John Medina
Pravidla mozku Nejnovější vědecké poznatky pro úspěch v práci, doma i ve škole
BizBooks Brno 2012
KE0638_sazba.indd 1
10.2.2012 12:06:14
Pravidla mozku Nejnovější vědecké poznatky pro úspěch v práci, doma i ve škole John Medina Překlad: Romana Topiarzová , Jiří Fadrný Odborná korektura: Anita Michajluková Obálka: Petr Holub Odpovědná redaktorka: Martina Skovajsová Technický redaktor: Jiří Matoušek BRAIN RULES. Copyright © 2008 by John J. Medina. First published in the United States by Pear Press. All rights reserved. Translation: © Albatros Media a. s., 2012. Objednávky knih: www.albatrosmedia.cz
[email protected] bezplatná linka 800 555 513 ISBN 978-80-265-0015-5 Vydalo nakladatelství BizBooks v Brně roku 2012 ve společnosti Albatros Media a. s. se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4. Číslo publikace 15 988. © Albatros Media a. s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vydavatele. 1. vydání
KE0638_sazba.indd 2
10.2.2012 12:06:20
Obsah Úvod Cvičení
7 13
Pravidlo 1: Cvičení posiluje intelekt Nejsilnější přežijí ~ Budete stárnout jako Jim, nebo jako Frank? ~ Cvičení v budování cest ~ Comeback je možný ~ Nápady a úvahy
Přežití
33
Pravidlo 2: Lidský mozek se také vyvíjel Šikovná vlastnost ~ Nová pravidla přežití ~ Jazzové riffy ~ Vzpřímený postoj ~ Toto je váš mozek, seznamte se ~ Musíme si pomáhat ~ Cítit to
Propojení
51
Pravidlo 3: Každý mozek má jiné nervové propojení Smažená vejce a borůvky ~ Plavání ~ Extrémní proměna ~ Vlastní montáž nutná ~ Neuron Jennifer Anistonové ~ Na ulici, kde bydlíte ~ Zmapování mozku ~ Nápady a úvahy
Pozornost
71
Pravidlo 4: Nevěnujeme pozornost nudným věcem Můžete mi věnovat pozornost, prosím? ~ Výstraha ~ Nápady a úvahy
Krátkodobá paměť
93
Pravidlo 5: Opakováním k zapamatování Paměť a zbytečné řeči ~ Kam putují vzpomínky ~ Informace v mixéru ~ Automat nebo manuální řazení? ~ Prolomení kódu ~ Nápady a úvahy
Dlouhodobá paměť
117
Pravidlo 6: Nezapomeňte na opakování Konsolidace ~ Zpětné vybavení ~ Pozor, mezera ~ Opakování ~ Vzpomínky na pochodu ~ Zapomínání ~ Nápady a úvahy
KE0638_sazba.indd 3
10.2.2012 12:06:20
Spánek
143
Pravidlo 7: Dobře spát, dobře myslet Tomu říkáte odpočinek? ~ Skřivan nebo sova? ~ Trocha spánku ve svobodném světě ~ Pokračuj, vyspi se na to ~ Nedostatek spánku = mozek v nesnázích ~ Nápady a úvahy
Stres
163
Pravidlo 8: Stresovaný mozek se neučí stejným způsobem Strach a vzrušení ~ Zaplavení systému ~ Od rýmy k zapomnětlivosti ~ Padouch, hrdina ~ Genetický chránič ~ Bod zlomu ~ Stres v domácnosti ~ Stres v práci ~ Zásah do manželství ~ Nápady a úvahy
Integrace smyslů
189
Pravidlo 9: Stimulujte více smyslů Horečka sobotní noci ~ Jak se mísí smysly ~ Obousměrný provoz ~ Přežití pomocí týmové práce ~ Učební vazba ~ Pojďme to vyčenichat ~ Nápady a úvahy
Zrak
211
Pravidlo 10: Zrak vládne všem ostatním smyslům Hollywoodský dav ~ Proudy vědomí ~ Velbloudi a policisté ~ Fantom zraku ~ Lepší než tisíc slov ~ Rána do nosu ~ Nápady a úvahy
Pohlaví
231
Pravidlo 11: Mužský a ženský mozek se liší Faktor X ~ Je větší lepší? ~ Bitva pohlaví ~ Příroda nebo společnost? ~ Nápady a úvahy
Bádání
251
Pravidlo 12: Jsme silní a přirození badatelé Zvídavé rozbíjení ~ Testování pomocí jazyka ~ Testování rodičů ~ Opička vidí, opička dělá ~ Celoživotní cesta ~ Od dinosaurů k ateismu ~ Nápady a úvahy ~ Smysl pro zázraky
Další zdroje Poděkování O autorovi Rejstřík
KE0638_sazba.indd 4
271 273 275 277
10.2.2012 12:06:20
Joshuovi a Noahovi Mí drazí chlapci, jsem vám vděčný za to, že mi neustále připomínáte, že na věku nezáleží – pokud tedy nejste sýr.
