Radnice mûstské ãásti Brno-stfied spustila na dvou místech internetové Wi-Fi pfiipojení

říjen 2007

městské části Brno-střed

Novû spu‰tûnou radniãní Wi-Fi síÈ novináfiÛm pfiedstavili starosta Michal Bortel (vlevo) a fieditel Sportovního a rekreaãního areálu Kraví hora EvÏen Hrube‰.

Radnice mûstské ãásti Brno-stfied spustila na dvou místech internetové Wi-Fi pfiipojení Hned na dvou místech – na radniãním dvofie a v plaveckém areálu – byla v mûstské ãásti Brno-stfied spu‰tûna bezdrátová síÈ pro volné pfiipojení k internetu, tzv. Wi-Fi. „Zareagovali jsme tak na poÏadavky a dotazy na‰ich spoluobãanÛ. Je to jeden z nûkolika krokÛ, které v oblasti internetové komunikace chystáme,“ fiekl starosta Mgr. Michal Bortel. Prvním místem s Wi-Fi je nádvofií radnice Brna-stfiedu na Dominikánské ulici. SíÈ se jmenuje „brno-stred_free“ a disponuje rychlostí 256 kbps. „Rozsah pokrytí jsme museli striknû omezit na prostor dvora, v okamÏiku, kdyby signál dosahoval dál, by hrozilo, Ïe by síÈ mohly zahltit komerãní subjekty sídlící v okolí,“ vysvûtluje starosta. Druhou lokalitou, kde se dá vyuÏívat komfort Wi-Fi, je Sportovní a rekreaãní areál Kraví hora – a to konkrétnû ve vstupní hale do krytého bazénu, v tamní kavárnû a pfiilehlé galerii nad bazénem. „Tento prostor si o Wi-Fi signál doslova fiíkal: Rodiãe pfiivedou dûti do plávání, sednou si do kavár ny s kávou a mohou surfovat,“ popisuje dÛvody volby plaveckého areálu Michal Bortel. SíÈ

na Kraví hofie se na notebooku hlásí jako „sara_kh“, rychlost pfiipojení mÛÏe dosáhnout aÏ 1 Mbps. Obû pfiipojení nejsou zaheslovaná a jsou bezplatná. Celkové náklady na zprovoznûní pfiipojení dosáhly 50.000,- Kã. Podpora internetové komunikace je ze strany radnice mûstské ãásti Brno-stfied dlouhodobá. Napfiíklad uÏ v listopadu roku 2005 byl zprovoznûn vefiejn˘ internet s pûti pracovními stanicemi na ulici Masarykova 25. „Do budoucna poãítáme s tím, Ïe místa pfiipojení k internetu vzniknou i v provozovnách na‰í pfiíspûvkové organizace Kulturní a vzdûlávací stfiedisko »U Tfií kohoutÛ«,“ fiíká Michal Bortel. Starosta Brna-stfiedu byl také povûfien jednáním s vedením mûsta Brna ohlednû finanãního pfiíspûvku na rekonstrukci Björnsonova sadu u Právnické fakulty MU. „Pokud bychom peníze získali, tak by souãástí akce mûlo b˘t i pokrytí tohoto parku Wi-Fi signálem,“ rekapituluje nejnovûj‰í aktivity v oblasti internetu a dodává: „PrÛbûÏnû také vylep‰ujeme internetovou prezentaci na‰í mûstské ãásti, tak aby byla co nejobsaÏnûj‰í a uÏivatelsky co nejkomfortnûj‰í.“

VáÏení a milí, pravidelnû jezdím tramvají. Potkávám lidi slu‰né, ohleduplné a pfiátelské. Ale stalo se mi také, Ïe jsem málem utrpûla fyzické násilí, kdyÏ jsem slu‰nû napomenula mladíka, Ïe na sedaãku se nohy nedávají. A Ïe by okna mûla b˘t v takovém stavu, aby pfies nû bylo vidût ven? Jsem chodec – proto mám ãas se dívat kolem sebe. To, co leckdy vidím, mû nutí myslet na to, Ïe jsme bezohlední, Ïe doma moÏná máme pofiádek, ale venku je nám jedno, jak na‰e mûsto vyhlíÏí. Válející se plastové láhve, plechovky, zneãi‰tûná dlaÏba, roz‰lapané Ïv˘kaãky, nedopalky od cigaret. To je vizitka na‰eho krásného mûsta, na které bychom mûli b˘t hrdí a py‰nû jej ukazovat náv‰tûvníkÛm. Ubezpeãuji Vás, Ïe na‰e mûstská ãást vynakládá kaÏdoroãnû znaãné finanãní ãástky na údrÏbu a ãistotu, Ïe zaji‰Èuje operativnû úklid tam, kde je to momentálnû nejvíc zapotfiebí – proto máme na‰i „rychlou rotu“, ale co je to platné, kdyÏ vzápûtí jsou ulice opût zneãi‰tûny. Obracíte se na nás s upozornûními, stíÏnostmi – je to logické a my reagujeme. Ale, prosím, v‰ímejte si také tûch, ktefií na‰e mûsto niãí svojí bezohledností. A protoÏe jsou to ãasto dûti ãi mladí lidé – prosím, vychovávejme na‰e budoucí generace k lásce k Brnu a k udrÏování pofiádku. Vûfiím, Ïe se nám to v‰em spoleãnû povede – je to bûh na dlouhou traÈ, tak aÈ vydrÏíme s dechem! S podzimním pozdravem MUDr. Dagmar Hrubá

Z OBSAHU

Radniãní t˘m se letos opût zúãastnil tradiãního Turnaje osobností v malé kopané. Více na stranû 5

O jazyku, hantecu i o Brnû jsme mluvili s profesorkou Marií Krãmovou. Více na stranách 10–12

Informace úřadu, rady a zastupitelstva 27. zasedání Rady mûstské ãásti mûsta Brna, Brno-stfied, konané ve stfiedu 5. 9. 2007 od 14.00 hod. v zasedací místnosti rady – Rada mûstské ãásti Brno-stfied (dále jen RMâ BS) schválila rozpoãtové opatfiení ã. 11 a 12 na rok 2007, transfer pro Klub sportovní gymnastiky Moravská Slavia, doporuãila návrh rozpoãtového v˘hledu Mâ Brno-stfied na období 2009–2018, vzala na vûdomí podklady pro sestavení návrhu rozpoãtu pfiíjmÛ a v˘dajÛ na rok 2008. – RMâ BS vzala na vûdomí petici obãanÛ Hroznové ulice v BrnûPisárkách a odpovûì na ni, dále seznam voln˘ch nebytov˘ch prostor k pronájmu a pfiidûlení náhradního bytu v domû Francouzská 42 a cenovou nabídku na „Hvûzdová DH rekonstrukce na fitness centrum“. – RMâ BS schválila zámûr pronájmu ãásti pozemku v parku pfii ulici VídeÀské, rohu ulic Jo‰tova-Opletalova, na Moravském nám. – RMâ BS schválila pro areál krytého bazénu Sportovního a rekreaãního areálu Kraví hora technické zhodnocení budov, odpisov˘ plán areálu za období 1.–8./2007, vyfiazení majetku a doplnûní v˘pisu z obchodního rejstfiíku. – RMâ BS potvrdila pfiidûlení náhradního bytu na NádraÏní 18, zamítla slevu na nájemném a prodlouÏení dohody o narovnání vztahÛ v jin˘ch objektech. Schválila v˘povûì servisních smluv – v˘tahy v bytov˘ch domech v oblastech „Vevefií“, „Trnitá“ a „·t˘fiice“ a uloÏila pfiipravit v˘bûrové fiízení, pfievod movitého majetku nasvûtlení pfiechodÛ. – RMâ BS schválila v 9 pfiípadech majetkové záleÏitosti v oblasti ‰kolství vãetnû zmûny t˘kající se hokejové haly u Z· Úvoz 55 a poji‰tûní ‰kolského majetku. – RMâ BS schválila v˘zvu k podání nabídky na dodávku sluÏeb a prací pro pfiedmût plnûní: „Úklid psích exkrementÛ“, zámûr v˘stavby parkovacích garáÏí v prostoru ulice Kopeãná dle schváleného ÚPmB s vyuÏitím moÏnosti Ïádat o finanãní prostfiedky z programu ROP pfii EU, opravu elektroinstalace spoleãn˘ch prostor Vevefií 4, Úvoz 59b, Úvoz 59c, opravu fasády a oken Orlí 9, opravu stfiechy domu Tuãkova 40, Vlhká 19, Podnásepní 2, ·pitálka 14 a Pekafiská 9. – RMâ BS v oblasti dispozice s majetkem 5 pfiípadÛ odloÏila a v jednom odsouhlasila pronájmem. – RMâ BS schválila pfiidûlení bytu na opravu vlastním nákladem – Botanická 45, tfi. Kpt. Jaro‰e 4, Nové sady 16, Galla‰ova 10, Cejl 49, Pfiíãní 28, a neschválila Kamenná 67. – RMâ BS schválila prodlouÏení nájemní smlouvy Orlí 8, KfiíÏová 6, Lidická 69, Biskupská 3, VídeÀská 56, Bayerova 29, Milady Horákové 17, Bratislavská 41, Cejl 49, Francouzská 20, Koniklecová 5, Nové sady 45, slouãení bytÛ – Bratislavská 62, v˘mûna bytu – Koniklecová 5, pfiidûlení bytu Ïadateli ze sociálního pofiadníku – Stavební 9, slevu z nájmu za uÏívání bytu – VídeÀská 19a. – RMâ BS odsouhlasila „Zadání zmûn Územního plánu mûsta Brna (ÚPmB) 2006 – II – 23. soubor“, podání v˘povûdí ze v‰ech

nebytov˘ch prostor uÏívan˘ch nájemcem – Odûvní podnik, a. s., Ïádost o finanãní transfer z rozpoãtu mûsta Brna k vybudování dûtského lyÏafiského vleku s umûl˘m zasnûÏováním. 28. zasedání Rady mûstské ãásti mûsta Brna, Brno-stfied, konané ve stfiedu 19 .9. 2007 od 12.00 hod. v zasedací místnosti rady – RMâ BS schválila pofiadí firem na akci „Rekonstrukce domu VídeÀská 14“, odpisov˘ plán KVS „U Tfií kohoutÛ“, zadání zakázky „Úklid psích exkrementÛ“, schválila 2x zmûny ve smlouvách pronájmu pÛdních vestaveb a 1x návrh neschválila. – RMâ BS vzala na vûdomí zmûnu nájemce Domu potravin, odsouhlasila prodlouÏení nájmu pozemku v k. ú. Zábrdovice a pfiidûlení nebytového prostoru Rybáfiská 11, Moravské nám. 14a, Pekafiská 54, Pekafiská 16, Kfienová 63, Hybe‰ova 19, Botanická 66, Renneská 32, Milady Horákové 42, návrh na zmûnu smluvních podmínek u nebytového prostoru Zeln˘ trh 21, Orlí 9 (k opûtovnému projednání), Jánská 16, Cejl 35, Hybe‰ova 22 a Milady Horákové 42, podání v˘povûdi pronájemci z nebytového prostoru Ml˘nská 10, zpûtvzetí v˘povûdi pronajímateli z nebytového prostoru Lidická 17, Kfiídlovická 21, Kounicova 3, Bayerova 29 (2x) a neschválila PrÛchodní 2, Kounicova 42. – RMâ BS odsouhlasila pfiechodné uÏívání ledové plochy pfii Z· Brno, Úvoz 55, ve tfiech pfiípadech, opravu bytového fondu VídeÀská 97, VídeÀská 76a, Pfiíãní 24 (demolice dvorní ãásti domu), Zahradnická 14 (elektroinstalace), Nové sady 8a, Orlí 22/24. – RMâ BS schválila nasvûtlení pfiechodÛ pro chodce na vybran˘ch kfiiÏovatkách mûstské ãásti Brno-stfied, nákup multifunkãního zafiízení, licencí MS Windows. – RMâ BS projednala dispozici s majetkem v osmi pfiípadech 5x kladnû a 3x zápornû, neinvestiãní transfery pro ãtyfii subjekty. Schválila vypsání v˘bûrového fiízení na ostrahu Sportovního a rekreaãního areálu Kraví hora, pfievod majetku ze správy Z· Horní 16 do správy M· Kfienová 76a, ze Z· Horní 16 do správy M· Údolní 68, ze Z· Horní 16 do správy Z· Antonínská 3, opravu komunikace – pfiíjezdová cesta ke koupali‰ti Kraví hora a ul. Kfiídlovická–Nové sady – dvorní trakt, zámûr rekonstrukce Björnsonova sadu a podzemní kontejnerová stanovi‰tû pro separovan˘ odpad. 6. zasedání Zastupitelstva mûstské ãásti mûsta Brna, Brno-stfied, konaného ve stfiedu 19. 9. 2007 od 15.00 hod. ve spoleãenském centru Mâ BS, Dominikánská 2, Brno – Zastupitelstvo mûstské ãásti mûsta Brna, Brno-stfied (dále ZMâ BS) schválilo rozpoãtové opatfiení ã. 11 na rok 2007, rozpoãtov˘ v˘hled Mâ Brno-stfied na období 2009–2018 a vzalo na vûdomí pfiehledy upraveného rozpoãtu Hâ a jeho plnûní, tok financí VHâ a pfiehled penûÏních fondÛ za II. ãtvrtletí roku 2007. – ZMâ BS odsouhlasilo novelizaci vyhlá‰ky o místních poplatcích, zmûnu obecnû závazné vyhlá‰ky o regulaci VHP ve vyjmenovan˘ch ulicích, zámûr zmûny Územního plánu mûsta Brna (ÚPmB), ulice ÎiÏkova, zadání zmûn Územního plánu mûsta Brna (ÚPmB) 2006 – II – 23. soubor. ZMâ BS projednalo zmûny v podmínkách pÛdních vestaveb Nové sady 22a a Schovaná 1. Schválilo prodej obecnû vymezené jednotky v domû âápkova 17/19, Galla‰ova 6, Galla‰ova 8, Gorkého 51, Nové sady 22, Nové sady 22a, Pellicova 5d, Táborského nábfieÏí 5, Tuãkova 6 a Zahradnická 21/Pofiíãí 29. – ZMâ BS schválilo doplnûní v˘pisu z obchodního rejstfiíku Sportovního a rekreaãního areálu Kraví hora, zmûnu zfiizovací listiny M· Francouzská, smlouvu o postoupení pohledávky, sníÏení poplatkÛ z prodlení ve dvou pfiípadech a v jednom návrh neodsouhlasilo. – ZMâ BS schválilo úpravu postupu vymáhání poplatkÛ z prodlení, vzalo na vûdomí zprávu o ãinnosti Kontrolního v˘boru ZMâ BS a Finanãního v˘boru ZMâ BS. – Bod, kter˘ se t˘kal zmûny zfiizovacích listin Z· Úvoz 55 a KVS „U Tfií kohoutÛ“, byl staÏen. Na závûr ZMâ BS projednalo dotazy, podnûty a pfiipomínky.

