TVORBA KRAJINY s.r.o. ROLENCOVA 47 620 00 BRNO
Tel.: 737 64 64 17
Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice
Číslo zakázky: US/2013 Objednatel: Obec Horní Bojanovice Horní Bojanovice č. p. 96 693 01 Horní Bojanovice
Zpracoval: Ing. Beneš Martin Ing. Boleslav Jelínek, Ph.D. Brno, září 2013
PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1. POPIS SOUČASNÉHO STAVU Širší území můžeme obecně charakterizovat jako území silně ovlivněné působením člověka. Převážná část nezastavěného území je charakterizována rozsáhlými plochami intenzivně využívané zemědělské půdy (vysoké procento zornění) s řídkou sítí polních cest (snížená prostupnost krajiny). Meze, remízky, případně další rozptýlená zeleň se dochovala pouze ojediněle. Území určené pro realizaci části lokálního biocentra LBC 2 leží jižně od obce při soutoku Pradlenky a jejího levostranného přítoku. Pozemky, na kterých budou provedeny výsadby, leží při polní cestě. Plocha je využívána jako orná půda a jsou na ní zastoupeny agrocenózy běžně pěstovaných hospodářských plodin. V nich jsou zastoupeny i běžné segetální druhy rostlin. Vzhledem k tomu, že se jedná o značně pozměněná stanoviště bez trvalé vegetace, je i fauna širšího území velmi ochuzená. Zastoupeny jsou zde především běžné druhy bezobratlých a drobní savci. Ve vlastním řešeném území se většina živočichů zdržuje pouze přechodně při shánění potravy. 1.1. Základní údaje o území Klima Řešené území je situováno přibližně na hranici teplé oblasti T2 s teplou oblastí T4. Průměrná roční teplota udávaná stanicí v Hustopečích je 9,2 °C. Průměrný roční úhrn srážek na téže stanici je 563 mm. Z pohledu množství srážek se jedná o území výrazně suché (aridní). Nejdeštivějšími měsíci jsou červen, červenec a květen (přibližně 50 –75 mm za měsíc); nejsušší jsou leden, únor a březen, kdy spadne za měsíc méně než 25 mm. Geomorfologické poměry Zájmové území leží na rozhraní dvou geomorfologických okrsků – Divácká vrchovin a Němčická vrchovina. Oba okrsky náleží do podcelku Boleradická vrchovina, celku Ždánický les a oblasti Středomoravské Karpaty. Pozemky pro realizaci skladebných částí ÚSES leží na mírných svazích a v údolí vodního toku Pradlenka, v nadmořské výšce zhruba 210-250 m. Geologické poměry Širší území je budováno nezpevněnými kvartérními a neogenními sedimenty. V širším území dominují překryvy spraší a jílovců a pískovců. Ve svahových úpadech kvartérní písčitohlinité deluviální sedimenty, na které v údolích navazují kvartérní nivní sedimenty – hlína, písek, štěrk. Pedologické poměry V širším území převažují modální černozemě na spraších. Okrajově jsou zastoupeny modální luvizemě a modální hnědozemě. Ve svahových úpadech
jsou černozemě černické. Při vodních tocích jsou na nivních uloženinách glejové fluvizemě. Z hlediska zemědělského hospodaření se jedná o půdy označené kódem BPEJ: 0.01.00 - černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem. Tato BPEJ je zařazena do I. třídy ochrany. 0.08.10 - černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti. Tato BPEJ je zařazena do II. třídy ochrany. 0.58.00 - fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. Tato BPEJ je zařazena do II. třídy ochrany. Hydrologické poměry Povrchová voda Hydrogeograficky náleží zájmové území do povodí Dyje a je odvodňováno Pradlenkou a jejími bezejmennými přítoky. Řešená lokalita leží v povodí Pradlenky, která je levostranným přítokem Štínkovky – ČHP 4-17-01-005. Řeka Pradlenka je dlouhá 5,4 km, pramení v řešeném území, odkud odvádí vodu z povodí, které má plochu 11,1 km2. Ústí do Štínkovky v k. ú. Hustopeče. Biogeografická charakteristika území Řešené území leží v Hustopečském Severopanonské podprovincie.
