Rastrová grafika Grafický objekt je zaznamenán jednotlivými souřadnicemi bodů v mřížce.
pixel („picture element“) s definovanou barvou Kvalita je určena rozlišením mřížky a barevnou hloubkou (počet bitů použitých k popisu barvy pixelu).
1 bit
21 = 2 barvy
4 bity
24 = 16 barev
8 bitů
28 = 256 barev
15 bitů
215 = 32 768 barev
Low Color
16 bitů
216 = 65 536 barev
High Color
24 bitů
224 = 16 777 216 barev
True Color
32 bitů
232 = 4 294 967 296 barev
Super True Color
48 bitů
248 = 281 474 976 710 656 barev
Deep Color
Mono Color
918 x 655 36 barev (6 bitů)
Rastrová grafika Barevné komponenty pixelu Barevný model RGB nebo RGBA Barevná hloubka
Počet bitů pro uložení každé barevné složky R
G
B
8 bitů
3
3
2
16 bitů
5 (5)
6 (5)
5 (5)
18 bitů
6
6
6
24 bitů
8
8
8
32 bitů
8
8
8
A (1)
8
U 48 bitů na pixel může má každá komponenta 65536 tónů (16 bitů místo 8). Příklad paměťové náročnosti při 24 bitové barevné hloubce (1 pixel = 24 bitů v paměti): Obrázek o rozlišení 640 x 480 s 24 bitovou barevnou hloubkou: 640 x 480 x 24/8 = 921 600 bajtů = 900 kB Obrázek o rozlišení 3840 2400 (9,216 milionů pixelů) s 24 bitovou barevnou hloubkou: 3840 x 2400 x 24/8 = 2 764 8000 bajtů = 27 000 kB
Rastrová grafika Indexovaná barva U nízkých barevných hloubek se hodnota indexuje v barevné mapě nebo paletě. 1 bit 21 2 barvy 2 bity 22 4 barvy 4 bity 24 16 barev 8 bitů 28 256 barev
Rastrová grafika DPI Body bitmapové grafiky odpovídají bodům na displeji nebo monitoru. DPI („Dots per inch“) je počet pixelů, které se vejdou do délky jednoho palce. 1 palec = 2,54 cm
Příklad: Černobílý obrázek o rozlišení 1920 × 1200 zobrazený na 93 DPI displeji: Šířka: Výška:
1920/93 = 20,64 palců (52,43 cm) 1200/93 = 12,9 palců (32,77 cm)
Příklad velikosti stejného obrázku vytištěného na 800 DPI tiskárně: Šířka: Výška:
1920/800 = 2,4 palců (6,096 cm) 1200/800 = 1,5 palců (3,81 cm)
Rastrová grafika Tisk Tiskárny musí mít výrazně vyšší DPI než displej, protože konkrétní barvy skládají subtraktivně z barevného modelu CMYK (na displeji je barva skládána aditivně z barevného modelu RGB). U displeje zobrazujícího s barevnou hloubkou 24 bitů produkuje každý pixel 256 intenzit světla v každém ze tří kanálů (RGB), může tak vytvořit 256³ = 16 777 216 barev. Množství jedinečných barev pro tištěný CMYK bod pro tento nejjednoduššího druhu inkoustové tiskárny je jen 8. Většina tiskáren (kromě sublimačních) proto produkuje další barvy pomocí polotónů (ditheringu). Příklad: 100 pixelů široký obrázek může potřebovat od 400 do 600 bodů šířky v tištěném výstupu. (Má-li být tištěný uvnitř čtverce o straně 1 palec, tiskárna musí být schopná 400 až 600 DPI, aby obraz přesně reprodukovala).
Rastrová grafika Nevýhody Rastrové obrázky ve velkém rozlišení s velkou barevnou hloubkou jsou paměťově náročné.
Proto existují různé způsoby komprimace, která může být ovšem výpočetně náročná.
Je poměrně komplikované je zvětšovat.
Při zmenšení lze výsledek dobře optimalizovat, při zvětšení nelze úspěšně dopočítat chybějící informace.
Jako rastrová grafika jsou ukládány fotografie pořízené digitálním fotoaparátem, podklady digitalizované scannerem, obrázky vytvořené grafickým rastrovým editorem, ...