KE0638_sazba.indd 5
10.2.2012 12:06:21
KE0638_sazba.indd 6
10.2.2012 12:06:21
Úvod
Zkuste z hlavy vynásobit číslo 8 388 628 dvěma. Zvládnete to během pár sekund? Existuje mladík, který uvedené číslo dokáže během pár sekund zdvojnásobit čtyřiadvacetkrát. Pokaždé to spočítá správně. Existuje chlapec, který vám kdykoli řekne správný čas, dokonce i když ho probudíte. Jedna dívka umí přesně odhadnout rozměry předmětu vzdáleného šest metrů. Jedno dítě dokázalo ve svých šesti letech vytvořit tak věrné a působivé obrazy, že mu uspořádali výstavu v galerii na Madison Avenue. Nicméně ani jedno ze zmíněných dětí si neumí samo zavázat tkaničku od bot. Žádné z nich nemá IQ vyšší než 50. Mozek je pozoruhodná věc. Neumíte-li se svým mozkem podobné zvláštní věci, neznamená to, že je méně výjimečný. Je to prostě nejkomplikovanější systém pro přenos informací na zemi. Váš mozek dokáže najít smysl ve změti drobných černých čar na tomto kusu papíru. Tento zázrak umožňuje mozek, vysílající elektrické impulzy do stovek kilometrů dlouhých vláken tvořených mozkovými buňkami, které jsou tak malé, že se jich do tečky na konci této věty vejde tisíc. Zvládnete to v čase kratším, než
7
KE0638_sazba.indd 7
10.2.2012 12:06:21
PRAVIDLA MOZKU
vám zabere mrknutí oka. Ostatně jste to právě udělali. Stejně neuvěřitelné je, že většina z nás netuší, jak mozek funguje. Z toho plynou zvláštní důsledky. Snažíme se mluvit a řídit zároveň, ačkoli náš mozek není uzpůsoben na vykonávání několika činností najednou, když máme něčemu věnovat pozornost. Pracujeme ve stresujícím prostředí kanceláří, přestože je jasné, že stresovaný mozek je méně produktivní. Školství je nastaveno tak, že se děti nejvíc naučí doma. Nebýt škodlivých důsledků takového nastavení, bylo by to legrační. Vyčítejte vědcům, zkoumajícím činnost mozku, že málo debatují s učiteli a lidmi z byznysu, vzdělávacími institucemi a účetními, vedoucími a řediteli. Pokud na svém nočním stolku nemáte časopis Neuron, jste mimo mísu. Tato kniha vám má pomoci zůstat in.
12 pravidel mozku Chci vám představit dvanáct poznatků o fungování mozku. Říkám jim Pravidla mozku. U každého pravidla nejdříve proberu poznatky z neurovědy a poté nabídnu tipy pro využití pravidel v běžném životě, zvláště v práci a ve škole. Mozek je složitý a pro každé téma jsem vybral pouze zlomky informací – nejsou vyčerpávající, ale doufám, že srozumitelné. Malá ochutnávka myšlenek, s nimiž se v knize setkáte: Za prvé nejsme uzpůsobeni k tomu, abychom za stolem seděli osm hodin denně. Z pohledu evoluce se naše mozky vyvíjely za pohybu, při chůzi dlouhé až dvacet kilometrů denně. Mozek stále touží po pohybu, zvláště v případě sedavé populace, jako je ta naše. Proto cvičení v takových společnostech posiluje mozkovou činnost (Pravidlo 1). Ti, co cvičí, mají na rozdíl od gaučových typů lepší paměť, úsudek, postřeh a lépe dovedou řešit problémy. Jsem přesvědčen, že zahrnutí cvičení do osmihodinové pracovní doby nebo vyučování by bylo přirozené. Pokud jste se někdy zúčastnili typické prezentace v PowerPointu, nepochybně jste si všimli, že lidé nevydrží věnovat pozornost nudným věcem (Pravidlo 4). Máte sekundy na to, abyste získali něčí pozornost, a pouze 8