bioregionu,
který
je
součástí
V širším území byla zastoupena skupina typů geobiocénů (STG): Ligustri-querceta (LiQ) Doubravy s ptačím zobem
1BD3 Hlavní dřevinou těchto geobiocenóz je dub zimní (Quercus petraea), někdy bává zastoupen i dub pýřitý (Quercus pubescens) a dub cer (Quercus cerris). Pravidelně je přimíšena lípa srdčitá (Tilia cordata), babyka (Acer campestre), habr (Carpinus betulus), jeřáb břek (Sorbus torminalis), výjimečně i jeřáb muk
(Sorbus aria) a jeřáb oskeruše (Sorbus domestica). V často až souvisle zapojeném keřovém patru se vyskytuje ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), dřín obecný (Cornus mas), kalina tušalaj (Viburnum lantana), klokoč zpeřený (Staphylea pinnata), višeň křovitá (Cerasus fruticosa), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa), růže galská (Rosa gallica), svída krvavá (Swida sanguinea), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) a hlohy (Crataegus laevigata, C. monogyna). V synusii podrostu je až dominantně zastoupena válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), ostřice horská (Carex montana), ostřice nízká (Carex humilis), ostřice Micheliho (Carex michelii), lipnice hajní (Poa nemoralis), lipnice úzkolistá (Poa angustifolia) a strdivka zbarvená (Melica picta). Dále se zde vyskytuje medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), kamejka modronachová (Buglossoides purpurocaerulea), třemdava bílá (Dictamnus albus), pryšec mnohobarvý (Euphorbia polychroma), hvězdnice chlumní (Aster amellus), plamének přímý (Clematis recta), kosatec různobarvý (Iris variegata), kosatec trávolistý (Iris graminea), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), violka divotvárná (Viola mirabilis), violka srstnatá (Viola hirta), plicník měkký (Pulmonaria mollis), prvosenka jarní (Primula veris), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), kopretina chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), hrachor černý (Lathyrus niger), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea). Ulmi fraxineta carpini (UFrc inf) habrojilmové jaseniny nižšího stupně
1 BC-C (3)4 Ve stromovém patře těchto druhově pestrých společenstev dominoval dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), topol černý a bílý (Populus nigra a alba), jilm vaz a habrolistý (Ulmus laevis a minor). Příměs tvořila lípa srdčitá (Tilia cordata), javor babyka a klen (Acer campestre a pseudoplatanus), habr obecný (Carpinus betulus), střemcha hroznovitá (Prunus padus). Z keřů byl v porostech zastoupen hloh obecný (Crataegus laevigata), svída krvavá (Swida sanguinea), brslen evropský (Euonymus europaeus), bez černý (Sambucus nigra) a kalina obecná (Viburnum opulus). V podrostu se vyskytovala orsej jarní (Ficaria verna), sasanka hajní a pryskyřníkovitá (Anemone nemorosa a ranunculoides), dymnivka dutá a plná (Corydalis cava a solida), křivatec žlutý (Gagea lutea), ladoňka dvoulistá (Scila bifolia), česnek medvědí (Allium ursinum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel přítula (Galium aparine), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), bažanka vytrvalá (Mercurialis perrenis), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) aj.
