Poznáváme elektroniku I
Příloha číslo 04
Rady pro bezpečnou práci v elektronice ve škole i doma 1. Základní zásady •
Bezpečnost, bdělost, rozvaha, trpělivost a ohleduplnost nechť jsou tvými hlavními rádci
•
Udržování pořádku a čistoty na pracovišti slouží bezpečnosti a dobrému výsledku, a tím i uspokojení z práce
•
Nepodceňuj ani drobná zranění, i ta mohou bez dobrého ošetření způsobit vážné zdravotní komplikace
•
Pracuj jen při dobrém osvětlení
•
Při pájení nezapomeň větrat
•
Také při používání těkavých látek a hořlavin pamatuj na větrání.
•
Při i těsně po použití hořlavin (líh, beznín, různá odmašťovadla) nepracuj s otevřeným ohněm. Hrozí výbuch či požár
•
Alkohol ani jiné návykové látky k práci nepatří. Snižují pozornost a reakci, a mohou tak způsobit zranění
•
Pracuj dobře odpočatý, ne za každou cenu. Při delší práci odpočívej vhodně volenými přestávkami
•
Máš-li neodbytný hlad či žízeň, přeruš práci, vypni stroje a přístroje, umyj se, a v klidu se najez či napij na vhodném místě. Pomůže to Tvému klidu a soustředění pro další práci
•
Nemůžeš-li opakovaně přijít na řešení problému, řeš jej až druhý den po dostatku spánku. Prostě - ráno moudřejší večera
•
Nejde-li Ti práce od ruky, jsi-li unavený, ba i třeba dopálený, změň úplně činnost – sport, kniha, kamarádi, příroda nebo internet ti pomohou nabrat síly a novou chuť do práce
•
Používej stroje a přístroje jen k tomu, k čemu jsou určeny. Jinak ti hrozí zranění, nebo poškození techniky
•
Pracuj ve vhodném oblečení. Potřísněných či propálených kalhot a trik do školy budeš litovat ty i tvoji rodiče
•
Nezapomeň, že elektřina může zabíjet. Měj se na pozoru, jak ji používáš, a v případě pochybností si vždy vyžádej radu zkušenějího a znalejšího
•
I zdánlivě jednoduché zapojení na malé napětí může způsobit požár nebo úraz elektrickým proudem. Buď si vždy vědom toho, jak obvod pracuje, a jaká nebezpečí mohou hrozit
•
Plánuj svoji práci předem a hledej pro svou práci nějaký systém – cestu, jak pracovat efektivně a bezpečně
•
Veď si poznámky – piš, kresli a zakládej si důležité informace, které můžeš potřebovat
© Michal Souček, 2012
Poznáváme elektroniku I
Příloha číslo 04 2. Práce v dílně
Typickými riziky ohrožení bezpečnosti a zdraví při práci v dílně jsou: Zhmožděniny, stlačení, přiskřípnutí, a přiražení prstů, odření a pořezání o ostré hrany a hroty, bodnutí nástrojem při jeho sklouznutí či zlomení, tržné, řezné a bodné rány způsobené zpracovávyným materiálem (sklo a organické sklo, kov, dřevo, deska plošného spoje, vodiče, atd.) či nástrojem (kleště, nůžky, šídlo, šroubovák, sekyrka, dláto, aj.), úraz elektrickým proudem, následkem úleku, roztočením či vymrštěním strojní části nebo materiálu, navinutím, pádem materiálu či stroje, uklouznutím či zakopnutím, únavou z nevhodné polohy těla, špatného osvětlení. Nebo jako následek nepoužívání či nevhodného používání ochranných pomůcek.
a/ Práce s ručním nářadím Násady, rukojeti, topůrka Jednou z podínek bezpečnosti je kvalita. Nejvhodnější jsou topůrka a rukojeti ze štípaného dřeva. Bohužel, dnes se nezřídka dodávají ze dřeva řezaného. Dřevěná vlákna mají probíhat podélně a nevybíhat. Jinak se dřevo láme a praská, a nástroj je nebezpečný svému okolí. Dřevěné násady a rukojeti lze konzervovat proti škodlivým účinkům vlhkosti a vody napouštěním fermeží (pozor na potřísnění rukou i okolí) nebo lněným olejem. Lze je též voskovat, mořit, či lakovat. Důležité je též správné nasazení topůrka či násady a jejich zajištění proti uvolnění (klínky).
