Rada Evropské unie Brusel 18. dubna 2016 (OR. en) 8056/16
ECOFIN 302 RELEX 287 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: Příjemce:
Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise 15. dubna 2016 Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Č. dok. Komise:
C(2016) 2164 final
Předmět:
ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) …/… ze dne 15.4.2016 o změně přílohy III rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii, pokud jde o Bělorusko
Delegace naleznou v příloze dokument C(2016) 2164 final.
Příloha: C(2016) 2164 final
8056/16
bl DGG 1A
CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 15.4.2016 C(2016) 2164 final
ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) …/… ze dne 15.4.2016 o změně přílohy III rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii, pokud jde o Bělorusko
CS
CS
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.
SOUVISLOSTI AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI V lednu 2015 schválil Výbor stálých zástupců (COREPER) seznam 29 opatření k posílení politiky EU vůči Bělorusku, která spočívá v kritickém zapojení. Jedno z těchto opatření se týká přezkumu ze strany EU, pokud jde o její restriktivní přístup s ohledem na půjčky Evropské centrální banky (EIB) (Bělorusko není v současnosti způsobilé pro záruku EU na základě tzv. mandátu EIB pro vnější úvěry na období 2014–2020, který byl udělen rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 1). Toto opatření bylo obzvláště vyzdviženo v závěrech ze zasedání Politického a bezpečnostního výboru dne 1. října 2015 2. Ve svých závěrech ze zasedání dne 15. února 2016 rozhodla Rada o urychleném provedení opatření určených k posílení spolupráce mezi EU a Běloruskem v určitých hospodářských oblastech a oblastech souvisejících s obchodem a pomocí, zejména co se týká spolupráce s mezinárodními finančními institucemi, obzvláště EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD). Rada rovněž Bělorusko vybídla, aby urychlilo své hospodářské reformy a zajistilo dodržování základních svobod, zásad právního státu a lidských práv. V rámci 29 opatření schválených Radou Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) úzce spolupracovaly při hodnocení stávající situace v Bělorusku, jež zahrnovalo politické, ekonomické, sociální a environmentální aspekty. Na základě těchto hodnocení je vyvozen závěr, že existuje dostatečný důvod pro zmírnění restriktivního přístupu EU k Bělorusku a určení Běloruska jako způsobilého pro financování ze strany EIB v rámci záruky EU. Příloha II rozhodnutí č. 466/2014/EU, která stanoví seznam zemí potenciálně způsobilých pro financování ze strany EIB v rámci záruky EU, zahrnuje i Bělorusko. Podle čl. 4 odst. 2 rozhodnutí č. 466/2014 má Komise pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se změn přílohy III, která obsahuje seznam způsobilých zemí. V souladu s politikou a strategií EU vůči Bělorusku a s přihlédnutím k celkovému ekonomickému, sociálnímu, environmentálnímu a politickému kontextu, jakož i k příslušným závěrům Rady by mělo být Bělorusko zařazeno do přílohy III, aby byly finanční operace EIB v Bělorusku způsobilé pro krytí zárukou EU.
2.
KONZULTACE PŘED PŘIJETÍM PRÁVNÍHO AKTU Politické souvislosti Interně je Bělorusko i nadále centralizovaným a autokratickým státem, který přísně kontroluje prezident. Prezident Lukašenko byl dne 11. října 2015 opětovně zvolen 83,5 % hlasů (podle běloruské Ústřední volební komise). Ačkoliv se volby konaly v klidné atmosféře a byla povolena řada nesankcionovaných demonstrací, integritu voleb narušily značné problémy, zejména během počítání hlasů a tabelace. Vážné obavy vyvolává i nadále situace v oblasti 1
2
CS
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii, Úř. věst. L 135, 8.5.2014, s. 1 (dále jen „rozhodnutí č. 466/2014“). CFSP/SEC/0659/15.
