Raná podnikatelská aktivita v ČR a doporučení pro její podporu

Raná podnikatelská aktivita v ČR a doporučení pro její podporu Závěrečná zpráva z výzkumu začínajících podnikatelů

Březen 2015

Projekt: Výzkum současných podnikatelských aktivit v ČR a zachycení jejich změn v posledním období a porovnání v mezinárodním kontextu metodou GEM (TB930MPO001)

Martin Lukeš, Jan Zouhar, Martina Jakl Tato zpráva představuje závěry vyplývající z longitudinálního sledování začínajících podnikatelů dotazovaných poprvé v roce 2013 v rámci reprezentativního souboru dospělé populace. Tito byli opakovaně dotazováni v roce 2014 a bylo zkoumáno, jak se jejich podnikatelská aktivita vyvíjí a jaké faktory tento vývoj ovlivňují. Zpráva dále zahrnuje doporučení pro hospodářskou politiku, zejména ve vztahu k prioritním osám 1 a 2 programu OP PIK, která dále rozšiřují doporučení popsaná ve zprávě z března 2014.

Poděkování Projekt je realizován za finanční podpory TA ČR. Děkujeme Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR za podporu projektu.

OBSAH Obsah .......................................................................................................................................................................2 Metodika longitudinálního výzkumného šetření navazujícího na GEM 2013 ........................................................3 Dynamika podnikatelské aktivity ............................................................................................................................5 Specifika rozjížděného podnikání ...................................................................................................................... 7 Podnikatelské charakteristiky obyvatel .............................................................................................................. 8 Plánovaný růst .................................................................................................................................................... 8 Využití poradenství a veřejné podpory pro rozjezd podnikání ...............................................................................9 Problémy v podnikání............................................................................................................................................10 Důvody ukončení podnikatelské činnosti ..............................................................................................................11 Regresní analýza faktorů ovlivňujících výsledek zakladatelských činností..........................................................12 Použitá data ...................................................................................................................................................... 12 Použité proměnné ............................................................................................................................................. 12 Specifikace modelů .......................................................................................................................................... 14 Práce s chybějícími hodnotami ......................................................................................................................... 15 Výsledky ........................................................................................................................................................... 16 Souhrnná zjištění .............................................................................................................................................. 20 Doporučení s ohledem na výzvy v rámci OPPIK ..................................................................................................22 Prioritní cíle v rámci kohezní politiky a výsledky GEM .................................................................................. 23 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) .................................................. 25 Zaměření prioritní osy 1 ................................................................................................................................... 25 Zaměření prioritní osy 2 ................................................................................................................................... 28 Celkové hodnocení ........................................................................................................................................... 30 Literatura ...............................................................................................................................................................32 Příloha 1: Dotazník ................................................................................................................................................33 Příloha 2: Vědomosti o dotačních programech MPO............................................................................................45

2

METODIKA LONGITUDINÁLNÍHO VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ NAVAZUJÍCÍHO NA GEM 2013 V roce 2013 jsme realizovali reprezentativní průzkum dospělé populace ve věku 18-64 let (N=5.009). Longitudinální výzkum začínajících podnikatelů byl realizován na vzorku začínajících podnikatelů (N=403) zachycených v rámci tohoto dotazování v srpnu - září 2013. Většina z takto zachycených podnikatelů souhlasila, že je můžeme kontaktovat v roce 2014, abychom se zeptali, jak se jejich podnikání vyvíjí. S ročním odstupem jsme tedy zatelefonovali na existující kontakty a požádali o realizaci rozhovoru. Telefonický průzkum byl prováděn v období 2. července – 7. října 2014 studenty doktorského studia VŠE Ing. Janem Marešem, Ing. Janou Kolářovou a studentem magisterského studia VŠE Bc. Ondřejem Dvouletým. Všichni tito spolupracovníci byli důkladně proškoleni a seznámeni s detailně popsaným standardizovaným postupem volání. Zahrnoval prováděcí předpisy a otázky pokládané všem dotazovaným, které se věnovaly tomu, zda respondenti pokračují v podnikatelské aktivitě, o které s nimi byl veden rozhovor v rámci GEM 2013 a jak se tato podnikatelská aktivita vyvíjí. Otázky obsažené v dotazování zahrnovaly sadu otázek používaných v rámci projektu GEM, dále otázky používané v rámci Panel Study on Entrepreneurial Dynamics, otázky nově vytvořené týmem VŠE a dále sadu otázek vytvořenou ve spolupráci s MPO. Tato sada otázek byla zaměřena na to, od koho začínající podnikatelé získávají rady pro své podnikání, zda znají program MPO pro podnikatele, zda využili podpůrnou infrastrukturu pro podnikání a jaké hlavní oblasti problémů v podnikání je sužují. Přesné znění otázek je popsáno v Příloze 1. Délka rozhovorů se pohybovala v rozmezí 10 – 30 minut. V průběhu měsíců října a listopadu probíhalo následné čištění dat a důkladná kontrola konzistence odpovědí podnikatelů. Tzn. porovnávání odpovědí v r. 2013 a 2014 a testování logických návazností. Tato kontrola si vyžádala následné dovolávání podnikatelů, kde s nimi byla doplňována chybějící data a ověřovány nesoulady mezi jejich odpověďmi z let 2013 a 2014. K těm docházelo zejména tehdy, když byl podnikatel zapojen do více podnikatelských aktivit, případně kde se jednalo o zapojení do podnikání člena rodiny či tam, kde se jednalo o atypický kontext podnikání, např. podnikatel se podnikání nevěnoval, ale investoval několik milionů do stavby dílny pro své rodiče, aby „měli co dělat“. Po kontrole a očištění dat byl soubor redukován na konečných 212 začínajících podnikatelů, kteří -

poskytli kompletní či téměř kompletní odpovědi

3

-

dané podnikání zahájili v létě 2009 či později či se stále na založení podnikání ještě připravují, a je tedy možné je považovat za nové podnikání.

Z 349 jedinců, kteří v GEM 2013 rozjížděli podnikání (kódováni jako noví či rodící se), zároveň souhlasili se zavoláním a zároveň prošli kontrolou konzistence dat, byl realizován rozhovor s 66,8 % z nich. Z toho 6 % bylo rekódováno jako zavedení podnikatelé a v následujících výsledcích nejsou zohledňováni. U dalších 16 % telefonních čísel bylo číslo neexistující či volaný trvale trvale nedostupný, u 9,2% schůzka domluvena, ale odkládána a neuskutečněna, u 4 % jsme se dovolali jinému jedinci, 3,2 % odmítlo rozhovor a u 0,9 % bylo během rozhovoru zjištěno, že se jedná o zavedeného podnikatele a interview bylo předčasně ukončeno. Na každé číslo, než byly pokusy o zastižení respondenta ukončeny, bylo volána minimálně sedmkrát. Pro možnost zobecnění získaných výsledků je důležité potvrdit, že z původního reprezentativního vzorku v hlavním sběru dat v roce 2013 zůstal vzorek reprezentativní i v roce 2014, nebo zda se charakteristiky obou souborů výrazněji liší. Pro potvrzení reprezentativity jsme porovnali soubory začínajících podnikatelů, kteří byli (N=212) a nebyli (N=158) zachyceni při dotazování v roce 2014. V tomto porovnání nejsou zahrnuti podnikatelé rekódováni jako zavedení. Srovnatelnost souborů byla vyhodnocováno logistickou regresí s nezávislými proměnnými věk, vzdělání, region, pohlaví a příjem domácnosti a závislou proměnnou přítomnost (1 = ano) vs. nepřítomnost (0 = ne) v souboru dotazovaném v roce 2014. Kategoriální vysvětlující proměnné (všechny z výše uvedených charakteristik kromě věku respondenta) byly kódovány standardním způsobem do sady indikátorových (dummy) proměnných. Klasifikace regionů odpovídala nomenklatuře NUTS3.

Tabulka 1: Vliv demografických charakteristik respondentů z roku 2013 na pravděpodobnost jejich zastižení v roce 2014 – výsledky testů statistické významnosti na základě logistické regrese.

pohlaví věk region vzdělání příjem domácnosti model jako celek

test t-test t-test LR test LR test LR test LR test

p-hodnota 0.129 0.145 0.186 0.250 0.138 0.063

Poznámka: sloupec „test“ uvádí typ použitého statistického testu, pro který je uvedena p-hodnota. Pro kategoriální veličiny s více než dvěma kategoriemi byl použit test souhrnné významnosti všech indikátorových proměnných na základě věrohodnostního poměru (likelihood ratio, LR).

Tabulka 1 shrnuje stručným způsobem výsledky regrese, resp. následných testů o statistické významnosti vlivu jednotlivých charakteristik na zastižení respondenta. Na hladině významnosti 5 % se jeví jako nevýznamný vliv jak každé charakteristiky zvlášť, tak i modelu jako celku. Soubor zastižených a nezastižených respondentů se tedy vzhledem k použitým ukazatelům systematicky neliší. V grafické podobě dokumentuje výsledky Obrázek 1,

4

který zachycuje rozdělení jediné numerické vysvětlující proměnné, tj. věku, pro skupinu zastižených a nezastižených respondentů. Výrazná podobnost obou rozdělení je z obrázku dobře patrná, drobné rozdíly lze přisoudit náhodnému výběru. Celkem vzato výsledky naznačují, že soubor z roku 2014 je možné považovat za reprezentativní, a výběrové statistiky byly tudíž počítány bez použití vah. Obrázek 1: Histogram a neparametrický odhad rozdělení věku podnikatelů zastižených a nezastižených v roce 2014.

DYNAMIKA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY Následující část je věnována dynamice podnikatelské aktivity. V souboru dotazovaných jsme měli 138 jedinců, jejichž podnikání se v roce 2013 teprve rodilo, ale ještě na trhu nefungovalo, a dále 74 jedinců s již fungujícím novým podnikáním založeným v létě 2009 či později. Na obrázku 2 je znázorněn vývoj rodících se podnikatelů z roku 2013 po 1 roce od prvního dotazování. Z Obrázku 2 je patrné, že 42 % rodících se podnikatelů nové podnikání skutečně založilo, 32 % práce na rozjezdu podnikání ukončilo a 26 % setrvává ve fázi příprav na založení podnikání. Při interpretaci výsledků je třeba mít na paměti, že přes dodržení požadavků na reprezentativitu souboru se jedná o soubor relativně malý a je tak třeba výsledné procentuální hodnoty interpretovat s vědomým možné odchylky výběrového souboru od souboru základního. Např. střední hodnota 42 % rodících se podnikatelů, kteří založili v průběhu roku nové podnikání, se při aplikaci 95% konfidenčního intervalu pohybuje v rozmezí 33,4 % - 50,6 %. V rámci tohoto intervalu lze tvrdit, že s 95% pravděpodobností by se při opakovaném výzkumu výsledky pohybovaly v tomto rozmezí.

5

Obrázek 2: Vývoj rodících se podnikatelů po 1 roce 100% 42% 26% 32% 0% 1 Ukončili

Rodící se

Noví

Na Obrázku 3 je tatáž dynamika znázorněna pro nové podnikatele, tzn. ty, kteří v roce 2013 již měli fungující podnikání. Zde je vidět, že míra odchodu z podnikání a ukončení aktivit je o něco nižší, na úrovni 18 %.

Obrázek 3: Vývoj nových, již fungujících podnikatelů po 1 roce 100% 82%

18%

0% Ukončili

Pokračují

Celkový soubor dotazovaný v roce 2014 tedy zahrnuje 57 jedinců (tj. 26,9 %), kteří ukončili v období mezi rozhovorem v r. 2013 a 2014 práce na rozjezdu podnikání, naopak zbývajících 155 stále v rozjezdu podnikání pokračuje. Z toho je 119 podnikatelů s již fungujícím podnikáním a 36 z nich se stále o rozjezd podnikání pokouší. Z těchto rozjížděných aktivit má 61 % formu živnostenského listu, 19 % formu s.r.o., 13 % ještě žádnou právní formu nemá a zbývajících 7 % má jinou právní formu. V posledních 12 měsících mělo alespoň nějaké příjmy z diskutované podnikatelské aktivity 164 neboli 77,4 % dotazovaných. Měl-li podnikající jedince tržby nižší než 100.000 Kč ročně, kódovali jsme ho jako rodícího se. Při vyšších tržbách byl považován za již nového fungujícího podnikatele. Zaměstnance v současnosti nemělo 66 % dotazovaných. Naopak jen 4 % dotazovaných mělo 10 či více zaměstnanců a jen v 1,4 % rozjížděných podnikatelských aktivit pracovalo 10 či více zaměstnanců na plný úvazek. V průměru pracovalo v rozjížděném podnikání 1,74 zaměstnance (SD = 6,12). Ve firmách, které alespoň jednoho člověka zaměstnávaly, pracovali v průměru 3 zaměstnanci na plný úvazek (SD = 7,39). U 68 % společností nedošlo v uplynulém roce ke změně nabízených produktů a služeb, u 25 % došlo k mírné změně a u 7 % k významné změně nabízených produktů a služeb. Dále 67 % aktivit bylo rozjížděno sólo

6

podnikatelem, 23 % dvěma podnikateli, 8 % třemi podnikateli a jen 2 % větším množstvím spoluvlastníků. Průměrný počet spoluvlastníků byl 1,47 (SD = 0,834). Průměrný počet hodin věnovaných jedincem či týmem na rozjezd podnikání byl 43,62 (SD = 40,51). Jen v 1 % případů se jedinec rozjezdu podnikání aktuálně vůbec nevěnoval, naopak v 6 % případů věnoval jedinec či podnikatelský tým tomuto podnikání více než 100 hodin týdně. V průběhu uplynulého roku realizovali podnikatelsky aktivní jedinci následující aktivity směřující k rozjezdu podnikání: -

35 % aktualizovalo podnikatelský plán,

-

65 % provedlo analýzu konkurence,

-

60 % mělo hotovo finanční plány,

-

32 % vylepšilo zřetelně marketing,

-

39 % pořídilo významnější investice,

-

48 % získalo významné podněty od zákazníků a

-

16 % získalo nějaké finanční prostředky pro rozjezd podnikání. Konkrétně se u 7 % z celkového počtu dotazovaných jednalo o bankovní úvěr a dále o dotaci (4 %), půjčku od fyzické osoby (3 %) či v ojedinělých případech (méně než 1 %) o investici do vlastního jmění, dar či jinou formu.

