Recyklace solárních panelů. Domy postavené z odpadu. Magnetofon Sonet duo. Víme, co s nimi jednou uděláme? Představujeme vize Mika Reynoldse

M A G A Z Í N A S EKO L

přílohy E c o b a t a   e k o l a mp

2/2010

Recyklace solárních panelů Víme, co s nimi jednou uděláme?

Domy postavené z odpadu Představujeme vize Mika Reynoldse

Magnetofon Sonet duo Legenda českého bigbítu

Si

Křemík (lat. Silicium) je polokovový prvek. Poprvé ho identifikoval roku 1787 Antoine Lavoisier jakožto složku pazourku a jiných křemíkatých hornin. V čisté podobě se v přírodě nevyskytuje, setkáváme se jen s jeho sloučeninami. Po kyslíku je druhým nejvíce zastoupeným prvkem v zemské kůře (26–28 %). Světová roční produkce křemíku přesahuje 5 milionů tun, k největším producentům se řadí Rusko a Čína. Křemík patří mezi biogenní prvky, v těle dospělého člověka je ho přibližně 1 gram, a to především v kostech, chrupavkách a zubní sklovině. Mineralogicky je nejvýznamnějším zástupcem křemen, chemicky oxid křemičitý SiO2. Křemík s příměsí jiného prvku funguje jako polovodič a tvoří základ součástek, jako jsou diody, tranzistory či fotovoltaické články. Rovněž slouží jako surovina pro výrobu skla a významná součást keramických a stavebních materiálů. Křemík použitý v elektrozařízeních lze velmi dobře recyklovat. Například v České republice je ve vysloužilých mobilních telefonech skryto přibližně 105 tun této látky, termická recyklace čeká v dohledné době také na velké množství vysloužilých fotovoltaických článků. Vytěžit lze až 85 % křemíkových desek, a tím snížit spotřebu energie na výrobu nových panelů až o 70 %.

EDITORIAL

OBSAH

Milí čtenáři, mám radost. A důvodů je hned několik. Předně časopis Zpětný odběr zvítězil v soutěži firemních publikací Zlatý středník. Je to jedna z nejpříjemnějších forem ocenění za hodiny práce strávené nad tvorbou časopisu a hlavně důkaz, že se líbí nejen čtenářům, ale i odborné porotě, a tím pádem, že jeho vydávání má smysl. Úspěchy sklízí i Muzeum spotřebičů, termíny pro uskutečnění výstavy v letošním roce byly zaplněny velmi rychle a v následujícím roce jich volných zbývá už jen několik. Mám radost, že ohlasy na Muzeum jsou tak příznivé. Zamysleli jste se někdy nad tím, jak skutečně pomáháme životnímu prostředí, když odevzdáme vysloužilý elektrospotřebič k recyklaci? Jako první kolektivní systém v Evropě jsme vypočítali, kolik sběrná místa zapojená do našeho systému ušetřila elektrické energie, ropy, vody či primárních surovin, o kolik snížila produkci skleníkových plynů nebo nebezpečného odpadu. Přečtěte si více na str. 16–17 a uvidíte, že výsledek potěší i Vás. Radost mi udělaly i krajské úřady. S obrovským elánem se pustily do vzájemné soutěže ve sběru nepotřebných mobilních telefonů v rámci projektu Věnuj mobil. Soutěž právě probíhá a jsem zvědavá, který kraj v ní zvítězí. I když to už je předem jasné – vítězem totiž bude každý, kdo nějaký přístroj odevzdá, protože renovované mobilní telefony budou dále sloužit dětem z dětských domovů. Čeká nás stěhování, sídlo v Dobrušské ulici už nám je delší dobu těsné, a tak s radostí přesídlíme o kousek na jih do Modřan, kde budeme mít více prostoru pro svou práci. Osobně se raduji, že konečně přichází léto. Snad bude důvod k radosti i po volbách, ale to už záleží na nás. Mějte se krásně a radujte se i z maličkostí. S pozdravem

8 8

Téma: Recyklace



Téma: slunečních kolektorů

xxx

Využívání solární energie u nás v masovějším Zrekapitulujeme-li si působení ASEKOLu měřítku začalo teprve nedávno, proto od jeho založení až po současnost, problém recyklace vysloužilých panelů zatím zjistíme, jak velký kussolárních cesty jsme příliš řešit nemusíme. to však přijde. ve zpětném odběru Jednou elektrozařízení urazili.

18 12

A SEKOL info: Z pohledu obce: Mobily míří Inspirace z jižních Čech do dětských domovů

Malebné město Písek se vedle nejstaršího Všichni, jimž se v šuplících válí nepotřebné českého mostu může pochlubit také mobilní přístroje, je mohou v rámci projektu příkladným přístupem k třídění a recyklaci Věnuj mobil zdarma odeslat do ASEKOLU. odpadu.

14 26

Pro Proškoly: školy: Ideální

elektrospotřebič Z povídek vznikla knížka

Děti, žáci knihy a studenti mateřských,byli základních V Domě Kanzelsberger vyhlášeni a středních škol zapojili svouo nejlepší fantazii a vytvořili vítězové literární soutěže

kresby a 3D modely těch nejlepších elektropovídku či fejeton na téma třídění spotřebičů, jaké siv domácnostech. jen lze představit. elektrozařízení

22

Příloha PřílohaEcobat Ecobat Představujeme dvě Ecobat rozdílnépředstavuje technologie reKolektivní systém cyklace přenosných baterií. S ředitelem divize své aktivity a upozorňuje na pár recyklace v Kovohutích Příbram Ing. Zdeňkem podstatných skutečností, o nichž jste Kunickým si povídáme o chystaném projektu nejspíše nevěděli. recyklace zinkových baterií.

24

Příloha Příloha Ekolamp Ekolamp

Ohlížíme se sedíky za minulým rokem, Dočkáme navrhované novelezamýšlíme zákona se nad novelou zákona o odpadechsystému o odpadech konečně transparentního a s jednatelem společnosti sběru odpadu, nad nímž budouAlexandrem mít výrobci

Eva Zvěřinová

Hanouskem hovoříme o rozšíření sběrné dohled? sítě.

Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 2/10 vyšlo 31. 5. 2010 v Praze, vychází 3× ročně, evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL, s. r. o., IČ: 27373231, Dobrušská 1, 147 00 Praha 4, Šéfredaktorka: RNDr. Eva Zvěřinová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Zvěřinová, Hana Ansorgová, Náměty a dotazy: [email protected], tel.: 261 303 251, 261 303 254, Produkce a výroba: Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, 171 00 Praha 7, www.bpublishing.cz. Údaje jsou platné ke dni uzávěrky. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.

ZPRÁVY / NOVINKY

Čeští prodejci odebírají elektroodpad vzorně Průzkum Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) zaměřený na to, zda a jak prodejci elektra zpětně odebírají vysloužilé elektrospotřebiče, dopadl nad očekávání dobře. Obstálo 99 % prodejců, více než tři pětiny z nich přitom nabídly nadstandardní servis. V  rámci průzkumu, který byl financován z  grantu uděleného Fondem ASEKOL, navštívili letos v  březnu terénní pracovníci SOS, tzv. komisaři monitoringu, přesně 133 prodejen s elektrospotřebiči po celé ČR, aby zjistili, jak prodejci plní své zákonné povinnosti. Podle zákona o  odpadech totiž musejí od spotřebitele odebrat vysloužilé elektrozařízení v případě, že zákazník v prodejně zakoupí spotřebič stejného typu. Alternativně mohou zákazníka odkázat na nejbližší sběrný dvůr. „Výsledky průzkumu pro nás byly překvapivé. Zákon dodržuje 99,1 % prodejců. Přes 60 % respondentů bylo ochotno od našich terénních pracovníků převzít spotřebič k recyklaci bez jakýchkoliv podmínek, třetina souhlasila s  odběrem formou „kus za kus“ a jenom 4,5 % prodejců zákazníka poslalo na  nejbližší sběrný dvůr. Zpětný odběr elektrospotřebičů funguje dobře a  dává možnost spotřebitelům uplatnit zákonem dané právo na  ekologickou recyklaci elektroodpadu,“ shrnuje výsledky průzkumu Světlana Rysková ze Sdružení obrany spotřebitelů. Průzkum ukázal, že prodejny nemají se zpětným odběrem žádné vážnější problémy, nejčastěji uváděnou stížností byl nedostatek letáků a  propagačních materiálů. Na  druhém místě pak byl nedostatek místa pro skladování odebraných spotřebičů. Z  hlediska možnosti uplatnění práva spotřebitele na  zpětný odběr starších elektrospotřebičů lze konstatovat, že zákazníci smluvních prodejen ASEKOL mají možnost bezproblémového zpětného odběru v 94,7 % případů, ve  4,5 % případů pak dostanou informaci o  nejbližším jiném místě odběru. Takový výsledek lze z hlediska možnosti spotřebitelů realizovat své právo na  zpětný odběr hodnotit jako velmi dobrý. První část monitoringu probíhala anonymní formou podobnou mystery shoppingu, kdy komisař navštívil prodejnu jako běžný zákazník a dotázal se, zda může v prodejně odevzdat starší elektrospotřebič, případně za jakých podmínek. Pokud prodejna elektrospotřebič nebyla ochotna odebrat, dotazoval se, zda je možný odběr kus za kus, tedy při nákupu nového. Pokud ani takový odběr prodejna nenabídla, měl komisař zjistit, zda mu prodejna dokáže podat informaci o  nejbližším místě zpětného odběru. Ve  druhé fázi monitoringu se komisař představil, prokázal se pověřením a zjišťoval, zda mají prodejny se zpětným odběrem problémy, případně jaké.

4

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2010

Fond ASEKOL podpořil 31 projektů Třetí ročník grantového řízení Fondu ASEKOL opět podpoří veřejně

prospěšné projekty zaměřené na zlepšení efektivity sběru elektroodpadu. Celkem 31 subjektů obdrží pomoc ve výši více než 2 200 000 korun. Finančně podpořené projekty Název projektu

Žadatel

Stanovení environmentálních efektů činnosti společnosti ASEKOL na vybraných druzích elektrozařízení metodou LCA

Ing. Marie Tichá, MT KONZULT

Rekonstrukce kontejnerových stání na separovaný odpad

Statutární město Plzeň – Městský obvod Plzeň 1

Zabezpečení místa zpětného odběru EEZ

Město Nové Město na Moravě

Rekonstrukce oplocení pro sběrný dvůr odpadů v Chotěboři – II. Etapa

Technická a lesní správa Chotěboř s.r.o.

Instalace moderního zabezpečovacího kamerového systému na sběrném dvoře Nový Bydžov

Technické služby města Nový Bydžov

Kamerový systém sběrného dvoru

Město Český Těšín

Kamerový systém skládka Brunka Humpolec – zpětný odběr

Technické služby Humpolec

Začlenění monitoringu Sběrového dvoru Městského kamerového dohlížecího systému

Město Benátky nad Jizerou

Kamerový systém sběrného dvora Bystřice nad Pernštejnem

TS města a.s.

Instalace kamerového dohlížecího systému na Sběrném dvoře TSM Kralup nad Vltavou

Technické služby města Kralup nad Vltavou

Sběrný dvůr pod kontrolou

Město Úpice

Sběrový dvůr Chelčického – zastřešení úložného místa na drobné elektrozařízení

Technické služby města Olomouce, a.s.

Instalace kamerového systému na sběrném dvoře Havířská, Havlíčkův Brod Instalace kamerového systému

HBH odpady s.r.o. Obec Petrovice

Pohádková recyklace

Rosa – spol. pro ekologické informace a aktivity, o.p.s.

Odpady – víme co s nimi, zpětný odběr elektrozařízení

Krátce Aktuálně z pracovních skupin WEEE Fora ASEKOL je aktivním členem dvou pracovních skupin organizovaných evropským sdružením kolektivních systémů WEEE Forum. První skupina, kterou vede jednatel ASEKOLu Jan Vrba, se podílí na  přípravě standardů pro zpracování CRT televizí a počítačových monitorů. Druhá se věnuje standardům pro zpracování plochých televizí a počítačových monitorů. Jedním z  cílů připravovaných standardů je nastavení limitních hodnot pro nebezpečné látky v  těchto spotřebičích tak, aby nedocházelo k  poškozování zdraví zaměstnanců ve  zpracovatelských firmách a  ke  znečišťování životního prostředí. Dále v obou pracovních skupinách probíhá diskuse o nastavení vhodných forem kontroly, zda byly v průběhu zpracování odstraněny nebezpečné látky v požadovaném rozsahu. Jednání jsou ztížena rozdílnostmi v  legislativách napříč jednotlivými členskými státy Evropské unie.

