RAŠELINIŠTĚ NA ZTRACENÉM

Blok A – Revitalizační opatření

Aktivita 4.3.1.

RAŠELINIŠTĚ NA ZTRACENÉM (k.ú. Filipova Huť)

Projekt revitalizace

Správa NP a CHKO Šumava

Rašeliniště Na Ztraceném – projekt revitalizace

2



Obsah: Úvod 1. Výchozí situace – popis 1.1. Vymezení a charakteristika zájmového území 1.2. Vlastnické poměry 1.3. Přírodní poměry 1.3.1.Geomorfologické a geologické poměry širšího okolí 1.3.2. Hydrologická a hydrogeologická stavba území 1.4. Antropogenní zásahy do vodního režimu 1.5. Vegetační poměry 1.6. Zhodnocení současného stavu a doporučení pro revitalizaci

2.

Technická zpráva

2.1. Cíle revitalizace 2.2. Návrh způsobu revitalizace 2.2.1.Příčné hráze 2.2.1.1. Vertikální hráze z opracovaných fošen 2.2.1.2. Horizontální přehrádky z ostře řezaných prken 2.2.2. Vyplnění segmentů mezi hrázemi 2.2.3. Podpora zazemnění 2.2.4. Požadavky na provádění revitalizačních opatření 2.3. Technické řešení revitalizačních opatření 2.3.1.Členění na úseky 2.4. Položkový rozpočet 2.5. Časový harmonogram 2.6. Logistika Přílohy: Příloha 1: Mapa aktuální vegetace Příloha 2: Situace revitalizačních opatření v jednotlivých úsecích Příloha 3: Sazby pro dodavatele služeb v oblasti revitalizací

3



4



Úvod

Rašeliniště Na Ztraceném je součástí jedinečného komplexu rašelinišť a mokřadů v oblasti Modravských slatí, který představuje jednu z nejcennějších oblastí Národního parku Šumava. Území je pro své přírodní hodnoty zařazeno do 1. zóny národního parku, je součástí sítě mokřadů mezinárodního významu (Ramsar Site Šumavská rašeliniště), chráněných území v rámci soustavy Natura 2000 a součástí Biosférické rezervace Šumava. Komplex rašelinišť v lokalitě Na Ztraceném je významný z hlediska biodiverzity i vodního režimu v krajině. V území se nalézá lokální populace kriticky ohroženého druhu bradáčku srdčitého (Listera cordata). Komplex zahrnuje horské vrchoviště a cenné porosty rašelinných smrčin (as. Sphagno-Piceetum), které jsou jedním z prioritních habitatů evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Součástí území jsou četná zrašelinělá prameniště, vydatně sycená podzemní vodou. Předkládaný projekt revitalizace řeší nápravu vodního režimu narušeného silným odvodněním zejména v horní části povodí a v pramenné oblasti bezejmenného pravostranného přítoku Modravského potoka, které jsou součástí komplexu Na Ztraceném. Hlavní princip navrhovaných revitalizačních opatření spočívá v nastartování samovolných přírodních procesů směřujících k obnově hydrologických poměrů blízkých přirozenému stavu. Navrhovaný projekt svou podstatou spadá do zastřešujícího dlouhodobého Programu revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť, který je již několik let řešen na území NP Šumava a v různých svých etapách je financován z různých dotačních titulů. Hlavním cílem programu je zachování biodiverzity rašelinišť na území NP Šumava, celková náprava narušeného vodního režimu v krajině a zapojení veřejnosti do praktické ochrany rašelinišť a mokřadů v území. Program je dlouhodobě řešen dle schválené koncepce určující princip a metodiku revitalizačních opatření, územní priority a způsob realizace dílčích revitalizačních projektů.

5



6



1. Výchozí situace – popis 1.1. Vymezení a charakteristika zájmového území Zájmové území „Rašeliniště Na Ztraceném“ se nachází v centrální části Národního parku Šumava, v oblasti Modravských slatí přibližně 4,5 km JJV od obce Modrava. Zahrnuje pramennou oblast a horní část povodí bezejmenného přítoku Modravského potoka a levostranného přítoku Ptačího potoka situované při úpatí severního svahu Malé Mokrůvky (1330,3 m). Je součástí rašeliništního komplexu 4.53 Ztracená slať. Lokalita je součástí 1. zóny NP Šumava. Celková rozloha území je 17,1 ha. Situační mapa se zákresem zájmového území je uvedena na Obr. 1.

7



1.2. Vlastnické poměry Zájmové území se nachází na katastrálním území Filipova Huť. Přehled parcel: Číslo parcely 1274 1276/4

Vlastník Česká republika Česká republika

Správce pověřený řízením území Správa NP a CHKO Šumava Správa NP a CHKO Šumava

Lokalizace zájmového území na podkladu katastrální mapy ukazuje Obr. 2.

1.3. Přírodní poměry 1.3.1. Geomorfologické a geologické poměry širšího okolí Zájmové území je součástí geomorfologického celku Kvildské pláně, které představují centrální stupeň Šumavských plání v nadmořské výšce kolem 1000 m. Nadmořská výška lokality se pohybuje v rozmezí od 1150 m (zpevněná cesta) do 1165 m (prameniště).