Kladívka, paličky a klíny • • • •
Volíme přiměřenou velikost podle materiálu, jeho velikosti a mechanických vlastností Nepracujeme s kladivem s otřepanou, prasklou, či jinak deformovanou hlavou Plocha kladívka nesmí obsahovat nánosy hmot – lepidla, oleje, třísek, apod. Využíváme co největší plochu kladívka, tlučeme jeho středem
Šroubováky • • • • • • • •
Volíme vždy velikost šroubováku přiměřenou drážce šroubu Také typ šroubováku by měl odpovídat drážce šroubu (plochá, křížová). Pozor na zhmoždění nepoddajného šroubu. Vzniklé otřepy mohou zranit Příliš zrezivělé šrouby nejprve ovolníme uvolňovačem rzi nebo petrolejem Ostří šroubováku musí tvořit plochý klín. Je-li příliš ostrý, štípe se, láme a snadno sjede či poškodí Na šroubovák zásadně netlučeme kladivem Šroubovákem nepáčíme, nesekáme, nepícháme Nikdy nešroubujeme proti dlani
© Michal Souček, 2012
Poznáváme elektroniku I
Příloha číslo 04
Kleště • • • • • •
Z mnoha druhů dnes dostupných kleští volíme vhodně podle účelu použití a velikosti předmětu Subtilní (malé, jemné, s tenkými rukojeťmi a čelistmi) kleště nenamáháme nadměrnou silou – mohou prasknout v rukojeti či čelistech, a tím zranit nebo poškodit, nebo se ohnout, a tím znehodnotit Nikdy neupínáme rukojet kleští do svěráku Předmět držíme v dostatečné vzdálenosti od čelistí i od těla, aby, až kleště docvaknou, nezranily prsty či jinou část těla Kleštěmi neutahujeme matice, šrouby a nezatloukáme jimi hřebíky Elektroinstalační kleště (kombinačky apod.) mají výraznou a dobře držící izolaci rukojeti. Bývá označena i elektrickým napětím, které snese. Oproti tomu izolace malých modelářských či radiotechnických kleští není určena jako ochrana před elektrickým napětím
Pilníky a rašple • • • • • • • • • • •
Používáme pouze nasazené do výměnného nebo pevného držadla, jež má mít ocelový nákružek, aby se držadlo nerozštíplo Nikdy na ně a jimi netlučeme (jsou křehké) Zlomený a opotřebovaný pilník je drahý pomocník – práci neudělá ani za dlouhou dobu – vyřadíme jej Dlouhé pilníky držíme při práci oběma rukama, vedeme je v rovině, bez kývání Při zpětném tahu uvolňujeme tlak na pilník Malé pilníky držíme jednou rukou a tlak vyvíjíme ukazováčkem Opracovávaný materiál je lépe upevnit do svěráku, hoblice, nebo svěrky. Jak jen to jde, nepilujeme v ruce. Výjimkou jsou např. balsové nebo plastové obrobky Ostří pilníků a rašplí udržujeme v čistotě ocelovým, popř. režným kartáčem Pilníky neukládáme do vlhka, a pohromadě (na hromadě) s ostatními nástroji, nemáme-li na ně poudro Rozlišujeme pilníky na dřevo a na kov, a podle toho je používáme Měkké kovy, jako je např. olovo a cín, obvykle nepilujeme. Zanesly by pilník
Pily a pilky • • • • • •
Pila na dřevo musí mít správné ostří. Znamená to, že zuby musí být nejen ostré, ale nesmí také chybět a musí být správně střídavě vyhnuté do stran - mít tzv. šraňk, neboli pilový rozvod Pily na kov musí být rovněž ostré. Pokud mají pilový rozvod, je realizován řazením zubů do vlnek Pilový list má být rovný, a pokud je upnut v rámu, jen přiměřeně napjatý Jak jen to lze, řezaný materiál upevňujeme do svěráku či svěrek. Výjimkou jsou např. balsové nebo plastové obrobky. Při držení rukou nejenže bývá řez nevzhledný, ale hrozí i sklouznutí pily a vážné poranění ruky Na pilu příliš netlačíme, při zpětném tahu tlak uvolňujeme Řez většinou začínáme na lícové straně obrobku. U plošného spoje na straně mědi © Michal Souček, 2012