KE0638_sazba.indd 8
10.2.2012 12:06:21
ÚVOD
deset minut na to, abyste ji udrželi. Za 9 minut a 59 sekund musíte provést něco, abyste znovu probudili pozornost publika a restartovali čas – něco vzrušujícího a podstatného. Také mozek potřebuje přestávku. Proto v této knize používám spoustu příběhů, abych doložil svá tvrzení. Cítíte ve tři hodiny odpoledne pokaždé únavu? Je to proto, že váš mozek potřebuje vypnout. Budete mnohem produktivnější, když si dáte šlofíka: Z jedné studie vyplývá, že krátké šestadvacetiminutové zdřímnutí zvýšilo soustředění pilotů NASA o 34 procent. A kvalita spánku během noci předurčuje následující den vaši duševní čilost. Spěte dobře, myslete dobře (Pravidlo 7). Představíme si muže, který umí číst dvě stránky současně, každou jedním okem zvlášť a pamatuje si naprosto vše, co přečetl. Většina z nás toho samozřejmě více zapomene, než si zapamatuje, a proto si musíme opakovat, abychom si více pamatovali (Pravidlo 5). Pokud pochopíte pravidla fungování mozku v oblasti paměti, pochopíte, proč chci zlikvidovat pojem domácí úkol. Dozvíme se, proč dětské období vzdoru (v Americe „terrible twos“) zdánlivě vypadá jako aktivní rebelie, ale přitom se pouze jedná o dětskou touhu poznávat. Děti toho možná o světě ještě moc neví, ale umí si ho získat. Jsme vytrvalí a přirození badatelé (Pravidlo 12) a tato schopnost nás nikdy neopustí, navzdory umělému prostředí, které jsme si vybudovali.
Žádné recepty Shrnutí v závěru každé kapitoly neberte jako recept. Představují výzvu pro skutečný výzkum. Čerpám ze svého povolání. Specializuji se na výzkum molekulární podstaty psychiatrických poruch, ale nejvíce mě zajímá fascinující propast mezi geny a chováním. Téměř celá má profesionální dráha se točí kolem poradenství – najímají si mě na výzkumné projekty, které vyžadují konzultace molekulárního biologa s podobnou specializací. Měl jsem příležitost sledovat nespočet projektů zkoumajících chromozómy a mentální funkce. 9
KE0638_sazba.indd 9
10.2.2012 12:06:21
PRAVIDLA MOZKU
Na svých cestách jsem občas narazil na články nebo knihy přinášející překvapivé rady, jak změnit způsob učení nebo vydělávání peněz, založené na „posledních zjištěních“ neurovědy. A děsil jsem se při pomyšlení, z jakých zdrojů autoři těchto článků asi čerpali. Ovládám několik dialektů neurovědy, ale nechápu autory, kteří jsou schopni čtenářům diktovat nejlepší recepty pro učení a byznys. Popravdě, kdybychom někdy zcela pochopili, jak je možné, že lidský mozek ví, jak má zvednout sklenici vody, dosáhli bychom průlomového úspěchu. Není však důvod k panice. Můžete si vypěstovat schopnost s odstupem brát každý závěr z výzkumu mozku, který nám radí, jak se stát lepšími učiteli, rodiči, lídry v byznysu nebo studenty. Tato kniha představuje výzvu pro výzkum prostě proto, že nemáme takové znalosti, abychom mohli být autoritativní. Představuje protilék na mýty typu „Mozartova efektu“, levomozkových a pravomozkových osobností a snahy dostat vaše děti na Harvard díky tomu, že jim už v děloze budete pouštět nahrávky s výukou jazyka.
