Raichle DOBRODRUH 270X30.indd :07:49

Raichle – 95 let zkušeností made in Switzerland. Bota Mt. Trail XT GTX, s podešví Vibram© Backpacking Rolling II Advanced pro zlepšené odvalení chodidla a Motion Control Koncept pro zpevnění a flexibilitu kotníků. Funkce a pohodlí v jednom. Vítěz testu amerického časopisu BACKPACKER pro rok 2005. Více info na www.raichle.cz, [email protected].

Raichle DOBRODRUH 270X30.indd 1

17.2.2006 12:07:49

JIŽNÍ KYRGYZSTÁN

Kyrgyzstán je pro návštěvníky z České republiky velmi populární pro svou fantastickou přírodu a velmi vstřícné podmínky pro cestování. Většina návštěvníků míří na několik nejvyšších kopců – hlavně Pik Lenina (7134 m) a Chan Tengri (6995 m). Dost zájemců se také věnuje

www.alpinepro.com

trekingu v severní části Kyrgyzstánu v pohoří Tien Šan. Minimum lidí jede do Kyrgyzstánu s jinými cíly jako skialpinismus, paragliding, divoká voda, skalní a bigwallové lezení. A ještě méně jede tam, kde je to neznámé, opuštěné nebo jen zanedbané.

VLNÌNÉ FUNKÈNÍ TERMOPRÁDLO OBLÉKÁ NORY OD ROKU 1853

LYŽA²SKÁ P²ILBA Doporuºená maloobchodní cena

testován o, certifikov án

1 Style 690 Kº No. 5901

o

S LYŽEMI ČI PĚŠKY

° teplé ° funkèní ° nezapáchá

105x50_Alpine Pro_Dobrodruh_helm1 1

28.11.2006 16:37:44

OBLÉKÁME:

Jarošova 2, Litomìøice, tel.: 416 738 846

www.northtrappers.cz

HORSKÁ SLUŽBA ÈR

K

yrgyzstán je rozlehlá zemé a možností je nepřeberné množství. Pokud jste zaměřeni na vrcholy přesahující šest tisíc metrů, máte k dispozici jenom několik oblastí. Z nich popularitou zcela nepostižená je oblast jižního Kyrgyzstánu na kyrgyzsko-tádžickém pomezí. Když se řekne jižní Kyrgyzstán, většina lidí si představí Pik Lenina, maximálně ještě Pik Razdělnaja (6210 m), přes který vede klasická výstupová trasa na Lenina, nebo aklimatizační vrchol Pik Petrovského (4750 m). Jenom menší okruh lidí ví, že na východ od silnice M41 ze Sary-Taše přes hraniční průsmyk Kyzyl-Art (4336 m) do tádžického Karakolu je docela náročný ledovcový Pik Kurumdy (6617 m), na nějž se v posledních letech podařilo vystoupit řadě horolezců. Naproti

Nebo taky Dhaulaghiri nebo Dhaulagiri. Všechny tyhle názvy jsem našel v literatuře, když jsme pracovali na expedičním pohledu. A pokaždý se nějakej rejpal ozve, že se název píše jinak. Možná, ale my jsme letěli řešit lezeckej problém hory a ne pravopisnej. Ani tahle krátká zpráva není článek jako z čítanky.

tomu naprosto opominutým místem je oblast mezi stejnou silnicí M41 a západněji položeným Pikem Lenina. Pod Leninem jsou přes léto davy lidí, a o třicet kilometrů na východ od něj nepotkáte nikoho. Maximálně sem omylem zabloudí trekaři či cyklisté projíždějící do Tádžikistánu. Nebylo tomu tak vždy. V údolí řeky Džanajdartaka v nadmořských výškách od 3520 metrů výše jsou k vidění různé zbytky z aut, kterými zde občas jezdí pohraničníci z postu Bardobo. Ve výšce 4000 metrů potom leží staré tábořiště sovětských geologů z roku 1989, kteří mapovali údolí a okolní vrcholy pro geologickou mapu v měřítku 1:50 000. Hromada starých zrezivělých obalů od konzerv je němým svědkem ➥ Pokračování na str. 2 – 4

Radek Jaroš:

DHAULÁGHIRÍ 2006

O

dlítali jsme 16. 9. z Vídně ve složení Kamil Bortl, Roman Langr a já. Pro mě desátá expedice na osmou „osmitisícovku“. Cílem byla pro nás zatím neznámá hora a její severovýchodní hřeben. Z hlavního města Nepálu Kathmandů vyrážíme asi po třech dnech, kdy zařizujem přesun expedičního materiálu pod horu a potřebný permity. My letecky do Jomsomu, kuchař s kuchtíkem autem do Pokhary a potom pěšky s nosiči dál. Potkáváme se v nádherný vesnici Marpha, odkud jdem společně. Ale jenom jeden den. Další den nám všichni nosiči z výšky 5000 m za špatnýho počasí utíkají nazpátek! Náš expediční ma-

Tádžikistán na dosah – cesta M41 do sedla Kyzy-Art (4360 m) na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem.

6600 m. Místo, kde stál druhý výškový tábor. Ten jsme ale posunuli o dalších 300 m výš a z něho se pokoušeli o vrchol. Za mnou je vidět masiv Annapuren. Pokud půjde všechno podle plánu, tam bych chtěl v r. 2008.

teriál zůstavá v příkrým svahu poházenej v dýlce asi dvou kilometrů. Musíme sestoupit i my. Na druhej pokus se nám během třech dnů podaří dosáhnout BC. Konečně vidíme, jak Dhaulághirí vypadá, i kudy vede naše cesta. Do stěny po vybudování základního tábora nastupujeme poprvé koncem září. Během dvou dnů se nám daří vybudovat CI 5600 m a CII 6600 m. Napsáno rychle a jednoduše, ale skutečnost tak jednoduchá nebyla. Sněžení, který nám zahnalo z cesty pod horu nosiče, tady mělo za následek obrovský přívaly sněhu a laviny mimo jiný zlikvidovaly CI i CII švýcarský expedice. Ta měla čtyři členy. Ti horu opustili asi týden nato. Dva Američani výstup zabalili, jenom se na horu podívali?! Dál se tady ještě pokoušeli o výstup dva Rusové, tři Poláci a jeden Ekvádorec. Plus my tři. Celkem teda na podzim 13 lezců; dvě expedice měly sebou 2 a 1 šerpu. Tou dobou bylo například na Cho Oyu v BC 500 lidí!!! Náš druhej výstup do vejškových táborů ukončilo špatný počasí v CII. Ale to znamenalo, že jsme měli připravenou cestu k vrcholu. Veškerá výbava CIII byla připravená ve stanu ve vejšce 6600 m. Třetí výstup jsme protáhli a rozhodli jsme se, že dáme pokus o vrchol. ➥ Pokračování na str. 8 a 9

R

fashion & & function

www.kama.cz

Dobrodruh 2 Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh

sovětského přístupu k zemi, která v té době zabírala šestinu souše na zeměkouli. A to geologové měli alespoň rámcovou představu, co dělají a co po sobě zanechávají.

LETÍME DO STŘEDNÍ ASIE Původně jsme měli jet v červnu 2005 do hor západní Číny, ale to jsme odvolali a dali přednost kyrgyzsko-tádžickému pomezí 150 km západně od původně zamýšlené čínské oblasti. Slečna ze Slovenska, co měla jet s náma, si dva týdny před odletem zlomila kotník, a tak odpadla, stejně jako její parťák, který bez ní jet nechtěl. Zůstali jsme pouze tři, a desátého července odletěli s ruskou leteckou společností Aeroflot do Moskvy. V Airbusu došlo k prvnímu zklamání, když místo jídla byla jenom nějaká svačinka, navíc bez lososa. No kde to jsme? V posledních letech není třeba mít do Ruska tranzitní vízum, což je na jednu stranu výborné, že člověk ušetří, na druhou stranu musí být zavřený v tranzitním prostoru na letišti bez možnosti jeho opuštění. Zábavné historky z předchozích výletů, kdy jsme někdy mohli ven z letiště, se tentokrát moc nekonaly. Byli jsme nuceni se věnovat tradičnímu víceboji proti pivům Baltika různých číselných kombinací. K překvapení nedošlo, slavně jsme zvítězili a příjemně unaveni jsme po desáté hodině večer vylétali z Moskvy do Biškeku. K jídlu zase nebyl losos, dokonce nebylo ani pivo, takže Aeroflot se dost pokazil. Ráno v Biškeku nepostrádalo chvíle napětí, kdy jednomu kolegovi nepřišly lyže a velký batoh. Vzhledem k tomu, že s reklamacemi věcí poztrácených leteckými společnostmi máme už bohaté zkušenosti, nevyvedlo nás to z míry. „Nu ničevo, nado podaždať,“ uklidňuje nás místní zodpovědný

chlapík. Naštěstí se ukázalo, že batoh a lyže přiletěly do Biškeku dřívějším letadlem, a jsou „pečlivě“ uschované. Po dvou hodinách jsme je v pohodě dostali. Z letiště jsme si ráno po šesté vzali taxíka Audi, aby nás zavezl do Ak-Sai, kde jsme chtěli koupit plynové bomby. Sice jsme měli dva benzínové vařiče, ale řekli jsme si, že jednou v Kyrgoši zkusíme vařit jenom na plynu. Tři metry od taxíku se nás přes náš odpor

JIŽNÍ KYRGYZSTÁN

Z cesty na Pik Todo (4360 m), v mracích se skrývá Pik Archa (5298 m) s ledovcem Bardobo. V údolí je silnice M41 spojující Sary-Taš se sedlem Kyzy-Art.

Zásobovací stan na moréně ledovce, kulisou byl praskající a rozpadající se zčernalý začátek ledovce Zablužděnija. V pozadí vrcholy v hřebenu Ledovyj mys.

NÁKUPNÍ RÁJ VÝROBCE STANOVÝCH PŘEDSÍNÍ A STANŮ Obchodní dům Palackého 615, 512 51 Lomnice nad Popelkou tel.: 481 641 721–2, fax: 481 641 723 www.campingmarket.cz Prodejní doba: pondělí–pátek 9.00–17.00 hod., sobota 9.00–12.00 hod.

„ujímají“ dva zeleně ovestičkovaní pikolíci s tím, že nám jakoby hodně pomůžou s naložením věci do kufru auta. S unylým výrazem čekají na bakšiš. Dáváme jim 40 somů, což se jim zdá málo a za 10 sekund „práce“ chtějí 200 somů, tak doplňuji: „Eto Biškek, eto ně Pariž!“

CESTA NA JIH Na Ošském bazaru odchytáváme jiného taxikáře (jak jinak než s vozem Audi 80), skládáme se dovnitř a vyjíždíme na celodenní výlet do Oše. Záhy se stavujeme k výměně peněz a řešíme menší nedorozumění s řidičem, který moc nezvládá počítání a vychází mu jiná cílová částka za náš převoz na jih. Když mu i směnárník ukáže, že přepočet je totožný s naším, uvěří a vyjíždíme. Ne však daleko, když ještě v Biškeku vlivem nepozornosti nedobrzďuje na trochu ojetých pneu na červenou a ve snaze zmenšit náraz se snaží vyhnout žigulíku před námi. Audi do slavného sovětského stroje ťuklo zprava za zadním kolem a škody jsou diametrálně odlišné. V autě se akorát Martin praštil hlavou, ostatní v pohodě. Na Audi stačí vyměnit světlo a narovnat blatník, zatímco žigulík je zezadu úplně zrušený. V České republice by si řidiči hned začali nadávat, rvát si vlasy nebo bezmocně řvát, tady se vše dělo v klidu. Podali si ruce, představili se, zavolali policii, a náš řidič dal doklady tomu, do kterého vrazil. Policie přijela skoro za hodinu, jak jinak než v Audi 100, úsměvy od ucha k uchu, potřásli si rukama s oběma řidiči i s námi, náš řidič sepsal, jak se to stalo a bylo hotovo. Jenom jsme museli počkat na

P

další Audi 100 s jiným řidičem, který by nás už opravdu dovezl až do Oše. Po Biškeku jel nějak pomalu, což se kolegům zdá divné, ale později by byli rádi, kdyby zpomalil, neboť plynový pedál za Biškekem sešlápl k podlaze a už ho moc nepustil. Kus pod Biškekem je drsný výjezd do výšky přes tři tisíce metrů (pereval Tjuz-Asu oficiálně až 3586 m), kde je v kopci prokopán tunel pro jednosměrný provoz. Cestou nahoru v nekonečných serpentinách nás maximálně irituje, že v každé serpentině se dvakrát přejíždí po mostech přes říčku, a u každého z těchto mostů je cedule s jejím jménem. Za tunelem se sjíždí na rozlehlou náhorní planinu ve výškách kolem 2400 metrů. O kus dále to jistí další sedlo Ala-Bel, které se tentokrát přejíždí ve výšce 3175 metrů nad mořem. Za ním se klesá do nádherného lesnatého údolí s národním parkem – Čičkanskij gosudarstvennyj zoologičeskij zapovednik. Za městem Toktogul se objíždí obrovský vodní rezervoár stejného jména po silnicích, jejichž asfalt by mohl každý český řidič zvyklý na D1 jenom obdivovat. Bohužel, cesta až do Oše ještě není celá vyasfaltovaná, a na úseku přibližně 120 kilometrů je to prašný kamenolom vylepšený o různé umělé překážky. V Oši se ubytováváme – říkají nám, jak jsou rádi, že jsme jim přivezli zimu. Moc tomu nevěříme, přeci jenom ve stínu je 38 °C. V předcházejících dnech byly teploty prý poněkud vyšší – 42–44 °C, takže těch 38 stupňů je pro místní příjemná zima. Vyrážíme na tradiční vyhlídkové místo uprostřed města – Sulejman goru. Večerní výhled je odtud jedinečný. Druhý den vyřizujeme ne-

zbytná povolení, kupujeme jídlo na bazaru, jdeme se koupat do řeky uprostřed města a navštěvujeme nějaké ty restaurace. Bohužel, k dostání není dvanáctka Tien-Šan, ale jenom Baltiky. Druhé přespání v Oši a brzy ráno pro nás přijíždí gazik. Řidič si ještě jede půjčit k autobusovému nádraží hever (asi nepatří mezi standardní výbavu vozu), za což mu později děkujeme. Cestou do města Gulča přejíždíme akorát 2400 m vysoký průsmyk Čidčik, jinak se nic zajímavého neděje. V Gulče naposledy tankujeme a postupně se přesunujeme do vyšších hor. Veselá chvilka nastala při výjezdu do sedla Taldyk (3615 m), když jsme měli pár serpentin pod ním defekt na zadním kole. Hever, půjčený v Oši, se osvědčil, ale důvěru nebudila rezervní pneumatika – neměla totiž žádný vzorek. Na to, že jsme měli do sedla ještě asi dvě stě výškových metrů a ze sedla do Sary-Taše pěkný sjezd dolů, to nevypadalo dobře. Přežili jsme a ve zdraví dojeli do Sary-Taše. U vulkanizéra byla opravena původní pneumatika, pomocí hadice nacucání pusou (řidič) a napuštění do kýblu přečerpána nafta z jedné nádrže do druhé a hurá směr Tádžikistán. Výhled na Pamír ze Sary-Taše byl naprosto bezchybný, počasí úchvatné a sněhu v severních svazích při pohledu ze vzdálenosti několika desítek kilometrů dostatek.