8



Zájmové území se nachází mírném SSZ svahu vrchu Ztracený (1175m), který tvoří podsvahový nevýrazný vrchol při úpatí severního svahu Malé Mokrůvky (1330,3 m). Zájmové území zahrnuje četná prameniště, zrašelinělé úzké potoční nivy drobných vodotečí a navazující rašelinné mokřady. Skalní podloží tvoří stromatitický cordierit-sillimanit-biotitický migmatit a hrubě zrnitý porfyrický biotitický granit. Kvarterní pokryv představují hlavně organické sedimenty, tj. rašeliny a rašelinné zeminy, místy se vyskytují deluviální kamenitohlinité sedimenty 1.3.2. Hydrologická a hydrogeologická stavba území Z hlediska hydrologického členění leží zájmové území v povodí Otavy. Zájmová lokalita představuje plošně nevelké mírně skloněné plató s četnými prameništi, které vytváří horní část povodí bezejmenného levostranného přítoku Modravského potoka. Při svém východním okraji je lokalita odvodňována do pravostranného bezejmenného přítoku Ptačího potoka. Hydrogeologické poměry jsou charakterizovány puklinovou propustností skalního podloží a slabou průlinovou propustností kvarterních pokryvných materiálů. Lesní mokřady a vrchovištní rašeliniště v okolí pramenišť a drobných vodotečí byly v minulosti ovlivněny uměle založenou hustou sítí odvodňovacích rýh (viz. Kap.1.5).

1.4. Antropogenní zásahy do vodního režimu Přirozená hydrologická struktura zájmového území byla v minulosti silně narušena odvodněním v podobě četných povrchově vedených kanálů. Především v jižní části území nad vrchovištěm bylo vybudováno několik silně zahloubených kanálů, které odvodňují útlakové zakrslé porosty smrčin na hluboké vrstvě rašeliny. Pravděpodobně se jedná o již zaniklé partie vrchoviště přerostlé v důsledku poklesu hladiny vody lesní vegetací. Hloubka rýh v těchto místech dosahuje až 150 cm při šířce kanálu 3,0– 4,0 m. Síť mělčích rýh svedená do přirozené struktury vlásečnic pak drénuje okolní lesní mokřady. Hloubka těchto kanálů se pohybuje nejčastěji v rozmezí 50 – 60 cm při šířce kanálu do 1,5m. Odvodněním byla poznamenána i vlastní prameniště, jejichž odtok je často modifikován prohloubenými kratšími pery svedenými do přirozených vodotečí. Severní okraj vrchoviště je uměle odvodněn silně zahloubeným (až 2m) kanálem podél využívané komunikace. Technické řešení komunikace na severním okraji vrchoviště bude součástí samostatného projektu Odvodněním byly pozměněny také přirozené odtokové poměry východní části zájmového území přirozeně odvodňované do Ptačího potoka. Drobná vodoteč má 9



charakter přirozeného toku pouze na části úseku podél východního okraje vrchoviště. Nicméně ve své pramenné části začíná i tato vodoteč zcela uměle jako odvodňovací rýha navíc protažená přes rozvodnici do sítě kanálů v jižní části lokality. Hydrologická struktura zájmového území včetně zásahů do vodního režimu je znázorněna na Obr. 3.

1.5. Aktuální vegetace Prakticky celé zájmové území je kryté lesní vegetací. Převládajícím typem jsou rašelinné a podmáčené smrčiny (as. Sphagno-Piceetum, Mastigobryo-Piceetum), které se zde mozaikovitě prolínají v závislosti na hydrologických i půdních podmínkách stanoviště. Dominantní dřevinou je smrk, zastoupení přimíšených dřevin je minimální. Zpravidla se jedná středněvěké až starší porosty s dobře zastoupeným přirozeným zmlazením. Zmlazení místy dosahuje pokryvnosti 15-20%, pod porosty s plným zápojem je méně výrazné. Střední patro je výrazněji vyvinuto pouze na světlinách a v mezernatých částech porostů. Bylinné patro je velmi chudé s nízkou pokryvností. Tvoří je běžné lesní acidofilní druhy jako třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), borůvka (Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) nebo ohrožený druh plavuň pučivá (Lycopodium 10



annotinum). V rozvolněných porostech rašelinných smrčin jsou významně zastoupeny rašeliništní druhy jako suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), ostřice ježatá (Carex echinata) nebo ostřice šedavá (C. canescens). V silně zamokřených sníženinách a v zarůstajících odvodňovacích kanálech často dominuje ostřice zobánkatá (C. rostrata). V jižní části lokality se na několika místech nacházejí lokální populace kriticky ohroženého druhu lesní orchideje bradáčku srdčitého (Listera cordata). Mechové patro je velmi bohatě vyvinuto, často s celkovou pokryvností 60-80%. Výrazně jsou zastoupeny rašeliníky (např. Sphagnum magellanicum, S. russovii, S. flexuosum, S. girgensohnii) a játrovka Bazzania trilobata.

