Soudcovská unie ČR Ovocný trh 14 110 01 Praha 1
V Brně dne 31.10. 2011
Prezident SU JUDr. Tomáš Lichovník Reakce na „ Slovo soudce na červen 2011 ” JUDr. Jiřího Sýkory soudce Krajského soudu v Brně a člena republikové rady Soudcovské unie http://www.soudci.cz/zpravy-a-stanoviska/slovo-soudce/62-slovo-soudce-na-cerven.html
Slovo soudce na červen de facto nemá s realitou na českých soudech doložitelně nic společného. Po přečtení příspěvku JUDr. Jiřího Sýkory se musím konfrontačně hluboce zamyslet, i když jsem zrovna nebyl na semináři o etice, zda-li slova soudce JUDr. Jiřího Sýkory jsou pravdivá a odpovídají realitě na Krajském soudě v Brně respektive jeho profesní práci na tomto soudě. Dle mých doložitelných zkušeností s brněnským soudnictvím nikoliv, v lepším případě je lze pouze považovat za jeho přání, jak by česká justice potažmo Krajský soud v Brně měl profesně fungovat za peníze daňových poplatníků, bohužel příspěvek „ slovo soudce na červen”a stejně tak i časopis Soudce je možné aktuálně jen zařadit do rubriky sci – fiction (zpracuji pro občanské sdružení první vzorové číslo elektronického časopisu pro veřejnost, v každém čísle příběh jedné oběti justiční mafie). Ale raději přejděme od obecného verbálního teoretizování ke konkrétnímu doložitelnému soudnímu faktu. Soudce ve svém příspěvku píše, cituji: „ A tady vyvstává etické dilema - rozhodovat pečlivě a poctivě a riskovat, že se během půl roku za mnou bude kupit několik dalších stovek nerozhodnutých spisů, nebo tyto věci tzv. vyřizovat a dělat je formálně a bezmyšlenkovitě /což při tomto nápadu taky nejde stihnout/.”
Jako účastník soudního řízení ve věci 37 Co 168/2007 v němž soudí předseda senátu JUDr. Ladislav Palatin, JUDr. Jiří Sýkora a JUDr. Ilona Koběrská jsem měl první smůlu, jednak že soudce JUDr. Sýkora není na soudě sám (jaká škoda, že není samosoudcem na prvním stupni českého soudnictví, možná by pracoval tak kvalitně, že by se nikdo neodvolával), ale jsou tam ještě dva zbylí členové senátu 37 Co, jinak by dle svých slov zvolil první variantu a rozsudek by odůvodnil pečlivě a poctivě, a jednak jsem měl i druhou smůlu, že se senátu 37 Co zrovna nakupilo několik stovek nerozhodnutých spisů, a proto nemohl soudce zvolit ani druhou možnou variantu profesního přístupu to jest odůvodnit rozsudek formálně a bezmyšlenkovitě, cituji ze slova soudce na červen „ což při tomto nápadu taky nejde stihnout ”. Takže nakonec musel soudce zvolit variantu třetí – neodůvodňovat skoro vůbec, což se taky zjevně nevyplatilo, poněvadž Ústavní soud ČR pod sp. zn. III. ÚS 1481/2008 musel zrušit rozsudek krajského soudu pro absenci řádného odůvodnění a skončená respektive očividně právně odfláknutá věc najednou obživla, to znamená opatrovnická komedie se vrátila k novému projednání - dohrání před Krajský soud v Brně. Na základě faktů z kauzy se lze důvodně domnívat, že soudce mohl zvolit i čtvrtou variantu – záměrně odůvodnit špatně, rozporuplně a nedostatečně, i když byl dostatečný časový prostor pro řádné a zákonné odůvodnění, jednak je to méně pracné a jednak, aby se pravomocné rozhodnutí dalo ústavně zrušit pro případ, že účastník opatrovnického řízení – otec úspěšně zvládne péči o děti, viz. přepis audio záznamu číslo 6 - v názoru PhDr. Mgr. M. D., který je totožný i s dalšími občanskými názory a je důkazně vložen do spisu, který svého času měl trvale ve své kanceláři JUDr. Sýkora. Po obživnutí věci to vzal pevně do rukou pro změnu JUDr. Palatin a výsledek hned byl znát (falšování protokolu z výpovědi soudní pseudoznalkyně L. atd.). Přestože dle zákonné úpravy mají