Zpátky na stromy Poznatky o mozku čerpáme od biologů, kteří zkoumají mozkové tkáně, experimentálních psychologů, studujících chování, kognitivních neurovědců, zkoumajících vztahy mezi strukturou mozku a chováním, a od evolučních biologů. Ačkoli toho o fungování mozku víme zatraceně málo, evoluční historie tvrdí, že mozek je stvořen k řešení problémů zaměřených na přežití v nestabilním prostředí a jako takový je neustále činný. Říkám tomu schránka mozkového výkonu. Každé téma v této knize – cvičení, přežití, propojení, pozornost, paměť, spánek, stres, smysl, vize, pohlaví a výzkum – souvisí se schránkou výkonu. Pohyb dostává podobu cvičení. Nestabilita prostředí je příčinou extrémně flexibilní neuronové sítě v mozku, která nám umožňuje zkoumat a řešit problémy. Poučení se z vlastních chyb zaručující přežití vlastně znamená, že věnujeme pozornost něčemu na úkor něčeho jiného a že se vzpomínky ukládají určitým způsobem. Přestože své mozky už celá desetiletí zavíráme do školních tříd a kancelářských
10
KE0638_sazba.indd 10
10.2.2012 12:06:21
ÚVOD
kójí, jsou primárně uzpůsobeny k tomu, abychom přežili v džungli a divočině. A to se zatím nezměnilo. Jsem příjemný člověk, ale nerudný vědec. Závěry publikované v této knize musely nejdříve projít zkouškou FMN: Faktor Medinovy nerudnosti, jak jí říkají někteří lidé ze společnosti Boeing (které jsem školil). Znamená to, že vědecké podklady pro každý závěr musely být nejdříve zveřejněny v odborném tisku a poté úspěšně použity. Řada výzkumů se dočkala desítek citací. Co z těchto výzkumů celkově vyplývá? Převážně toto: Pokud byste chtěli vytvořit učební prostředí nevhodné pro využití schopností mozku, nejspíš byste navrhli něco podobného školní třídě. Pokud byste chtěli vytvořit pracovní prostředí nevhodné pro využití schopností mozku, nejspíš byste navrhli něco podobného kancelářské kóji. A pokud byste chtěli něco změnit, museli byste nejdřív oba návrhy roztrhat a začít znovu. Tato kniha se v mnoha ohledech zabývá novými začátky.
11
KE0638_sazba.indd 11
10.2.2012 12:06:21
KE0638_sazba.indd 12
10.2.2012 12:06:21
Cvičení Pravidlo 1 Cvičení posiluje intelekt
KE0638_sazba.indd 13
10.2.2012 12:06:21
KE0638_sazba.indd 14
10.2.2012 12:06:21
Kdyby kamery neběžely a média nebyla plná živých reportáží, tak by následujícímu příběhu nikdo nevěřil. Spoutaného muže se svázanýma rukama hodili do vody v přístavu v kalifornském Long Beach a rychle ho připevnili k lanu. Na druhý konec lana poté zapojili sedmdesát lodí pohupujících se na vlnách nahoru a dolů. Každá loď nesla jednoho pasažéra. Tento muž plaval navzdory silnému větru a mořským proudům a táhl za sebou všech sedmdesát lodí (a pasažérů) k dva a půl kilometru vzdálenému mostu Queen‘s Way. Tento muž se jmenoval Jack La Lanne a právě oslavoval své narozeniny. Bylo mu sedmdesát let. Jack La Lanne, narozený v roce 1914, je označován za duchovního otce amerického hnutí fitness. Vystupoval v jednom z nejdéle běžících programů zaměřených na cvičení, který vysílala komerční televize. La Lanne byl plodným vynálezcem, který navrhl stroj na posilování nohou nebo stroje s lanem, kladkou a závažím, které jsou dnes běžnou součástí moderních posiloven. Dokonce se mu připisuje vynález cvičení, které zřejmě nese jeho jméno – Skákající Jack. La Lanne zemřel v lednu 2011 ve věku 96 let. Uvedené počiny však pravděpodobně nepatří k nejzajímavějším aspektům jeho příběhu.
15
KE0638_sazba.indd 15
10.2.2012 12:06:21
PRAVIDLA MOZKU
Pokud jste někdy poslouchali interview s Jackem La Lannem, nejspíš na vás neudělala největší dojem síla jeho svalů, ale síla jeho mysli. La Lanne byl až neuvěřitelně bystrý. Co se týče humoru, uměl bleskově zareagovat a improvizovat. „Říkám lidem, že si nemohu dovolit umřít. Zničilo by to mou image!“ prohlašoval v show Larryho Kinga. Pravidelně hřímal před kamerami: „Proč jsem tak silný? Víte, kolik kalorií má máslo, sýr a zmrzlina? Nakrmili byste ráno svého psa hrnkem kávy a koblihou?“ Tvrdil, že od roku 1929 nejedl nic sladkého. Byl nabitý energií, vytrvalý a po intelektuální stránce čilý jako dvacetiletý atlet. Nabízí se otázka: „Existuje nějaká souvislost mezi cvičením a psychickou zdatností?“ Odpověď je kladná.