Obr. 4: Lokální populace bradáčku srdčitého (Listera cordata) v zájmovém území.

Porosty silně útlakových a mezernatých rašelinných smrčin na hluboké vrstvě rašeliny (místy až 2 m) situované při jižním okraji vrchoviště jsou patrně degradačním stadiem po předchozím vrchovišti. Jejich vznik pravděpodobně souvisí s poklesem hladiny podzemní vody a destabilizací vodního režimu v důsledku odvodnění.

V porostech jsou dodnes patrná uschlá torza někdejšího podrostu borovice rašelinné (Pinus x pseudopumilio). Také se zde, na rozdíl od jiných partií rašelinných smrčin v území, objevuje s vysokou pokryvností bezkolenec modrý (Molinia caerulea). . Na jižním okraji zájmového území jsou na otevřených (odlesněných) podmáčených stanovištích pasečná stadia vegetace s Calamagrostis villosa a dále porosty ve stadiu rozpadu v důsledku napadení kůrovcem. V rozpadových stadiích porostů je patrný velmi výrazný nástup nové generace stromů, střední patro zde dosahuje místy pokryvnosti až 40%. Součástí území je i ombrotrofní vrchoviště horského typu. Vrchoviště je prakticky celé pokryté zapojenými porosty borovice rašelinné (Pinus x pseudopumilio), otevřená keříčková stadia (sv. Sphagnion medii) zůstala zachována jen na velmi malých plochách při jeho okraji poblíž SV laggu. Vedle dominantní vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum) se zde objevuje také silně ohrožený druh kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) a ohrožená klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Prameniště soustředěná hlavně v jižní části území jsou často silně zrašelinělá s řídkými porosty psinečku výběžkatého (Agrostis stolonifera) a se suchopýrem pochvatým. Místy jsou přítomny i typické druhy středně zastíněných pramenišť- např. řeřišnice hořká

11



(Cardamine amara), violka bahenní (Viola palustris) nebo ptačinec mokřadní (Stellaria alsine)

1.6. Zhodnocení revitalizaci

současného

stavu

a

doporučení

pro

Výsledky inventarizace rašelinišť v území, detailního průzkumu vegetace i hydrologických poměrů na lokalitě ukazují nepříznivý vliv provedených zásahů do vodního režimu na vývoj rašelinišť v území. Odvodnění obecně způsobuje na rašeliništích pokles hladiny podzemní vody a její silné kolísání. Dochází k provzdušnění a rozkladu rašeliny působením mikroorganismů, kterým nízká hladina vody a dostatek kyslíku vyhovuje. Mění se struktura i chemismus rašeliny i chemismus podzemní vody na rašeliništi. Rozkladem rašeliny se uvolňují živiny, které spolu se sníženou hladinou vody umožní zarůstání rašelinišť konkurenčně zdatnými druhy rostlin a dřevinami. Degradační změny se na lokalitě projevují zmenšením plochy horského vrchoviště, které ve své jižní části v místech s hlubokými rýhami již přerostlo lesem. Rovněž zachovalé části vrchoviště jsou již pokryté zapojenými porosty borovice rašelinné prakticky bez otevřených nelesních partií a směřují svým vývojem do závěrečné sukcesní fáze vrchoviště. Otevřené plochy s keříčkovitými reliktními společenstvy jsou fragmentárně dochovány jen v okrajových částech poblíž laggu vrchoviště. Odvodnění prokazatelně způsobilo destabilizaci vodního režimu v území, podstatně zrychlilo odtoky povrchových vod z území a snížilo celkovou retenci vody v krajině.

S ohledem na zjištěné skutečnosti by měla být v území provedena taková opatření, která by zajistila obnovu hydrologických poměrů blízkých přirozenému stavu tak, aby nedocházelo k dalšímu prohlubování probíhající degradace rašelinných stanovišť a přítomných cenných společenstev. Tato opatření by měla být cílena především na stabilizaci vodního režimu, tzn. zvýšení a stabilizaci hladiny podzemní vody v rašelinných mokřadech a obnovu odtokových poměrů blízkých přirozenému stavu.

Základním revitalizačním opatřením využitelným na lokalitě Na Ztraceném je zrušení resp. omezení funkce stávajících odvodňovacích rýh jejich zablokováním a následným zazemněním tak, aby postupně zmizely z krajiny.

12



K zablokování hrází je možné využít jednoduchých dřevěných přehrádek (viz. technická část projektu), zbytků břehových valů přetrvávajících z období vyhloubení rýh a přírodního materiálu z okolí. Dřevěné přehrádky jsou pouze dočasného charakteru a jsou prostředkem usnadňujícím následné zanesení rýh sedimenty a materiálem a zabraňují odplavení tohoto materiálu při vyšších stavech vody. Přehrádky jsou plně rozložitelné a v horizontu následných 50-80 let se předpokládá jejich pozvolný rozpad.

