Na tomto místě si dovolujeme čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS. RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: BULHARSKO Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected] Mgr. Zuzana Krulíková Tri Services, s. r. o.
[email protected] Základní údaje o zemi1
1.
2.
Počet obyvatel: 7 932 984. Dluţno dodat, ţe Bulharsko je v současnosti nejvíce se vylidňující země Evropské unie. Ještě roku 1989 zde ţilo více neţ 9 milionů osob. Nízká porodnost (v roce 2007 1,4 dítěte na ţenu) a masové vystěhovalectví však stojí u základů dnešní demografické krize (graf). Rozloha země: 112 002 km2. Administrativní uspořádání: 28 oblastí (viz mapa).2 Počet obcí: 264 (de facto střediskové obce) respektive 5 329 sídel.
Bezpečnostní komunita země Klíčovou roli při zajišťování vnitřní bezpečnosti v Bulharsku sehrává od ledna 2009 Ministerstvo pro veřejný pořádek a bezpečnost (které se předtím jmenovalo Ministerstvo pro vnitřní záleţitosti). Tomuto resortu je podřízeno následujících pět „národních sluţeb“:3 Národní policejní sluţba; Četnictvo; Národní bezpečnostní sluţba (kontrarozvědka); Pohraniční policejní sluţba; Národní sluţba pro boj s organisovaným zločinem a výkon zvláštních činností.
1
Statoids: Regions of Bulgaria
. Regions of Bulgaria . Claremont Property Service: Map of Bulgaria (mapy). 3 Министерство на вътрешните работи . Wikipedia: Bulgarian Gendarmerie . 2
1
Národní policejní služba je odpovědná za boj s obecnou kriminalitou tzv. niţší závaţnosti, respektive za zajišťování veřejného pořádku v nejširším smyslu slova.4 Národní služba pro boj s organisovaným zločinem a pro výkon zvláštních činností je celorepublikovou sluţbou, jejímţ základním úkolem je boj proti organisovanému zločinu.5 Četnictvo je speciální policejní silou, která je určitým mezistupněm mezi armádou a policejním sborem. Její územní působnost není specifikována a působí tedy jak ve městech, tak i ve venkovských oblastech.6 Hlavním úkolem Pohraniční policejní služby je zejména ochrana státních hranic. V řadách Sluţby působí přibliţně 12 000 zaměstnanců. Sluţba byla počátkem XXI. století značně zreformována (za dohledu orgánů Evropské unie). Počty příslušníků policejně-bezpečnostních sloţek v Bulharsku nejsou oficiálně zveřejňovány. Odhaduje se, ţe v řadách Národní policejní sluţby v současnosti působí asi 25 000 aţ 29 000 osob ve sluţebním poměru. Dalších 30 000 osob7, systemizovaných v rámci Ministerstva vnitra, zahrnuje i personál Národní bezpečnostní sluţby, hasiče atd. Podíl ţen v policejních sloţkách činí – odhadem – asi 10 %. Pro plnění úkolů policejní povahy je v Bulharsku moţno v zákonem určených případech povolat i armádu. Ozbrojené síly Bulharska po vstupu země do Severoatlantické aliance procházejí rozsáhlou reformou, jejímţ cílem je zhruba do roku 2015 docílit plnou kompatibilitou zdejší armády s ostatními spojenci. Cílové stavy armády pro rok 2014 představují 27 0008 vojáků (z toho 14 310 pozemní síly, 6 750 letectvo, 3 510 námořnictvo a 2 420 společné velitelství). K tomu je třeba připočíst cca. 18 000 – 20 000 příslušníků Národní gardy, respektive asi 280 000 dalších rezervistů.9 Ve vztahu k roli soukromých bezpečnostních sluţeb je třeba připomenout názor nejvyšších představitelů armády, ţe by nebylo od věci, aby armádní základny a další objekty, namísto vojáků, střeţily soukromé bezpečnostní agentury. Generál Ivan Dobrev, náčelník pěchotních sil, který je mimo jiné „proslulý” snahou omezit počet ţen v řadách armády10, se nechal slyšet, ţe „aktivity, nesouvisející s výcvikem a vzděláváním, jsou pro vojáky ztrátou času”. Zejména se to týká ostrahy objektů. Generál Dobrev dodává: „mzda vojáka je okolo 700 leva, a přesto namísto zvyšování své kvalifikace mrhá svým potenciálem na něco, co se dá bezpečnostní agenturou pořídit za 400 leva měsíčně”.11
4
Wikipedia: Law Enforcement in Bulgaria . Průměrná mzda příslušníků Národní policejní sluţby je odhadována v přepočtu na 500 eur. 5 Interpol: European Police and Judicial Systems: Bulgaria . 6 Wikipedia: Bulgarian Gendarmerie . 7 Materiály CoESS uvádějí pro rok 2008 údaj okolo 47 000 policistů. To je zřejmě součet obou uvedených poloţek. 8 Dnes – 2011 – je to asi 34 000 vojáků, z toho asi 600 slouţí v Afghánistánu (mezi lety 2003 aţ 2008 byl kontingent 485 vojáků vyslán do Iráku).. 9 Министерство на вътрешните работи . Military of Bulgaria . Ministry of Defence of the Republik of Bulgaria: Bulgarian Army . Scientific American Reference Book: Bulgaria Army . 10 Je přitom třeba konstatovat, ţe v Bulharsku zřejmě existuje nejvyšší podíl ţen v armádě ze všech členských států Severoatlantické aliance (asi 12,7 %, z toho 1200 v bojových jednotkách), takţe je moţné slyšet zmínky o “protimuţské pozitivní diskriminaci”. Jiné hlasy však zmiňují skutečnost, ţe muţi nejeví o sluţbu v armádě zájem. Povaţují ji za málo placenou či z jiných důvodů neatraktivní. A nic na tom nemění ani různé benefity, včetně ubytování a příplatků. 11 Iliev, N., General Wants Private Security Contractors to Guard Military Bases, 12. XI. 2009.
