RÁDCE Jak chránit životní prostředí ve Středočeském kraji

Vydání této publikace finančně podpořil Středočeský kraj v rámci naplňování Koncepce evrironmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Středočeského kraje.

R ÁDCE JJak chránit životní ž pros pr tředí ve SStředo českém kraji aneb

NE JČ A S TĚ JŠÍ DOTA Z Y V EKOPOR ADNĚ

w w w. o c h r a n a f a u n y . c z

Rádce „Jak chránit životní prostředí ve Středočeském kraji“ je publikací, která by měla zejména laické veřejnosti pomoci při řešení všedních problémů. Vodítkem při zpracování krátkých článků, rad a tipů byly nejčastěji se opakující dotazy v naší ekoporadně. Nedílnou součástí publikace jsou fotografie vztahující se k dané problematice společně s užitečnými kontakty a zajímavými odkazy.

Obsah

Kácení dřevin

5

Nedostatek hnízdních dun

7

Mláďata volně žijících živočichů

11

Jarní tah obojživelníků

17

Neznačené skleněné plochy

20

Nepůvodní živočišné druhy v naší přírodě

23

Zimní přikrmování ptactva

27

Přikrmování vodního ptactva

31

Týrání zvířat

32

Zaběhnu a toulaví psi

37

Uhynulí živočichové na veřejném prostranství

41

Městské kolonie netopýrů

45

Hnízdiště rorýsů

46

Městská hnízda vlaštovek a jiřiček

49

Jak je to s těmi ježky?

51

Tříděný odpad

54

Kácení dřevin

Dřeviny rostoucí mimo les jsou podle Zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů chráněny před poškozováním a ničením. Osoba, na jejíchž pozemcích se dřeviny nachází, je povinna ošetřovat je a udržovat. Stromy, které mají ve výšce 130 cm nad zemí, obvod kmene menší než 80 cm a plochy keřů, které nepřesahují 40 m2, je možné pokácet bez povolení. Kácení se doporučuje provést v období vegetačního klidu tj. od 1. 10. do 31. 3. Kdo chce pokácet strom o obvodu kmene ve výšce 130 cm nad zemí větším než 80 cm či plochu keřů větší než 40 m2, musí požádat o vydání povolení ke kácení. Výjimku tvoří pouze havárie a stavy dřevin ohrožující zdraví či bezpečnost občanů (v těchto případech pla ohlašovací povinnost). Povolení ke kácení dřevin vydávají příslušné obecní úřady. Pokud se pozemek nachází na území Chráněné krajinné oblas či na území Národního parku je třeba o povolení zažádat na jejich správě. Žádost o povolení podává vlastník pozemku nebo nájemce se souhlasem vlastníka pozemku, na kterém dřeviny rostou. Žádost musí obsahovat: • Jméno a adresu žadatele • Doložení vlastnického nebo nájemního vztahu žadatele k pozemku • Specifikaci dřevin, které mají být káceny – druh, počet • Udání obvodu kmene stromu ve výšce 130 cm nad zemí, velikost plochy keřů • Situační zákres • Zdůvodnění žádos KONTAKTY: Pokud ve vašem okolí dochází k nepovolenému kácení či ničení dřevin, kontaktujte Českou inspekci životního prostředí či příslušný odbor životního prostředí pověřeného obecního úřadu.

Česká inspekce životního prostředí oblastní inspektorát Praha Wolkerova 11/40 160 00 Praha 6 Tel.: 233 066 601 [email protected]

5

Nedostatek hnízdních dutin Případné otázky týkající se této problemaky vám zodpoví Česká společnost ornitologická či jakákoliv záchranná stanice pro zraněné živočichy (dále jen záchranná stanice).

? Kdy, kam a jak ji máme vyvěsit? Pozdní podzim či časné jaro je m nejvhodnějším obdobím pro vyvěšování ptačích budek. V České republice žije několik desítek druhů, které využívají k hnízdění různé typy dun. K oblíbeným hnízdním dunám patří duny stromové, kterých je zejména v mladých lesích a sadech či nově osázených zahradách rodinných domů nedostatek. Pravděpodobně nejčastějším způsobem vyvěšení ptačí budky je vyvěšení pomocí dřevěné laťky přímo na kmen stromu. Parametry dřevěné lišty (šířka 4–7 cm, délka cca 50 cm, tloušťka 2–3 cm) samozřejmě vždy přizpůsobíme dle daného stromu. Zarůstání hřebíků předejdeme instalací plechových podložek pod hřebíky, kterými připevňujeme laťku (nebo hřebíky necháme povytažené cca 0,5 cm, aby nedošlo k poškození dřeviny).

? Jak o ni máme pečovat? Nejvhodnějším materiálem zůstává dřevo, které zamezuje prudkým teplotním výkyvům. Při vlastní výrobě ptačí budky použijeme prkénka o tloušťce cca 25 mm (tenčí prkna by nezajisla dostatečnou tepelnou izolaci). Ideální jsou nehoblovaná prkna, která pomůžou nezkušeným mláďatům budku opust. Jako spojovací materiál použijeme hřebíky či vruty. Důležitou zásadou je vsazení dna mezi stěny budky, nikoliv pod ně (stejné pravidlo pla i při výrobě krmítka). Stříšku připevníme tak, aby nedocházelo ke stékání vody mezi zadní stěnou a kmenem stromu. To by v krátkém časovém horizontu zapříčinilo zahnívání dřeva. Životnost budky prodloužíme ochranným nátěrem z vnější strany. Při výrobě myslíme na nutnost pozdější údržby, proto přední stranu ponecháme otevíratelnou.

7

Po skončení hnízdního období (koncem září) budku otevřeme a odstraníme staré hnízdo.

? Jaké má mít ptačí budka rozměry? Parametry Vnitřní rozměr (cm) Výška duny (cm) Průměr vletového otvoru (mm) Kontrola, údržba

Sýkorkovník

8

SÝKOROVNÍK

REHKOVNÍK

ŠPAČKOVNÍK

12,0 x 12,0

12,0 x 12,0

15,0 x 15,0

28

15

32

28 a 32

—

45

otevíratelná čelní stěna

vletový otvor

otevíratelná čelní stěna

Rehkovník

KONTAKTY:

Česká společnost ornitologická Na Bělidle 252/34 150 00 Praha 5 - Smíchov Tel.: 274 866 700 [email protected] www.birdlife.cz

Prodej ptačích budek z chráněných dílen: Ochrana fauny České republiky Zámecká ul., P. O. BOX 44 259 01 Voce Tel.: 317 813 178, 603 259 902 [email protected] www.ochranafauny.cz

Poštolkovník

9

Mláďata volně žijících živočichů ? Se kterými mláďaty se můžeme nejčastěji setkat? Skutečně potřebují lidskou pomoc? Jak se máme zachovat při nálezu mláděte volně žijícího živočicha? Jak poznáme zdravého, nemocného či zraněného jedince? První pomoc. Kdo nám pomůže, koho máme kontaktovat? Osiřelé, vysílené či zraněné mládě (stejně tak jako zraněného dospělého jedince volně žijícího živočicha) ohlaste nejbližší záchranné stanici. Popř. městské policii, která se záchrannými stanicemi úzce spolupracuje.