2. Technická zpráva Hlavním problémem ochrany rašelinišť v komplexu Na Ztraceném je celková destabilizace vodního režimu v důsledku odvodnění. Navrhovaný projekt řeší nápravu narušeného vodního režimu, která je základním a výchozím předpokladem zachování ekologických funkcí a dlouhodobé existence rašelinišť v zájmovém území.

2.1. Hlavní cíle revitalizace I/

Stabilizace vodního režimu a zachování cenných rašeliništních biotopů s populacemi zvláště ohrožených druhů (Listera cordata).

II/ Obnova přirozených odtokových poměrů a zvýšení retence vody v území

Dílčí cíle: Revitalizační opatření jsou navrhována za účelem:

1.

zvýšení a stabilizace hladiny podzemní vody na rašeliništích

2. zadržení dostatečného množství vody na rašeliništích v kritických obdobích s malým množstvím srážek 3. zpomalení povrchového odtoku z území

13



2.2. Návrh způsobu revitalizace Návrh revitalizace lokality vychází z metodiky uvedené v platné Koncepci „Programu revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť“ (Bufková a kol. 2005). Zmíněná metodika vychází z praktických poznatků a zkušeností s revitalizacemi rašelinišť a vodního režimu u nás i v zahraničí při zohlednění ekologie šumavských typů rašelinišť a mokřadů a místních přírodních poměrů..

Základním revitalizačním opatřením využitelným k dosažení výše zmíněných cílů na lokalitě Na Ztraceném je zrušení resp. omezení funkce stávajících odvodňovacích rýh příčným přehrazením a následným zazemněním tak, aby postupně zmizely z krajiny

2.2.1. Příčné přehrazení rýh Dřevěné přepážky jsou základním opatřením umožňujícím zadržení vody a zvýšení hladiny vody v rýze a v jejím okolí na požadovanou úroveň a zpomalení povrchového odtoku vody rýhou. Představují prvotní technicky nejnáročnější fázi revitalizačních opatření směřujících ke zrušení příp. omezení funkce umělého drenážního systému. Po jejich provedení vždy následuje fáze zaměřená na podporu zazemnění úseků mezi hrázemi (viz. Kap. 2.2.2.). Typ a způsob provedení přepážek a jejich rozmístění a optimální počet na dané lokalitě je dán intenzitou odvodnění a technickými parametry melioračních rýh (hloubka, šířka), dále pak stanovištními poměry (svažitost terénu, typ půdy resp. rašeliny) a zejména typem vegetace. Vegetace identifikuje typ rašeliniště a hladinu podzemní vody, které je nezbytné na daném úseku rýhy a v daném typu mokřadu/rašeliniště dosáhnout (cílová hladina). Metoda stanovení počtu a rozmístění hrází v odvodňovací rýze je založena na cílové hladině vody, která odpovídá podmínkám na přirozených nenarušených rašeliništích daného typu. Cílová hladina podzemní vody pro jednotlivé typy rašelinišť je uvedena v Tab. 1. Za cílovou hladinu je při technickém provedení považován maximální pokles vody pod čelem hráze, který je ještě pro daný typ vegetace únosný (Obr. 5). Na lokalitě Na Ztraceném jsou přítomny typy č. 4, 5 a 6. Průběh rýh jednotlivými typy vegetace na lokalitě je znázorněn na Obr. 4.

Typ společenstev

Maximální pokles hladiny

14



1. Vrchoviště aktivní (centrální část) (Sphagnion medii, Oxycocco-Empetrion hermaphroditi, Leuco-Scheuchzerion palustris) 2. vrchovištní náběhy do laggu 3. Vrchoviště aktivní (okrajová část), 4. Vrchoviště stagnující a zarůstající (Pino mugo-Sphagnetum) 5. Rašelinné smrčiny: - Sphagno-Piceetum 6. Podmáčené smrčiny: - Bazzanio trilobatae-Piceetum - Soldanello-Piceetum 7. Přechodová rašeliniště: - Carici rostratae-Sphagnetum apiculati - typ s Trichophorum caespitosum

pod čelem hráze (cm pod povrchem) 10-15

(15)20 - 35

15-20 20- 40 nebo * *

10-20

Tab. 1: Hodnoty maximálního poklesu hladiny vody pod čelem hráze pro jednotlivé typy Rašeliništních biotopů/vegetace na Šumavě.

S pomocí stanovené cílové hladiny a údaji o svažitosti terénu (rýhy) byly určeny vzdálenosti mezi jednotlivými hrázemi a jejich výsledný počet podél rýhy - program REDAM (v prostředí Qbasic). Rozmístění hrází je finálně upraveno podle aktuálního výskytu významných a ohrožených druhů podél rýhy a v jejím blízkém okolí tak, aby nedošlo ke zničení přítomných lokalit těchto druhů při stavbě hrází. V lesních porostech je také nutné provést korekce s ohledem na přítomnost vzrostlých stromů v břehových partiích. Místní korekce je nutné provést tak, aby celkový gradient zvýšení hladiny vody zůstal zachován.

Obr. 5: Schema instalace hrází a způsob určení cílove hladiny dané povoleným poklesem vody pod čelem hráze. Upraveno dle BROOKS, STONEMAN, 1997.