TECHNICKÁ ZPRÁVA – NÁVRHOVÁ ČÁST 2. TECHNICKÉ ŘEŠENÍ KRAJINNÝCH ÚPRAV 2.1. Vytyčení pozemku Bude provedeno před zahájením prací podle bodů určených projektem krajinných úprav. 2.2. Příprava ploch Jedná se o pozemek na rovině, tudíž se nepočítá s žádnou terénní modelací či speciální přípravou plochy. Plocha bude před výsadbou zkultivována běžnou technologií. Následně bude na celé ploše založen travinný porost, který napomůže v boji proti obtížným plevelům a ochraně porostů proti vysychání. Osetí je vhodné provést jednorázově, ve vhodném agrotechnickém termínu a pouze směsí vybraných botanických druhů. V případě přísušku či špatné klíčivosti osiva bude výsev proveden opakovaně v náhradním vhodném termínu, v rozsahu dle aktuálního stavu a hustoty prvního osevu. Následná agrotechnika se bude řídit konkrétním stavem porostu, v zapěstování drnu nelze zapomenout na brzké seče. Výsev bude proveden co nejdříve před výsadbou dřevin. Před podzimní výsadbou dřevin je nejvhodnějším agrotechnickým termínem osevu 15. duben - 15. květen, pro opakovaný osev pak 15. srpen - 15. září (jiné termíny závisí na charakteru počasí). Pokud to nebude možné, bude lépe založit trávník až po dokončení výsadbových prací (nejpozději 6 týdnů před koncem vegetační doby, jinak až v dalším vegetačním období). Druhová skladba osevů Navržená skladba musí odpovídat typu a živnosti stanoviště, vychází z potenciálních společenstev stanovištně. Osivo představuje směs původních botanických druhů trav (nikoliv vyšlechtěných odrůd) a bylin. Základem travino-bylinné směsky bude prvních 5 trav, které budou tvořit 70%, zbytek příměs trav a bylin. Předpokládá se, že k obnově přirozené skladby bylinného patra přispějí i uvolněné zdroje semen v kultivované půdě. složení osiva: 1. kostřava červená
30%
2. kostřava luční
13%
3. trojštět žlutavý
12%
4. srha říznačka
10%
5. lipnice luční
10%
6. lipnice hajní
5%
7. lipnice úzkolistá
5%
8. strdivka jednokvětá
5%
9. srha hajní
5%
10. kostřava ovčí
5%
Spotřeba osiva Při čistotě a klíčivosti dle Klappa přibližně 50 kg/ha, množství však nutno přepočíst dle ukazatelů konkrétního osiva, zejména míry klíčivosti. Nově založené travnaté plochy lze samostatně předat do péče investora nejdříve po dopěstování. Musí být nejméně 1x pokoseny, čisté a souvislé. Za zajištěný lze považovat trávník po vytvoření souvislého, pevného drnu. 2.3 Výsadby Technologie zakládání Výsadba stromů a keřů bude provedena do připravené půdy, pokud bude travinný porost založen včas, budou dřeviny sázeny do něj. Podle termínu výsadeb bude upravena technologie prací a zvolena expediční úprava rostlinného materiálu. Výsadby dřevin Tři parcely tvořící část biocentra jsou rozděleny polními cestami na čtyři segmenty. První polní cesta protíná biocentrum ve směru zhruba severozápad jihovýchod. Od této cesty se u západního okraje biocentra odděluje druhá polní cesta směřující k jihu. Severní segment lokálního biocentra je úzký a sleduje polní cestu. Na severu křižuje segment nadzemní elektrické vedení a na jihu vysokotlaký plynovod. V ochranných pásmech bude travinný porost bez dřevin. Jižně od elektrického vedení bude porost dřevin. Ten bude tvořen dubem letním (Quercus robur), javorem babykou (Acer campestre), lípou srdčitou (Tilia cordata) a jilmem vazem (Ulmus laevis). Jilm vaz je možné nahradit jilmem habrolistým (Ulmus minor). Západně od druhé polní cesty je malá plocha, na které bude kromě travinného porostu vysazeno pět lip srdčitých (Tilia cordata) - dvě severně od plynovodu a tři jižně od plynovodu. Jižně od první polní cesty je největší realizovaný segment lokálního biocentra LBC 2. Přes jeho severozápadní cíp prochází vysokotlaký plynovod. V jeho