PTÁCI Pěvci: V některých případech můžeme zaměnit předčasně vylétlého mladého ptáka s mládětem, které lidskou pomoc opravdu potřebuje. K předčasně vylétávajícím (a často i zbytečně odchytávaným) druhům patří např. kos černý, drozd zpěvný či dlask tlustozobý. Mláďata těchto druhů nejsou plně létává a pohybují se jen v bezprostřední blízkos hnízda, kde je rodiče i nadále dokrmují. Hrozí-li ptáče nebezpečí (v podobě predátorů, malých dě či automobilového provozu apod.) odneseme ho k nejbližšímu keři. Mládě nikdy příliš nevzdalujeme od místa nálezu, rodiče by o nesamostatné mládě přestali pečovat.

11

Najdeme-li na zemi mládě: • zraněné • vypadlé, které nelze vrát zpět do hnízda • posžené klimackými podmínkami (podchlazené, dehydratované…) kontaktujeme nejbližší záchrannou stanici. Cílem je odchov samostatného jedince, kterého lze vypust zpět do přírody. Vzhledem k náročnos patří umělý odchov do rukou odborníků. První pomoc: • mládě osušíme, zahřejeme a držíme v teple • umís me ho do papírové krabice (vhodnou podestýlkou jsou natrhané papírové ubrousky) • v případě, že je mládě příliš zesláblé, pokusíme se ho před příjezdem pracovníků záchranné stanice nakrmit • krmíme z pinzety, a to nastrouhaným vajíčkem uvařeným natvrdo nebo malým kouskem piškotu namočeným ve vodě (nikdy neexperimentujeme a podáváme pouze doporučené krmivo) • na konci krmení podáme mládě kapku vody

12

Dravci, sovy: Poštolka obecná v posledních letech často využívá ke svému hnízdění městské výškové budovy. Ještě nepřepeřená mláďata v bílém prachovém peří mohou z nedostatečně velké hnízdní plošiny spadnout na zem. Pokud není možné mládě vrát do hnízda, kontaktujeme záchrannou stanici. Starší (již přepeřená) mláďata posedávající několik dnů v okolí hnízda nejsou osiřelá – odhodlávají se ke svému prvnímu letu. I mláďata sov mohou vypadnout či vyskočit ze svého hnízda. Pokud je mládě zraněné, přinesené psem či promoklé, umís me ho v papírové krabici do vytápěné místnos. Stejně tak jako malým dravcům můžeme sovičce zkusit nabídnout kousky syrového kuřecího masa (nikdy nekrmíme: vepřovým masem, uzeninami) podávaného z pinzety. Starší mláďata se zdržují před prvním letem ve větvích stromů v okolí hnízda až dva měsíce.

SAVCI Zajíci, sudokopytníci: Každé jaro se do záchranných stanic dostávají desítky savčích mláďat, která jsou přinesena lidmi v dobrém úmyslu, leč zbytečně. K nejčastěji přinášeným mláďatům patří srnčata a zajíčata. Lidé je nacházejí při svých jarních procházkách ležet v trávě či mlází a domnívají se, že jsou opuštěná. Většina těchto mláďat, ale ve skutečnos jen spokojeně vyčkává příchodu samice, která se vždy zdržuje v povzdálí a mláďata se vrací krmit v pravidelných intervalech. Mláďata prvních 14 dní leží nehybně v hnízdě a nevydávají žádný pach. Je to jejich přirozená ochrana před predátory, proto se nesnaží utéci ani před lidmi. Pokud takovéto mládě objevíme – nikdy na něj nesaháme, nepouš me k nim psa a místo urychleně opus me! Samice má velice dobře vyvinutý čich, proto je zde reálná hrozba, že se ze spokojeného mláděte stane sirotek.

13

Lidská pomoc je opodstatnělá, pokud je mládě: • zraněné či vysílené (leží na boku se zvrácenou hlavou) • uštvané či přinesené kočkou, psem • objevují-li se u něho klinické příznaky onemocnění (stroupky, vřídky či lysiny v srs apod.) • osiřelé (vyhledává lidskou společnost, připojí se k vám na procházce, intenzivně píská-volá samici, která nepřichází)

Veverky: Mláďata těchto hlodavců se mohou na zem dostat hned z několika příčin: • celé hnízdo je zničeno silným deštěm, větrem • samice mláďata často stěhují a může se stát, že při vyrušení některé z mláďat upus

• zvídavé mládě vypadne • po útoku predátorů dojde ke zničení či pádu celého hnízda • při pokácení stromu s hnízdem Mláďata veverek (často ještě ne zcela osrstěná, nevidomá) na zemi potřebují okamžitou lidskou pomoc! První mláďata se rodí koncem zimy. Pokud najdeme mládě na zemi nejdůležitější je zabránit podchlazení. Nejvhodnějším řešením je mládě zachumlat do hřejivé látky a v papírové krabici umíst do vytápěné místnos. Důležité je ihned kontaktovat záchrannou stanici, která má s odchovem takto malých mláďat bohaté zkušenos.

14

KONTAKTY: Ochrana fauny ČR Zámecká P.O. Box 44 259 01 Voce Tel.: 317 813 178, 603 259 902 [email protected] www.ochranafauny.cz

Aves Palackého 186 273 09 Kladno Tel.: 602 336 014, 723 468 462 [email protected] www.volny.cz/zachr.stanice

Záchranná stanice v Pátku Pátek 56 290 01 Poděbrady Tel.: 603 864 822 [email protected] www.polabske-ekocentrum.cz

Záchranná stanice pro živočichy Pláteníkova 264 258 01 Vlašim Tel.: 317 845 169, 777 800 460 [email protected] www.csopvlasim.cz

Záchranná stanice pro veverky Pinky Tel.: 728 986 350 www.veveratka.cz [email protected]

Záchranná stanice pro handicapované živočichy Jinonice Mezi Rolemi 158 00 Praha 5 Tel.: 602 205 070 [email protected]