KONEČNĚ V HORÁCH Na pěší a skialpové výlety jsme se těšili jako malé děti. Vybrali jsme si totiž oblast, o níž nejsou v České republice žádné informace, stejně jako se nám nepodařilo

➨

PRAKTICKÉ INFORMACE

opisy některých kopců jsme dali na server www.summitpost.org. Jedná se o Pik 6624 m, Pik Koržěněvskovo (6008 m), Pik Voenno Morskovo Flota (5842 m), Pik MC (4990 m) a Pik Todo (4360 m). Popis výletu s fotogalerií je na: http://www.kyrgyzstan2005.expedition.sk/ Občané České republiky nepotřebují do Kyrgyzstánu víza, takže cestování je velice jednoduché. Stačí si pořídít letenku – většina létá s Aeroflotem nebo Pulkovo Airlines – a nechat se vysadit na letišti Manas v Biškeku. Na místě si koupit letenky do Oše a přeletět ten samý den na jih a nebo zvolit delší a mnohem zábavnější cestu autem přes dvě sedla. Z Oše buď zdlouhavě veřejnou dopravou, nebo si najmout auto do Sary Taše a k hraničnímu přechodu Bardobo. Odtud už jen pěšky... Od roku 2003 zrušil Kyrgyzstán poplatky za výstupy na kopce (USD 100/osoba) i za treking v jejich podhůří (USD 30/osoba). Od té doby vám stačí vyřídit OVIR a povolení ke vstupu do pohraničního pásma. Pokud umíte rusky, máte u střední a starší generace vyhráno. Bohužel, děti narozené po roce 1991 ovládají jenom kyrgyzštinu a z ruštiny jenom pár slov, a tak se s nimi domluvíte velmi špatně. V Oši se vám budou snažit vnutit slečny na vdávání, že jste ženatý doma je moc nebere: „No tak co, budeš mít dvě manželky, žádný problém!“ Jednoznačně doporučitelnou výbavou je alespoň jedna GPS na skupinu, hodinky s výškoměrem a plné ledovcové a lavinové vy-

bavení. Stejně tak přilba, která vám pomůže proti malým kamenům a přinejmenším psychicky – ale když na vás spadne sérak, tak to stejně bude jedno. Výborné jsou také vysílačky s dosahem několika kilometrů. Pokud si chcete pokecat s domovem nebo případně ohlásit vaši nehodu, tak se hodí i satelitní telefon, ale ten asi bude k dispozici výjimečně. V případě nehody se musíte plně spolehnout sami na sebe, a tak se předpokládají dobré základy první pomoci u všech členů výpravy, stejně tak znalost různých technik transportu. Pozor na odpadky. Na moréně před ledovcem Nazarova jsme objevili zbytky tábořiště (hromadu zrezivělých konzerv) sovětských geologů z roku 1989. Kromě této konzervárny byly níže v údolí objeveny zbytky prasklé pneumatiky asi z nákladního vozu typu Kamaz, dále roztržená duše z podobné pneumatiky, utržený výfuk z malého auta, prázdná konzerva korejských oříšků s expirací v roce 2016, a další zbytky jako úzávěry PET lahví. Největší šok nám však způsobil nález odhadem rok až dva staré etikety PET lahve českého multivitamínu. Lidi, probuďte se a nebuďte prasata! Že se v zemích bývalého SSSR na přírodu moc nehledí a odpadky se mohou povalovat všude, jsme si už zvykli, ale abychom v údolí, v němž jsme úplně sami, našli nechutné zbytky po přítomnosti krajanů, nás úplně dostalo. Příští nebo přespříští rok bychom do této oblasti Kyrgyzstánu zase rádi zajeli, k čemuž jsou vítáni zkušení skialpinisté.

www.asolo.cz

Dobrodruh

Dobrodruh

➥ Pokračování ze str. 1

špiĆkové kladkové šnĕrování micro pulley system kĭže 1,8 mm | cordura® | gore-tex® | vibram®

dobrodruh160x83.indd 1

2.11.2006 12:34:22

➨

skialpy www.lowa.cz

STRUKTURA DEGREES Skialpinistická obuv pro lyžaře vyžadující i delší krok, proto jen 3 přezky, ale zároveň díky novému jazyku vylepšená pevnost při sjezdu.

STRUKTURA PRO Freeridová obuv se 4 přezkami pro lyžaře preferující pevnost boty při sjez-

du za cenu ponějud kratšího kroku. Model pro Horskou službu!

STRUKTURA PRO OBUV HORSKÉ SLUŽBY ČR

bchod !

i maloo

www.prosport.cz

Oficiální zastoupení LOWA pro ČR + vlastní maloobchodní prodejna: PROSPORT PRAHA s.r.o. Ke mlýnu 1, 149 00 Praha 4 - Újezd, tel. 241 483 338, fax 241 483 335, e-mail [email protected] PRODEJNY SKI A SKIALPOVÉ OBUVI LOWA: BRNO U 100 SPORT Husova 8a HRADEC KRÁLOVÉ SPORT ČO-OJU Gočárova 846, SPORT ČO-OJU S. K. Neumanna 725 OLOMOUC HORTEZ SPORT 8. května 11 OSTRAVA SKI CENTRUM MADEJA 28. října 227 PÍSEK SPORT A VOLNÝ ČAS Havlíčkovo náměstí 89 PLZEŇ HANNAH Americká 54 PRAHA 1 ALPSPORT Na Florenci 35, OUTDOOR CENTRUM ROCK POINT Na Poříčí 10, ROCK POINT Martinská 2 PRAHA 8 NAMCHE OUTDOOR Heydukova 6 ROŽNOV POD RADHOŠTĚM PEMI OUTDOOR SPORT Palackého 2191 ZÁBŘEH DENALI SPORT 28. října 3

Dobrodruh

135 mm

2006–2007

snow collection

[email protected] www.sportkoncept.cz

Dobrodruh

sunhelmet.cz www.swans-sports.cz [email protected]

STRUKTURA PRO

Modelová řada STRUKTURA vychází ze špičkových bot, v nichž Davo Karničar uskutečnil prvosjezd Everestu. Pro své kvality jsou STRUKTURY ve vybavení Horské služby v ČR, Švýcarsku, Polsku i dalších zemích. Pro tuto sezónu jsou opět inovovány. Skelety z transparentního polyéteru, zdokonalené hliníkové přezky s mikroposuvem, dokonalé SKI/WALK přepínání. Výplň FULL - ANATOMIC - FIT s tvarovou pamětí, jednodílný nekloubový jazyk. Na zvláštní objednávku je možné dovézt modely STRUKTURA PRO AIR a STRUKTURA DEGREES AIR, vhodné pro skialpinisty s anomálií kotníku (např. po úrazu). AIR SYSTÉM je unikátní protetická pomůcka pro omezený počet lyžařů, pro lidi s normálně umístěným kotníkem je zbytečný. Velikosti Men 6 -13 (UK), Lady 4 - 8,5.

Dobrodruh

Tmavé čelo ledovce Korženěvskovo, aspoň si to myslíme, je už v dálce vidět. Chceme přes něj přejít kolem Piku Spartakiady (5476 m) na ledovec Bezymjanyj a po něm pod rozsáhlou severní stěnu nejvyššího kopce tohoto údolí – 6684 metrů vysokého Kyzylaginu. Podle aktuální situace zkusit výstup a sjezd na skialpech pravou částí severní stěny, což je přání spíše imaginární, když nemáme ani fotku tohoto kopce. Pravděpodobnější je tak výstup na pravý hřeben, oddělující ledovce Koržěněvskovo a Bezymjanyj, a přes Pik Sovětskoj Latvii (5554 m) dojít na hlavní hřeben. Stejně jako při klasické cestě na Pik Lenina pokračovat po západním hřebenu na hlavní vrchol

a stejnou cestou zpět. Kromě toho samozřejmě vylézt ještě na další kopce a pokud možno je i sjet na lyžích. Plány velkolepé, vážné trhliny ovšem dostaly hned druhý den v horách. Každý si balí batoh dle vlastního uvážení, na něj lyže, skelety, a děláme vynášku k ledovci, kde chceme založit základní tábor. Po říční naplavenině je pochodování ještě v pohodě, ale když se dostáváme na sunoucí se ledovcové morény, začíná to být dosti otravné. Hlavním hřebem dne se stává brodění řeky z tajícího ledovce Nazarova. Přeskákat to nejde, v proudu jsou slyšet valící se balvany a jsme zralí na vyměknutí a počkání na ráno, kdy poteče méně vody. Pokračujeme jenom kvůli tomu, že na této straně se nedá postavit stan. Martin jako správný vodák leze do proudu úplně bosky, studená voda z ledovce má dozajista masážní účinky... S problémy se dostává na druhou stranu. Teď ještě naše dvojice. Bosky do těch šutrů nejdeme, sandály jsou daleko za námi, a tak jdeme do vody v trekovkách. I ve svých starých GTX kalhotách od Tilaku s přitažením kolem bot jsem první část přešel v suchu. Zato v druhé, kde přes sebelepší upevnění kalhot si s nimi proud volně pohrál, už jsou boty plné vody a štěrku. ➥ Dokončení na str. 4

Dobrodruh

NADŠENÍ STŘÍDÁ ZKLAMÁNÍ

Pochodem vchod dlouhým údolím řeky Džanajdartaka, zasněžené a ledovcem pokryté vrcholky na pozadí patří k pětitisícovému hřebenu Ledovoj mys.

Dobrodruh

a oslem junioři z nedaleké maringotky. Nabídli se, že nám pomůžou, což jsme kvitovali s povděkem. Martin jako první na oslu absolvoval brodění řeky na druhou stranu. Nebylo to úplně pohodlné a druhou cestu pro zbytek své bagáže brodil po svých. My jsme dali po jednom batohu na osla a také šli přes vodu po svých. Čekalo nás ještě několik brodů, a téměř nemělo smysl se znovu přezouvat do trekovek – zůstal jsem v sandálkách. Od pogranpostu jsme se vzdušnou čarou vzdálili na osm kilometrů a poblíž tekoucí vody postavili stan. Voda v této části údolí byla trochu problém, neboť řeka Džanajdartaka byla neprostupně kalná, valila ve svém prudkém toku velké balvany jako malé kamínky. Malé prameny a potoky tekoucí ze svahů byly také plné usazenin a různých malých aktivitou hýřících potvůrek. Žízeň obrovská, na uvaření nikdo nečekal, a tak jsme měli první (a mnoho dalších) pití dostatečně ochucené.

rvis 2 roky se ZDARMA!

Dobrodruh

STRUKTURA DEGREES

Údolí řeky Džanajdartaka, samotná řeka působí zdálky dobře, zblízka je „poněkud“ silnější a její proud si snadno pohrává s velkými balvany.