Nejsilnější přežijí Přestože je podstatná část naší evoluční historie diskutabilní, na jednom faktu se shodnou všichni paleontologové. Lze ho shrnout čtyřmi slovy: Byli jsme v pohybu. Hodně. Když se pohostinné deštné pralesy začaly zmenšovat, a tím omezovat lokální přísun jídla, museli jsme stále víc putovat vyprahlou krajinou, abychom našli další obživu. V sušším klimatu tyto občerstvovací automaty postupně zcela vymizely. Místo pohybu nahoru a dolů ve spleti stromů, vyžadujícího značnou zručnost, jsme přes vyprahlé savany začali chodit sem a tam, což vyžadovalo notnou dávku vytrvalosti. „Muži ušli deset až dvacet kilometrů denně a ženy zhruba polovinu,“ tvrdí slavný antropolog Richard Wrangham. Vědci se domnívají, že naši pravěcí předci denně ušli až devatenáct kilometrů. Znamená to, že se naše fantastické mozky nevyvinuly během polehávání, ale za pohybu. Prvním opravdovým maratónským běžcem našeho druhu byl zlý predátor známý jako Homo erectus. Jakmile se druh Homo erectus před dvěma miliony let vyvinul, začal se stěhovat. Nejinak tomu bylo u našich přímých předků Homo sapiens, kteří před sto tisíci lety pobývali na území Afriky a před dvanácti tisíci
16
KE0638_sazba.indd 16
10.2.2012 12:06:21
1. CVIČENÍ
lety se dostali na území dnešní Argentiny. Někteří badatelé se domnívají, že jsme oblast svého působení rozšiřovali o neslýchaných čtyřicet kilometrů ročně. Když uvážíme, v jakém prostředí naši předci žili, je to zajímavý počin. Téměř bez jakéhokoli vybavení brodili řeky, putovali pouští, džunglí a přes hory, aniž by měli k dispozici mapu. Časem si postavili lodě bez vymožeností v podobě kormidla nebo metalurgie, ale plavili se napříč Pacifikem s velmi omezenými navigačními dovednostmi. Naši předchůdci neustále nacházeli nové zdroje obživy, nové predátory, nová fyzická nebezpečí. Na cestě se často zranili, prodělávali různé nemoci a rodili a živili děti bez jakýchkoli příruček nebo moderní medicíny. Vzhledem k naší relativní zranitelnosti v království zvířat (nemáme ani dostatek chlupů, abychom přežili ve středně chladné noci) z uvedených faktů vyplývá, že jsme dospěli do vrcholné fyzické formy, nebo jsme nedospěli vůbec. Současně nám říkají, že lidský mozek se stal nejmocnějším nástrojem na světě v podmínkách, kde byl pohyb na denním pořádku. Pokud se naše jedinečné poznávací schopnosti rozvíjely během fyzické aktivity, je možné, že pohyb stále ovlivňuje naše kognitivní schopnosti? Mají lidé, kteří jsou v dobré fyzické kondici, jiné kognitivní schopnosti než lidé, kteří jsou na tom po fyzické stránce mizerně? A co kdyby se člověk ve špatné fyzické kondici dostal zpět do formy? To jsou otázky, které lze podrobit vědeckému zkoumání. Odpovědi souvisí se schopností Jacka La Lannea i přes vysoký věk stále vtipkovat o pojídání sladkostí.