15

Jarní tah obojživelníků ? Není nám lhostejná smrt stovek obojživelníků pod koly automobilů, komu máme rizikovou lokalitu ohlásit? Kdy a kde nejčastěji dochází k jarnímu tahu obojživelníků? Které druhy patří k nemasivněji migrujícím obojživelníkům? Kdo zajistí bezpečný přechod obojživelníků? Na základě ohlášení místních obyvatel či náhodných svědků záchranné stanice zajišťují desítky bezpečných přechodů pro obojživelníky v celém Středočeském kraji. Ochrana tras v cyklech živočichů je součás ochrany jejich niky a stanoviště! Jarní tah obojživelníků je m nejnebezpečnějším typem migrace. Počet migrujících jedinců závisí na několika faktorech, například na teplotě, srážkách, intenzitě automobilového provozu, zajištění lokality v minulých letech či zániku některé z okolních vodních ploch. K tomuto „jarnímu putování“ může dojít již v únoru. Nejčastěji však obojživelníci zahajují svou dalekou cestu koncem března, kdy dochází ke zvýšení teploty i vzdušné vlhkos. Právě tento moment je nejdůležitější – s několikadenním předshem musí být na rizikových lokalitách zajištěn jejich bezpečný přechod. V místě, kde dochází ke zkřížení komunikace s migračním koridorem musí být postaveny zábrany v podobě 30 cm vysoké fólie, která pro obojživelníky představuje nepřekonatelnou bariéru. Společně se záchytnými ploty jsou nainstalovány i padací pas. Ty umožňují téměř stoprocentní odchyt migrujících obojživelníků a následně jejich bezpečný přenos přes komunikaci. K nejmasivněji táhnoucím druhům patří ropucha obecná (v některých lokalitách skokan hnědý či blatnice skvrnitá). V případě nezajištěné lokality můžeme být svědky zbytečného usmrcováníní stovek až síců jedinců pod koly automobilů. A proč vlastně obojživelníci

17

podstupují tuto strasplnou cestu? Důvod je jednoduchý – obojživelníci hibernující na suchu po probuzení putují k vodní ploše, kde hledají partnera, a kde následně dochází i ke vzniku další generace. Každoročně jsou díky pracovníkům záchranných stanic a ostatních přátel přírody přeneseny desesíce takto ohrožených živočichů. Pokud by nám byl osud našich vymírajících obojživelníků lhostejný, naše dě a vnoučata by znaly podvečerní žabí serenády jen z vyprávění…

18

KONTAKTY: Česká herpetologická společnost Mgr. Marn Šandera Katedra zoologie PřF UK Viničná 7 128 44 Praha 2 [email protected]


Ochrana fauny ČR Zámecká P.O. Box 44 259 01 Voce Tel.: 317 813 178, 603 259 902 [email protected] www.ochranafauny.cz




19

Neznačené skleněné plochy ? Proč dochází v některých lokalitách k masivním úhynům pěvců? Proč ptáci skleněné plochy neobletí? Jakým způsobem lze riziková místa zabezpečit? Nebuďme lhostejní, pokud jste si všimli neznačené skleněné plochy, kde dochází k masivním úhynům ptactva, kontaktujte, prosím, nejbližší záchrannou stanici. V posledních letech se sklo stává velice oblíbeným a často používaným stavebním materiálem. Rozsáhlé skleněné plochy mají na svědomí četná zranění ptáků, většinou smrtelná. K největším úhynům dochází v migračních koridorech ptactva, které lidé postupně zastavěli a stále zastavují. Nejrizikovějšími stavbami jsou prohlukové stěny okolo komunikací, autobusové zastávky či obchodní komplexy (zejména v okrajových částech města, kde stojí téměř ve volné krajině). Ptáci v letu nejsou schopni vnímat čiré sklo. Existuje několik variant, jak zbytečnému umírání ptactva zabránit. Nejznámějším řešením problému je vylepování siluet dravců. Tato metoda se postupem času ukazuje jako nedostatečná. Nejméně funkční jsou malé černé siluety dravců, které drobné ptactvo nerespektuje. Nejúčinnějšími jsou dostatečně velké, křiklavě barevné siluety dravců v různých fázích letu. Vhodné siluety musí být vylepeny v dostatečném počtu, jinak se stávají též nefunkčními. Dalším, dnes preferovaným, způsobem je vylepování proužků. I zde pla

několik pravidel. Svislé proužky musí být široké 2cm, lepené max. 10cm od sebe. Pokud by byly mezery větší pták by se pokusil o průlet, čímž bychom dosáhli nulového efektu. Proužky se nalepují vždy z vnější strany (u prohlukových stěn je třeba pruhy nalepit oboustranně).

20

Pokud máte problém s nárazy o okno či stěnu skleníků a zimních zahrad, stačí skleněnou plochu dostatečně vyzdobit barvami na sklo. Ptáci začnou překážku respektovat. KONTAKTY: Ochrana fauny ČR Zámecká P.O. Box 44 259 01 Voce Tel.: 317 813 178, 603 259 902 [email protected] www.ochranafauny.cz





21

Nepůvodní živočišné druhy v naší přírodě Počet odchytů nepůvodních živočišných druhů z naší přírody rok od roku přibývá. Právě záchranné stanice jsou často nuceny hledat nový domov fretkám, suchozemským želvám, leguánům zeleným, chameleónům jemenským, užovkám červeným, korálovkám sedlatým… V ČR v současné době existuje několik desítek až stovek nepůvodních druhů: • Mezi invazní rostlinné druhy patří např.:

• Mezi invazní živočišné druhy patří např.:

Bolševník velkolepý Borovice vejmutovka Pajasan žláznatý Křídlatky Lupina – vlčí bob mnoholistý Netýkavka žláznatá Slunečnice topinambur Šťovík alpský Trnovník akát Zlatobýl obrovský aj.

Jelen sika Mýval severní Norek americký Nutrie říční Plzák španělský Psík mývalovitý Rak bahenní Rak pruhovaný Rak signální aj.

POZN. Zákon č. 449/2001 Sb. O myslivos, §14 Oprávnění myslivecké stráže stanovuje: „Usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrii říční a další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí.“ (plné znění zákonů naleznete na www.sbcr.cz)

23

Dva příklady z praxe:

ŽELVA NÁDHERNÁ Téměř v každém zverimexu, který prodává živočichy jsou k dostání želvy nádherné a to jen za pár korun (80–150 Kč). Jsou to velice atrakvní, na první pohled nenároční živočichové. Jenže málokdo si uvědomuje, že si domu odnáší mládě s 5cm krunýřem, jehož délka bude v dospělos až 6 násobná. S přibývající velikos roste nejen potřeba krmiva, prostoru, ale i agresivita. Často až tehdy se začne „chovatel“ zajímat o to, jak to s tou jeho roztomilou želvičkou vlastně je. To je překvapení – samice dorůstají až 30 cm, v dospělos potřebují akvárium o objemu 250 l s příslušným vybavením, každý rok by měly zimovat a v zaje se běžně dožívají více jak třice let atd. atd. Takovéto zjištění často vede k neuváženému kroku – vypuštění vodní želvy do volné přírody. Vzhledem ke klimackým podmínkám dokáží želvy nádherné v naší přírodě přežít (díky chladnějšímu klimatu se za m snad nerozmnožují). Silní jedinci dokonce i přezimují. K hibernaci využívají vysoké vrstvy bahna na dně vod, které v zimě nepromrzají. Tudíž místo našeho

24

původního druhu – želvy bahenní, která je kricky ohrožená potkáváme na procházce českou krajinou druhy z hobby chovů, jejichž domovina je daleko za oceánem. Nezodpovědní „chovatelé“ si možná ani neuvědomují, že svým jednáním ohrožují původní faunu České republiky (nemluvě o tom, že porušují zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, a to § 5 Obecná ochrana rostlin a živočichů). Dravé vodní želvy požírají vajíčka i pulce obojživelníků, rybí plůdek a postupem času i samotné dospělce.