2
Dluţno dodat, ţe zdejší policejně-bezpečnostní sluţby ještě relativně dlouho po změně politických poměrů vykazovaly vojenský status (Lidová milice a vnitřně-bezpečnostní jednotka Červených baretů). Aţ v podstatě na nátlak Evropské unie došlo k jejich zcivilnění.12 Dalším specifickým orgánem, který disponuje vyšetřovacími pravomocemi, je Národní vyšetřovací služba, podřízená Ministerstvu spravedlnosti. Oblastí jejího zájmu je závaţná trestná činnost, která nespadá do kompetence Národní sluţby pro boj s organizovaným zločinem. Kompetence této sluţby se v podstatě dají přirovnat ke Sluţbě kriminální policie a vyšetřování v České republice (tedy získávání podkladů a důkazů pro hlavní řízení soudní). V rámci této sluţby proběhla v roce 2005, v návaznosti na přijetí nového trestního zákona, reforma, která jí odebrala některé kompetence a přesunula je na bedra Národní policejní sluţby.13 Hasiči: V roce 2008 byl počet hasičů v Bulharsku odhadován na okolo 7 000 osob (strukturovaných do sítě 174 spádových hasičských stanic).14 Obecní policie byla v Bulharsku zřejmě zřízena jen v Sofii.15 Stalo se tak na přelomu let 2010 a 2011. Tento sbor zaměstnává 110 osob, z toho 75 stráţníků. Jejich uniforma se – na základě ujednání mezi magistrátem Sofie a Ministerstvem pro vnitřní záleţitosti – od „státních“ policistů liší pouze nášivkou na pravém rukávu. Spuštění projektu si vyţádalo investici ve výši 2,5 milionu leva (zhruba 31,25 milionu korun). Povinnosti příslušníků sboru byly prozatím definovány zejména v oblasti kontroly a postihu nesprávného parkování; potírání nedovoleného podnikání (stánky, prodejci) a pokutování nezaplacených reklamních ploch (pokuta aţ do výše 50 000 leva). Magistrát Sofie přitom výslovně uvedl, ţe vytvoření obecní policie v ţádném případě neznamená rozvázání smlouvy se soukromou bezpečnostní agenturou Egida (střeţení budov a prostranství města – jako jsou úřady, školy a školky, hřbitovy, ústavy sociální péče a zařízení sociální pomoci, sirotčince, parky, podchody atd.).16 3.
Kriminalita v Bulharsku
Oblast kriminality se v Bulharsku stala poměrně oţehavým i politickým problémem.17 To bylo také důvodem, proč se Středisko pro studium demokracie (Center for the Study of Democracy) rozhodlo s přispěním Ministerstva spravedlnosti Spojených států (US. Department of Justice) vypracovat poměrně rozsáhlou zprávu o stavu a trendech kriminality v Bulharsku.18 Podle ní se kriminalita v Bulharsku začátkem 90. let XX. století zvýšila troj aţ čtyřnásobně, u některých druhů trestné 12
Das, D., K.; Palmitto, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 136. Law Enforcemen in Bulgaria . 14 National Fire Safety and Protection of Population Service . International Association of Fire and Rescue Service: Main Fire Statistics in Bulgaria . 15 Bulgaria's Sofia Launches Municipal Police; in: Novinite – Society, 3. I. 2011 . Nikolova, A., Municipal Police department will be launched in Sofia; in: Sofia Echo, 22. XI. 2010 . Sofia City Hall Hits on Illegal Billboards; in: Novinite – Society, 10. I. 2011 . 16 "Егида-София" ЕАД: общинска охранителна фирма . EGIDA – Sofia J. S. C.: Municipal Security Company . 17 Das, D., K.; Palmitto, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 135-136. 18 Bezlov, T.; Gounev, P., Crime Trends in Bulgaria: Police Statistics and Victimization Survey, CSD, Sofia 2005 (ISBN 954-477126-3). 13
3
činnosti dokonce desetinásobně. Mezi lety 1990 – 2005 se minimálně jeden člen z kaţdé bulharské rodiny stal obětí trestného činu. Počátkem XXI. století se v zemi (i v kontextu snahy o vstup do Evropské unie a s pomocí zahraničních partnerů) začala připravovat určitá opatření, usilující zastavit neuvěřitelnou vlnu kriminality. Určité výsledky se dostavily a zjištěná kriminalita v posledním desetiletí klesla. Například podle Evropského statistického úřadu19 bylo v Bulharsku v roce 1995 spácháno asi 200 000 trestných činů, v roce 2006 to však bylo „pouze“ 136 000 nahlášených případů.20 Tento fenomén je moţné vykládat několika vzájemně se nevylučujícími příčinami (pokles počtu obyvatel, vystěhovalectví mladých muţů – kteří zpravidla páchají největší podíl kriminality, pokles míry nezaměstnanosti, přeci jenom efektivnější práce policejních sil). Co se týče mezinárodního srovnání, tak například v roce 2000 bylo v Bulharsku zaznamenáno 138 ukradených automobilů na 100 000 obyvatel (v České republice to bylo 231 případů, v Nizozemsku 241, v Itálii 423, v Maďarsku 100 či v Německu 101).21 Občané Bulharska jsou nezřídka zapojeni do mezinárodních zločineckých sítí. Bulharsko je zřejmě na prvním místě co do počtu nelegálně odvlečených a prodaných dětí do zemí Unie. V roce 2004 bylo například v Rakousku zadrţeno za různé přestupky 229 dětí z Bulharska. Dalším z problémů Bulharska je nelegální distribuce (pašování) drog (a cigaret) do dalších zemí Unie. Pozoruhodné výsledky představují odhady, které konstatují, ţe v Bulharsku je nahlášeno jen asi 53 % ze všech spáchaných trestných činů. Značný rozptyl byl přitom patrný u některých konkrétních druhů trestné činnosti: v rámci výzkumu z roku 2003 se jako oběť tohoto trestného činu deklarovalo 78 000 respondentů, ačkoli policejní statistika registrovala pouze 11 090 případů. Důvěra v policejní sbor v Bulharsku zřejmě není na takové úrovni, aby občané hlásili takový podíl případů trestné činnosti, jako je to obvyklé ve většině „starších“ členských zemích Unie.22 4.
Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti
Sledovanou problematiku je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat do několika podoblastí: Rámec zákonné regulace soukromých bezpečnostních sluţeb23
Právní rámec regulace fungování soukromých bezpečnostních sluţeb v Bulharsku je označován za bezmála dokonalý – alespoň na papíře. Některé normy byly dokonce, jen s malými úpravami, přejaty z některých severských zemí Evropy:
Zákon o soukromých aktivitách v oblasti stráţní činnosti (24. únor 2004)24. Nařízení o pravidlech výcviku personálu soukromých bezpečnostních sluţeb (4. prosinec 2006).25
19
Crime and Criminal Justice, Eurostat, Brussels 2008, s. 2. Bezlov a Gounev uvádějí, ţe podle jejich průzkumu bylo v roce 2001 v Bulharsku spácháno téměř 600 000 trestných činů, v roce 2004 okolo 300 000. 21 Bezlov, T.; Gounev, P., Crime Trends in Bulgaria: Police Statistics and Victimisation Survey, CSD, Sofia 2005 (ISBN 954-477126-3), s. 12-17. 22 Nation Master: Bulgaria Crime . 23 Private Military and Security Services (PMSCs) Regulation Database: Bulgaria http://www.privatesecurityregulation.net/countries/results/taxonomy%3a238.32>. 24 Law of 24 February 2004 on Private Guarding Activity http://www.privatesecurityregulation.net/files/bulgaria_2004_law_private_security.pdf>. 25 Regulation of 4 December 2006 on Training Requirements for Security Guards 20
4
Instituce odpovědná za vytváření rámce regulace Oblasti pokryté regulací
Poţadavky pro vstup na trh – na úrovní právnické osoby Poţadavky pro vstup na trh – na úrovni fyzické osoby
Další zvláštní poţadavky (uniforma, identifikační průkazy) Střelné zbraně
Výnos o podmínkách a pravidlech pro psychologické zdraví nutné pro nakládání se zbraněmi a municí ze dne 19. května 2000 č. 69. Zákon o kontrole výbušnin, střelných zraní a munice, v platném znění (poslední změna z roku 2003, SG 71/12).26 Nařízení k implementaci zákona o kontrole výbušnin, střelných zraní a munice, v platném znění (poslední změna z roku 2004, SG. 12/13). Výnos o náleţitostech zajišťování bezpečnosti při přepravě cenných nákladů ze dne 24. června 2004 č. I-121, SG 63/2004) Další normy (obchodní právo, zákoník práce atd.). Ministerstvo pro veřejný pořádek a bezpečnost;27 Národní policejní sluţba, místně příslušné policejní součásti. Ochrana osoby (fyzická ochrana). Ochrana majetku fyzických a právnických osob. Pořadatelské sluţby. Ostraha a převoz peněz a dalších cenností. Technické aspekty zajišťování bezpečnosti (distribuce a správa bezpečnostních systémů). Registrace v obchodním rejstříku. Platná licence pro podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti (nyní vydávaná na de facto neomezenou dobu).