Policie âR na webu Oficiální webové stránky radnice mûstské ãásti Brno-stfied, které najdete na adrese www.stred.brno.cz, novû pfiiná‰ejí odkazy na 2 obvodní oddûlení Policie âR – Brno-stfied a Brno-Îabovfiesky. Obû tato oddûlení svojí ãinností pokr˘vají území na‰í mûstské ãásti a v obou pfiípadech pfiiná‰ejí pfiedev‰ím pfiehlednû uspofiádané kontakty na konkrétní policisty zodpovídající za konkrétní ulice. Policisté budou rádi nápomocni pfii fie‰ení konkrétního problému, kter˘ obãany tíÏí. RovnûÏ uvítají podnûty ke zlep‰ení bezpeãnostní situace v daném okrsku, neboÈ jsou si vûdomi toho, Ïe na základû takov˘ch podnûtÛ a návrhÛ mohou rychleji fie‰it negativní jevy, které obãany znepokojují ãi jinak obtûÏují a nepfiíznivû se odráÏí v pocitu bezpeãí. Vzájemná spolupráce tak zákonitû pfiiná‰í pfiidanou hodnotu v‰em zainteresovan˘m stranám.

2

Informace úřadu, rady a zastupitelstva

Upozornûní Magistrátu mûsta Brna

Vyhlá‰ení v˘bûrového fiízení

Magistrát mûsta Brna sdûluje, Ïe je moÏné pfiedloÏit Ïádost o poskytnutí dotace typu B z rozpoãtu mûsta Brna na rok 2008 v tûchto oblastech: a) dotace na projekty a provozní náklady v oblasti volnoãasov˘ch aktivit dûtí a mládeÏe b) dotace na projekty a na provozní náklady v oblasti tûlov˘chovn˘ch a sportovních aktivit c) dotace na projekty v oblasti kultury d) dotace na provozní náklady v oblasti kultury e) dotace na podporu projektÛ ekologické v˘chovy ve mûstû Brnû f) dotace na poskytování sociálních sluÏeb obãanÛm mûsta Brna g) dotace národnostním men‰inám na ãinnost jejich organizací h) dotace na projekty v oblasti prevence kriminality i) dotace na ãinnost doplÀující zdravotnické sluÏby na území mûsta Brna j) dotace na projekty protidrogové politiky ve mûstû Brnû k) dotace na zachování a obnovu kulturních památek s v˘jimkou pfiíspûvkov˘ch organizací mûsta Brna a mûstsk˘ch ãástí, kter˘m budou pfiidûleny finanãní prostfiedky v souladu s rozpoãtovou skladbou. Dotace se poskytují fyzick˘m i právnick˘m osobám podle „Zásad“ a „Pravidel“ pro poskytování dotací z rozpoãtu Statutárního mûsta Brna. Tyto zásady a pravidla si Ïadatelé mohou vyzvednout na vûcnû pfiíslu‰n˘ch odborech, kde obdrÏí dal‰í informace k podání vlastní Ïádosti. Pfiíslu‰né podklady budou také zvefiejnûny na internetov˘ch stránkách Statutárního mûsta Brna (www.brno.cz). Vûcnû pfiíslu‰né odbory pro oblast: a, b) Odbor ‰kolství mládeÏe a tûlov˘chovy Dominikánské nám. 3, 601 67 Brno tel. ã. 542 172 107, [email protected] tel. ã. 542 172 112, [email protected] tel. ã. 542 172 113, [email protected] c, d) Odbor kultury Dominikánské nám. 3, 601 67 Brno tel. ã. 542 172 070 a 542 172 075, [email protected] e) Odbor Ïivotního prostfiedí Kounicova 67, 601 67 Brno tel. ã. 542 174 565 a 542 174 501, [email protected] f, g, h) Odbor sociální péãe Malinovského nám. 3, 601 67 Brno tel. ã. 542 173 115, [email protected] tel. ã. 542 173 120, [email protected] tel. ã. 542 173 123, [email protected] Metodiku naleznete na www.mvcr.cz i, j) Odbor zdraví Dominikánské nám. 3, 601 67 Brno tel. ã. 542 172 433, [email protected] tel. ã. 542 172 435, [email protected] k) Odbor památkové péãe Husova 12, 601 67 Brno tel. ã. 542 172 119 a 542 172 [email protected] Pfiedepsané tiskopisy Ïádostí je moÏné vyzvednout na vûcnû pfiíslu‰n˘ch odborech Magistrátu mûsta Brna. Vyplnûné formuláfie Ïádostí spoleãnû se zpracovan˘mi projekty a poÏadovan˘mi pfiílohami je nutno podat na vûcnû pfiíslu‰né odbory nejpozdûji do 31. fiíjna 2007. Na Ïádosti do‰lé po termínu nebude brán zfietel. Zdroj: www.brno.cz

Statutární mûsto Brno vyhla‰uje prostfiednictvím Odboru dispozic s majetkem Magistrátu mûsta Brna v˘bûrové fiízení pro poskytování návratn˘ch úãelov˘ch pÛjãek na opravu a modernizaci bytov˘ch a rodinn˘ch domÛ a bytov˘ch jednotek pro I. etapu roku 2008 podle Pravidel poskytování návratn˘ch úãelov˘ch pÛjãek z Fondu rozvoje bydlení mûsta Brna Termín vyhlá‰ení: 1. 9. 2007 Termín pro podání Ïádostí: do 15. 10. 2007 Îádosti o pÛjãku se podávají na pfiedepsaném formuláfii v termínu do 15. 10. 2007 na úfiadû mûstské ãásti, na jejímÏ území se opravovaná nemovitost nachází. Formuláfie k podání Ïádosti a Pravidla poskytování návratn˘ch úãelov˘ch pÛjãek jsou k dispozici na úfiadû mûstské ãásti, na Odboru dispozic s majetkem MMB na Malinovského nám. 3 nebo na internetové adrese www.brno.cz (v sekci Potfiebuji si vyfiídit > Bydlení > Odbor dispozic s majetkem > PÛjãky z Fondu rozvoje bydlení mûsta Brna). Informace k Ïádosti o poskytnutí návratné úãelové pÛjãky z Fondu rozvoje bydlení mûsta Brna (dále jen FRBMB) PÛjãky z FRBMB jsou poskytovány na opravy a modernizaci bytov˘ch a rodinn˘ch domÛ. Podle § 3 vyhl. MMR ã. 137/1998 Sb., o obecn˘ch technick˘ch poÏadavcích na v˘stavbu, je bytov˘ dÛm stavba pro bydlení, ve které pfievaÏuje funkce bydlení, rodinn˘ dÛm je stavba pro bydlení, která sv˘m stavebním uspofiádáním odpovídá poÏadavkÛm na rodinné bydlení a ve které je více neÏ polovina podlahové plochy místností a prostorÛ urãena k bydlení. Rodinn˘ dÛm mÛÏe mít nejv˘‰e tfii samostatné byty, nejv˘‰e dvû nadzemní a jedno podzemní podlaÏí a podkroví. K Ïádosti o pÛjãku je nutno pfiiloÏit: – kopie v˘pisu z katastru nemovitostí (Katastrální úfiad pro Jihomoravsk˘ kraj, katastrální pracovi‰tû Brno-mûsto, Moravské nám. 1), – právnické osoby pfiedloÏí v˘pis z obchodního rejstfiíku. Pfied podpisem smlouvy o pÛjãce je nutné pfiiloÏit: – aktuální znaleck˘ posudek nebo jin˘ doklad k prokázání skuteãnosti, Ïe hodnota opravované nemovitosti ãiní alespoÀ 120 % poÏadované pÛjãky, – pravomocné stavební povolení nebo sdûlení stavebního úfiadu o ohlá‰ení stavby, – aktuální v˘pis z katastru nemovitostí. Do v˘bûrového fiízení nebudou zafiazeni Ïadatelé, ktefií a) zfiídili zástavní právo nebo jin˘ obdobn˘ závazek k pfiedmûtné nemovitosti a pfiíslu‰n˘ dluh dosud nesplatili, pfiíp. je nemovitost pfiedmûtem exekuãního nebo konkursního fiízení, b) byli opakovanû v prodlení s úhradou splátek pÛjãky poskytnuté mûstem z FRBMB nebo u kter˘ch bylo splácení pÛjãky vymáháno soudnû, c) nedodrÏeli úãel u pfiedchozí pÛjãky poskytnuté mûstem z FRBMB. PÛjãku je moÏno Ïádat na více úãelÛ v jednom termínu za podmínek dodrÏení úãelovosti pÛjãky. PÛjãku nelze získat opakovanû na jeden úãel u jedné bytové jednotky nebo domu pfied splacením dfiíve poskytnuté pÛjãky na tento úãel. Na základû zákona ã. 101/2000 Sb., o ochranû osobních údajÛ, je nutno k Ïádosti pfiiloÏit podepsané „Prohlá‰ení“ (viz pfiíloha). Toto prohlá‰ení podepisují v‰ichni spoluvlastníci opravované nemovitosti. Kde získat podrobnûj‰í informace o pÛjãce Bliωí informace o podání Ïádosti, v˘bûrovém fiízení, smlouvû o pÛjãce, zfiízení zástavního práva k opravované nemovitosti, ãerpání pÛjãky a splácení mohou obãané získat: – osobnû na Odboru dispozic s majetkem MMB, referát pÛjãek z FRBMB (Malinovského nám. 3, dvefie ã. 261, 262, 263), – telefonicky na ãíslech 542 173 502, 542 173 287, 542 173 245, – prostfiednictvím e-mailu na adresách [email protected], [email protected], [email protected], – na internetové adrese http://www.brno.cz v sekci Potfiebuji si vyfiídit > Bydlení > Odbor dispozic s majetkem > PÛjãky z Fondu rozvoje bydlení mûsta Brna. Na Úfiadû mûstské ãásti Brno-stfied pfiijímá vyplnûné Ïádost investiãní odbor ÚMâ Brno-stfied, Dominikánská 2, 601 69 Brno Informace poskytl: Mgr. Jifií Lahoda, vedoucí Odboru dispozic s majetkem MMB

Za v˘mûnu fiidiãského prÛkazu lékárniãka Magistrát mûsta Brna pfiipravil ve spolupráci s makléfiskou spoleãností Allrisk motivaãní akci pro fiidiãe, ktefií si doposud podle zákona nevymûnili fiidiãsk˘ prÛkaz. Start akce je naplánován na 8. fiíjna 2007, kdy kaÏd˘ Ïadatel obdrÏí pfii vyplnûní Ïádosti o v˘mûnu fiidiãského prÛkazu kupón, na kter˘ dostane v budovû Kounicova 67 autolékárniãku. V první fázi je pfiipraveno 1 000 lékárniãek. „Smyslem této akce je upozornit fiidiãe, Ïe v˘mûna fiidiãského prÛkazu je povinná a nutná k tomu, aby mohli zasednout za volant také v roce 2008, nikoliv to, aby získali lékárniãku. I kdyÏ uÏ nyní víme, Ïe mnozí lidé budou na konci roku nadávat na pfieplnûn˘ úfiad pfiesto, Ïe jsme nûkolikrát upozorÀovali fiidiãe, aby tuto záleÏitost nenechávali na poslední chvíli,“ fiekl tajemník brnûnského magistrátu Pavel Loutock˘. K 31. srpnu 2007 si fiidiãsk˘ prÛkaz uÏ

vymûnilo 24 296 fiidiãÛ, zb˘vá je‰tû 34 tisíc fiidiãÛ. Kdo je povinen si vymûnit fiidiãsk˘ prÛkaz? DrÏitelé ¤P vydan˘ch od 1. ãervence 1964 do 31. prosince 1993. Dokdy? Poslední termín v˘mûny je do 31. prosince 2007. Co musím mít s sebou? – platn˘ doklad totoÏnosti (obãansk˘ prÛkaz, pas) – jednu fotografii o rozmûrech 3,5 x 4,5 cm – fiidiãsk˘ prÛkaz, kterému konãí platnost Kdy? Úfiední hodiny pro vefiejnost: pondûlí, stfieda: 8–17 hod. úter˘, pátek: 8–12 hod. Kde si mÛÏe fiidiã vymûnit fiidiãsk˘ prÛkaz? Odbor dopravnûsprávních ãinností (ODSâ) MMB, Kounicova 67.