15



Metoda cílové hladiny vody pro stanovení počtu a rozmístění hrází se používá pro vrchoviště, přechodová rašeliniště, rašelinné smrčiny a vybrané typy lučních rašelinišť. Na ostatních typech rašelinišť musí být hráze instalovány tak, aby v celém úseku mezi nimi byla zadržována voda. Typ hráze je dán podmínkami stanoviště na daném úseku rýhy. Navrženy jsou dva typy hrází – vertikálně instalované hráze z fošen a horizontálně zabudované hráze z prken. Hráze z opracovaných fošen svisle zarážených do dna (obr. 6) budou použity na vrchovišti v úsecích s velkými objemy vody zadržované v rýze a s dostatečnou mocností rašeliny. Fošny jsou spojeny navzájem na pero a drážku a příčně jsou zpevněny kleštinami (Obr. 6). Rozměry fošen jsou na všech úsecích jednotné: šířka: 20cm, tloušťka: 5,5cm, délka: standartní délky – 1,5m, 2m a 2,5m přizpůsobené dle rozměrů rýhy. Rozměrově menší rýhy na méně svažitém a plochém terénu budou blokovány hrázemi ze sámovaných prken instalovaných horizontálně kolmo k rýze (Obr. 6) ve dvou vrstvách překrývajících spáry (Obr. 6). Mezi obě vrstvy prken je vložena geotextilie vyrobená z rozložitelného inertního materiálu (koudel, vlna). Ve spodní části hráze geotextilie přesahuje a pokládá se na dno nad návodním lícem hráze, kde je zasypána sedimenty ze dna. Materiál vykopaný při instalaci hradicí stěny je využit k zasypání části rýhy nad hrází pro zvýšení izolačních vlastností hráze. V horní části hráze končí geotextilie nad poslední spárou mezi prkny. Na vzdušném líci jsou hráze zpevněny příčně zaráženými kůly z kulatiny. Na silně svažitém terénu budou hráze konstruovány ze tří vrstev prken, s jednou vrstvou geotextilie a s větším počtem kůlů pro zpevnění na vzdušném líci. Instalace přepážek: Hráze musí být nepropustné a musí dostatečně přesahovat do dna rýhy a do břehových partií. Hlavním materiálem pro stavbu hrází je smrkové dřevo (opracované fošny, sámovaná prkna), které s ohledem na rozsah řešeného území, očekávaný objem prací a předpokládané finanční náklady představuje rozumný kompromis. Všechny typy hrází musí mít přepad. Šířka přepadu se pohybuje kolem 15-20cm a jeho hloubka 3-5cm. Rozměry mohou být mírně upraveny s ohledem na maximální očekávané průtoky na daném úseku rýhy. Pod přepadem je vybudována tlumící plocha rozptylující proud vody tak, aby nedocházelo k vymílání dna pod přepadem. Všechny typy hrází musí přesahovat 50cm do dna a 60cm do břehů v terénu s relativně malým sklonem. Pouze na úsecích s velmi mírným sklonem lze přesahy snížit (maximálně o 20 cm). Ve svažitějších polohách a u velkých rýh se značnými objemy vody zadržované hrází je naopak nezbytné zajistit přesahy mnohem větší (až 90cm do dna a 1,3m do stran). Přesahy do břehů jsou provedeny tak, aby horní hrana hráze byla zároveň s okolními břehy. Hráze nesmí být instalovány tak, aby došlo k vyčnívání hráze nad okolní břehy nebo naopak byla hrana hráze pod jejich úrovní. Horní hrana hráze musí být vodorovně, aby nedocházelo k soustředění odtoku mimo přepad a k vymílání břehu při okraji hráze. Dno pod přepadem je dle podmínek nutné zpevnit vykopaným materiálem (štěrk,

16



kameny) nebo odřezky dřeva tak, aby nedocházelo k jeho vymílání proudem vody z přepadu v případě zvýšených průtoků. Po instalaci hráze je třeba utěsnit (zeminou, geotextilií) všechny potenciální mezery zejména na kontaktu hráze s břehy a dnem tak, aby byla hráz dokonale nepropustná a přebytečná voda odtékala pouze přepadem. 2.2.2. zazemnění přehrazených rýh Zazemnění úseků mezi hrázemi bude provedeno následně po zablokování rýh přepážkami. Zdrojem materiálu jsou: a) zbytky břehových valů z období vyhloubení rýh b) vázané hatě z větví c) ostatní dostupný přírodní materiál (větve, drny, dřevité zbytky z přepážek) Břehové valy lze nahrnout zpět na dno rýhy ručně nebo s použitím lehké techniky (např. Minimac Caterpillar). Použití techniky není v řešeném území Na Ztraceném možné. Na rašelinných biotopech nesmí být použit minerální materiál z jiných úseků rýhy. Hatě budou zhotoveny subdodavatelsky z prořezávek a větví (např. z asanací kůrovcových stromů). Svázány budou tenkým nepotahovaným rozložitelným drátem. Rozměry hatí: délka cca 0,5 a 1m, průměr do 70 cm. Ostatní přírodní materiál (větve, kořenové systémy, kameny, drny, části kmenů) bude získán z blízkého okolí tak, aby nešlo k narušení přírodních hodnot zdrojových biotopů.