Poznáváme elektroniku I • • • • • • •
Příloha číslo 04
První tahy pilkou začínáme pomalu a pozorně a teprve při hlubším proniknutí pily můžeme tlak na pilku zesílit Při řezání kovů nebo tvrdého dřeva pozor na přílišné ohřátí pily Před doříznutím materiálu pozor na zlomení materiálu a vznik nevzhledného otřepu, nebo na pád těžkého obrobku. Může způsobit škodu nebo zranit Čisté piliny z řezaného materiálu se mohou hodit. Železné na chemické pokusy, dřevěné nebo plastové jako pojidlo do tmelů, atd. Proto je někdy v popsaných a uzavíratelných krabičkách uchováváme na suchém místě pro pozdější použití Hadry a dřevěné piliny (např. i v odpadkovém koši) nesmí být znečištěny fermeží, lněným olejem a jinými podobnými oleji. Hrozí samovznícení Po skončení práce pilu očistíme, případně usušíme Ani pily či jejich listy nepatří volně na hromadu k ostatnímu nářadí. Mohou se ohnout nebo ztupit
Dláta • • • •
Používáme jen ostrá a nepoškozená dláta. Dlátem nepáčíme, nešroubujeme Dlátem nikdy nemíříme proti dlani nebo částem těla Viklá-li se dláto v násadě, bezodkladně ji vyměníme, lze-li
Vrtáky, nebozezy, výhrubníky, výstružníky, svidříky, sukovníky, špulíře, ruční vrtačky • • • • • •
• • • • • • •
Používáme jen vrtáky řádně nabroušené, rovné a bez vyštípaného ostří Nikdy nevrtáme proti dlani Při vtrání větších děr je někdy vhodné si materiál předvrtat vrtákem menšího průměru Při požadavku větší přesnosti nebo vrtáme-li do kovů, kamene či keramiky, nejprve si hřebíkem, důčíkem, nebo středicím navrtávacím vrtákem, apod. označíme místo, kam se snadněji usadí špička vrtáku Jak jen to lze, vrtáme materiál pevně upnutý Výjimečně, při vrtání malých děr (do 1,5 mm) plošného spoje, lze desku spoje bezpečně udržet v ruce. To ale neplatí, jsou-li desky plošného spoje příliš malé, nebo vrtané otvory velké. Hrozí zaseknutí vrtáku, uvolnění desky z ruky, její roztočení, a zranění ruky, obličeje, popř. následky úlekové reakce Vrtaný materiál většinou podkládáme dřevem. Ne látkami, mohl by se namotat Při větších rozměrech děr pozor na pevné upevnění vrtáku ve vratidle Pozor také na vývoj tepla při vrtání. Některé vrtáky či materiály se mohou zdeformovat či vzplanout. Horký nástroj může zranit pokožku Vrtáky ukládáme po vychladnutí a vyčištění do pouzder chránících ostří Jednou za čas je dobré provést malou inventuru vrtáků a doplnit chybějící. Je škoda přerušit započatou práci nebo shánět vrták o víkendu po supermarketech, kde kvalitní vrtáky nebývají zrovna levné, pokud jsou vůbec v prodeji Malých vrtáků máme v dílně od jednoho průměru více. Nejčastěji se lámou Dbáme na kolmé vedení vrtáku k ploše.
© Michal Souček, 2012
Poznáváme elektroniku I
Příloha číslo 04
Závitníky, očka, závitnice • • • •
Dbáme zvolení předepsané tloušťky výchozího dříku nebo otvoru pro řezání závitu Při řezání mažeme nástroj olejem, např. řepkovým. V nouzi pomůže i olej stolní. Nikdy neřežeme nasucho, neboť bychom závity potrhali Řezaný materiál musí být zbavený rzi, jinak hrozí ztupení nástrojů Závitníky i očka upínáme do předepsaných vratidel. Jimi nejlépe vedeme nástroj. Neimprovizujeme kleštěmi, klíči, apod.