Celkem 131 podnikatelů mělo v uplynulém roce z daného podnikání nějaké příjmy a zároveň v podnikání dále pokračují, ti budou předmětem následujícího textu. Z této skupiny bylo v provozním zisku 67 % z nich, provozní ztrátě 16 % a kolem nuly 17 % z nich. Výrazné rozdíly byly v celkovém obratu podnikání, který se pohyboval od 1.000 Kč do 50 miliónů Kč. Konkrétněji ze 128 podnikatelů, kteří poskytli detailní údaje, mělo 22 % obrat 100.000 Kč nebo menší, 40 % obrat v rozmezí 100.001 Kč – 500.000 Kč, 22 % obrat v rozmezí 500.001 Kč – 1 mil. Kč a 16 % obrat vyšší než 1 mil. Kč. Průměrná výše obratu byla 1.425.961 Kč.

Specifika rozjížděného podnikání Výrazně se lišily částky použité na rozjezd podnikání, a to od 0 K až po 12 mil. Kč. 43 % podnikatelsky aktivních jedinců použilo na rozjezd podnikání 100.000 Kč či méně, naopak 13 % použilo 1 mil. Kč či více. Průměrná částka použitá na rozjezd podnikání byla 520.518 Kč (SD = 1.276.974 Kč), medián je nicméně nižší. Pro měření inovativnosti podnikání používá GEM mj. otázku, kolik existuje na trhu firem, které nabízejí identické produkty a služby. V našem souboru odpovědělo 59 %, že existuje mnoho firem, které nabízejí tytéž produkty nebo služby, naopak pouze 9 % uvedlo, že žádné takové firmy nejsou. Velký počet firem nabízející zcela běžné

7

produkty a služby může souviset se zmiňovanými problémy v podnikání, jako je nedostatek zákazníků a velká konkurence (viz níže). Nejčastější skupinou zákazníků byli koncoví zákazníci 58 %, soukromé firmy 38 % a veřejné instituce 4 %. Jen v jednom případě podnikatel uvedl, že všechny příjmy přišly od jednoho zákazníka, tam by se potenciálně mohlo jednat o švarcsystém. U všech ostatních podnikatelů přicházely příjmy od více zákazníků. Nejčastěji (v 47 % případů) přinesl největší zákazník 10-49 % celkových ročních příjmů. Pokud jde o finanční přínos podnikatelské aktivity pro podnikatele, byl zjišťován otázkou, zda si podnikající jedinec vydělá více či méně než je průměrný příjem (ca. 250.000 Kč čistého ročně). 8 % sdělilo, že jejich příjem z podnikání je výrazně vyšší, 18 % o pár desítek tisíc vyšší, 16 % přibližně stejný, 24 % o pár desítek tisíc nižší, 26 % výrazně nižší a u 8 % žádný či záporný. Je nicméně třeba podotknout, že 72 % má ještě nějaký jiný aktuální příjem a příjmy z podnikání tedy nemusí být těmi rozhodujícími. Plných 25 % dotazovaných je aktuálně zapojeno ještě do nějaké jiné podnikatelské aktivity

Podnikatelské charakteristiky obyvatel Ptali jsme se též na hlavní motiv podnikání - pro 34 % představuje podnikání koníček, baví je to, pro 25 % je hlavním motivem nezávislost, pro 22 % jsou hlavním motivem finanční přínosy, další důvody byly již uváděny jako méně významné. Celkem 59 % dotazovaných vnímalo, že v regionu, kde žijí, jsou k dispozici dobré podnikatelské příležitosti. 84 % se domnívá, že má znalosti, dovednosti a zkušenosti potřebné pro vedení podnikání a 58% zná osobně někoho, kdo v posledních dvou letech začal s novým podnikáním Podnikatelé jsou poměrně spokojeni se svou podnikatelskou aktivitou - velmi spokojeno bylo 31 % dotázaných, spokojeno 37 %, ani spokojeno ani nespokojeno 13 %, nespokojeno 13 % a velmi nespokojeno pouze 7 % dotázaných.

Plánovaný růst Plánovaný růst je klíčovou dimenzí nové podnikatelské aktivity, neboť nabízí příslib nových pracovních míst, vyšších daňových odvodů i příspěvek k růstu ekonomiky. Dotazovaných jsme se tedy ptali, jaké očekávají příjmy z podnikání v příštím roce. Odpovědi se opět výrazně lišily v rozmezí 0 – 46 mil. Kč. Zajímavé je očekávání 6 podnikatelů, že v průběhu příštího roku jejich podnikání skončí. Celkem 26 % očekává tržby vyšší než 1 mil. Kč. Při pětiletém výhledu jsou očekávání podnikatelů vyšší. Tržby vyšší než 1 mil. Kč očekává 37 % z nich, tržby

8

0,5 mil. Nebo vyšší pak 57 % z nich. Plánovaný obrat v příštím roce je 1.604.773 Kč a za pět let 16.694.255 Kč. Prudký nárůst je nicméně dán ambicí zejména jednoho startupu v oblasti IT. Pokud jde o výhled počtu zaměstnanců, 46 % z podnikatelsky aktivních očekává, že za rok nebude mít žádného zaměstnance, na stranu druhou pouze 5 % očekává, že bude zaměstnávat 10 či více zaměstnanců. Průměrné očekávání jsou 3 zaměstnanci. V pětiletém výhledu jsou očekávání vyšší – pouze 36 % očekává, že nebude zaměstnávat žádné zaměstnance, naopak 8 % očekává 10 či více zaměstnanců. Průměrné očekávání je 7,5 zaměstnance. Při porovnání s výsledky GEM 2013 je nicméně patrné, že u řady rodících se podnikatelů z roku 2013, kteří ještě loni očekávali vytvoření nějakého pracovního místa, už toto očekávání není.

VYUŽITÍ PORADENSTVÍ A VEŘEJNÉ PODPORY PRO ROZJEZD PODNIKÁNÍ Při rozjezdu podnikání využilo 50 % služby nějakého kouče, poradce či mentora. Z těchto jedinců, kteří nějaké rady získali, je 90 % získalo bezplatně od svého kamaráda či známého, 18 % nakoupilo nějaké poradenské služby na trhu a 4 % je získala v rámci dotované služby v rámci podpůrných programů. Z celkového počtu 212 podnikatelsky aktivních jedinců rozjíždějících nové podnikání využili nějakou podpůrnou podnikatelskou infrastrukturu 4, tj. 2 %. Toto číslo vypadá nízké, nicméně při odhadovaném počtu 0,5 mil. osob rozjíždějících nové podnikání (Lukeš, Jakl, Zouhar, 2014) lze aproximací dospět k počtu 10.000 nově rozjížděných aktivit, které nějakým způsobem podpůrnou podnikatelskou infrastrukturu využijí. Opět je nicméně třeba upozornit na omezenou velikost souboru, tzn. 95% konfidenční interval je v tomto případě 0 – 4,2 %. Z dotazovaných 212 podnikatelsky aktivních jedinců rozjíždějících nové podnikání odpovědělo 33 (neboli 16 %), že vědí, co si představit pod pojmy OPPI, Záruka, Inostart nebo Revit. Spodní hranice 95% konfidenčního intervalu je v tomto případě 10,8 % podnikatelů, tj. s více než 95% pravděpodobností má minimálně 10 % českých začínajících podnikatelů představu o operačních programech MPO. Třicet dva dotazovaných dokázalo svou představu specifikovat. V zásadě správně uváděli, že se jedná o operační programy vlády, resp. Ministerstva průmyslu a obchodu ČR na podporu podnikání, které využívají evropských peněz. V některých případech bylo v odpovědích akcentováno téma dotací. Kompletní přehled odpovědí respondentů uvádíme v Příloze 2.

9

PROBLÉMY V PODNIKÁNÍ V jakých oblastech se podnikatelé potýkají s obtížemi? Procentuální odpovědi celkového souboru dotazovaných jsou následující: -

V oblasti marketingu a obchodu 34%

-

V právní oblasti 33 %

-

Ve finanční oblasti 32 %

-

V oblasti lidských zdrojů 28 %

Podnikatelé též měli možnost pojmenovat jeden či dva hlavní problémy, se kterými se ve své podnikatelské aktivitě setkávají. Jejich odpovědi byly poté vyhodnoceny obsahovou analýzou, v rámci které byly zatříděny do kategorií. Četnosti odpovědí v jednotlivých kategoriích jsou uvedeny v Tabulce 2.

Tabulka 2: Oblasti problémů v podnikání

Relativní četnost (v Četnost %) nedostatek zakázek, špatně placené zakázky

35

13%

nedostatek času

30

11%

nedostatek financí

28

11%

byrokracie a legislativa

27

10%

velká konkurence, problémy s konkurencí

25

10%

problémy se získáním dobrých zaměstnanců

22

8%

platební morálka odběratelů

19

7%

osobní důvody, psychika

16

6%

nerovnoměrnost zakázek

9

3%

komunikační potíže

8

3%

problémy s dodavateli

7

3%

marketing

6

2%

vysoká cena vstupů

6

2%

prostory na podnikání

6

2%

různé

6

2%

nezkušenost

5

2%

žádné problémy

4

2%

podnikatelské prostředí

4

2%

Celkem

263

10

Jako osm hlavních oblastí, v kterých mají podnikatelé problémy, byly identifikovány nedostatek zakázek či špatně placené zakázky, nedostatek času, nedostatek financí, byrokracie a legislativa, velká konkurence a různé problémy s ní, problémy se získáním dobrých zaměstnanců, platební morálka zákazníků a různé osobní důvody často spojené s obavami či se zdravím.

DŮVODY UKONČENÍ PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI Celkem 57 podnikatelů, kteří podnikání v průběhu posledního roku ukončili, jsme se zeptali na hlavní důvody konce podnikání a získali jsme odpovědi 54 z nich (u 8 z nich v podnikání pokračují jiní lidé bez jejich osobního zapojení). Odpovědi podnikatelů byly kódovány do vzájemně se vylučujících kategorií. V Tabulce 3 jsou uvedeny relativní četnosti výskytu u podnikatelů. Dva podnikatelé uvedli dva různé hlavní důvody. Nejčastěji byly uváděny dva druhy důvodů s výskytem četnosti 20 %. Prvním důvodem byla změna zaměstnání a nalezení lepšího pracovního uplatnění, ve dvou případech i s vysvětlením, že se jedná o méně rizikovou variantu. Druhým hlavním důvodem byla nízká konkurenceschopnost podnikání, které nedokáže přilákat dostatečnou poptávku a negeneruje příjmy, které by byly pro podnikatele dostatečné. Tabulka 3: Důvody ukončení podnikatelské činnosti

změna zaměstnání, lepší pracovní uplatnění nekonkurenceschopnost, malá poptávka nedohoda s partnerem nebyl čas ztráta prostor pro podnikání zdravotní problémy legislativní změna nedomluvení se s dodavateli nedostatek financí jiné

20% 20% 13% 11% 6% 6% 6% 6% 6% 11%

Na třetím místě se s 13 % umístilo nedohodnutí se s partnerem na společné realizaci podnikání, které mělo různou formu. Partneři se pohádali nebo jiný partner do podnikání nešel, například proto, že si našel práci. Čtvrtým nejčetnějším důvodem (11 % začínajících podnikatelů) byl nedostatek času na podnikání, spojený s faktem, že u těchto podnikatelů se jednalo o přivýdělek při zaměstnání. Další důvody byly pak méně časté – ztráta prostor pro podnikání, zdravotní problémy, legislativní změny často spojené s novým občanským zákoníkem, nedomluvení se s dodavateli na spolupráci, nedostatek financí spojený s nezískáním úvěry a důvody jiné.

11

REGRESNÍ ANALÝZA FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍCH VÝSLEDEK ZAKLADATELSKÝCH ČINNOSTÍ Statistické vyhodnocení faktorů, které ovlivňují výstupy rané podnikatelské aktivity, je možné realizovat v podobě párových porovnání jednotlivých ukazatelů, např. jak se liší výstupy rané podnikatelské aktivity mužů a žen. Shledáme-li například, že lidé s vyšším vzděláním mají ve výběrovém vzorku lepší výsledky rané podnikatelské aktivity, nelze jednoduše tvrdit, že vzdělání je určujícím faktorem pro úspěch rané fáze podnikání. Pozorovaná závislost může být totiž pouze projevem rozdílů, co do struktury jejich místa bydliště, pohlaví a dalších charakteristik, které mají vliv na sklon k podnikání. Pro odhalení kauzálních vztahů mezi ekonomickými veličinami je třeba měřit vliv určujících faktorů ceteris paribus (Wooldridge, 2002). Využili jsme proto metody vícenásobné regrese, které umožňují odhadnout parciální efekty jednotlivých faktorů, tj. vlivy očištěné o ostatní veličiny zahrnuté do regresního modelu. Na základě takto získaných výsledků lze činit přesnější a korektnější závěry ohledně významnosti a síly vlivu faktorů souvisejících s úspěchem v raných fázích podnikání.

Použitá data Data použitá v longitudinální analýze vznikla spojením souborů pocházejících z návazného dotazování podnikatelů zachycených při hlavním sběru dat GEM v letech 2011 a 2013. Celkově se následného dotazování zúčastnilo 371 začínajících podnikatelů1, podrobnější údaje o počtech pozorování jsou uvedeny v Tabulce 4. Tabulka 4: Počet pozorování v datech pro longitudinální analýzu. Tabulka uvádí počty podnikatelů, kteří vstoupili do longitudinální analýzy, podle roku zachycení, roku sběru dat a stavu podnikání.

Rodící se podnikání Nové podnikání Ukončené podnikání Celkem

2011 96 63 0 159

Zachycení v r. 2011 2012 2013 41 14 91 64 27 34 159 112

2014 8 47 10 65

Zachycení v r. 2013 2013 2014 138 36 74 119 0 57 212 212

Použité proměnné V roli vysvětlovaných proměnných vstupovaly do regrese různé ukazatele výstupů podnikání. Prvním takovým ukazatelem byl stav podnikání, použité členění na rodící se, nové a ukončené podnikání odpovídalo metodice 1

Číslo 371 je konečný údaj, již očištěný o pozorování, která byla na základě návazného dotazování reklasifikována ve fázi čištění dat do jiné kategorie nežli „nové podnikání“.

