otevřu vchodové dveře a Karolína protočí očima. „Fajn. Proč bych se měla otravovat, to Izabela na tebe bude naštvaná,“ řekne lhostejně a odejde. Super, tohle mi ještě chybělo. Narychlo jsem vytáhla knížku a nechala ji doma. Karolína se vítězně usmála a kráčela na autobusovou zastávku. Když přijel autobus, sedla jsem si hned na první volné místo u okna. Karolína se posadila vedle mě a nasadila si sluchátka. Skvělé, takže já nemůžu mít knížku, ale ona sluchátka mít může. Už mi začíná vadit, jak já mám od ní plno věcí zakázaných a ona si může dělat, co chce. Hlasitě jsem vydechla a celou cestu autobusem jsem se dívala ven z okna. Když jsme dojely na určené místo, muselyjsme dojít k Izabelině domu. Už z dálky jsme slyšeli hudbu. Zvonit nemělo smysl, stejně by to nebylo slyšet. Vešly jsme mezi bavící se dav a hledaly tu nejdůležitější osobu dnešního dne - Izabelu. Izabela stála na stole a tancovala velmi podivný tanec. Otočila jsem se na Karolínu, ale ta byla fuč. Nezbývá nic jiného, než ji jít najít. Izabelin dům byl naneštěstí velký, a tak jsem měla pocit, že svou kamarádku ani nenajdu. Našla jsem ji asi po hodině, jak se směje s nějakým klukem. „Silvie, kde jsi byla? Celou dobu jsem tě hledala,“ zasmála se lehce přiopile: „Jo, to určitě,“ zabrblala jsem si pro sebe naštvaně. Karolína se otočila k cizímu klukovi a pak kamsi zamířili. To jako vážně? Tak ona mě přemluví, abych s ní jela do tohohle zapadákova a ona mě tu nechá. Normálně bych se uklidila někam do rohu s knihou, ale jelikož mě při odjezdu přemluvila, ať si ji neberu, nemám co dělat. Popřála jsem Isabele a vydala se pěšky domů. Karolína si zřejmě všimla, že odcházím, a tak za mnou zpomaleně běžela. Naštvaně jsem se otočila a dělala, že o ní nevím. „No tak, Silvie! Počkej!“ křičela za mnou. Na chvíli jsem zaváhala a zastavila se. Pak jsem se otočila a uviděla, jak se snaží běžet. Doběhla mě. „Kam si myslíš, že jdeš?“ vyštěkla na mě. „Domů,“ odpověděla jsem naštvaně a znovu se rozešla cestou domů. „Jdu s tebou,“ vydechla a protočila očima. „Jdi se bavit,“ odsekla jsem. Karolína se se mnou snažila udržet krok. „Co tě pořád žere?“ zvedla obočí. „Nic,“ zalhala jsem. Pokrčila rameny, když v tom jsem před sebou uviděla hada. Nevím, co to bylo zač, ale vykřikla jsem. Nebyla jsem jediná, kdo se lekl. Ten had měl asi z nás větší strach než mi z něj, a jakmile jsem se otočila, abych se na něj znovu podívala, byl fuč. Hlasitě jsem vydechla a mířila dál. Právě jsem procházela kolem hřbitova. Díky tomu, že se po vesnici rozplynula noc, působil hřbitov děsivěji než za denního světla. „To je strašidelný,“ zašeptala jsem. „Proč šeptáš? “řekla záhadně. „Mám k tomu místu úctu,“ řekla jsem neklidně, ale stále tichým hlasem. „Huu, tady má někdo strach,“ směje se Karolína. Protočím očima. Nevím, co se to děje, ale keř, který stál blízko nás, začal šíleně šustit. Normálně bych řekla, že to je díky větru, ale žádný nefoukal. Strnula jsem a tentokrát Karolína také zpozorněla. „Co to je?“ chytla jsem ji za předloktí. „Já … já nevím,“ pokrčila rameny. Keř stále šustil a začínalo to nabírat na intenzitě. Já už jsem se začínala bát. Keř byl naproti nám a já kolem něj nechtěla projít. „Co když tam něco je?“ zeptala jsem se a zarývala jí nehty do kůže. „Myslíš, že je to duch?“ zasmála se. Neodpověděla jsem. „Je ti dvanáct? “řekla znuděně. „NE!“ vydechla jsem. Trochu jsem uvolnila stisk, ale stále jsem se ji nepouštěla. Keř se najednou zastavil. Už nevydával žádný zvuk. Hlasitě jsem vydechla a na pár sekund zavřela oči. Když jsem je znovu otevřela, tak jsem vykřikla. Z keře vyběhl zajíc a zděšeně si nás prohlížel. Karolína se začala smát jak praštěná a já ji pustila. „Tady máš toho svého ducha,“ smála se a rukou mávla směrem, kde před chvílí stál vyděšený zajíc. Pevně jsem stiskla oči a vybuchla smíchy s Karolínou. Nakonec jsme společně došly domů a smály se celou cestu. Naše neplánovaná hádka byla zapomenuta. STRANA 8
NAPSALA REDAKCE FOTO MARTINA BUCHTOVÁ
PTÁKOVINA