„Motorest“ v Sary-Taši se hřbitovem na pozadí, dětská obsluha umí jenom kyrgyzsky… se po okolí a jedou dál. Podle mapky to bylo na hraniční hřeben po silnici dost daleko, depresivně daleko, a tak jsme samozřejmě zraky obrátili do údolí řeky Džanajdartaka. Nějakých 16 až 18 kilometrů to mělo být říční naplaveninou řeky Džanajdartaka po rovině až kus před čelo ledovce. Začali jsme tudíž zjišťovat možnost zapůjčení gaziku pro přesun blíže. Přece jenom, každý z nás měl s sebou kompletní vybavení na skialp, lezení, spaní, a jídlo na 17 dní. Na lehké pobíhání ve výškách 3500 a výše tedy nic moc. S autem jsme neuspěli a hned nám přistěhovalý kšeftař začal nabízet, že nám zařídí koně. Žádného osobně samozřejmě neměl, ale prý, že se zeptá v jurtách níže. Vykládal nám pohádky, že kůň nemůže nad 4000 metrů, že by tam umřel. Snažili jsme se mu naznačit, že jsme už několikrát byli pár desítek kilometrů na západ od tohoto místa, kde koně běžně chodí do 4600 metrů, aniž by jim to nějak vadilo. Nechápal. My jsme ovšem nechápali hned vzápětí, když nám toho imaginárního koně nabízel za USD 200. Rozhlíželi jsme se po obloze, odkud že přiletí ten vrtulník, který by mohl za těch asi 5 minut letu na vzdálenost 16 km stát těch USD 200. Kupodivu nikde neletěl. Neúspěšnému kšeftařovi jsme se vysmáli, posvazovali dva batohy, lyže a skelety v jakžtakž kompaktní balík a s pomocí druhých si je nahodili na záda. Krysy byly fakt těžké, kolena se podlamovala a vyloudit úsměv na tváři dalo velkou fušku. Hned bylo jasné, že s tímto nákladem a po šesté hodině večer se k ledovci dnes nemáme šanci dostat, možná tak na dohled. Daleko jsme neušli, a čekalo nás první brodění – řeka Kyzyl-Art. Trekovky dolů, sandálky nazout. Mezitím přijeli s koněm

Dobrodruh 3

dohledat nic podrobného na ruských a kyrgyzských serverech. Jediné, co jsme objevili, byla zpráva s několika fotkami o přechodu sedel směrem k Piku Lenina s dost brutálním slaňovánim a sestupem přes ledopády do údolí Ačik-Taš, vylepšená o traverz Piku Lenina. Kromě toho pár fotek od cyklistů, kteří se přesunovali přes sedlo Kyzyl Art do Tádžikistánu. Nevěděli jsme ani, jak daleko se dostaneme autem – že skončíme na pogran postu Bardobo (3500 m) hluboko v údolí. Naivní představa, že hraniční kontrola bude až vysoko v sedle na hranicích, se nekonala a museli jsme vystoupit tady. Pohraničníci nás „odbavili“ a začali jsme se vyptávat na podmínky. Ke kopcům nevěděli vůbec nic, stejně jako o jejich případné lezitelnosti. Ani si nepamatují, jestli tam vůbec kdy kdo šel. Občas se prý na chvíli staví pouze turisté mířící k jezeru Karakol do Tádžikistánu. Projdou

Dobrodruh 4 Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh

JIŽNÍ KYRGYZSTÁN

➥ Dokončení ze str. 3 S Jardou přecházíme mokří a na druhé straně se snažíme ze všech záhybů bot dostat jemný písek a štěrk, velké kameny se do bot samozřejmě nevešly. Stan stavíme o kus dále hned vedle rozeklaného černého čela ledovce. Není to však předpokládaný ledovec Koržěněvského, ale ledovec Zablužděnija. Jsme tedy o údolí dříve než bychom chtěli. Ledovec je neskutečně rozbitý, černé rozpadající se čelo přechází v bílé ledovcové věže, přes které není vidět dále do údolí. Chlapíci hned vymýšlí, jak se dostat na tu rozbitou hromadu ledu a dostat se dále do údolí k našemu cílovému ledovci Koržěněvského. Kazím jim radost, že se tohoto pochybného podniku touto částí ledovce nemíním zúčastnit. Přesvědčivě tvrdím, že ledovec půjde v pohodě přejít o kus výše až skončí „rychle“ se pohybující čelo a začne stabilní nerozbitý (až na nějaké ty trhliny) ledovec. Mizíme zpátky k našemu stanu daleko v údolí s tím, že přespíme, dobalíme zbytek a zítra už půjdeme na lyže. Chacha, přes noc napadlo 40 centimetrů sněhu a přes den stále sněží. Stejně je utkvělá představa, že se musí

jít dále. Na to jsem také dojel, posunujeme se jenom o čtyři kilometry dále, v nulové viditelnosti, silném sněžení a větru je i to pro mě nadlidský výkon a další den zůstávám chcíplý ve stanu. Zbytek vyráží vykopat předsunutý stan a dále na lyžích na průzkum, kudy by se dal přejít ledovec Bezimjanyj. Z místa, kam se dostali, bylo až kam dohlédli vidět, že Bezimjanyj je neskutečné rozbitý, samý ostrý sérak, nikde plochý ledovec. O den později zůstávám v předsunutém táboře, zatímco Martin a Jarda balí jídlo na deset dní a mizí levou morénou nad ledovcem Bezimjanyj ke Kyzylaginu (6684 m). Mně zbývá se vyléčit a nudit se, krásná představa!

KYZYLAGIN ANI JINÁ ŠESTITISÍCOVKA SE NEKONÁ Dvojice Martin a Jarda postavila stan na plošině ve výšce 4400 metrů. Kromě noční hvězdné oblohy mají ze stanu výhled na fantastické severní srázy předvrcholu Kyzylaginu – 6624 metrů vysokého kopce. Pohled je parádní, to, co je vidět, už ovšem méně. Ledovec Zablužděnija je po celé své ploše úplně rozbitý s ledovcovými jehlami, a to

Severní svahy do údolí pod hřebenem mezi Pikem Voenno Morskovo Flota a Pikem 6624. Údolí je vyplněno neuvěřitelně rozbitým ledovcem Zablužděnija – není na něm ani kousek kompaktní.

„Dry Cool“ P

ro letošní vánoční trh a zimní sezónu rozšířila firma Milpex, s.r.o. z Hradce Králové svoji úspěšnou kolekci sportovního oblečení Gina o novou řadu výrobků bezešvého funkčního prádla zn. ,,Dry Cool“. Kolekce je zaměřena nejen na extrémní a výkonnostní sportovce, ale i pro širokou sportující veřejnost.

Díky svým bohatým zkušenostem v oblasti výroby spodního prádla Vám firma Milpex může nabídnout hned v první kolekci vysoce kvalitní funkční prádlo, které má módní design a je velmi příjemné na omak. S ohledem na co nejvyšší pohodlí při nošení je vyrobeno v bezešvé úpravě. To znamená, že krajové záložky jsou vytvořeny již při pletení, takže u nich není jako u klasických švů snížená pružnost a to při zachování vysoké pevnosti a schopnosti udržet požadovaný tvar. Prádlo se navíc ani po opakovaném namáhání nezačíná nikde párat. Pro nejvyšší možný komfort a pocit pohodlí při nošení bylo k výrobě funkčního prádla ,,Dry Cool“ použito jemné polyamidové mikrovlákno. Jeho přirozené vlastnosti umožňují rychlé schnutí, nemačkavost materiálu, snadnou údržbu a v neposlední řadě zaručují i stálou barevnost a tvar výrobků po častém praní. Dokonalá elasticita zajišťuje maximální

až po srázy z té bezejmenné šestitisícovky. Samotná severní stěna vypadá jako ledovcově-kamenný shluk držící pohromadě jenom silou vůle. Dobré místo pro sebevrahy. Přes rozbitý ledovec na druhou stranu neprojdeme, jediná cesta vede na levý boční hřeben mezi Pikem Nazarova (5015 m) a Pikem Voenno Morskovo Flota (5842 m). Z tohoto hřebene vedou k ledovci Zablužděnija krátké zbytky ledovců. Přes jeden z nich vystoupají na hřeben Martin s Jardou, pokračují po něm a hledají, kde by šlo případně postavit další den stan. Moc nešlo, takže jedna varianta je nechat stan dole na ledovcové moréně a výstup na hlavní hřeben nalehko s dosažením vrcholu a zpět pod 4500 metrů. Druhá možnost postavit stan až někde za vrcholem Piku Voenno Morskovo flota (VMF). K němu je ovšem cesta ještě relativně daleká – dojít po ostrém hřebenu do sedla a z něj širokým lavinovým sněhovo-ledovým svahem se sklonem v odhadnutém rozmezí 40–50 stupňů na Pik VMF. Ten už leží v hlavním hřebeni a doleva z něj pokračuje „procházkový“ terén na Pik Koržěněvskovo (6008 m), zatímco po západním hřebenu se dá dostat pod bezejmenný 6624 m vysoký předvrchol Kyzylaginu. Na jeho rozsáhlý severo-jižně orientovaný vrchol je ještě asi dvě stě výškových metrů prudkého výstupu. Z bezejmenného vrcholu v bočním hřebeni, pracovně nazvaném Pik MC (4990 m), spáchal Martin prvosjezd na lyžích – kvalitním sněhem po hřebeni až na převěje pohodové lyžování. Při nájezdu do hlavního svahu to bylo horší. Několik desítek centimetrů čerstvého sněhu z předcházejících dní už roztálo nebo sjelo jako lavina do údolí. Podkladem tak byl občas sněhem poprášený ledovec vylepšený o kamení. Počáteční sklon kolem čtyřiceti stupňů o kousek níže ještě narostl. Ve střední části potom utrhnul střední lavinu a raději natraverzoval do subjektivně bezpečnější části mezi skály. Zbytek sjezdu byl výborný, až na závěrečnou pasáž na moréně ledovce, kde sníh kvapem ubyl a trčelo hodně kamení.

NOVÝ HRÁČ NA TRHU S FUNKČNÍM PRÁDLEM funkčnost a rozsah pohybu i při nejnáročnějších sportovních aktivitách. K hlavním přednostem funkčního prádla ,,Dry Cool“ patří speciálně přizpůsobené ,,Dry zóny“, umístěné na nejexponovanějších oblastech těla (s ohledem na odvod potu). Materiál použitý v těchto vybraných partiích má zvýšenou pórovitost a umožňuje tak odvádět vlhkost rychleji od povrchu těla. Tím napomáhá k zvyšování sportovního výkonu a udržuje tělo v teple a suchu. S přihlédnutím na fyzické odlišnosti mužů a žen je funkční prádlo ,,Dry Cool“ nabízeno v pánské a dámské řadě. Obě řady se tak rozlišují nejen provedením v různých pastelových odstínech barev (jedna je společná pro obě pohlaví), ale především různým umístěním zmíněných ,,Dry zón“. Samozřejmostí je kvalitní anatomický střih, který umožňuje dokonalou přiléhavost při zachování maximálního rozsahu pohybu. Nové funkční prádlo ,,Dry Cool“ je vyvinuto k tomu, aby se stalo základní vrstvou Vašeho oblečení pro přímý kontakt s pokožkou ve všech chvílích, kdy si přejete zůstat ,,v suchu“ a pohodlí. Je určeno pro všechny uživatele, kteří dovedou ocenit vysokou kvalitu za přijatelné ceny.

winter collection 06/07

dry cool

Dobrodruh

bezešvé funkĀní prádlo

SEAMLESS functional wear

Nová kolekce Dry Cool - základní vrstva funkĀního prádla pro pŅímý kontakt s pokožkou Dry zóny zvyšují odvod potu bezešvá technologie nabízí nejvyšší možný komfort a pocit pohodlí jemné polyamidové microvlákno rychle usychá anatomický stŅih pro maximální pŅiléhavost

Dobrodruh

módní design, decentní pastelové odtstíny nemaĀkavý materiál, pŅíjemný omak, snadná údržba udržuje formu a tvar i pŅi Āastém praní distribuce: TRADE Sport Vladimír Antoch mobil: 603 578 693 fax: 465 423 083 e-mail: [email protected]

[email protected]

Sevřený v úzkém údolí – Martin Čadík u tábora ve výšce 4400 metrů nad ledovcem Zablužděnija. Vpravo Pik 6624. Další den se chtěla dvojice vydat na Pik VMF a nechat tam trochu proviantu. Bohužel Jardu postihla v průběhu noci ledvinová kolika, trpěl velkými bolestmi ledvin a hlavy a v úvahu přicházel pouze okamžitý sestup o několik set výškových metrů. Jarda došel dolů nalehko, a Martin se vracel zpátky nahoru ještě pro jeho batoh a lyže. Ze tří lidí zůstal bez zdravotních problémů pouze Martin, a tak bylo nutné odvolat veškeré plány na prvovýstupy a prvosjezdy z šestitisícových vrcholů, neboť tato oblast rozhodně není vhodná pro sólování. Přesunuli jsme se na tábořiště ve výšce 4000 metrů, které použili v roce 1989 sovětští geologové. Výhodami byly krásná travnatá rovinka, nedaleko čistá voda z ledovce, výborný rozhled. Nevýhodami hodně syslů a jejich nor, a hromady prázdných zrezivělých konzerv na břehu potoka. Zatímco se Jarda snažil vzpamatovat ze zdravotních problémů, zbytek vyrazil po pravé moréně ledovce Nazarova pod Pik Koržěněvskovo. Ledovec Nazarova je z větší části kompaktní a pohodový. Pouze výše v údolí jsou větší trhliny, séraky a ledovcové zlomy. Na rozdíl od nepochopitelně rozbitého ledovce Zabluždenija je ledovec Nazarova úplně normálním klasickým ledovcem. Zblízka bylo dobře vidět to, co jsme si mysleli u stanu. Severní srázy Piku Koržěněvskovo jsou značně rozbité a reálné objektivně bezpečné výstupy jsou po bočních hřebenech. Cesta zprava je totožná jako z údolí ledovce Zablužděnija. Zleva je třeba vystoupit do perevalu Nazarova (asi 4600–4700 m) a poté skalnatým a ledovcovým hřebenem na vrchol. Stejná trasa je přístupná do perevalu Nazarova od ledovce Ak-Džajlo. Na lyžích jsme si zajezdili v kuloárech z hřebene mezi Pikem Taškent (4915 m) a perevalem Nazarova.

DALŠÍ MOŽNOSTI NA VÝSTUPY A TREKY V celé oblasti je velké množství vrcholů s výškou přes čtyři tisíce metrů. Potenciálně na ně vede nepřeberné množství výstupových tras různé obtížnosti od chodeckých terénů až po lezení vstříc kamenným lavinám a nestabilním sérakům. Svahy jsou tvořeny skalnatým podkladem, který je ve vrcholových partiích relativně pevný – ne všechno, čeho se dotknete, je lokr. Většina svahů má formu „kamenolomu“ – nestabilní hromady různě velkých a ostrých kamenů. K tomu nějaké to sněhové pole nebo zbytek ledovce a máte výstižný přesný obrázek toho, jak to tam vypadá. My jsme se jedním takovým dosti ukloněným kamenolomem proklouzali k hřebenu mezi údolími řek Džanajdartaka a Adžajlo. Po dosažení nějakého bezejmenného sedla, z něhož se obdobným kamenolomem dalo sestoupit na druhou stranu, jsme pokračovali po hřebeni na vrchol Piku Todo (4370 m). Vrcholové partie všech šestitisícovek byly v mracích, stejně tak mnohé pětitisícovky, ale i to, co zbývalo, bylo naprosto fascinující a dokonalé. Panoramatické výhledy několik desítek kilometrů kolem dokola neměly chybu. Cestu do údolí jsme zvládli seběhnutím během chvilky.