Svěráky, ruční svěrky, truhlářské svěrky • • • • • •
Svěrák musí být spolehlivě upevněn ke vhodnému pracovnímu stolu. Ten se nesmí viklat v nohách, a pohybovat po zemi Svěráky volíme přiměřené upínanému materiálu Opotřebované čelisti svěráku již dobře neposlouží. Materiál v nich nedrží, prokluzuje, odírá se, apod. Abychom nepoškodili nebo neznehodnotili upnutý materiál, např. pohledově důležité části výrobku, čelisti svěráku podkládáme dřevem, tvrdou gumou, či vhodnými plasty Malé ruční svěrky obvykle nesnesou příliš velké utažení. Mohou se trvale zdeformovat Svěrka není vhodná náhrada kleští či svěráku. Dvě svěrky již však mohou jako náhrada svěráku pomoci
Nůžky na papír, nůžky na plech, řezání desek plošných spojů • • • • • • • •
Stříháme jen ostrými nůžkami s nepoškozeným ostřím. Tupé nůžky lze nechat odborně nabrousit Čelisti nůžek se ve společném středu nesmí viklat. Hrozí buď „žvýkání“ materiálu, nebo dokonce úraz (skřípnutí prstů, dlaně, břicha, apod.) Používejte jen nůžky s bezpečným dorazem (ochranou proti sevření), aby nedošlo ke skřípnutí částí těla Ruce pryč od čelistí při dostřihávání, zejména nůžkami na plech Pokud používáme nůžky na plech ke stříhání desek plošných spojů, tak raději jen desky neosazené a neodleptané. Hrozí neviditelné přerušení spojů. Proto spíše desky oddělujeme frézováním nebo řezáním Hrany desek plošných spojů po odříznutí ihned zbrousíme, otřepy mědi rovněž Čelisti nůžek udržujeme čisté, bez nánosů lepidel, barev, asfaltu, izolace, apod. Rozevřené nůžky nepatří mezi ostatní nářadí. Mohou poranit a ztupit se
Maticové klíče, hasáky, kleště sikovky • • •
Čelisti musí být neopotřebované a kloub přiměřeně pevný Nasazení na matici či šroub musí být pevné. Při sklouznutí hrozí zranění, obvykle prstů, a kloubů na hřbetu ruky, lokte, apod. Pozor na zhmoždění nepoddajné matice. Vzniklé otřepy mohou zranit © Michal Souček, 2012
Poznáváme elektroniku I • •
Příloha číslo 04
Nejvhodnější kleště sikovky jsou samosvorné na trubkách a maticích Pro větší utahovací momenty (síly) dáváme přednost šestihranným a tisícihranným klíčům (očkovým, trubkovým) před otevřeným maticovým klíčem plochým
b/ Práce s mechanizovaným nářadím, zejména elektrickým Vrtačky • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Před připojením do sítě 230 V kontrolujeme neporušenost přívodního kabelu s vidlicí, a úplnost a neporušenost krytů Má-li vrtačka přepínač provozního napětí (např. 115 V/230 V, nebo 110 V/220 V), zkontrolujeme nastavení Upevňovací a seřizovací klíče a kličky musí být z vrtačky vyjmuty před uvedením do chodu Používáme jen upnutý pracovní oděv, aby volné konce nebyly zachyceny a navinuty, a to např. i působením průvanu nebo větru Dlouhé vlasy schováváme pod čepici či šátek Odložíme volné řetízky, náramky, šály, šátky, apod. Pozor na volbu příklepu. V elektronické dílně vrtáme obvykle bez něj Při vrtání dbáme bezpečného a stabilního postoje. Vyvarujeme se nepřirozených a vratkých poloh Je zakázáno zastavovat pohybující se vřeteno nebo vrták rukou Pracoviště vrtačky udržujeme v čistotě, aby proudící vzduch nezanesl nečistoty do očí, do vrtačky nebo do okolních přístrojů V případě potřeby použijeme při vrtání vysavač či odsavač prachu Na ochranu před odletujícími částmi materiálu používáme ochraná skla a štíty a zrak chráníme brýlemi nebo štíty Vrtačku přenášíme, odkládáme, opouštíme, jen je-li v klidu Nelze-li vrtačku vypnout či zapnout určeným