E-boxy doplní nádoba na sběr baterií E-boxy, tedy kontejnery sloužící ke sběru drobného elektrozařízení budou v  následujících měsících doplněny o  nádobu na  sběr baterií. Malý kontejner na  baterie se jednoduše nasune na  stávající E-box, bude mít samostatný vhoz a  jeho obsah se bude odvážet ke  zpracování společně při svozu elektrozařízení. E-boxy jsou dodávány zdarma firmám a institucím po vyplnění objednávky umístěné na webu. V současnosti má ASEKOL těchto míst zpětného odběru 2070.

Technické služby Karviná

Zlato v odpadkovém koši

Čmelák – Spol. přátel přírody

Osvětová kampaň „Zpětný odběr elektrozařízení v Chrudimi"

Technické služby Chrudim 2000 spol. s r.o.

Odpadový kalendář – rok 2011

Město Dvůr Králové nad Labem

Informační brožura Zpětný odběr elektrozařízení a náklady s odpady v Žamberku

Město Žamberk

Kolektivní systémy zveřejnily výsledky sběru elektrospotřebičů za rok 2009

ASEKOL

17 186 t

tj. 1,64 kg/obyvatele

Ekolamp

1 053 t

tj. 0,1 kg/obyvatele

Sběrný dvůr Rousovice – projektová dokumentace

Město Mělník

Elektrowin

28 515 t

tj. 2,72 kg/obyvatele

Stabilní místo pro zpětný sběr elektrozařízení – Pod Barevnou

Město Bystřice

REMA

6 327 t

tj. 0,6 kg/obyvatele

Retela

5 042 t

tj. 0,48 kg/obyvatele

Poběžovice – sběrný dvůr

Město Poběžovice

Zřízení místa zpětného odběru ve městě Ralsko – část Kuřívody

Město Ralsko

Žadatelé, kterým bylo nabídnuto nefinanční plnění – E-domek Místo zpětného odběru ve Valašských Kloboukách

Město Valašské Klobouky

Zabezpečení sběrného dvora Chrást

Obec Chrást

E-domek v Růžové

Obec Růžová

Přístřešek na zpětně odebrané elektrospotřebiče

Obec Stráž nad Ohří

Zapůjčení E-domku – varianta A

Město Jílové

E-domek

Město Jablonné v Podještědí

E-domek

Markvartice

Rekonstrukce

Intenzita

Osvěta

Výměna kontejnerů Na Kladně a v Olomouci byly vyměněny stacionární kontejnery. Původní nádoby, které sem byly instalovány v minulých letech v rámci pilotních projektů byly nahrazeny modernějšími, které také obsahují samostatný vhoz pro sběr baterií.

Výzkum

5

ZPRÁVY / NOVINKY

Zpětný odběr opět vyhrál Zlatý středník

Již podruhé za poslední tři roky obsadil časopis Zpětný odběr první místo v prestižní soutěži firemních magazínů Zlatý středník. Soutěž hodnotí a oceňuje firemní periodické a neperiodické publikace určené k reprezentaci společnosti či prezentaci výrobků a služeb vůči zákazníkům, obchodním partnerům nebo zaměstnancům. V  kategorii Nejlepší časopis státní, veřejné a neziskové sféry se za Zpětným odběrem na druhém místě umístil časopis TecniCall vydávaný Českým vysokým učením

technickým v Praze, třetí byl magazín Rescue Report určený záchranářům, hasičům, policistům a  krizovým manažerům. Ocenění převzala na slavnostním večeru v  pražském divadle Archa šéfredaktorka Zpětného odběru Eva Zvěřinová. Časopis vychází třikrát ročně, jeho produkci a výrobu má na starosti firma Boomerang Publishing, s. r. o.

Krátce Dny Země Stejně jako v minulých letech i letos se ASEKOL účastnil akcí organizovaných po celé republice u příležitosti Dnů Země. Ani tentokrát v  menších městech a  obcích nemohly chybět informační stánky s  lektory, prezentačními tiskovinami o  zpětném odběru a recyklaci a jednoduchými hrami pro děti. Ty větší mohly na magnetické tabuli skládat puzzle s námětem životního cyklu výrobku, menší děti zase sestavovaly z  písmen název elektrospotřebiče. Oproti předchozím letům navíc ASEKOL pro města zajistil i účast pojízdného návěsu Světa recyklace.

Elektrošrot Band na turné Elektrošrot Band, kapela, která vznikla, aby podpořila aktivity ASEKOLu, tedy sběr elektrozařízení, se fanouškům představí na letních festivalech. Nejprve vystoupí na  Trnkobraní 20. – 22. 8. 2010 (vystoupení Elektrošrot Bandu proběhne hned první den – 20.  8.), druhým festivalem bude Rock for Churchill (27. – 28. 8. 2010).

Svět recyklace slaví úspěch v českých školách i na náměstích

Interaktivní návěs Svět recyklace letos vyrazil na osvětovou pouť. Navázal tak na turné Šrotonátor přichází 2009, jehož byl součástí. Svět recyklace se od začátku dubna aktivně účastní akcí oslavujících Den Země v různých českých městech. Svou cestu doplňuje návštěvami škol zapojených do Recyklohraní, kde zábavnou formou komunikuje s dětmi. „Pro školy jsme připravili zábavný půlhodinový program. Děti se rozdělí na dvě skupiny a pod dohledem moderátorů mezi sebou soutěží. Týmy například musí vyjmenovat všechny spotřebiče v přívěsu, odpovídají na otázky ohledně recyklace elektrozařízení nebo soutěží v hodu mobilem do speciálního kontejneru. Během půl hodiny se tak nenásilným způsobem dozví vše podstatné o recyklaci elektroodpadu a ještě se dobře pobaví,“ říká Hana Ansorgová, manažerka komunikace ASEKOLu. Reakce žáků i veřejnosti na Svět recyklace je velmi pozitivní, jak dokládají i některé pochvalné dopisy a emaily. ZŠ Klášterec nad Orlicí: „Se vším jsme byli spokojeni. Moderátoři dokázali zaujmout i vhodně ukáznit „machry“, kteří se chtěli předvádět. Mě osobně nejvíce zaujalo vybavení „jako v bytě“ a obrazovky. Byli jsme moc rádi, že tato akce se mohla uskutečnit i v naší malé venkovské škole.“ ZŠ Bronzová: „Ráda bych reagovala na Váš pořad Svět recyklace. Přívěs byl ke škole přistaven včas a bez problémů, moderátoři byli skvělí a z řad žáků i učitelů byly na Svět recyklace jen kladné ohlasy. Jsem přesvědčená, že pro děti měl program velký přínos.“ Svět recyklace letos navštíví 70 měst po celé České republice. Číslo však nemusí být konečné. Pokud si přejete, aby vaše město, nebo škola byla zařazena na cestu tohoto putovního přívěsu, kontaktujte Jitku Šimkovou na e-mailu [email protected].

6

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2010

Zpráva na MŽP Společnost ASEKOL splnila svou zákonnou povinnost a  podala za  výrobce elektrozařízení v  souladu s vyhláškou č. 352/2005 Roční zprávu o plnění povinností zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu za rok 2009.

Sběr tonerů pomáhá mentálně postiženým V  minulém čísle Zpětného odběru jsme vám v  rámci hlavního tématu zaměřeného na  recyklaci tonerů představili také ekologicko-charitativně zaměřený projekt SBÍREJ-TONER.CZ, který organizuje firma OTTO Office CZ s.r.o. a  ASEKOL je jeho partnerem. Všichni, kteří se do projektu zapojí, přispějí nejen k ochraně životního prostředí, ale pomohou i sociálně potřebným, neboť výtěžek projektu poputuje do ústavů mentálně postižených v jednotlivých krajích. Na konci prvního čtvrtletí tohoto roku již činil celkový výnos z akce 144 792 Kč. Pokud máte zájem se do projektu zapojit, více informací naleznete na www.sbirejtoner.cz.

legenda / text: Lucie Kettnerová / FOTO: archiv ASEKOL, Profimedia

Magnetofon Sonet duo ovlivnil český bigbít Vlastnit magnetofon Tesla Sonet duo ANP 210 bylo v 60. letech snem každého bigbíťáka. I když přístroj vážil 12 kg, byl jednoduše přenosný a daly se na něj zaznamenávat jak nahrávky z Radia Luxembourg, tak vlastní skladby. Protože sehnat akordy k písním Beatles či Rolling Stones bylo v té době nemožné, stalo se opětovné poslouchání jedinou možností, jak se skladby naučit. První, i  když ještě velice nedokonalý magnetofon byl představen už v roce 1899 dánským inženýrem Valdemarem Poulsenem. Záznam byl prováděn na  kovový drát, proto se zařízení také říkalo drátofon. Z té doby se dochovalo např. pár slov císaře Františka Josefa I. ze Světové výstavy v roce 1900. Teprve později se nahrávalo na podlouhlý pás feromagnetického materiálu a na speciální magnetofonové pásky. Pro dosažení potřebné kvality záznamu se nejprve používala poměrně vysoká rychlost záznamového materiálu 76,2 cm/sec. S vývojem kvalitnějších materiálů bylo možné používat nižší rychlost posuvu pásku a menší šířku stopy.

mechanismus zastavil pásek okamžitě a  bez prokluzu i při rychlém převíjení. Počítadlo odvinutého pásku umožňovalo snadno najít požadovanou část záznamu. Úroveň zvuku kontroloval elektronkový indikátor (hovorově nazývaný magické nebo zelené oko). Ve své době prostě Sonet duo patřil ke špičce kufříkových magnetofonů vyráběných v  rámci východní Evropy. K magnetofonu Tesla Sonet duo ANP 210 bylo dodáváno následující příslušenství: plátěný ochranný obal na kufřík, olejnička s olejem, kabely pro připojení k rozhlasovému přijímači, jinému magnetofonu či gramofonu a externí dynamický mikrofon.

Technický klenot východního bloku Dnes již legendární kufříkový dvoustopý dvourychlostní cívkový magnetofon Tesla Sonet duo ANP 210 se vyráběl v  letech 1959 až 1965. Označit ho bylo možné za  přenosný, ovšem při hmotnosti 12 kilogramů to nebyla žádná legrace. Přesto úspěšně sloužil při nahrávání koncertů, novinářům při reportážích z terénu i na divokých muzikantských mejdanech. Ovládání funkcí se provádělo tzv. šoupátky, což byl československý patent. Šoupátkový mechanismus nedovoloval zařadit chybnou funkci, velmi spolehlivá byla i  robustní mechanika magnetofonu. Účinný brzdový

Změna k horšímu V  70. letech začaly cívkovým magnetofonům postupně šlapat na paty magnetofony kazetové. V 80. letech většina firem ukončuje výrobu cívkových magnetofonů pro domácí použití a přechází na kazetové přístroje. Hudební

fajnšmekři tuto změnu zpočátku velmi těžce nesli, neboť kazetový záznam měl nižší kvalitu, slyšitelný šum a  největším nedostatkem nové technologie pak byla nemožnost stříhání pásku při zpracování záznamu. Nezapomenutelná éra Sonetu duo však přesto definitivně skončila.

Hlasy rockerů „To byl vynález, kterej byl nezničitelnej. Já sám jsem na něm jezdil na klouzačce a pořád hrál. Ten magneťák trávil veškerej čas s muzikantama. Chodil s náma na mejdany... Ota Bezloja vždycky sehnal nahrávku, která se mu líbila, a rozhod, že to budem dělat. Takže jsem podle magneťáku oposlouchal a naučil se tu písničku. Pak magneťák cestoval ke druhýmu kytaristovi, ke zpěvákovi, k bubeníkovi, a až se to naučila celá kapela, tak se teprve začalo zkoušet.“ Radim Hladík, kytarista (Matadors, Blue Effect) „Byla to taková kovářská práce. To se hodilo hrající ze čtvrtýho patra a ono to při dopadu hrálo dál.“

Miki Volek, zpěvák (Crazy Boys, Olympic) Pozn.: vybráno z 11. dílu dokumentárního seriálu Bigbít

7

TÉMA ČÍSLA: LIKVIDACE HRAČEK

8

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2010

TÉMA ČÍSLA / recyklace Slunečních kolektorů

Vysloužilé solární elektrárny: nová hrozba, nebo výzva? Fotovoltaické panely jsou v současnosti obecně

považovány za čistý, prospěšný zdroj elektrické energie. Ovšem až doslouží, stane se z nich elektroodpad jako například z vysloužilého televizoru, rádia nebo mobilního telefonu.