Věk alespoň 18 let. Občanské některého ze členských států Evropské unie. Adresa trvalého bydliště na území Bulharska. Ukončené základní (v případě managementu středoškolské) vzdělání. Uspokojivé výsledky povinného psychologického vyšetření. Čistý trestní rejstřík, respektive skutečnost, ţe proti osobě není aktuálně vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin. Pouţívání uniforem je povinné. Uniformy přitom svým střihem, barvou nebo doplňky nesmí připomínat uniformy státních bezpečnostních sborů. Během sluţby je třeba povinně nosit identifikační průkaz, osvědčující příslušnost k agentuře. Pouţívání střelných (nikoli však automatických) zbraní personálem soukromých bezpečnostních agentur je moţné a v praxi časté. Povinnými podmínkami je zbrojní pas (vydaný konkrétní osobě). Agentura místně příslušné policejní úřadovně oznamuje, kolik osob z jejího personálu je střelnou zbraní vybaveno. Pokud operujeme s počtem 130 000 osob
http://www.privatesecurityregulation.net/files/bulgaria_2006_regulation_qualification_securityguard.pdf>. 26 1998 Law on the Control of Weapons and Explosives http://www.privatesecurityregulation.net/files/bulgaria_1998_law_guns_explosives.pdf>. 27 Ministerstvo je přitom podle některých komentářů ve střetu zájmů – nejenţe tento sektor reguluje, ale samo i najímá některé soukromé agentury pro plnění konkrétních úkolů pro potřeby státu.
5
Psi Pravomoci
Sluţby pro orgány veřejného sektoru
Sankce Výcvik
Mzdy a příplatky
spadajících do sektoru soukromé bezpečnosti (viz níţe), pak je mezi nimi – odhadem – registrováno asi 90 000 střelných zbraní. Pouţívání psů, ale i například koní, je pro soukromé bezpečnostní sluţby zakázáno. Prohlídka osob a zabavení neoprávněně vynášeného majetku. Moţnost zadrţení osoby ve střeţené oblasti či objektu, pokud taková osoba v tomto prostotu spáchala zločin, nebo její jednání ohroţuje ţivot, zdraví či majetek osob, které se v tomto prostoru nacházejí, respektive poškozuje majetek, nacházející se v tomto střeţeném prostoru. Moţnost zadrţení osoby, jejíţ jednání ohroţuje ţivot, zdraví či majetek chráněné fyzické osoby. Kaţdá takto zadrţená osoba musí být neprodleně předána policejním orgánům. Jedná se o značně rozšířený jev (včetně ostrahy budov ústředních orgánů státní správy, velvyslanectví, vojenských zařízení a hraničních přechodů). Kritici tohoto stavu konstatují, ţe soukromé agentury dostávají zakázky na ostrahu veřejných zařízení, aniţ by se po nich poţadoval významnější výcvik personálu atd. Zdůrazňována je i ta skutečnost, ţe pracovníci agentur se netěší postavení veřejného činitele a útok na ně je sankcionován jako útok na kteréhokoli jiného občana („obyčejnou osobu“), ať jiţ střeţí budovy či prostory jakékoli důleţitosti. Administrativní sankce v souladu s ustanoveními Zákona o soukromých aktivitách v oblasti stráţní činnosti. Trestní sankce v souladu s ustanoveními trestního zákona. Povinný pilotní (v době těsně po nástupu pracovníka do agentury) minimální výcvik v době konání 40 hodin (6 dní). Další specializovaný – zřejmě rovněţ povinný – výcvik podle typu prováděné činnosti respektive předpokládaného rizika s výkonem takové činnosti spojeného (přinejmenším 18 aţ 20 hodin ročně). První měsíc po nástupu je nový pracovník pod „patronátem“ zkušenějšího kolegy (mentory). Pravidla povinného pilotního výcviku jsou stanovena Ministerstvem pro veřejný pořádek a bezpečnost a schválena vedením policejního sboru. Agentura můţe výcvik zajistit vlastními silami, nebo prostřednictvím vnějších vzdělávacích kapacit. Po absolvování výcviku obdrţí pracovník certifikát způsobilosti. Průměrná mzda v sektoru (u stráţců) se na konci roku 2008 údajně pohybovala mezi 320 aţ 350 leva měsíčně (2 leva = 1 euro). Mezi jednotlivci však mohou existovat propastné rozdíly. Někteří stráţci (alespoň oficiálně) pobírají pouze minimální mzdu (220 leva měsíčně, respektive 1,4 leva za hodinu), jiní
6
Počet firem
mohou dosáhnout aţ na 600 leva měsíčně. Personál, zapojený do přepravy cenností nebo do instalace bezpečnostních systémů můţe pobírat aţ 800 leva. CoESS roku 2010 uvádí počet 1 131 firem (to za poslední roky představuje víceméně setrvalý stav: rok 2004: 1 159 firem, rok 2007: 1 112 firem; rok 2008: 1 029 firem). Z celkového počtu se asi 50 firem věnuje (jako části svých aktivit) pořadatelským sluţbám (zajišťování pořádku při akcích za přítomnosti většího počtu osob) a asi 400 firem poskytování sluţeb „technické povahy“ (tedy zejména distribuce, servis a provoz kamerových nebo poplachových systémů).
