Rada Evropské unie Brusel 23. září 2015 (OR. en) 12313/15 ADD 6
JAI 685 ASIM 93 FRONT 196 RELEX 741 CADREFIN 58 ENFOPOL 261 PROCIV 48 VISA 313 PRŮVODNÍ POZNÁMKA
Datum přijetí: Příjemce:
Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise 23. září 2015 Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Č. dok. Komise:
COM(2015) 490 final - ANNEX 6
Předmět:
PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ Řešení uprchlické krize: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci evropského programu pro migraci
Odesílatel:
Delegace naleznou v příloze dokument COM(2015) 490 final - ANNEX 6.
Příloha: COM(2015) 490 final - ANNEX 6
12313/15 ADD 6
mb DGD 1B
CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 23.9.2015 COM(2015) 490 final ANNEX 6
PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ Řešení uprchlické krize: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci evropského programu pro migraci
CS
CS
PŘÍLOHA VI REGIONÁLNÍ SVĚŘENSKÝ FOND EU (DÁLE JEN „SVĚŘENSKÝ FOND MADAD“) ZŘÍZENÝ V REAKCI NA KRIZI V SÝRII Specializované svěřenské fondy EU jsou nástroje, jež jsou navrženy tak, aby maximalizovaly účinnost, soudržnost, viditelnost, pružnost a rychlost podpory a opatření EU v různých zemích prostřednictvím různých finančních nástrojů. Tyto úvahy vedly zákonodárce EU k tomu, aby změnili finanční nařízení EU, jež nyní Komisi umožňuje zřizovat a spravovat svěřenské fondy EU. Hlavními výhodami tohoto přístupu jsou: •
Účinnost a soudržnost: Zatímco jiné stávající svěřenské fondy fungují pouze na celostátní či nižší úrovni, je svěřenský fond EU zřízený v reakci na krizi v Sýrii (dále jen „svěřenský fond Madad“) jediným nástrojem financování EU pro řešení regionálních krizí se skutečně regionálním rozměrem. Je určen nejen pro Sýrii, ale i pro Turecko, Libanon, Jordánsko, Irák, Egypt a rovněž zasažené země západního Balkánu. Díky němu je podpora EU cílenější a soudržnější, přičemž zamezuje neúčinné roztříštěnosti, která často oslabuje mezinárodní pomoc.
•
Zviditelnění Evropy: Svěřenský fond EU, který je otevřen pro příspěvky členských států i třetích stran, výrazně zviditelňuje EU i členský stát. Oba subjekty nejsou často vidět v případě, kdy EU hromadně přispívá do Organizace spojených národů, Světové banky a jiných svěřenských fondů. Posílením úlohy Evropy v kontextu krize zvyšuje svěřenský fond EU politický vliv členských států a orgánů EU na daném místě. Pro příjemce a jiné subjekty je důležitým nástrojem veřejné diplomacie („jednotný prapor“).
•
Koordinace: Svěřenský fond významně usnadňuje zapojení ostatních subjektů. Jeho prostřednictvím lze shromáždit příspěvky z rozpočtu EU, členských států a od jiných veřejných či soukromých dárců, a posílit tak finanční možnosti ve prospěch příjemců, kteří z něj čerpají. Struktura jeho řízení široce zohledňuje vložené příspěvky. Bilaterální a další dárci mají své slovo při stanovování jeho priorit 1.
•
Flexibilita: Ve svěřenském fondu se uplatňuje široká škála způsobů financování (granty, rozpočtová podpora, delegovaná spolupráce atd.) přizpůsobených jednotlivým zemím a odvětvím. Ve svěřenském fondu mohou být na žádost dárců a na základě schválení jeho rady v případě nutnosti vytvořeny samostatné oddíly financování umožňující např. účelově vázat finanční prostředky pro danou zeměpisnou oblast (například pro Turecko, stát západního Balkánu atd.). Kromě toho, jelikož se tato bezprecedentní krize neustále vyvíjí, může rada svěřenského fondu přesouvat prostředky mezi zeměmi mnohem rychleji než v případě běžných „přednastavených“ nástrojů EU.