PLZÁK ŠPANĚLSKÝ Postrachem české flóry a všech zahrádkářů je plzák španělský. Původní domovinou tohoto západoevropského škůdce je Pyrenejský poloostrov, odkud se masivně začal šířit po celé Evropě. Díky exportu plodin nejsou však ušetřeny ani zámořské státy. Dospělí jedinci mají sytě oranžovohnědou barvu, délka jejich těla dosahuje i 12 cm. Plzák španělský patří stejně jako hlemýžď zahradní k hermafroditům. Během července můžete poměrně často sledovat plže, u kterých dochází k výměně spermií (následně oba jedinci kladou vajíčka, tudíž vzniká dvojnásobný počet mláďat). Celková snůška obsahuje až 250 vajíček. Boj pro španělským plzákům je běh na dlouhou trať. Nejúčinnější je pravidelný ruční sběr (zejména ráno) během května – srpna. Tím zabráníme vzniku nové generace. Vajíčka nakladená v pozdním podzimu dokáží přezimovat, a tak již v dubnu můžeme na svých zahradách potkat mláďata. Proto se doporučuje před prvními mrazy důkladně zrýpat záhony. Vajíčka se dostanou na povrch a dojde k jejich omrznu , m počty plzáků na své zahradě minimalizujeme.

Podrobné informace o situaci v České republice: Mlíkovský J. & Stýblo P., eds.: Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Praha: ČSOP, 2006. ISBN 80-86770-17-6

25

Zimní přikrmování ptactva ? Kdy máme začít se zimním přikrmováním? Jaké krmivo je tím nejvhodnějším pro naše běžné druhy ptactva? Co do krmítka nepatří? V jakých dávkách a do kdy máme přikrmovat? Automobilová doprava společně s budovanými „skleněnými“ komplexy na okrajích velkých měst zapříčiňuje vysokou úmrtnost zejména drobných pěvců. Lidská pomoc v podobě zimního přikrmování je tou nejmenší, kterou můžeme našemu ptactvu poskytnout. Během září a října se některé druhy každoročně vydávají na dalekou cestu do jižnějších oblas , kde je pro ně i v zimních měsících hojnost potravy. Jiné druhy tu s námi zůstávají, přestože je shánění potravy pod vrstvami sněhu ob žnější něž ve zbytku roku. S přikrmováním ptactva můžeme začít již počátkem listopadu, kdy předkládáme pouze malé množství krmiva. S příchodem sněhové nadílky a mrazů krmnou dávku zvyšujeme. Zda-li zvolíte klasické krmítko, tukové krmítko či krmítko se zásobníkem je na vás. Nejdůležitější je, aby splňovalo základní funkci, kterou je ochrana krmiva před deštěm a sněhem. Nejvhodnější je umístění krmítka na závětrné, klidné místo. Např. na okenní parapet či keř, kde mají ptáci možnost úkrytu před útokem krahujce a jiných predátorů. K nejčastějším návštěvníkům krmítek patří sýkora koňadra, sýkora modřinka, sýkora babka, vrabec domácí i polní, kos černý, brhlík lesní, strakapoud velký, dlask tlustozobý, hýl obecný… Přikrmujeme pravidelně celou zimu až do začátku dubna. Základní složkou krmné směsi tvoří slunečnice. Jako zpestření podáváme: vlašské a lískové ořechy, proso, mák, řepku, lněné semínko, pšenici, ovesné

27

vločky, čerstvé jablko, hovězí lůj… Pokud jsme byli na podzim akvní, návštěvníci ptačích krmítek jistě přivítají i sušené jeřabiny, hloh nebo bezinky. Nikdy nepodáváme zbytky lidského jídelníčku, zejména solené a kořeněné potraviny. Stejně tak jako zaplísněné a jinak závadné krmivo by se ptákům mohlo stát osudným.

VÝROBA TUKOVÉHO KRMÍTKA Připravíme si malý kvěnáček (půlku kokosové skořápky, kelímek od jogurtu aj.), kterým provlečeme pevný provázek či drátek. V hrnci rozpus me nesolený tuk do kterého přidáme míchanici nejrůznějších semen a bobulí (viz. výše). Důkladně promíchanou směs nalijeme do připraveného kvěnáče. Po ztuhnu jej zavěsíme pomocí provázku na keř či strom. Další variantou této výroby je smočení vyschlé smrkové či borové šišky do rozehřáté směsi, kterou po zchladnu vyvěsíme stejným způsobem jako kvěnáč.

28

29

Přikrmování vodního ptactva S m nejlepším úmyslem chodí lidé přikrmovat i vodní ptáky. Pokud tomu tak je i na stojatých vodách – mohou se vodní ptáci naší vinou dostat do nemilé situace. I v období silných mrazů mají dostatek potravy a nemají potřebu přelétnout na vodní toky. S klesající teplotou přibývá telefonátů na pohotovostních číslech všech záchranných stanic. Obsah telefonátů je často velmi podobný – na rybníce se nachází přimrzlá labuť. V případě slunečného počasí se na povrchu zamrzlé vodní plochy objeví vrstvička vody. V noci se tato vrstva vody změní v led, a tak se stane, že labuť nocující na ledě přimrzne. Pokud následující den povolí teploty, povolí i led. V případě trvajících mrazů zůstává labuť přimrzlá. V tomto okamžiku je lidská pomoc opodstatnělá. V případě laického zásahu často dojde k poranění zvířete i člověka. Labuť přijde o opeření břicha (čímž ztra i tepelnou izolaci). Zachránce si za odměnu většinou odnese modřinu způsobenou mohutnými křídly. KONTAKTY: Česká společnost ornitologická Na Bělidle 252/34 150 00 Praha 5 - Smíchov Tel.: 274 866 700 [email protected] www.birdlife.cz