3

Dal‰í informace? http://www.brno.cz/ v sekci „Potfiebuji si vyfiídit“ a dále „Osobní doklady ¤P“. Kolik mne to bude stát? V˘mûna fiidiãského prÛkazu je zdarma. Je moÏné se pfiedem objednat? Ano. Magistrát mûsta Brna, Odbor dopravnûsprávních ãinností nabízí od bfiezna 2007 moÏnost elektronického objednání ÏadatelÛ o v˘mûnu fiidiãského prÛkazu ze zákona. Toto objednání je moÏné opût na adrese http://www.brno.cz v sekci „Potfiebuji si vyfiídit – dopravní agenda“. Mgr. Pavel Îára, tiskov˘ mluvãí Magistrátu mûsta Brna

Stalo se v naší městské části

RUDOLF FIRKU·N¯ – FENOMENÁLNÍ KLAVÍRISTA 20. STOLETÍ. V˘znamní pfiedstavitelé mûsta Brna se pfii‰li poklonit památce ãlovûka, kter˘ proslavil sv˘m klavírním umûním na‰i vlast po celém svûtû. Îák Leo‰e Janáãka si pfiál odpoãívat vedle svého velkého uãitele, coÏ se mu nakonec splnilo. K jeho hrobu poloÏily kvûtiny jeho dûti Veronika a Igor a krátce vzpomenuly jeho génia. Za na‰i mûstskou ãást se piety úãastnil starosta Mgr. Michal Bortel.

MISTROVSTVÍ REPUBLIKY NA IN-LINE BRUSLÍCH. Do Brna pfiijela ãeská rychlobruslafiská hvûzda Martina Sáblíková i se sv˘m mlad‰ím bratrem, aby se zúãastnili otevfieného Mistrovství âeské republiky v závodech na in-line bruslích. V sobotu 1. 9. 2007 se na brnûnském V˘stavi‰ti odehrály závody v nûkolika kategoriích. Za na‰i mûstskou ãást v˘znamnou sportovkyni dekoroval starosta Mgr. Michal Bortel.

SEDMDESÁTÉ V¯ROâÍ ÚMRTÍ TGM 14. 9. 2007. „Za sto let moÏná dûti na‰ich dûtí sv˘m dûtem budou tesknû vyprávûti, o ‰edém ránu ãtrnáctého záfií, navûky oznaãeném v kalendáfii…,“ tak zaãal Jaroslav Seifert svou báseÀ o dni, kdy T. G. Masaryk naposledy vydechl. Jeho památku uctili pfied bustou na Komenského nám. primátor mûsta Brna a mnoho dal‰ích. Za na‰i mûstskou ãást se jeho památce poklonili starosta Mgr. Michal Bortel a jeho zástupkynû MUDr. Dagmar Hrubá.

NOVÁ VELKOKAPACITNÍ TRAMVAJ STÁLA NA NÁMùSTÍ SVOBODY. Den s integrovanou dopravou v mûstû Brnû Dopravní podnik mûsta Brna oslavil nejen tak oblíben˘m dnem zdarma v hromadné mûstské dopravû, ale i pfiedstavením nové velkokapacitní tramvaje ze ·kody PlzeÀ. Dne 20. 9. 2007 se jezdilo bez revize a je‰tû kaÏd˘ si mohl zkusit 5 ãlánkového obra 31m dlouhého s 68 místy pro sedící a 201 místy pro stojící.

TROFEO NIKÉ MORAVIA 2007 V ULICÍCH BRNA. Kdo má rád historická auta, vÛni spalovaného benzínu s hlubok˘mi tóny siln˘ch motorÛ, si mohl pfiijít na své 14. a 15. záfií 2007 v ulicích kolem hotelu International. Primátor mûsta Brna Roman Onderka odstartoval úãastníky jedoucí v historick˘ch vozech Moravou a potom starosta mûstské ãásti Mgr. Michal Bortel odmával start primátora v elegantním voze Hispano Suiza pro v˘znamné osobnosti.

SLAVNOSTI VÍNA OPùT NA NÁMùSTÍ SVOBODY. Kdo dostal chuÈ na dobré víno nebo burãák z rÛzn˘ch koutÛ Moravy a tfieba ho napadlo, Ïe najde inspiraci na dárek k VánocÛm (to jenom pro ty, ktefií velmi dopfiedu plánují) si mohl ve dnech 7. 9. aÏ 3. 10. 2007 pfiijít na své na Slavnostech vína na námûstí Svobody. Celou akci zahájil starosta mûstské ãásti Brnû-stfied Mgr. Michal Bortel za pfiispûní známé moderátorky.

4

Stalo se v naší městské části

Brnûnská 25 a fotbalov˘ turnaj JiÏ poãtyfiicáté se uskuteãnil závod na 25 km se startem na renovovaném stadiónu Moravské Slavie. BûÏce zavedla traÈ závodu aÏ na Brnûnskou pfiehradu, zatímco na fotbalové plo‰e se odehrávala dramata v malé kopané. Proti sobû nastoupila rÛznorodá amatérská muÏstva zástupcÛ brnûnsk˘ch âSSD, KDU-âSL, ODS, Amfory sloÏené z osobností a dal‰í muÏstva vãetnû na‰eho z Úfiadu mûstské ãásti Brno-stfied. Borci z na‰í radnice vedené starostou Mgr. Michalem Bortelem a tajemníkem JUDr. R a d o v a n e m Novotn˘m nechali na trávníku nejen celé srdce, ale i poslední zbytky sil.

5

Naše školy

Bakalka: Na‰e v˘sledky hovofií cizími jazyky Do nového ‰kolního roku vstoupila Základní ‰kola Bakalovo nábfieÏí 8 s novinkou, která je v síti bûÏn˘ch zafiízení tohoto typu na jiÏní Moravû naprost˘m unikátem, a to s bilingvní v˘ukou. „Znamená to, Ïe od leto‰ního roku uãíme pracovní ãinnosti na 1. stupni a informatiku na obou stupních v angliãtinû,“ vysvûtluje fieditelka Bakalky Yveta Ga‰parcová. Nabídka, která klade velké nároky pfiedev‰ím na pedagogy, se pfiipravovala rok a posvûtilo ji ministerstvo ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy. Oba pfiedmûty nebyly vybrány náhodnû, ale po zralé úvaze. „Drtivá vût‰ina terminologie je u informatiky v angliãtinû, takÏe se to pfiímo nabízelo,“ fiíká fieditelka a pokraãuje: „Pracovní ãinnosti zase mají pfiínos v tom, Ïe si Ïáci posilují jazykové znalosti pfiímo v konkrétních, vlastnû témûfi kaÏdodenních situacích.“ Rodiãe se nemusejí bát, Ïe by ménû jazykovû vybavené dûti v˘uka vedená v angliãtinû nûjak˘m zpÛsobem handicapovala, protoÏe vyuãující musí zajistit zvládnutí probíraného názvosloví i v ãe‰tinû. Na‰e v˘sledky hovofií cizími jazyky ·kola s roz‰ífienou v˘ukou jazykÛ, které se nefiekne jinak neÏ „Bakalka“, coÏ dokládá i zdobn˘ nápis na právû opravované fasádû budovy, má renomé prakticky uÏ po celé jiÏní Moravû – angliãtina se tu totiÏ uãí uÏ od roku 1966, takÏe je na co navazovat. Po listopadu 1989 se zde dûtem vûnovali mladí Kanaìané a Ameriãané, Ïáci ‰koly získali fiadu ocenûní v konverzaãních soutûÏích, bûÏnû se pofiádají zájezdy do zahraniãí, byla vybudována moderní jazyková laboratofi. Dokud to nebylo moÏné po formální stránce zafiídit jinak, nabízeli na Bakalce v˘uku angliãtiny jiÏ od 1. tfiídy alespoÀ formou krouÏkÛ, samozfiejmû veden˘ch plnû kvalifikovan˘mi kantory ‰koly. Následnû byla Bakalka zafiazena do pilotního projektu Magistrátu mûsta Brna „V˘uka angliãtiny na vybran˘ch ‰kolách ve mûstû Brnû“ – znamenalo to zafiazení v˘uky angliãti-

ny uÏ od prvÀáãkÛ jako regulérního pfiedmûtu pfiímo do rozvrhu. „Symbolick˘m zavr‰ením na‰ich snah o co nejkvalitnûj‰í jazykovou v˘uku je ‰kolní vzdûlávací program Na‰e v˘sledky hovofií cizími jazyky,“ sdûluje Yveta Ga‰parcová s upfiesnûním, Ïe podle programu se uãilo jiÏ vloni, tedy o rok dfiív, neÏ to pro základní ‰koly bylo povinné. Îáci Bakalky mají nadstandardní dovednosti Na Bakalce se snaÏí neusínat na vavfiínech a hledají dal‰í moÏnosti, jak ‰kole pomoci. Jednou z cest je i zji‰Èování znalostí ÏákÛ, coÏ je dÛleÏitá zpûtná vazba pro vedení. O tom, Ïe úroveÀ poskytovaného vzdûlávání je na vysoké úrovni, existuje tfieba i dÛkaz nanejv˘‰ objektivní díky testování CERMAT. „Jde o celorepublikové srovnávání úrovnû znalostí a dovedností ÏákÛ základních ‰kol, kterého se zúãastnili na‰i páÈáci a deváÈáci. V˘sledky na‰ich svûfiencÛ se ve v‰ech tfiech testovan˘ch oblastech – ãe‰tina, matematika a ostatní pfiedmûty – pohybuje vysoko nad krajsk˘m i celorepublikov˘m prÛmûrem, nezb˘vá tedy neÏ se pochlubit,“ usmívá se fieditelka Ga‰parcová. Zázemí se stále vylep‰uje Kvalitní v˘uka stojí na kvalifikova-

6

ném pedagogickém sboru, coÏ je tradiãní chlouba Bakalky, ale také na kvalitním zázemí. V posledních letech zde – kromû jiÏ zmiÀované jazykové laboratofie – vznikly nové uãebny fyziky a chemie, pofiídily se 2 interaktivní tabule, zafiídila se multimediální uãebna nebo se zrekonstruovala tûlocviãna. O loÀsk˘ch a leto‰ních prázdninách intenzivnû a v prÛbûhu ‰kolního roku prÛbûÏnû probíhala rozsáhlá rekonstrukce ‰koly, která právû fini‰uje. A dal‰í plány do budoucna? „VÏdycky je co zlep‰ovat! Ve spolupráci s obãansk˘m sdruÏením pfii ‰kole plánujeme revitalizaci ‰kolní zahrady vãetnû zbudování venkovní uãebny a instalace herních prvkÛ pro druÏinu, líbilo by se nám i nûjaké terénní pracovi‰tû pro zemûpis a pfiírodopis. Pracujeme na vyfie‰ení parkování pro rodiãe, ktefií vozí dûti z celého Brna, a ráda bych roz‰ífiila poãet uãeben, protoÏe kaÏdoroãnû musíme odmítat zájemce – tfieba letos jich bohuÏel bylo 60,“ rekapituluje fieditelka Bakalky Yveta Ga‰parcová. KONTAKTY: Základní ‰kola Brno, Bakalovo nábfieÏí 8, 639 00 Brno / tel.: 543 212 725, e-mail: [email protected], www.bakalka.cz

Naše školy

M· Údolní 68 se raduje Pfiíjemná zpráva pro dûti, která si chodí hrát a odpoãívat do M· Údolní 68. Spoleãnost DM drogerie markt, pÛsobící v âeské republice jiÏ 15 let, se rozhodla, Ïe obdaruje podle rozhodnutí sv˘ch prodejen vybrané matefiské ‰koly. Tak se stalo, Ïe fieditelka M· Renata Opr‰alová pevnû drÏí ‰ek na 20 000 Kã na hraãky pro M· a raduje se spolu se starostou Mgr. Michalem Bortelem a ing. Katefiinou Jarou‰kovou z DM.