CO CHCE ZATAJIT GENERÁLNÍ ŘEDITEL NOVÝM NÁZVEM? MY TO VÍME! 10. května zmizela J&G Společnost z povrchu zemského, nahradil ji spolek Jokes&Games. Generální ředitel Jakub Gloza již dříve prohlásil, že změna je způsobena špatnou volbou názvu před sedmi lety. Proč však tak náhle, bez ohlášení a promýšlení? „Vůbec jsem o tom nevěděl, jednou prostě přišel do „kanclu“ a strhnul z ní cedulku, že odteď jsme spolek Jokes&Games,“ sdělil nám svůj zážitek Kubův spolupracovník Honza Šefl. Vypadá to jako souhra několika náhod, nejdříve obrovské puzzle, o kterých prý nikdo ze spolku neměl ani tušení, poté změna názvu a nakonec obdržela „padáka“ hlavní účetní spolku Martina Buchtová. „Ve společnosti se operovalo s velkými částkami, na povrchu to vypadalo, že hospodaří pouze s 10.000 od města, v nitru spolku však padaly účty za několik milionů, ke kterým společnost přišla koupí několika akcií celosvětových firem,“ svěřila se s tajemstvím spolku Martina Buchtová, jež prý dostala vyhazov neoprávněně! Jakub Gloza však vidí tuto situaci trochu jinak. „Martina odešla na dohodu, a to kvůli neshodám s ostatními zaměstnanci, kteří si stěžovali na hlasité cvakání její kalkulačky. Martina byla několikrát upozorněna mnou, aby si ji podložila vyztuženou podložkou, která cvakání tlumí, ona však moji prosbu neuposlechla, ba když jsem za ní přišel po třetí, zapnula si dokonce i zvukové pípání, které tato profesionální účetní kalkulačka umožňuje!“ Tento spor mezi hlavní účetní a generálním ředitelem, jež vyvrcholil vyhazovem, má však ještě dohru. Martina totiž týden na to, kdy byla oficiálně propuštěna, povolala na společnost, dnešní spolek hygienický ústav, který během několika minut, kdy celé zázemí prohledával, našel obří pavouky schované mezi ježíškovským kostýmem a parukou či plesnivá vajíčka, která tu prý zůstala z chlebíčků, jež se rozdávaly na bujarých listopadových oslavách J&G Společnosti. „A to byl teprve začátek! Měli jste vidět jejich špinavé a několik týdnů nečištěné toalety nebo míčky obalené prachem, kterými se prý děti strefují do příšerek,“ nechal se slyšet hlavní inspektor hygienického ústavu. A tak „továrna na zábavu“, jak se J&G Společnosti několik let přezdívalo, byla hygienou uzavřena do doby, než bude vše uvedeno do provozuschopného stavu. To však netrvalo ani den. Proslýchá se, že na uklízení prostorů, které jsou ve vlastnictví Společnosti, stačily generálnímu řediteli pouhé dvě vyučovací hodiny. Když byl provoz společnosti, která produkuje zábavu pro děti, znovu hygienou spuštěn, byla ostuda společnosti tak velká (zapříčinila se o to především bývalá účetní, která status o uzavření společnosti hygienou sdílela na svém facebookovém a twitterovém profilu. – pozn. red.), že se Jakub Gloza uchýlil k velmi zoufalému řešení. A to společnost přejmenovat na spolek Jokes&Games. „Říkal jsem Kubovi, když strhnul cedulku na šatně, aby dal spolku úplně nový název, který by byl nespojitelný s naší trpkou minulostí. Kuba však trval na svém,“ líčí dějství dnů, jež následovaly po skandálu s hygienou. Proslýchá se také, že Kuba na název Rozesmátá ještěrka nechtěl přistoupit také z toho důvodu, že by další roky nenesl spolek jeho monogram, což bylo pro naše narcistního šéfa nepředstavitelné. Zda spolek Jokes&Games bude nespojitelný, jak Kuba všem tvrdí, s minulostí jeho firmy, ukáže první akce, na které se s novým názvem představí. A pro děti máme vzkaz: „ Příšerky strefujte jenom ve zdravotnických rukavicích!“ Tento článek je vymyšlený a nezakládá se na faktech ani proběhlých událostech. Děkujeme.
STRANA 9
KDO SE BAVÍ, NEZLOBÍ!
STRANA 10
ZPRACOVAL
JAN ŠEFL
PŘÍŠTÍ ČÍSLO VYCHÁZÍ 23. DUBNA 2015
FOTOGALERIE: DEN ZEMĚ 2015 BYL PLNÝ (NEJEN) MEDU Oslavy Dnu země se slavili tradičně v parku u Vily Doris a to díky pracovníkům SEV Doris, kteří se rozhodli letošní Den země navodit do atmosféry včel, medu a včelařů. V tomto podtextu bylo připraveno 30 stanovišť na kterých se děti vyblbli a nejen díky nim u dětí vyvolala celá akce úspěch a nadšení...
VÍCE FOTEK Z AKCE NA PORTÁLE SMICHOVINY.DE.VU časopis SMÍCHoviny—magazín spolku Jokes&Games Grafické zpracování, obálka: Jakub Gloza, korektura: Mgr. Zdeňka Krejčí, svazek 28., 28. vydání, počet výtisků – 50, redakce: Jakub Gloza, Jan Šefl, Nela Kárská, Martina Buchtová, Mgr. Zdeňka STRANA 11 Krejčí, tisk Grafotyp Šumperk, vydáno za podpory tiskárny Grafotyp a města Šumperka. Vydal spolek Jokes&Games dne 21. 5. 2015, distribuce – 22. 5. 2015.