Na rozdíl od těchto elektrospotřebičů se ovšem o vysloužilé sluneční elektrárny nepostará žádný kolektivní systém ani jejich výrobce. Nikde nejsou připraveny peníze na jejich ekologickou recyklaci jako u běžných domácích elektrospotřebičů. Jejich provozovatel by je tedy po skončení jejich životnosti měl ekologicky zlikvidovat na vlastní náklady.

9

TÉMA ČÍSLA / recyklace Slunečních kolektorů / text: Pavel Baroch, Aktuálně.cz / FOTO: profimedia

Jak funguje fotovoltaická elektrárna Každý rok dopadne v České republice na jeden čtvereční metr přímé sluneční záření v celkovém úhrnu mezi 850 a 1200 kilowatthodinami. Ročně tak na Zemi dopadne 1,5 trilionu kilowatthodin sluneční energie, což je 15 000krát více, než činí energetická spotřeba lidstva. Solární elektrárny pracují na systému přeměny sluneční energie v elektrickou, čemuž se také říká fotovoltaický efekt. Hlavním stavebním materiálem solárního článku je křemík, který se získává tavením písku, naprosto běžné suroviny. Částice světla, kterým se říká fotony, přímo dopadají na solární článek a svojí energií z něj „vyrážejí“ elektrony.

solárních elektráren může v  roce 2010 narůst až pětinásobně. I ministerstvo životního prostředí přitom připouští, že existují možnosti, jak se majitel sluneční elektrárny může vyhnout tomu, aby se o „vyhořelé“ panely postaral, až doslouží. „Hrozí například nebezpečí, že investor pošle sám sebe do konkurzu, a vyhne se

Celá Evropa, která zažívá nebývalý rozvoj solárních elektráren, teď začíná řešit, co s  tím. V  Česku tento problém ještě není tak ožehavý, protože jejich masivní rozmach začal přece jen později, teprve před několika lety. I  tak sami výrobci panelů volají po  tom, aby se tato otázka řešila i u nás a řešení se nenechávalo na  poslední chvíli. Aby to nakonec nepřineslo zbytečné náklady pro stát nebo obce, které by se musely postarat o vysloužilé panely, jejichž majitel „zmizel“ a nepostaral se o ně. Majitel by totiž mohl inkasovat jen dotované výkupní ceny za  provoz solární elektrárny, ale za  její likvidaci by platit nechtěl, čímž by maximalizoval svůj zisk. „Otázku ekologické likvidace fotovoltaických elektráren je nutné urgentně řešit. Solární elektrárny nesmí skončit jako ekologická zátěž na bedrech státu a obcí, jako je tomu u  jiných průmyslových provozů,“ konstatuje Jaromír Řehák, předseda představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace. Na počátku dubna přitom úřady evidovaly několik tisíc solárních elektráren o výkonu 491 megawattů, které v  přepočtu zabírají plochu asi 595 fotbalových hřišť. A to panelů bezpochyby bude nadále přibývat. Odhaduje se, že počet a kapacita

covatelé vysloužilých solárních článků – oba v  Německu. Recyklace solárních panelů je přitom velmi obdobná recyklaci LCD televizí a monitorů, což by do budoucna mohlo znamenat jejich společné zpracování. „Největší podíl hmotnosti panelů připadá na sklo (63 %) a hliníkový rám (22 %). Oba tyto materiály jsou běžně recyklo-

Dosud se v Evropě recyklují spíše vadné nebo poškozené panely, takže se likvidovalo jen několik stovek tun. tak odstraňování stavby,“ řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Ministerstvo životního prostředí připravuje příslušná legislativní opatření, která by vedla k odpovědnému chování všech subjektů v solárním sektoru. Je nutné vybudovat sběrná místa, kde bude možné panely odevzdat k  recyklaci a  následně zajistit jejich ekologické zpracování. Jak na recyklaci? Po  podobných předpisech, ovšem na unijní úrovni volají i evropští zástupci solárního průmyslu. V  Evropě jsou přitom zatím jen dva specializovaní zpra-

vány. Ostatní jen částečně,“ konstatovali experti z obou zmiňovaných organizací. „Podstatnou součástí při výrobě modulů je křemík, jehož pořizovací cena výrazně ovlivňuje prodejní cenu nových panelů. Při recyklaci se podstatná část křemíku získává zpět,“ řekl Aleš Spáčil ze společnosti Conergy. Až 85 procent pro nové využití Dále obsahují panely stříbro, cín, měď, některé technologie i kadmium či telur. „Energetická i  materiálová náročnost recyklace je srovnatelná s výrobou z primárních surovin. Recyklace je však nutná z jiných důvodů. Těžké kovy jsou toxické,

ŘEZ SOLÁRNÍM PANELEM

Polovodičová struktura článku pak uspořádává pohyb

sluneční světlo

elektronů na využitelný stejnosměrný elektrický proud.

I proud

Ten se pak odvádí například do rozvodné sítě.

krycí sklo

průhledné lepidlo

antireflexní vrstva

vrchní kontakt – elektron

polovodič typu N (křemík) polovodič typu P (křemík) 10

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2010

+ díra spodní kontakt

Historie slunečních elektráren Pojem fotovoltaika pochází ze dvou slov, řeckého phos, což znamená světlo, a ze jména italského fyzika Alessandra Volty. Objev fotovoltaického jevu se ovšem připisuje francouzskému fyzikovi Alexandru Becquerelovi, který ho odhalil

Panely, které dnes stavíme na všechny možné i nemožné plochy, z nich jednou budeme muset umět také ekologicky šetrně odstranit

a je proto nutné je izolovat ze životního prostředí. Mimoto zejména u stříbra lze očekávat v blízké budoucnosti vyčerpání ekonomicky těžitelných zásob a  v  důsledku toho růst nákladů na těžbu,“ připomínají lidé z  Czech RE Agency a  společnosti Solartec. Dodávají, že nejpokročilejší metodou recyklace panelů je takzvaný termický proces. Jde o metodu, která je použitelná pro všechny současné konstrukce panelů. „Recyklační proces je energeticky náročný, lze však vytěžit až 85 procent článků pro nové použití, a  tím snížit spotřebu energie na  výrobu nových panelů až o 70 procent,“ připomínají odborníci ze zmiňovaných organizací. Recyklaci je rovněž možné provést pomocí konstrukčních úprav, jejichž smyslem je usnadnit demontáž celých článků na konci životnosti panelu. Existuje metoda se zapouzdřením článků bez laminace nebo dvojité zapouzdření do materiálu s nízkou přilnavostí. Do  budoucna se jeví jako největším problémem to, že se předpokládá postupné ztenčování desek, takže se s ni-

mi bude při ekologické recyklaci hůře manipulovat. Zatím jen rozbité panely, ale… Dosud se v Evropě recyklují spíše vadné nebo poškozené panely, takže se dosud likvidovalo jen několik stovek tun solárních panelů. Letos by se to ovšem mělo změnit a  recyklační linky se roztočí naplno. Už v roce 2007 vzniklo sdružení výrobců PV Cycle, které se zabývá právě recyklací a  likvidací solárních panelů. Počátkem letošního roku zastupovalo zhruba 50 významných evropských firem, které představují přes 85 procent solárního trhu na starém kontinentě. Je mezi nimi například i  společnost Conergy, která před nedávnem vstoupila rovněž na český trh. Recyklace až 132 tisíc tun Asociace už zkraje listopadu vypsala výběrové řízení na zpětný odběr a likvidaci fotovoltaických panelů, prozatím v objemu 3 tisíc tun ročně. „Cílem našeho ambiciózního projektu je postupem

při svých experimentech, když mu bylo pouhých 19 let.

času zpětně odebrat až 65 procent solárních projektů instalovaných v Evropě od roku 1990 a recyklovat z nich 85 procent materiálů,“ okomentoval recyklační plány prezident asociace Karsten Wambach. Jedním z  prvních větších projektů, na  nichž se mohou vyzkoušet vyvíjené metody recyklace, je obnova solárního vyhřívacího systému z  roku 1983 v  belgické provincii Chevetogne. S demontáží bezmála 2 tisíc solárních modulů, které pokrývají 922 metrů čtverečních, začalo sdružení PV Cycle už v  uplynulém roce. V  roce 2010 má systém začít plně fungovat také v Německu. Jako první bude vytvořena sběrná síť. To je ovšem teprve začátek. Recyklace fotovoltaických panelů má podle expertních odhadů narůstat raketovým tempem. Zatímco až do současnosti se v celé Evropě likvidovalo jen několik stovek tun panelů ročně, v  roce 2015 se očekává nárůst vyřazovaných panelů na  zhruba 35  tisíc tun a  v  roce 2030 dokonce na 132 tisíc tun ročně.

Typy solárních panelů Nejrozšířenější technologií na trhu jsou fotovoltaické články první generace, které dosahují poměrně vysoké účinnosti, a to 16 až 19 procent, u speciálních struktur dokonce až 24 procent. Ačkoli je jejich výroba stále poměrně drahá (hlavně kvůli krystalickému křemíku), budou v následujících letech nejspíš stále dominovat. Impulzem pro vznik druhé generace solárních elektráren byla hlavně snaha o snížení výrobních nákladů úsporou drahého křemíku. Články druhé generace jsou 100krát až 1000krát tenčí, jejími představiteli jsou podle Czech RE Agency například články z amorfního a mikrokrystalického křemíku. S úsporou materiálu ovšem přišel i pokles účinnosti, který nepřesahuje 10 procent. „Pokus o fotovoltaickou revoluci představují solární články třetí generace,“ uvedla Czech RE Agency. Hlavním cílem je nejen snaha o maximalizaci počtu absorbovaných fotonů a následně generovaných párů elektronů, ale i maximalizace využití energie dopadajících fotonů. Výzkumy se například zabývají vícevrstevnými solárními články nebo články s vícenásobnými pásy.

V roce 1904 tento jev fyzikálně popsal Albert Einstein. V roce 1921 mu byla za „práce pro rozvoj teoretické fyziky, zejména objev zákona fotoelektrického efektu“ udělena Nobelova cena. První pokusy s fotočlánky spadají do 70. let 19. století a v roce 1883 byl sestrojen první selenový fotočlánek s tenkou vrstvou zlata. První patent na solární článek byl podán v roce 1946 Russellem Ohlem, který v roce 1941 stál u zrodu křemíkových solárních článků. První skutečně fotovoltaický článek s účinností 6 procent byl vyroben z krystalického křemíku v roce 1954 v Bellových laboratořích. Větší rozvoj nastává v 60. letech minulého století s nástupem kosmického výzkumu, sluneční články slouží jako zdroj energie pro družice. První družicí využívající k získávání energie slunce byl ruský Sputnik 3.

11

ASEKOL info / Lucie Kettnerová / FOTO: ???

Věnuj mobil,

pomůžeš přírodě i dětem Mobilní telefony patří co do počtu mezi nejrychleji rostoucí předměty běžné spotřeby na světě. Většina z nás má doma nepoužívaný nebo nefunkční mobilní telefon, který leží někde v šuplíku, ale správně by měl být odevzdán k recyklaci. Proto ASEKOL spustil projekt Věnuj mobil, jehož cílem je upozornit na zbytečné plýtvání nerostným bohatstvím a současně informovat o možnostech opětovného využití mobilních telefonů. Nepoužívané funkční mobily navíc pomohou dětem z dětských domovů. Penetrace trhu přesahuje hranici 100 % – na deset obyvatel připadá přibližně třináct mobilů. To znamená, že mnozí z nás mají dva a více telefonů. Ačkoli životnost mobilního telefonu je několik let, odhaduje se, že v Česku slouží telefon maximálně tři roky, průměrná doba používání ve světě se dokonce pohybuje jen mezi 12 a 18 měsíci. Důvodem pořízení nového přístroje tedy nebývá nefunkčnost toho stávajícího, ale touha po novějším, modernějším modelu. I když se uživatel už k původnímu přístroji nikdy nevrátí, schová si jej do šuplíku. V českých zásuvkách takto odpočívá kolem 8 milionů nepoužívaných mobilů, tedy okolo 870 tun odpadu, který by mohl být recyklován. Úspornější a levnější recyklace Zpětně využít lze až 80 % mobilního telefonu. „Zatímco zejména drahé kovy pro použití v telefonech se musí náročně těžit, recyklací se dají získat mno-

12

ZPĚTNÝ ODBĚR

hem levněji a  k  přírodě šetrněji. Například těžba jednoho gramu zlata generuje téměř tři tuny odpadu, přičemž stejné množství lze získat recyklací pouhých devětadvaceti mobilů,“ vysvětluje Jan Vrba, jednatel kolektivního systému ASEKOL. Kdyby všichni čeští majitelé nepoužívaných mobilních telefonů vrátili přístroje, o  něž už nemají zájem, k recyklaci, nemuselo by se například zbytečně vytěžit 2700 kg stříbra, 300 kg zlata, 152 kg palladia a  8 kg platiny. Recyklace navíc ochrání přírodu před jedovatými látkami jako olovo, arzen nebo šestimocný chrom.

uvolňovat toxické látky, například nikl z  baterií, rtuť z  osvětlovacích trubic pod displejem a  bromové zpomalovače hoření. Tyto látky pak mohou jednoduše prosáknout do spodních vod. Jeden jediný mobilní telefon přitom dokáže kontaminovat, a tím zcela znehodnotit až 132 tisíc litrů pitné vody! Kontaminovaná voda se pak může dostat do půdy, na níž pěstujeme zemědělské plodiny, nebo ji vypijí zvířata, která budou následně trápit různá onemocnění nebo přímo za  velkých bolestí zemřou. Na savce totiž působí toxické látky obdobně jako na člověka.