Starosta mezi prvÀáãky PrvÀáãci na nûkolika ‰kolách se tû‰ili z náv‰tûvy starosty mûstské ãásti Brno-stfied Mgr. Michala Bortela. Ten se vydal v první ‰kolní den na malou inspekci. Ihned zjistil, Ïe nemÛÏe nav‰tívit v‰echny v jeden den, a tak si postupnû rozplánoval své náv‰tûvy do prvních ãtrnácti dní. Starostovo vystoupení a drobné dáreãky k pfiipomenutí vstupu do ‰kolního roku na okamÏik vytrhly prvÀáãky ze soustfiedûní od prvních úkolÛ.

Dûtská bezprostfiednost a prvotní rozpaky se vÏdy po chvíli rozpt˘lily a na Z· Hroznové, Antonínské, nám. Míru i Úvoze znûly písnû, básniãky a fiíkanky. Dûti se panu starostovi pochlubily, jaké mají v˘sledky a první záÏitky. V jedné první tfiídû bûÏely ukázat malé akvárium, ve kterém mûly stra‰ilky, kdyby nûkdo neãekanû pfii‰el. Novû vymalované tfiídy, první písmenka a ãíslice na lavicích ukazovaly, Ïe vlak do budoucnosti na nikoho neãeká.

7

10-2007.qxd

1.10.2007

12:21

Page 1

Inzerce

OČNÍ OPTIKA Husova 6, Brno Otevřeno: po – pá 8.30–18 hod., sobota 9–12 hod www.giacintov.cz

AKCE: ROZTOK NA KONTAKTNÍ ČOČKY RENU 360 ml 380,– Kč do vyprodání zásob z nová kolekce dětských brýlí a ztenčených skel pro děti za skvělou cenu z multifokální brýle, včetně měření zraku optometristou se zárukou na vidění z kolekce brýlových obrub PODZIM 2007 již v prodeji z aplikace tvrdých a měkkých kontaktních čoček

8 CMYK

10-2007.qxd

1.10.2007

12:21

Page 2

Inzerce SIMPLY CLEVER

Nová ŠkodaFabia 1,2 HTP/ 44 kW ve výbavové verzi Ambiente s klimatizací za 3 990 Kè mìsíènì V základní výbavě tohoto modelu mimo jiné najdete také 4 airbagy, ABS, centrální zamykání, posilovač řízení a elektrické ovládání předních oken. Při využití originálního finacování od ŠkoFINu s měsíční splátkou jen 3 990 Kč* (včetně garantované ceny havarijního pojištění a pojištění odpovědnosti po celou dobu financování) dostanete navíc zimní kola zdarma. A ještě jedno překvapení: vůz Škoda Fabia můžete vyhrát na celý víkend. Registrujte se telefonicky na čísle 800 600 200. Také Vás zveme na zkušební jízdu. Navštivte nás proto co nejdříve, těšíme se na Vás. Akce trvá do 31. 10. 2007 * RPSN od 7,56 %. Splátka předem 100 000 Kč, zůstatková hodnota 30 000 Kč, délka financování 72 měsíců

Kombinovaná spotøeba a emise CO2 modelu Fabia: 4,6–6,9 l/100 km, 120–165 g/km

JE PODZIM A MY UŽ NADĚLUJEME!

ŠkodaService® ŠkodaOriginální díly® ŠkodaOriginální příslušenství®

Váš autorizovaný prodejce vozů Škoda: Masná 20, 657 79 Brno tel.: 543 424 222 e-mail: [email protected] www.autonova.cz

RK BÍLÝ REALITY Pekařská 7, Brno

hledá pro své klienty k prodeji i pronájmu byty, RD, chaty v Brně a okolí. V případě nabídky uhradíme znal. posudek nebo poplatek na družstvu u DB. Volejte: 543 237 105, 602 521 766 – prodej, 606 111 267 – pronájem.

! KURZ ! POWER YOGA Hybešova 15 PONDĚLÍ 18,15h Protahování a posilování těla při relax hudbě Fit club V. Mannové Tel: 775 629 862

Pro evidované klienty hledáme K prodeji i pronájmu: • byty • domy • kanceláře • obchodní prostory Pro majitele veškeré služby zdarma!!! Tel: 774 238 064 9 CMYK

Rozhovor s osobností

Jazyk, hantec, Brno v podání Prof. PhDr. Marie Krãmové, CSc., Masarykova univerzita v Brnû, Filozofická fakulta Jednoho dne pfii‰el, jako mnoho nápadÛ, náhle, byl tu a nedal se odb˘t. ZpÛsobil jej rozhovor s profesorkou Marií Krãmovou o Brnû a jeho zvlá‰tní fieãi hantecu uvefiejnûn˘ v Mladé frontû DNES. Jsem rodil˘ Îideniãák (v hantecu „su ze ·imic“). To byl a je motor, kter˘ mne hnal do rozhovoru. Zvládl jsem domluvit schÛzku, moÏná roli tazatele, a teì sedím proti prof. Marii Krãmové s trochou trémy. Je velmi pfiíjemné, Ïe mne dopfiedu uklidÀuje lakonick˘m sdûlením: „Co budu vûdût, povím, co ne, tak ne.“ Její uji‰tûní, Ïe se nic zvlá‰tního nedûje, mne povzbudilo k první otázce. Pocházíte z Brna? Chvíli pauza a krátké pfiem˘‰lení. Ano. Tatínek i maminka se tu také narodili, ale prarodiãe, to uÏ není tak jednoduché… Kofieny vût‰iny lidí jsou sloÏitûj‰í, i moje. Vím, Ïe jsem tady doma. Bydlím v‰ak ve ãtvrti, která se specifickou mluvou Brna – hantecem nemá ani nemûla pfiíli‰ spoleãného. Mám proto v˘hodu, Ïe mohu sledovat v˘voj brnûnské specifické mluvy z odstupu. Jinak – já a Brno? âlovûk se prostû nûkde narodí, ale vztah si vytváfií aÏ dík lidem, které tam poznává. Jak jste se dostala k tomu, Ïe vás spojují s hantecem? Samozfiejmû pfies ãe‰tinu. Mluvu Brna jsem nejprve sledovala ve smyslu gramatickém, tzn. hláskosloví, tvarosloví, na slovní zásobu jsem si v mládí netroufala. Byla jiná doba. KdyÏ chcete vidût do jazyka, musíte mít v takové situaci otevfiené ruce. Ukonãila jsem studium na fakultû v roce 1962. Moje kandidátská práce, to se psal uÏ rok 1971, se zab˘vala gramatikou brnûn‰tiny. V tûchto letech se je‰tû nedalo o urãit˘ch vûcech otevfienû mluvit, napfiíklad o brnûnsk˘ch Nûmcích, a to by bylo v souvislosti se slovní zásobou mluvy mûsta nutné. A kromû toho – co dnes sly‰íme jako hantec, to se právû rodilo v kulturním prostfiedí Brna 60. let 20. století a zrálo k souãasné podobû. Mûlo to kofieny v tradiãní mluvû mûsta, ale velk˘ podíl na tom, Ïe se hantec rozvíjel, mûlo právû to, co bychom s odstupem nazvali „brnûnská bohéma“. Národní umûlec Karel Höger nahrál v hantecu nûjaká vypravování? Ano, on mûl mluvu svého mûsta a s ní i prvky, které patfií do hantecu, jak se fiíká, „v krvi“. Pocházel z Králova Pole, tedy po na‰em z Kéniku. Na jeho v˘slovnosti to bylo ostatnû patrné po cel˘ Ïivot. A jak˘ je rozdíl mezi náfieãím brnûnského okolí, hantecem a spisovn˘m jazykem? Náfieãí je spojeno s venkovem a s venkovsk˘m Ïivotem pfiece jen uzavfien˘m do urãité obce. Je dosti diferencované, vÏdyÈ v okolí mûsta probíhají náfieãní hranice. Náfieãí Ïila v okolí Brna je‰tû pomûrnû nedávno a obyvatele Lí‰nû, Komína, Jundrova atd. bylo moÏno

poznat právû podle svébytného náfieãí. Ale samo mûsto, to byl kotlík, kter˘ namíchal jazykovou v‰ehochuÈ, teprve smí‰ením (a nejen ãesk˘ch prvkÛ) vznikl brnûnsk˘ mûstsk˘ jazyk pro bûÏn˘ Ïivot, jak˘si pradûdeãek dnes populárního hantecu. Podíl na tom mûlo národnostní a sociální sloÏení obyvatelstva, rozvoj prÛmyslu v Brnû, s ním spojené pfiesuny obyvatelstva, nov˘ Ïivotní styl. Spisovn˘ jazyk byl je‰tû v první polovinû minulého století pro mnoho lidí spí‰e tím, kter˘ ãtou a kter˘m, pokud potfiebují, nûco málo pí‰í, bûÏnû jím mluvili jen lidé dosti vzdûlaní. Jak˘ v˘voj má jazyk dnes a k ãemu smûfiuje? Moderní svût se ‰kolní docházkou a dal‰ími moÏnostmi vzdûlávání, s novinami, rozhlasem a televizí, s migrací obyvatelstva atd. stírání tradiãních jazykov˘ch rozdílÛ posílil. Pomalu se tak ztrácí jazykové stopy míst, kde jsme vyrostli. Ale kofiínky stále jsou, sice ménû viditelné, ale dobfie uloÏené. Jazyk má totiÏ dlouhou pamûÈ, vût‰inu jeho zmûn lze zaznamenat aÏ po nûkolika generacích. A kaÏd˘ v sobû nese svou minulost. MÛÏeme se tváfiit, Ïe to tak není, mÛÏeme tuto skuteãnost i negovat, ale je to danost. Pro na‰i existenci je pozitivní, kdyÏ si své kofieny uvûdomujeme. Ale zpût k otázce. Vznik jazyka lze datovat od okamÏiku, kdy se utváfiela lidská spoleãnost, protoÏe ta se potfiebovala dorozumívat. Komunikace za pouÏití jazyka se odehrává na dvou úrovních: První je jazyk spontánní,

10

intimní komunikace. Existuje v bezprostfiedním znûní mezi lidmi sobû blízk˘mi a je skoro vÏdy mluven˘. V této sféfie se uplatní i dnes v‰echny podoby ãe‰tiny a ta je mnohdy více nebo ménû zabarvená náfieãím, nûkdy a nûkde se dokonce uÏívá i náfieãí „ãisté“. Druhou úrovní je komunikace pfii vefiejném projevu, mluveném i psaném. Tady slouÏí jazyk velkému spoleãenství a jeho podoba je (alespoÀ na Moravû) spisovná nebo se spisovnému jazyku velmi blíÏí. Jazykové základy a návyky se pfiedávají v první úrovni, ta vy‰‰í úroveÀ se získává aÏ pozdûji. Mnoho z nás se domnívá, Ïe i v soukromí pouÏívá spisovn˘ jazyk, ale to je spí‰e snaha neÏ realita. V soukromé spontánní rozmluvû existuje úplná zpûtná vazba mluvãích a posluchaãÛ, vyjadfiování je mnohdy doplnûno pohledy, posunky, leccos není nutno vÛbec fiíkat, protoÏe si blízcí lidé rozumûjí i beze slov. JestliÏe dochází k nepochopení, pfieformuluji sdûlení, opravím se, hledám novou cestu k vysvûtlení, aniÏ bych se bála v˘tek nebo se dokonce obávala, Ïe mi nûkdo vytkne provinûní proti tomu, co se vûdomû uãíme ve ‰kole v ãe‰tinû. V pfiirozeném projevu se dík tomu zrcadlí základy mluvy pfiedcházejících generací – babiãek, prababiãek, nejbliωích pfiíbuzn˘ch. Projeví se jak v oblasti mluvnice, tak i v pouÏité slovní zásobû. Jazykové návyky a zvyky pfiedcházejících generací jsou – podobnû jako jiné souãásti chování – dík tomu prostû v nás. Pfiirozenou mluvenou komunikaci mÛÏeme samozfiejmû modernizovat – pouÏijeme poãítaã, chatujeme/ãetujeme, pí‰eme SMS, ale