DOSAŽENÉ VÝSLEDKY: – prvovýstup a prvosjezd na lyžích z bezejmenné téměř pětitisícovky, pracovně nazvané Pik MC (4990 m) – prvovýstup na poslední neledovcový vrchol nad údolím řeky Džanajdartaka – Pik Todo (4360 m) – průzkum ledovců Zablužděnija a Nazarova – zmapování možných přístupových a výstupových tras na vrcholy Pik Korženěvskovo (6008 m), bezejmenný vrchol (6624 m) a nejvyšší Kyzylagin (6684 m), stejně jako na řadu nižších pětitisícových vrcholů Výlet podpořili Tilak, Kama, Seifeco, Gabel, Julbo.

A CO SE DÁ REÁLNĚ DĚLAT? – Průstupy dolinami s přechody přes vysokohorská sedla s výstupem na některé vrcholy. Toto je jedna z nejoblíbenějších aktivit ruských „turistů“. Jedna jejich skupina například v roce 2001 vyrazila natěžko na 41 dní, nachodila 374 km a nastoupali přes 17 000 výškových metrů. Přitom stihnou vystoupit třeba na Pik Lenina cestou Ustinova (5B) žebrem ze sedla Žukova, přespat na vrcholu, přetraverzovat na Pik Razdělnaja a „normálkou“ sestoupit na Lukovou polanu. Potom přebrodí řeku Atčik Taš, přejdou přes další dvě sedla na ledovec Korženěvskovo a zvesela pokračují dále. Něco takového považují Rusové za horský turistický pochod šestého stupně obtížnosti. Kdo by to chtěl u nás zopakovat? – Skialpinismus – řada severních i jinak orientovaných svahů a žeber je s malými či většími obtížemi sjízdná na lyžích nebo snowboardu. Většina výstupu je díky podmínkám pěšky na mačkách. Pro letní období je nevýhodou výška sněhové čáry hodně nad čtyřmi tisíci metrů. Z hlediska sněhových podmínek by bylo mnohem výhodnější zvolit období od půlky dubna do druhé poloviny června. Bohužel, počasí je v těchto místech v uvedenou roční dobu dost špatné... Nicméně, každý sjezd z kopců a sedel v této oblasti je jednoznačně prvosjezd. Podle všech možných dostupných pramenů tam na lyžích mimo naší trojice ještě nikdo nebyl. – Paragliding – velkým propagátorem paraglidingu v Kyrgyzstánu je Dalibor Carbol ze severní Moravy. Při svých výletech se dosud zaměřil na Kyrgyzský hřeben na severu Kyrgyzstánu a chystá se tam zase: http://www. elspeedo.cz/?page=2657&lang=cze. Jih Kyrgyzstánu je paraglidery zatím neobjeveným koutem. – Divoká voda – horní úseky ledovcových řek jsou hodně zakalené nesenými sedimenty. Drsní vyčkají, až se z ledovce začne valit co nejvíce vody a poté se do toho pustí. Nejdrsnější si to dají podél labilních séraků a budou se modlit, aby to ledovec ještě v době jejich průjezdu „ustál“ – Jízda na koních, oslech, jacích. K tomu není co dodat, pouze jízda na jaku je hodně výjimečná. Na ostatních „zvířátkách“ si můžete zajezdit libovolně, přinejmenším dost pobavíte místní, když vám to nepůjde. Text: JAN PALA Foto: Jan Pala a Jaroslav Kocourek

NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ ČESKÝ OUTDOOROVÝ ČASOPIS sou místa, kde je dobře, místa, kde se něco děje, místa, kde je krásně, místa, která stojí za to vidět. O lidech, kteří se narodili pod toulavou hvězdou a nemají pokoj, dokud nezjistí, co leží za neznámým horizontem, je náš Scuk.

J

horolezectví v Himálaji • Poetry – kiteboardingová poezie • Freeride Bulgaria • Paragliding • Hory a džungle Bolívie • Jemen – Arabia felix • Madagaskar – hřiště bohů • Finskem na běžkách • Tepui v režii Paľa Barabáše • Uzbekistán…

ČTVRTEK 11. LEDNA

DOPROVODNÝ PROGRAM

Tibet – pouť kolem posvátné hory Kailaš – Míra Lukeš (planetárium Brno) CESTOVATELSKÝ BÁL se skupinou Pavel Helan & Kapela • Soutěž o nejlepší kostým • Muzika až dlouho do noci

SOBOTA 13. LEDNA – HLAVNÍ PROGRAM Rumunskem s Honzou Vlasákem • Albánií a Kosovem vleže • Vodácká expedice Alaknanda • Na hliníkovém oři Divokým západem • Zimní Durmitor • Vandr v Tibetu • Malajsie, Borneo a Singapur • Pyreneje • Korsikou na bicyklu • Alžírsko • Extrémní

Předprodej vstupenek: CK KUDRNA • Bašty 2 • Brno • tel.: 542 216 764 • Po–Pá 9–18 hod. Bál 80 Kč • Sobotní program 120 Kč • Planetárium 50 Kč • Přenocování v tělocvičně (40 Kč/noc) Oficiální stránky festivalu: WWW.KUDRNA.CZ/SCUK

Ž

aket pokračuje s vydáváním map na syntetickém materiálu. Vsadil na vodovzdorný Tyvek, který splňuje veškeré nároky outdooru a dobře odolává jakémukoliv počasí i častému používání. Po edici cyklomap kompletně pokrývajících okolí Prahy tu jsou zimní mapy Jizerských hor a Krkonoš. V mapové části jsou zvýrazněny lyžařské areály se všemi sjezdovkami, doplněné údaji o možnostech nočního lyžování, umělého zasněžování či možnosti úschovy

lyží. Samozřejmostí je zakreslení značených lyžařských běžeckých tras. Na zadní textové straně naleznete detailní informace o jednotlivých střediscích, seznam sjezdovek s uvedením jejich délky, jízdní řády skibusů atd. Jizerské hory 1:65 000 Krkonoše východ 1:65 000 Krkonoše západ 1:65 000 Vydalo kartografické vydavatelství a tiskárna Žaket. Doporučená prodejní cena 59 Kč.

Poslední říjnový víkend se ve Třech Studních na Českomoravské vrchovině ve sportovním areálu hotelu Horník – Askino konalo mistrovství České republiky v mushingu „na suchu“.

GRAFIKA Soňa Žertová. KRESBY Petr Ďoubalík. SAZBA Pavel Amler.

ADRESA REDAKCE Dobrodruh, Žirovnická 2389, 106 00 Praha 10, telefon: 603 554 943 e-mail: [email protected]

PŘÍJEM INZERCE

PŘEDPLATNÉ

Foto: Filip Chludil

Předplatné 2007 I

nepodával: i taková slota totiž k podzimnímu mushingu neoddělitelně patří.

Foto: Filip Chludil

pouze s nástrahami trati, s nedělním počasím a s časomírou.

BIKEJÖRING V dobře obsazeném bikejöringu mužů se z vítězství radoval Lukáš Blažo (s evropským saňovým psem Speedym), i když v kole druhém byl o necelou sekundu nejrychlejší Ondřej Smejkal (v konečném účtování druhý). Třetí a čtvrté místo patřilo Slovákům – Martinu Bendovi a Luboši Šrámkovi, poněvadž však šlo o český šampionát, těšil se z bronzu Petr Krupička mladší. V bikejöringu žen byla v obou kolech nejrychlejší evropská a světová šampionka Soňa Klikarová (jela s evropským saňovým psem Zoomem). S odstupem necelé půlminutky skončila druhá Ilona Erlebachová a bronzovou pozici vybojovala Kateřina Kromíchalová. V bikejöringu juniorek vystoupila po zásluze na nejvyšší stupínek vítězů Tereza Javorová, druhá skončila Nicole Marešová; Barbora Levíčková druhé kolo nedokončila.

– jmk –

PROŽIJTE ZIMNÍ DOVOLENOU U NÁS automatizovaný. V areálu je navíc k dispozici 5 km dlouhá upravovaná běžecká trať, U-rampa kategorie Super pipe a snowpark a snow-tubing. V Orlických horách investovali do halogenového osvětlení lyžařského areálu Sedloňov. Sjezdovky pravidelné zasněžují technickým sněhem.

S

DOPORUČUJEME „RELAXAČNÍ“ ZIMNÍ DOVOLENOU NA TUZEMSKÝCH HORÁCH

Souhrnné aktuální zprávy naleznete na: http://www.ceskehory.cz http://www.ceskevylety.cz/lyze Doporučujeme: www.krkonose.eu, www.beskydy.cz, www.jeseniky.net, www.isumava.cz

Harrachov K dispozici je krytý bazén, fitness, masáže, sauna, solárium, vodní masáže, perličkové koupele, 11 tenisových kurtů, 4 tenisové školy, 2 minigolfová hřiště, 1 rampa pro

Vítkovice Ve Vítkovicích je lyžařské středisko a koňská farma HUCUL, kde si lze zakoupit výuku jízdy na koni. Farma Hucul pořádá vyjížďky po horách na saních. Krkonoše / horské boudy (v nadmořské výšce 1200 m n. m.) I na horských boudách je součástí vybavení sauna, posilovna, whirlpool (masážní bazén). Doprava zavazadel z údolí je zajištěna. JESENÍKY Priessnitzovy lázně Jeseník Hotely leží mimo lázeňské město Jeseník a nabízí kombinaci lázeňského pobytu se sportováním. V blízkém okolí se nachází většina nejznámějších lyžařských center (SKI Centrum Miroslav, Ramzová, Petříkov, Ostružná, Červenohorské sedlo, Praděd) a nejbližší lyžařský vlek je vzdálen pouhých 300 m od hotelu a nabízí večerní lyžování při umělém osvětlení. Červenohorské sedlo Ve výšce 1200 m.n m. na hřebenu Hrubého Jeseníku je ideální centrum pro zimní turistiku. V bezprostředním okolí jsou denně upravovány tratě pro sjezdové lyžování i běžecké stopy. V okruhu 20 km se nacházejí dvě známá lázeňská střediska – Velké Losiny a Jeseník. Koupání je

možné v hotelovém krytém bazénu a užít si můžete masáže a fitness. KRUŠNÉ HORY Lázeňské hotely v centru Jáchymova Doporučujeme kombinaci rekondičního pobytu v lázních Jáchymov a zimních sportů. Kvalitní sjezdové lyžování najdete ve SKI na Božím Daru. V Loučné pod Klínovcem je v hotelu krytý relaxační bazén s vodopádem, perličkou, vodním hřibem a masážními tryskami, kondiční koutek, sauna, solárium a bar. Hotel leží přímo u Skiareálu Klínovec-Sever. ŠUMAVA Areál Zadov V hotelu je krytý bazén, whirlpool a tělocvična, okolní terény doporučujeme především pro běžecké lyžování. Stachy Součástí vybavení hotelu je sauna, fitness, solárium, bazén. Špičák / Železná Ruda V bezprostřední blízkosti je ski areál na Špičáku, možnosti lyžování na Velkém Javoru v Německu, kde se sníh drží často do pozdního jara. Pro běžkaře se udržují mnohakilometrové běžecké trasy. Hotel zajistí jízdu na koni, na koňmi tažených saních nebo v kočáře, pronájem kurtů na sqash nebo tenis. VERONIKA VÁŇOVÁ CzechTourism

Časopis Dobrodruh vychází již desátým rokem. První čtyři roky byl dvouměsíčníkem. Za dobu své existence přinesl stovky článků o dobrodružných aktivitách v přírodě a cestování. Rozhovory mu poskytly četné osobnosti českého, slovenského i světového outdooru, z těch posledních jmenujme třeba Reinholda Messnera, Petera Habelera, Krzystofa Wielickeho, Vikiho Grošejla, Toma Posserta, Andrzeje Zawadu, Gerlindu Kaltenbrunnerovou, Ines Papertovou či Viktora Bojarského. Reinhold Messner, přední himálajský horolezec a outdoorový průkopník, muž, který jako první na světě vylezl na všech 14 osmitisícovek, projevil přání popřát čtenářům Dobrodruha.

Totéž učinila i další velká persona světového horolezectví, Peter Habeler. Lezec, který mj. spolu s Messnerem jako první na světě vylezl na Mount Everest bez použití kyslíku.

Dobrodruh

KRKONOŠE Jánské Lázně Sedačková lanová dráha vede na Černou horu, kde je nástup na značené udržované lyžařské běžecké stopy: Krkonošské lyžařské cesty (více než 500 km udržovaných běžeckých tras) Jánské Lázně nabízejí pro veřejnost rehabilitační služby a využití plaveckého bazénu.

bungee jumping a Golf club. Na Čertově hoře je startovací plocha pro vyznavače létání na padácích a závěsných kluzácích.

Z HISTORIE DOBRODRUHA

Dobrodruh

Výhodou zimní dovolené v České republice je snadná dosažitelnost. Ubytování zprostředkují místní turistická informační centra a veřejná doprava je vedena ze všech větších měst. Celkové náklady na rodinnou dovolenou jsou nejméně o 1/3 nižší ve srovnání s pobytem v zahraničí. A navíc české a moravské ski areály nabízejí nejen umělé zasněžování a osvětlení pro večerní lyžování, ale také U-rampy, paragliding nebo snowtubing, stovky značených a strojně udržovaných turistických lyžařských tras a spoustu milých horských hospůdek.