31

Týrání zvířat

? Máte podezření, že se někdo ve vašem okolí nedostatečně stará o svá zvířata? Zraněným či nemocným zvířatům neposkytl patřičné veterinární ošetření? Úmyslně opustil doma chované zvíře? Cvičí či zkouší zvíře na jiném živém zvířeti? Jste svědky týrání zvířat či porušování welfare zvířat? Welfare (= životní pohoda) zvířat vychází z respektování tzv. pě svobod (které byly formulovány britským etologem Johnem Websterem). 1. Svoboda od hladu a žízně: Zvířata mají mít nerušený přístup k čerstvé vodě a krmivu v takové míře, která jim zaručí plné zdraví a tělesnou zdatnost. 2. Svoboda od nepohodlí: Zvířatům musí být poskytnuto odpovídající prostředí včetně úkrytu a pohodlného místa k odpočinku. 3. Svoboda od boles, zranění a onemocnění: Nemocem a strádání zvířat má být zamezeno účinnou prevencí anebo rychlou diagnózou a léčením. 4. Svoboda od strachu a stresu: Zvířatům je třeba zajist takové prostředí a zacházení, které vylučují psychické strádání. 5. Svoboda projevit přirozené chování: Zvířatům má být poskytnut dostatečný prostor, vhodné prostředí a společnost zvířat téhož druhu. Při porušování welfare zvířat či dokonce jejich týrání se obraťte na městskou policii, policii ČR a Krajskou veterinární správu. Týráním zvířat se zabývá Zákon č. 246/1992 Sb., který přesně stanovuje, jaké chování je považováno za týrání zvířat:

32

„§ 4 Za týrání se považuje: a) nut zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly, b) podrobit zvíře výcviku nebo veřejnému vystoupení anebo obdobnému účelu, je-li toto pro zvíře spojeno s boles , utrpením, zraněním nebo jiným poškozením, jakož i vychovávat, cvičit nebo účelově používat zvíře k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatům, c) z jiných než zdravotních důvodů 1. omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní předpis jinak,1b) 2. podávat zvíře potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují, 3. omezovat bez nutnos svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu, pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete, d) vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou boles nebo utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení, e) podávat zvíře dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled, f) cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvíře, používat jiných živých zvířat jako lákadel, štvát zvířata pro sobě, aniž by to vyžadoval lov, výcvik nebo použi ovčáckého nebo pasteveckého psa, příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody nebo k činnos uvedené v § 14 odst. 7, g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu zvířete, zejména kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy, nejde-li o případy uvedené v § 7 odst. 3, h) používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negavní změny v činnos nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat, i) podávat zvíře bez souhlasu veterinárního lékaře1c) veterinární léčiva a přípravky2) s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky, pokud nejsou prováděny osobou odborně

33

způsobilou;1c) za tyto zákroky se nepovažují paznehtářské a podkovářské úkony, j) vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy, k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení, l) zasahovat do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá ob žnos porodu, zvyšuje bolest anebo poškozuje zdraví matky i mláděte, m) zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání, n) používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu zvířete prostředky, které zvíře způsobují anebo lze předpokládat, že budou způsobovat, poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví, o) usmrt zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení, p) překrmovat nebo krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví, r) používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný, s) opust zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat, t) při manipulaci s živými rybami zbavovat ryby šupin nebo ploutví, vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí, nejde-li o postup stanovený zvláštním právním předpisem, 1d) u) označovat zvíře vymrazováním s výjimkou ryb, a označovat zvíře výžehem, s výjimkou koní, v) chovat zvíře způsobem nebo v prostorech, které jsou v rozporu se zvláštními právními předpisy, 1e) w) z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho čás ve vývojové fázi živé tkáně, a to i v případě, že by bylo provedeno za použi prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod,

34

x) používat elektrický proud k omezení pohybu končen nebo těla zvířete mimo použi elektrických ohradníků nebo přístrojů pro elektrické omračování a usmrcování zvířat anebo odchyt ryb podle zvláštního právního předpisu, 1d)“ (plné znění zákonů naleznete na www.sbcr.cz) KONTAKTY: Městská policie:

156

Státní veterinární správa České republiky Slezská 7 120 00 Praha Tel.: 227 010 146 [email protected] www.svscr.cz

Policie ČR:

158

Krajská veterinární správa pro Středočeský kraj Černoleská 1929 256 38 Benešov Tel.: 317 742 033 [email protected]

Inspektorát Beroun Na Dražkách 328 266 80 Beroun Tel.: 311 622 012 [email protected]

Inspektorát Kutná Hora Čáslavská 92 284 80 Kutná Hora Tel.: 327 512 171 [email protected]

Inspektorát Kladno Čechova 1513 272 01 Kladno Tel.: 312 247 430 [email protected]

Inspektorát Mělník Bezručova 108 276 73 Mělník Tel.: 315 670 709 [email protected]

Inspektorát Kolín Na Svobodném 160 280 00 Kolín VI Tel.: 321 720 077 [email protected]

Inspektorát Mladá Boleslav Víta Nejedlého 797 293 06 Kosmonosy Tel.: 326 724 655 [email protected]

35

Inspektorát Nymburk Východní 1109/III 290 01 Poděbrady Tel.: 325 625 610 [email protected]

Inspektorát Příbram Žižkova 489 261 01 Příbram II Tel.: 318 626 692 [email protected]

Inspektorát Praha - východ Na Kozačce 3 120 00 Praha 2 Tel.: 222 517 520 [email protected]

Inspektorát Rakovník Vladislavova 2131 269 01 Rakovník Tel.: 313 512 892 [email protected]

Inspektorát Praha - západ Na Drahách 21 252 41 Dolní Břežany Tel.: 241 910 330 [email protected]

36

Zaběhnutí a toulaví psi ? V obci se pohybuje volně pobíhající pes bez psovoda – koho máme kontaktovat?