Rozhovor s osobností ani tu nejsme svazováni Ïádn˘mi pfiedpisy a pfiíkazy a chováme se jazykovû pomûrnû volnû. A chybí-li nám úsmûvy nebo jiné projevy citÛ, poslouÏíme si ikonkou. V‰ak to znáte - ☺, , event. :), :( . Je tu mnoho moÏností, i kdyÏ asi ne tolik jako pfii mluveném projevu k blízk˘m lidem. Chápu správnû, Ïe blízk˘mi lidmi mohou b˘t i na‰i pfiátelé, tfieba i lidé spojení urãitou profesí nebo zájmem? S pfiivfien˘ma oãima bych mohla souhlasit. V‰echny profese mají svoji specifickou fieã, pfiedev‰ím slovní zásobu. Jako redaktorovi se Vám mÛÏe stát, Ïe pfii rozhovoru s odborníkem pÛsobí vyjádfiení osloveného ponûkud nezvykle, nûkdy dokonce jako z jiné planety. To v‰ak nesniÏuje jeho odbornost, je to jen dÛkazem toho, Ïe je velmi soustfiedûn na svou specializaci nebo Ïe patfií k profesi, kde se spí‰e mluví. ProtoÏe pak není zvykl˘ o své práci nebo záÏitcích mluvit a va‰ím úkolem je ho zábran zbavit. Platí to i pro situace mimopracovní. Jsou koníãky, pfii nichÏ je po celou dobu ticho jako v hrobû – ‰achisté jsou toho znám˘m pfiíkladem. Ale ani rybáfii na bfiehu fieky si asi mnoho nepopovídají, k tomu musí jít jinam, tam, kde to, jak fiíkají mladí, Ïije. PromiÀte, ale takov˘m prostfiedím, ov‰em spí‰ pro muÏe, je to klasická hospoda. Tam se chodí nejenom kvÛli zlatavému nápoji, ale právû na kus fieãi, na pokec, jak v Brnû fiíkáme. KdyÏ nûkde vedle sedí nûkdo sám a pÛllitry v nûm jenom mizí, je nûco v nepofiádku. Trpí chandrou, je sám a nemocn˘ – myslím Ïe patologick˘ pfiípad. Ostatní si vymûÀují tfieba i nepodstatné takyinformace, Ïertují, tfieba i nadávají na politiku, hokej, Ïenské. Ale nejsou sami, proÏívají radost se sdílení. Má to souãasnû i urãité omezení – mÛÏeme, vlastnû mÛÏete pou‰tût obrazotvornost po v˘letech, ale jednat musíme za svÛj vûk a stav. Já jako Ïena 186 cm vysoká mám v hospodû asi smÛlu, nemohu si dovolit b˘t jako kfiehká kvûtinka, star‰í muÏ nemÛÏe pfiedstírat jino‰sk˘ vûk atd. Zkrácenû – komunikace funguje jako celek, kde pracují v‰echny smysly. Dnes je velice rozvinuta komunikace elektronická, ale ta je pfiece jen jiná, umoÏÀuje rÛzné pfiedstírání a je jen vûcí morálky kaÏdého úãastníka takov˘ch diskusí (chatování/ãetování), zda vystoupí sám za sebe, nebo si vymyslí novou identitu. Mlad˘m lidem to nûkdy nahrazuje pfiirozenou lidskou potfiebu setkávat se a komunikovat z oãí do oãí, moÏná proto, Ïe nemají ãas (ale na to, co chceme, si kupodivu vÏdycky ãas najdeme) nebo je pobyt mimo domov neláká. V elektronické komunikaci ale vesele blafují, pou‰tí si obrazotvornost na ‰pacír a namíchají jak v obsahu, tak ve formû nûco, co by si tváfií v tváfi nemohli dovolit. Mladí lidé jsou v uÏívání jazyka málo peãliví, ale co studenti ãe‰tiny? Co jim ‰kola pfiiná‰í a jak je zu‰lechÈuje? Studenti moÏná pfiicházejí s dobrou znalostí matefiského jazyka vhodného pro vefiejnou komunikaci, tedy Ïivého (hovorového) spisovného jazyka, ale ne vÏdy ho umûjí skuteãnû uÏívat. Pí‰í-li, uteãe jim nûkdy hrubá chyba, zapomenou interpunkci, obtíÏnû hle-

dají slova a formulují souvisl˘ projev atd. Asi to nefiíkám správnû, myslím si, Ïe spí‰ neÏ „neumûjí“ jsou nesoustfiedûní, nedbalí. V soukromí by to jistû nevadilo, ale vadit to bude v budoucí profesi, kde se budou vyjadfiovat vefiejnû a eventuálnû i uãit dal‰í generace. UÏ proto jim nesmíme nedostatky ve vyjadfiování, které jsou v psaném projevu nápadnûj‰í, ale existují i v projevu mluveném, tolerovat. Je to vûc naprosto samozfiejmá, a není tedy tfieba se nad ní zam˘‰let. Vysoká ‰kola je to uÏ douãovat nemÛÏe (i kdyÏ jim dává nûkdy ‰anci si znalosti doplnit a zautomatizovat), ale mûla by posílit jejich zodpovûdnost. Kromû toho – oni by oproti ostatním lidem, ktefií nejsou odborníky na ãesk˘ jazyk, mûli vûdût víc, mûli by chápat zmûny v jazyce, citlivû hodnotit odchylky od dfiíve vyÏadovaného, jak se fiíká, „správného“ uÏívání, a dobrat se pfiíãin, proã odchylky vznikají a jak˘ mají smysl. Jazyk je totiÏ nekoneãn˘ a stále se pozmûÀuje dík tomu, Ïe slouÏí lidem v mûnících se situacích. Provází nás cel˘ Ïivot, ale bude trvat, i kdyÏ tu nebudeme, zanikne, aÏ kdyby zmizeli lidé, ktefií by jej uÏívali. S kultivovanou podobou ãe‰tiny nás seznamuje soustavnû ‰kola, ale na‰e ‰kolství proÏívá dnes v˘razn˘ pfierod, je ménû striktní a více hodlá dbát na vyuÏitelnost poznatkÛ, tedy i uÏívání jazyka podle potfieb. Je to zmûna proti minulosti – socialistické ‰kolství napfi. produkovalo absolventy s urãitou uniformitou. Ale i dfiívûj‰í ‰kolství mûlo stabilní pfiedstavu, jak má vyjadfiování jejich absolventa vypadat. Mohli si to tenkrát dovolit, budoucí uplatnûní bylo pomûrnû jasné a – jak uÏ b˘vá v na‰ich zemûpisn˘ch ‰ífikách bûÏné – neãekalo se, Ïe by ãlovûk mûnil profesi, místo pÛsobení. Co se nauãil, tfieba spisovné skloÀování, ãasování, pravopis, to mu mohlo po cel˘ dal‰í Ïivot staãit. Pfiedstava v˘stupu v starém ‰kolství byla podle dne‰ního my‰lení velmi jednoduchá, absolvent niωího gymnázia nastupoval napfi. k dráze jako niωí úfiedník a jeho snem bylo pracovat tam, ve ‰Èastnûj‰ích pfiípadech se sluÏebním postupem, aÏ do penze. To osvojené mu staãilo, mohl i leccos zapomenout. Nádhern˘ pfiíklad na to je z povídky Karla Poláãka „Pan Melichar se osvobodil“, kde otec fiíká známému, Ïe jeho syn si udûlal maturitu a teì mÛÏe v‰echno pustit z hlavy. VzpomeÀme ostatnû na to, jak se r˘soval Ïivot úfiedníkÛ ve filmu Katakomby a jak pouze skuteãnû filmov˘mi zpÛsoby se z toho mohli vymanit. Dnes je to ale jiné, Ïivot, profesní a spoleãenské postavení a s ním i potfieby komunikace se stále pomûrnû rychle vyvíjejí a dne‰ní student by mûl zÛstat pro tyto zmûny otevfien˘. Mûl by tedy také vûdût, co kde a jak mÛÏe z osvojeného jazyka pouÏít. Dne‰ní svût je neskuteãnû ‰irok˘ a v‰e se nejen stále mûní, ale proces zmûn se neb˘vale zrychluje. Pamatujete si vÛbec studenty, ktefií pro‰li za ta léta Va‰ima rukama? Nûktefií projdou ti‰e, jiní naopak na sebe upozorní: nûktefií ostentativním nezájmem o v‰echno, ale ti rychle odcházejí hledat obory, které by je zaujaly, jak se módnû fiíká „oslovily“ (nebo kde by snad nebylo tolik

11

uãení – kdo ví), jiní zaujmou svou prací a nápady. Napfiíklad – abychom se drÏeli na‰eho okruhu problémÛ – nedávno jedna dívenka, dnes jiÏ moÏná paní. PoloÏila si otázku: „Jak se adolescenti vyrovnávají se spisovn˘m jazykem?“ a ve své diplomní práci se tomuto tématu skuteãnû velmi samostatnû vûnovala. Musela uváÏit, co asi gymnazisté skuteãnû znají nejen z ãe‰tiny, ale i o ãe‰tinû a jejím rozrÛznûní, musela zjistit, zda a kdy je pro nû pouÏívání spisovného jazyka dÛleÏité, jak jsou citliví na nové prvky – a mnoho dal‰ích vûcí. Musela si vypracovat metodu práce a v˘sledky svého v˘zkumu popsat. Mám radost, Ïe tematiku zvládla velmi dobfie a Ïe inspirovala dal‰í, aby si podobnou otázku poloÏili v jin˘ch místech republiky. ProtoÏe, i kdyÏ se to nezdá, jsou tyto postoje zaloÏeny nejen na v˘uce ãe‰tiny, ale i na celkové jazykové situaci v místû, kde v˘zkum probíhá. Jiná studentka, která do Brna pfii‰la z Tû‰ína, si na‰la obdobn˘ neotfiel˘ nápad, k nûmuÏ ji inspirovalo její krat‰í pÛsobení uãitelky. PoloÏila si otázku, jak˘ mají mladí lidé postoj k nápadné místní nespisovné fieãi, které se tam fiíká „po na‰ymu“ – to tvrdé y není chyba, ale zjednodu‰en˘ záznam dialektu. Zatím udûlala jen jakousi sondu do tématu ve své bakaláfiské práci, ale myslím, Ïe bude pokraãovat. A v˘sledky se zase mohou uplatnit v jejím dal‰ím pÛsobení. VÛbec mám velikou radost, kdyÏ studenti sami hledají témata pro své práce, témat je pfiece kolem nás plno, jen je zachytit. A oni jistû vidí vûci, které se s námi, star‰ími, míjejí. Va‰i absolventi jsou urãitû i v médiích? Ano. A nejen tam. V‰ichni, kdo absolvují vysokou ‰kolu v oboru ãesk˘ jazyk a literatura, vûdí, Ïe budou vûdomû uÏívat jazyka pro komunikaci s ‰irokou vefiejností. VÏdy jim pfiipomínám, aby ve vlastní práci a pfii kritice cizích vyjádfiení mûli na pamûti, Ïe je nutné vÏdy vûdût, proã se cokoli s jazykem dûje a Ïe nelze b˘t vÛãi niãemu a nikomu pfiedpojat˘. Budou-li mít za cíl zkvalitnûní ãe‰tiny vefiejné komunikace, musejí zaãít od sebe – ale to víte, nûktefií jsou zodpovûdní a jiní ménû. A cel˘ Ïivot uÏ jim nikdo nebude stát za patami a radit. MoÏná si jednou vzpomenou, Ïe mûli dávat pozor a vyuÏít v‰ech moÏností, ale – ruku na srdce – byli jsme jiní? Mnozí na‰i absolventi touÏí po práci v nakladatelstvích, nûktefií i sami tvofií. A dne‰ní krásná literatura je neskuteãnû otevfiená nejen v tématech, ale i v jazyku. Jazyk je tu jako barvy palety, a chceme-li udûlat pfiirovnání, potom literární dílo je podobné dílu v˘tvarnému – z materiálu tvofií nekoneãn˘ svût, kter˘ pfiijímáme v mezích své zku‰enosti a znalosti, kterému mÛÏeme i málo rozumût. Nûkdy se mi zdá, Ïe ochota vyrovnat se se specifiky v˘tvarného umûní je v lidech na úplnû jiné úrovni neÏ tam, kde jde o „pouhá slova“. Kritici, jsou mezi nimi taky na‰i absolventi, aby mûli nejen vyjadfiovat nesouhlas tam, kde je publikace, kterou hodnotí, nekvalitní, mûli by umût také vysvûtlit, proã tomu tak je; a to není nic snadného. MÛÏete fiíci krátce, co by mûlo b˘t obecnû cílem v˘uky matefiského jazyka na v‰ech ‰kolsk˘ch stupních?