Rastrová grafika Formáty
Nekomprimované S bezeztrátovou kompresí
Rastrové formáty Komprimované
Se ztrátovou kompresí
Formáty rastrové grafiky Název
Komprese
BMP (Windows Žádná (lze Bitmap), DIB RLE) (deviceindependent bitmap) PNG (Portable Bezeztrátová Network Graphics)
Barevná hloubka
1 bit, 4 bity, 8 bitů Malé obrázky, hry (256 barev nebo odstínů šedi), 16 bitů, 24 bitů
GIF (Graphics Bezeztrátová Interchange (LZW84) Format)
Výhody
Nevýhody
Jednoduchý (rychle se zobrazuje), kompatibilní, nepatentovaný
Datově náročný
Grafika na internetu, nefotografická grafika
Nepatentovaný, 8 bitová průhlednost, datově výhodný
Na rozdíl od GIF nepodporuje animace
Fotografie, rentgenové nebo ultrazvukové snímky
Obrovská úspora datového prostoru u fotografií
Složitý, již existují (patentované) efektivnější komprimační metody
1 až 24 bitů
Snímky určené pro tisk, vícestránkové soubory
Flexibilní a adaptivní (ořez nebo orámování hlavního obrazu)
Dříve problémy s kompatibilitou
Do 8 bitů
Malá loga, malá grafika na internetu
Podporuje animace a průhlednost, malá velikost souborů
Maximálně 8 bitů barev
Až 24 bitů (s 8 bitovým alfa kanálem)
JFIF (JPEG) Ztrátová (neukládání informací neviděných lidmi TIFF (Tag Image Žádná, File Format) ztrátová nebo bezeztrátová
Příklady použití
Vektorová grafika Vektorový obrázek je složen ze základních geometrických útvarů (body, přímky, křivky, mnohoúhelníky). Základem vektorové grafiky je tedy analytická geometrie. Křivky spojují jednotlivé kotevní body a mohou mít definovanou výplň (barevná plocha nebo barevný přechod). Tyto čáry se nazývají Bézierovy křivky.
Francouzský matematik Pierre Bézier vyvinul metodu, kterou je možné popsat čtyřmi body libovolný úsek křivky. Křivka je popsána dvěma krajnými body (kotevními) a dvěma body, které určují její tvar (kontrolními). Spojnice mezi kontrolním bodem a kotevním bodem je tečnou k výsledné křivce.
Vektorová grafika Výhody Vektorový obrázek lze neomezeně zvětšovat, zmenšovat nebo deformovat. S každým objektem lze pracovat odděleně. Paměťová náročnost je menší než u rastrové grafiky (při zachování normálního počtu objektů).
Kompletní vektorový obrázek ve formátu WMF („Windows Meta File“), nativním vektorovém formátu pro Microsoft Office.
Formáty vektorové grafiky Tvoří různorodou skupinu souborových formátů určených pro popis grafické informace. V nejjednodušších formátech jsou podporovány pouze úsečky (formát nazývaný SLD), ve složitějších formátech je možné použít i oblouky, křivky nebo text. Metaformáty umožňují sdružit vektorový popis grafické informace s popisem rastrovým:
PostScript PDF („Portable Document Format“) WMF („Windows Metafile“) EMF („Enhanced Windows Metafile“) CGM („Computer Graphics Metafile“). Můžeme se setkat i s vektorovými formáty určenými pro popis trojrozměrných objektů či scén. Některé editory pracující s vektorovou grafikou používají své vlastní formáty:
AI (Adobe Illustrator Artwork) CDR (Corel Draw) ZMF (Zoner Callisto) Značkovací jazyk a formát SVG („Scalable Vector Graphics“) popisuje vektorovou grafiku pomocí XML. Měl by se stát základním otevřeným formátem pro vektorovou grafiku na Internetu.
Zdroje http://cs.wikipedia.org http://en.wikipedia.org http://www.root.cz Sládeček Hynek a kolektiv: „1000 File Formats“, (freeware encyklopedie – hypertextový dokument ve formátu HLP), 1997, 1998