12

GEM. V prvním roce sledování respondenta jsme vycházeli přímo z oficiálního kódování v datech GEM. V navazujících letech byl stav určen na základě několika pozorovatelných charakteristik podle následujících pravidel: přechod ze stavu rodící se do stavu nové byl vyhodnocen tehdy, pokud (i) tržby za posledních 12 měsíců přesáhly 100 000 Kč, nebo (ii) respondent tržby odmítl sdělit, ale platila aspoň jedna z následujících dvou podmínek: (a) podnikání zaměstnávalo na plný úvazek alespoň jednoho člověka kromě vlastníka, (b) respondent uvedl, že jeho osobní příjem z podnikání za posledních 12 měsíců byl alespoň „lehce pod 250 000 Kč“; přechod do stavu ukončené byl stanoven na základě otázky, zdali podnikání ještě trvá; v ostatních případech byl zachován status quo, tj. nepředpokládala se žádná změna stavu. Dodejme ještě, že při kódování této proměnné byla mj. prováděna zevrubná kontrola konzistence údajů uváděných respondentem v různých letech a v několika případech jsme přistoupili k dodatečnému telefonickému kontaktu a případnému revidování klasifikace stavu. Dalšími sledovanými výstupy byly (i) tržby z podnikání za posledních 12 měsíců, získané z návazného dotazování; do regresních modelů vstupovaly tržby ve zlogaritmované podobě, která pomohla zmírnit výrazné sešikmení a vliv odlehlých pozorování a (ii) respondentova spokojenost s podnikáním měřená na základě otázky „Jak jste celkově spokojen/a se svou podnikatelskou aktivitou v uplynulých 12 měsících?“ pětistupňovou Likertovou škálou od velmi nespokojen po velmi spokojen. Sledované výstupy byly v regresní analýze vysvětlovány pomocí sady proměnných, které podstatným způsobem charakterizují dané podnikání, příp. podnikatele jako takového. V první řadě je to stáří start-upu, definované jako počet let od začátku systematických příprav na dané podnikání. Tato proměnná pomáhá zachytit životní cyklus nového podnikání, podrobněji viz např. Lukeš a Zouhar (2013). Podnikatelovy osobní postoje vůči podnikání odráží (i) indikátor předchozího podnikání (= 1, pokud podnikatel v minulosti provozoval nějaké podnikání, = 0 jinak), (ii) strach z neúspěchu (ano = 1, ne = 0), a (iii) očekávaný počet zaměstnanců, kteří budou v daném podnikání zaměstnáni za 1 rok; tato proměnná vstupovala do regresních modelů v logaritmické podobě. Charakteristiky podnikatelských aktivit zahrnovaly indikátory toho, zda se jedná o jednočlenný startup tým a zda již byl vypracován formální podnikatelský plán (v obou případech ano = 1, ne = 0). Odhad dopadu výše uvedených proměnných byl v regresích očištěn o vliv kontrolních proměnných, které představovaly základní demografické charakteristiky: (i) indikátor toho, zda respondentovým bydlištěm je Praha nebo Brno, což se ukazuje být jednoduchou, ale výstižnou kontrolní proměnnou pro regionální rozdíly (Zouhar, Lukeš, 2013), (ii) pohlaví respondenta, zde se základní kategorií žena (ano = 1, ne = 0) a (iii) indikátor vyššího vzdělání (= 1 pro dosažené vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání, = 0 jinak). Vzhledem k omezenému počtu pozorování je úspora počtu odhadovaných parametrů jednou z priorit, nejevilo se tak jako efektivní zařazovat podrobnější kategoriální veličiny rozlišující více regionů nebo stupňů vzdělání.

13

Poslední vysvětlující proměnnou byl roční trend, tj. proměnná s hodnotami 2011–2014 udávajícími rok sběru dat, která očišťuje odhady o systematické změny jdoucí napříč celým podnikatelským prostředím.

Specifikace modelů Volba použitého modelu se odvíjí zejména od vlastností vysvětlované proměnné – pro různé proměnné se tedy modely podstatně liší. Pro přechody mezi stavy podnikání byly použity principy modelování historie událostí (event history models) s diskrétním časem (vzhledem k roční frekvenci pozorování se jinak běžnější modely se spojitým časem nehodí). Zde bylo třeba zcela oddělit pozorování, která představovala rodící se podnikatele, a podnikání nové. Jak ilustruje Obrázek 4, z rodícího se podnikání lze napřesrok dosáhnout všech tří alternativních stavů; přechody do nového a ukončeného podnikání jsme proto modelovali pomocí multinomického logistického modelu alternativních rizik (multinomial logit model of competing risks), který popularizoval Allison (1982). Pro přechod z nového podnikání do ukončeného jsme použili analogický model (binární) logistické regrese.

Obrázek 4: Možné přechody mezi stavy podnikání v po sobě jdoucích letech.

Rodící se podnikání

Nové podnikání

Ukončené podnikání

Zbývající vysvětlované proměnné jsou kvalitativně odlišné: nepopisují vývoj stavu, jehož sledování končí v okamžiku přechodu, nýbrž prostý sled hodnot dané veličiny. Vzhledem k longitudinální povaze dat jsme použili standardní modely s náhodnými efekty, přičemž konkrétní funkční tvar závisí na možných hodnotách vysvětlované proměnné. Pro tržby byl použit model lineární, pro proměnné měřené na ordinální škále (spokojenost a zisk) byl odhadnut model ordinální logistické regrese. Všechny modely byly odhadnuty se stejnou sadou vysvětlujících proměnných pro snazší porovnatelnost, pouze se dvěma výjimkami: (i) do modelů pro přechody mezi stavy podnikání jsme zařadili druhou mocninu proměnné „stáří startupu“, neboť zde lze na rozdíl od ostatních modelů očekávat nemonotónní průběh (Lukeš, Zouhar, 2013), (ii) do modelů s náhodnými efekty jsme naopak zařadili navíc proměnnou popisující stav podnikání na konci předešlého roku (v modelech historie událostí je tato proměnná vždy konstantní, tudíž nepoužitelná). Abychom ověřili robustnost odhadů regresních koeficientů, zařazovali jsme kontrolní proměnné do všech modelů postupně v režimu tzv. hierarchické regrese. Konečně, abychom předešli tzv. pasti obrácené kauzality (kdy stojí

14

závisle proměnná ve skutečnosti na příčinné straně odhadovaného vztahu), použili jsme princip časové separace vysvětlujících a vysvětlovaných proměnných (Davidson a Gordon, 2012), čili závisle proměnné jsou vysvětlovány zpožděnými hodnotami proměnných nezávislých.

Práce s chybějícími hodnotami Chybějící hodnoty vznikají, pokud respondent během dotazování neodpoví na některou otázku (nezná odpověď nebo ji odmítne sdělit, příp. není zachycena odpověď z technických důvodů). Zejména při zpracování dat pomocí vícenásobné regrese vyvolává přítomnost chybějících hodnot otázky stran volby vhodné metodologie. Klasický přístup, aplikovaný coby standard ve všech statistických softwarech, spočívá ve vynechání všech nekompletních pozorování při odhadu regresního modelu. Jak ale upozornil již Rubin (1987), nejenže takový přístup není efektivní, neboť ignoruje část informace ve výběrovém souboru, ale zpravidla rovněž způsobuje systematické vychýlení odhadů. K tomu dochází obecně vždy, když je pravděpodobnost výskytu chybějící hodnoty systematicky vázána na hodnoty proměnných. Ačkoli techniky korektního odhadu modelů s nekompletními pozorováními jsou vyvíjeny již od Rubinovy přelomové knihy, do běžné praxe se dostávají až v posledních letech. Důvod je prostý: dnes nejpoužívanější metody na bázi vícenásobného doplnění (multiple imputation, MI) chybějících hodnot, které mají výhodu poměrně univerzálního využití, jsou výpočetně velmi náročné – viz např. Arnold, Castillo a Sarabia (2001) nebo (Little a Rubin, 2002). Implementace těchto metod do komerčních statistických softwarů typu SAS, Stata nebo SPSS je proto záležitostí posledního desetiletí. Na vhodnost využití metod vícenásobného doplnění chybějících hodnot při empirickém výzkumu začínajícího podnikání poukazují ve svém nedávném metodologickém článku Davidsson a Gordon (2012). Jako hlavní argument uvádějí zamezení zbytečné ztráty výběrové informace. Co se týče námi použitého datového souboru, z analýzy chybějících hodnot proměnných vstupujících do regresní analýzy vyšlo najevo, že značná část pozorování je nekompletní kvůli chybějícím hodnotám ve třech konkrétních vysvětlujících proměnných – očekávaný počet zaměstnanců, podnikatelský plán a stáří startupu. Při jejich vícenásobném dosazení pomocí techniky tzv. řetězových rovnic (chained equations), popsané např. ve White, Royston a Wood (2011), se podařilo zvětšit použitý rozsah dat v některých regresích až o cca 40 % (liší se podle konkrétního modelu). Při specifikaci podmíněných rozdělení doplňovaných proměnných byl použit lineární model v případě spojitých veličin (očekávaný počet zaměstnanců a stáří startupu) a logistický pravděpodobnostní model pro indikátor podnikatelského plánu. Mezi prediktory v těchto modelech byly zařazeny jak ostatní vysvětlující proměnné z hlavní regrese, tak i proměnná vysvětlovaná; obecně vzato, drželi jsme se praktických doporučení z Allison (2009). 15

Výsledky Jak je vidět v Tabulce 5, na ukončení snah o založení podnikání v průběhu následujícího roku má vliv změna situace v průběhu let (tj. více rodících se podnikatelů skončilo v průběhu 12 měsíců po dotazování v posledním roce v porovnání s roky předchozími), počet měsíců, po které byl jedinec zapojen do rozjezdu podnikatelské aktivity (více podnikatelské aktivity ukončovali ti, kteří začali s rozjezdem podnikatelské aktivity nedávno či naopak před dlouhou dobou), zkušenosti s předchozím podnikáním (více novou aktivitu ukončovali ti zkušenější) a ti podnikatelsky aktivní jedinci, kteří měli strach z neúspěchu. Očekávání ohledně počtu zaměstnanců, počet spoluvlastníků, provedený podnikatelský plán ani demografické proměnné neměly významný vliv na ukončení snah o založení podnikání. Tabulka 5: Přechod z rodícího se podnikání – multinomická logistická regrese, část 1: vliv proměnných na pravděpodobnost ukončení startupu. (1) (2) (3) (4) roční trend

0.460** (0.196)

0.471** (0.197)

0.459** (0.200)

0.457** (0.200)

stáří startupu

−2.267*** (0.743)

−2.225*** (0.744)

−2.249*** (0.746)

−2.243*** (0.747)

(stáří startupu)2 / 100

34.93** (14.00)

33.73** (13.97)

34.25** (14.04)

34.12** (14.05)

předchozí podnikání

1.221*** (0.397)

1.221*** (0.400)

1.233*** (0.404)

1.230*** (0.404)

očekávaný počet zaměstnanců

0.213 (0.193)

0.210 (0.194)

0.215 (0.195)

0.212 (0.196)

strach z neúspěchu

0.865** (0.394)

0.834** (0.397)

0.850** (0.399)

0.849** (0.399)

jednočlenný startup tým

−0.243 (0.388)

−0.252 (0.391)

−0.242 (0.391)

−0.237 (0.392)

podnikatelský plán

−0.411 (0.375)

−0.395 (0.376)

−0.399 (0.378)

−0.394 (0.379)

−0.766 (0.496)

−0.801 (0.503)

−0.813 (0.506)

0.140 (0.433)

0.145 (0.433)

kontrolní proměnné Praha nebo Brno vyšší vzdělání žena N

−0.0821 (0.389) 250

250

250

250

Poznámky: (i) Výsledky jsou získané na základě 20 sad hodnot proměnných stáří startupu, očekávaný počet zaměstnanců a podnikatelský plán, doplněných pomocí řetězových rovnic. (ii) V závorkách jsou uvedeny směrodatné chyby odhadů. (iii) * p < 0.1, ** p < 0.05, *** p < 0.01.

16

Tabulka 6: Přechod z rodícího se podnikání – multinomická logistická regrese, část 2: vliv proměnných na pravděpodobnost rozjetí podnikání. (1) (2) (3) (4) roční trend

0.287* (0.172)

0.286* (0.172)

0.260 (0.175)

0.260 (0.175)

stáří startupu

−0.688 (0.738)

−0.715 (0.736)

−0.777 (0.738)

−0.776 (0.740)


2.903 (15.55)

3.513 (15.50)

4.895 (15.53)

4.880 (15.55)


0.609* (0.337)

0.613* (0.337)

0.651* (0.341)

0.654* (0.341)


0.235 (0.174)

0.237 (0.174)

0.241 (0.176)

0.242 (0.176)


−0.376 (0.384)

−0.369 (0.385)

−0.334 (0.387)

−0.335 (0.387)


0.0202 (0.343)

0.0392 (0.344)

0.0585 (0.346)

0.0592 (0.346)


−0.0617 (0.329)

−0.0649 (0.330)

−0.0812 (0.331)

−0.0843 (0.333)

0.191 (0.362)

0.120 (0.372)

0.123 (0.375)

0.309 (0.362)

0.309 (0.362)

kontrolní proměnné Praha nebo Brno vyšší vzdělání Žena N

0.0148 (0.337) 250

250

250

250


Při porovnání výstupů v Tabulce 5 a Tabulce 6 je patrné, že zatímco ukončení snah o založení podnikání lze predikovat poměrně dobře na základě různých faktorů, u založení podnikání je kauzální předpověď obtížnější. Firmu v průběhu 12 měsíců od prvního dotazování založili spíše ti, kteří již měli předchozí zkušenost s podnikáním a v modelech 1 a 2 vychází jako významný i roční trend zachycující změnu situace v průběhu let. Další faktory nebyly významné. Zajímavé je, že roční trend i předchozí zkušenosti s podnikáním se ukazují jako významné proměnné pro založení podnikání i pro ukončení snah o založení podnikání. Z toho vyplývá, že zkušenější podnikatelé dokáží dříve rozhodnout, zda má nová podnikatelská aktivita smysl a na základě toho buď své aktivity ukončit nebo podnikání naopak založit. Podobně lze konstatovat, že je pozorovatelná změna v průběhu let, kdy dnes jedinci začínající s podnikatelskou aktivitou dříve vyhodnotí, zda aktivitu ukončit nebo naopak skutečně rozjet a nezůstávají ve fázi méně určité snahy o rozjezd podnikání, aniž by podnikání skutečně rozjeli. To odpovídá i moderním přístupům objevujícím se v posledních pěti letech, které jsou založeny na přístupu Lean Startup (Ries, 2011). V tomto přístupu se začínající podnikatel snaží získávat rychlou zpětnou

17

vazbu od zákazníků, iterovat svůj byznys model a nabízené produkty či služby a na základě těchto iterací a zpětných vazeb rychle a levně rozhodnout, zda má daná podnikatelská aktivita smysl.