Rozhovor s osobností Ten cíl je podobn˘ pro v‰echny jazyky – je to schopnost uÏívat jazyka ve v‰ech komunikaãních situacích. V matefiském jazyce Ïáci jistû mluvit v bûÏn˘ch situacích umûjí, nauãili se to doma – vût‰inou nespisovnû –, jde tedy o nároãnûj‰í situace Ïivota v dospûlosti. To je ale pfiíli‰ obecné, vÏdyÈ Ïivotní dráha ÏáãkÛ 5. tfiídy základní ‰koly se mÛÏe obrátit rÛzn˘m smûrem. Bylo by v˘borné, kdyby i ti, ktefií neusilují o vy‰‰í vzdûlání, dovedli napsat obsahovû správnû a pûknou ãe‰tinou Ïivotopis, Ïádost, kdyby byli schopni formulovat své názory nejen v soukromí, ale i na vefiejnosti. Na ty, ktefií studují, se samozfiejmû kladou vy‰‰í nároky, ale tomu odpovídají v zásadû jak star‰í osnovy, tak dnes zpracovávané rámcové vzdûlávací programy pfiedmûtÛ. Je velmi dÛleÏité, Ïe se má dbát nejen na psané, ale i na mluvené projevy, protoÏe jsou v dne‰ním svûtû stále dÛleÏitûj‰í. Na dne‰ní úroveÀ mluveného projevu urãeného pro vefiejnost jsem si vzpomnûla pfied chvílí, kdyÏ jste se zmínil o médiích. Otoãímli knoflíkem rádia, mÛÏu narazit na rÛzné pofiady, kde vstupují do vysílání posluchaãi. Vût‰inou v nich sly‰íme star‰í obãany, ktefií se prezentují pomûrnû peãlivou mluvou. Nûkdy se vyjadfiují i k tomu, jak se „ti mladí“ vyjadfiují, a ãastûji je sly‰et „nám pan uãitel fiíkal…“, protoÏe právû tam získali základy, na nichÏ jejich vyjadfiování tam, kde na projevu záleÏí, stojí. Ti star‰í lidé si váÏí toho, Ïe bylo „správné“ vyjadfiování peãlivû procviãeno, ale dne‰ek je pfiece jen tûÏko hodnotit oãima, které uÏ hodnû vidûly. Nicménû v nûãem pravdu mají – abychom zvládli spisovné vyjádfiení slovem i písmem, je nutno urãité vûci zautomatizovat, tfieba to psaní vybran˘ch slov nebo v˘slovnost skupin souhlásek. A to je vhodné zvládnout ve ‰kolním vûku, v dospûlosti, kdy uÏ máme mnoho dal‰ích povinností, je to velmi nároãné, nejménû tak jako uãení novému cizímu jazyku. Mám tetu, která má klasické vzdûlání a obãas se velmi podivuje nad vefiejn˘m vyjadfiováním nûkter˘ch ãinitelÛ. Jaké s tím máte zku‰enosti? Mífiíte do fiad politikÛ, moderátorÛ a tiskov˘ch mluvãích. Pfiíprava je alfa a omega úspûchu. A to pfiíprava postupná a dlouhodobá, fieãníkem se nikdo nerodí, ale stává. âetla jsem, jak se vynikající fieãník, jak˘m je b˘val˘ americk˘ prezident Clinton, postupnû na dráhu pfiipravoval tím, Ïe stoupal po jednotliv˘ch stupních politické kariéry, pfii nichÏ si pfiirozenû osvojoval nejen nové poznatky, ale i zpÛsoby jejich prezentace. A mûl kolem sebe jistû mnoho poradcÛ, ktefií mu nejen pomáhali zvládat tematiku, ale i kultivovali jeho projev a zÛstali mu nápomocni i v dobû, kdy jiÏ svoji profesi v˘bornû ovládal. Nejenom na‰im politikÛm lze vzkázat, Ïe jsou odpovûdni nejen za obsah sv˘ch vystoupení, ale i za jejich formu. Dlouhodobá soustavná pfiíprava je nezbytnû nutná, dar improvizace není samospasiteln˘, protoÏe právû v nejvypjatûj‰ích situacích mÛÏe zklamat. Také na moderátorech je vidût, Ïe ãím jsou znalej‰í vûci a na v˘stup pfiipravenûj‰í, tím pfiirozenûji pÛsobí. O tiskov˘ch mluvãích nemluvû. V médiích se dnes velmi sází na

spontánnost, ale u v‰ech profesionálních mluvãích, ktefií zde pÛsobí, je pfiíprava nadev‰e, jen pak vypadají skuteãnû pfiirozenû a nic, co mÛÏe v prÛbûhu vysílání nastat, je nevyvede z konceptu. Je to vûc osobností, u mnoha je péãe o vyjadfiování patrná, i kdyÏ se moÏná star‰ím lidem zdá, Ïe proti tomu, co si oni v mládí osvojili, dûlají chyby. V mnoha pfiípadech v‰ak jde o zmûny, které v hovorovém spisovném jazyce nastaly. Zpût od komunikace k na‰emu mûstu, co platí o Brnu? Jakou má nálepku? Zaãnûme od Adama. KaÏdé velké mûsto dostalo pfiídomek. V‰ak to znáte – „Praha – stovûÏatá“ nebo „Ostrava – ocelové srdce republiky“. O Brnu se fiíkalo, Ïe je to „moravsk˘ Manchester“. Tím se jednodu‰e vyjádfiilo, Ïe Brno bylo prÛmyslové mûsto s rozvinut˘m textilním prÛmyslem. Samo jádro dne‰ního Brna ob˘vali âe‰i i Nûmci a také v r. 1919, kdy vzniklo tzv. „Velké Brno“, byly pfiipojeny okolní vût‰inou zemûdûlské obce s obyvateli obou národností. Kulturnû bylo Brno je‰tû na zaãátku 20. století bráno jako pfiedmûstí Vídnû, tam bylo nejbliωí stfiedisko kultury, chodilo se tam do uãení, pracovat a studovat. Toto prostfiedí zrodilo mluvu niωích sociálních vrstev mûsta, mluvu na hony vzdálenou od spisovné ãe‰tiny vzdûlan˘ch lidí, která se uchovávala a pfiirozenû pfiedávala pfiedev‰ím v nûkter˘ch dûlnick˘ch ãtvrtích. PfieÏila Rakousko-Uhersko, první republiku, válku, pováleãn˘ v˘voj; Ïila, ale jen v ústech lidí, mezi vrstevníky, pfiáteli. Takovou ji pfievzali a rozvinuli mladí lidé pûstující alternativní kulturu v 60. letech a taková, stále Ïivá a promûÀující se, do‰la aÏ do dne‰ka jako hantec. Dnes v ní ov‰em vznikají i nûkteré kníÏky, pí‰e se o ní, a to nejen v Brnû a âesku. Stala se takov˘m symbolem mûsta, Ïe fieknete-li, Ïe jste z Brna, snad kaÏd˘ nadhodí, no to jezdíte „‰alinó na pr˘gl“. A tûÏko mu vysvûtlíte, Ïe to je jistû pravda, ale Ïe plynule se mluví hantecem jen tehdy, sejde-li se „partyja“, která si chce popovídat o v‰em a o niãem, zkrátka „hodit kus hantecu“, dát kousek fieãi jen tak, aby nestála. Tím jste mne vybídla k otázce: Co by pomohlo k lep‰í prezentaci mûsta? Hantec jistû Brno prezentuje, ale je to velmi dílãí a nevím, zda vÏdy v kladném smyslu, on totiÏ je dost expresivní a nûkdy vypadá spí‰ jako Ïert. Brnu ale chybí pamûÈ mûsta. Paní Flodrová dûlá neskuteãnû zásluÏnou práci, kdyÏ pfii rÛzn˘ch pfiíleÏitostech pfiipomíná historii, v˘znamné dûjinné okamÏiky mûsta Brna, a to nejen ty ze svûtového hlediska velké a nejvût‰í, ale i malé, kaÏdodenní. To je bohuÏel jen kus moÏností, je‰tû k tomu velmi vázan˘ na její osobnost, na její neskuteãnû bohaté znalosti a vztah k mûstu. Tento smûr by bylo dobré posílit. Vím, Ïe je to otázka penûz, ale jsem pfiesvûdãena, Ïe by mohly b˘t vypsány granty pro mladé lidi, tfieba studenty stfiedních a vysok˘ch ‰kol, ktefií by bádali na tomto poli, shromaÏdovali a zpracovávali dílãí okruhy informací pro komplexní databázi mûsta Brna. Tím by se znaãnû zvedlo povûdomí o historii mûsta a v˘voji jeho jednotliv˘ch ãástí (Brno-stfied napfi. nemá kroniku

12

v˘voje, zatímco jiné mûstské ãásti uÏ ano). V souãasném stavu jsou data a dal‰í poznatky roztrou‰eny v mnoha archivech, zpracovány v dílãích studiích, ne vÏdy bûÏnû dostupn˘ch, takÏe je tûÏké je nalézt, a zejména vyuÏít pro potfieby vlastních obyvatel i náv‰tûvníkÛ. Brno je sice historicky prÛmyslové a dûlnické mûsto, ale pÛsobily tu rÛzné spolky, instituce, ale co se o nich ví? Snad z rodinné vzpomínky, ale ta bledne. Abych uvedla pfiíklad: Po r. 1989 se obnovoval spolek Vesna, spolek Ïensk˘ a k tomu, jak se fiíkalo, burÏoazní. Nedovedete si pfiedstavit, jak sloÏitû se dohledávala fakta, ale jak fascinující bylo dozvûdût se o v‰em, co tyto Ïeny v minulosti vykonaly, jak moderní mûly názory. Kolem r. 1990 Ïily je‰tû jeho pfiedstavitelky, které pamatovaly zru‰ení spolku po r. 1948, ale od té doby… Bojím se, Ïe tu zatím k takové podpofie není to, ãemu se dnes taktnû fiíká „politická vÛle“, v˘sledkem by totiÏ nebylo nûco jako nová ãi rekonstruovaná stavba nebo památník, kter˘ je vidût a mÛÏe se slavnostnû otevírat, ale právû jen poznatky. Pokud vím, dokonce i EU pamatovala na potfiebu zmapování historick˘ch dat a pfii ãerpání evropsk˘ch fondÛ pro zlep‰ování turistického komfortu je cílem nejenom opravit památky a dÛleÏité historické stavby, ale i vytvofiit turisticky poutavou a zajímavou elektronickou vizuální komunikaci pro prezentaci mûsta v kontextu mûst jin˘ch. Pozoruji, Ïe jste nevyãerpatelnou studnicí nápadÛ a moÏn˘ch fie‰ení zviditelnûní Brna. Kacífiská my‰lenka. Kdybyjste stála v ãele radnice, co byste je‰tû navrhovala? Myslíte vûci komunální? No, úklid ulic je samozfiejmost. Dala bych v‰ak více laviãek na námûstí Svobody, aby ti, ktefií nemají na kávu za 50 Kã v podnicích na hlavních brnûnsk˘ch tfiídách, mohli alespoÀ chvíli pob˘t, posedût, pohovofiit si. Dále bych ráda ozelenila mûsto, ale asi je to nefie‰itelné, neboÈ bez bourání není nikde rozumn˘ prostor. Stejná situace je v otázce, kde si dûti mají hrát a kam na procházku. ·pilberk a park kolem je krásn˘, ale narazíte tam i na naháãe a slouÏí pro venãení psÛ, takÏe jako místo procházek s mal˘m dítûtem moc vhodn˘ není, pro star‰í lidi vadí i ten kopec. A ostatní parky v blízkosti, vÏdyÈ je tu jen maliãk˘ na Moravském námûstí a pak vût‰í mezi Janáãkov˘m a Mahenov˘m divadlem, ale to je podlouhl˘ prostor pfieru‰en˘ silnicí, kter˘ je ohraniãen dal‰ími silnicemi pln˘mi aut. Parkové plochy jsou aÏ na okraji Brna-stfiedu, na procenta plochy jich není málo, ale dostupnost je hor‰í. Tak vidíte, Ïe nejsem bezednou studnicí na nápady, vím, Ïe nûco udûlat nejde. A proto se ráda vrátím ke své profesi, kde mohu diskutovat se studenty, nûkdy se s nimi zlobit a jindy radovat. Oboje má smysl, protoÏe oni jsou – promiÀte mi tu frázi – budoucnost mûsta a svûta. A teì se uÏ radûji rozlouãíme, protoÏe neÏ jste pfii‰el, zaãala jsem hledat dobfie ukryté papíry, které nezbytnû potfiebuji. ·kolní rok je za dvefimi. Velmi dûkuji za rozhovor a práci, kterou jste se mnou, paní profesorko, mûla, neboÈ nejen Ïe „su ze ·imic“, ale „su i tvrd˘ vorgl“ na jazykové radovánky.