Převáţná většina firem je bez nadnárodních vazeb. Převaţují malé firmy, s méně neţ 200 či méně neţ 100 pracovníky. Největší firmy zaměstnávají ne více neţ 3 000 osob. Zaměstnané osoby Existují dva pohledy na tuto problematiku: podle jednoho v Bulharsku v oblasti soukromé bezpečnosti působí okolo 56 500 osob28 (údaj CoESS za prosinec 2010 činí 56 486 osob, za rok 2007 58 700 osob – z toho 2 100 management, respektive za rok 2004 42 733 osob). Podle druhého pohledu je však třeba hovořit o více neţ 130 000 osobách, protoţe je třeba počítat asi 70 000 osob, působících jako „závodní stráţ“ v řadě podniků. To by znamenalo, ţe v sektoru nestátní bezpečnosti v Bulharsku působí neuvěřitelných 9 % mužské populace země (v produktivním věku). Meziroční fluktuace v rámci sektoru představuje 40 aţ 70 %. „Průměrným“ pracovníkem v sektoru je muţ okolo 40 let nebo ţena okolo 30 let věku. Ţeny však tvoří jen asi 2 % personálu agentur. Pracovníci agentur jsou nejčastěji středoškolsky vzděláni (včetně vyučených). Obrat Přiznaný obrat v rámci sektoru v rámci sektoru představuje asi 550 milionů leva (rok 2007), tedy asi 6,9 miliardy korun.29 Pracovní doba Maximální pracovní doba byla roku 2008 stanovena na nanejvýš 12 hodin denně, respektive 48 hodin týdně (akceptovatelné je střídání „krátkého“ a „dlouhého“ týdne ve směnném reţimu, tedy 40 a 56 hodin), 192 hodin měsíčně nebo 2 304 hodin ročně. Minimální dovolená na zotavenou není zřejmě stanovena. Práce v noci, o víkendu a o svátcích by u jednoho pracovníka neměla přesáhnout 35 hodin týdně. Rovnost příleţitostí K tomuto aspektu se vztahuje Zákon o ochraně proti diskriminaci z roku 2004. 30 Odbory V této oblasti jsou aktivní dvě odborové platformy: Konfederace nezávislých odborů Bulharska (CITUB) a Federace nezávislých odborů organizací a pracovníků státní správy (FITUSAO), respektive její součást Odbory pracovníků v bezpečnostní oblasti (TUWSB).31 28
A údajně i řada dalších osob „bez licence“. Pro rok 2008 byl avizován pokles asi na 346 milionů leva. Labour Relations and Social Security . 31 CoESS News Archive . 29 30
7
Milníky budování systému soukromých bezpečnostních služeb v Bulharsku32 Situace v Bulharsku bývá z hlediska vývoje sektoru soukromé bezpečnosti chápána jako nesmírně dramatická. Mezi lety 1990 aţ 2006 se přitom na vývoji situace podepsal souběh několika faktorů:33
Neschopnost státních institucí budovat právní stát, stanovit jasné mantinely podnikání, stejně jako zajistit nejširší veřejnosti akceptovatelnou míru bezpečí. Nedůvěra veřejnosti v nestrannost nebo alespoň efektivitu justice (pomalé či přímo podjaté soudy). Značný přetlak ze strany nezaměstnaných bezpečnostních profesionálů (ve sledovaném období byla mezi lety 1988 aţ 2001 například armáda Bulharska zredukována z (podle různých údajů) 104 000 či aţ 150 000 na 45 000 či pouze 39 000 osob. A to ani nemluvě o rozpuštění a zásadní transformaci zpravodajského sektoru (odhadem 30 000 členů reţimních bezpečnostních platforem – zejména Státní bezpečnosti – se ocitlo rovněţ bez práce). Významná role „šedé ekonomiky“ v rámci státu (v některých obdobích odhadem posledních dvaceti let aţ okolo 40 % HDP). Pokud podnikáte na hraně zákona, nebudete volat policisty.
Celý vývoj od roku 1990 do současnosti je možné dělit na zhruba čtyři etapy. Roky 1990 až 1994: V zásadě nijak neregulované prostředí. „Soukromá bezpečnost“ je doménou kriminálních a polo-kriminálních uskupení, kteří se více neţ
32
Jäger, T.; Kümmel, G., Private Military and Security Companies, s. 203-205 . Bulgaria's Private Security Industry, Centre for the Democratic Control of Armed Forces (DCAF), Genéve 2006 . Vaglenov, S., Bulgaria: The Public, Violent Side of Private Security . Gounev, P., Bulgaria's Private Security Industry; in: Bezlov, T.; Gounev, P.; Hristov, H., Crime trends in Bulgaria 2000–2005, Center for the Study of Democracy, Sofia 2006. Yanakiev, Y.; Nikolova, K., Private Security Guards as a Socio-Professional Group in Bulgaria; in: Private Military and Security Companies, II/2007, s. 203-212, ISSN 978-3-531-90313-2 . Tzvetkova, M., Aspects of the Evolution of Extra-Legal Protection in Bulgaria (1989–1999); in: Trends in Organised Crime, vol. 11, IV, 2008, s. 326-351 . Page, M.; Rynn, S.; Taylor, Z.; Wood, D., SALW and Private Security Companies in South Eastern Europe: A Cause or Effect of Insecurity?, SEESAC, Belgrade 2005. Frye, T.; Zhuravskaya, E., Rackets, Regulation and the Rule of Law; in: Journal of Law, Economics, and Organisation, vol. 16, no. II (říjen 2000), s. 478–502. Dimitrov, M.; Stanchev, K., A Law on Private Collection Judges should be Approved Before the Elections, Institute for Market Economy (únor 2005) . Frye, F., Private Protection in Russia and Poland; in: American Journal of Political Science, červenec 2002. The Wrestlers Remain in the Insurance Business; in: Capital Weekly, 24. X. 1998. Ivanov, H., The Business: Private Security, Albatros, Sofia 2005. 33 Někteří autoři vedle sebe staví tři modely transformace bezpečnostních systémů postsocialistických zemí východní a jihovýchodní Evropy:
Post-jugoslávský model: Bezpečnostní sbory se neredukovaly, (nebo se redukovaly jen postupně a později, často aţ na počátku XXI. století), protoţe jejich příslušníci našli uplatnění v rámci ozbrojených konfliktů, které v tomto prostoru probíhaly (Krajina, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Severozápadní Makedonie – „Ilyrie“). Model z Rumunska a Maďarska: Zeštíhlení sborů proběhlo naráz, rychle, relativně drasticky, ale stát „zůstal silný“ a schopný zavést rychle regulaci v oblasti poskytování sluţeb soukromé bezpečnosti. Model Bulharska, Ukrajiny, Ruské federace či Albánie: Masivní přesun propuštěných příslušníků bezpečnostních sloţek (ale i výkonnostních sportovců) do řad jiţ etablovaných nebo nově vytvářených zločineckých struktur, které nezřídka zároveň podnikají v oblasti poskytování sluţeb soukromé bezpečnosti (kde řadu let neexistuje ţádná právní či jiná efektivní regulace).
Handelman, S., Comrade Criminal: Russia`s New Mafiya, Yale University Press 1997, ISBN: 9780300063868.
8
na zajišťování bezpečnosti v pravém smyslu slova věnují vydírání (racketeeringu).34 Jiţ v této době vznikly dodnes fungující firmy jako Daga Security, IPON-1 (logo se ţlutým orlem), SOT 161, Scorpio, Atlas nebo Pireli. Z nejdrastičtějších metod byly obviňovány firmy VIS-1, Club 77735, TIM a Apolo Balkan.