ochranném pásmu bude travinný porost bez dřevin. Na zbylé části plochy bude založen porost dřevin. V zužující se části budou skupiny keřů a solitérní stromy. Porost dřevin bude tvořen dubem letním (Quercus robur), javorem babykou (Acer campestre), lípou srdčitou (Tilia cordata) a jilmem vazem (Ulmus laevis). Jilm vaz je možné nahradit jilmem habrolistým (Ulmus minor). Při okraji porostu (u polní cesty) bude řada keřů. Vysazována v ní bude kalinou obecnou (Viburnum opulus), svídou krvavou (Cornus sanguinea), hlohem obecným (Crataegus laevigata) a brslenem evropským (Euonymus europaeus). Jako solitéry budou vysazeny lípy srdčité (Tilia cordata) a střemcha obecná (Padus racemosa). Z keřů bude vysazována kalina obecná (Viburnum opulus) a svída krvavá (Cornus sanguinea). Severně od první polní cesty je segment, ve kterém bude travní porost skupiny stromů a keřů. Při polní cestě bude stromořadí dubů letních (Quercus robur). Dále zde bude vysazen topol bílý (Populus alba) a střemcha hroznovitá (Padus racemosa). Keřové skupiny budou tvořeny svídou krvavou (Cornus sanguinea), hlohem obecným (Crataegus laevigata) a brslenem evropským (Euonymus europaeus). Prostorové uspořádání skupin a rozmístění druhů je patrné ze „Situace“ a „Vysazovacího schématu“. K založení porostů dřevin budou použity prostokořenné špičáky výše uvedených druhů stromů s výškou nadzemní části cca 1,8 m a druhů keřů s výškou nadzemní části cca 0,8 m. Na solitéry budou použity prostokořenné špičáky s výškou nadzemní části cca 2,5 m. Sazenice stromů budou vysazovány do jam velikosti 50 x 50 x 50 cm a sazenice keřů do jam velikosti 35 x 35 x 35 cm. Jámy musí být před vlastní výsadbou prolity vodou. Při výsadbě bude do jamky přidáno hnojivo – 6 tablet na strom a 3 tablety na keř. Bezprostředně po výsadbě budou solitérní stromy ukotveny ke třem kůlům, aby byla zajištěna jejich stabilita. Dřeviny budou vysazovány 1 m od oplocení. V řadě keřů na okraji porostu jižně od první cesty bude jedna řada keřů. V ní se budou střídat výše uvedené keřové druhy, vždy pět kusů jednoho druhu vedle sebe. Spon keřových druhů v řadě je 1 m. Stromy v porostech budou vysazovány ve sponu 1,5 x 1,5 m. Stromy v porostech budou vysazovány v řadách, jedna řada bude tvořena jedním druhem. Keřové skupiny v ploše travinného porostu budou tvořeny 20 sazenicemi téhož druhu vysazovanými ve sponu 1 x 0,75 m (vzdálenost řad 0,75 m, vzdálenost sazenic v řadě 1 m).
2.4 Doporučený rozsah péče o porosty Doporučení dalšího postupu prací V prvních letech po výsadbě je důležité dopěstovat funkční travinný porost. Travní porosty budou nejméně dvakrát ročně koseny tak, aby se předešlo tvorbě semen agresivních plevelů (2 x v létě) a tvorbě nadbytečného objemu
stařiny (1x na konce vegetačního období). Za funkční travní společenstvo (bylinné patro) se považuje souvislý, nezaplevelený porost plně zakrývající půdu. Pravidelně musí být kontrolován stav ukotvení jednotlivých stromů a stav oplocení. Odstranění kůlů a oplocení je možné až v době, kdy nebude hrozit poškození kmenů zvěří a stromy budou dostatečně zakořeněné a stabilní. Ochrana porostů Časově i finančně nejnáročnější bude ochrana proti zaplevelení (buřeni). Ta bude moci být prováděna mechanizovaně pomocí lehké mechanizace nebo křovinořezů. Při kosení je nutné dbát zvýšené opatrnosti, aby nedocházelo k poškození kmenů a kořenových krčků vysazených dřevin. Proti poškození zvěří budou výsadby