VYDAVATEL PhDr Miloš Kubánek, registrováno MK ČR E 7598. Podávání novinových zásilek povoleno OZ Přeprava Praha, č.j. 726/97 ze dne 19. 2. 1997. ISSN - 1211 - 751x

Dobrodruh

SPŘEŽENÍ Ve třídě „A“ získal se svými evropskými saňovými psy titul mistra ČR Petr Krupička starší. Skvělým výkonem si o stříbro nekompromisně řekla Gabriela Trnková (dokonce zajela nejrychleji druhé kolo, ale v konečném účtování ji od titulu dělilo pouhých 10,6 sekundy) a bronz získal vyrovnanými dvěma koly její bratr Jiří Trnka mladší. V kategorii „C“ vydobyla zlato v obou kolech nejrychlejší Dagmar Nešněrová před stříbrnou Janou Váňovou a bronzovou Helenou Levíčkovou (která se více specializuje na střední tratě = mid). Další tři mužové (Váňa, Mazánek, Stejskal) skončili tentokrát před „medailovými branami“. Ve třídě „C1“ jsme ve startovní listině nalezli pouze tři jména: nejrychlejší byl Martin Škoda, který zvítězil před Antonínem Procházkou a Františkem Fučíkem. Třída „C2“ byla obsazena ještě skromněji – Alena Pešková v ní bojovala se svými samojedy

Přestože je časopis rozdáván zdarma a lze jej nalézt i na internetu, redakce poskytuje servis pro předplatitele. Ti platí pouze poštovné a distribuční náklady, které činí pro rok 2006 cca 11,– Kč na číslo. Předplatné lze zaslat složenkou typu C na adresu Miloš Kubánek – časopis Dobrodruh, Žirovnická 2389, 106 00 Praha 10. Přijímáme pouze předplatné na čísla, která dosud nevyšla. Starší čísla nejsou na skladě! Předplatné na rok 2007 je 99,– Kč.

Dobrodruh

léta, v neděli ukázal podzim všem svou druhou a tradiční tvář: prudký déšť a silný vítr. Navíc se i po celonočním dešti proměnila precizně připravená trať v záludnou a kluzkou bystřinu. Stížnosti u svatého Petra neměly cenu, ostatně je ani nikdo

když je časopis Dobrodruh rozdáván zdarma, pro zájemce o jeho pravidelné doručování domů samozřejmě opět zajišťujeme předplatitelský servis. Předplatitelé platí pouze doručovací a poštovní náklady, které v roce 2007 budou činit cca 11,– Kč na jedno číslo. Při devíti číslech ročně (každý měsíc s výjimkou ledna, července a srpna) pak celoroční předplatné činí 99,– Kč. Tuto částku nám poukažte složenkou typu C na adresu: Miloš Kubánek – časopis Dobrodruh, Žirovnická 2389, 106 00 Praha 10, a to, pokud chcete předplatit již první číslo, nejpozději do 10. ledna 2007. Protože stále dostáváme žádosti o starší čísla Dobrodruha, nejlépe kompletní ročníky, upozorňujeme opět, že žádná starší čísla již nemáme a ani nebudeme mít. Celý náklad Dobrodruha je vždy beze zbytku rozebrán. Předplatné proto přijímáme vždy na čísla, která mají ještě do konce roku vyjít. Čísla, která již vyšla, vám nejsme schopni z výše uvedených důvodů, dodat. Proto nám, prosíme, v průběhu roku neposílejte vyšší částky, než které na takto vypočtené předplatné vycházejí.

kutečnost, že se služby na našich horách každoročně zkvalitňují, dokládá následující stručný přehled: Zájemce o kombinaci relaxačního a sportovního programu může uspokojit dovolená v Jánských lázních, Jáchymově nebo Jeseníkách. Uvedené lázně nabízejí rehabilitační služby pro veřejnost. V krkonošské Peci pod Sněžkou od loňské sezony jezdí nová čtyřsedačka na Hnědý vrch. Benecko rozšířilo své zimní středisko o tři vleky a dvě sjezdové tratě s umělým zasněžováním. Středisko Klínovec v Krušných horách garantuje dobré podmínky pro lyžování díky nově vybudovanému systému umělého zasněžování. Umělým sněhem pokrývají všechny sjezdové tratě na rozloze 14 hektarů. Zasněžovací systém je plně

Josef Rakoncaj ™ Miroslav Jakeš Soňa Vomáčková ™ Stanislav Henych Zuzana Hofmannová ™ Josef Šimůnek Jiří Havel ™ Petr Ďoubalík Petr „Špek“ Slanina ™ Marek Ročejdl Tomáš Rusek ™ Robert Kazík

Telefon: 776 055 332, 603 554 943, e-mail: [email protected], nebo na adrese redakce. Vedoucí ing. Milan Manda, telefon: 776 055 332.

J

iří Trnka se svým týmem spolupracovníků opět a již tradičně skvěle připravili pět a půl kilometru dlouhou trať, vedoucí lesem i loukami. Domácího šampionátu využila česká sprintová mushingová špička nejen k boji o tituly, ale i ke generálce na blízké mistrovství Evropy v Maďarsku. Zatímco v sobotu si při prvním kole závodníci a jejich psi užívali nejen suché tratě, ale i podzimního sluníčka kouzelného babího

Miloš Kubánek

REDAKČNÍ RADA

Dobrodruh

Mistrovství republiky v mushingu „na suchu“

ŠÉFREDAKTOR

Dobrodruh

PÁTEK 12. LEDNA

Výstavy fotografií: Markéta Navrátilová – Svět horských kol • Michal Veselý – Madagaskar, hřiště bohů Fotosoutěž HUMOR NA CESTÁCH • DRAŽBA ZÁJEZDŮ • Klondaik cross aneb s trakařem do Wilsonova lesa

Vychází vždy první týden v měsíci, s výjimkou ledna, července a srpna. Je k dostání zdarma ve 460 outdoorových, cyklistických, vodáckých, jachtařských, potapěčských a sportovních obchodech, centrech umělých horolezeckých stěn, v dobrodružně zaměřených cestovních kancelářích a mapových centrech a knihkupectvích v ČR i na Slovensku. Jejich adresář je uveden v každém čísle. Distribuce zdarma rovněž na vybraných sportovních veletrzích a festivalech. Kompletního Dobrodruha je možné také najít na www.casopisdobrodruh.cz

Dobrodruh 5

Mapy, které vydrží všechno, co vydržíte vy!

Tak zněla moje odpověď, když jsem se domlouval s manželkou, s kým pojedu do Severní Ameriky. To, co jsem tam chtěl absolvovat a prožít, byla ale snad až troufalost. Focení v národních parcích od San Francisca po San Diego a potom nahoru přes Rocky Mountains až do Yellowstownu a pak na jih do Salt Lake City. Potom odlet na Aljašku. To vše za jeden měsíc. Druhý měsíc na Mount McKinley s kamarády. Ani jsem nevěděl, jak dobře dělám, když nikoho s sebou neberu.

jí mít dostatek i na umytí. V nejznámějších parcích jsou sice i sprchy, ale ve většině parků není nic kromě pěkně upravených chodníků s lavičkami a místy pro vaření. Z mých postřehů je snad ještě důležité připomenout, že když se vydáte do těchto národních parků v květnu jako já, tak se vám může stát, že narazíte na hromady sněhu a často se musíte vracet několik stovek mil. Nejlepší je podle mapy nedělat v tomto období žádné přejezdy přes hřebeny. Stalo se mi třikrát, že silnice byla absolutně neprůjezdná. Na druhé straně je to ale období (květen), kdy se probouzí příroda a není tak horko jako v létě. Kempy nejsou plné a tím, že člověk neprojede nějakým průsmykem, nic neztratí. Ze zážitků si vzpomínám snad nejvíce na to, jak jsem celou dobu šetřil čas, abych si pořádně prohlédl solná jezera u Salt Lake City. Bylo to honička s časem a fotoaparátem. Nakonec byla solná jezera všechna zalitá vodou a let do Anchorage jsem si přebukoval o čtyři dny dříve. Po příchodu do Alama se mi při vrácení auta zamlžilo před očima, když po mně chtěli doplatek nějakých patnáct tisíc navíc. Že prý se stala někde chyba a že se omlouvají, ale že taková cena není ani možná a kdesi cosi a že si už strhli přes internet moji zálohu z karty… Tak to ne,

Dobrodruh

zařval jsem na ně. Další dvě hodiny jsem strávil rozhovorem s údajným oblastním šéfem od Alama po telefonu. Ten nakonec došel k závěru, že teda to ten internet je na vině a že je snad všechno v pořádku, když mám ty potvrzené papíry stále u sebe s kódem rezervace. Perlička pak přišla hned po odevzdání auta. Všechno jsem odbavil u přepážky pro odlety, zavazadla zmizela v útrobách letiště a já se sunu k bráně, která byla jasně označená pro odlet mého letadla do Anchorage. Z pohody mě vytrhl fakt, že po příchodu k bráně (Gate) jsem zjistil, že byla změněna na jinou a ta je na druhé straně letiště. No tak jsem po doběhnutí k bráně už viděl jenom konec letadla, jak mizí v dáli. Na informacích se samozřejmě šíleně omlouvali, ale že jsou už všechny lety plné a že odletím nejdříve za tři dny a ať jdu do nějakého hotelu. Naštěstí jsem ale náhodou potkal nějakou zaměstnankyni, která si celou věc vzala za své a vyjádřila se, že se prostě řešení najít musí. Původně měl můj let být s mezipřistáním. To byly ale všechny lety fakt plné. Nakonec se ale našlo v jedenáct hodin večer jedno místečko v letadle pro přímý let do Anchorage. Přistáli jsme hladce. Všechno zlé je na něco dobré. Krásně jsem si vychutnal let a zavazadla mě čekala v úschovně, protože mi samozřejmě odletěla tím prvním letadlem. Přihodil jsem na sebe další oblečení od Alpine Pro, které používám na svých expedicích, a vydal se za dobrodružstvím na Aljašce. Byl to dlouhý měsíc. Amerika se s námi nakonec rozloučila tím, že nám na letišti firma American Airlines řekla, že je sice v kooperaci s British Airlines, ale že naše letenky byly z neznámých příčin zrušené. Poznámka - moje hodinky ukazovaly 20 minut do odletu. Nakonec jsem dostal letenku o 24 hodin později a můj kamarád, je prý jiná třída, dostal odlet za pět dní z Anchorage. Jsme doma a je nám dobře. Hezké zážitky za hranicemi vám přeje MÍRA CABAN

Dobrodruh

Za ten měsíc jsem najezdil 10 000 km. Ne, není to překlep. Je to skutečně deset tisíc kilometrů za 30 dní. Bylo to dost vyčerpávající. Vůči zákonu jsem udělal chybu jenom jednou, a to v Yellowstownu. Vjel jsem v parku 100 m do zákazu vjezdu. Ta silnice tam končila, ale zákaz vjezdu je všude platný. Za půl hodiny po procházce krásnou přírodou mě u auta čekali ochránci NP Yellowstown. Musím uznat, že mi to fakt za to nestálo. Strávili jsme u auta asi tři hodiny. Nebýt časopisu, ve kterém jsem publikoval svůj výstup na Mount Everest i s fotkami, asi bych tam dosud vypisoval formuláře, proč jsem tak hrozně konal, že jsem tam vjel. Prostě je dobře v USA za žádnou cenu neporušit zákon! Moje boty Asolo pak kráčely dál po Yosemitech, Sequojích, Grand Canyonu, Glenn Canyonu… Nakonec těch parků bylo 12. Všiml jsem si, že když člověk nedělá ve Státech nic, co by vybočovalo ze standardu chování Američanů, tak o vás nezavadí jediný pohled. Snad jenom v restauracích si sem tam někdo chtěl popovídat. Když ale dáte jasně najevo, že nemáte zrovna náladu na komunikaci, dají vám všichni pokoj. Co se týče parků, chtěl bych ještě upozornit na problémy s vodou. Super to bylo v Yosemitech, kde bylo vody dost. Ale jinak je to dost velký problém. Musíte

Dobrodruh

Američan. Nakonec je nedovezem, ale musíte si pro ně přijet. Snad jenom pronájem auta proběhl normálně (zatím). Zvýšení kreditu pro možnost výběru z kreditní karty mi přišlo velice vhod. Chtěli po mně zálohu na případnou havárii, a ta nebyla vůbec malá, vzhledem k tomu, že jsem měl mít auto celý měsíc. Dobře ale bylo, že milá paní mi navrhla, jestli nechci ve stejné cenové relaci podstatně lepší a pohodlnější auto. Byla to super nabídka, protože jsem nakonec dostal Chevrolet Trail Blazer, no je to skoro jako džíp – 4 × 4 a dokonce zavazadlový prostor má udělaný speciálně pro lůžkovou úpravu. No paráda. Pozdě večer jsem zakotvil v motelu za šílených 50 USD. Kemp jsem nějak v té tmě nemohl najít, ale hlavně asi ani nechtěl. Po té cestě a kontrolách přišlo příjemné bydlení velice vhod. Tím se odstartovala moje šílená cesta po USA. Jel jsem po stejných parcích jako s kamarády v roce 1997, ale s tím rozdílem, že jsem denně vstával v 5 hodin kvůli vycházejícímu sluníčku a jeho focení v atraktivních parcích, no a usínal jsem po desáté, protože jsem zase čekal, dokud sluníčko nezapadne za horizont. Výsledkem jsou panoramata, kterými se profesionálně zabývám včetně výroby – www.indepa.cz.