Vždy se nemusí jednat o opuštěného či toulavého psa – může se jednat o psa, který se svým majitelům pouze zaběhl. V případě nálezu psa, ohlaste nález na: • obecnímu či městském úřadě • městské policii • nejbližším útulku

37

Obecní či městský úřad je ze zákona povinen takovouto situaci řešit! Většina obcí a měst má s příslušným psím útulkem smlouvu, která garantuje převze

odchyceného psa a následnou péči o něj. POZN. zákon č. 449/2001 Sb. O myslivos, §14 Oprávnění myslivecké stráže stanovuje: „usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenos větší než 200 m od nejbližší nemovitos sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenos větší než 200 m od nejbližší nemovitos sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení.“ (plné znění zákonů naleznete na www.sbcr.cz) KONTAKTY: Městská policie:

38

156

Psí útulek Domov fauny, s.r.o. Svatý Jan-Hrachov 13 262 56 Krásná hora Tel.: 724 133 399 [email protected] www.domovfauny.cz

Psí útulek Podhradí Podhradí 1 294 01 Bakov nad Jizerou Tel.: 326 781 119 [email protected] www.utulekpodhradi.estranky.cz

Psí útulek Bouchalka Na Bouchalce 398 273 43 Buštěhrad Tel.: 603 523 070 [email protected] www.psiutulekbouchalka.eu

Psí útulek Kolín Brankovická 1419 280 02 Kolín V Tel.: 321 715 220 [email protected] www.utulekkolin.estranky.cz

Městský psí útulek Poděbrady Na Hrázi 290 01 Poděbrady III Tel.: 737 165 615 [email protected] www.zkopodebrady.cz

Psí útulek Velas Lysá nad Labem Hrabanov 535/6 289 22 Lysá nad Labem Tel.: 723 342 174 [email protected] www.pejscilysa.wz.cz

Útulek pro zvířata v nouzi Mělník Řípská 276 01 Mělník Tel.: 315 628 353, 602 144 145 www.msoz.cz

Městský útulek pro psy Lesan Kralupy nad Vltavou Na Hrombabě 278 01 Kralupy nad Vltavou Tel.: 775 105 275 [email protected] www.utulek-kralupy.estranky.cz

Útulek pro opuštěné psy Maršovice Maršovice 107 257 55 Maršovice Tel.: 317 744 394 , 775 268 225 [email protected] www.utulek-marsovice.estranky.cz/

39

Uhynulí živočichové na veřejném prostranství ? Nalezli jste větší množství uhynulých volně žijících živočichů v jedné lokalitě? Máte podezření, že se jedná o otravu? Tuto situaci řeší městská policie, obecní úřad, městský úřad – odbor životního prostředí. V případě, že se jedná o volně žijícího živočicha patřícího mezi „zvěř“ (Vyhláška MZe č. 245/2002 Sb.), má povinnost odstranit jej myslivecké sdružení spravující místní honitbu.

KONTAKTY: Městský úřad Benešov Odbor životního prostředí Masarykovo nám. 100 256 27 Benešov Tel.: 317 754 187, 317 721 256 [email protected] www.benesov-city.cz

Městský úřad Brandýs nad LabemStará Boleslav Odbor životního prostředí Masarykovo nám. 34 250 01 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Tel.: 326 909 137, 326 909 150 [email protected] www.brandysko.cz

41

42

Městský úřad Beroun Odbor životního prostředí Husovo nám. 68/1 266 01 Beroun Tel.: 311 654 111, 311 621 242 [email protected] www.mesto-beroun.cz

Městský úřad Kolín – Odbor životního prostředí a zemědělství Sokolská 545 28002 Kolín Tel.: 321 748 335, 321 727 938 [email protected] www.mukolin.cz

Městský úřad Čáslav Odbor životního prostředí ul. G. Eliáše 6 286 16 Čáslav Tel.: 327 300 125, 327 300 209 [email protected] www.meucaslav.cz

Městský úřad Kralupy nad Vltavou Odbor životního prostředí Palackého 6 278 01 Kralupy nad Vltavou Tel.: 315 739 922, 315 739 917 [email protected] www.mestokralupy.cz

Městský úřad Český Brod Odbor životního prostředí Náměs Arnošta z Pardubic 56 282 24 Český Brod Tel.: 321 612 181, 321 612 201 [email protected] www.cesbrod.cz

Městský úřad Kutná Hora Odbor životního prostředí Radnická 178 284 01 Kutná Hora Tel.: 327 710 270 [email protected] www.mu.kutnahora.cz

Městský úřad Dobříš Odbor životního prostředí Mírové náměs 119 263 01 Dobříš Tel.: 318 533 380, 318 533 385 [email protected] www.mestodobris.cz

Městský úřad Mělník – Odbor životního prostředí a zemědělství nám. Míru 51 276 01 Mělník tel.: 315 635 371, 315 635 372 [email protected] www.melnik.cz

Statutární město Kladno Odbor životního prostředí nám. Starosty Pavla 44 272 01 Kladno Tel.: 312 604 382, 312 604 390 [email protected] www.mestokladno.cz

Magistrát města Mladá Boleslav Odbor životního prostředí Staroměstské nám. 69 293 49 Mladá Boleslav Tel.: 326 716 100 [email protected] www.mb-net.cz

Městský úřad Neratovice Odbor životního prostředí Kojecká 1028 277 11 Neratovice Tel.: 315 650 334, 315 650 335 [email protected] www.neratovice.cz

Městský úřad Sedlčany Odbor životního prostředí nám.TGM 34 26480 Sedlčany Tel.: 318 822 742, 318 875 666 [email protected] www.mu.sedlcany.cz

Městský úřad Nymburk Odbor životniho prostředí Nám. Přemyslovců 163/20 288 28 Nymburk Tel.: 325 501 401 [email protected] www.mesto-nymburk.cz

Městský úřad Slaný Odbor životního prostředí Masarykovo nám. 160 274 01 Slaný 1 Tel.: 312 511 210, 312 511 211 [email protected] www.meuslany.cz

Městský úřad Poděbrady Odbor životního prostředí nám. T.G. Masaryka 1130 290 31 Poděbrady Tel.: 325 600 480, 325 600 481 [email protected] www.mesto-podebrady.cz

Městský úřad Vlašim Odbor životního prostředí Dvůr 413 258 01 Vlašim Tel.: 317 840 741, 317 840 740 [email protected] www.mesto-vlasim.cz

Městský úřad Rakovník Odbor životního prostředí Na Sekyře 166/2 269 18 Rakovník Tel.: 313 259 292 [email protected] www.mesto-rakovnik.cz

Městský úřad Voce Odbor životního prostředí Komenského nám. 700 259 01 Voce Tel.: 317 830 119, 317 812 487 podatelna@voce.cz www.voce.cz

Městský úřad Říčany Odbor životního prostředí Komenského náměs 1619 251 01 Říčany Tel.: 323 618 247, 323 618 264 [email protected] www.ricany.cz

43

Městské kolonie netopýrů Vzhledem k nedostatku přirozených úkrytů netopýři čím dál častěji využívají úkrytů v lidských stavbách (větrací otvory a štěrbiny panelových domů, půdy, kostelní věže apod.). V minimálně využívaných prostorách mají dostatečný klid a okolo světelných zdrojů hojnost potravy. Tuto problemaku vám pomůže vyřešit Česká společnost pro ochranu netopýrů, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, místní odbory životního prostředí či záchranné stanice. Problém nastává při rekonstrukcích a zateplování staveb, kdy je často vyrušena letní kolonie netopýrů. Během června a července se rodí mláďata, která jsou obzvláště zranitelná. Proto je nutné tyto stavební úpravy naplánovat tak, aby byl negavní lidský vliv na výskyt netopýrů minimální. • u plánovaných stavebních úprav provést konzultaci s odborníky, monitoring • při potvrzeném výskytu netopýrů je nutné zažádat o udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů podle zákona č. 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny. • stavební práce provádět v nepřítomnos netopýrů (výskyt letní kolonie: duben–srpen, zimní kolonie: listopad–březen) • u zateplovaných panelových domů zachovat funkčnost vletových a výletových otvorů (nebo zabudovat náhradní „netopýrovníky“) • pokud je to jen trochu možné zachovat původní úkryty KONTAKT:

Česká společnost pro ochranu netopýrů Národní muzeum Václavské náměs 68 115 79 Praha 1 Tel. 728 984 767, 774080402 [email protected] www.ceson.org

45

Hnízdiště rorýsů

Rorýs obecný je jediným zástupcem řádu svišťounů žijící v České republice. Lanský název Apus apus lze překládat jako „beznohý“. Tento stěhovavý pták má extrémně zkrácené končeny, které mu neumožňují plnohodnotnou chůzi, proto rorýsi na zem nikdy dobrovolně neslétají. Pokud k tomuto dojde, ve většině případů nejsou schopni sami vzlétnout, přestože nejsou zranění. Zde je na místě lidská pomoc. Rorýse stačí uchopit do dlaní a vyhodit ho z vyvýšeného místa do vzduchu na volném prostranství, kde mají možnost rozlétnout se. Tuto problemaku vám pomůže vyřešit Česká ornitologická společnost, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, místní odbory životního prostředí či záchranné stanice.

46

Rorýsi často žijí ve velkých koloniích, jejichž přítomnost je doprovázena typickým z dálky slyšitelným křikem „srýýý srýýý“. Dříve rorýsi hnízdili především na skalních stěnách. V dnešní době se stávají častými obyvateli sídlišť a jiných výškových budov, kde jsou jejich hnízda často ohrožována při rekonstrukcích či zateplování panelových domů. Mnoho ptáků uhyne při rušení starých venlačních otvorů, které ptáci využívají jako hnízdní nory. Předcházet této situaci je možné monitoringem hnízdišť, které projektant zohlední při stavebních úpravách. Jakékoliv rušivé rekonstrukční práce jsou v době hnízdění (20. dubna až 10. srpna) zákonem zakázány. KONTAKTY: Česká společnost ornitologická Na Bělidle 252/34 150 00 Praha 5 Tel.: 274 866 700, [email protected] www.cso.cz

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Středisko Praha a Střední Čechy U Šalamounky 41/769 158 00 Praha 5 Tel.: 251 101 68 [email protected] www.prahaastrednicechy.nature.cz

Pokud dochází k prozákonnému jednaní, ohlaste jej prosím: Česká inspekce životního prostředí oblastní inspektorát Praha Wolkerova 11/40 160 00 Praha 6 Tel.: 233 066 601 [email protected]

Podrobné informace: www.rorysi.cz

47

Městská hnízda vlaštovek a jiřiček Původním hnízdištěm vlaštovek a jiřiček bývaly převisy skal. Poté se vhodným místem ke vzniku nové generace stávaly zemědělské objekty (jako jsou stáje, kravíny, salaše…). I zde postupem času klesá počet hnízdících párů. Nejpravděpodobnějším důvodem jsou nové technologie zabraňující vletu ptactva. Proto jsou vlaštovky a jiřičky nuceny hledat nové hnízdní lokality, kterými se často stávají městské budovy. Vzhledem k tomu, že svá hliněná hnízda přilepují přímo na stěnu, nepatří k nejoblíbenějším podnájemníkům. Pokud i vy máte postavené hnízdo ve výklenku okna či balkonu, nesmíte jej nijak poškodit či úplně zničit – dostali byste se do konfliktu se zákonem! Eckým způsobem lze hnízdění zabránit hned na jaře při nalepení prvních hliněných hrudek. Místo potáhněte igelitem či hrubou tkaninou, ptáci se přestěhují jinam. Pokud jste hnízdo objevili pozdě, nechte ptáky vyhnízdit a tento prevenvní krok proveďte přes zimu (říjen – únor), protože vlaštovky i jiřičky se po příletu ze zimovišť rády vracejí na svá stará hnízdiště. V případě, že vám samotné hnízdo nevadí, ale obtěžují vás ptačí exkrementy znečisťující okno či fasádu budovy, umístěte pod hnízdo prkénko či kartónovou krabici, která této nepříjemnos zabrání.

49

Jak je to s těmi ježky? ? Opravdu potřebují ježci na podzim lidskou pomoc? Kolik mají vážit mláďata na konci podzimu, aby úspěšně přezimovala? Čím se živí ježci? Čím můžeme ježčata přikrmovat? Co potřebují k tomu, aby úspěšně přezimovali? Ježek západní patří k našim nejhojnějším savcům. Žije téměř po celém území Čech. Ježek západní s oblibou obývá listnaté a smíšené lesy, často se vyskytuje i v městských parcích, sadech a zahradách. Žije v oblastech, kde je dostatek křovin a bohatého podrostu. Zde nachází dostatek úkrytů, kde tráví většinu dne. Akvním se stává až za soumraku, kdy vyráží na lov. Živí se zejména hmyzem, žížalami, měkkýši i drobnými savci. K velkým ztrátám dochází na komunikacích, kam ježci chodí lovit hmyz. Ten se zde shromažďuje díky světelným zdrojům a vyhřátému asfaltu. Pokud klesne teplota po několik dní pod 10°C, ukládá se ježek k „zimnímu spánku“ (k tomu většinou dochází koncem října). K nejčastějším úkrytům patří kopka trávy, lis , dřeva, kompost... Ze zimního spánku se probouzí až na jaře. Teplé počasí může způsobit předčasné probuzení, které ježkům neprospívá. Dochází k velké spotřebě tukových rezerv, taková ztráta se ježkovi může stát při dlouhé zimě osudnou. Ježci se občas dostanou do situace, kdy potřebují lidskou pomoc. Ta bohužel ve většině případů nebývá správná, proto se zde pokusíme shrnout několik základních bodů účinné pomoci. Ježkům pomáháme v případě zničeného hnízda, kdy jsou slepá a bezbranná mláďata mimo hnízdo a stávají se tak snadnou kořis pro predátory. Slepá mláďata předáme nejbližší záchranné stanici. Pokud jsou mláďata již starší (cca 150 g), umís me je v papírové