Tabulka 7: Přechod z nového podnikání – logistická regrese, vliv proměnných na pravděpodobnost ukončení podnikání. (1) (2) (3) (4) roční trend

−0.173 (0.276)

−0.116 (0.280)

−0.299 (0.299)

−0.311 (0.300)

stáří startupu

0.394 (0.832)

0.307 (0.834)

0.625 (0.896)

0.690 (0.921)


−12.74 (15.27)

−12.12 (15.22)

−16.46 (16.40)

−17.70 (16.90)


0.543 (0.429)

0.461 (0.435)

0.545 (0.449)

0.512 (0.454)


−0.640** (0.288)

−0.604** (0.292)

−0.677** (0.300)

−0.728** (0.327)


−0.0171 (0.620)

0.0162 (0.623)

0.0381 (0.626)

0.0449 (0.627)


−0.778 (0.505)

−0.823 (0.507)

−1.028* (0.529)

−1.048** (0.532)


0.264 (0.441)

0.292 (0.441)

0.154 (0.455)

0.166 (0.457)

kontrolní proměnné

ref.

ref.

ref.

Praha nebo Brno

−0.901 (0.667)

−1.180* (0.696)

−1.197* (0.697)

1.137** (0.545)

1.196** (0.562)

vyšší vzdělání Žena N

−0.223 (0.482) 241

241

241

241


Tabulka 7 představuje výsledky pro jinou podskupinu výzkumného souboru, a to konkrétně pro ty podnikatele, kteří již vlastnili a řídili nějaké nové podnikání, ale kteří toto podnikání v uplynulých 12 měsících ukončili. Subjektivně vnímané důvody ukončení podnikatelské činnosti jsou obsaženy již v kapitole Důvody, regresní analýzy nicméně ukazují i jiný pohled, kterého si často sami podnikající jedinci nemusejí být vědomi. Ti, co plánovali mít v budoucnu více zaměstnanců, spíše podnikání neukončili, v porovnání s těmi, kteří plánovali mít zaměstnanců méně. Dále podnikání ukončili spíše lidé s vyšším vzděláním, což může svědčit o vyšších oportunitních nákladech u této skupiny. Méně podnikání naopak končili podnikatelé v Praze či Brně, souvislost s vyšší kupní silou ve velkých městech je nasnadě. Konečně výsledky naznačují i to, že v podnikání spíše vydržel sólo podnikatel než ti, kteří podnikali se společníky.

18

Tabulka 8: Roční tržby (v Kč, logaritmované) – lineární regrese s náhodnými efekty. (1) (2) (3)

(4)

roční trend

−0.187 (0.116)

−0.199* (0.116)

−0.238** (0.116)

−0.253** (0.115)

stáří startupu

0.0922 (0.0638)

0.0990 (0.0640)

0.117* (0.0634)

0.111* (0.0624)

nové podnikání

0.0519 (0.219)

0.0536 (0.218)

0.105 (0.217)

0.114 (0.214)


0.361 (0.245)

0.384 (0.246)

0.412* (0.242)

0.345 (0.239)


0.530*** (0.136)

0.517*** (0.137)

0.518*** (0.134)

0.466*** (0.134)


−0.479 (0.311)

−0.493 (0.311)

−0.471 (0.306)

−0.506* (0.301)


−0.465* (0.260)

−0.462* (0.260)

−0.491* (0.256)

−0.444* (0.252)


0.0604 (0.212)

0.0605 (0.210)

0.0718 (0.211)

0.0767 (0.208)

0.368 (0.263)

0.293 (0.260)

0.270 (0.256)

0.640** (0.261)

0.684*** (0.257)


−0.637** (0.256) 206

206

206

206


Tabulka 8 je první z těch, které se nevěnují pouze překmitnutí podnikatelské aktivity do jiného stavu (viz Obrázek 4), ale věnuje se faktorům, které ovlivňují kvantitativní výstupy podnikání. Vysvětlovanou proměnnou byly v tomto případě tržby měřené o rok později u všech podnikatelů, kteří v dané následném roce byli v souboru nových podnikatelů. Na výši tržeb měl největší vliv očekávaný počet zaměstnanců o rok dříve, který je možný považovat za proxy růstových ambicí daného podnikání. Dále dosáhli vyšších tržeb firmy podnikatelů lidé s vyšším vzděláním, kde byl respondentem muž a na kterých pracují podnikatelské týmy oproti jednotlivcům. Mírně vyšší tržby měly i aktivity zahajované před delší dobou, tzn. mladší aktivity mají tržby nižší. Konečně roční trend je negativní, tj. podnikatelé zachycení v posledním období mají ceteris paribus tržby nižší než ti z předchozích let. Poslední regresní model v Tabulce 9 má jako vysvětlovanou proměnnou spokojenost s podnikáním. Největší změna je patrná v rámci ročního trendu, tj. podnikatelé zachyceni v pozdějším období byli spokojenější než ti zachycení dříve. Spokojenější byli i ti, kteří očekávali zaměstnávání více zaměstnanců a ti, kteří podnikali jako sólo podnikatelé, ne v rámci podnikatelského týmu. Toto zjištění je zajímavé, může naznačovat vyšší spokojenost

19

těch, kteří se nemusí dohadovat se společníkem nad způsobem vedení firmy a mohou tak být ještě více svým vlastním pánem.

Tabulka 9: Spokojenost s podnikáním (5stupňová Likertova škála) – ordinální logistická regrese s náhodnými efekty. (1) (2) (3) (4) roční trend

0.740*** (0.158)

0.750*** (0.161)

0.724*** (0.157)

0.741*** (0.160)

stáří startupu

−0.0196 (0.0717)

−0.0229 (0.0729)

−0.0153 (0.0713)

−0.00823 (0.0721)

nové podnikání

−0.211 (0.275)

−0.210 (0.277)

−0.166 (0.273)

−0.171 (0.276)


0.0525 (0.258)

0.0408 (0.262)

0.0513 (0.254)

0.0846 (0.260)


0.257* (0.149)

0.264* (0.151)

0.262* (0.147)

0.305** (0.153)


−0.277 (0.335)

−0.274 (0.338)

−0.274 (0.330)

−0.287 (0.333)


0.489* (0.274)

0.484* (0.278)

0.471* (0.271)

0.445 (0.274)


0.0428 (0.259)

0.0422 (0.261)

0.0448 (0.256)

0.0254 (0.259)

−0.129 (0.295)

−0.160 (0.280)

−0.150 (0.289)

0.377 (0.286)

0.357 (0.290)


0.360 (0.284) 243

243

243

243


Souhrnná zjištění Podíváme-li se na výsledky všech regresních modelů souhrnně, můžeme konstatovat pro jednotlivé vysvětlující proměnné následující: Roční trend – v posledním období byla větší pravděpodobnost změny stavu z rodícího se podnikání, a to ať již ve formě ukončení dané aktivity nebo naopak založení firmy. Když už podnikatelé firmu založí, mají pak ti z posledního období nižší tržby, ale jsou s podnikáním výrazně spokojenější.

20

Stáří start-upu – větší pravděpodobnost ukončení rodící se podnikatelské aktivity je jak u těch, kteří se do ní pustili teprve nedávno, tak u těch, kteří v nezměněném stavu „směřování k založení“ zůstávali už příliš dlouho. Déle trvající podnikatelské aktivity mají, jak se dá i očekávat, vyšší tržby. Zkušenost s předchozím podnikáním – má vliv na vyšší pravděpodobnost změny stavu rodícího se podnikání, a to buď k ukončení aktivity, nebo naopak k založení firmy. Zkušenější podnikatel je tedy více schopen se rozhodnout, zda má v daném podnikání smysl pokračovat. Zkušenost s podnikáním nicméně dle dat neovlivňuje kvantitativní výstupy podnikání. Očekávaný počet zaměstnanců – nemá vliv na výstupy rodícího se podnikání, ale působí proti ukončení podnikatelských aktivit u podnikatelů již vlastnících a řídících nové podnikání. Očekávaný počet zaměstnanců také pozitivně ovlivňoval výši tržeb a spokojenost podnikatele o rok později. Strach z neúspěchu, zvyšující pravděpodobnost ukončení rodícího se podnikání v následujícím roce, měl také mírně negativní vliv na tržby u těch firem, které byly v opětovném dotazování na trhu fungující. U rodícího se podnikání nebyl rozdíl mezi sólo podnikateli a podnikatelským týmem v tom, jestli dojde ke změně stavu podnikání. Sólo podnikající jedinci ale spíše než ti podnikající v týmu neukončili novou již běžící podnikatelskou aktivitu, a to i když mají v porovnání s těmi podnikajícími v týmu nižší tržby. Naopak jsou ale v s podnikáním více spokojeni. Existence podnikatelského plánu neměla na výstupy raných fází podnikatelské aktivity žádný vliv. To, zda jedinec podniká v Praze či Brně, v porovnání s jinými místy v ČR, mělo vliv pouze na snížení pravděpodobnosti ukončení podnikání u nových, již existujících podnikatelů. Vzdělání má vliv nikoli na rodící se, ale na nové již existující podnikání. Jedinci s vyšším vzděláním spíše dané podnikání ukončili, ale ti, co v podnikání zůstali, měli vyšší tržby než ti se vzděláním nižším. Větší míra opuštění nového podnikání u jedinců s vyšším vzděláním lze vysvětlit za pomoci oportunitních nákladů v tom smyslu, že se lépe vzdělaným jedinců nevyplatí zůstávat v málo fungujícím podnikání a je pro ně jednodušší najít si vhodné pracovní místo. Pohlaví mělo vliv pouze na nižší tržby, tzn. nové firmy rozjížděné ženami mají ceteris paribus menší tržby.

21

DOPORUČENÍ S OHLEDEM NA VÝZVY V RÁMCI OPPIK Poslední část této analýzy je zaměřena na doporučení formulovaná s ohledem na aktuální výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Výsledky GEM včetně části výše popsaného longitudinálního výzkumu poukázaly na řadu elementů, které dokáží lépe nasměrovat podporu podnikání jako celku a také identifikovat a uchopit jednotlivé oblasti a podskupiny vhodné pro podporu. Proto na tomto místě před hodnocením jednotlivých podpůrných aktivit v rámci OPPIK uvádíme krátký souhrn výsledků projektu GEM s komentářem ve vztahu k tendencím v podnikatelské aktivitě, které je nutné zohlednit při nastavení podpory státu v této oblasti. První oblastí je identifikace skupin obyvatelstva vhodných pro podporu. V rámci průzkumů GEM se od roku 2006 zvyšuje podíl začínajících podnikatelů, kteří jsou mladí (do 34 let), případně i patří do skupiny studentů vysokých škol. Mladí lidé se do podnikání pouštějí častěji než starší věkové skupiny. Jedno z vysvětlení může být, že nemají tak velký strach z neúspěchu jako starší generace. Pro podporu podnikání to má za důsledek například zohlednění menších praktických zkušeností při zahájení podnikání. Podnikání je u mladé generace nyní častěji vnímáno jako alternativní kariéra k práci v korporaci. Tento vývoj byl obzvlášť patrný mezi roky 2011 a 2013. Možných důvodů je více. Patří mezi ně jednak ekonomická krize a obtížnější hledání pracovního místa pro absolventy, ale také větší množství podnikatelských vzorů a rozvoj podpůrného podnikatelského ekosystému ve formě univerzitních i mimouniverzitních inkubátorů, akcelerátorů, networkingových akcí a vzdělávacích programů zaměřených na zahájení podnikání. Pro státní podporu to znamená, že je nutné ji zaměřit nejen na přímou podporu ve smyslu dotací pro vytipované skupiny startupů, ale také dále podporovat osvětu a propagaci podnikání mezi studenty a absolventy, stejně jako další rozvoj podpůrného ekosystému. Je zde ale také nutno poukázat na nutnost koordinace podpůrných aktivit v rámci OPPIK. To se týká nejen koordinace mezi jednotlivými programy, ale také s aktivitami všech relevantních aktérů v ekosystému tak, aby došlo k synergetickým efektům a ne ke konkurenci státních aktivit s dalšími aktivitami uvnitř ekosystému. To se týká zejména aktivit typu seed fond, resp. plánované strategie podpory startupů agentury CzechInvest. Výstupy GEMu také ukazují změnu trendu v zahajování podnikání v různých sektorech. Přibývá zahajovaných firem v oblasti ICT, maloobchodu a velkoobchodu. Bariéry pro zakládání firmy jsou v těchto oblastech nízké, například zřízení e-shopu, nicméně existuje riziko, že se začínající podnikatel pustí do projektu spíše střemhlav bez toho, aby ověřil životaschopnost byznys modelu. Podpora státu by se tedy měla zaměřit na fázi přípravy podnikání tak, aby v jejím rámci vznikalo více kvalitních byznys modelů. V minulých obdobích byla ve vztahu k podnikání podporována též skupina nezaměstnaných. Jedním z prokazatelných výstupů GEMu byl ale razantní pokles podnikatelské aktivity této skupiny, což indikuje, že pro nezaměstnané není již podnikání atraktivní alternativou pro získání příjmů. Vzhledem ke značným ekonomicko-

22

společenským dopadům nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti dlouhodobé, je toto oblast pro podporu státu principiálně vhodná. Pokud jde o regionální rozložení, je pro začínající podnikání nejatraktivnější Praha a Brno, které představují relativně bohatá města s velkým počtem potenciálních zákazníků. Lze ale konstatovat, že dle výsledků GEM není region, kde by byla výrazně nižší podnikatelská aktivita. V tomto kontextu lze argumentovat, že je vhodné zvážit, zda zaměření podpory necílit o něco více dle konkrétních skupin obyvatelstva a o něco méně dle regionálního zaměření. Rozdíly mezi muži a ženami jsou patrné a to především při rozjezdu podnikání, kdy začíná podnikat výrazně více mužů. Tento rozdíl je z velké části možné vysvětlit (Lukeš a kol. 2013) větším strachem z neúspěchu u žen a jejich menší podnikatelskou sebedůvěrou. Tyto rozdíly indikují nutnost se více v podpoře zaměřit na motivaci, resp. zvýšení sebedůvěry u žen, které zvažují pustit se do rozjezdu podnikání. Výstupy GEMu jasně ukazují, že rychle rostoucí firmy jsou mezi podnikatelskou populací výraznou minoritou. Převážná část firem nepočítá s tím, že bude generovat více než 5 pracovních míst, je ale také 1,2 % obyvatel, kteří počítají v rámci podnikatelské aktivity s tím, že za pět let vytvoří více než 19 pracovních míst. Tyto firmy je nutné z hlediska podpory podchytit zvlášť, protože se jedná o firmy, které mohou přinášet zřetelný příspěvek k ekonomickému růstu a konkurenceschopnosti. Zkušenost ze zahraničí a také argumentace Evropské komise ukazuje, že se jedná velice často o firmy, které jsou technicky více náročné a pro mezinárodní úspěšnost tento typ agresivního růstu potřebují. Pro nastavení podpory to může znamenat jako důsledek zaměření podpory, resp. programu na rychle rostoucí firmy. Zahraniční zkušenost ukazuje, že tento typ firem se setkává s jinými výzvami při růstu, než jsou výzvy „běžné“. To se týká například podpory v oblasti patentování (poradenství při podání patentu, příspěvek na patentování), nebo v oblasti řízení lidských zdrojů (nábor zaměstnanců, smlouvy atd.) resp. internacionalizace (poradenství kdy a kam exportovat, plus konkrétní podpora při internacionalizaci). Z tohoto hlediska je ideální tento typ podpory od běžné formy podpor oddělit, což je běžná praxe v jiných evropských zemích jako například ve Velké Británii, Německu nebo Švýcarsku. Podpora technologických startupů v prioritních oblastech ve Švýcarsku (CTI Startup, www.cti.admin.ch) patří k velice úspěšným programům, kde míra přežití a financování venture kapitálem těch firem, které úspěšně ukončily program, přesahuje 90%.