Dobrodruh

P

řípravy začaly měsíc před odletem, ale letenku jsem měl zamluvenou půl roku předem. Spekulování o tom, jestli poletím do Friska, potom projedu všechny parky a zase z Friska odletím na Aljašku, mně zabralo trochu času a finančních propočtů, ale závěr byl jasný. Za nájem auta dám stejně peněz, jako za letenku. Půjčím si proto auto, dojedu do Salt Lake City a odtud odletím na Aljašku. V přípravách bylo pro mě nejdůležitější zabukovat si auto. Zkoušel jsem různé známosti v USA, ale stejně mi nejlépe vycházela objednávka přes internet. Nakonec vyhrál internet a společnost Alamo. Druhým oříškem byla letenka. Znovu se nevyplatily žádné spekulace s vnitrostátními lety. Nejjednodušší varianta byla vždy ta nejlepší. Prostě letenka až do San Francisca, tam vypůjčení auta, dále let do Salt Lake City - Anchorage a zpátky do Vídně přes New York. První zádrhel po příletu byl hned na letišti. V USA jsem byl už potřetí, ale teď se něco změnilo. Policista mě nechtěl pustit, protože jsem neměl oficiální potvrzení ubytování na první noc ve Státech. Nepomáhalo ani to, že jsem mu ukázal nájem auta a potvrzení, že ho mám dokonce zaplaceno předem. Až když jsem mu řekl, že mám před sebou dlouhou cestu, že mám doma ženu a děti, tak jsem musel slíbit, že si fakt najdu slušné ubytování a půjdu do nějakého motelu. No tak to bychom měli za sebou. Teď zavazadla. Neměl jsem jich málo, vzhledem k tomu, že na Mount McKinley se jde na skialpu, takže jsou zapotřebí lyže a vše potřebné k nim. No a ty moje Atomiky prostě nepřiletěly. British Airwais si je nechalo v Evropě, prej se už nevešly do letadla, ale ví se o nich, přiletí druhý den, tak prej – kde bydlím? No, zatím nevím, zněla odpověď. Hm, tak to je problém, odvětil

Dobrodruh 7

Miroslav Caban: DO AMERIKY ÚPLNĚ SÁM

Dobrodruh Dobrodruh

Dobrodruh 8 Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh

S REKORDNÍ DHAULÁGHIRÍ 2006 ÚČASTÍ ➥ Dokončení ze str. 1

z Mnichovské výstaviště poprvé plně obsazeno z Nově začleněno do veletrhu: sportswear_ispo

střídá sportstyle_ispo

z ispovision se soustřeďuje na Premium

Sportstyle

z ski_ispo, outdoor_ispo a board_ispo příští rok

s velmi silnou účastí

V

eletrh ispo zima 07, pořádaný od 4. do 7. února 2007 na Novém výstavišti v Mnichově, bude se 180 000 m2 co do objemu obsazené výstavní plochy mezi uplynulými ročníky této vyhlášené sportovně-obchodní akce zdaleka největší. Do Mnichova přijede okolo 1850 vystavovatelů ze 40 zemí, větší plochu si objednalo mnoho firem, u některých činil nárůst až 40 %. Vzhledem k velikosti akce bude veletržním návštěvníkům umožněn vstup ze všech tří hlavních bran mnichovského areálu. Vystavovatelé se budou prezentovat v rámci tzv. Special Communities. Obsáhlé inovace nabídne Fashion Community. Na zimním ispo 2007 tak bude vybudována nově strukturovaná a přepracovaná sekce Sportstyle_ispo v halách (A5 a A6), která vystřídá sportswear_ispo. sportstyle_ispo ist bude v zimě členěna do Casual Outdoor, Snowwear a Winterstyle. Značky jako Spyder, Kjus, Odlo, Orage, Reusch, Röckl, Colmar, Ziener a L-Fashion Group jsou již přihlášeny. Koncepční novinky sportstyle-ispo se odrážejí hlavně v inovovaném neskromném designérském pojetí hal a zároveň v její přehlednosti. Novým leskem zazáří také ispovision v hale A4. Ještě více zaměřené na vysoce kvalitní sportovní kolekce a značky a zobrazující tuto zimu následující módní odvětví: „Special Editions“, „Trend Shoes“ a „Premium Sportstyle“. Vedle Authier, Bogner, Brax Golf, Conte of Florence, Daniel Hechter, Frauenschuh, Matador, Spyder Luxury Collection a Toni Sailer potvrdil již svoji účast na ispo zima 2007 také J.Lindeberg. Všechny módní přehlídky veletrhu ispo a ispovision budou probíhat na „Central Catwalk“ v hale A5. Boardsports Community se setká v halách A1 až A3 v rámci board_ispo. Mezi více než dvěma sty značek jsou mj. 686 Entreprises, Albin Snowboards, Alprausch, APO Snowboards, Atomic, Below Zero, Burton, Chiemsee, Cult Industries, Dainese, DC Shoes, Eastpak, Electric, Element, Forum, Flow, F2, Head, K2, Nidecker, NFA, Nikita, Nitro, Nixon, Option, Ogio, Planet Earth, Quiksilver, Ride Snowboards, Rome Snowboards, Roxy, Salomon, Santa Cruz, Sessions, Special Blend, Vans, Volcom, Whiteout, a Zimtstern. Jasné a přehledné členění usnadní návštěvníkům board_ispo orientaci: Snowboardový hardware se koncentruje v hale A1, výrobci Outerwear & Apparel zase v hale A2, v hale A3 se prezentují Boardsport Brands napříč výrobními segmenty. V hale A2 sdružuje ispo zima 2007 poprvé všechna fóra pro inovace dohromady. Vítězové Outdoor Awards, Runner’s World ispo Awards a European Ski Awards, nově vypsané European Boardsports Awards, ispo BrandNew Awards a NewBiz zde prezentují na společné platformě mezinárodního odborného obchodu svoje vítězné produkty. Inovační fórum doplňuje perspektivní projekt „Wearable Technologies“. Napříč odvětvími prostupující platforma pro postupující integraci výdobytků High-Tech do sportovních produktů – od batohů se solárními články přes funkční bundy anebo rukavice

s integrovaným MP3 přehrávačem po Playstation Portable – měla premiéru na minulém ročníku ispo léto a setkala se s velkým zájmem návštěvnického publika. Tradičně silnou účastí se v zimě prezentuje ski_ispo. V halách B2, B3 a B4 předvedou nové výrobky a technické novinky Atomic, Blizzard, Boeri, Briko, Carrera, Dalbello, Dolomite, Dynamic, Dynastar, Elan, Fischer, Head, Kästle, Karhu, K2, Leki, Madshus, Marker, Montana, Nordica, Reichmann + Sohn, Roces, Rossignol, Salomon, Stöckli, Sympatex, Tecnica, Thermic, Uvex, Völkl, Wilson a Wintersteiger. Také outdoor ispo v halách B4 až B6 se nedá přehlédnout. Haly outdoor ispo budou mezi jinými plnit vystavovatelé jako: Aigle, Arc´teryx, Asolo, Berghaus, Buff, Canada Goose, Columbia, Crispi, Deproc, Deuter, Edelrid, Eider, Emmevi, Exel, Fritschi, Garmont, Grivel, Jack Wolfskin, Kamik, Karrimor, Keela, Keen, Komperdell, Krimmer, Swix, Tatonka, Lafuma, Lowe Alpine, Ludwig Maul, Mammut, Marmot, Meindl, Merell, Millet, Mountain Hardwear/ Montrail, Nike ACG, Northland, Ortovox, Peak Performance, Petzl, Polartec, Primaloft, Raichle, Regatta, Salewa, Schöffel, The North Face, Timberland, Ternua, Teva, Toko, Trespass, Ulvang, Vaude, Vasque, Vibram a Wild Roses. Scandinavian Village v hale B6 uvede Dale of Norway, Halti, Helsport, Hestra, Hilleberg, Icebug, Klättermusen, Reima, Seger, Silva, Viking a mnoho jiných. Lyžařské a outdoorové sportovní odvětví jde na ispo zima nahoru, pořadatelé proto dali firmám k dispozici dalších 108 000 m2 v hale C4. Vedle dalších výrobců outdoorového a lyžařského vybavení zde naleznete vystavovatele sdružené v projektech Greenhouse, Skilift a WarmUp pro mladé začínající značky. Pomocí těchto platforem dává veletrh ispo těmto inovativním, ale doposud neznámým značkám šanci se prezentovat před mezinárodním odborným publikem. Mezinárodní společné účasti jsou k vidění v hale C1 a C2. Tak jako v uplynulých letech, bude i tento ročník ispo zima doprovázen různými diskuzními fóry, na kterých se zástupci průmyslu a obchodu v rozhovorech nad momentálními tématy branže setkají s atlety a žurnalisty. „Snow Ice & Rock Summit“ v hale C4 poprvé sdružuje všechna témata kolem lyžování, backcountry a outdoor, na „board_ispo snow“ sumitu v hale A2 stojí v popředí spolupráce s odborným obchodem a nakonec VOLVO SportsDesign fórum v ICM se den před zahájením veletrhu zaobírá tématem „Personal Design“. Jako již každý rok, nabízí na veletrh zastoupení pořadatele pro ČR a SR, společnost EXPO – Consult + Service, výrazně zlevněné předprodejní vstupenky. Tyto je možno objednávat na www.expocs.cz anebo www.ispo.com.

Roman s Kamilem se probíjí ledopádem. Tím jsme museli projít při cestě nahoru i dolu a stálo nás to vždycky hodně psychických sil. Terén se tady měnil po zřícení seraků i sedmkrát za den. Je potřeba bejt ve správnou chvíli na správným místě.

CENY: V předprodeji: jednodenní 540,- Kč, dvoudenní 825,- Kč, permanentka 1110,- Kč Na místě: jednodenní EUR 29, dvoudenní EUR 39, permanentka EUR 49 Více informací na www.ispo.com. Podrobné informace o veletrhu pro vystavovatele a návštěvníky, zlevněné předprodejní vstupenky, ubytování: Oficiální zastoupení pořadatele pro ČR a SR Expo-Consult+Service spol s r.o., Příkop 4, 604 45 Brno, tel. +420 545 176 158, fax +420 545 176 159 [email protected], www.expocs.cz

sourcing_ispo

ice_hockey sourcing_ispo teamsports_ispo

ski_ispo

➨

fitness_ispo Entrance North

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

New

C1

C2

C3

ski_ispo outdoor_ispo textrends_ispo start ups summit

ski_ispo outdoor_ispo

B1

B2

B3

4 - 7 feb 07 06

C4

running_ispo teamsports_ispo

Purchasing Associations INTERSPORT SPORT 2000

Neměli jsme předpověď počasí, ale to bylo jedno. Stejně bylo pořád hnusně! Šli jsme do toho jenom my tři a „na tvrdo“. CII jsme posunuli o 300 m vejš do 6900 m a o půlnoci z 11. na 12. 10. vyrazili k vrcholu. Byl silnej vítr, kterej na hřebeni okolo 7400 m měl v poryvech sílu vichřice a museli jsme cepín zarazit do sněhu až po hlavici a nalehnout na něj, aby nás nestrhnul! Podařilo se nám správně trefit I traverz do stěny. Tam jsem se klukům začal vzdalovat. A okolo 11 hodin dopoledne jsem byl asi deset metrů pod hřebenem, který se odtud táhne k vrcholu. Vejškoměr ukazoval 7900 m. Čas ještě byl vcelku dobrej. Ale v hlubokým sněhu a poryvech větru jsem neměl sílu pokračovat. Byl jsem na hranici nejenom hory, ale i vyčerpání. Protože přece jenom nějaký zkušenosti s výškou z předešlých expedic mám, a tuším, kde je hranice mezi touhou bejt na vrcholu a návratem, mezi životem a smrtí, rozhodl jsem se pro návrat. Živej horolezec – dobrej horolezec, je moje heslo. Už jsem se dočetl, že jsem udělal jako profesionál chybu a přepálil jsem tempo, neměl jsem na vrchol. No někdo se asi vyzná víc! Po asi půl hodině sestupu jsem pod sebou potkal kluky. Prvně nevěřili že jsem nebyl na vrcholu a že to nejde. Nakonec se rozhodli k sestupu taky. A jak že jsem to prožíval 12. 10.? „Je těsně po půlnoci, před hodinou jsme vstali a venku pěkně fouká. Každej jsme už večer odlehčili, jak jen to šlo. I sponky od baťohu leží ve stanu, stejně jako výztuhy zad či víka baťohu. Uvnitř je kamera, foťák, 3 filmy, flíska a v ní plastová láhev s pitím, termoska, vlajky sponzorů, náhradní brejle RUDY PROJECT, náhradní rukavice, krém na opalování, tyčinky na rty a několik gelů ENERVIT a tři tyčinky. Na sobě dvě vrstvy CRAFTu a na to Mrazobijci od HIGH POINTU. Péřová bunda a péřový kalhoty. A ještě čelovka SILVA na hlavě. V jednu hodinu vyrážíme do ne zrovna pohody noci. Asi 200 m jsou fixy. Švýcaři, teda jejich Šerpové, se snažili. Ty ale končí někde nad 7200 m, zrovna pod nejprudším místem. Jsem tady první a na

B4

B5

outdoor_ispo

B6

B0

Lake

Atrium

Atrium

Entrance West

tent area

Entrance East Trade fair tower

Lake

A1

Messestadt West

A2

board_ispo

A3

board_ispo Brand New awards

A4

board_ispo

A5

A6

sportstyle_ispo sportstyle_ispo Central Fashion Show

Messestadt Ost

CO VZÍT NA OSMITISÍCOVKU?

Společně s Kamilem stojíme na místě, kam jsme se dostali při posledním pokusu. 6000 m a stop. Množství sněhu nedovoluje pokračovat, okolo je zaděláno na deskové laviny. Hrdinů jsou plný hřbitovy, my končíme.