vypínačem, nepoužíváme ji, svěříme odbornému servisu Do vrtačky je zakázáno upínat řezné kotouče Proti pootočení či uvolnění předmětu používáme různé druhy upínek Chráníme vrtačku před vodou a deštěm Chráníme přívodní kabel vrtačky před točivými částmi a nástroji vrtačky Rukojeti vrtačky udržujeme suché a čisté, chráníme před olejem a mastnotou Větrací otvory musí být čisté a průchodné. Čistíme vysavačem nebo tlakovým vzduchem Nepřenášíme za přívodní kabel. Vytahujeme ze zásuvky za vidlici, nikoli za kabel Pokud používáme prodlužovací kabel, nejprve jej spojíme s přívodem vrtačky a teprve poté zasuneme jeho vidlici do zásuvky Používáme jen takové prodlužovací kabely, které snesou souběžný příkon všech spotřebičů. Obvykle to dnes bývá 10 A při napětí sítě 230 V, tzn. s rezervou max. 2 kW Příliš dlouhý prodlužovací přívod navinutý na bubnu může snížit výkon vrtačky či způsobit její nefunkčnost nebo poruchu © Michal Souček, 2012
Poznáváme elektroniku I • •
Příloha číslo 04
Nikdy nesmotáváme prodlužovací kabel, který je připojen do zásuvky Při vrtání vrtačkou na 230 V se nepřidržujeme vodivých uzemněných částí jako jsou rozvody vody, topení, hromosvod, apod.
Elektrické páječky (pistolové, hrotové, pájecí stanice) • • • • • • • • •
• • •
• • • • •
Páječka musí mít neporušený přívodní kabel a vidlici, kompletní a neporušené kryty, čisté větrací otvory a pájecí hrot Chráníme přívodní kabel páječky i pájecí stanici před jejími horkými částmi Před pájením čistíme pájecí hrot mechanicky (o houbu nebo filc) nebo chemicky (pájecí voda, kalafuna) Používáme jen páječky s přiměřeným výkonem a velikostí. Proto ne klempířské páječky s tzv. kopytem o příkonu např. 250 W a více Mezi pájecím hrotem a připevňovacími šrouby s přívody musí být co nejdokonalejší mechanické i vodivé spojení. Nečistoty je zhoršují a hrot pak nedosahuje potřebné teploty a výkonu. Pozor na utažení šroubů příliš velkou silou – šroub se může ukroutit nebo závit strhnout Používáme jen pájku vhodnou pro danou páječku, zejména pro teplotu jejího hrotu. Ideálně tzv. trubičkovou pájku, která uvnitř obsahuje kalafunu Také pájecí voda musí vyhovovat pájce a teplotě. V elektronické dílně obvykle dobře vyhoví kalafuna Pozor na zasažení zejména očí, ale i pokožky pájecí kalafunou (studenou i horkou). Má senzibilizující účinky (vyvolává podráždění pokožky, svědění, loupání) a může způsobit špatně hojivé zranění. Kalafunu nejlépe odstraňujeme lihem Pozor na zasažení očí a pokožky roztavenou, odkapávající nebo odmrštěnou pájkou. Zejména pružící přívody součástek a díly mohou tak způsobit závažné zranění zraku nebo těla, či poškodit oděv Páječku i pájecí stanici umísťujeme tak, aby při práci nepřekážela, nezranila obsluhu, a nebyla shozena Ideální pomůckou pro odkládání páječky mezi operacemi je stojánek. Jen některé páječky mají tvar, který dovoluje jejich odkládání přímo na stůl, ale většinou jen v obrácené poloze nebo nevhodně na boku. Tehdy hrozí popálení nebo mechanické poranění o hrot páječky Zeslabený, upálený nebo neodstranitelně zanesený hrot páječky vyměníme co nejdříve Nejrychleji ubývá při pájení pájecí očko (hrot) měděné. Měď se totiž rozpouští v pájce. Vhodnější pájecí očka bývají chráněna niklováním, apod. Před výměnou pájecího hrotu odpojíme přívodní kabel páječky. Neúmyslným dotykem spínače bychom se o hrot popálit Páječku chráníme před vodou a deštěm Páječku uschováváme jen patřičně vychladlou
© Michal Souček, 2012