2.5.Požadavky na provádění revitalizačních opatření Revitalizační opatření jsou navrhována v cenných snadno zranitelných typech biotopů s výskytem populací vzácných a ohrožených druhů. Při budování hrází musí být proto dodržována následující pravidla: •

Pro instalaci hrází jsou optimální suchá období se zaklesnutou hladinou podzemní vody. Pracuje se přibližně od června (po opadnutí podzemní vody po období hlavního tání sněhu) do listopadu dle počasí. V období déletrvajících srážek spojených s velkým vzestupem vody je nutné práce na čas přerušit do opadnutí hladiny vody.

•

Při budování hrází se vždy postupuje od horních úseků po proudu odtékající vody

•

Vzhledem k velké citlivosti rašelinných společenstev na povrchový sešlap (zejména na vrchovištích, přechodových rašeliništích, prameništích i lučních rašelinách) jsou počty pracovníků limitovány a pracovní skupiny na silně zamokřených a zrašelinělých úsecích mohou být maximálně pětičlenné

17



•

Většina mokřadů, jichž se uvedený typ managementu týká, představují lokality se zvýšenou koncentrací vzácných a ohrožených druhů. Jsou-li tyto druhy přítomny v břehových partiích odvodňovacích rýh, jsou hráze posunuty a instalovány takovým způsobem, aby nedošlo k likvidaci populací těchto druhů

•

Revitalizační práce na silně zamokřených a rašelinných stanovištích v řešeném zájmovém území musí být prováděny ručně bez použití techniky.

•

V zájmovém území nelze využít lehkou techniku pro instalaci hrází ani při zazemňovacích opatřeních.

•

Velká část plochy revitalizovaných mokřadů je do značné míry nedostupná a transport veškerého materiálu na stavbu hrází je nutné zajistit přenosem lidmi bez použití techniky. Lehkou techniku případně koně lze využít pro přiblížení materiálu pouze na východním okraji zájmového území po lesní cestě k okraji oplocené plochy na pasece.

•

Vzhledem k výskytu teřeva hlušce jsou práce časově posunuty až na termín po 10.7., aby nedocházelo k rušení při určitých životních projevech (zejména hnízdní období, vodění mláďat).

18



2.3.Technické řešení revitalizačních opatření 2.5.1.Členění na úseky Pro účely revitalizace byly jednotlivé odvodňovací rýhy popř. jejich dílčí úseky vykazující odlišné parametry označeny kódem (např. 1A). Kódové označení částí umělého odvodňovacího systému a pozice revitalizačních úprav jsou znázorněny na Obr. 5.

1A: Východní odvodňovací větev o délce 225 m. Rýha je mělce vyplněna stagnující vodou, místy jen periodicky. Rýha protíná porosty podmáčených a zčásti i rašelinných smrčin. Parametry rýhy: PRŮM. ŠÍŘKA (CM) 1,3

MAX. ŠÍŘKA (CM) 1,8

MIN. ŠÍŘKA (CM) -

PRŮM. HLOUBKA (CM) 0,3

MAX. HLOUBKA (CM) 0,4

MIN. HLOUBKA (CM) -

Přepažení rýhy bude zajištěno instalací 20 hrází ze sámovaných prken. Průměrné rozměry hrází: 230 x 70 cm Zazemnění bude provedeno bez použití techniky stržením materiálu z břehových valů a použitím hatí. Celkový počet hatí (0,5x1m): 80 Zemní práce: 5x10= 50 člověkohodin

1B: Východní odvodňovací větev o délce 88 m. Rýha je mělce vyplněna stagnující vodou. Rýha protíná porosty podmáčených a rašelinných smrčin, zčásti na odlesněné pasece. Parametry rýhy:

19


PRŮM. ŠÍŘKA (CM) 1,2

MAX. ŠÍŘKA (CM) -




MAX. HLOUBKA (CM) -

MIN. HLOUBKA (CM) -


1C: Východní odvodňovací větev o délce 36 m. Rýha je mělce a jen periodicky vyplněna stagnující vodou. Rýha protíná porosty podmáčených smrčin. Parametry rýhy: PRŮM. ŠÍŘKA (CM) 1,0




MAX. HLOUBKA (CM) -

MIN. hloubka (cm) -


1D: Východní odvodňovací větev o délce 258 m. Rýha je trvale průtočná s kamenitopísčitým dnem, v dolních 2/3 úseku má zčásti charakter přirozené vodoteče. Rýha protíná okraj vrchoviště a porosty rašelinných a podmáčených smrčin. Parametry rýhy: PRŮM. ŠÍŘKA (CM) 1,5




MAX. HLOUBKA (CM) -

MIN. HLOUBKA (CM) -

Vzhledem k charakteru rýhy bude zablokován pouze její horní úsek v délce 40 m, který má zjevně charakter umělé odvodňovací rýhy. Přepažení horního úseku rýhy bude zajištěno instalací 9 hrází ze sámovaných prken. Průměrné rozměry hrází: 250 x 90 cm