A

čkoliv se na expedici na osmitisícový vrchol dostane jen zlomek těch, kteří provozují turistiku a VHT, přesto většinu z těchto lidí zajímá, co s sebou horolezci na takové kopce nosí. Je to minimálně ze dvou důvodů. Tím prvním je, že testování v extrému zaručuje kvalitu výrobků a když to vydrží tam, tak jinde už tutově. Druhý důvod je, že do extrémních podmínek si člověk vezme jen to, co doopravdy potřebuje a to pak slouží jako vodítko pro výbavu méně zkušených horolezců. Jakou výbavu použili pro svou výpravu na Dhaulághirí Roman Langr, Radek Jaroš a Kamil Bortel? Bylo toho hodně – spací pytle, stany, boty, oblečení a mnoho dalších věcí. Pojďme se ale zaměřit na vybavení, které není na první pohled příliš vidět, často se přehlíží jako málo důležité a přesto na něm mnohdy závisí život. Mnoho takových „drobností“ jim poskytla firma YATE. Co to bylo? YATE, to jsou především karimatky a těch bylo hned několik druhů – pohodlné samonafukovací do BC, EVA nahoru a Alumatky na všechno. Čím víc izolace, tím líp. Do výškových táborů se většinou samonafukovací karimatky neberou ze dvou důvodů – 1) vyšší váha a za 2) možnost poškození. Klasická pěnová karimatka, i když je poškozená, tak plní funkci téměř na 100 %. Když píchnete samonafukovačku v 7000 m n. m. – zkuste jí tam opravit! Prázdná samonafukovací karimatka rapidně ztrácí izolační schopnosti, je to jako péřový spacák bez peří. Zima je vůbec velký nepřítel v horách a proto je potřeba se na ní pořádně vybavit. Nebezpečí omrzlin hrozí především u prstů na nohou a rukou. YATE pomáhá chránit obojí. K ochraně i pohodlí nohou dodává ponožky MUND a na ruce posloužily palcové rukavice TREK MATES s teplou vložkou. Někdy se však člověk ocitne v situaci, kdy nemá šanci sám se zahřát, začíná se podchlazovat a propadá panice. V tom případě je nutné dodat teplo z externího zdroje. To však v takových podmínkách vůbec není jednoduché. Proto měli účastníci expedice k dispozici obnovitelné ohřívací sáčky (tzv. Amarouny). Ty si pochvaloval Roman Langr už když lezl na Aconcaguu. Takový malý sáček se schovanou energií dokáže zachránit od omrzlin, dodá člověku energii a zklidní ho, když je nejhůře. Další nepostradatelnou součástí výbavy jsou nádoby na pití. Doplňování tekutin je nesmírně důležité, ale ve vysokohorských podmínkách zároveň složité. Stále je potřeba myslet na to, jak udržovat vodu v tekutém stavu. Na Dhaulághirí k tomu v první řadě sloužily termosky LAKEN a také hliníkové lahve s termoobalem od téhož výrobce. Budete se divit, ale i obyčejná PET láhev opatřená termoobalem je hodně užitečná. Získáte totiž lehkou nádobu s velkým objemem a částečnou izolací. Taková nádoba je schopna vám zajistit pití na celý den, protože dostatečně ochrání vodu před nepřízní počasí. Horolezci měli od YATE ještě několik doplňků, jako například turistické ručníky a nebo iontové nápoje, ale to už jsou opravdu věci, které člověk může a nemusí mít – život na nich obvykle nezávisí, ale zpříjemňují ho. Byli bychom velmi rádi, kdyby i vám výrobky YATE vždy zpříjemňovaly pobyt v přírodě.

Kdo nezkusil, neuvěří!

...vyzkoušejte také pohodlné spaní na samonafukovací karimatce YATE a pochopíte, proč jí ostatní už mají.

Jedna fotka, na který je vidět jaký bylo počasí většinu expedice. Člověk se ale snaží samozřejmě nafotit pěkný záběry a tak se fotí na plný pecky když je hezky.

Turistika Horolezectví

Camping Autoturistika

Doporučují špičkoví Čeští horolezci a cestovatelé:

Dobrodruh

vejškoměr. Prostě to nejde. Na zbraních couvám stěnou a asi za půl hodiny jsem u Kamila s Romanem. Vejškoměr ukazuje něco okolo 7600 m. Ti si myslí, že jdu z vrcholu a nevěří tomu, co říkám. Chtějí nahoru. Já se tam znova taky koukám. Ale jenom na místo, odkud se vracím já to je pro ně jejich tempem minimálně tři hodiny! To bude 15:00. A vrchol!? A návrat?! Sestupujem. Netrefili jsme se do skal, kde máme traverzovat zpět na hřeben. Těch několik metrů, který se musíme vracet nahoru, nás stojí neuvěřitelných sil a času. Vítr má pořád sílu, že na hřebeni musím znova nalehat na cepín a mám strach, jak se mnou cloumá, že mě odfoukne. Blíží se krizovej moment, kdy musíme přes hranu do stěny. Já mám dvě zbraně, ale co kluci s jedním cepínem? Když se chystám přelézt do stěny, všimnu si asi 30 m pode mnou fixů! Záchrana. V noci jsme je minuli. Teda oni nejdou až k těm, který jsme opouštěli. Je potřeba asi 40 metrů lézt a v noci jsme si nevšimli. Postupně slaňujeme až do trhliny, kde máme stan. Naše fixy končí asi 10 metrů pod stanem. těch pár metrů nás stojí každýho hodně minut a sil. Jsem tam první, vařím si vodu a peru do sebe dvě dávky ENERVITu R2. Na regeneraci. Vařím dva

Dobrodruh

se mění v ledovou tříšť i přes to, že je zamotána ve flísce a je v baťohu. Kromě větru mně ukazuje teploměr na batohu –20 –25 °C. Vidím skály a vrcholovej hřeben!!! Do očí se mi derou slzy. Blíží se vrchol! Už se vidím, jak telefonuju z vrcholu Lucce. To bude překvapení! Je asi deset hodin. Dávám si vnitřní závazek, že nejdýl ve dvě hodiny točím, ať jsem kde jsem. Musí zbejt síla na návrat! Vybírám si cestu, kde vpravo ode mě jsou vyfoukaný kameny. Chyba!!! Sníh není nosnej a bořím se po pás! Musím vytraverzovat přes skály nalevo do žlabu. Někdo na mě mluví! „Nebyl by čas se na to vykašlat? Nezdá se ti, že toho máš dost?“ Pravda, jsem na pokraji vyčerpání, téměř upadám do bezvědomí, pokud udělám krok navíc! Odpočívám, dávám gel a piju. Zase několik kroků, sníh je hlubší, vyčerpání obrovský. Koukám na hodinky. Čas je dobrej, ještě neni 11 hod. Přepínám na vejškoměr. 7900 m!!! Do hajzlu. To snad ne?! Každej krok je pro mě vysilující. Nade mnou hřeben. Asi deset, možná dvacet metrů. Ale je mně to jasný. Každej krok nahoru je krokem do míst, odkud už se nevrací. Zase se mi derou slzy do očí!!! Já to nedám, je potřeba otočit. Čas je dobrej, ale vyčerpání obrovský, na hranici. Ne-

• rozměr: 183x51x2,5 cm / 680 g a 183x51x3,8 cm / 800 g • při balení se karimatka překládá podélně na polovinu • robustní bajonetový ventil umožňuje rychlé nafukování • součástí výrobku je obal a sada na opravy • nové moderní barevné provedení • dodáváme mnoho dalších modelů

Miroslav Caban

Radek Jaroš ®

www.yate.cz 15x330.indd 1

Dobrodruh

Yate spol. s r.o. Vančurovo n. 309 500 02 Hradec Králové e-mail: [email protected] Tel. 495 221 475

Dobrodruh

Dhaulághirí, sedmá nejvyšší hora světa. Naše cesta je vidět za mojí kapucí. Krásný bylo, že jsme se na hoře pohybovali jenom v několika lidech, o vrchol jsme se pokoušeli jenom ve třech.

ešusy klukům a potom jsem nepoužitelnej. Sotva mluvím a dusím se kašlem. Roman je na tom tak, že nemůže ani pít. Ještě že Kamil se o nás stará a vaří. Tak vypadá porážka! A nebo vítězství?“ O tom, že jsem se rozhodl správně, mě utvrdilo zhoršující se počasí na vrcholu i to, že když jsme netrefili správně při sestupu traverz, trvalo nám vrátit se těch pět metrů nahoru snad půl hodiny! A v CII, kam jsme museli sestoupit, jsme byli uplně vyřízení. V plánu jsme měli ještě jeden pokus. Měl bejt společnej s kámošem Ivánem Vallejem z Ekvádoru. Ten nakonec vyrážel o den dřív s tím, že půjde po táborech CI, CII, CIII a další den vrchol. My že půjdem opět z CII rovnou na vrchol, teda vyrazíme o den dýl a spojíme se v CIII. Ivana jsme potkali, jak se vrací, nedošel ani do CII. Říkali jsme si, že je měkej. Nebyl! Druhej den i nás zastavil čerstvej hlubokej sníh v 6000 m! Ale hlavně zvuky, který vydával, když jsme do něj vstoupili. Deskový laviny byly připravený k odstartování. Smutně jsme koukali nahoru. K vrcholu a do míst, kde stál náš tábor CII. Kompletně vybavenej k pokusu na vrchol. Stan, péřový oblečení, karimatky, jídlo i vařiče, foťák. Končíme, abychom mohli příště zase začít. A příští rok? V plánu mám Gasherbrum I a Gasherbrum II. Blízko je i K2?! Tak asi něco z toho. RADEK JAROŠ

Dobrodruh

máme ještě dobrou aklimatizaci! Vrať se, říká rozum, jdi dopředu, říká touha. Sedmá osmitisícovka na dosah, třeba se sem už nikdy nedostaneš, navíc další expedice je rok života, měsíc strádání… Sponzoři. Nakonec si říkám, alespoň hřeben, abych mohl nafotit a nafilmovat druhou stranu. Ne! Už nemám sílu ani na těch deset metrů…! Sbírám všechny zbytky a začínám opatrně stěnou sestupovat. Opuštěnej, možná jenom 200 m od vrcholu. Stejně jako Miska, můj parťák loni na Nanga Parbatu. Ale od něj to bylo velký rozhodnutí a pro mě na vrcholu tenkrát byl. I když to statistiky nezaznamenají. Měsíc jsme jen my dva spolu bojovali v Diamirský stěně! Nevěřícně se koukám znova na hodinky i na

Dobrodruh

konci fixu nacházím ledovcový kladivo. Neváhám ani vteřinu a k mojemu DMM cepínu tak přibejvá druhá zbraň. Jak se zrovna hodí! Lezu první a snažím se hledat lehčí cestu a dělat co největší stupy pro kluky. Ti lezou jen s jedním cepínem a trochu trpí. V podstatě je dobře, že je tma a neni vidět pod nás. Sklon tady místama bude 50–60 stupňů! Vpravo od nás je hrana hřebene. Tam někde stál stan CIII v 7300 m. Zdá se mi, že vidím nejslabší místo, a tak tam traverzuju a vylejzám na hranu. Vítá mě silnej vítr, před kterým jsme byli do teď krytí. Daří se i klukům a nacházíme plošinu po stanu. V tom strašným větru přichází Kamil s tím, že musí!!! Myslím si, že si dělá srandu, ale nedělá! Snažíme se udělat mu závětří a on koná! Pokračujem po strašně větrným hřebenu. Naštěstí je podle zvýřenýho sněhu vidět, kdy se blíží poryv větru. To zabodávám celý držadlo cepínu do sněhu a nalehávám na něj, kopíruju tělem terén. Vítr má sílu, že místama mám obavy, že mě strhne z hřebene. Nakonec se nám daří dostat se do míst, odkud je potřeba traverzovat skalama doprava do stěny. Ještěže se o tom místě v Kathmandů zmínil jeden Ital, co byl loni se mnou na Nanga Parbatu! Už se rozednilo, ale vítr se bohužel neuklidnil. Vždycky je vidět, jak se proti nám žene oblak zvířenýho sněhu až do výšky 1,5 m. Je potřeba schovat tvář, udělat si kapsu na dejchání a čekat. Potom využít pauzy k udělání několika kroků a tak se to opakuje donekonečna!!! Postupně se odpoutávám od kluků a ztrácím je pod sebou. Sám se prodírám k vrcholu. Sklon stěny jde, ale je takovej, že chyba se neodpouští. Snažím se pravidělně do sebe dostat něco enervitu a čaje. Plastová láhev je ale po dvou napitích k nepoužití. Obsah

Dobrodruh 9

➨

Roman Langr

Petr Jahoda

21.9.2006 15:33:4

Dobrodruh 10 Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh

BÍLÁ STOPA NA ŠUMAVĚ

Šumava je charakteristická rozsáhlými pláněmi, tj. územím se stálou nadmořskou výškou nad 1000 m. Příznivci aktivní zimní dovolené, lyžaři-běžkaři, už jistě vědí, že na Šumavě se nachází nejrozsáhlejší síť udržovaných značených tras pro lyžaře u nás. Většina ze 320 udržovaných tras rolbou se nachází na území Národního parku Šumava. V letošním roce k nim přibylo opět několik dalších úseků, které napomáhají zatraktivnění území.