Prioritní cíle v rámci kohezní politiky a výsledky GEM Dohoda o partnerství představuje rámcový dokument mezi Evropskou komisí a Českou republikou pro programovací období 2014 až 2020. Na základě analyzovaných disparit jsou identifikovány a nastaveny priority pro podporu prostřednictvím kohezní politiky. Jedna z identifikovaných oblastí je funkční výzkumný a inovační systém. Identifikované oblasti, které mají být vylepšeny, jsou například zvýšení počtu start-upových firem 23

v technologicky intenzivních odvětvích, zajištění dobré kvality služeb pro podnikatele, zlepšení image podnikatelů a také zvýšení externího financování pro začínající podnikatele a inovativní firmy. V rámci GEM bylo potvrzeno, že technologicky intenzivní start-upové firmy jsou na vzestupu, ale požadují jiný typ podpory (resp. služeb) než jiné začínající firmy. V rámci mezinárodního srovnání dle GEM patří Česká republika v Evropě k zemím s nejhorším image podnikatelů. Na bázi expertních interview v rámci GEM lze též konstatovat, že problém ohledně financování není jen v dostupnosti, ale v připravenosti a tím investovatelnosti start-up projektů. Akční plán podnikání 2020 (Evropská komise, 2013COM(2012) 795 final) představuje řadu doporučení zaměřených na opětovné probuzení podnikatelského ducha v Evropě. Zaměřen je na usnadnění procesu zakládaní nových firem a na vytváření mnohem příznivějšího prostředí, které začínajícím podnikatelům umožní úspěch a růst. Z tohoto hlediska GEM přináší vhodné podněty pro stanovení opatření založené na požadavcích ze strany podnikatelů i expertů. Podnikatelské vzdělávání bylo zmíněno obzvlášť ze strany expertů jako oblast, kde je nutné i více koncentrovaně zasáhnout. Doporučit lze změny již na úrovni základních škol a škol středních, nicméně byly zmiňovány též vysoké školy, kde je vhodné prezentovat podnikatelské vzory a rozvíjet podnikatelské dovednosti, což podporuje cíl dynamizace podnikatelské kultury. Vysokoškolské vzdělávání je v akčním plánu explicitně zmíněno. Nutnost se tímto tématem v České republice více zabírat je jedno ze zjištění GEMu, kde se zakládání firem při škole či po ukončení vysoké školy stává rostoucím trendem. Ze strany expertů je nicméně připravenost pro podnikání v rámci stávajícího výukového systému vnímána stále jako problematická. Další zjištění GEMu směřují k odlišnostem požadavků a překážek v jednotlivých fázích životního cyklu podnikání, což by mělo být zohledněno při tvorbě programu podpory podnikání. Lze doporučit například zohlednit i fáze předcházející založení firmy. Komise v akčním plánu také poukázala na důležitost zlepšit kvalitu a finanční úspěšnost začínajících projektů. GEM pro Českou republiku formuloval doporučení více se zaměřit na rané fáze podnikání a podpořit začínající podnikatele formou poradenství nebo koučinku a mentoringu, což povede k větší efektivitě následné podnikatelské aktivity. Další z důležitých oblastí je snazší převod podniků od stárnoucího zakladatele na své potomky či na nového vlastníka. Toto téma bylo v GEM 2013 zkoumáno. Analýza výsledků ale ukázala, že podíl těch, kteří předání podniku budou v brzké době řešit, je relativně nízký. Z tohoto ohledu není z hlediska GEM 2013 nutné propagovat převzetí podniku jako alternativu k zakládání firmy více intenzivně, protože na českém trhu v brzké budoucnosti budou chybět vhodné projekty na převzetí a převládá spíše přebytek kapitálu pro nákup úspěšných zavedených firem.

24

Další část akčního plánu zmiňuje demografické skupiny, které jsou nedostatečně zastoupeny v podnikatelské populaci jako ženy, senioři, migranti, nezaměstnaní a mladí lidé. S ohledem na výsledky GEM 2013 lze jednoznačně doporučit zaměřit se více intenzivně na téma podnikání žen a podnikání nezaměstnaných.

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) Nový Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) obsahuje čtyři věcně zaměřené prioritní osy a jednu prioritní osu pro technickou pomoc. Následná doporučení na bázi výsledků GEM se budou hlavně zaměřovat na prioritní osu 1 „Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace“ a prioritní osu 2 „Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních firem“. Tyto dvě prioritní osy včetně plánovaných programů budou reflektovány více do detailu s ohledem na výsledky a doporučení vyplývající z projektu GEM, a to obzvlášť pro ty programy, které ještě nejsou schválené vládou jako Proof of Concept nebo rizikový kapitál. Další prioritní osa 3 „Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin“ a prioritní osa 4 „Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií“ nebudou s ohledem na zaměření projektu GEM probrány detailně. V rámci GEM experti poukazovali pro docílení žádoucího efektu na nutnost dobré provázanosti různých programů a opatření nejen uvnitř OP PIK, ale také mezi různými resorty. Například v oblasti již zmíněného podnikatelského vzdělávání by se MŠMT mělo ještě více zabývat integrací tématu podnikání do kurikula vzdělávání a rámcových vzdělávacích programů a podpořit zapojení podnikatelských vzorů do výuky. Nicméně konkrétní kurzy pro podnikatelsky aktivní dospělé jedince lze na základě vyšší expertnosti v oblasti zakládání firem přiřadit spíše pod agendu MPO. V tomto ohledu je nápad agentury CzechInvest sehrát roli v koordinaci aktivit a podpory okolo startupů (tisková zpráva CzechInvest ze dne 27.3.2015) pozitivní, neboť také nepřehlednost aktivit k podpoře podnikání byla jedním z bodů kritiky zaznamenaných v projektu GEM.

Zaměření prioritní osy 1 Prioritní osa 1 se zaměřuje na rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace, kde jsou podporovány hlavně inovační aktivity firem, rozvoj sítí spolupráce (včetně klastrů a technologických platforem) a různé aktivity vedoucí ke komercializaci výsledků výzkumu. Jednotlivé programy jsou zaměřené hlavně na podporu podnikatelských subjektů, obzvlášť MSP, s výjimkou v současné době diskutovaného Proof of Concept (PoC) případně Precommercial Public Procurement (PCP). Tam je snaha se v rámci využití finančních nástrojů zaměřit na výzkumnou sféru. 25

Níže budou okomentovány jednotlivé programy v rámci prioritní osy 1: Program inovace se zaměřuje na aktivity spojené s realizací inovačního projektu včetně nákupu duševního vlastnictví nebo nových metod zaměřených na zavedení inovací. Oprávněným žadatelem je podnikatelský subjekt. V rámci výzkumu GEM byli tázáni podnikatelé na míru inovativnosti jejich firmy pomocí různých otázek. Například, zda jejich výrobky nebo služby jsou/budou nové a neznámé, resp. zda budou podnikat nebo podnikají v sektoru, který je technologicky náročný. V souvislosti s programem inovace výsledky poukazují na slušnou úroveň inovativnosti u podnikatelů, kteří jsou aktivní v sektoru, který je středně či velmi technologicky náročný. Za inovativní je možné považovat téměř 8 % podnikatelsky aktivních u nové podnikatelské aktivity a 6,4 % u zavedené podnikatelské aktivity. Zajímavý je značný rozdíl mezi novými a zavedenými podnikatelskými aktivitami, pokud jde o inovativní orientaci, a to 27,5 % u nové vůči 10 % u zavedené podnikatelské aktivity. Inovativní orientaci je možné zohlednit u výzev, kde by bylo možné se specificky zaměřit na mladé firmy. Existuje pozitivní zahraniční zkušenost, v rámci které byly pro mladé firmy vytvořeny vlastní, resp. oddělené programy na podporu inovační schopnosti. Příkladem může být švýcarský systém podpory (www.cti.admin.ch), kde se změnila finanční spoluúčast ze strany firem v projektech analogických k inovačním voucherům nebo projektu Beta od TAČR na formu spoluúčasti prostřednictvím vkladu práce pro daný start-up. Důvodem je, že vůči zavedeným inovativním firmám ty mladé jen obtížně konkurují například pokud jde o prokazatelné zkušenosti. Další důvodem je nutnost spoluúčasti, kde začínající firma často nemá dostatečné cash flow a nemůže kofinancovat spoluúčast. Lze doporučit, aby MPO provedlo vyhodnocení programu CzechAccelerator, resp. CzechEkoSystem jako formu odpilotování pro účely zjištění zkušeností s potřebami a možnostmi start-up firem se zúčastnit státních programů podpory. Dále je nutné zohlednit čím dál větší část firem, které jsou inovativní a působí v technologicky náročném sektoru, ale nepatří ke „klasickým“ žadatelům z průmyslu. Příkladem je velice náročná a v rámci České republiky úspěšná oblast kybernetické bezpečnosti, kde určité parametry posuzování projektů, resp. uznatelných nákladů, nemusí být pro potencionální žadatele atraktivní nebo splnitelné. Další zjištění GEM poukázala na vhodné formy podpory rozvoje inovačních aktivit. Podnikatelé byli tázáni, jaké formy podpory by měli zájem využít mimo „klasických“ dotací. Poměrně značný zájem byl o tréninky a školení zaměřené na inovační aktivity. Zkušenost ze zahraničí ukazuje, že trénink, resp. také koučink a mentoring může přispět k motivaci nových vhodných žadatelů do programu inovace, neboť pak dokážou lépe definovat a plánovat inovační aktivity, což je potřebné pro přípravu žádosti. Příkladem zde může byt institut tzv. inovačních mentorů, kteří jsou známí například v Rakousku nebo ve Švýcarsku. Spodní hranice absorpční kapacity v této oblasti je na bázi odhadu GEM pro tréninky a poradenství téměř 18 000 subjektů. Hlavním zaměřením programu potenciál je založení nebo rozvoj center průmyslového výzkumu. V rámci dotazování na oblast inovací byli v rámci GEM inovativní podnikatelé tázaní na typ inovací. Nejčastěji uváděli 26

inovace služeb (přes 70 %), inovace procesu (kolem 60 %) a inovace výrobku (60 %). Program potenciál minulého programovacího období sice také již zohledňoval inovace v tomto širším pojetí, nicméně je třeba počítat s tím, že „nový“ program potenciál by měl na úrovni vyhlášky ještě více zohlednit inovace procesu a inovace služeb, a to mj. zohledněním již v rámci vyhodnocování žádostí. V rámci programu aplikace lze dát k úvaze, vzhledem ke zkušenostem s podáváním žádostí a vzhledem k zájmu ze strany mladých inovativních firem, aby bylo bonifikováno takové konsorcium, jehož členové budou mj. také mladé inovativní firmy. Program partnerství znalostního transferu (knowledge transfer partnership) je jedna z oblastí, kde z GEM vyplývá potřebnost další podpory. Na základě odpovědí inovativních firem lze předpokládat, že u těch firem, které ještě nemají spolupráci s výzkumnou sférou, tato spolupráce sama od sebe nenastane. Proto je tento program velice vhodný, neboť motivuje aktéry ke vzájemné spolupráci. Program spolupráce se zaměřuje hlavně na klastry, technologické platformy a kooperační inovační sítě. Na základě GEM zde není možné přidat aktuálně doporučení, protože oblasti týkající se společných aktivit firem nebyly zkoumány. Program inovační vouchery se zaměřuje na dva typy příjemců: na MSP a na provozovatele inovační infrastruktury. V rámci GEM byli podnikatelé tázaní, jaké formy podpory vedle klasických dotací jsou pro ně zajímavé a obzvlášť v inovační oblasti byl značný zájem o podporu ve formě školení, koučinku nebo poradenství. Doporučením na bázi GEM je nezaměřovat se jen na vyspecifikované oblasti v rámci Strategického cíle 1.2 bod a), ale také více zohlednit například workshopy nebo poradenské služby v oblasti uchopení inovačního procesu. Program služby infrastruktury zahrnuje služby okolo vědecko-technických parků (VTP), inovačních center (IC) a podnikatelských inkubátorů (PI). Velkou část zde má zahrnovat poskytování služeb inovačním podnikům. S ohledem na výsledky GEM a odlišnosti v předmětu poradenství podle typu (inovační vs. jiné poradenství) nebo fáze podnikání (začínající vs. zavedené podnikání) se nabízí otázka, na koho konkrétně mířit podporu. Zda zavedený inovační podnik je jediným klientem pro tento program. V rámci činnosti VTP se dá argumentovat, že se VTP ve své činnosti zaměřují hlavně na již zavedené firmy a tam výčet činností VTP v bodu SC1.2 a) do určité míry výstupům GEM odpovídá. Nicméně začínající firmy, resp. osoby ve fázi před zakládáním firmy mají dle výsledku GEM jiné primární požadavky, a to například ověřování a adaptace byznys modelu, finanční plánovaní nebo hledání (i tuzemských) zákazníků. Tento poslední typ služeb odpovídá typické činnosti podnikatelských inkubátorů, které jsou také oprávněnými žadateli v rámci tohoto programu. Tyto služby ale vy výčtu uvedeny nejsou. Absenci těchto služeb nelze přitom odůvodnit propojeností VTP s PI a IC, protože již v České republice jsou příklady samostatných podnikatelských inkubátorů. Dále je zde také nejasná otázka propojenosti / návaznosti

27

na programy poradenství 1 a 2, obzvlášť s ohledem na interní projekty agentury CzechInvest (CzechEkoSystem2 a CzechAccelerator), které budou spadat do programu marketing, resp. poradenství 2. Program Proof of Concept je v současné době diskutován v rámci ex-ante analýzy firmy Deloitte, kde jsou diskutované různé varianty zapojení státních, výzkumných a soukromých zdrojů za účelem lepší komercializace výsledku výzkumu a vývoje. V rámci GEM byli dotazování podnikatelé vůči spolupráci s akademickou půdou spíše skeptičtí. To indikuje nutnost udělat podpůrné aktivity pro zlepšení komercializace výsledků VaV, a to například také do směru podpory zakládaní spin-off firem. Kapitálový vstup ze strany státu jako spolu-investice muže být obzvlášť vhodný, protože umožnuje investorům vstoupit i do projektů s vyšší mírou rizikovosti. Výsledky GEM v rámci rozhovorů s experty také indikovaly, že investoři do technologických start-upů jen problematicky nacházejí vhodné projekty.