Roky 1994 až 1998: První náznaky budování legislativní rámec pro oblast soukromé bezpečnosti v Bulharsku (zavádění licencí).36 Některé „agentury“ (které by jen s obtíţemi splnily podmínky pro získání licence – zejména proto, ţe v jejich vedení nebyla ţádná osoba bez záznamu v trestním rejstříku a které zároveň povaţovaly z jakýchkoli důvodů za neţádoucí firmu registrovat prostřednictvím „bílých koní“) vyhodnotily, ţe pro dosaţení jejich cílů bude vhodnější se transformovat v „poradenské“ či „pojišťovací“ společnosti, coţ rozhodně neznamenalo, ţe by opustily metody nátlaku na zákazníka (aby „zakoupil“ jejich sluţby), které se jen málo lišily od vydírání. Například bezpečnostní agentura VIS-1 se transformovala v „pojišťovací společnost“ VIS-2 (později fungující pod názvem Planeta a ještě později Jupiter), agentura Club 777 se změnila ve společnost Sila. V této době se také rozmohlo pouţívání samolepek s logem konkrétní agentury či „pojišťovny“. Samolepky, označující objekty (nejen firmy, domy, byty či vozidla, ale třeba i autobusové zastávky soukromých dopravců) střeţené respektive „pojištěné“ 37 konkrétní agenturou jsou tak někdy chápané jako „vyznačení zóny vlivu“ konkrétní agentury (či přímo s ní spojené zločinecké či vlivové organisace). Nový prostor pro nelegální podnikání znamenala také moţnost vydělávat na obcházení embarga proti státům bývalé Jugoslávie. Roky 1998 až 2000: Etapa „vytváření holdingů“. Trh ovládla uskupení právnických osob (řízených obdobnými či stejnými fyzickými osobami), které se věnují širšímu spektru činností, od víceméně legálních (poskytování „ochrany“, sluţby v oblasti facility managementu, poskytování úklidového personálu, cateringu, dopravy, pojišťovnictví atd.), po aktivity sporné či pohybující se na hraně zákona.38 Pro tuto etapu je typické, ţe trh v oblasti poskytování sluţeb soukromé bezpečnosti v Bulharsku je de facto nasycen (aţ přesycen), fakticky rozdělen. Mnohé bezpečnostní agentury tak hledají prostor pro „diversifikaci portfolia“, tedy rozvoj mimo tento sektor. 34
Hajdinjak, M., Partners in Crime: The Risks of Symbiosis between the Security Sector and Organised Crime in Southeast Europe, Center for the Study of Democracy, 2004, s. 20–22. Volkov, V., Violent Entrepreneurs: The Use of Force in the Making of Russian Capitalism, Cornell University Press, Ithaca; London 2002. 35 UNHCR: Bulgaria: Information on a Private Protection Firm Called Club 777 . 36 Roku 1993 se odehrála legislativní změna, která do Zákona o Národní policii zahrnula nový paragraf (č. 43) obecně konstatující, ţe soukromé bezpečnostní sluţby je třeba registrovat v rámci policejních úřadoven (resp. ţe je třeba policejní síly informovat o existenci soukromé agentury). Téma dále rozvedl dokument „Vyhláška o vydání povolení pro střeţení lokalit a soukromých fyzických a právnických osob“ z března 1994. 37 „Pojištění“ vozidla konkrétní agenturou se přitom nezřídka chápalo tak, ţe pokud bylo konkrétní vozidlo odcizeno, obdrţel poškozený jiné srovnatelné, ale rovněţ odcizené vozidlo. 38 Tato doba byla mimo jiné charakteristická alespoň dílčím zaváděním standardní (v jiných evropských zemích dávno běţné regulace, co se týče nakládání se střelnými zbraněmi, výběrem daní podnikáním v oblasti přepravy nákladů, obchodem s drahými kovy a mezinárodního obchodu jako takového.
9
Údajně velmi častá byla a je snaha – přímo, nebo prostřednictvím dceřiných společností – ovládnout některé lukrativní firmy, kterým původně poskytovali sluţby v oblasti ochrany a ostrahy (přičemţ management těchto firem vlastně vydírají poukazem na to, ţe znají jejich slabá a zranitelná místa). Bezpečnostní agentura se tak pro střeţenou firmu stává místo ochráncem hrozbou a noční můrou. Některé bezpečnostní agentury jsou tak kapitálově silné, ţe skupují akcie konkrétních subjektů a přes dozorčí rady (kdy po dobrém či po zlém vytěsní ostatní akcionáře) ovládnou i firmu, se kterou do té doby nebyli v ţádném obchodním vztahu. Právě v této době začala země (spolu s Rumunskem) usilovat o vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance. To se stalo „tahounem“ řady změn. Soudy začaly – počínaje rokem 1999 – odsuzovat několikanásobně více případů celkově (včetně případů, spojených s nekalými praktikami soukromých bezpečnostních sluţeb). Proces zneuţívání modelu „pojišťoven“ se snaţil zkomplikovat Zákon o pojišťovnictví ze dne 16. července 1998 (který nutil všechny firmy v této oblasti k přeregistraci a který přispěl k zániku několika nejvíce pochybných firem a určitému zklidnění v této oblasti). Přímo soukromých bezpečnostních agentur se týkala nařízení z února 1999 (č. 39) a června 2000 (č. 79) o Podmínkách pro provozování aktivit v oblasti soukromé bezpečnosti, která dále zpřísnila pravidla pro zřízení a provozování agentur tohoto typu. Etapa po roce 2001: Údajná konsolidace situace39, za nemalého přispění pozvolného nástupu nadnárodních uskupení (Securitas a další). Růst důvěry veřejnosti alespoň v některé soukromé bezpečnostní agentury. „Pesimisté“ však tvrdí, ţe konsolidace prostředí je zapříčiněna utuţením vztahů mezi polozločineckými uskupeními a veřejnými funkcionáři. Namísto násilí k dosaţení cílů stačí korupce. Není nutné namáhavě vydírat stovky podnikatelů, větší a jistější výnos představují zmanipulované státní zakázky (ostraha elektráren, kasáren, přístavů, hraničních přechodů atd.). Zmínit je moţné i efemérní snahy některých soukromých firem o získání zakázek na dodrţování pořádku na fotbalových stadionech (coţ je jinak doména policejních sil, které jsou za výkon této aktivity pořadateli zásahů zřejmě placeny). Firma SOT 161, která se o to se svými dumpingovými cenami pokusila v květnu 2006, dopadla katastrofálně. Její personál nezvládl utišit incident mezi stovkami fanoušků a policisté byli na místo stejně nakonec povoláni.40 Co se týče aktuálně platného stěţejního zákona (Zákon o soukromých aktivitách v oblasti stráţní činnosti z roku 2004), ten oproti minulosti zavádí – mimo jiné – tyto změny:41
personál agentur je povinen absolvovat alespoň základní šestidenní vzdělávací program; licence, poskytované agenturám, nejsou časově omezeny (zde je argumentováno, ţe předchozí stav, kdy se licence vydávaly na periodu 3 let, neumoţňovaly policejním silám nic jiného, neţ se stále dokola věnovat byrokratickým záleţitostem, spojeným s opakovaným vydáváním licencí, dnes jim namísto toho údajně vznikne více prostoru pro důslednější kontrolu „v terénu“);
39
V srpnu 2001 proběhly policejní kontroly v rámci 847 firem respektive na více neţ 3 400 místech působení jejich personálu. Zjištěny byly „desítky pochybení“ a bylo uděleno 69 napomenutí. 40 How the Police Came Back to the Stadium; in: Dnevnik Daily, 31. V. 2006. 41 Zákon a jeho ustanovení podpořily i přímo některé firmy, které samy chtěly jasnější pravidla pro podnikání.