Nebezpečné toxické látky I když mobilní telefon patří k nejmenším elektrozařízením (jeden váží průměrně 100 gramů), jeho pohození do popelnice může způsobit velkou škodu. Když se dostane na skládku, začnou se z něj vlivem mechanického porušení i vlivem počasí postupně

Obálky míří do regionů Aby to bylo ještě jednodušší, přišel ASEKOL s dalším způsobem, jak dostat nevyužité přístroje na recyklační linku. V rámci projektu Věnuj mobil začala předplacené obálky na vysloužilé mobily distribuovat přímo do  domácností. Prvních 88  000 obá-

2/2010

ASEKOL info / text: Lucie Kettnerová / FOTO: archiv asekol

Projekt Věnuj mobil v číslech doposud bylo osloveno přes 850 000 občanů bylo získáno téměř 11 000 mobilů funkčních mobilů bylo zhruba 10 % Drahé kovy vytěžené z mobilů prostřednictvím kampaně Věnuj mobil, které byly použité jako druhotné suroviny: Měď

158 kg

Stříbro

3,5 kg

Zlato

300 gramů

Palladium

148 gramů

Platina

4 gramy

Z  přístrojů jsou nejprve opatrně vyjmuty baterie, s nimiž se zachází jako s nebezpečným odpadem. Ukládají se do označených uzavíratelných kontejnerů a jejich odvoz a další

lek putovalo v roce 2008 do domácností v Kladně, Berouně, Mladé Boleslavi, Příbrami, Kolíně, Kutné Hoře, Mělníku, Čáslavi, Mnichově Hradišti a  Lysé nad Labem. Středočeši odeslali 3458 nevyužívaných mobilních telefonů, z  toho zhruba 150 jich bylo funkčních. Ty ASEKOL bezplatně nabídl Sjednocené organizaci nevidomých a  slabozrakých (SONS). Projekt pokračoval i  v  roce 2009, kdy se do  něj zapojily Magistrát města Brna, časopisy Extra PC a  Mobility, strakonický radniční Zpravodaj, město Písek a Jizerský zpravodaj. Obálky byly přidány i k prvnímu letošnímu číslu Zpětného odběru. Aby byli držitelé starých mobilů ještě více motivováni k jejich odeslání, mohli se po vyplnění anketního lístku zapojit do  soutěže o  zajímavé ceny. Od  zahájení projektu se zatím podařilo vybrat téměř 11  000 nevyužitých mobilů. „Výsledný počet sebraných telefonů ale pro nás není hlavní prioritou. Chceme především občany informovat o  tom, že třídění mobilů a  potažmo elektroodpadu by se  mělo stát běžnou součástí jejich životů,“ zdůrazňuje Jan Vrba.

zpracování zajišťují akreditované firmy, které dokážou garantovat, že tyto složky budou zlikvidovány bezpečně pro lidské zdraví i šetrně ve vztahu k životnímu prostředí. Další demontáž probíhá ručně, odděleny jsou postupně plastové a kovové součásti. Jednotlivé demontované komponenty následně putují do drtiče a dále pak na separátory, na kterých se oddělují drobné kusy plastů a kovů. Rozdrcené a separované plasty je poté možné rovnou použít jako druhotnou surovinu. Kovy se musejí ještě dále zpracovat hutní nebo chemickou separací. Co obsahuje mobil Mobilní telefon je hmotnostně složen z 56 % plastů, 13 % mědi, 5 % železa, 2 % hliníku. Mobil obsahuje i drahé kovy – 0,35 % tvoří stříbro, 0,034 % zlato a 0,013 % palladium.

Mobily do dětských domovů Sběrová kampaň získala i sociální rozměr. Funkční vrácené telefony jsou renovovány a věnovány dětem z dětských domovů. „Řada dětských domovů se potýká s nedostatkem financí, přičemž prioritou je zajistit dětem základní péči a vzdělání a připravit je na plnohodnotný život ve společnosti. Nadstandardní vybavení se prostřednictvím sponzorských darů podaří sehnat jen těm šťastnějším,“ vysvětluje pohnutky pomoci Lucie Faktorová z občanského sdružení Život dětem, které se na kampaních podílí. „Mobilní telefon je dnes zcela běžným vybavením téměř každého člověka, zejména pak mladší generace. Bohužel však musíme z rozpočtu preferovat zásadnější věci. Jsem proto rád, že se  naše děti díky daru organizátorů sběrové akce budou ve škole zase o něco více cítit jako plnohodnotná součást kolektivu,“ říká ředitel dětského domova ve  Frýdlantu Tomáš Kahan, který převzal sedm renovovaných přístrojů. „Pro nás je také důležité, že dětem budeme moci snadněji pomoci s  problémy, které po opuštění domova řeší,“ doplňuje jej Mojmír Hojač, ředitel dětského domova v  Se-

milech, kde se budou děti moci radovat rovněž ze sedmi mobilů. Díky podpoře společnosti T-Mobile dostanou dětské domovy ke každému mobilnímu telefonu získanému v rámci kampaně Věnuj mobil zdarma také SIM kartu a  třistakorunový dobíjecí kupon. Pokračujeme i letos T-Mobile se v návaznosti na obor svého podnikání rozhodl podpořit projekt Věnuj mobil i  mezi svými zaměstnanci. V rámci akce ke Dni Země, který se celosvětově slaví 22. dubna, odstartoval interní kampaň podporující zpětný odběr a  recyklaci mobilů. V sídle společnosti v Praze-Roztylech byly do  konce května umístěny sběrné kontejnery, do  nichž mohli zaměstnanci vhodit nepoužívané mobilní telefony. Význam recyklace pak osvětlily tři informační panely. Ve spolupráci se státní správou jsou naplánovány ještě dvě velké sběrové kampaně. V  květnu byla vyhlášena soutěž mezi krajskými úřady, které do  svých prostor umístily sběrné nádoby. V  září budou obálky distribuovány do všech domácností v kraji Vysočina.

Chcete se také zapojit? Do projektu se může nezávisle na probíhajících akcích zapojit každý zájemce. Stačí si jen na stránkách www.venujmobil.cz zdarma objednat obálku a v ní pak poslat telefon nazpět k recyklaci. Jak připravit mobilní telefon k odeslání vymažte paměť telefonu vyjměte SIM kartu a paměťovou kartu baterii ponechte v telefonu Jak odeslat mobilní telefon vložte mobilní telefon do doručené předplacené obálky vyplňte anketní lístek a vložte jej do obálky s mobilním telefonem, tím se zapojíte do soutěže o zajímavé ceny obálku bezplatně odešlete společnosti ASEKOL

Předání repasovaných mobilů dětem z jihočeských dětských domovů ve Volyni

13

pro školy / TEXT: Lucie Kettnerová / FOTO: archiv asekol

Školáci vědí, jak vypadá ideální spotřebič

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak by měl vypadat váš oblíbený elektrospotřebič, aby se mu nedalo nic vytknout? Žáci a studenti šesti stovek mateřských, základních a středních škol si tuto otázku položili a své představy ztvárnili kresbou, malbou nebo vytvořením 3D modelu.

Další úkol v  projektu Recyklohraní, který byl vyhlášen na  leden a  únor školního roku 2009/2010, umožnil dětem naplno rozvinout fantazii. Soutěžilo se ve  dvou kategoriích. Děti z  mateřských škol a  1.  stupně základních škol měly za  úkol nakreslit, namalovat či vyrobit svůj nejoblíbenější elektrospotřebič, bez kterého si nedovedou představit život. Žáci 2. stupně ZŠ a studenti středních škol vytvářeli 3D modely sci-fi přístrojů – ideálních spotřebičů, které umějí všechno, co chceme. Pak už stačilo jen

14

ZPĚTNÝ ODBĚR

doplnit vysvětlující popisky a výtvory naskenovat či nafotit. Do  data uzávěrky se do  soutěže zapojilo na  600 škol, z nichž po náročném výběru postoupilo do finále 50 prací z každé soutěžní kategorie. Odborná porota složená ze zástupců společnosti ASEKOL, kterou doplnil David Kabele věnující se na ČRo Leonardo výtvarným tématům a  pořadům pro děti, měla opravdu nelehký úkol. Zaslané návrhy překvapily jak svou nápaditostí, tak způsobem zpracování.

2/2010

Je libo ledničkouklízečkokávovar? V kategorii mladších soutěžících děti zpodobňovaly nejčastěji běžné domácí spotřebiče, jako jsou lednička, žehlička nebo sporák. Překvapivě se velmi často objevoval i  vysavač, za  nejoblíbenější přístroj byla označena i rychlovarná konvice. Chybět samozřejmě nemohly ani počítače a notebooky. Některým malým konstruktérům již funkce jednoho přístroje nestačila, a tak vznikly kafeluxohřívačtelevizory a ledničkouklízečkokávovary. Potěšit nás může,

že nebyla opomenuta ani ekologie. Žáci 10. ZŠ Plzeň například navrhli Robotuse Humuse – nového pojízdného robota pro sběr a třídění odpadu na ulicích. Malí, ale šikovní S obrovským nasazením se do soutěžního úkolu pustili v  MŠ Bratří Čapků v Žatci. Předškoláci přirozeně a roztomilou formou řešili, co trápí děti jejich věku. Tušíte, co je robot skříňooblékač? „Skříň s oblečením má knoflíky se šipkami a velikostmi oblečení. Navolíme, namačkáme přání, a  skříň nám vysune oblečení přímo do  ruky.“ Jak praktické. Holčičky by rády pečovaly o  svou krásu. Proto navrhly skleněný box, „do  kterého dívka vstoupí a  on ji sám učeše, nalíčí, oblékne a obuje podle jejího přání. Když pak z něho vystoupí, je krásná.“ Třída Sluníček dokonce přibrala na  pomoc rodiče, kteří se mimochodem v  místní školce do  projektu Recyklohraní zapojují pravidelně. A  tak vznikl univerzální robot. „Co všechno dělá? Pere a  sám si sbírá špinavé prádlo, čisté usuší, vyžehlí, složí a uklidí (to byl nápad a přání maminek), zpívá, přehrává pohádky, vaří dobroty, hlásí počasí, hlídá dům… umí toho spoustu, vlastně vše, co je právě potřeba. Zkrátka ideální pomocník v  domácnosti.“ Za  své návrhy si žatecká MŠ oprávněně odnesla 1. místo.

Zdroj energie? Solární nebo šlapací pohon Ani ti starší se nenechali zahanbit. Jejich návrhy byly technicky propracovanější, v  názvech se objevovaly anglické termíny a  mladí vynálezci mysleli také na  ekologii. Příkladem může být úsporný Magic Cooker, který je dílem žákyně 6. třídy ZŠ Napajedla: „Do  červeného kouzelného kotouče pošeptej, jaké chceš jídlo, a magické ruce ti ho připraví na fialovém sporáku poháněném sluneční energií a  vhodí do  přichystané krabičky.“ ZŠ Slovenská zase razila heslo „Když má být spotřebič ideální, tak není na elektřinu“, a proto vymysleli šlapací pohon, který ovládají samy děti. Pradávný sen Obě kategorie měly jedno téma společné. Sen každého školáka – robot na  učení. Žáci 1. stupně ZŠ praktické v  Králíkách zkonstruovali a  demonstrovali UCITEX 2010. „Přístroj pracuje na  solární pohon, stačí se obléknout do  pocitové kombinézy, navléknout speciální helmu a  spustit daný program. V nabídce je učivo českého jazyka, matematiky, vlastivědy nebo přírodovědy,“ popsali přístroj jeho tvůrci. Robot ovšem myslí i na rodiče. „Pro maminku je tu třeba kuchařka, tatínek jistě ocení denní tisk, který je tam také naprogramován. Díky tomu má hned přečtené noviny a může si pak s námi hrát.“

1

2

3

Dříve ideál, dnes standard Podle posledního průzkumu Českého statistického úřadu vlastní pračku již 96,5 % domácností, telefon (ať pevnou linku nebo mobil) 96,8 % rodin a barevný televizor už může sledovat dokonce 98,6 % českých rodin. Po dalších spotřebičích lidé touží, ale zatím si je příliš nedopřávají. Myčku nádobí vlastní jen 19,8 % domácností, prádlo do  sušičky může dát jen 1,9 % uživatelů. Co ale dnes platí ještě tak trochu za  luxus, bude ve  vlastních domácnostech dnešních školáků standardem. Důkazem toho, jak může během několika let zamávat technický pokrok s  jednotlivými spotřebiči, je např. radiomagnetofon. Zatímco v  roce 1990 patřil k nadstandardně vybavené domácnosti, vlastnilo ho jen 18 % rodin, tak v roce 2009 byl již vyškrtnut ze statistik, které sledují životní úroveň českých rodin a jejich vybavenost. Ne že by z domácností postupně mizel, ale proto, že jich má každý několik.