Zaměření prioritní osy 2 Prioritní osa 2 se zaměřuje na rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Snahou je podpořit internacionalizaci MSP, ale také podpořit další perspektivní podnikatelské záměry vhodnými finančními nástroji a dotacemi, ale také poradenstvím pro začínající podnikatele. Celkový komentář k PO2 je takový, že existuje nebezpečí překryvu a duplicit na straně jedné a nebezpečím, že budou opomenuté určité oblasti podpory identifikované v rámci GEM jako žádané. Opět lze zdůraznit, že je nutné více rozlišit podskupiny uvnitř skupiny začínajících podnikatelů a například ještě více rozlišit mezi fázemi před založením firmy, prvního roku rozjezdu a fáze růstu po prvním roce. Příkladem může být diskuze věnovaná stáří firmy a její připravenosti v rámci interního programu CzechAccelerator od agentury CzechInvest, kde sice věková hranice byla stanovena do max. 3 let od založení, nicméně řada firem s ohledem na cash flow, resp. fázi růstu ještě nebyla na program dost zralá. Pro budoucí interní programy CzechInvestu by mělo být v rámci možností strukturálních fondů možné se lépe zaměřit na vybrané podskupiny začínajících firem, například inovativní nebo technologicky náročné, a také navázat programy skrze životní cyklus firmy (například návaznost mezi CzechEkoSystem, CzechAccelerator a spolupráce s inovační infrastrukturou). Lze také poukázat na trend identifikovaný v rámci GEM, že se zvyšuje podíl služeb u nově zakládaných firem, což by mělo být zohledněno například při posuzování projektů, kde ochranu duševního vlastnictví není možno automaticky porovnávat s podaným patentem. V rámci longitudinálního průzkumu byli začínající podnikatelé tázáni, zda využili při rozjezdu podnikání rady od známých, koučů či dalších subjektů. Polovina z dotázaných takových služeb využila, a to v 90 % bezplatně od kamaráda či známého. To ukazuje, že radám jsou podnikatelé obecně otevřeni a může se jednat o vhodný nástroj podpory podnikání mimo klasických dotací. Dle zahraničních zkušeností je koučink a mentoring efektivní formou podpory. Tato zkušenost byla například v rámci diskuzí

28

s autory GEM popsaná německými, resp. švýcarskými úřady na základě jejich minulých programů a nastavení programů současných). Jako jedna z významných a rostoucích skupin začínajících podnikatelů se dá vyčlenit skupina studentů, kteří mají často vyšší ambice týkající se růstu firmy a stojí o podporu ve formě na ně zacílených aktivit. CzechInvest tak například plánuje motivační přednášky na univerzitách. S ohledem na důležitost této skupiny stojí nicméně za úvahu jít o kus dál. S ohledem na menší praktickou zkušenost mladých lidí by mohlo jít o speciální kurzy, workshopy či koučink a mentoring již ve fázi připrav záměru až ke konzultaci podnikatelského záměru, resp. při zakládání. Častou otázkou je například správná výše podílu spoluzakladatelů ve firmě, což není obsaženo v poradenství 1. Komentáře k jednotlivým programům v rámci prioritní osy 2 jsou uvedeny níže. Program poradenství 1 počítá s podporou poradenských služeb a služeb pro začínající podniky (MSP do 3 let). Příjemcem jsou provozovatelé inovační infrastruktury. Dle odhadu GEM se dá počítat s tím, že počet osob, které uskutečňují konkrétní kroky k rozjezdu firmy, se pohybuje v ČR na úrovni 4.9% obyvatelstva (Lukeš, Jakl, Zouhar, 2014). S ohledem na program poradenství 1 se jedná o velký počet osob, které by dle podmínek programu spadaly do fáze, která není podporována, protože není ještě založena právní entita, což je škoda, neboť by jejich podpora mohla značně pozitivně ovlivnit úspěšnost v dalších programech v rámci PO2 a také PO1. K tomu se dají doplnit zjištění, že podnikatelé zmínili jako největší problémy nedostatek zakázek, resp. s tím spojenou velkou konkurenci. Tyto problémy jsou velice často spojeny s nesprávným nastavením byznys modelu, což se ale plně projeví až v průběhu prvního roku podnikání se všemi negativními s tím spojenými důsledky. Včasné nastavení, resp. revize byznys modelu by tomu mohla předejít a měla by být součástí poradenství v rámci programu poradenství, resp. služby infrastruktury. Program poradenství 2 je zaměřen na sofistikované služby expertů se znalostmi mezinárodního prostředí, resp. strategického řízení a managementu inovací. Hlavním příjemcem zde mají být agentury CzechTrade, resp. CzechInvest v rámci svých interních projektů. GEM identifikoval různé podskupiny podnikatelů jako například růstově orientované podnikatele, kteří jsou definováni jako podnikatelé s cílem do pěti let zaměstnat aspoň 20 osob. Specifickým problémem této skupiny podnikatelů je nalezení spolehlivých a kvalifikovaných zaměstnanců. Tam lze ve vztahu k programu poradenství argumentovat, že s ohledem na nižší věk řady růstově orientovaných podnikatelů nemají tito předchozí zkušenosti, jak daný problém řešit. V tom pak mohou koučové či mentoři, jako například v projektu CzechEkoSystem, sehrát pozitivní roli. Také řada podnikatelských inkubátorů již pracuje se zkušenými mentory v rámci podobných požadavků ze strany inkubovaných firem. Program marketing představuje doplnění k programům poradenství 1, resp. 2 a zaměřuje se na mezinárodní konkurenceschopnost firem. Hlavním příjemcem zde mají být opět agentury CzechTrade, resp. CzechInvest v rámci interních projektů. Výsledky GEM potvrdily stále dominantní postavení EU jako hlavního exportního teritoria. Exportující firmy dotazované v rámci GEM sice nepoukázaly na značné problémy při exportování, 29

nicméně by podporu uvítaly. Nejčastěji bylo zmíněno pojištění exportních rizik, což sice není součást programu marketing, dalo by se ale doporučit také poradenství, resp. fórum pro výměnu zkušeností v této oblasti. Další firmami zmiňovaná forma podpory byly dotace na krátkodobý pobyt. Toto odpovídá záměru CzechAccelerator2, kde se jíž počítá s kratšími pobyty, což je podpořeno také zpětnými vazbami od předchozích účastníků programu. Dále mají podnikatelé zájem o „klasické“ formy podpory jako zprostředkování kontaktů na zahraničních trzích, resp. státní garance za úvěr. Programy nemovitosti a školicí střediska nebudou s ohledem na jejich zaměření komentovány. Dále jsou v jednání programy expanze a rizikový kapitál, kde se počítá s využitím finančních nástrojů první a druhé generace ve formě úvěrů, resp. záruk a kapitálových vstupů. V rámci expertních hovorů GEM se ukázal pozitivní posun v oblasti financování mladých firem. Efektivní využití finančních nástrojů může být omezeno všeobecným skepticismem ohledně dotací, kde část podnikatelské veřejnosti až nedůvěru ohledně zdrojů poskytovaných od státu. Je tedy nutná vhodná a promyšlená komunikace těchto nástrojů. Při implementaci rizikového kapitálu je třeba počítat s odlišnou mentalitou různých skupin podnikatelů. Osoby mající vzor v rodinných firmách nebudou mít příliš velký zájem o vstup externího subjektu, který se za poskytnutý kapitál stane spoluvlastníkem s právem rozhodovat o osudu firmy. Naopak mladá generace spatřující vzory v globálně úspěšných start-upech bude vstupu rizikového kapitálu nakloněna mnohem vstřícněji. Bylo by dobré, kdyby OPPIK zahrnul do forem podpory i mikropůjčky (ne však ve smyslu sociálních mikropůjček známých spíše z rozvojových zemí, ale jako půjčky malého rozsahu pro začínající podnikatele, např. ve venkovských oblastech). Pro implementaci těchto nástrojů by bylo potřeba najít vhodné finanční zprostředkovatele, protože pro běžné banky je poskytování těchto malých částek neefektivní.

Celkové hodnocení Rámcově lze s ohledem na akční plán podnikání Evropské komise a dohodu o partnerství konstatovat, že je v rámci OPPIK nepodchyceno téma demografických skupin. Na jednu stranu je možné argumentovat, že tato část agendy by měla být sdílená nebo by měla náležet spíše MPSV, jako například sociální podnikání. Nicméně i mezi ženami-podnikatelkami je značný potenciál například pro zakládání růstově zaměřených firem, které by měly být podporovány ze strany OPPIK a méně například přes OPLLZ, resp. MPSV. Další oblast, která není v rámci OP PIK příliš podchycená a kde je též otázka příslušnosti k rezortu, je oblast motivace k podnikání a budování podnikatelských dovedností na vysokých školách. Tato aktivita by mohla být například více zohledněná v PO2 ve formě workshopů, které mají podpořit vznik kvalitních podnikatelských záměrů. Další oblast, která chybí, je téma propagace vhodných podnikatelských vzorů, kde stále zůstává otevřená otázka, kam tato aktivita nejlépe

30

zapadá. Částečně se tohoto tématu chce chopit agentura CzechInvest, nicméně plány jsou zatím pouze ve stadiu zrodu a s ohledem na plánované aktivity a jejich rozpočty bude plošný efekt nutně limitovaný. Experti dotazovaní v rámci GEM vnímali efektivitu vládních programů podporujících nové rostoucí firmy jako slabou. S ohledem na navržené programy lze doporučit lepší vlastní marketing těchto programů, aby byly více známé odborné veřejnosti. Dále je ale také nutné poukázat na nebezpečí určitého crowding out mezi státní podporou a již existující podporou na regionální úrovni přes existující VTP/PI, kde se jimi poskytované služby dle názoru expertů zlepšily. Plánovaná koncentrace na jeden subjekt v rámci regionu se ale s ohledem na nutnost pokrýt různé skupiny podnikatelů nedá podpořit. Různé typy podnikatelů mají specifické potřeby, mj. v oblasti koučinku, mentoringu a poradenství. Příkladem mohou byt technologické start-upy v oblasti life science versus start-upy v ICT. Lze rovněž doporučit vícekolové poskytování podpory (analogicky jako je tomu např. u komunitárního programu Horizont 2020). Na počátku podnikání, kdy např. inovátor chce realizovat svou myšlenku v nově založeném subjektu, mu poskytnout malou dotaci na pořízení základních výrobních prostředků, stanovit výkonové parametry a na konci období vyhodnotit jejich splnění. Pokud by bylo toto úvodní kolo podpořeno i vhodným koučinkem či poradenstvím, byla by pravděpodobnost úspěšného rozjezdu nové firmy poměrně vysoká. Další kolo financování, při kterém by již mohl získat větší dotaci nebo využít finanční nástroj, by bylo podmíněno splněním těchto parametrů. Tento cyklus by se mohl několikrát opakovat, podle celkové náročnosti podnikatelského záměru a délky podnikatelského cyklu. Stát by tímto způsobem eliminoval případy selhání projektů v pokročilejších fázích.

31

LITERATURA Allison, P. D. (1982). Discrete-time methods for the analysis of event histories. Sociological methodology, 13(1): 61–98. Allison, P. D. (2009). Missing Data. Chapter 4 in: The SAGE Handbook of Quantitative Methods in Psychology. (eds. Maydeu-Olivares A., Millsap R. E.). London: Sage Publications Ltd, pp. 72–89. Arnold, B. C., E. Castillo, & J. M. Sarabia (2001). Conditionally specified distributions: An introduction. Statistical Science 16: 249–274. Davidsson, P., & S. R. Gordon (2012). Panel studies of new venture creation: A methods-focused review and suggestions for future research. Small Business Economics, 39(4):853–876. Evropská komise (2013). Akční plán podnikání 2020: COM(2012) 795 final. Little, R. J. A., & D. B. Rubin (2002). Statistical Analysis with Missing Data. 2nd ed. Hoboken, NJ: Wiley. Lukeš, M., & J. Zouhar (2013). No experience? No problem – it’s all about yourself: Factors influencing nascent entrepreneurship outcomes. Ekonomický časopis, 61(9):934–950. Lukeš, M., & J. Zouhar, M. Jakl, P. Očko (2013). Faktory ovlivňující vstup do podnikání: začínající podnikatelé v České republice. Politická ekonomie, 61(2): 229-247. Lukeš, M., J. Zouhar, M. Jakl (2014). Global Entrepreneurship Monitor 2013: Podnikatelská aktivita v České republice. Praha: VŠE. Ries, E. (2011). Lean Startup. Portfoloio Penguin. Rubin, D. B. (1987). Multiple Imputation for Nonresponse in Surveys. New York: Wiley. White, I. R., P. Royston, & A. M. Wood (2011). Multiple imputation using chained equations: Issues and guidance for practice. Statistics in Medicine 30:377–399. Wooldridge, J. M. (2002). Introductory Econometrics: A Modern Approach, 2nd ed. Cincinnati: South-Western College Pub. Zouhar, J, & M. Lukeš (2013). Nascent entrepreneurs in the Czech Republic: demographic characteristics and failure hazards. In: Mathematical Methods in Economics 2013. Jihlava, 11.09.2013 – 13.09.2013. Jihlava: College of Polytechnics, pp. 1069–1074.