T

ato oblast, důležitá pro cestovní ruch, vyžaduje dodržování stanovených podmínek pro údržbu lyžařských stop a pravidel pro uživatele lyžařských tras. Cíle projektu „Bílá stopa na Šumavě“: – monitoring a koordinace systému údržby – ochrana krajiny, zlepšení podmínek životního prostředí – jednotná propagace – financování lyžařských tras (zimní i předsezónní údržba) – získávání finančních prostředků na ostatní aktivity (např. pořízení rolb, přístrojů GPS, značení tras) Cílovou skupinou jsou tedy především lyžaři, ale i instituce, zapojené do realizace tohoto projektu (obce, města, udržovatelé tras, Správa NP a CHKO Šumava, Plzeňský a Jihočeský kraj, aj.). Garantem a koordinátorem tohoto projektu je Regionální sdružení Šumava a Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s. Kontakt na garanta a koordinátora projektu: Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s. & Regionální sdružení Šumava Stachy 422 384 73 Stachy Tel: +420 380 120 262 (242) E-mail: [email protected] E-mail: [email protected] www.bilastopa.cz

PRŮLOM V INFORMOVANOSTI VEŘEJNOSTI Jednotlivé aktivity, vedoucí k rozvoji lyžařských tras na Šumavě, se každým rokem rozšiřují a zkvalitňují. Regionální sdružení Šumava připravuje i pro letošní zimní sezónu několik novinek: Mapy lyžařských stop budou vyrobeny v nákladu 4 x 15 000 ks (4 oblasti: Centrální Šumava, Šumava Pláně, Šumava Trojmezí, Západní Šumava); novinkou je vydání mapy Šumava-celek (napojení na Rakousko a Německo) v nákladu 20 000 ks. Tyto mapky jsou pouze orientační, obsahují každoročně aktualizované mapové podklady a užitečné kontakty na subjekty v daném území. Jsou k dispozici bezplatně na informačních centrech v regionu. Dále jsou ke stažení na webových stránkách Bílá stopa. Regionální sdružení Šumava získalo dotaci z programů EU na nákup 8 ks GPS přístrojů a zpracování souřadnicových dat pro oblast Šumavy, kde údržba lyžařských tras probíhá. Přístroje GPS byly bezplatně pronajaty obcím, které disponují vlastními stroji na údržbu lyžařských tras. Data z GPS jsou automaticky přenášena do mapy, umístěné na webových stránkách „bílá stopa“. Webové stránky www.bilastopa.cz obsahují aktuální informace o stavu udržovaných stop, popis jednotlivých tras s mapovými podklady a další informace nejen pro běžkaře. Vzhledem k novému propojení tras s Bavorskem a Rakouskem, bude vytvořena německá jazyková verze. Novinkou pro letošní sezónu je mapa, kam jsou on-line načítána aktuální data z GPS přístrojů, nainstalovaných v rolbách. V této mapě můžete lehce zjistit, kde se momentálně rolby s GPS pohybují, nebo kdy a v které oblasti proběhla údržba naposledy. Informační SMS zprávy (novinka pro letošní sezónu): bude stanoven tvar SMS a kódy pro jednotlivé udržované okruhy, aby mohl uživatel zvolit dotaz na konkrétní oblast. Tvar SMS a kódy oblastí budou uvedeny v tištěných mapkách i na webu „bílá stopa“. Informační SMS bude obsahovat údaje získané z GPS přístrojů, tzn. kdy byla trasa naposledy upravena; dále možná informace o teplotě a výšce sněhové pokrývky, atd. Poskytovatelem služby bude společnost T-Mobile.

SYSTÉM FINANCOVÁNÍ Financování realizace projektu „Bílá stopa na Šumavě“ je vícezdrojové. Finanční prostředky jsou získávány z dotací EU a dále pak od obcí a měst regionu Šumava, Plzeňského a Jihočeského kraje, Správy NP a CHKO Šumava, podnikatelů i lyžařů samotných. Celkové náklady na údržbu lyžařských tras v zimní sezóně 2005/2006 přesáhly částku 2,7 mil. Kč. Podíl veřejných zdrojů na financování činil 45% (dotace EU,

příspěvky krajů a NPŠ). Zbylých 55% pokryly obce z vlastních zdrojů a z příspěvků od podnikatelů a lyžařů (prodej samolepek a odznaků). Čím více bude peněz, tím lepší budou podmínky pro lyžování

U běžeckého lyžování, na rozdíl od sjezdového, není samozřejmostí, že každý lyžař za připravenou službu předem zaplatí. Navzdory tomu úprava běžeckých stop stojí každou sezónu hodně úsilí a finančních prostředků. Zkusme také to, co dobře funguje ve světě – na úpravu stop iniciovat dobrovolné příspěvky od veřejnosti. I v letošním roce bude pokračovat prodej samolepek a odznaků. Jejich distribuci, společně s příslušnými obcemi, a garanci nad celým projektem převzalo Regionální sdružení Šumava, prodejci pak budou tyto známky veřejnosti nabízet na inzerovaných prodejních místech na Šumavě. Výrobní hodnota samolepky je cca 6 Kč, odznaku cca 30 Kč. Prodejní cena sezónní samolepky 30 Kč a odznaku 100 Kč je sotva třetinou ceny, kterou jedna osoba zaplatí při sjezdovém lyžování za vleky za jediný den. Každý, kdo si z vlastního rozhodnutí koupí samolepku, nebo odznak, tím přispěje na úpravu lyžařských stop v místech, kam nejvíce jezdí. Tu si pak může nalepit na lyže, nebo odznak připevnit na oděv a to bude zároveň pro další běžkaře výzvou k následování. Předpokládaný výnos by mohl činit desítky tisíc korun. Významným efektem je i pocit spolupodílení se na prospěšné záležitosti, který tato akce u veřejnosti vyvolá. V případě, že by chtěl kdokoliv v rámci sponzorství přispět větší částkou, může se obrátit na garanta a koordinátora projektu (RRA Šumava). Samolepky a odznaky lze zakoupit ve všech Informačních centrech Správy NP a CHKO Šumava, obecních úřadech a jejich informačních střediscích a vybraných restauračních a ubytovacích zařízeních. Děkujeme všem přispěvatelům, kteří se k projektu připojí.

STRUČNÝ PŘEHLED UDRŽOVANÝCH LYŽAŘSKÝCH TRAS NA ŠUMAVĚ (pouze orientační přehled udržovaných tras) ŽELEZNORUDSKO: Samoty - Debrník - tzv. Dálnice - Gerlova Huť - Pancíř - Můstek okruh Belvedér; 3 km okruh pod Sportservisem Špičák Debrník - Polom - Hůrka - jezero Laka Nová Hůrka - Gerlova Huť – Železná Ruda Nová Hůrka - Hůrka – Vodní kanál - Gerlova Huť – Nová Hůrka PRÁŠILSKO: Trasa Debrník - Ferdinandovo údolí navazuje na stopy Zwieslerwaldhaus (Německo) Prášily - Slunečná - Prášilské jezero - Poledník - Zelená Hora - Nová Studnice - Slunečná - Prášily Prášily - Gsenget - jezero Laka – Hůrka (přípojka z Nové Hůrky k jezeru Laka) Vysoké Lávky - Prášily MODRAVSKO: Modrava - Na ztraceném - Březník - Ptačí nádrž – Černohorská nádrž - Modrava Modrava – Rybárna – Javoří Pila - Tříjezerní slať- Rybárna – Modrava Modrava – Filipova Huť – Lovčí skála – Černohorská nádrž - Modrava Modrava - Rybárna – Tříjezerní slať – Hakešická cesta – Rokyta – Modrava Modrava - Černohorská nádrž – Černá hora – Prameny Vltavy – Kvilda – H. Kvilda –Filipova Huť – Modrava Modrava – Javoří Pila – Vaňkova cesta Předěl – Poledník SRNSKÝ OKRUH: Srní - Sedlo - Sekerský potok - Vchynicko Tetovský kanál - Staré Srní - Srní přípojka do Modravy: Srní - Vchynicko Tetovský kanál - Javoří Pila – Rybárna – Modrava Hakešická cesta KAŠPERSKOHORSKO: K. Hory – Skiareál – Ždánov – Kašperk K. Hory – Kašperk – Račánek – okolo Ždánova – K. Hory K. Hory- Skiareál – Ždánov – Tejmlov – Javorník HARTMANICKO: Hartmanice – Dobrá Voda – Malý Babylón – Velký Bor Hartmanice – sjezdovka – okruh – Hartmanice Hartmanice – Dobrá Voda – Březník – Rovina – Vysoký hřbet – Stará Huť – Zhůří – Můstek Hartmanice – Dobrá Voda – Velký Bor – Prášily – Hůrka – Nová Hůrka – Slučí tah – Zhůří - Hartmanice

ZADOVSKO: Zadov - Zlatá Studna – Danielka - Zhúří Zlatá Studna - Horská Kvilda – U Tremlů – Přilba - Churáňov Zadov - Pláně – Nové Hutě – Přilba - Churáňov Zadov - Zlatá Studna - rozc. Pod Přilbou Zadov – Roviny - Popelná - Nicov Churáňovský okruh Rozc. pod Přilbou - Přilba - rozc. nad St. Hutěmi - Pláně NOVOPECKO: Jelení Vrchy – Hučina - Plešné jezero – U buku – Jezerní smyk – Rosenauerova

Společnost

Titan, s. r. o. nový distributor hodinek Timex Kontakt: Skrýšovská 449 393 01 Pelhřimov Tel: 565 322 300 – 302 Fax: 565 322 303 e-mail: [email protected]

Hodinky značky TIMEX najdete v těchto prodejnách a řetězcích: TOP TIME

Kaple – Jelení Vrchy Nová Pec - Raškov - Klápa - nad Schw. kanálem - Zadní Zvonková - okruh zpět pod Smrčinou BOROVOLADSKO: Okolo Chalupské slati Nové Hutě - Pláně - Churáňov Borová Lada - Knížecí Pláně – Borová Lada Knížecí Pláně – Bučina – Židovská cesta – Borová Lada Knížecí Pláně - Žďárské sedýlko - Polka Knížecí Pláně - Žďárecké jezírko – Strážný KVILDSKO: Kvilda – Horská Kvilda – Filipova Huť - Kvilda Kvilda-Bučina-Černá hora - Ptačí nádrž Březník – Modrava- Filipova Huť – Kvilda Horská Kvilda - Filipova Huť - přes Lovčí skálu - Ptačí nádrž - Prameny Vltavy Kvilda – Horská Kvilda Horská Kvilda - Zlatá Studna - Zhůří – Horská Kvilda Churáňov – Pláně – Nové Hutě - Staré Hutě – Přilba – zpět na Churáňov STOŽECKO: Č. Žleby (vlek) - Radvanovice - Cazov - Mlaka - Krásná Hora - Stožec - zpět Č. Žleby Stožec - Plavební kanál - Plešné jezero Jelení Vrchy - Černý Kříž (medvědí stezka) – Stožec PRACHATICKO: Prachatice – tankovka – Feferské rybníčky – Perlovice – Černá hora – Prachatice Prachatice – Zlatá stezka – Libínské Sedlo – Sedýlko – okruh – žlutá TZT – Prachatice Sedýlko – Klení – rozhledna Libín - Sedýlko LIPENSKO: Údržba tras probíhá mezi Lipnem nad Vltavou a Frymburkem, v návaznosti na Ski areál Lipno – Kramolín. Významnou oblast tvoří i okolí Horní Plané. Bližší informace jsou k dispozici na www.bilastopa.cz

Brno, Česká 19, Panská 6, Carrefour, Shopping Park TESCO, Galerie Vaňkovka Ostrava, OD TESCO Olomouc, OC Olympia, Riegrova 8 Čes. Budějovice, IGY centrum, Prior Pardubice, Palackého 1929 Praha 4, OC Chodov Zlín, Tř. T. Bati 200

IES Helka Praha 1, Národní 26 Liberec, Soukenné nám.4 Pardubice, T. G. Masaryka 1950 Plzeň, Americká 47 Brno Hradec Králové

Písek, Havlíčkovo nám. Plzeň, Americká Prostějov, Nám. T. G. Masaryka Příbram, Pražská Tábor, Tř. 9. května Teplice, Masarykova Trutnov, Bulharská Ústí n. L., Mírové nám.

Primosa OD KAUFLAND – Strakonice, Plzeň, Prostějov, Šumperk, Přerov, Trutnov, Opava, Kolín, Tábor, Kroměříž, Praha 4, Olomouc, Karlovy Vary OD TESCO – Ostrava, Karlovy Vary Mariánské Lázně, Hlavní kolonáda Praha 10, Europark Štěrboholy Praha 1, Carrefour Karlovy Vary, OC Fontána Plzeň, OC Olympia Opava, OC Silesia

Hodinářství Slavík

Koscom

Benešov u Prahy, Tyršova 2075

Praha 1, Na Poříčí

Soliter Brno, Kobližná, Masyrykova, Josefská Česká Lípa, Jindřicha z Lipé Český Krumlov, Horní Děčín, Zbrojnická Hradec králové, Dukelská Hranice na Moravě, Masarykovo nám. Chotěboř, Ul. krále Jana Jablonec nad Nisou, Mírové nám. Jindřichův Hradec, Panská Kroměříž, Kovářská Liberec, Soukenné nám., Nám. E. Beneše Ml. Boleslav, Starom. nám. Opava, Ostrožná, 28. října, Nádražní Ostrava-Poruba, Hlav. třída Pardubice, Tř. Míru

Hodinářství R. Dolejš Tábor, Dobrovského 729 a OD Dvořák

Hodinářství P. Strnad Brno, Veveří 36

Klenoty Ant. Buráň Uh. Hradiště, Havlíčkova 173

Klenoty Aleš Buráň Prostějov, T. G. Masaryka 4 a OC Arkáda Olomouc, OC Olomouc City

ASAT – Svět hodinek Hradec Králové, OC Futurum Praha 10, OC Europark

MiJa SÚ Tábor, Tř. 9. května 515

EXCLUSIVE, JUDr. Janů Děčín, Masarykovo nám. 17/190 a další…