Za účast body do soutěže Každá škola, která se zúčastnila úkolu a  doručila na  adresu Recyklohraní svůj ideální elektrospotřebič, obdržela 80 bodů. Tři vítězné práce z  obou soutěžních kategorií (MŠ, 1. stupeň ZŠ a  2. stupeň ZŠ a  SŠ), které vybrala odborná komise, získaly navíc bonus. Za 1. místo si školy připíší bonus 1000 bodů, 2. místo obdrží 500 bodů a práce na 3. místě získají bonus 300 bodů.

Univerzální robot Sám pere, vaří, žehlí i přehrává pohádky

LCD televize Vyrobili i vysílají žáci ZŠ Březinova

UCITEX 2010 Robot na učení, který využijí i rodiče

1

2

3

MYŠLENKOMAT Umí vše, nač si jen vzpomenete

MUPZA 9 C Všechny elektrospotřebiče pěkně v jednom

Snižovač napětí v domácnosti Doma už se nikdo nehádá

A  to není zrovna málo, protože za  1000 prémiových bodů si škola může z katalogu odměn vybrat např. 100 sešitů formátu A5, 2 fotbalové míče nebo DVD přehrávač a k tomu dvoje pastelky.

Výsledky soutěže Kategorie MŠ a 1. stupeň ZŠ: 1. místo M  Š Bratří Čapků 2775, Žatec za aktivní a vážné pojetí úkolu a za zapojení rodičů do práce 2. místo ZŠ Březinova 31, Jihlava za vtipnost a rovnoměrné zapojení všech dětí do práce 3. místo Praktická ZŠ Králíky za náročnost a detailnost zpracování Kategorie 2. stupeň ZŠ a SŠ: 1. místo ZŠ a MŠ Potštát za komplexnost zpracování a vyhotovení skoro definitivního „návodu k použití“ navržených přístrojů a za zapojení celé školy 2. místo ZŠ Slavičín za vtipnost popisků a ohled na šetrnost k životnímu prostředí 3. místo ZŠ Svratka za vtipnou funkci spotřebiče – snížení napětí mezi členy domácnosti

15

asekol info / Text: Petr Holeček / FOTO: ???

Závěry analýzy LCA jsou ohromující

Představte si patnáct cisteren jedoucích za sebou. Slušná kolona. Do každé se vejde dvacet tisíc litrů pitné vody. Obrovský objem tři sta tisíc kubíků však jejich řidiči nakonec zbůhdarma někde vypustí. Čistě pro představu, takhle nějak by to totiž vypadalo, kdyby ASEKOL v minulém roce zpětně neodebral přes čtyři sta tisíc starých televizí.

Odborníci z ASEKOLu mají na stole nové výsledky analýzy LCA, podle které se řídí všechny environmentálně orientované firmy. Zkratka LCA (Life Cycle Assessment) v překladu z angličtiny znamená Posuzování životního cyklu. Je to metoda porovnávající dopady výrobků na  životní prostředí, přičemž studuje celý jejich životní cyklus, zjednodušeně řečeno od kolébky do hrobu. Zvažovány jsou emise do  všech složek životního prostředí během výroby, užívání i  odstraňování

16

ZPĚTNÝ ODBĚR

produktu, v našem případě recyklace. A zahrnovány jsou také dopady na  něj při získávání surovin, výrobě materiálů a  spotřebě energie a  paliva při všech dalších přidružených procesech. Příběh staré televize Abychom došli k  závěru, že se při recyklaci staré televize ušetří 745 litrů pitné vody, je potřeba jít ještě hlouběji. LCA studie pro nakládání s  odpadem začíná až na  sklonku života výrobku.

2/2010

Tedy vyzvednutím vysloužilého elektrozařízení na sběrném dvoře. Končí, až když se všechny jeho části recyklují a zpětně využijí k nějakému účelu. Konkrétně k analýze posloužily televize a monitory, protože tvoří suverénně největší počet, 80 % všech odebraných elektrozařízení. ASEKOL cesty vysloužilých obrazovek analyzoval osm měsíců a byl prvním kolektivním systémem v Evropě, který tak kdy učinil. Analýza přesně vyčíslující dopady sběru a  recyklace elektrozařízení na  životní pro-

-800 Úspora vody je spojená především se získáváním mědi a vzácných kovů z vyřazených počítačových monitorů.

asekol info / Text: Petr Holeček / FOTO: Profimedia

100

Spotřeba/úspora vody při zpětném odběru počítačových monitorů (v litrech)

Kategorie dopadu na globální oteplování při zpětném odběru televizorů (CO2 ekv) 5

materiál./energ. využití a odstranění výstupů ze zpracování

0 -100 -200

ěr

o

m

De

Sb

áž nt

í kc ra t a f nen v a o pr p Do kom a

0 t as

Pl

o lez Že

ík

in

Hl

lo

Sk

vy ěď o M vz. k a

-5 o

r

m De

ě Sb

-300

-10

-400

-15

-500

áž nt

í kc fra nt va one a pr p Do kom a

o ev Dř

t as Pl

o lez Že

ík

in Hl

lo Sk

vy ěď o M vz. k a

-20

-600 -25 -700 -30

-800 Úspora vody je spojená především se získáváním mědi a vzácných kovů z vyřazených počítačových monitorů.

K největšímu snížení dopadu na globální oteplování dochází při recyklaci skla a získávání mědi a vzácných kovů, kde je tento efekt spojený zejména se značnou úsporou energie.

dost velké překvapení. Když se totiž čísla předvedou na  konkrétních případech, bijí do  očí. Že se Kategorie dopadu na globální oteplování při zpětném odběru zpětným využitím součástí staré televize ušetří televizorů (CO2 ekv) stovky litrů vody, už víme. Ale to není všechno. Jak analýza probíhala 5 Například když pošlete do  dalšího kola monitor, Konkrétně byly vyčísleny dopravní vzdálenosti ze ušetříte energii, která by stačila 60wattové žárovvšech sběrných dvorů, prodejen, servisů a mobil0 ce na svícení po dobu tří měsíců. A zároveň se zbyních sběrů ke  všem dvaadvaceti smluvním zpraí c tečně nevyhodí 163 kilogramů nebezpečných odcovatelským zařízením. Bylo zkoumáno, jak emise k ra t a f nen -5 ž zatěžují v vy á padů, což v průměru nákladních automobilů životní prostředí. a o t ěď o udělá 41 domácností za rok. pr p o on o M vz. k ík t m Do kom ěr ev recyklační lez lo in as l e ř l k b a e Další zajímavé konkrétní příklady z analýzy LCA si Pak se zpracovaly údaje, jak fungují linS H D Ž a D S P -10 jsou jejich nároky na spotřebu elektřiny, prohlédněte v tabulce. ky a jaké plynu, vody, chemikálií, náhradních dílů nebo naf-15 Každý se dozví, jak pomohl ty na jeden určující průměrný televizor a monitor. Analýza mapující náklady a dopady výrobku na žiStejný postup byl zachován u následného zpracovotní prostředí je pro firmy velmi užitečná. Slouží vání -20 elektroprvků a  kabelů. Náhrada primárních k dalšímu strategickému plánování a rozhodování, surovin a  paliv byla vypočítána při materiálovém pomáhá při vývoji ekodesignu výrobků nebo při a  energetickém využití všech získaných součás-25 porovnávání různých alternativ, kam a jak investotek, včetně obrazovkového skla a podílu bohatého vat. ASEKOL se rozhodl využít výsledky pro systém na barevné a vzácné kovy. -30 K největšímu snížení dopadu na globální oteplování dochází při recyklaci skla environmentálního účetnictví. Každé sběrné místo a získávání mědi a vzácných kovů, kde je tento efekt spojený zejména se značnou zapojené do kolektivního systému ASEKOL obdržeZpětný odběr se vyplatí úsporou energie. lo společně s výroční zprávou kolektivního systéExperty z ASEKOLu, kteří samozřejmě moc dobře mu za rok 2009 také individuální vyúčtování svého vědí, že se recyklace elektrozařízení vyplatí, výpřínosu pro životní prostředí, který byl vypočítán sledky nepřekvapily. Pro laickou veřejnost a věčné na základě výše uvedené studie. pochybovače však už nejspíše budou představovat středí byla hotova v roce 2009 a podílela se na ní řada externistů.

Když výsledky přiložíme na celkové množství monitorů a televizí v roce 2009 (649 660 kusů), dojdeme k těmto údajům: TV Počet sebraných kusů za rok 2009 Úspora elektrické energie (kWh) Úspora ropy (l) Úspora primárních surovin (t) Úspora vody (m ) 3

Monitory 409 286

Celkem

240 374

66 464

30 056,4

1 182 836,5

733 140,7

649 660 96 520,4 1 915 977

3982

334

4316,5

304 918

181 963

486 881,2

39 181

98 527,4

Snížení produkce nebezpečného odpadu (t)

59 346,5

Snížení produkce skleníkových plynů (t CO2 ekv)

18 008,6

7 764,1

25 772,7

Díky zpětnému odběru jedné televize… … dojde k úspoře elektrické energie ve výši 162,39 kWh. Takové množství energie vytvoří například nepřetržitá manuální práce silného muže za půl roku, pokud pracuje osm hodin denně. … bude vytěženo méně ropy. Konkrétně nebude třeba vytěžit 2,89 litru ropy a 4,38 kg uhlí. Stejné množství ropy se například spotřebuje k ujetí 22 kilometrů v autě s běžnou spotřebou. … dojde k úspoře primárních surovin. Nevytěží se celkem 9,73 kilogramu surovin, jako je písek, vápenec či železo. … se ušetří pitná voda. Recyklací televize dojde k úspoře 745 litrů pitné vody, čímž nevznikne stejné množství znečištěných odpadních vod. … bude snížena produkce nebezpečných odpadů o  145 kilogramů. Takové množství odpadu vyprodukuje za rok 36 domácností. … dojde ke  snížení produkce skleníkových plynů o  44 kilogramů. Stejné množství CO2 vytvoří vlak, který ujede stošedesátkrát vzdálenost mezi Prahou a Ostravou.

17

reportáž / text: Petr Holeček / foto: archiv asekol

odstartovalo z letiště

Unikátní expozice starých spotřebičů se z pražského letiště přestěhovala do brněnského AVION Shopping

Parku a nyní pokračuje na Krajském úřadě ve Zlíně. Zatímco v Brně ji obdivovali lidé, kteří jsou pro sběr a recyklaci vysloužilých elektrozařízení nejdůležitější, tedy zákazníci, kteří tam hned v několika obchodech nakupovali novou elektroniku, ve Zlíně se u vitrín zastavují zaměstnanci a návštěvníci úřadu. Dvě různé skupiny lidí, ale zájem a nadšení z výstavy lze pozorovat všude stejný. Od letadel mezi regály Muzeum spotřebičů je interaktivně koncipovaná unikátní putovní výstava vytvořená ve  spolupráci ASEKOLu a  Technického muzea v  Brně. Z  odletové haly pražského ruzyňského letiště se historické

kousky elektroniky přesunuly do brněnského AVION Shopping Parku. „Měla jsem možnost vidět výstavu na letišti v Praze a velice mě zaujala,“ říká marketingová manažerka obchodního centra AVION Martina Procházková. „Proto jsem ráda, že se ji podařilo

přesunout i k nám. Věřím, že si návštěvníci odnesli z výstavy řadu poznatků o nakládání s vysloužilými spotřebiči.“ Sedm stovek metrů čtverečních, na kterých byla výstava umístěna, nabídlo pro tuto akci zajímavý prostor. „Oproti letišti se v obchodním centru nacházejí jiní lidé, kteří mají jiný cíl. Jsou tu kvůli nakupování, což v případě upozorňování na výhody recyklace spotřebního zboží hraje významnou roli,“ vysvětluje Hana Ansorgová z  ASEKOLu. „Navázání spolupráce s AVION Shopping Parkem otevřelo další možnosti, jak posunout naše aktivity směrem k obyčejným lidem. Navíc to byla nová cesta pro prezentaci brněnského technického muzea,“ dodává. Tři čtvrtě milionu návštěvníků Muzeum, do kterého nemusejí lidé chodit, ale které jde za nimi, zhlédlo v Praze tři čtvrtě milionu lidí, včetně stovek studentů ze šedesáti základních a odborných škol, pro které zde byly organizovány exkurze s průvodcem. Letiště bylo pro výstavu jako stvořené, je totiž samo jakousi technickou vymožeností a hodně dbá na ekologii. Navíc zde čekají denně tisíce lidí na své letadlo a pobyt si mohly zpříjemnit zábavnou, a hlavně poučnou výstavou.