20



Zazemnění bude provedeno bez použití techniky stržením materiálu z břehových valů a použitím hatí. Celkový počet hatí (0,5x1m): 15 Zemní práce: 5x5= 25 člověkohodin

2A: Horní úsek jižní odvodňovací větve o délce 54 m. Rýha mělce vyplněná stagnující vodou protíná porosty rašelinných smrčin. Parametry rýhy: PRŮM. ŠÍŘKA (CM) 1,8


Min. šířka (cm) -

Prům. hloubka Max. hloubka (cm) (cm) 0,4

Min. hloubka (cm)

-

-

Pro úsek je navržena cílová hladina 15 cm. Přepažení rýhy bude zajištěno instalací 8 hrází ze sámovaných prken. Průměrné rozměry hrází: 280 x 80 cm Zazemnění nebude vzhledem k porostům Carex rostrata v rýze provedeno. Zemní práce: 5x3= 15 člověkohodin

2B: Střední úsek jižní odvodňovací větve o délce 50 m. Rýha mělce vyplněná stagnující vodou protíná porosty rašelinných smrčin. Parametry rýhy: PRŮM. ŠÍŘKA (cm) 3,5

Max. šířka (cm)

Min. šířka (cm)

-

-


-

Min. hloubka (cm) -

Pro úsek je navržena cílová hladina 20cm. Přepažení rýhy bude zajištěno instalací 8 hrází z prken a 14 hrází z opracovaných fošen. Průměrné rozměry hrází: 480 x 250 cm Zazemnění bude provedeno bez použití techniky stržením materiálu z břehových valů a použitím hatí. Celkový počet hatí (0,5x1m): 210 Zemní práce: 5x20 = 100 člověkohodin

2C: Dolní úsek jižní odvodňovací větve o délce 80 m. Rýha mělce vyplněná stagnující vodou protíná porosty rašelinných smrčin. Dolní úsek o délce 28 m připomíná přirozenou drobnou vodoteč - zvlněný, mírně průtočný, mělký (s hloubkou do 30 cm), s kamenitopísčitými sedimenty, silně zarůstá rašeliníky. Parametry rýhy:

21


PRŮM. ŠÍŘKA (CM) 2,0





MAX. HLOUBKA (CM) -

MIN. HLOUBKA (CM) -

Dolní úsek o délce 28 m nebude hrazen. Pro zbývající úsek je navržena cílová hladina 20cm. Přepažení rýhy bude zajištěno instalací 12 hrází z prken. Průměrné rozměry hrází: 320 x 110 cm Zazemnění bude provedeno bez použití techniky stržením materiálu z břehových valů a použitím hatí. Celkový počet hatí (0,5x1m): 80 Zemní práce: 5x10 = 50 člověkohodin

3A: Horní úsek jižní odvodňovací větve o délce 60 m. Rýha mělce vyplněná stagnující vodou protíná porosty rašelinných smrčin. Parametry rýhy: PRŮM. ŠÍŘKA (CM) 2,6




MAX. HLOUBKA (CM) -

MIN. HLOUBKA (CM) -

Pro úsek je navržena cílová hladina 20cm. Přepažení rýhy bude zajištěno instalací 23 zesílených hrází z fošen a prken. Průměrné rozměry hrází: 390 x 230 cm Zazemnění bude provedeno bez použití techniky stržením materiálu z břehových valů a použitím hatí. Celkový počet hatí (0,5x1m): 135 Zemní práce: 5x20 = 100 člověkohodin

3B: Dolní úsek jižní odvodňovací větve o délce 95 m. Rýha mělce vyplněná stagnující vodou protíná porosty rašelinných smrčin. Parametry rýhy: PRŮM. ŠÍŘKA (CM) 2,0




MAX. HLOUBKA (CM) -

Pro úsek je navržena cílová hladina 20cm. Přepažení rýhy bude zajištěno instalací 20 zesílených hrází z prken. Průměrné rozměry hrází: 330 x 180 cm

22

MIN. HLOUBKA (CM) -



Zazemnění bude provedeno bez použití techniky stržením materiálu z břehových valů a použitím hatí. Celkový počet hatí (0,5x1m): 140 Zemní práce: 5x16 = 80 člověkohodin

4A: Jižní obvodová odvodňovací větev o délce 230 m. Rýha mělce vyplněná stagnující vodou protíná porosty rašelinných a podmáčených smrčin. Je protažená přes rozvodnici mezi povodím Ptačího potoka a bezejmenným přítokem Modravského potoka při S okraji plató s velmi malým sklonem. Parametry rýhy: PRŮM. ŠÍŘKA (CM) 1,5




MAX. HLOUBKA (CM) -

MIN. HLOUBKA (CM) -

Pro úsek je navržena cílová hladina 20cm. Přepažení rýhy bude zajištěno instalací 16 hrází z prken. Průměrné rozměry hrází: 250 x 80 cm Zazemnění bude provedeno bez použití techniky stržením materiálu z břehových valů a použitím hatí. Celkový počet hatí (0,5x1m): 120 Zemní práce: 5x16 = 80 člověkohodin

5A: Mělké boční pero o délce 15 m. Rýha mělce vyplněná stagnující vodou protíná porosty rašelinných smrčin. Parametry rýhy: PRŮM. ŠÍŘKA (cm) 1,0

Max. šířka (cm)

Min. šířka (cm)

-

-


-

Min. hloubka (cm) -

Přepažení rýhy bude zajištěno instalací 2 hrází z prken. Průměrné rozměry hrází: 200 x 60 cm Zazemnění nebude provedeno.