51

krabici do místnos s pokojovou teplotou, zbavíme je ektoparazitů (přípravek pro ektoparazitům vždy konzultujte s pracovníky záchranných stanic nebo veterinárním lékařem) a nakrmíme. Přípravek pro ektoparazitům (většinou ve formě spreje či zásypu) opatrně aplikujeme do bodlin a srs na břiše (pozor na oči, nosní a tlamní dunu). K nakrmení ježků jsou nejvhodnější masové konzervy pro koťata (neobsahující sóju), dalším vhodným krmivem je vařené kuřecí maso s rýží, vařené kuřecí maso s těstovinami. Takovouto míchanici nikdy nesolíme! Ježci nepohrdnou ani vařeným vajíčkem či dětským piškotem. Mezi nevhodné krmivo patří jakékoliv solené, kořeněné, uzené a smažené potraviny. Stejně tak mléko či vepřové maso působí průjmy. Dále naší pomoc potřebují ježci, kteří mají v polovině října méně než 450 g nebo v polovině listopadu méně než 650 g (nemají dostatečné zásoby pro úspěšné přezimování). Po konzultaci se záchrannou stanicí nebo s útulkem pro ježky můžeme nechat slabšího jedince přezimovat doma. Ježka před zazimováním zbavíme ektoparazitů a dostatečně ho nakrmíme. Zimujeme ho v chladných prostorách, které minimálně využíváme (sklep, kůlna, nevyužívaná a nevytápěná místnost či garáž...). Poskytneme mu

52

dostatečnou vrstvu sena, v které může pohodlně zazimovat. Dále musí mít k dispozici vodu a suché krmení (granule pro koťata, piškoty…), kdyby se během zimního spánku vzbudil. Zabráníme vniknu potkanů! Ježka neochočujeme, nezvykáme na psa. Po vypuštění do volné přírody ztrácí svou obrannou reakci před nebezpečím a stává se tak zranitelným.

KONTAKTY: Ježek v nouzi www.jezekvnouzi.estranky.cz [email protected] Tel.: 731 766 894


Útulek pro handicapované ježky, Záchranná stanice pro ježky Všeradice 66 267 26 Všeradice Tel. 0311/68 41 85


Ochrana fauny ČR Zámecká P.O. Box 44 259 01 Voce Tel.: 317 813 178, 603 259 902 [email protected] www.ochranafauny.cz



53

Tříděný odpad

? Co je komunální odpad? Co patří do speciálních kontejnerů na tříděný odpad? Jak poznáme z čeho jsou vyrobené obalové materiály? Co patří mezi nebezpečný odpad a kam ho máme dát? Komu máme ohlásit existující černou skládku? Nakládání s odpady řeší místní vyhláška, zákon č. 185/2001 Sb. O odpadech. Komunální odpad je veškerý odpad vznikající činnos fyzických osob. Zákonné povinnos vztahující se ke komunálnímu odpadu má vždy obec. Jedná se o obalové materiály, zbytky potravin, texl, sklo, zahradní zbytky, popel, plasty, papír atd. Vzhledem k množství produkovaného komunálního odpadu by mělo být třídění odpadu samozřejmos v každé domácnos.

BAREVNÉ KONTEJNERY NA TŘÍDĚNÝ ODPAD: 1. žlutý – speciální kontejner na plasty

+ pet – láhve (vzhledem k objemu vhazujte sešlapané!), kelímky od mléčných výrobků, polystyrén, fólie, sáčky, plastové obaly…

– obaly znečištěné od potravin, čis cích prostředků, barev aj. 1

54

PET

2

HDPE

4

LDPE

5

PP

6

PS

2. modrý – speciální kontejner na papír

+ noviny, časopisy, reklamní letáky, sešity, papírové sáčky, krabice i lepenky…

– celé knihy (i s vazbou), mastný či jakkoliv znečištěný papír… 20

PAP

21

PAP

22

PAP

3. zelený či bílý – speciální kontejner na sklo (zelený – barevné sklo, bílý – čiré sklo)

+ nevratné skleněné láhve, stará akvária a terária bez kovových rámů, rozbité okenní výplně…

– keramika, porcelán, zrcadla, drátované sklo… 70

GL

71

GL

72

GL

4. oranžový – speciální kontejner na nápojové kartony

+ nápojové kartóny od mléka, džusu, vína, ledové kávy… – nápojové kartony obsahující jakékoliv zbytky tekun C / PAP

81

84

NEBEZPEČNÝM ODPADEM JSOU: zbytky umělých hnojiv, barev, laků, lepidel, ředidel, nemrznoucích směsí, tonerové kazety z skárny, autobaterie, nepoužitá léčiva, rtuťové teploměry, galvanické články, zářivky apod. Kam s ním? • sběrné dvory • pojízdná sběrna nebezpečných odpadů

55

MÍSTO ZPĚTNÉHO ODBĚRU: Je to speciálně určené místo ve sběrném dvoře či prodejně elektrospotřebičů, kam můžete odevzdat vysloužilé či nefunkční elektrospotřebiče a baterie.

Podrobné informace: www.jaktridit.cz Při odhalení černé skládky kontaktujte: Městskou policii 156

56

Záchranná stanice Hrachov říjen 2011 Otevření Centra Ochrany fauny – nové zachranné stanice pro živočichy a týraná zvířata.

květen 2011

Ekocentrum Čapí hnízdo Otevření nového ekocentra v areálu Farma Čapí hnízdo u Olbramovic pro návštěvníky Farmy i širokou veřejnost www.ochranafauny.cz / www.evvoluce.cz / www.capihnizdo.cz

www.

.cz ...pro školáky i učitele

Evvoluci nezastavíš!

Křížem krážem průřezovým i tématy výchova demokrackého občana mulkulturní výchova mediální výchova výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech environmentální výchova osobnostní a sociální výchova

Nebuďme lhostejní. Každoročně umírají pod koly aut desetitisíce obojživelníků. Znáte takovou lokalitu? Kontaktujte nejbližší záchrannou stanici nebo nám napište na [email protected]

Zajisme jejich bezpečný přechod.

Obojživelníci se po probuzení z hibernace každé jaro vydávají aj na svou „dalekou“ cestu. Cílem jejich putování je vodní plocha, kde hledají partnera a poté i kladou svá vajíčka. Migrační trasy často vedou přes frekventované komunikace, kde dochází k jejich masivnímu usmrcování. Nahlášením rizikové lokality zajis te vznik nové generace.

www.evvoluce.cz www.ochranafauny.cz

Vydala © Ochrana fauny ČR, 2010 Zámecká ulice, Voce 259 01 • www.ochranafauny.cz • tel.: 317 813 178

Financováno Středočeským krajem v rámci naplňování Koncepce environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty Středočeského kraje. Autorka: Bc. Lucie Spálenková Grafické zpracování: Dita Baboučková – Studio Vavřinec

RÁDCE Jak chránit životní prostředí ve Středočeském kraji

Recommend Documents