Zleva: Milena Kovaříková, radní Zlínského kraje, pan Petr Nekuža z Technického muzea v Brně a Hana Ansorgová z ASEKOLu při slavnostním otevírání Muzea spotřebičů ve Zlíně

18

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2010

Ojedinělé muzejní putování Technické muzeum v Brně bylo odborným garantem při výběru a datování exponátů, kterých je na výstavě kolem stovky. Provedlo restaurační a  konzervátorské zásahy na elektrospotřebičích. „Výstavu jsme také doplnili exponáty z našich sbírek,“ říká kurátor Jiří Macek. „Před deseti lety jsme uspořádali putov-

O výstavě telegraficky Vývoj elektrických zařízení od  počátku minulého století do  současnosti je zobrazen na  devíti panelech zaměřených na  gramofony, magnetofony, rádia, přenosné přehrávače, telefony, televize a počítače. Ústředním bodem je část týkající se recyklace spotřebičů. Na panelech je u každého spotřebiče umístěno několik informací nejen o exponátu, ale také o době, v níž vznikl. Cílem Muzea spotřebičů není představit komplexní historii elektrozařízení, ale hlavně poškádlit návštěvníkům smysly, zpříjemnit jim den a připomenout, že vysloužilé spotřebiče nepatří do koše.

Kam dále? Ve Zlíně se Muzeum zdrží do 2. července, poté se přesune do AVION Shopping Parku v  Ostravě, následovat bude OC Olomouc City, OC Plaza Liberec, Informační centrum v Ústí nad Labem a Krajský úřad Vysočina. O výstavu je velký zájem a velmi rychle se už zaplňují termíny na rok 2011.

eko

Nově vzniklá Eko-centra V  období instalace výstavy v  brněnském centru byla sjednána i  další společná aktivita ASEKOLu a AVIONu, a to zapojení do projektu Eko-centrum. Před nákupní areály v  Brně a  Praze byly  umístěny venkovní stacionární kontejnery určené ke  sběru entrmodrobných elektrozařízení – počítačových-c myší, bilních telefonů, klávesnic, elektronických hraček a dalších. Kontejnery jsou umístěny v AVION Shopping Parku Praha a Brno před vstupem do centra. „To mě moc těší, stali jsme se vůbec prvním nákupním centrem v Brně, kde je kontejner na zpětný odběr elektrozařízení umístěn,“ dodává Martina Procházková z brněnského AVION Shopping Parku. Obě centra obdržela za zodpovědný přístup k životnímu prostředí a  zpětnému odběru výrobků certifikát společenské odpovědnosti.

um

Od regálů mezi šanony Další zastávkou na pouti Muzea spotřebičů je Baťův mrakodrap ve  Zlíně. Kdysi druhá nejvyšší budova Evropy, dnes sídlo krajského úřadu, poskytla Muzeu zázemí ve  2., 3. a  11. patře. Od  pondělí 10. května až do  začátku prázdnin  má k  výstavě přístup kaž-

dý zdarma, a  to během otevíracích hodin budovy. „Uspořádání výstavy historických spotřebičů s ekologickým poselstvím v  sídle Zlínského kraje vystihuje naše aktivity v této oblasti. Náš region se totiž v třídění elektroodpadu podle statistik dlouhodobě objevuje mezi nejlepšími kraji v České republice. Věřím, že vizuálně velmi atraktivní expozice zpříjemní čas strávený v budově krajského úřadu každému návštěvníkovi, který si sem najde cestu,“ říká Milena Kovaříková, radní Zlínského kraje pro oblast zemědělství, životního prostředí a rozvoje venkova.

-centr

um

ní výstavu po muzeích, ale v obchodním centru jsme ještě nikdy nevystavovali. Je to samozřejmě zajímavá cesta, jak se dostat k lidem. Na nabídku spolupráce jsme reagovali ihned, moc se nám to zamlouvalo,“ pokračuje Macek a  vzpomíná na  pochvalný e-mail od jednoho z návštěvníků. „Pán mi psal, že navštívil i  Technické muzeum ve  Vídni, které je na  velmi vysoké úrovni, a  kvituje, že podobnou expozici mohl zhlédnout i v brněnském obchodním centru.“

eko

Výstava byla v brněnském obchodním centru AVION rozmístěna na ploše sedmi set metrů čtverečních

Nejcennější kousek Nejvzácnější exponát, který dodal ASEKOL, je stará promítačka z roku 1900. Muzeum techniky v Brně se ale pyšní vůbec nejstarším exponátem celého Muzea spotřebičů – fonografem Thomase Alvy Edisona. Přístroj k  nahrávání a  reprodukci hlasu byl vynalezen už v roce 1877. Záznam na fonografu byl uchováván na  válečku, čímž se lišil od pozdějšího gramofonu, kde médiem byla plochá deska. Gramofon vynalezl nezávisle na Edisonovi v roce 1888 berlínský herec Emile Berliner.

19

rozhovor / text: MILAN MACHATÝ / FOTO: archiv ZEOS

Chceme nabízet ty nejlepší a nejefektivnější služby V minulém čísle jsme si na těchto stránkách povídali se zástupci maďarských kolektivních systémů, tentokrát nás zajímalo, jak to se zpětným odběrem elektrozařízení chodí v jedné z ekonomicky nejúspěšnějších a nejrozvinutějších postkomunistických zemí, ve Slovinsku. Vypravili jsme se proto do Lublaně, kde nás ve své kanceláři přivítal Emil Šehič, ředitel ZEOSu – největšího kolektivního systému zpětného odběru elektrozařízení ve Slovinsku. Mohl byste krátce popsat systém zpětného odběru ZEOS? ZEOS je organizace, v  níž jsou zastoupeny společnosti odpovědné za zpětný odběr elektrospotřebičů. Cílem je zajistit, že zakladatelé a  další účastníci budou splňovat příslušné právní normy v oblasti zpětného odběru elektrických a elektronických spotřebičů. ZEOS provádí odběr a zpracování elektrospotřebičů prostřednictvím sjednaných smluv s  poskytovateli komunálních služeb a  jejich dodavateli. Tato síť zajišťuje sběr spotřebičů, jejich dopravu, třídění, recyklaci a zpracování. Tím naplňuje zákonné požadavky vztahující se na  společnosti, které jsou v  organizaci ZEOS zastoupeny. ZEOS dohlíží také na správnost a ekonomičnost likvidace elektroodpadu. Zejména pak sjednává smlouvy s dodavateli na zajištění sběru, dopravy, zpracování a recyklace s cílem dosáhnout těch nejkvalitnějších a cenově nejvýhodnějších služeb pro celý systém. Dohlíží na plnění pravidel, smluv, závazků a  všech procedur nutných pro běh tohoto systému a monitoruje jeho finanční stabilitu. Systém provozovaný organizací ZEOS představuje zhruba 70 procent veškerého elektroodpadu uvedeného na slovinský trh v roce 2009. Od založení společnosti v roce 2005 do rozjezdu sběru v únoru 2007 jsme pečlivě naplánovali všechny kroky pro vytvoření funkčního efektivního sběru elektroodpadu a jeho přepravy k dalšímu zpracování. Jak jste spokojeni se současnou slovinskou legislativou pro zpětný odběr elektroodpadu? Po  třech letech provozu víme, že systém sběru a zpracování není bez chyb, na což jsme v průběhu loňského roku také několikrát upozorňovali příslušné státní úřady. Hlavně je zapotřebí zlepšit spolupráci mezi sběrnými místy a  kolektivními systémy. V  příštím roce budou naše aktivity

Emil Šehič představuje nádobu na sběr baterií

20

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2010

Emil Šehič řídí největší systém zpětného odběru elektrozařízení ve Slovinsku

směřovat k vylepšení systému: chceme nabízet ty nejlepší a nejefektivnější služby jak svým členům, tak obecně slovinské společnosti. Co v  oblasti legislativy považujete za  nejpalčivější problém, který by měl být pokud možno vyřešen co nejdříve? V  blízké budoucnosti je naším největším problémem zajistit sběr cílového množství elektroodpadu požadovaného evropskou směrnicí a  připravit a  implementovat ve  Slovinsku tzv. „clearing house“, tedy zúčtovací středisko. První problém je spíše technické povahy a  jsme přesvědčeni, že systematickým přístupem s pomocí komunikačních a  PR kampaní se nám společně s  WEEE Forem podaří toto vyřešit. Co se týče zúčtovacího centra, to je problém složitější, leč velice důležitý. V  současné době totiž stále nemůžeme říci, že jednotlivé systémy zpětného odběru ve Slovinsku mají z hlediska soutěže stejné podmínky. Některé systémy se vyhýbají plnění svých povinností jak při sběru, tak při dalším zpracování elektroodpadu.

Jak byste hodnotil výsledky odběru za loňský rok? Společnost ZEOS v roce 2009 splnila svůj plán, jímž bylo rozšíření působnosti a spuštění aktivit v jihovýchodní Evropě. Objem elektroodpadu, který jsme odebrali, vzrostl o  33  procent. Toto zvýšení je výsledkem rozvoje aktivit a zvyšování povědomí spotřebitelů, mezi nimiž ZEOS provádí osvětu.

Elektroodpad odebraný systémem ZEOS v minulých letech (v kg) 2007

3 262 061

2008

4 271 268

2009

5 797 355

Poznámka: Slovinsko má 2 040 000 obyvatel

Další významné úspěchy dosažené v roce 2009  okončení aktivit v oblasti zpětného odběru baterií a akumulátorů; 20. listopadu 2009 byla D společnost ZEOS zaregistrována pro zpětný odběr a likvidaci baterií a akumulátorů, díky čemuž mohla začít v této oblasti působit. Nastavení cílů pro obchodní rozvoj v jihovýchodní Evropě.  čelné vedení osvětové kampaně v oblasti spolupráce s prodejci, výrobci a školami. Společnost Ú úspěšně splnila cíle vyplývající ze statutárních ustanovení: zvýšit objem elektroodpadu o více než 30 procent; objem elektroodpadu činí téměř 3 kg na hlavu podle plánu ZEOS. S polečnost provádí sběr a likvidaci elektroodpadu způsobem, jenž je v souladu s evropskou směrnicí a legislativou životního prostředí ve Slovinsku i dalších zemích. V roce 2009 se do systému ZEOS připojilo dalších 18 firem. Ke konci roku měl ZEOS již 202 členů.

21

příloha Ecobat

Jak se recyklují přenosné baterie?

Všechny baterie a  akumulátory fungují na  elektrochemickém principu tzv. galvanických článků. Vhodnými a  nejčastěji používanými látkami pro zápornou elektrodu jsou zinek, kadmium, lithium a hybridy různých kovů, pro kladnou elektrodu pak burel (MnO2), nikl a stříbro. Smyslem recyklace je tedy z opotřebovaných baterií tyto kovy a kovové látky získat. Pro různé chemické typy baterií existují většinou specializované technologie, proto je nesmírně důležité pečlivé předtřídění baterií, které ECOBAT provádí v  centrálním skladu baterií na  Kladně. Více než 70 % ze sebraných baterií tvoří obyčejné zinkouhlíkové nebo alkalické „monočlánky“. Ty se mohou recyklovat dvěma rozdílnými technologickými postupy.