5B: Mělké boční pero o délce 20 m. Rýha mělce vyplněná stagnující vodou protíná porosty rašelinných smrčin. Parametry rýhy: PRŮM.

MAX.

MIN.

PRŮM.

23

MAX.

MIN.


ŠÍŘKA (CM) 1,0

ŠÍŘKA (CM) -


ŠÍŘKA (CM) -

HLOUBKA (CM) 0,3

HLOUBKA (CM) -

HLOUBKA (CM) -

Přepažení rýhy bude zajištěno instalací 3 hrází z prken. Průměrné rozměry hrází: 200 x 60 cm Zazemnění nebude provedeno.

5C: Boční větev západního systému přechodného rázu mezi rýhou a vodotečí o délce 85 m. Počátek větve zcela uměle vyhlouben v prameništi, následný úsek má spíše přirozených charakter. Rýha je mírně průtočná, v méně svažitých partiích se stagnující vodou, protíná porosty rašelinných smrčin a prameniště. Parametry rýhy: PRŮM. ŠÍŘKA (CM) 2,0




MAX. HLOUBKA (CM) -

Min. hloubka (cm) -

Cílem opatření je zmírnění odtoku vody, přepažení rýhy bude zajištěno instalací 7 hrází z prken na 2/3 výšku profilu rýhy. Průměrné rozměry hrází: 260 x 60 cm Zazemnění bude provedeno bez použití techniky stržením materiálu z břehových valů a použitím hatí. Celkový počet hatí (0,5x1m): 40 Zemní práce: 5x5 = 25 člověkohodin

6A: Boční větve západního systému pramenišť o celkové délce 65 m. Počátek větví zcela uměle vyhlouben v prameništi, následné úseky mají spíše přirozených charakter. Rýhy jsou mírně průtočné, v méně svažitých partiích se stagnující vodou, protínají porosty rašelinných smrčin a prameniště. Parametry rýhy: PRŮM. ŠÍŘKA (CM) 2,0




MAX. HLOUBKA (CM) -

MIN. hloubka (cm) -

Cílem opatření je zmírnění odtoku vody, přepažení rýh bude zajištěno instalací celkem 9 hrází z prken na 2/3 výšku profilu rýhy. Průměrné rozměry hrází: 260 x 80 cm Zazemnění bude provedeno s použitím hatí. Celkový počet hatí (0,5x1m): 25

24



7A: Horní úsek západní odvodňovací větve o délce 41 m. Rýha mělce vyplněná stagnující vodou, místy bez vody se zrašelinělým dnem protíná porosty rašelinných smrčin. Parametry rýhy: PRŮM. ŠÍŘKA (CM) 1,5




MAX. HLOUBKA (CM) -

MIN. HLOUBKA (CM) -

Přepažení rýhy bude zajištěno instalací 5 hrází z prken. Průměrné rozměry hrází: 250 x 80 cm Zazemnění bude provedeno bez použití techniky stržením materiálu z břehových valů a použitím hatí. Celkový počet hatí (0,5x1m): 15 Zemní práce: 5x8 = 40 člověkohodin

7B: Dolní úsek západní odvodňovací větve o délce 50 m. Rýha mělce vyplněná stagnující vodou protíná porosty rašelinných smrčin. Parametry rýhy: PRŮM. ŠÍŘKA (CM) 2,5




MAX. HLOUBKA (CM) -

MIN. HLOUBKA (CM) -


8A: Horní úsek západní odvodňovací větve o délce 177 m. Rýha mělce vyplněná stagnující vodou protíná porosty rašelinných smrčin včetně pasečných stadií na odlesněných plochách po někdejší asanaci kůrovce. Parametry rýhy: PRŮM. ŠÍŘKA (CM) 1,5




25

MAX. HLOUBKA (CM) -

MIN. HLOUBKA (CM) -




2.5.2.Transport materiálu Po stávajících zpevněných účelových komunikacích (Filipova Huť – Ptačí nádrž) bude transport materiálu zajištěn běžnou nákladní přepravou. K přesunu materiálu na složiště blíže pracovišti pomocí lehké techniky (Terra, železný kůň) budou využity nezpevněné přibližovací lesní cesty: - cesta od Ptačí nádrže - cesta od Modravského potoka k průseku Zákres přibližovacích cest pro lehkou techniku a složiště materiálu jsou uvedeny na Obr. 8. Ze složiště na pracoviště bude materiál odnesen ručně.

26



27

RAŠELINIŠTĚ NA ZTRACENÉM

Recommend Documents