•
Rychlost: Prostřednictvím svěřenského fondu EU je v neposlední řadě zajištěno rychlé poskytnutí finančních prostředků díky zrychlenému uzavírání smluv a vyplácení pomoci, přičemž se využije ustanovení finančního nařízení EU vztahujících se na krizové situace. Místo zdlouhavého zadávání veřejných zakázek a výzev k předkládání návrhů jsou partneři zapojeni přímo a přicházejí se zásadními projekty, které může rada kdykoli přijmout. První programy přijaté na zasedání rady dne 29. května 2015 jsou již téměř všechny smluvně zajištěny nebo se projednávají. Hodnota souboru projektů, které jsou připraveny k financování, jakmile budou prostředky k dispozici, činí 440 milionů EUR.
Rozhodnutí o příspěvcích EU se v příslušných nástrojích financování přijímají v rámci postupu projednávání ve výborech.
1
2
SOUVISLOSTI: Potřeby, které je ještě třeba zajistit: Po devíti měsících bylo vyřízeno pouze 40 % výzev OSN týkajících se uprchlické krize v Sýrii. Celkový schodek financování činí za rok 2015 přibližně 4 miliony EUR, přičemž dlouhodobější odolnost, vzdělávání a prostředky k pobytu představují 1,5 miliardy EUR a zbytek je určen na krátkodobé humanitární potřeby. Od EU a členských států se očekává, že pro vyplnění tohoto schodku přispějí (v souladu s naším „tradičním“ podílem na celosvětové pomoci) polovinou. Současné financování svěřenského fondu EU: EU k dnešnímu dni přispěla 38 miliony EUR, přičemž s významnějším plněním se počítá během roku 2015 a v letech následujících. Itálie přispěla částkou ve výši 3 milionů EUR. Německo přislíbilo příspěvek ve výši 5 milionů EUR. EU je připravena do konce roku 2015 přispět dalšími 100 miliony EUR. Ve výsledku to bude znamenat, že se pro svěřenský fond uvolní prostředky ve výši přibližně 150 milionů EUR jen za první rok. Avšak podle potřeb na daném místě a na základě impozantního souboru projektů, na které náklady již nyní činí 440 milionů EUR, je třeba ještě mnohem více. Doplňkovost s jinými opatřeními EU: V zemích, které jsou příjemci finančních prostředků, se svěřenský fond EU zaměřuje na dlouhodobější odolnost, vzdělávání a prostředky k pobytu (jako je zaměstnanost, vzdělávání, základní infrastruktura), a nikoli na bezprostřední humanitární pomoc (jako jsou potraviny a voda). Humanitární pomoc poskytovanou Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Světovým potravinovým programem, Mezinárodním výborem Červeného kříže a nevládními organizacemi bude i nadále řídit GŘ pro humanitární pomoc a civilní ochranu. Bude dále financována bilaterálně, avšak v úzké spolupráci mezi GŘ pro humanitární pomoc a civilní ochranu a svěřenským fondem EU. Činnost svěřenského fondu je velmi úzce koordinována s ostatními stávajícími programy pomoci a sdružovacími mechanismy, aby se zabránilo zdvojování a konkurenci ve financování, zejména pokud jde o svěřenský fond pro syrskou obnovu v Gaziantepu (turecké město 60 km od Aleppa), svěřenský fond Světové banky pro Libanon a mechanismy Světové banky a OSN v Jordánsku. Svěřenský fond rovněž uvádí svá rozhodnutí do souladu se směry vyplývajícími z mnohostranných rámců, např. regionálního plánu OSN zaměřeného na uprchlíky a odolnost a výstupů z jiných mezinárodních fór a konferencí (konference v Kuvajtu, G 7 atd.).
3
3