32

PŘÍLOHA 1: DOTAZNÍK Příčiny úspěchu nových firem srpen 2014 Dobrý den, jmenuji se [XY] a volám Vám z Vysoké školy ekonomické v Praze. Realizujeme výzkum věnovaný nově zakládaným firmám a faktorům, které ovlivňují jejich úspěch. Dotazování navazuje na rozhovor s Vámi v loňském roce, ale je kratší. Dotazování je anonymní a důvěrné. Informace od Vás pomáhají porozumět faktorům, které jsou důležité pro úspěch v podnikání. Rádi Vám v případě zájmu zašleme zdarma závěrečnou výzkumnou studii, která pro Vás může být zajímavá i přínosná. Za kompletní zodpovězení otázek Vám navíc v případě Vašeho zájmu nabízíme jako poděkování odměnu 200 korun. Měl/a byste nyní čas na přibližně desetiminutový rozhovor? F1 1. ANO – Přejít na A1 2. NE NYNÍ – domluvit se na konkrétní čas, ten si poznamenat 3. Pokud respondent řekne, že S PODNIKÁNÍM SKONČIL, řekněte: To nevadí. Stejně bychom s Vámi velmi rádi hovořili o tomto podnikání a o tom, jak Vaše zapojení do něj skončilo. Bylo by to prosím možné? 4. Pokud RESPONDENT NECHCE ROZHOVOR REALIZOVAT, zkusit přesvědčit následujícími argumenty: - jedná se o prestižní výzkum, realizovaný na Vysoké škole ekonomické v Praze - pokud by se Vám zdála některá z otázek nevhodná, nemusíte na ni samozřejmě odpovídat - podobné výzkumy byly realizovány i v USA, Austrálii a dalších zemích - cílem našeho šetření je pomoci porozumět úspěšnému podnikání, tím podpořit nové začínající podnikatele - vstupy pro hospodářskou politiku, účinnější podpora ze strany MPO (možno se odvolat na využití GEM) - zamyšlení sám pro sebe, ohlédnutí za svým byznysem - odměna 200 Kč 5. NECHCE, NEJDE PŘESVĚDČIT – KONEC INTERVIEW

Informace, které je potřeba znát před zavoláním: co byl obor podnikatelské aktivity v 2013, jestli byl jedinec nascent či baby business owner, jaká byla právní forma podnikatelské aktivity, jestli podnikatel vedl podnikání sám nebo se společníky

33

A1. V loňském roce jste nám sdělil/a, že rozjíždíte firmu v oblasti [říct oblast řečenou respondentem v roce 2013]. Během rozhovoru se tedy zaměříme na otázky související s touto podnikatelskou aktivitou. Jste ještě stále zapojen/a do této podnikatelské aktivity? ZAPOJENÍM DO PODNIKATELSKÉ AKTIVITY ROZUMÍME U BABY BUSINESS OWNERS, ŽE STÁLE ŘÍDÍ ČI VLASTNÍ DANÉ PODNIKÁNÍ. U NASCENT ENTREPRENEURS Z ROKU 2013, ŽE STÁLE ČINÍ KROKY K ZAHÁJENÍ DANÉHO PODNIKÁNÍ ČI PODNIKÁNÍ JIŽ ZAHÁJILI. 1. ANO – přejít na A2 2. NE NEVÍ – PŘEJÍT NA A2 ODMÍTL/A ODPOVĚDĚT – PŘEJÍT NA A2

8 9

PTÁT SE JEN TĚCH, KTEŘÍ ODPOVĚDĚLI, ŽE JIŽ NEJSOU DO DANÉHO PODNIKÁNÍ ZAPOJENI. E1. V jakém měsíci a roce jste ukončil/a své zapojení do tohoto podnikání? mm/yy E2. Co je tím jedním hlavním důvodem, proč jste přestal rozvíjet tuto podnikatelskou aktivitu? .............................................................................. E3. Jsou do původní podnikatelské aktivity, o které jsme spolu loni hovořili, v současnosti zapojeni jiní lidé? 1. ANO 2. NE – Přejít na A2 NEVÍ – Přejít na A2 ODMÍTL/A ODPOVĚDĚT – Přejít na A2

8 9

A2. Jaká je současná právní forma této podnikatelské aktivity / POKUD NE na A1: Jaká byla právní forma této podnikatelské aktivity předtím, než jste s ní skončil/a? V PŘÍPADĚ POTŘEBY PŘEČTĚTE SEZNAM ODPOVĚDÍ. POUZE JEDNA ODPOVĚĎ. ŽL – živnostenský list (OSVČ)

1

s.r.o. – společnost s ručením omezeným

2

a.s. – akciová společnost

3

v.o.s. – veřejná obchodní společnost

4

k.s. – komanditní společnost Jiná

5 6

Ještě žádná

7

NEVÍ ODMÍTL/A ODPOVĚDĚT

8 9

A3. Mělo toto Vaše podnikání v posledních 12 měsících nějaké příjmy za prodej výrobků a služeb? 1. ANO 2. NE NEVÍ ODMÍTL/A ODPOVĚDĚT

8 9

34

A4. Kolik lidí v současnosti pracuje / v okamžiku, kdy jste s tímto podnikáním skončil/a, pracovalo pro Vaši firmu, aniž bychom počítali její vlastníky? PROSÍME, ZAPOČÍTEJTE TÉŽ PŘÍPADNÉ VÝHRADNÍ SUBDODAVATELE. POD POJMEM VÝHRADNÍ SUBDODAVATELÉ MÁME NA MYSLI OSOBY NEBO FIRMY, KTERÉ NEMAJÍ ZAMĚSTNANECKÝ ÚVAZEK, ALE PRACUJÍ POUZE PRO TUTO FIRMU A PRO NIKOHO JINÉHO (ŠVARC SYSTÉM). ZAPIŠTE PŘESNÝ POČET OD 0 DO 1 000 . RESPONDENT NESMÍ UVÉST INTERVAL, V PŘÍPADĚ, ŽE SI NENÍ JISTÝ, POŽÁDEJTE O NEJLEPŠÍ MOŽNÝ ODHAD. …………………………………. počet lidí NEVÍ

9998

ODMÍTL/A ODPOVĚDĚT

9999

Pokud 0 – přejít na A6

A5. Kolik z těchto lidí pracuje / pracovalo pro firmu aspoň 40 hodin týdně? …………………………………. počet lidí NEVÍ

9998


9999

A6. Změnilo se nějak Vaše podnikání za poslední rok/ za dobu, než jste s ním skončil, pokud jde o poskytované produkty nebo služby? Tzn. nabízíte / nabízel/a jste ty samé produkty či služby jako před rokem, nabízíte / nabízel/a jste mírně pozměněné produkty nebo služby, zásadně pozměněné produkty nebo služby nebo kompletně jiné produkty nebo služby? / Změnily se nějak plány na Vaše podnikání za poslední rok, pokud jde o poskytované produkty nebo služby? Tzn. plánujete nabízet ty samé produkty či služby jako před rokem, plánujete nabízet mírně pozměněné produkty nebo služby, zásadně pozměněné produkty nebo služby nebo kompletně jiné produkty nebo služby? 1 – ty samé produkty nebo služby – přejít na B7 2 - mírně pozměněné produkty nebo služby – přejít na B7 3 – zásadně pozměněné produkty nebo služby 4 – zcela jiné produkty nebo služby NEVÍ – PŘEJÍT NA B7 ODMÍTL/A ODPOVĚDĚT – PŘEJÍT NA B7

8 9

A8. O jaké podnikání se tedy nyní jedná? Co a komu se prodává? / O jaké podnikání se tedy jednalo, než jste s ním skončil/a? Co a komu se prodávalo? / O jaké podnikání se tedy bude jednat? Co a komu se bude prodávat? Pod jakou kategorií by se toto podnikání, firma objevilo v nějakém seznamu firem, např. ve Zlatých stránkách? ZAZNAMENEJTE CO NEJPŘESNĚJI DOSLOVNOU ODPOVĚĎ. CHTĚJTE DETAILNĚJŠÍ OBJASNĚNÍ. Respondent by měl poskytnout větu, která jasně popíše: 1) Povahu výrobku nebo služby 2) Hlavní typ zákazníků (firmy nebo koncoví zákazníci) 3) Podrobný sektor dané aktivity. Popis by měl určit jaký druh výrobků je vyráběn, co je obchodováno ve velkoobchodu či maloobchodu a specifickou povahu poskytovaných služeb. Odpovědí by mělo být „vzdělávání dospělých v účetnictví“, „oprava elektroniky“, „e-shop s potravinami“, „tvorba webových stránek“, „výroba plastových profilů pro automobilový průmysl“, nikoli obecnější odpovědi jako „vzdělávání“, „opravy“, „eshop“, „IT“ či „výroba“. Pokud firma dělá více věcí, zeptejte se na aktivitu, která přinese nejvíce tržeb.

35

…………………………………………………………………………………………………………… ….…………..…………………

B7. Kolik lidí či firem vč. Vás celkem v současnosti spoluvlastní / rozjíždí [PRO TY RESPONDENTY, KDE JEŠTĚ NEVZNIKLA ŽÁDNÁ FIRMA] toto podnikání? /... spoluvlastnilo / rozjíždělo toto podnikání v době, kdy jste z něj odešel/odešla? NEČTĚTE PLATNÝ ROZSAH. ZAPIŠTE PŘESNÝ POČET OD 0 DO 9997. RESPONDENT NESMÍ UVÉST INTERVAL, V PŘÍPADĚ, ŽE SI NENÍ JISTÝ, POŽÁDEJTE HO O NEJLEPŠÍ MOŽNÝ ODHAD. ………………………………………………… počet spoluvlastníků NEVÍM

9998


9999

B8. Kdo ze spoluvlastníků má /měl na starosti každodenní provoz / rozjezd tohoto nového podnikání? Jste / Byl jste to Vy, někdo jiný nebo Vy a někdo jiný ve stejné míře? [POKUD RESPONDENT v B7 UVEDL, ŽE JEN 1 = JEN ON SÁM, ZAPIŠTE AUTOMATICKY 1, ANIŽ BYSTE SE JEJ TÁZALI.] POUZE JEDNA ODPOVĚĎ. Respondent

1

Někdo jiný

2

Respondent a někdo jiný ve stejné míře

3

NEVÍ

8


9

B9. V průměru kolik hodin týdně pracují /pracovali všichni spoluvlastníci ve vašem týmu dohromady na rozjezdu tohoto podnikání? [POKUD RESPONDENT v B7 UVEDL, ŽE JEN 1 = JEN ON SÁM, ŘEKNĚTE:] . V průměru kolik hodin týdně pracujete / jste pracoval na rozjezdu tohoto podnikání? NEČTĚTE PLATNÝ ROZSAH. ZAPIŠTE PŘESNÝ POČET OD 0 DO 1000. RESPONDENT NESMÍ UVÉST INTERVAL, V PŘÍPADĚ, ŽE SI NENÍ JISTÝ, POŽÁDEJTE HO O NEJLEPŠÍ MOŽNÝ ODHAD. ………………………………………………… hodin týdně NEVÍM

9998


9999

B12. Vytvořil/a jste či aktualizoval/a v uplynulých 12 měsících podnikatelský plán pro Vaše podnikání? Ano

1

Ne

2

NEVÍ

8


9

B13. Provedl/a jste v uplynulých 12 měsících analýzu konkurence, která nabízí stejné či podobné produkty nebo služby Vašim potenciálním zákazníkům? Ano

1

Ne

2

NEVÍ

8


9

36

B14. Máte /Měl/a jste, než jste s podnikáním skončil/a, z větší části hotové aktuální finanční plány, jako jsou analýza bodu zvratu, plánované výkazy zisku a ztráty, plán cash flow? V PŘÍPADĚ POTŘEBY PŘEČTĚTE SEZNAM ODPOVĚDÍ. POUZE JEDNA ODPOVĚĎ. Ano

1

Ne

2

NEVÍ

8


9

B15. Došlo v uplynulých 12 měsících ke zřetelnému vylepšení marketingu pro podporu Vašich produktů či služeb? V PŘÍPADĚ POTŘEBY PŘEČTĚTE SEZNAM ODPOVĚDÍ. POUZE JEDNA ODPOVĚĎ. Ano

1

Ne

2

NEVÍ

8


9

B16. Pořídil/a jste v uplynulých 12 měsících nějaké významnější investice pro toto podnikání, jako jsou budovy, pozemky, automobil, dražší výrobní zařízení apod.? V PŘÍPADĚ POTŘEBY PŘEČTĚTE SEZNAM ODPOVĚDÍ. POUZE JEDNA ODPOVĚĎ. BEZ OHLEDU NA ZDROJ FINANČNÍHO KRYTÍ. Ano

1

Ne

2

NEVÍ

8


9

B17. Získal/a jste v uplynulých 12 měsících nějaké zásadní podněty od Vašich zákazníků či dodavatelů / potenciálních zákazníků či dodavatelů, jak by bylo možné zlepšit Vámi nabízené produkty nebo služby? V PŘÍPADĚ POTŘEBY PŘEČTĚTE SEZNAM ODPOVĚDÍ. POUZE JEDNA ODPOVĚĎ. Ano

1

Ne

2

NEVÍ

8


9

BMPO1. Využil/a jste při rozjezdu podnikání služeb kouče, poradce či mentora, tj. někoho, kdo by vám radil či kdo by vás usměrňoval při rozjezdu podnikání? Ano

1

Ne – Přejděte na BMPO2

2

NEVÍ - Přejděte na BMPO2

8

ODMÍTL/A ODPOVĚDĚT - Přejděte na BMPO2

9

Pokud ANO, získal jste tyto služby BMPO1A. Bezplatně (od kamaráda, příbuzného, známého)

BMPO1B. Za úplatu (služba nalezená a zakoupená na trhu) BMPO1C. V rámci nějakého programu podpory (dotovaná služba)

Ano

Ne

Neví

Odmítl/a odpovědět

1

2

8

9

1

2

8

9

1

2

8

9

37

BMPO2. Využil/a jste při rozjezdu podnikání nějakou podpůrnou podnikatelskou infrastrukturu, např. podnikatelský inkubátor, inovační centrum apod.? Ano

1

Ne

2

NEVÍ

8


9

B18. Získal/a jste v uplynulých 12 měsících nějaké finanční prostředky pro Vaše podnikání od jiné instituce, firmy či osoby? V PŘÍPADĚ POTŘEBY PŘEČTĚTE SEZNAM ODPOVĚDÍ. POUZE JEDNA ODPOVĚĎ. FINANČNÍMI PROSTŘEDKY ROZUMÍME INVESTICE DO VLASTNÍHO JMĚNÍ, PŮJČKU NA PODNIKÁNÍ FIRMĚ ČI PODNIKATELI, DARY, DOTACE. NEPOČÍTÁME SEM KONTOKORENT, SPOTŘEBITELSKÉ ÚVĚRY, ÚVĚR NA KREDITNÍ KARTĚ, APOD. STEJNĚ TAK SE SEM NEŘADÍ PŘÍJMY OD ZÁKAZNÍKŮ. Ano

1

Ne – Přejděte na BMPO3

2

NEVÍM Přejděte na BMPO3

8

ODMÍTL/A ODPOVĚDĚT – Přejděte na BMPO3

9

B19. Jakou formou byla získána největší část těchto finančních prostředků? Jednalo se o bankovní úvěr, investici do vlastního jmění, dar, dotaci, půjčku od fyzické osoby nebo o nějakou jinou formu? Bankovní úvěr

1

Investice do vlastního jmění

2

Dar

3

Dotace

4

Půjčka od fyzické osoby

5

Jiná forma

6

NEVÍ

8


9

BMPO3. Když zaslechnete OPPI, Záruka, Inostart nebo Revit, máte nějakou představu, čeho se to týká? Ano