Budete stárnout jako Jim, nebo jako Frank? Příznivé účinky cvičení na mozek lze pozorovat na stárnoucí populaci. Došlo mi to v okamžiku, kdy jsem sledoval neznámého muže jménem Jim a slavného muže, který se jmenoval Frank. Díval jsem se na televizní dokument o amerických pečovatelských domech, který ukazoval lidi sedící na vozíku v potemnělých chodbách zařízení. Řadě z nich táhlo na devadesát a vypadali, že čekají na smrt. Jeden se jmenoval Jim. V jeho očích se zračila prázdnota, osamělost a opuště17
KE0638_sazba.indd 17
10.2.2012 12:06:21
PRAVIDLA MOZKU
nost. Stačilo by málo a rozplakal by se. Většinu posledních let svého života nejspíš strávil hleděním do prázdna. Přepínal jsem programy. Narazil jsem na velmi mladě vypadajícího Mika Wallace. Novinář právě zpovídal architekta Franka Lloyda Wrighta, kterému právě táhlo na devadesát. Byl to fascinující rozhovor. „Když vstoupím do newyorské katedrály Svatého Patrika, pocítím obrovský respekt,“ řekl Wallace a poklepal přitom cigaretou. Starý muž ho pozoroval. „Asi to není kvůli pocitu méněcennosti, že?“ „Jenom proto, že stavba je velká a já malý, to máte na mysli?“ „Ano.“ „Nemyslím.“ „To doufám.“ „Vy při vstupu do katedrály necítíte nic?“ „Lítost,“ odpověděl Wright bez zaváhání, „protože ve skutečnosti nevyjadřuje ducha nezávislosti a svrchovanosti člověka, jehož by měly podobné stavby zasvěcené kultuře reprezentovat.“ Pohotovost Wrightovy odpovědi mě ohromila. Uvedené tři věty odráží jeho jasnou mysl, neotřesitelnou vizi a nekonvenční myšlení. Zbytek rozhovoru byl stejně působivý jako sklonek Wrightova života. Svou poslední stavbu – Guggenheimovo muzeum dokončil v roce 1957 ve věku devadesáti let. Zároveň mě ohromilo ještě něco jiného. Když jsem uvažoval nad Wrightovými odpověďmi, vzpomněl jsem si na Jima z domova s pečovatelskou službou. Byl stejně starý jako Wright. Většina jeho obyvatel byla stejného věku. Najednou jsem měl před sebou dva druhy stárnutí. Jim a Frank žili zhruba stejně dlouho. Mysl jednoho však byla téměř vyhaslá, zatímco mysl druhého zářila jako svíce. Čím se v případě Jima a slavného architekta lišil proces stárnutí? Touto otázkou se dlouhou dobu zabývala odborná komunita. Badatelé už dlouhá léta vědí, že se někteří lidé dožívají vysokého věku plní energie a elánu a jsou produktivní až do svých osmdesáti nebo devadesáti let. Kdežto jiní se zdají být procesem stárnutí zničení a zlomení, často se nedožijí ani sedmdesátky. Snaha vysvětlit podobné rozdíly vedla k řadě důležitých objevů, které jsem shrnul do odpovědí na šest otázek. 18
KE0638_sazba.indd 18
10.2.2012 12:06:21
1. CVIČENÍ
1) Existuje jediný faktor, který by předurčoval charakter vašeho stárnutí? Pro vědce to nikdy nebyla jednoduchá otázka. Našli mnoho proměnných, jež přispívají ke schopnosti stárnout s lehkostí. Právě proto se skupina badatelů, která odhalila významný vliv prostředí, setkávala s potleskem i podezřívavostí ze strany odborné komunity. Nakonec dospěli k závěru, který by nejspíš vyvolal úsměv na tváři Jacka La Lannea – za nejpodstatnější faktor ovlivňující charakter stáří označili míru sedavého životního stylu. Jednoduše řečeno, pokud jste gaučový typ, pravděpodobně zestárnete jako Jim, pokud se vůbec dožijete osmdesátky. Pokud jste aktivní, nejspíš budete stárnout jako Frank Lloyd Wright a s velkou pravděpodobností se dožijete devadesáti let. Hlavní příčina spočívá v tom, že cvičení zlepšuje kardiovaskulární systém, takže se snižuje hrozba infarktu nebo mozkové mrtvice. Badatele však také zajímalo, proč lidé, kteří „úspěšně“ stárnou, vypadají, že jim to lépe myslí. To přirozeně vedlo k další otázce:
2) Pálilo jim to víc? Vyzkoušeli na nich všechny možné psychotesty. Bez ohledu na způsob měření zněla odpověď kladně: dlouhodobé cvičení může vést k úžasnému rozvoji kognitivních schopností v porovnání s lidmi, kteří vedou sedavý život. Aktivní lidé překonávají gaučové typy v testech dlouhodobé paměti, logického myšlení, řešení problémů a dokonce i takzvané fluidní inteligence (rychlost a přesnost abstraktního uvažování). Na zadaných úkolech se testovala schopnost rychlého úsudku a abstraktního myšlení, improvizace na základě předložených informací při řešení nových problémů. Cvičení zdokonaluje řadu schopností, které se cení ve škole i v práci. Ne každou zbraň v kognitivní výstroji lze zdokonalit pomocí cvičení. Například krátkodobá paměť a určité typy reakcí s fyzickou aktivitou nijak nesouvisí. A zatímco lze téměř u každého pozorovat nějaké zlepšení, jeho míra se u různých lidí docela liší. Výsledky navíc potvrzovaly pouze vztah k cvičení, ne za19
KE0638_sazba.indd 19
10.2.2012 12:06:21