Kulturní příloha

Etno Brno 2007

Jazz Brno 2007

Festival Etno Brno 2007 se již podesáté snaží vyjít vstříc zájmu brněnského publika o autentickou lidovou hudbu a world music. Dramaturgické ambice jsou stejné jako vždy: těm, kteří o to stojí, chce nabídnout možnost poznat něco neznámého a obohacujícího. Je to zároveň hodně klopotná, složitá a pomalá pouť k toleranci a multikulturní společnosti. „Jsme ale pevně přesvědčeni, že žádná jiná varianta této cesty v současné Evropě neexistuje. Cizinci a imigranti do tohoto populačně vymírajícího prostoru nakonec stejně proniknou. Buďme tedy připraveni je přivítat a vědět o nich a jejich hudebních kulturách alespoň něco málo dopředu,“ říká hlavní organizátor festivalu Jiří Švéda z agentury Art Brno. Desátý ročník festivalu Etno Brno bude mít celkem sedmnáct večerů, které nabídnou pestrý výběr toho nejlepšího z domácí etnické scény včetně zajímavých hudebních projektů našich stále nejbližších, tzn. slovenských sousedů. Přijedou ale i vynikající soubory s hráči ze Španělska (baskické lidové písně v podání skupiny Tapia eta Leturia), Irska (pubrock a irské lidovky od The Hogs), Ruska (sibiřský šaman Gendos), USA (Amit Chatterjee Alliance) a Mongolska (Dundžingarav). Právě Američan indického původu Amit Chatterjee, dlouholetý spoluhráč nedávno zesnulého Joea Zawinula ve worldjazzovém projektu Zawinul Syndicate, bude největší hvězdou letošního ročníku Etno Brno. Letošní ročník festivalu probíhá v klubu Stará Pekárna (Štefánikova 8, Brno, wwww.starapekarna.cz). Vstupné na jednotlivé koncerty se pohybuje v rozmezí 100–140 korun, lze využít též výrazných slev vstupenek ve čtyřech předprodejích (70–90 Kč). Tři etnojazzové koncerty (Limbo, Trio de Jandero a Los Rumberos) jsou součástí jak festivalu Etno Brno, tak Jazz Brno.

Průběžný mezinárodní hudební festival Jazz Brno je s podzimem zpět a stejně jako loni se pořádně rozmáchne: čeká nás celkem 24 večerů (převážně neděle a úterky) v brněnském klubu Stará Pekárna. Absolvování celé této rozsáhlé koncertní řady, z praktických důvodů však rozdělené do nedělní tanečnější (9 koncertů) a úterní poslechovější (15 koncertů) série, může alespoň částečně nahradit neexistenci stálého jazzového klubu v moravské metropoli. Desátý ročník Jazz Brno jsme pojali kosmopolitně – z celkového počtu dvou tuctů koncertů bude patřit více než deset večerů zahraničním nebo smíšeným sestavám. Pozornost budeme opět věnovat finančně a dopravně dostupnému jazzu od sousedů (Polsko, Rakousko, Slovensko a Maďarsko), objeví se ale i švédský baskytarista… Největšími taháky festivalu budou vystoupení expresivního saxofonového tria z Budapešti – Daniel Váczi Trio (út 2. 10.), dvojkoncert kultovních rakouských Tres Hombres (po 29. 10. + út 30. 10.), večer výborného polského kvintetu Ecstasy Project (út 27. 11.), který kombinuje jazz se soudobou vážnou hudbou, a show dvou „saxofonových buldozerů“ pod všeříkajícím názvem Ondřej Štveráček & Rado Tariška Saxophone Summit (út 11. 12.). Vstupné na jednotlivé koncerty Jazz Brno 2007 se bude pohybovat v rozmezí 70–90 Kč (předprodeje) a 100–140 Kč (na místě). Lze též využít možnosti zakoupení vstupenek ve čtyřech předprodejních místech (Indies + BKC v centru Brna + redakce Kultu na Rybkově + bar Staré Pekárny), kde budou vždy výrazně levnější.

Program festivalu: čt 20. 9. 20.00 Terne čhave (CZ, žhavá romská hudba) čt 27. 9. 20.00 Pláče kočka (CZ, hřbitovní písně) čt 4. 10. 20.00 Ahmed má hlad (CZ, balkánská a východoevropská hudba) čt 11. 10. 20.00. Trojka Zuzany Homolové (SK, slovenské lidové balady) čt 18. 10. 20.00 Tapia eta Leturia (Španělsko, baskická lidová hudba) út 23. 10. 20.00 Los Rumberos (CZ, vocal latin jazz) čt 25. 10. 20.00 Létající rabín (CZ, klezmer) čt 1. 11. 20.00 Karpatské horké (SK, zrockované lidovky) čt 8. 11. 20.00 Gendos (Polsko/Rusko, šaman ze Sibiře) út 13. 11. 20.00 Limbo (CZ/Ukrajina, etnojazz) čt 15. 11. 20.00 The Hogs (Irsko, keltský pub rock) ne 18.11. 20.00 Trio de Janeiro (CZ, etnojazzové sexteto) čt 22. 11. 20.00 Družina (SK, folklór-rock) čt 29. 11. 20.00 Amit Chatterjee Alliance (USA/CZ, špičková world music) čt 6. 12. 20.00 Dundžingarav (Mongolsko, mongolská lidová hudba) čt 13. 12. 20.00 Sahara,(Tunisko/CZ, arabská a orientální hudba & rai) út 18. 12. 20.00 Hadry z těla (CZ, pubrock & pubfolk)

Program festivalu: út 18. 9. – Tarapaca Jazz (CZ, vocal jazz) út 25. 9. – Dodo Šošoka Slovak Jazz Trio (SK, modern jazz) út 2. 10. – Daniel Váczi Trio (Maďarsko, modern jazz) ne 7. 10. – Jazz Efterrätt (CZ, fusion-latin-jaz) út 9. 10. – Bucinatores (CZ, sexteto, jen dechy a bicí, jazzový koncert října!) ne 14. 10. – Baklažán (CZ, taneční jazz s DJem) út 16. 10. – Olga Škrancová & Band (CZ/SK, vocal jazz) ne 21. 10. – Jazzika (CZ, vocal jazz) út 23. 10. – Los Rumberos (CZ, vocal latin jazz) ne 28. 10. – Showstation (CZ, latin & groove & funk & vocal jazz) po 29. 10. – Tres Hombres (Rakousko, jazzpunk, návrat legendy poprvé) út 30. 10. – Tres Hombres (Rakousko, jazzpunk, návrat legendy podruhé) ne 4. 11. – Jazz Mistake (CZ, latin-jazz) út 6. 11. – Short Day Quintet (CZ/Polsko, modern jazz) ne 11. 11. – Pavel Švestka Trio (CZ, swing & jazz & vocal) út 13. 11. – Limbo (CZ/Ukrajina, etnojazz & free jazz, jazzový koncert podzimu!!!) ne 18. 11. – Trio de Janeiro (CZ, etnojazz & vocal jazz) út 20. 11. – Unity Quartet (CZ, modern jazz) ne 25. 11. – Jan Štolba Quartet (CZ, modern jazz) út 27. 11. – Ecstasy Project (Polsko, jazzový koncert listopadu!) út 04. 12. – Nedaba (CZ/Švédsko, mladí, moderní a nadějní) út 11. 12. – Ondřej Štveráček & Rado Tariška Saxophone Summit (CZ/SK, bebop) st 19. 12. – Elena Suchánková & Jocose Jazz (comeback první dámy českého jazzu) čt 20. 12. – Eggnoise (CZ, jazzpop)

P¤EDPRODEJE: BKC, Bûhounská 17, Indies, Po‰tovská 2, Kult, Rybkova 1 a bar Staré Pekárny. infoline: +420 603 358 918, [email protected] www.jazzdoregionu.cz

13

Volný čas

14

Volný čas

Kulturní a vzdělávací středisko „U Tří kohoutů“

KVS „U Tří kohoutů“ ¤ÍJEN 2007 úter˘ 2. fiíjna v 19.30 hod. PÍ·ETE DO ·UPLÍKU? Setkání zaãínajících i pokroãilej‰ích literátÛ. stfieda 3. fiíjna v 19.30 hod. ALMARA Folkrocková kapela. ãtvrtek 4. fiíjna v 19.30 hod. BACKSIGHT Mladá blues-soulová kapela. úter˘ 9. fiíjna v 19.30 hod. THE YOUNG PEKÁâ Swing pfies jazzrock aÏ po latinsko-americké rytmy. stfieda 10. fiíjna v 19.30 hod. BLACK UGANDA CHOIR Netradiãní sdruÏení vícehlasého zpûvu. ãtvrtek 11. fiíjna v 19.30 hod. 217. Veãer Písní Táborov˘ch OhÀÛ: OZVùNA a hosté. úter˘ 16. fiíjna v 19.30 hod. GROOVEY: Adam KUBÁT & Pavel K¤IVÁK Simon & Garfunkel i vlastní písnû. stfieda 17. fiíjna v 19.30 hod. CESTA Folk, spirituály. ãtvrtek 18. fiíjna v 19.30 hod. ONEN SVùT + FUI-FUI Experimentální duo + jazzové trio Hanousek–Îemla–âech.

¤ÍJEN 2007

úter˘ 23. fiíjna v 19.30 hod. Poslechov˘ pofiad Jifiího âERNÉHO RADIOHEAD – Pink Floyd nového vûku.

sobota 6. fiíjna, 15.30 hod. Ostrov pokladÛ – PREMIÉRA! nedûle 7. fiíjna, 17.00 hod. Vítr do dlanû – Indick˘ hudebnû-relaxaãní veãer

ãtvrtek 18. fiíjna, 8.30 hod. O králi Rastislavovi a ãarovné Marii ãtvrtek 18. fiíjna, 19.00 hod. Ostrov pokladÛ – abonentní skupina C

pondûlí 8. fiíjna, 10.15 hod. Ostrov pokladÛ

sobota 20. fiíjna, 15.30 hod. Rumcajs

úter˘ 9. fiíjna, 8.30 a 10.15 hod. Ostrov pokladÛ

pondûlí 22. fiíjna, 8.30 a 10.15 hod. Rumcajs

stfieda 10. fiíjna, 8.30 hod. Ostrov pokladÛ

úter˘ 23. fiíjna, 9.30 hod. Mauglí

ãtvrtek 11. fiíjna, 10.15 hod. Dvacet tisíc mil pod mofiem

stfieda 24. fiíjna, 9.30 hod. Mauglí

stfieda 24. fiíjna v 19.30 hod. THE BIG 20 Big Band hraje jump swing a rokenrol. ãtvrtek 25. fiíjna v 19.30 hod. ÚDOLNÍ Rocková kapela. —————————————— úter˘ 30. fiíjna v 19.30 hod. SONYK BEL Blues-rocková alternativa.

ãtvrtek 11. fiíjna, 19.00 hod. Dvacet tisíc mil pod mofiem – abonentní skupina B

stfieda 31. fiíjna v 19.30 hod. DISTANT BELLS Pink Floyd revival.

pátek 12. fiíjna, 8.30 a 10.15 hod. Malé Ïeny

ZMùNA PROGRAMU VYHRAZENA!

sobota 13. fiíjna, 15.30 hod. S koníãkem pfies hory a doly

KLUBOV¯ BAR: otevfien ve dnech programov˘ch akcí od 17 hod.

pondûlí 15. fiíjna, 8.30 a 10.15 hod. S koníãkem pfies hory a doly

P¤EDPRODEJ VSTUPENEK: BKC – Bûhounská 17 INDIES – Po‰tovská 2 FOLK & COUNTRY MUSIC – Kapucínské nám. 10 KUDRNA – podchod nádraÏí âD

stfieda 17. fiíjna, 8.30 a 10.15 hod. O králi Rastislavovi a ãarovné Marii

KONTAKT: Klub Leitnerova Leitnerova 2, 602 00 Brno tel.: 543 213 693 www.volny.cz/leitnerka

15

sobota 27. fiíjna,15.30 hod. Pohádky krále Jeãmínka pondûlí 29. fiíjna, 8.30 a 10.15 hod. Pohádky krále Jeãmínka stfieda 31. fiíjna, 9.30 hod. Mary‰a Zmûna programu vyhrazena! Kontakt: Divadlo Polárka, Tuãkova 34, Brno, tel.: 541 247 274, 603 559 481, e-mail: [email protected] www. divadlopolarka. cz