Pyrometalurgie (AFE VALDi, Francie)

HYDROmetalurgie (RECUPYL, Francie)

(hutnické zpracování za vysokých teplot bez předchozí mechanické úpravy)

(loužení jemnozrnné černé hmoty po předchozím drcení a separaci kovů, plastu a papíru)

z 1 tuny baterií získáme:

z 1 tuny baterií získáme: ZnO prášku

167 kg

oceli

363 kg

Fe, Mn, Ni slitiny

210 kg

zinku

57 kg

Mn koncentrátu

205 kg

manganu

15 kg

niklu a mědi

237 kg

ECOBAT = zelená pro obce Od letošního roku, kdy podle § 31 odstavce g)

zákona o odpadech vešly v platnost nové požadavky na zpětný odběr přenosných baterií a akumulátorů, zareagoval i kolektivní systém ECOBAT. Obcím a městům, které projeví zájem, nabízí uzavření bezplatné smlouvy o využití systému sběru a třídění komunálních odpadů.

A co to znamená řečí laika? Jednoduše řečeno, na  území obce či města vzniká jednotný sběrný systém s  předem danými pravidly. ECOBAT bezplatně dodá obci pro všechna předem domluvená sběrná místa sběrné boxy, samolepky pro jejich označení a také shromažďovací nádobu. Obec zabezpečí pravidelný čtvrtletní (popřípadě i  mimořádný) svoz z těchto míst na shromažďovací místo ve sběrném dvoře. Vzájemnou spoluprací se zajistí správný chod vytvořeného systému, který ovlivní celkovou odměnu pro obec. Kromě finanční podpory ECOBAT všem obcím

světlá pod ještědem 194 g/ob.

velké poŘíčí 240 g/ob.

1504 g/ob.

praha

Obchody s převahou elektro 73 t

18 g/ob.

ústí nad orlicí

kamenné žehrovice Černošín

971 g/ob.

třinec

477 g/ob.

57 g/ob.

506 g/ob.

úsov

228 g/ob.

nové veselí 244 g/ob.

vacov

kyjov

814 g/ob.

22

A která obec se stala tou nejpilnější a posbírala v roce 2009 v přepočtu na  jednoho obyvatele nejvíce vybitých baterií? První tři obce obsadily v  celkovém hodnocení skutečně „medailové“ posty. Ostatní města byla vybrána dle největší výtěžnosti ve zbývajících krajích ČR.

Obchody s převahou potravin 29 t

92 g/ob.

Litoměřice otovice

nabízí možnost uspořádání pokusu o překonání rekordu ve sběru baterií, poradenství a pro základní či střední školy zapojení do atraktivního recyklačního programu.

ZPĚTNÝ ODBĚR

218 g/ob.

2/2010

zubří

151 g/ob.

Průmysl 130 t

Obce 153 t

Kovohutě Příbram chystají recyklaci zinkových baterií Donedávna musely být zinkochloridové a alkalické baterie k recyklaci

vyváženy do zahraničí, neboť v ČR neexistovalo vhodné zařízení na jejich materiálové využití. To by se mělo v brzké době změnit díky iniciativě renomované příbramské recyklační firmy. Proto jsme se na podrobnosti zeptali Ing. Zdeňka Kunického, ředitele divize Recyklace. Vaši firmu známe především jako dlouholetého recyklátora autobaterií, jak vznikl nápad věnovat se i malým přenosným bateriím? Z  recyklace olověných baterií vzniká jako odpad akumulátorová kyselina sírová, která je odebírána odbornou firmou, my však platíme za  její odběr poměrně vysoké částky. Před několika lety jsem na jakési odpadářské konferenci vyslechl přednášku o  vývoji technologie loužení zinku z  galvanických kalů kyselinou sírovou a následně jsme s paní doc.  Jandovou z  VŠCHT Praha domluvili zahájení prací na vývoji technologie využívání naší kyseliny. A po zahájení prací nás jako jedna z možných surovin napadly produkty třídění zinkouhlíkových baterií. Můžete stručně popsat princip recyklace monočlánků? K  recyklaci dostáváme směs zinkouhlíkových a  alkalických baterií, oba druhy jsou podobné a obsahují významné obsahy zinku. Baterie jsou rozdrceny kladivovým drtičem, magnetickým separátorem je odděleno železo a následně sítováním drobný podíl (směs burelu, grafitu a solí) od směsi zinku a plastů s papírem tvořícím obal baterií. Toto je technologie, která je již k dispozici. Pro splnění podmínky padesátiprocentního materiálového využití, povinného od září 2011, však separační technologie nestačí, proto pracujeme na doplnění technologie o 2 stupně: odstranění zinku ze směsi plastů s papíry elektrodynamickým separátorem (provozní zkoušky dopadly velmi úspěšně) a loužení podsítného odpadní kyselinou sírovou s cílem převést obsažený zinek do prodejného produktu.   Vyvíjíte vlastní technologii, nebo hodláte pořizovat recyklační linku ze zahraničí? Pro drcení a třídění baterií jsme technologii vyvíjeli. Použili jsme vlastní kladivový drtič pořízený původně pro jiný účel a  delší dobu nevyužívaný, linku jsme doplnili potřebnými dopravníky a  separátory. V  současné době s  Aquatestem Mníšek zkoušíme technologii

separace zinku ze směsi s  plasty elektrodynamickým separátorem, doplnění linky chceme zajistit v tomto roce. VŠCHT Praha pro nás vyvinula technologii loužení zinku z  podsítného. Navržená technologie je již zpracovávána do  realizačního projektu pilotního zařízení, která chceme postavit a zprovoznit rovněž do konce tohoto roku.  Financujete výzkum a vývoj nové technologie pouze z vlastních zdrojů? Financování mechanické části projektu provádíme z vlastních zdrojů. Od Ministerstva průmyslu a obchodu jsme získali v  rámci programu Impuls podporu na  výzkum technologie využití odpadní akumulátorové kyseliny. Projekt končí v letošním roce a v jeho rámci chceme již pilotní zařízení na loužení zprovoznit. Na  kdy plánujete úplné zprovoznění nové recyklační linky? Kompletní linku bychom rádi zprovoznili ještě do  konce letošního roku, úplný náběh kompletní technologie očekáváme v  prvním pololetí roku příštího. Pokud se vše podaří, současným zpracováním dvou druhů nebezpečných odpadů získáme několik produktů a žádný z nich by neměl být již nebezpečným odpadem. Jak se vám spolupracuje s kolektivním systémem ECOBAT? K řešení projektu bychom bez spolupráce s ECOBATEM vůbec nepřistoupili. Od samého počátku jsme s ECOBATEM projekt konzultovali, získávali informace o situaci v tuzemsku i zahraničí a o používaných technologiích. Přestože konečné řešení není pro Kovohutě nijak ekonomicky zajímavé (předpokládaná návratnost investičních prostředků je velmi dlouhá), ECOBAT pro nás znamená jistotu, že tento odpad (a pro nás surovina) bude i do budoucna pro nás jako zpracovatele za  přijatelných podmínek k dispozici.

Krátce Rekord opět překonán V letošním roce byl hned třikrát za sebou překonán rekord ve sběru vybitých baterií. Nejprve jej s  hodnotou 42,8 g/ob. drželo pouhých 24 hodin město Vysoké Mýto. Poté jej 44,21 g/ob. překonali obyvatelé Nového Jičína. Aktuálně se do české knihy rekordů zapíše Česká Třebová s  výsledkem 62,33 g/ob. Rekord v celkové hmotnosti posbíraných baterií obhájilo a stále drží město Ústí n. Labem.

Rozšiřujeme nabídku sběrných nádob Od května nabízíme v katalogu sběrných nádob nový typ boxu. Jde o náhradu dosavadního devítilitrového plastového Orinboxu. Nový box tzv. KPbox o objemu šesti litrů má atraktivnější design. Největší výhodou jsou jeho rozměry, které umožní snadné umístění kdekoliv, i v prodejnách s malou prodejní plochou.

Hlavní čísla ECOBATU 141

aktivně spolupracujících klientů

760

aktivně spolupracujících smluvních partnerů

2638

tun baterií uvedených do oběhu

386

tun celkem sesbíraných baterií

293

tun (76 %) materiálově využito

celkem míst zpětného odběru

11 015

administrativní budovy

339

prodejny elektro

1620

prodejny ostatní (drogerie, hobby centra atd.)

1058

prodejny s převahou potravin

3393

provozní budovy

540

sběrné dvory a obce

1100

školy

2947

zpracovatelé baterií

18

23

Příloha ekolamp

Dočkáme se transparentního systému sběru? V Česku nadále platí nejednoznačná legislativa o zpětném odběru elektroodpadu, která neumožňuje výrobcům efektivní dohled nad fungováním celého systému.

24

ZPĚTNÝ ODBĚR

Povinnosti výrobců spojené se zpětným odběrem nefunkčních elektrozařízení u  nás platí od  srpna 2005. Promítnutí evropské směrnice do  české legislativy se však neobešlo bez problémů, které komplikují naplňování smyslu zákona. Odpovědnost za  zpětný odběr je zákonem přenášena na  výrobce, ale dosavadní právní úprava v  této oblasti umožňuje obcházení některých povinností. Systému tak kvůli nejasným výkladům pravidel hry hrozí kolaps. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se sice v  uplynulých letech několikrát zabývalo různými novelami, dokonce se uvažovalo o úplném přepracování zákona, ani jedna z těchto změn se však kvůli rozličným zájmovým skupinám a nerozhodnosti MŽP neuskutečnila.

Pro plnění některých povinností si může výrobce svobodně zvolit, zda je chce plnit sám, nebo je přenese na  kolektivní systém. Při jednoduchém porovnání efektivnosti však vychází levněji řešení pomocí kolektivního systému, který plní stejné povinnosti pro mnoho výrobců dohromady, a platí tak veškeré náklady pouze jednou. Přičemž např. budování a provozování sběrné sítě po celém území České republiky není zrovna levnou záležitostí. Zárukou neustálého rozvoje sběrné sítě a  aktivit na  poli zpětného odběru kolektivními systémy je mimo jiné skutečnost, že tyto nesmějí svoje přebytky hospodaření rozdělit mezi zakladatele či výrobce, ale investují je právě do dalších činností podporujících pozitivní vývoj zpětného odběru.

Letos se však objevila nová naděje. V předvolebním čase se na program jednání Poslanecké sněmovny dostala poslanecká novela zákona o  odpadech. Šlo v  ní o  pouhé zpřesnění některých zákonných ustanovení a  větší transparentnost celého  systému sběru elektroodpadu. Proto se za ni postavila i  vláda. Funkční systém zpětného odběru je totiž zcela v zájmu ČR, která musí v této oblasti dostát svým mezinárodním závazkům. Novela zákona má zvýšit dohled výrobců nad fungováním sběrného systému, a  podtrhnout tak i  jejich odpovědnost za výrobky, které již dosloužily.

Nyní je již jasné, že na schválení novely nebude mít sněmovna do  voleb dost času. Moderní společnost ale potřebuje mít funkční systém nakládání s  vysloužilým elektrozařízením, který bere ohled na  životní prostředí a  je současně dostatečně finančně stabilní a důvěryhodný, aby dostál závazkům výrobců i  v  příštích desetiletích. Vždyť nyní sbíráme a  recyklujeme výrobky již neexistujících firem a  za  deset let určitě zaniknou zase někteří ze současných výrobců či dovozců. Kdy tedy u nás konečně takový systém podpořený legislativou vznikne?

2/2010

Školy posuzovaly kvalitu osvětlení ve třídách Světlo – tak se jmenoval poněkud netradiční úkol, který pro školní

projekt Recyklohraní v dubnu připravil kolektivní systém EKOLAMP. Kvalita osvětlení hraje velmi důležitou roli nejen ve školních zařízeních. Vzhledem k  tomu, že až 80 % všech informací vnímáme prostřednictvím zraku, může nevhodné osvětlení značně ovlivňovat výkonnost a pohodu žáků ve třídách. Při špatném světle se zrak rychle unaví, žáci a  studenti mohou trpět bolestmi hlavy nebo být nesoustředění. V rámci již zmíněného soutěžního úkolu, který se skládal ze tří částí, měli studenti nejprve vybrat jednu třídu ve své škole a  poté ověřit, zda splňuje požadavky normy na  osvětlenost tříd. Dále měli vypočítat finanční úsporu a množství emisí CO2, kterého by se docílilo v  případě výměny klasických žárovek za  úspornější kompaktní zářivky, a  poté i  počet stromů potřebný k  pohlcení takového množství CO2. V  poslední části pak bylo úkolem vyhledat tři nejbližší sběrná místa a určit jejich vzdálenost od školy.