10
výslovně uvádí, ţe soukromé bezpečnostní agentury nesmí při své práci pouţívat automatické zbraně; dohled a sankcionování je nyní čistě v působnosti policejních sil respektive Ministerstva pro veřejný pořádek a bezpečnost (ţádnou roli jiţ – oproti minulosti – nesehrávají obce a Parlament nebo jiné ústřední orgány státní správy).
Zajímavé srovnání vyplývá ze dvou výzkumů UNICRI42, které se v Bulharsku (se zvláštním důrazem na aglomeraci Sofie) uskutečnily v letech 2000 a 2005.43
rok 2000 rok 2005
podíl firem, které byly osloveny se ţádostí o nucenou ochranu 7,3 % 1,3 %
podíl oznámených případů vydírání 7,9 % 22,0 %
hlavní důvody neoznámení vydírání
obavy z odvety vyděračů (63,3 %) policisté věc stejně nevyšetří (31 %); názor, ţe tento problém do pravomoci policistů ani nespadá (sic!, také 31 %); obavy z odvety vyděračů („jen“ 21 %)
Stejný výzkum v roce 2005 zjišťoval i důvody, proč konkrétní firma najímá pro svou ochranu soukromou bezpečnostní agenturu: obavy ze zločinu
ostatní firmy v mém oboru si agenturu najaly
66 %
23 %
nebyla to nezbytnost, ale sluţba je levná a dostupná 17 %
firma se stala obětí zločinu
policie nedostatečně zajišťuje bezpečnost 14 %
17 %
ochrana firmy před konkurencí
přinutila ji k tomu sama agentura
jiné důvody
6%
6%
3%
Slabiny a negativa aktuální situace v oblasti soukromé bezpečnosti
Sektor jako takový vznikal ţivelně, bez příkladů náleţité regulace (vzorů ze zahraničí s delší či méně přerušovanou demokratickou tradicí). Sektor jako celek je nesmírně naddimenzovaný. Nízká míra jistoty pro zaměstnance soukromých bezpečnostních sluţeb. Absence jasných pravidel bezpečnosti práce a dodrţování ochrany zdraví při práci. Situaci komplikuje i rozvinutá „šedá ekonomika“ v Bulharsku. Firma, která podniká bez povolení, nedodrţuje zásady bezepčnsotni práce, neodvádí daně ani sociální pojištění zaměstanců atd., bude v případě jakýchkoli potíţí sotva chtít kontaktovat státní policisty – ale raději se obrátí na sebevíc pochybnou soukromou bezpečnostní agenturu. Regulace vyţaduje kontroly, ale na přesčasy pro kontrolory (kterými jsou nezřídka místně příslušní policisté) chybí prostředky. Tím se – mimo jiné – otevírá prostor pro korupci. Řada agentur je řízena bývalými policisty, kteří vyuţívají své nadstandardní (a oboustranně výhodné) vztahy s kolegy kteří jsou stále ve sluţbě, coţ můţe vést k mnoha případům střetu zájmů.
42
United Nations Interregional Institute on Crime and Justice, UNICRI. International Crime Victims Survey . 43 K roku 2000 se navíc váţí tato zjištění: 8 aţ 12 % firem se vyjádřilo, ţe platí za ochranu trvale (pravidelně) Dalších přes 60 % konstatovalo, ţe platí nárazově, několikrát ročně. Nejoblíbenější obětí vyděračů jsou firmy s 10 a méně zaměstnanci. Větší firmy s více neţ 100 zaměstnanci vydírání údajně zaţívaly jen výjimečně. Roku 2005 byli vyděrači jen v 7 % označeni za osoby nějak spojené se soukromými bezpečnostními agenturami. Převaţovali „jiní zločinci“ (33 %) a konkurence (26 %).
11
Do očí bojící jsou vazby mnoha vysokých ústředních či lokálních politických představitelů na konkrétní agentury (politicko-policejnějustičně-bezpečnostní bratrstva). Agentury s politiky v pozadí údajně přímo či nepřímo tlačí na úředníky, aby nebránili uzavírání pro stát nevýhodných zakázek nebo na policisty, aby nevyšetřovali konkrétní – pro jejich chlebodárce či patrony neţádoucí – causy. Například někdejší náměstek ministra pro vnitřní záleţitosti Kamen Penkov, majitel společnosti Scorpio, navázaný na Socialistickou stranu, této své firmě údajně v červnu 2006 zajistil lukrativní zakázky pro Národní celní agenturu. Poslanec Ivan Palćev (člen představenstva agentury Khan Krum, dnes Security BG), stál údajně v pozadí „přiklepnutí“ lukrativní zakázky na hlídání jaderné elektrárny Kozloduj.44
Doporučení pro zlepšení fungování sektoru soukromé bezpečnosti v Bulharsku
Zajistit přiměřené finance pro výkon dohledu nad soukromými bezpečnostními službami: Jedním z moţných přístupů by bylo licencování financovat prostředky z vybraných pokut nebo formou zavedení dalších správních poplatků. Dalším řešením by bylo rozšíření spektra institucí, které byly pověřeny různými aspekty dozoru nad agenturami. Na financování dozoru by v ideálním případě dobrovolně přispívaly i samy soukromé firmy. Větší role místních/občinových zastupitelstev, jako doplňku pro rozhodování policejních orgánů (i co se týče poskytunutí licenci, i co se týče monitoringu). Přísnější regulace pro bezepčnostní služby, které konkrétní firmy provozují „vlastními silami“ (in-house security): Při vědomí skutečnosti, ţe tyto síly svým počtem v Bulharsku převyšují licencovaný personál bezpečnostních agentur, je třeba, aby tyto osoby podléhaly co moţno identické regulaci (s ohledem na výcvik, odpovědnost atd.). Přísnější regulace pro osoby s kriminální minulostí (omezit jejich možnost pro působení v řadách soukromých bezpečnostních agentur): Ruku v ruce s tím existují návrhy, hovořící o přísnějším trestním postupu (sankci) trestného činu, jehoţ se dopustí osoba, která je zaměstnána v rámci soukromé bezpečnosntí sluţby. Rozšířit prostor pro veřejnost, stěžovat si na chování personálu soukromé bezpečnosntí služby (například cestou obecního zastupitelstva). Zvýšit míru odpovědnosti soukromé agentury za chování jejích pracovníků.45 S tím rezonuje i snaha potlačit praxi, kdy personál agentur při své práci pouţívá vlastní střelné zbraně. Zvýšit požadavky na firmy střežící důležité veřejné objekty. Úkoly při ostraze prvků kritické infrastruktury státu (přístavy, elektrárny, vojenská zařízení) dnes nejsou pro personál případných najatých agentur podmíněny ani specifických nadstandardním výcvikem, ani vyšší mírou odpovědnosti
44
Bulhaři a Rumuni se upínají k roku 2007 jako datu vstupu do unie; in: Hospodářské noviny, 17. XII. 2002. Rumuni a Bulhaři míří do EU. Mohou se ale zpozdit; in: Lidové noviny, 26. IV. 2005. An Off-shore Company Guards Kozlodui Power Plant; in: Monitor Daily, 6. IV. 2006. 45 Bizarní případ se stal v listopadu 2005 v lokalitě Gabra u Sofie. Místní obyvatelé, kteří protestovali proti plánu na zřízení skládky v opuštěném dole, byli konfrontováni se zhruba 50 zaměstnanci několika soukromých bezpečnostních agentur. Deset demonstrantů bylo zraněno, policisté na místě zjistili, ţe třináct pracovníků agentur vykazuje záznam v trestním rejstříku. Majitel opuštěného dolu tvrdil, ţe tyto pracovníky agentur nenajal. Oni sami následně svědčili, ţe šli „pouze náhodou okolo“ a z vlastní iniciativy se zapojili do incidentu. Ţádná z agentur tak nebyla hnána k odpovědnosti.