Informujeme

V fiíjnu nezapomínejte na stromy! Počínaje rokem 2000 byla v České republice oživena sto let stará tradice slavení Dne stromů. Na původní Stromové slavnosti navazují i letos v Brně dvě akce iniciované Nadací Partnerství, jež se v předchozích letech setkaly s úspěšným přijetím veřejnosti. Dne 15. října od 8.00 hod. proběhne Den stromů v parku Lužánky spolupořádaný lužáneckým Centrem volného času a podpořený řadou dalších organizací. Jejich zástupci připravují pro děti i dospělé den plný zábavy, v němž nebudou chybět soutěže, stromolezci či ukázky správné výsadby stromů. Pobavit se a zahrát si nebo se jen ve sváteční atmosféře „stromového svátku“ vydat na pátrání po jinanu dvoulaločném, platanu javorolistém či třeba sviteli latnatém, jež se řadí k významným exemplářům parku, můžete až do odpoledních hodin. Nezapomeňte si přitom také připomenout, že lužánecký park byl z podnětu císaře Josefa II. pro veřejnost otevřen jako první městský park v českých zemích už v roce 1788. Na konci 19. století byly v parku zastoupeny všechny místní druhy dřevin a více než 150 druhů cizokrajného rostlinstva. Přesným datem českých oslav Dne stromů je však až 20. říjen. V tuto sobotu proběhne slavnostní vyhlášení celostátních výsledků ankety Strom roku spojené s koncertem bratří Ebenů. Koncert pro stromy začíná v královopolském klubu Semilasso v 19.30 hod., vstupenky lze zakoupit v běžných předprodejích a v ekologické poradně Veronica. Bývalý zájezdní hostinec, sídlo Dělnického spolku a dnešní kulturní dům Semilasso, jemuž dal název pseudonym dobrodruha, cestovatele a spisovatele knížete Hermanna von Jeden z finalistů: stoPücklera Muskau, hostí tuto akci poprvé, přičemž navá- sedmdesátiletý platan že na tradici koncertů Dana Bárty či Ivy Bittové z parku na Kociánce. a Barbory Marie Willy. Více o anketě Strom roku se můžete dozvědět na internetových stránkách www.stromzivota.cz, kde lze také najít podrobnější informace o hlasování. Možná ještě stihnete podpořit brněnského finalistu, stosedmdesátiletý platan z parku na Kociánce, nebo některý z dalších jedenácti listnáčů, na nějž jste natrefili při svých cestách po České republice. Zajímavostí je, že ne všechny země oslavují stromy ve stejný měsíc, natož pak den. Velká Británie vyhlašuje celý Týden stromů v listopadu, na počátku sázecí sezóny, Izrael slaví Nový rok stromů v lednu, sousední Německo spolu se Spojenými státy, Koreou či Japonskem stromům věnuje jejich dny v dubnu, Mexiko a Nový Zéland v červenci. Nemůžete se zúčastnit ani jedné z akcí? Tak nezapomeňte, že právě na podzim, v období počínajícího vegetačního klidu, je ten správný čas pro výsadbu listnáčů i jehličnanů. Můžete si tedy uspořádat svou vlastní stromovou slavnost. A jestli nevíte, jak na to, pomůže vám třeba právě vycházející publikace Miroslavy Drobílkové Jak sázet strom. Objednat ji lze na [email protected].

V˘zva Mûstské policie Brno: Seniofii, nenechte se okrádat! PodvodníkÛ bezohlednû zneuÏívajících dÛvûry star‰ích lidí vÏdy bylo, je a nejspí‰ i bude mnoho. Pfii ãtení denního tisku mÛÏe poctiv˘ ãlovûk pouze zaskfiípat zuby, kdyÏ se dozví o dal‰í okradené babiãce, která pfii‰la o celoÏivotní úspory jen proto, Ïe chtûla pomoci podvodníkovi, vydávajícímu se za ãlovûka v nouzi, plynafie ãi elektrikáfie. Co se s tím dá dûlat? StráÏníci Odboru prevence Mûstské policie Brno si fiadu let kladou tuto otázku a pfiipravují preventivní projekty, mající za úkol tûmto pfiípadÛm zabránit. Montují na dvefie bezpeãnostní fietízky, pofiádají Senior-akademii a mimo jiné také uvedli do provozu speciální Senior-linku. Na telefonním ãísle 541 248 844 je moÏno se dotázat, zda pán ãi paní urãitého jména, kter˘m se pfiedstavili, opravdu pracují na sociálním odboru, vodárnách, plynárnách nebo jin˘ch energetick˘ch spoleãnostech. V souvislosti s tímto projektem je také mnoho dÛleÏit˘ch informací uvedeno na webov˘ch stránkách www.mpb.cz/mestska-policie/prevence/, kde je moÏno prostudovat napfiíklad postup pracovníkÛ nejrÛznûj‰ích úfiadÛ, za jejichÏ jméno se podvodníci ãasto schovávají. Proto apelujeme na ty z vás, ktefií chtûjí udûlat nûco pro bezpeãí svého Ïivota, zdraví a majetku – nav‰tivte tyto stránky, prostudujte si, jak vypadá správn˘ pracovní postup pfiíslu‰n˘ch úfiedníkÛ ãi fiemeslníkÛ, pfiípadnû se informujte prostfiednictvím preventivní informaãní místnosti na Zelném trhu 13, nebo se pfiijìte podívat na prÛbûh leto‰ní Senior-akademie, aÈ dáme spoleãn˘mi silami podvodníkÛm co proto. Odbor prevence MP Brno

STRUâNù Hravé podzimní prázdniny s EkoCentrem Brno Hravé podzimní prázdniny s EkoCentrem Brno probûhnou ve ãtvrtek 25. a v pátek 26. 10. 2007 od 8 do 16 hodin. Akce je urãena dûtem ve vûku 6–13 let a nabídne pestr˘ program, náv‰tûvu biofarmy, základní pravidla domácí ekologie, v˘robu barevného recyklovaného papíru, hry ãi zajímavé v˘tvarné techniky. Podrobnosti na www.ecb.cz. Listopadové hudební ne‰pory Listopadové hudební ne‰pory se konají v nedûli 4. listopadu 2007 v 19.30 hodin v âerveném kostele (chrám J. A. Komenského na Komenského námûstí). Úãinkuje: Junior Brass Quintet (Bratislava), program: G. Gabrieli, H. Purcell, G. Gastoldi, J. S. Bach, G. F. Händel a P. Cornelius, biblické zamy‰lení: Mgr. ·tûpán Hájek. Dobrovolné vstupné bude vûnováno obãanskému sdruÏení Nadûje. Projekt podporuje také Jihomoravsk˘ kraj. Pofiádají a zvou sbory âeskobratrské církve evangelické Brno 1 a Brno-Husovice. ¤íjnové nedûlní odpoledne na Lipce „Koulelo se, koulelo“ je název programu pro dûti a jejich rodiãe 21. 10. od 14 do 18.30 hod. na Lipce, která bude provonûná jablky. „Budeme je krájet, su‰it, mo‰tovat a ochutnávat. MÛÏete se tû‰it na soutûÏ o nejkrásnûj‰í, nejvoÀavûj‰í a nejchutnûj‰í jablíãko a JabloÀovou pohádku,“ slibují pofiadatelé. S sebou pfiezÛvky, 60 Kã a jedno jablíãko do soutûÏe. Lipku najdete na ulici Lipová 20, zastávka tramvaje ã. 1 Lipová, tel.: 543 211 264, www.lipka. Beseda s cimbálovou muzikou Slováck˘ krúÏek v Brnû pofiádá ve stfiedu 17. fiíjna 2007 od 18.30 hod. v sále klubu Univerzity obrany, ·umavská 4, besedu s cimbálovou muzikou. Na programu jsou hody z Hanáckého Slovácka. Pohádkové krajinky ze sukulentních rostlin V˘stava Pohádkové krajinky ze sukulentních rostlin se tentokrát koná na netradiãním místû, a to v Brnû-Bystrci, v Zahradním centru âtyfilístek (vedle OBI, tramvaje ã. 1, 3 a 11, zastávka Kamenolom). Otevfieno bude od 25. 10. do 11. 11. 2007 dennû od 10 do 18 hodin. Vystaveno bude kolem 200 exponátÛ. Rostliny jsou sesazeny v kamenn˘ch a keramick˘ch objektech roztodivn˘ch tvarÛ. Obvykle jsem pouÏil nûkolik aÏ mnoho rÛzn˘ch druhÛ sukulentních rostlin. Celkem se na exponátech vyskytuje kolem tisícovky druhÛ sukulentÛ. Divadlo svût – Divadelní plakáty Jednaãtyfiicátá v˘stava z cyklu Brno – hlavní mûsto grafického designu nese název Divadlo svût – Divadelní plakáty ãlenÛ SdruÏení Bienále Brno. Na v˘stavû v Galerii HaDivadlo a brnûnské Alfa-pasáÏi prezentuje do 10. 11. 2007 svoje práce 38 grafikÛ z 15 zemí. V˘stavu divadelního plakátu vymyslelo nûkolik ãlenÛ fiídícího v˘boru SdruÏení Bienále Brno na podzim roku 2005. Mezi iniciátory patfiili grafici Jifií Svûtlík a Du‰an Junek, pfiipojili se Boris Mysliveãek, Dagmar Kuãerová-Lanatová, Franti‰ek Borovec, Radomír Postl, Václav Mekyska a dal‰í. Zámûrem bylo vyzvat ãleny SBB, domácí i zahraniãní, k zamy‰lení nad divadelním plakátem (ãi plakátem vÛbec) a pfiivést je k vytvofiení návrhu „ideálního“ autorského divadelního plakátu, plakátu takového, jak˘ by si jeho autor pfiál, aby mu byl nûkdy zadán, k pfiedvedení ryzí plakátové pfiedstavy autora bez rÛzn˘ch negativních omezení ãi vlivÛ zadavatele. Mohlo se jednat o plakát na oblíbenou hru, pro oblíbené divadlo nebo i pro docela fiktivní divadelní pfiedstavení. Nová Akropolis v fiíjnu Kulturní asociace Nová Akropolis pofiádá v mûsíci fiíjnu tyto akce: MALÁ ASIE (sobota, 6. fiíjna od 10 do 18 hodin) – Celodenní putování Malou Asií prostfiednictvím pfiedná‰ek a doprovodné videoprojekce. Témata: Historie, Perly Malé Asie, Filosofie. Místo konání: Nová Akropolis, tfiída Kpt. Jaro‰e 19, Brno. Cena kursu: 390 Kã (studenti a dÛchodci 300 Kã). ALCHYMIE A PSYCHOLOGIE (úter˘, 16. fiíjna v 19 hodin) – Pfiedná‰ka. Alchymie – starodávná vûda o vnitfiním poznání sebe sama. Tfii fáze alchymického díla. Symbolismus hledání duchovního zlata. Místo konání: Nová Akropolis, Tfiída Kpt. Jaro‰e 19, Brno.Vstupné: 60 Kã (studenti a dÛchodci 45 Kã). PREZENTACE KURSU SROVNÁVACÍ FILOSOFIE V¯CHODU A ZÁPADU (ãtvrtek, 18. fiíjna ve 20 hodin nebo ãtvrtek, 25. fiíjna ve 20 hodin). Kurs zahrnuje 14 pfiedná‰ek, které budou probíhat vÏdy ve ãtvrtek od 20 hodin. Zaãátek kursu: ãtvrtek 1. 11. od 20.00 hodin. Nûkterá z témat kursu: Tisíciletá Indie, Záhady Tibetu, Egypt, ¤ecká tradice, Moudrost ¤íma, Neoplatonikové, Hermetické vûdy. Místo konání: Nová Akropolis, Tfiída Kpt. Jaro‰e 19, Brno. Cena kursu: 900 Kã (studenti a dÛchodci 800 Kã). Na prezentaci je vstup voln˘. Pfiihlá‰ky: kaÏd˘ v‰ední den od 18 do 21 hodin v místû konání nebo e-mailem: [email protected].

Zpravodaj mûstské ãásti Brno-stfied, roãník XVI, ãíslo 10, fiíjen 2007. Vydává: Statutární mûsto Brno – Mûstská ãást Brno-stfied, Iâ: 44992785 01 * Vychází 1x za mûsíc (o prázdninách dvojãíslo) * Místo vydávání: Brno * Náklad tohoto ãísla je 34 500 v˘tiskÛ * Redakãní uzávûrka 25. 9. 2007 * ·éfredaktor: ing. Mojmír Antonín (tel.: 542 526 315, e-mail: [email protected]) * Technick˘ redaktor: Mgr. Roman Burián (tel.: 542 526 306, e-mail: [email protected]) * Adresa redakce: Úfiad mûstské ãásti mûsta Brna, Brno-stfied, Dominikánská 2, 601 69 Brno * Listopadov˘ zpravodaj vyjde 8. 11. 2007 * V˘roba: Samab Brno Group, a. s., Valchafiská 6, Brno * Distribuce: Distra, s. r. o., K‰írova 114b, tel.: 543 252 075, e-mail: [email protected] * Inzerci do Zpravodaje pfiijímá Mgr. Miroslav Lindovsk˘, tel. + fax: 544 210 252, mobil: 774 531 591, e-mail: [email protected] * Oficiální webové stránky radnice Brno-stfied: www.stred.brno.cz * Registrováno MK âR E 12188

16