soudy pořizovat zvukový záznam i z občanských řízení, tak jsem si tuto frašku musel zadokumentovat sám na vlastní diktafon pro veřejnost. PhDr. Mgr. M.D. si čte odůvodnění rozsudku JUDr. Sýkory a sděluje: „ Podle mě je to chyba soudu. Je otázkou, jestli tohle není napsáno záměrně, že to odůvodnění tam není konkrétní, jestli to není záměr, aby to bylo napadnutelný? ” Přestože odvolací soud, cituji z rozsudku 37 Co 168/2007, „ Odvolací soud přitom nijak nepochybuje o výchovné způsobilosti matky ... ”, „ výchovnou způsobilost, tuto pak odvolací soud hodnotí u obou rodičů jako v podstatě stejnou. ”, tak krajský soud nařídil rodiči – otci povinnost vozit děti ke styku do bydliště matky a v jejím bydlišti po 4 hodinách styku děti osobně vyzvedávat, a to každé úterý a čtvrtek a každý lichý víkend, nepochybně proto, aby rodiči - otci, kterému děti svěřil do výlučné péče, tuto péči co nejvíce ztížil a otrávil. Ptám se, který soud v ČR aspoň v jednom případě z 92 % uložil matce (procentuální číslo vyjadřuje v kolika procentech jsou děti svěřovány matkám), aby děti vozila ke styku otci až do jeho bydliště a v jeho bydlišti je po čtyřech hodinách také vyzvedávala ? Z detailních znalostí opatrovnických kauz vím, že matky děti otcům ke stykům vůbec nepředávají a soudci toto jednání nepotrestají, ale naopak odmění, zákazem styku dětí s jejich otcem. Rovnost účastníků opatrovnické frašky, dle článku 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, se také projevila i v tom, že matka byla úplně osvobozena od poplatku za nepravdivý znalecký posudek a otec nikoliv, i když dostal do péče děti. Na několika kauzách jsem si všiml zajímavého soudního jevu, po vepsání čísla do statistiky, že byly děti svěřeny do péče otce, se tato péče pod různými záminkami zruší. Takže tento fakt zavání účelovým manipulováním se statistikou, kdy jsou údajně děti svěřovány otcům v 6 % (případ otce M. Stacha, V. Navrátila, otce Jaroslava atd.. http://www.youtube.com/watch?v=wzFr4EsUpv0/ . A nakonec po ještě hlubší analýze nelze spolehlivě vyloučit ani existenci páté varianty. Citace z pořízeného audio záznamu soudní znalkyně z psychologie, která nepochybně hovoří na základě osobní zkušenosti při studiu soudních spisů z kterých je vidět profesní činnost soudců, jejíž jméno je mi známo:
„ Já s těma lidma co dělají pečovatelský věci přicházím do styku a vím, že když se mi řekne jméno některého soudce, tak se mi obrátí panenky, protože už vím co to asi bude obnášet za anabázi. Můžete mít všechno sebelíp a může ta pravda být opravdu na vaší straně a stejně nevíte, jak ten soudce zareaguje, jak se momentálně vyspí a rozhodne, a k čemu se přikloní. Ale víte, že to nebude mít normální postup, protože ten člověk není opravdu normální.” Důkazní audio záznam slov soudní znalkyně na mých nových a dalších www stránkách. Aby si čtenář této reakce udělal dobrou představu o skutečné soudní práci za 100 000 Kč z peněz daňových poplatníků, tak napíšu částečný a velmi stručný výňatek z mého odvolání v bodech, kterými důkazy a fakty jsem jako odvolatel napadl řádně neodůvodněný prvostupňový rozsudek soudkyně, která se kauzy ujala v rozporu s rozvrhem práce, a jak se s mými doloženými důkazy právně nevypořádal odvolací senát 37 Co, kde figuruje či soudí také soudce JUDr. Jiří Sýkora, který chce soudit pečlivě, zodpovědně, zákonně a poctivě. Bohužel, musíme mít na paměti, „ není v senátu sám ”. Jako občanský aktivista se pokusím svou činností zasadit o zrušení soudní definitivy, aby se justice mohla zbavit těch soudců, kteří brzdí poctivé soudce a ti pak pracuji nepoctivě