12
agentury za případná pochybení (a pokud ano, pak za cenu, která převyšuje náklady na střeţení specializovaným policejním nebo vojenským personálem). Zavedení opatření proti střetu zájmů jako specifického protikorupčního nástroje (kdy osoba ve veřejné funkci „dává vydělat“ spřízněné či dokonce vlastní soukromé firmě).
Osobní dráha Bojko Borisova – z bodyguarda předsedou vlády46 Bojko Borisov (ročník 1959) se narodil v malém městečku Bankja, které jiţ dnes tvoří součást Sofie. Jeho rodina byla chápána jako „ideologicky nespolehlivá“ a tak se mu neslnil sen studovat na policejní akademii. Musel se „spokojit“ s vysokou školou poţární ochrany, kde posléze také vyučoval. Natolik se osvědčil, ţe byl přijat do strany. V 80. letech XX. století se účastnil nátlakových akcí proti turecké menšině (sám tvrdí, ţe pouze jako protipoţární dozor). 47 Zároveň se věnoval úpolovým sportům. V karate to dotáhl aţ na černý pásek, respektive pozici trenéra národní reprezentace a mezinárodního rozhodčího. Kombinace zkušeností ze sportu a bezpečnostní sloţky dovedla Borisova k soukromému podnikání. V roce 1991 zaloţil bezpečnostní agenturu IPON-1, která se specializovala na ochranu známých osobností.48 Vedle toho Borisov provozoval firmu Budoinvest, která se zabývala jak mezinárodním obchodem, tak výukou bojových umění. Borisov v této době údajně sám působil jako výběrčí výpalného a získal tak přezdívku „Mutra“ (coţ lze volně přeloţit jako „ksicht“). V roce 1997 se Borisovova milenka – Cvetelina Borislavova – stala obětí bomby nastraţené v jejím vozidle. Přeţila, ale byla těţce zraněna. Borislavova dnes působí ve vedení banky CIBank, která dost moţná sehrála určitou roli při vyvádění zisku bank z Islandu (které nějakou dobu fungovaly na principu „letadla“ ale záhy zkrachovaly). Jejím obchodním partnerem byl totiţ „první miliardář na Islandu“, Björgólfur Thor Björgólfsson, který mezi lety 2002 aţ 2008 drţel rozhodující balík akcií bank Landsbanki a Straumur (tedy aţ do jejich bankrotu).49 Borisov během 90. let XX. století osobně pracoval jako bodyguard pro posledního generálního tajemníka Ústředního výboru Bulharské komunistické strany Todora Ţivkova nebo pro bývalého cara Simeona II. Kdyţ car Simeon II. po kampani plné nerealistických slibů roku 2001 zvítězil v parlamentních volbách, zajistil 46
Batman od Černého moře; in: Týden, 20. VII. 2009. Bulhaři zúčtovali s vládou a vsadili na „Batmana"; in: iHNed.cz, 7. VII. 2009. . Kautský, A., Bulhaři upínají naděje k Bojku Borisovi; in: ČTK, 11. VII. 2009. Premiér „Batman“ má vládu proti korupci; in: Ústecký deník, 24. VII. 2009. Generál-karatista potáhne na Brusel; in: Týden, 13. VII. 2009. Sokol, P., Generál Borisov: nebude se krást; in: Reflex, 13. VIII. 2009. 47 V očích Turků mu to ale popularity nepřidalo. Region Kardţali, kde Turci (Pomaci) převaţují, je jedním z mála míst země, kde se strana GERB netěší silné voličské podpoře. 48 Agentura IPON-1 – a Borisov sám jako osoba – jsou za Bulharsko jedinými plnoprávnými členy Mezinárodní asociace osobních stráţců (International Association of Personal Protection Agents, IAPPA), certifikát IAPPA C-002. IPON . 49 Who Is Who: Bulgaria's New Prime Minister Boyko Borisov; in: Novinite, 21. VII. 2009 .