chráněny oplocením. Oplocenka bude postavena 0,5 m od hranice parcely směrem do pozemku. Na oplocenku bude použito pletivo používané k oplocení lesních kultur, tzv. lesní uzlíkové pletivo, vysoké 160 cm s alespoň 15 vodorovnými dráty. Vodorovné dráty musí být u země hustší a směrem nahoru může jejich hustota klesat. Pletivo bude napnuto na kůly (zapuštěny do země 40 cm s impregnací nebo opálením) vzdálené od sebe 3 m, každý čtvrtý kůl bude zavětrován (z vnitřní strany) ve výšce 2/3 pod úhlem 45°. Nosné kůly o minimálním Ø 8 cm, stabilizační vzpěry o minimálním Ø 7 cm. Dolní okraj pletiva bude uprostřed pole přichycen k terénu. Poté, co dřeviny odrostou (kultura bude zajištěna) bude oplocenka odstraněna. Pro tento úkol je třeba zajistit v případě napadení škůdci kvalifikovaného odborníka. Jak již bylo uvedeno výše, po celou dobu tvorby porostu bude třeba pravidelně vykonávat inspekce, které budou mít za úkol zjišťovat stav v daném okamžiku a navrhovat účinná opatření, která budou reakcí na nepředpokládané jevy a abnormality ve vývoji porostů. Zvláště nutná bude kontrola v prvních letech vývinu porostu v realizovaném LBC. Každý rok se provede zhodnocení stavu stromků. Bude-li zjištěn ojedinělý úhyn dřevin, nebude nutné vylepšovat. V případě většího úhynu bude nutné uhynulé jedince nahradit. Již při vylepšování je možno zohlednit, které dřeviny se ujímají lépe a kterým se v dotčeném území nedaří, a podle toho přizpůsobit skladbu dosazovaných dřevin. Každopádně pro vylepšování platí zásada použití kvalitnějšího a silnějšího sadebního materiálu. Po zajištění kultury bude postačovat kontrola s následnými změnami a doplňky projektu 1x za 5 -10 let. V mezidobí se nevylučuje kontinuální monitorování území.
2.5 Výběr dřevin Stromy prostokořenné český název dub letní
latinský název
počet ks
Quercus robur
272
DB
Quercus robur
9
BB
Acer campestre
272
BB
Acer campestre
1
LP
Tilia cordata
272
LP
Tilia cordata
8
JM
Ulmus laevis
272
TP
Populus alba
3
ST
Padus racemosa
8
DB
v = cca 1,8 m dub letní v = cca 2,5 m javor babyka v = cca 1,8 m javor babyka v = cca 2,5 m lípa srdčitá v = cca 1,8 m lípa srdčitá v = cca 2,5 m jilm vaz v = cca 1,8 m topol bílý v = cca 2,5 m střemcha obecná v = cca 1,8 m Celkem
1117
Keře prostokořenné český název kalina obecná
latinský název
počet ks
KA
Viburnum opulus
71
SV
Cornus sanguinea
31
HL
Crataegus laevigata
31
BS
Euonymus europaeus
31
v = cca 0,8 m svída krvavá v = cca 0,8 m hloh obecný v = cca 0,8 m brslen evropský v = cca 0,8 m Celkem
164
3. Organizace výsadeb Investor zajistí předání dotčených pozemků k realizaci vybranému zhotoviteli a vytyčení pozemků na nich bude extenzivní sad realizován. 4. Bezpečnostní opatření Při provádění prací je nutno dodržovat platné bezpečnostní předpisy, zejména: - Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1992 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 324/1990 Sb. a ve znění vyhlášky č. 207/1991 Sb. - Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích. 5. Závěr Cílem realizovaných krajinných úprav je posílení ekologické stability řešeného území, zvýšení jeho biodiverzity a v neposlední řadě přispění k udržení krajinného rázu, který byl v minulosti negativně ovlivněn zemědělskou velkovýrobou. Prostředky vynaložené na realizaci budou účelně využity jen tehdy, když bude zajištěna dobrá příprava ploch a budou dále zhodnoceny tehdy, když bude systematicky prováděna odborná péče o porosty.
PŘÍLOHA č. 1 TABULKA DOTČENÝCH POZEMKŮ
PŘÍLOHA č. 2 GRAFICKÁ ČÁST
PŘÍLOHA č. 3 POLOŽKOVÝ ROZPOČET
PŘÍLOHA č. 4 VÝKAZ VÝMĚR