a navíc k zlepšení své nedostatečné životní úrovně a podpoření soudní nezávislosti berou sem tam nějaký ten úplatek . http://justicnispravedlnost.kocourkov.org/uplatni-soudci/ Odvolatel Miroslav Stach napadl prvostupňový rozsudek Městského soudu v Brně v těchto bodech: 1. Opatrovnická kauza 83 Nc 183/2003 (soudí soudkyně Kružíková z 84 Nc) přidělena v rozporu s rozvrhem práce – dopis Generální inspekce Ministerstva spravedlnosti ČR tento fakt potvrzuje. Odvolací soud vůbec nezajímá, poněvadž se jedná o běžný stav na brněnském soudnictví. Pro soudní podvody tohoto typu kárně řešena předsedkyně MS v Brně Komárková, aktuálně předseda KS v Brně Pořízek a další soudní umělci. 2. Soudní znalkyně vypracovala znalecký posudek dne 29.11. 2005, přestože neměla požadovanou odbornou způsobilost dle zákona č. 96/2004Sb. (registrovala se až dne 22.4. 2006). Argumentace soudce, že je na seznamu znalců je nedostačující a je hlavně v rozporu se zákonem č. 96/2004Sb.. Pokud soudí soudce pečlivě a poctivě a nesedí na soudě zbytečně, tak by to řešit měl. 3. Dva relevantní znalecké posudky PhDr. Z.K. CS.c a PhDr. J.K., které prvostupňový soud protizákonně a úplně ignoroval ač musí právně zdůvodnit proč je nevzal v kauze jako důkaz, stejně ignorantsky postupoval i odvolací soud. 4. Prvostupňový soud se právně nevypořádal ani s fakty z 8 důkazních zpráv z OSPOD, stejně tak postupoval i odvolací soud. 5. Prvostupňový soud se právně nevypořádal ani s fakty z 13 důkazních listin ( lékařské zprávy, ČSSZ, PČR, svědků atd., stejně tak postupoval i odvolací soud. 6. S vykonstruovaným 100 tisícovým dluhem na výživném v době mé nemocenské. S rozhodnutím soudkyně Kružíkové v jiné kauze 84 Nc 8/2004, jenž jsem dodal konfrontačně k odvolání, kde otec vlastní ranč s 10 koňmi, traktor, několik vozidel, pronajímá byt, chodí na oběd do restaurace a žádný likvidační dluh na výživném mu nebyl vykonstruován ba dokonce platí běžné výživné skoro v stejné výši jako já. 7. Porušení všech procesních práv účastníka prvostupňového řízení a jeho obecného zmocněnce zaznamenané na pořízeném audio záznamu z jednání, ve stížnostech na soudkyni Kružíkovou i Ústavní stížnosti po sp. zn. III.ÚS 448/06. Všechny důkazy jsou ve spise a měl je k dispozici půl roku ve své soudní kanceláři k právnímu posouzení JUDr. Sýkora. Body 1 - 7 a další senát 37 Co vůbec nezajímal a soudce JUDr. Jiří Sýkora nemůže s tím údajně nic dělat, protože není v senátu sám. Cituji ze zjevně odbytého odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně na argumenty odvolatele : „ Odvolací soud přitom předesílá, že rozhodně nelze napadený rozsudek za podstatně nesprávný, a to, že byl odvolacím soudem změněn, se stalo za situace, kdy by nepochybně bylo možno odůvodnit i opačné rozhodnutí. ”
V schizofrenním odůvodnění senátu 37 Co naprosto chybí, které skutečnosti má soud za prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním (pořízený audio záznam z vyhlášení rozsudku neodpovídá písemné verzi, detailně zpracuji pro www), tak jak je uvedeno v Občanském soudním řádu v § 157 odst. 2. Z judikatury Ústavního soudu jasně vyplývá, že neúplné, nekonkrétní, nepřezkoumatelné a nedostatečné odůvodnění má za následek nezákonnost celého rozhodnutí. Soudy jsou povinny se řádně a konkrétně vypořádat s provedeným dokazováním, návrhy a důkazy všech účastníků řízení. Jako občanský aktivista se účastním soudních jednání a seznamuji se s kauzami z kterých je patrné, že soudci hlavně rozhodují amorálně, zkorumpovaně, nepečlivě a protizákonně, dle mých nedobrých osobních zkušeností s brněnským soudnictvím