1

Ne – Přejděte na B20

2

NEVÍ – Přejděte na B20

8

ODMÍTL/A ODPOVĚDĚT – Přejděte na B20

9

BMPO3A: Pokud Ano, uveďte prosím stručně, o co se jedná? ……………………………………………………………

38

B20. Jaké množství peněz celkem, ať již vlastních či od kohokoliv jiného, již bylo použito na rozjezd tohoto podnikání? ZAPIŠTE PŘESNÝ POČET OD 0 DO 100.000.000. RESPONDENT NESMÍ UVÉST INTERVAL, V PŘÍPADĚ, ŽE SI NENÍ JISTÝ, POŽÁDEJTE HO O NEJLEPŠÍ MOŽNÝ ODHAD. ZA CELOU DOBU ROZJEZDU PODNIKATELSKÉ AKTIVITY. ………………………………………………… CZK NEVÍM

8


9

B22. Existuje v současné době mnoho firem, málo firem nebo žádná firma nabízející tytéž produkty nebo služby Vašim potenciálním zákazníkům? NEPŘEDČÍTEJTE. JEDNA MOŽNÁ ODPOVĚĎ. Mnoho konkurenčních firem

1

Málo konkurenčních firem

2

Žádná konkurenční firma

3

NEVÍ

8


9

CHECKPOINT: POKUD A1 = 1 ANO A ZÁROVEŇ A3 = 1 ANO, ZEPTEJTE SE NA CX. POKUD A1 = 1 ANO a ZÁROVEŇ A3 = 2 NE: PŘEJDĚTE NA D1 POKUD A1 = 2 NE, PŘEJDĚTE NA F1

CX. V jakém měsíci a roce začala Vaše firma na trhu reálně působit? ZAČÁTKEM REÁLNÉHO PŮSOBENÍ MÁME NA MYSLI, ŽE FIRMA ZAČALA MÍT PRAVIDELNÉ A NENÁHODNĚ TRŽBY ZA SVÉ VÝROBKY A SLUŽBY. mm/yy C2. Řekl/a byste, že za poslední tři měsíce /+ než jste s podnikáním skončil/a bylo toto podnikání v provozním zisku, provozní ztrátě, nebo kolem nuly? V PŘÍPADĚ POTŘEBY VYSVĚTLETE: PROVOZNÍM ZISKEM ROZUMÍME, ŽE ZA POSLEDNÍ TŘI MĚSÍCE JSOU TRŽBY SPOLEČNOSTI VYŠŠÍ NEŽ SOUČET NÁKLADŮ NA PRODANÉ ZBOŽÍ A DALŠÍCH PROVOZNÍCH NÁKLADŮ, TJ. NEPOČÍTAJÍ SE SEM POČÁTEČNÍ INVESTICE. V PŘÍPADĚ POTŘEBY PŘEČTĚTE SEZNAM ODPOVĚDÍ. POUZE JEDNA ODPOVĚĎ. V provozním zisku

1

V provozní ztrátě

2

Kolem nuly

3

NEVÍ

8


9

C3. Jaký celkový obrat mělo podnikání za posledních 12 měsíců? ZAPIŠTE PŘESNOU ČÁSTKU. V PŘÍPADĚ, ŽE SI RESPONDENT NENÍ JISTÝ, POŽÁDEJTE O NEJLEPŠÍ MOŽNÝ ODHAD. …………………………………………………celkové tržby za prvních 12 měsíců NEVÍM

8


9

39

C4. Jaká skupina zákazníků Vám během uplynulých 12 měsíců přinesla nejvyšší procento tržeb? Byli to koncoví zákazníci, soukromé firmy nebo veřejné instituce? VEŘEJNÝMI INSTITUCEMI ROZUMÍME VŠECHNY PŘÍSPĚVKOVÉ A ROZPOČTOVÉ ORGANIZACE, STEJNĚ JAKO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE. KONCOVÝMI ZÁKAZNÍKY ROZUMÍME KONEČNÉ SPOTŘEBITELE - JEDINCE ČI DOMÁCNOSTI. OSVČ PATŘÍ MEZI SOUKROMÉ FIRMY. koncoví zákazníci soukromé firmy

1 2

veřejné instituce

3

NEVÍM

8


9

C5. Během uplynulých 12 měsíců, jaké procento tržeb bylo získáno od Vašeho největšího zákazníka?

V PŘÍPADĚ POTŘEBY UVEĎTE MOŽNOSTI ODPOVĚDÍ. JEDNA ODPOVĚĎ. 100%

1

50 až 99%

2

10 až 49%

3

1 až 9%

4

méně než 1%

5

NEVÍM

8


9

C7. Aktuálně si v ČR člověk ročně vydělá průměrně kolem 250.000 Kč čistého. Řekl/a byste, že v uplynulých 12 měsících byl Váš celkový osobní čistý příjem z tohoto podnikání ...? V PŘÍPADĚ POTŘEBY UPŘESNĚTE: MÁME NA MYSLI PŘÍJEM ZAHRNUJÍCÍ ČISTOU MZDU Z TOHOTO PODNIKÁNÍ ZA 12 MĚSÍCŮ, VYPLACENÝ PODÍL NA ZISKU I DALŠÍ PŘÍPADNÉ ODMĚNY. NEMÁME NA MYSLI TRŽBY DANÉHO PODNIKÁNÍ. výrazně vyšší

5

o pár desítek tisíc vyšší

4

přibližně stejný

3

o pár desítek tisíc nižší

2

výrazně nižší, ale kladný

1

žádný či záporný

0

NEVÍ

8


9

PTEJTE SE POUZE TĚCH, CO ODPOVĚDĚLI ANO NA A1. D1. Co je Vaším hlavním motivem, proč jste zapojen/a do rozjezdu podnikání? V PŘÍPADĚ POTŘEBY PŘEČTĚTE SEZNAM MOŽNOSTÍ. POUZE JEDNA ODPOVĚĎ. Chci větší nezávislost, být svým pánem

1

Nemám žádnou lepší možnost pracovního uplatnění, nezaměstnanost

2

Zvýšení osobního příjmu, vydělat peníze

3

Hobby a seberealizace, baví mě to

4

Úspěch, něčeho dosáhnout

5

Jiné 6 NEVÍ

8


9

40

D3. Jaké celkové tržby či obrat z tohoto podnikání očekáváte za následujících 12 měsíců ode dneška? ZAPIŠTE PŘESNOU ČÁSTKU OD 0 DO 1.000.000.000 V PŘÍPADĚ, ŽE SI RESPONDENT NENÍ JISTÝ, POŽÁDEJTE O NEJLEPŠÍ MOŽNÝ ODHAD. ………………………………………………… celkové roční tržby NEVÍM

8


9

D4. Jaké celkové roční tržby či obrat z tohoto podnikání očekáváte za 5 let? ZAPIŠTE PŘESNOU ČÁSTKU OD 0 DO 10.000.000.000 V PŘÍPADĚ, ŽE SI RESPONDENT NENÍ JISTÝ, POŽÁDEJTE O NEJLEPŠÍ MOŽNÝ ODHAD. ………………………………………………… celkové roční tržby NEVÍM

8


9

D5. Kolik osob bude pracovat pro tuto firmu od teď za 1 rok, aniž bychom počítali její vlastníky? V PŘÍPADĚ POTŘEBY PŘEČTĚTE: včetně všech výhradních subdodavatelů. Pod pojmem výhradní subdodavatelé máme na mysli osoby nebo firmy, které pracují POUZE pro tuto firmu a pro nikoho jiného (Švarcsystém). ZAPIŠTE PŘESNÝ POČET OD 0 DO 100.000. RESPONDENT NESMÍ UVÉST INTERVAL, V PŘÍPADĚ, ŽE SI NENÍ JISTÝ, POŽÁDEJTE O NEJLEPŠÍ MOŽNÝ ODHAD. …………………………………. počet osob NEVÍ

9998


9999

D6. Kolik osob bude pracovat pro tuto firmu od teď za 5 let, aniž bychom počítali její vlastníky? ZAPIŠTE PŘESNÝ POČET. RESPONDENT NESMÍ UVÉST INTERVAL, V PŘÍPADĚ, ŽE SI NENÍ JISTÝ, POŽÁDEJTE O NEJLEPŠÍ MOŽNÝ ODHAD. ………………………………………………… počet osob NEVÍM

9998


9999

ODPOVÍDAJÍ VŠICHNI: F1. Budou v regionu, kde žijete, existovat v příštích 6 měsících dobré příležitosti k tomu začít podnikat? NEPŘEDČÍTEJTE. Ano

1

Ne

2


8 9

SUSKILL. Máte znalosti, dovednosti a zkušenosti potřebné pro zahájení nějakého nového podnikání? Ano

1

Ne

2


8 9

41

KNOWENT. Znáte osobně někoho, kdo v posledních dvou letech začal s novým podnikáním? Ano

1

Ne

2


8 9

V které oblasti vaší činnosti se potýkáte s obtížemi? Ano

Ne

Neví

Odmítl/a odpovědět

1

2

8

9

1

2

8

9

FMPO1C. v oblasti lidských zdrojů

1

2

8

9

FMPO1D.

1

2

8

9

FMPO1A. v právní oblasti (příprava a uzavírání smluv, povědomí o naplňování povinností daných legislativou, sledování změn legislativy) FMPO1B. ve finanční oblasti (finanční řízení, získávání úvěru apod.)

v oblasti marketingu a obchodu

F3. Co jsou /byly jeden nebo dva hlavní problémy ve Vaší podnikatelské aktivitě? Prosím, specifikujte. ZAPIŠTE ODPOVĚĎ DOSLOVNĚ. PODPOŘTE RESPONDENTA V UPŘESNĚNÍ. ..................................................

F4. Jak jste celkově spokojen/a se svou podnikatelskou aktivitou v uplynulých 12 měsících? velmi nespokojen

1

spíše nespokojen

2

ani tak – ani tak

3

spíše spokojen

4

velmi spokojen

5

NEVÍ

8


9

F5. Máte mimo diskutované podnikatelské aktivity nějaký jiný aktuální příjem? ZE ZAMĚSTNÁNÍ, PRONÁJMU NEMOVITOSTÍ, DŮCHOD, APOD. Ano

1

Ne

2

NEVÍ

8


9

F5X. Jste aktuálně zapojen ještě do nějaké jiné podnikatelské aktivity? Ano

1

Ne

2

NEVÍM

8


9

42

Jaké je Vaše poštovní směrovací číslo?

K.

……………………….. (5 čísel)

To je z otázek věnovaných Vám a Vašemu podnikání vše. Na závěr se zeptám: H1. Měl/a byste zájem o výsledky tohoto výzkumu? Ano

1

Ne

H3

NEVÍM

2 8

H2. Mohl/a byste nám říci Vaši e-mailovou adresu, na kterou Vám můžeme výsledky zaslat? Prosíme o takovou e-mailovou adresu, u které je pravděpodobné, že bude za rok ještě platná.

ZAPIŠTE E-MAIL. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………... H3 [POKUD RESPONDENT ODPOVĚDĚL NA VŠECHNY OTÁZKY, ŘEKNĚTE:] Za kompletní odpovědi jsme Vám slíbili odměnu 200 korun, měl/a byste o ni zájem? POKUD NE: Přejděte na H5 POKUD ANO: Přejděte na H4 [POKUD RESPONDENT NEODPOVĚDĚL NA VŠECHNY OTÁZKY, ŘEKNĚTE:] Za kompletní odpovědi jsme Vám slíbili odměnu 200 korun, měl/a byste zájem odpovědět ještě na chybějící otázky? POKUD NE: KONEC - Poděkování. POKUD ANO: ZAZNAMENAT CHYBĚJÍCÍ OTÁZKY. H4. Děkujeme. Na jaké číslo účtu chcete odměnu 200 Kč zaslat?

ZAPIŠTE ČÍSLO ÚČTU. ………………………/…….…..

NECHCE-LI RESPONDENT SDĚLIT ČÍSLO ÚČTU, NABÍDNĚTE ALTERNATIVNĚ ZASLÁNÍ POŠTOVNÍ POUKÁZKOU – V TAKOVÉM PŘÍPAĎE NÍŽE UVEĎTE CELÉ JMÉNO A KOMPLETNÍ POŠTOVNÍ ADRESU. …………………………….…..

H5. Děkujeme. Velmi by nám pro kvalitní výstupy výzkumu pomohlo, kdybychom Vás mohli opět za rok telefonicky kontaktovat a zeptat se Vás již jen stručněji než letos, jak se Vaše podnikatelská aktivita vyvíjí. Bylo by to možné? Ano Ne NEVÍM

1 ZKUSIT PŘESVĚDČIT, NEJDE-LI, PODĚKOVAT A UKONČIT ROZHOVOR

2 8

43

H5. Pokud respondent výše neuvedl e-mail, řekněte: "Mohli bychom Vás pro jistotu poprosit ještě o Váš e-mail?" [pozn. možno pak připsat v databázi]

.................................................................................................................................................................... ZAPIŠTE E-MAIL.

To je vše, jménem Vysoké školy ekonomické Vám děkuji za rozhovor. Je něco, na co byste se mne chtěl zeptat? [odpovědět dle otázky] Přeji příjemný zbytek dne.

Systém zaznamenat délku rozhovoru, resp. délku záznamu.

44

PŘÍLOHA 2: VĚDOMOSTI O DOTAČNÍCH PROGRAMECH MPO Níže jsou uvedeny konkrétní odpovědi podnikatelů na otázku „Když zaslechnete OPPI, Záruka, Inostart nebo Revit, máte nějakou představu, čeho se to týká? Pokud Ano, uveďte prosím stručně, o co se jedná.“

Dotační programy – 5 x Evropské fondy - operační programy – 4x Programy na podporu podnikání – 3x Ekonomické zkratky finanční podpory Evropské dotace, inkubátory, inovační centra, operační programy Finanční prostředky Naskakuje husí kůže - špatné zkušenosti, nechce specifikovat Něco do počátku, nějaká pomoc firmám OPPI - operační programy Podpora podnikání - na základě úvahy v rámci dotazování. Podpora podnikání z veřejných zdrojů. Podpůrné programy MPO Programy Evropské unie, které umožňují rozvoj podnikání Programy ministerstva - hledá někoho, kdo by mu vedl agendu Programy ministerstva pro podporu podnikání Programy ministerstva, náročná administrativa - nevyhověli její žádosti Rozjezd menších podnikatelů a jejich zájmů Rozvojové programy Strukturální fondy EU Udržet podnikatelskou činnost V současné době se snaží z OPPI získat dotaci (8 mil.) Vládní podpora podnikání Zná Revit - zálohování, státní záruka

45

Raná podnikatelská aktivita v ČR a doporučení pro její podporu

Recommend Documents