EKOLAMP si je vědom, že tento úkol rozhodně nepatřil mezi nejjednodušší, a  tak kromě standardní odměny ve  formě bodů byly navíc správné odpovědi zařazeny do  slosování o  zajímavé ceny od  společnosti APIN – pro tři školy osvětlovací tělesa do  vybrané učebny a  pro dalších pět škol zpracování projektu pro nové, vyhovující osvětlení třídy. Recyklohraní je dlouhodobý recyklační program se zaměřením na  školy, který zaštiťuje MŠMT. Jeho cílem je jak osvětová činnost v problematice nakládání s odpady v českých školských zařízeních, tak i samotná realizace zpětného odběru baterií a  drobného elektrozařízení. Společnost EKOLAMP vstoupila do  druhého ročníku projektu v září 2009. Zapojené školy získávají body směnitelné za zajímavé ceny, a to za sběr baterií a elektrozařízení, účast v soutěžích či plnění nejrůznějších úkolů, jež se vztahují k problematice třídění a recyklace odpadů.

AMPER 2010

Krátce Loňské výsledky – samé dobré zprávy V roce 2009 se prostřednictvím kolektivního systému EKOLAMP podařilo zrecyklovat 743 tun světelných zdrojů a  333 tun průmyslových svítidel, což představuje oproti roku 2008 nárůst 22 % v množství osvětlovacích zařízení. V minulém roce se navíc podařilo významně zlepšit i celkovou míru materiálového využití elektroodpadu. Ta v loňském roce dosáhla u  průmyslových svítidel 83 % a u světelných zdrojů dokonce 94 %.

Internetová mapa sběrných míst Od září loňského roku se neziskové společnosti EKOLAMP v tuzemsku podařilo rozmístit již více než 530 malých sběrných nádob, do nichž mohou lidé odevzdávat vysloužilé úsporné zářivky z  domácností. Každý občan si nyní na nové internetové stránce www.ekolamp.cz/mapa může najít nejbližší místo zpětného odběru osvětlovacích zařízení v  okolí svého bydliště. Komplexní sběrná síť kolektivního systému EKOLAMP v současnosti pokrývá 84 procent všech obyvatel České republiky. Jedná se již o více než 2140 sběrných míst ve větších obcích a městech a dalších 3134 menších obcí, které jsou obsluhovány mobilním svozem. Nenašli jste sběrné místo ve  svém okolí a  víte o  veřejně přístupném místě, které se hodí pro sběr světelných zdrojů? Kontaktujte pracovníky EKOLAMPU, kteří se s  majitelem objektu pokusí dohodnout na vytvoření nového místa zpětného odběru.

EKOLAMP se již tradičně zúčastnil pravidelného mezinárodního veletrhu elektrotechniky a elektroniky AMPER 2010. Veletrh se konal 13.–16. 4. 2010 v Pražském veletržním areálu v Praze-Letňanech. Expozice společnosti EKOLAMP byla zaměřena na  výsledky práce kolektivního systému za  uplynulých pět let a  spolupráci se všemi zapojenými subjekty. Zájem blíže poznat činnost společnosti projevilo několik stovek návštěvníků veletrhu. Nejvíce je zaujala malá sběrná nádoba, která se tak stala důležitým prvkem celé expozice EKOLAMP.

25

Architekt odpadu

„Připadám si jako člen stáda bizonů, které se žene krajinou k útesu a co nevidět začne přepadávat přes jeho okraj. Říkám si, že přece musí existovat i jiná cesta. Takže přemýšlím, jak bych mohl přesvědčit své stádo, aby se vydalo jinudy. To, co dělám, dělám proto, abych si zachránil život. A to je sakra silná motivace.“ Mike Reynolds není v žádném případě běžný člověk, tím méně běžný architekt. Píše se rok 1970, na jeho diplomu z univerzity v Cincinnati ještě nezaschl inkoust a mladý radikál už budí mezi kolegy rozruch. Cítí, že architektura, kterou vystudoval, se vzdálila lidským potřebám a životní prostředí už nerespektuje vůbec. „Dochází nám ropa, dochází nám voda, mění se klima planety, a my pořád děláme, jako by se nic nestalo,“ říká a netuší, že během následujících čtyřiceti let se toho moc nezmění. Vizionář, který upotřebí cokoli O příběhu Michaela Reynoldse vznikl v roce 2007 dokumentární film Garbage Warrior (česky byl uveden jako Architekt odpadu). Jedna ze scén ho zachycuje před novostavbou domu v poušti Nového Mexika. „Podívejte se,“ ukazuje. „Máme tady dům, do kterého nic nevede. Žádné dráty, žádné vodovodní potrubí, žádný plyn. Nevychází z něj odpadní potrubí, nespotřebovává žádnou energii. Přesto je v něm vždy dostatek vody, rostou v něm potraviny, odpady jsou recyklovány a využity. Rodina v něm může žít, aniž by musela vyjet byť jen na nákupy. A teď si představte, že se takový dům dá postavit kdekoli a kýmkoli, navíc z věcí, které společnost považuje za odpad.“ K uspokojivému řešení se ovšem vizionářský architekt dopracovával po dlouhá léta naplněná řadou pokusů a často i omylů. Základní myšlenkou jeho filozofie je nízká energetická náročnost staveb. Jako stavební materiál proto používá odpadní materiály v  nezpracované podobě. Například jeho první projekt Thumb House z roku 1972 byl stavěn z tvárnic vzniklých z hliníkových plechovek svázaných drátem. Technologie obdržela o rok později celosvětový patent, ale zároveň pobouřila stavitelské asociace natolik, že ho donutily stavbu přerušit. Reynolds ovšem nepolevuje a studuje dál vlastnosti různých odpadních materiálů. Sám tvrdí, že prožil „osvícení“ ve chvíli, kdy zjistil, že může

26

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2010

použít v podstatě jakýkoli předmět – plastovou lahev nebo třeba pneumatiku. „Stačí do ní napěchovat hlínu a máte dokonalý stavební materiál s výbornými izolačními vlastnostmi, který vás nestojí ani cent.“ Experimenty v Novém Mexiku V 70. letech se Reynolds stěhuje do pouště nedaleko městečka Taos v Novém Mexiku a začíná experimentovat. Místní úřady byly jeho projektům nakloněny a  umožnily mu získat výjimky ze stavebních regulací. Vznikla řada domů postavených z pneumatik, plastových i skleněných lahví, plechovek od nápojů a  dalších materiálů. Kolem architekta se tvoří komunita stejně smýšlejících lidí a společným úsilím vyvíjí systémy energetické soběstačnosti, testují nové technologie recyklace vody a odpadů. Do domů zasazují živé rostliny, energii jim dodávají solární panely a větrné turbíny. Reynolds vzpomíná na okamžik, kdy se do prvního funkčního prototypu nastěhoval: „Seděl jsem v domě a říkal si – neodebírám vodu ani energie, jídlo mi roste samo v domě. V tu chvíli jsem se cítil naprosto svobodný.“ Z euforie ovšem přichází drsné vystřízlivění. Ve chvíli, kdy Reynoldsův tým stojí před takřka hotovým konceptem Zemědomu, přicházejí problémy. Pod kopyty úředního šimla Přestože Reynolds vždy zdůrazňoval svým klientům, že jeho stavby jsou experimenty, neváhali ho někteří z nich zažalovat za nedostatky, které se na hotových stavbách projevily. K  tomu se přidaly problémy s  dříve shovívavým stavebním úřadem. Mění se úředníci, výjimky jsou odňaty, nové projekty zastaveny, komunita se rozpadá. Aby se vyhnul soudnímu procesu, vzdává se Reynolds licence architekta. „Samozřejmě jsem porušoval vyhlášky,“ vysvětluje. „Porušoval jsem je, protože vím, že věci mohou fungovat jinak a  lépe.

ASEKOL info / JIŘÍ HOLUBEC / FOTO: PROFIMEDIA

Moje stavby vyrůstají v Novém Mexiku, kde jsou obrovské plochy země vymezeny pro testování jaderných zbraní. Proč tedy není možné vyhradit kus země, abychom mohli testovat domy?“ Po  marném boji s  úředníky se Mike Reynolds podvoluje, absolvuje zdlouhavý administrativní proces a stává se developerem nízkoenergetických, ale typizovaných staveb. Zároveň začíná lobbovat za změnu stavebního zákona, který by umožňoval stavbu a testování experimentálních budov. Po nekonečných měsících strávených obcházením senátorů zákon neprochází kvůli obstrukcím opozice ve zcela jiné záležitosti.

ASEKOL zábava

Křížovka

Znění tajenky vyplňte do formuláře umístěného na stránkách www.zpetnyodber.cz. Deset vylosovaných, kteří elektronickou cestou odešlou do 31. 7. 2010 správné řešení, obdrží věcné ceny.

Z vyhnance hrdina Duch experimentátora se ve frustrovaném Reynoldsovi probouzí v dubnu 2005. Společně se sedmi dobrovolníky odlétá na Andamanské a Nikobarské ostrovy, indické území uprostřed oceánu s nedostatkem pitné vody, kde už tak nedostatečnou infrastrukturu prakticky zlikvidovala ničivá vlna tsunami. Ve třech týdnech, které zbývají do začátku období dešťů, dokáže Reynoldsův tým vyvinout projekt domu z pneumatik, plastových lahví a bambusu, který si sám vyrábí pitnou vodu a který má vlastní odpadní i větrací systém. Technologie, jejichž použití v USA znemožnilo pletichaření politiků, tu zachraňují stovky životů. Architekt, kterého doma pohrdavě označovali za „přestárlého hipíka“, je tu oslavován jako hrdina. Coby uznání za zásluhy na Andamanech a Nikobarech je Reynoldsovi v roce 2007 obnoveno členství v  Komoře architektů a  ve  stejný rok Senát konečně schvaluje jeho návrh změny zákonů umožňující stavět experimentální soběstačné domy. Když se ho někdo ptá, jak si může být jistý, že jeho netypické domy budou fungovat, odpovídá: „V jednom z nich bydlím už pětadvacet let. Stojí v poušti, kde je v létě vedro a v zimě venkovní teplota klesá hluboko pod nulu. Náklady na provoz domu mě za to čtvrtstoletí přišly na pár dolarů za dříví do krbu, které si zapálíme na Vánoce.“ Možná si řeknete, že to není špatný způsob, jak ušetřit rodinné finance. Mike Reynolds ovšem připomíná, že hlavní motivací je šetření naší stále více zatěžované planety.

Koncept Zemědomu (Earthship) Materiál Na  Zemi se nachází několik miliard nepoužívaných pneumatik. Po  naplnění upěchovanou hlínou se z nich stává prakticky věčný, voděodolný a ohnivzdorný stavební materiál s vynikajícími izolačními vlastnostmi. Reynolds dokáže stejným způsobem využívat plastové i  skleněné lahve a  další odpadní materiály. Voda Nevyužívá se zásobování z centrálního vodárenského systému. Vodu zachycují ze srážek, kondenzace a vlastních zdrojů. V domě potom fungují tři okruhy: pitná voda (zachycovaná voda upravovaná ve filtračních zařízeních), užitková voda (recyklovaná pitná voda, která je přečištěna v biočističce a je používána například na splachování toalet) a odpadní voda (voda z toalet je svedena do speciálního biosystému, kde je upravována a vyvedena v podobě hnojiva do osázených polí před budovou). Energie Zemědomy jsou vytápěny pasivním příjmem slunečního záření. Elektřinu získávají z  obnovitelných zdrojů – hlavně solárních panelů a  větrných turbín – a uchovávají ji ve speciálních akumulátorových polích. Pro případ nouze je k dispozici generátor. Klima a ventilace Na udržení klimatu je používaná řada systémů od vestavěných větracích šachet, tepelně kondenzačních polí až po vnitřní skleníky s živou vegetací. Podrobnější informace najdete na webové adrese earthship.org

Sudoku 6

8

4

1

9 3 1

1 8

8

2

9

5

7

4

5 6

9

9

6 5 2

2

3

9

4

Správné znění tajenky z minulého čísla: Kam zmizí Výherci z minulého čísla: Marie Sítková, Hlohovec; Karel Horčička, Loket; Alena Svobodová, Jablonec nad Nisou; Pavel Ondrák, Telč; Jana Bambuchová, Valašské Meziříčí; Hana Vojáčková, Stachy; Lenka Kestřánková, Bystřec; Jana Procházková, Komárov; Jan Vitner, Rakovník; Emilie Marková, Drahov

27

ZAVZPOMÍNEJTE SI…

10. 5. – 25. 6. 2010

Výstava historických elektrospotřebičů Krajský úřad Zlínského kraje, 2., 3. a 11. patro Další zastávka AVION Shopping park Ostrava více infrmací na: www.muzeumspotrebicu.cz

Magnetofon TESLA B4 ANP 221 Rok výroby 1970 Rozhlasový přijímač VEGA VEF 206 Rok výroby 1972–75