se rozhodně musím ztotožnit s veřejným tvrzením JUDr. Marty Chovancové, pracovnice Magistrátu města Prahy 5, cituji: „ Některá rozhodnutí soudců ČR jsou až na tak mizerné úrovni, že jejich argumentace nedosahuje myšlenkového pochodu žáka základní školy. Pro taková nedbalá rozhodnutí nepotřebujeme vysokoškolsky vzdělané soudce s následným povinným absolvováním tří leté praxe justičního čekatele, neboť v takových případech by postačili pracovníci s ukončeným základním vzděláním, přičemž by zároveň došlo k efektivním finančním a platovým úsporám ve státním rozpočtu. Fakticky v ČR někteří soudci masově zneužívají své soudcovské nezávislosti a do jejich rozhodování se často promítají závislosti jiné. Např. často mezi lidmi tradovaná korupce, klientismus, přátelské vztahy, nedostatečná profesionalita nebo absence prosté lidské moudrosti dané věkem a zralostí. ” Převzato z článku Neplatného jmenování soudců, http://www.sinagl.cz/phpbb2/viewtopic.php?t=108 . JUDr. Chovancová psala fakta v roce 2005 od té doby došlo na Krajském soudě v Brně k velkému modernizačnímu skoku, soudci už nepotřebují soudit v jednáních ve kterých se provádí dokazování, analýza důkazů, právního a logického hodnocení, ale už v předvolánkách k soudu účastníkům řízení zjevují, že to mají dávno rozhodnuté. Soudní řízení jsou už pak zjevnými fraškami, jejichž pravým účelem je vytvoření dojmu, respektive divadla pro veřejnost a účastníky (někdy též oběti) soudních řízení, jakože se na krajském soudě ještě fyzicky něco soudí tzv. předvolánková kabinetní justice. Důkazy: soudní předvolánka Krajského soudu v Brně ze 17.2. 2008 a ze dne 16.1. 2009 v příloze Logický konfrontační rozbor předvolánek krajského soudu. 1. Odvolání proti prvostupňovému rozsudku jsem podal dne 23.2. 2007 První jednání na Krajském soudě bylo nařízeno na den 1.4. 2008 Soudní předvolánka k prvnímu jednání na KS v Brně ze 17.2. 2008, která neobsahuje, že si má účastník řízení - otec vzít sebou doklady k prokázaní svých příjmů. Komentář: Přestože šlo o poměrně dlouhou dobu tj. o 13 měsíců, kdy se mohly výdělečné poměry na straně otce rapidně změnit, senát 37 Co nepožaduje doklady k prokázaní příjmů, neboť už ví, že děti svěří do péče otce. 2. Obživnutí věci na krajském soudě kvůli absenci řádného odůvodnění dne 21.1. 2009 První jednání na Krajském soudě bylo nařízeno na den 31.3. 2009 Soudní předvolánka k prvnímu jednání na KS v Brně ze 16.1. 2009, která obsahuje, že si má účastník řízení - otec vzít sebou doklady k prokázaní svých příjmů.
Komentář: Dne 16.1. 2009 v předvolánce k soudnímu řízení je už rozhodnuto v soudní komedii nemalého rozměru, že soudce svěří děti matce, takže senát 37 Co požaduje po otci doklady k prokázaní jeho příjmů. O brněnské justici je toho mnoho k neuvěření, určitě se někdy k tomu popularizačně více dostanu, teď už raději přejděme k faktu, a proto v příloze přikládám ke konfrontaci mé odvolání ze dne 23.2. 2007, ústavní stížnost na soudkyni Kružíkovou ze dne 13.9.2006 (součástí soudního spisu) a rozsudek krajského soudu ve věci 37 Co 168/2007 ze dne 3.4 2008, abychom mohli důkazně konfrontovat slova soudce na červen JUDr. Sýkory s proběhnuvší realitou na Krajském soudě v Brně u senátu 37 Co . Pro dokreslení kvality soudní práce senátu 37 Co na Krajském soudě v Brně v příloze dokládám: Úvaha k usnesení senátu 37 Co ze dne 27.3. 2008 Návrh na profesionalizaci soudců krajského soudu ze dne 10.11. 2006 Soudní předvolánka ze dne 17.2. 2008 Soudní předvolánka 16.1. 2009 Stížnost na soudkyni J. Kružíkovou
V Brně 20.11. 2011 Miroslav Stach Elektronicky podepsáno