13
Borisovovi místo státního tajemníka na Ministerstvu pro vnitřní záleţitosti – odpovědného mimo jiné za řízení policejního sboru. V této funkci byl Borisov postupně povyšován, a to aţ do hodnosti generála. V roce 2005 kandidoval za stranu Simeona II. (Narodno dviţenije Simeon Vtory, NDSV) do parlamentu. Zvolen byl hned ve dvou obvodech (Blagoevgrad a Plovdiv). Mandát ale nepřijal a pokračoval v práci na ministerstvu. Krátce poté se ale ve zlém rozešel s tehdejším ministrem a ze státní sluţby odešel. Ve stejném roce se konaly volby sofijského starosty a Borisov v nich zvítězil jako nezávislý kandidát. Politické body získával údajným rázným bojem proti korupci, kdy teatrálně z veřejných sluţeb propouštěl osoby, na které padl byť i jen stín podezření z korupce.50 Roku 2006 Borisov zaloţil stranu s názvem Občané pro evropský rozvoj Bulharska (její zkratka v bulharštině zní GERB, coţ znamená Erb nebo Štít). Borisov stranu sice formálně nevede, ale jeho tvář jí přináší úspěchy. Strana se sice definuje jako středopravě-liberální, ale (nejen) na Balkáně jsou tyto pojmy prázdnými slovy. Voliči reagují spíše na známé tváře nebo konkrétní programová hesla. V případě strany GERB je to právě Borisov a jeho hesla boje proti korupci a „mafiánským praktikám“. Roku 2007 byl konfrontován se zprávou Kongresu USA (US. Congressional Quarterly, Homeland Security). Ta mimo jiné tvrdí, ţe Borisov byl, přinejmenším v letech 2001 aţ 2005, kdy působil jako státní tajemník ministra vnitřních záleţitostí, napojen na mocné členy mafie (například Rumena „Pašu“ Nikolova či Mladena „Madţo“ Mihaleva). Jeho jméno bylo dokonce dáváno do souvislosti s několika desítkami nevyřešených nájemných vraţd. Proti Borisosovi svědčil na jaře roce 2009 v Bělehradě „kokainový král“ Sreten Jociš, přezdívaný Joca Amsterodam. Ten prohlásil, ţe během několikaletého pobytu v Bulharsku na přelomu století byli jeho nejbliţšími spolupracovníky právě Borisov a Nikolaj Gigov, majitel fotbalového klubu Lokomotiva a obchodník se zbraněmi. Borisov však tyto útoky s lehkostí odrazil jako „dílo svých politických nepřátel“ a voliči mu uvěřili. V červnu 2009 GERB získal za Bulharsko 5 ze 17 křesel v Evropském parlamentu. V červenci 2009 strana pod praporem "rozhodného boje s mafií a korupcí" ovládla jednokomorový Parlament a získala 116 ze 240 křesel. 51 Výsledkem je jednobarevná vláda, kdy GERB zvnějšku podporuje středopravá „Modrá koalice“ a jednotliví poslanci dalších stran.
50
Zlé jazyky Borisovovi kladou za vinu i to, ţe v době, kdy byl primátorem Sofie, nejenţe ani formálně nepřestal řídit společnost IPON-1, ale navíc jí „přihrával“ lukrativní, či dokonce významně předraţené zakázky při střeţení obecního majetku. 51 Do té doby vládnoucí socialisté (de facto komunisté) v očích veřejnosti propadli. Veřejnost jim vyčetla nejen marný boj s přebujelým organizovaným zločinem, všudypřítomnou korupcí a zneuţíváním moci, ale i skutečnost, ţe země kvůli nejasnému účetnictví roku 2008 přišla o moţnost čerpat z unijní finanční pomoci 500 nebo aţ 800 milionů eur. Většina obyvatel Bulharska se ostatně zároveň nerealisticky domnívala, ţe po vstupu do Unie se jejich ţivotní úroveň velmi rychle přiblíţí úrovni západních států. Tento zázrak se ale nekonal. I to byl jeden z důvodů, proč se tolik osob upjalo k image „drsňáka“ („generála“ nebo „Batmana“ Borisova). V lednu 2009 dokonce došlo k obleţení parlamentu zhruba tisícovkou demonstrantů, poţadujících odstoupení socialistické vlády. Viz Bulharsko: policie se střetla s demonstranty; in: Hospodářské noviny, 15. I. 2009.
14
Kontaktní a další údaje, týkající se hlavních asociací firem, podnikajících v oblasti poskytování služeb soukromé bezpečnosti: Националната асоциация на фирми за търговска сигурност и охрана (НАФТСО) Офис НАФТСО, гр. София 1680, ул. "Пирин" № 50 Telefon: 00 359 2 952 56 14; 00 359 888 477 454 Fax: 00 359 2 952 56 14 E-mail: [email protected] http://www.naftso.org Platformy byla zaloţena roku 2005. Roku 2011 členskou základnu asociace tvoří 36 firem (v roce 2008 to bylo 46 firem), mezi nimi G4S a Scorpio, ve kterých pracuje přinejmenším 15 000 stráţců. NAFTSO je členem CoESS. Националната Асоциация на лицата и Сдруженията, извършващи частна охранителна дейност (НАЛСИЧОД) Офис НАЛСИЧОД, София 1606, ул."Владайска" № 29, ет.1 Теlefon: 00 359 885 983 168 E-mail: [email protected] http://www.nalsicod-bg.com Platforma byla zaloţena roku 2001. Členskou základnu asociace tvoří 36 individuálních firem. Kolektivním členem je „Asociace firem, provozujících monitoring“ (Асоциацията на Фирмите Извършващи Мониторинг). Национална Асоциация на Фирмите Охраняващи с Технически Средства (НАФОТС) "Владайска" № 29, ет. 2, офис 2 София 1606 Telefon: 00 359 2 951 51 30; 00 359 886 701 504 http://www.nafots.com
Chcete vědět více?
52
Security Direct Contact, rozcestník na detektivní sluţby. 53 Bulgarian Security Index (informační portál, který provozuje НАЛСИЧОД). „Security Chaos“, informační portál, nelichotivě hovořící o bezpečnostních otázkách v prostoru 54 jihovýchodní Evropy. 55 Informal Economy in Bulgaria (řada informací o „šedé ekonomice“ v Bulharsku.
52
Security. Direct Contact . Bulgarian Security Index . 54 Security Chaos 55 Informal Economy in Bulgaria: Center for the Study of Democracy . 53
15
Ilustrace: Dnešní předseda vlády Bojko Borisov (vlevo vzadu), svého času působil jako bodyguard 56 cara Simeona II.
Agentura Scorpio – supluje roli policie při rozhánění politického shromáţdění (přičemţ nelze vyloučit její podjatost).
Zákazníkem, respektive prostorem pro podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti, který můţe představovat nemalý potenciál i v České republice, jsou církevní památky či moderní církevní stavby. 57 V Bulharsku se bez ostrahy agenturou neobejdou snad ţádné stavby tohoto typu.
56
Vaglenov, S., Bulgaria: The Public, Violent Side of Private Security . 57 Snímek autoři. Sozopol, červenec 2011.
16
Policisté v Bulharsku jako by se viditelně omezovali pouze na kontrolu provozu na pozemních komunikacích (a výběr souvisejících pokut). Jejich základnami jsou unifikované budky, rozeseté poblíţe hlavních silničních tahů. I proto moţná řada domácností, hotelů či dalších zařízení volí připojení na pulty ochrany provozované soukromými společnostmi, coţ dává najevo příslušnými 58 samolepkami na dveřích.
Příklady aktivit agentury Arkus – Sigurnost: kontrola parkovišť, dodrţování zákazu vjezdu do 59 historického jádra města respektive ochrana čerpacích stanic.
58 59
Snímky autoři. Primorsko (vlevo), Sozopol (vpravo), červenec 2011. Snímky autoři. Nessebar (vlevo), Burgas (vpravo), červenec 2011
17
Příklad informací o firmě ASO – Pireli: Logo (samolepka), licence a „certifikát“ plynoucí z jejího 60 členství v asociaci НАЛСИЧОД.
Členská základna asociace НАФОТС koncipovaná jako přehledná mapa.
60
ASO Pireli: Certificates . Карта на членовете на НАФОТС . 61
18
61