2
CS
lidských práv a demokracie, zejména co se týká svobody shromažďování a sdružování a svobody slova / sdělovacích prostředků. Bělorusko je jedinou zemí v Evropě, v níž se používá trest smrti. V posledních dvou letech však došlo k určitému posunu. K snížení napětí vedla aktivnější účast Běloruska ve Východním partnerství, zahájení jednání o dohodě o zjednodušení vízového režimu a o zpětném přebírání osob, ukončení jednání o partnerství v oblasti mobility, zahájení přechodné fáze konzultací mezi EU a Běloruskem, pokud jde o otázky modernizace, připojení Běloruska k boloňskému procesu, podepsání memoranda o porozumění týkajícího se spolupráce v oblasti energetické bezpečnosti a účast Běloruska na posledním univerzálním periodickém přezkumu lidských práv v členských státech OSN, kdy Bělorusko přijalo 168 z celkem 259 doporučení. Běloruské orgány souhlasily zejména s uskutečněním akcí k projednání moratoria na trest smrti. Z podnětu Běloruska obnovily EU a Bělorusko v červenci 2015 dialog o lidských právech a dne 22. srpna 2015 byli propuštěni zbývající političtí vězni. Regionální kontext se změnil rovněž v důsledku krize na Ukrajině. Bělorusko doposud zaujímalo konstruktivní postoj a zprostředkovalo mírová jednání, která vedla k minským dohodám. Bělorusko odolalo tlaku Ruska, pokud jde o zavedení omezujících opatření vůči Ukrajině, nikdy neuznalo anexi Krymu a nepozastavilo závazky zóny volného obchodu Společenství nezávislých států vůči Ukrajině. Bělorusko místo toho opakovalo, jaký význam přikládá územní celistvosti Ukrajiny, a zvýšilo obchod s Ukrajinou. Dne 15. února 2016 Rada rozhodla, že EU neprodlouží omezující opatření vůči 170 osobám a třem společnostem 3. Rada dále rozhodla, že zbrojní embargo a omezující opatření týkající se čtyř osob zařazených na seznam v souvislosti s neobjasněnými zmizeními dvou opozičních politiků, jednoho podnikatele a jednoho novináře budou prodlouženy o dvanáct měsíců. Rada se současně rozhodla urychlit provádění opatření určených k posílení spolupráce mezi EU a Běloruskem v řadě hospodářských oblastí a oblastí souvisejících s obchodem a pomocí, a to s cílem modernizovat Bělorusko a jeho ekonomiku a v zájmu běloruského obyvatelstva, mimo jiné s ohledem na přistoupení ke Světové obchodní organizaci a ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi, zejména EIB a EBRD v souladu s jejich příslušnými pravomocemi. Bude-li tato pozitivní tendence pokračovat, mohlo by to vést k jednání o novém právním rámci, který Bělorusko postaví na roveň s ostatními zeměmi Východního partnerství. Na základě tohoto hodnocení a podle závěrů ze zasedání Rady dne 15. února 2016 by již EU neměla vylučovat přístup Běloruska k financování ze strany EIB v rámci rozhodnutí č. 466/2014. Hodnocení ekonomických a sociálních aspektů Po dobrých výsledcích, jichž bylo dosahováno v patnáctiletém období před světovou krizí v roce 2009, se makroekonomická situace Běloruska významně zhoršila, což bylo zejména odrazem strukturálních omezení souvisejících s modelem růstu, ve kterém soukromý sektor a tržní signály hrají nedostatečnou úlohu. S tímto modelem, který brání účinnému přidělování zdrojů a omezuje růst produktivity, vedly snahy o podporu růstu uvolněním makroekonomických politik, včetně mzdové politiky, k vytváření tlaků na platební bilanci a inflaci. 3
CS
Rada pro zahraniční věci – 15.2.2016 – Závěry o Bělorusku – 6052/16 COEST 30.
3
CS
Orgány však na poslední tři případy krize či nestability platební bilance reagovaly vhodnými opatřeními zaměřenými na korekci, jimž se podařilo obnovit makroekonomickou stabilitu. Orgány provádějí rovněž opatření k zvýšení tržní orientace běloruské ekonomiky, ačkoli dosavadní postup je velmi pozvolný a zdrženlivý, a usilují o obnovení ekonomické stability a růstu spíše změnou stávajícího systému než rozhodným posunem směrem k plnohodnotnému modelu tržního hospodářství. Jako důležitý se proto jeví rozhodnější přístup k systémové ekonomické transformaci. Po třech letech mírného hospodářského růstu (pod 2 % ročně) se Bělorusko v roce 2015 dostalo do recese, poprvé za posledních dvacet let, a jeho reálný HDP se podle odhadů snížil o 3,9 %. Ačkoli recese byla do značné míry způsobena vnějšími šoky, včetně recese v Rusku a na Ukrajině, nízkých cen komodit a pomalého růstu v EU, byla také důsledkem výše zmíněných nahromaděných hospodářských a strukturálních problémů. Pokles ekonomiky byl zapříčiněn snížením vývozu, což bylo odrazem recese v zemích, které jsou hlavními obchodními partnery, tj. v Rusku a na Ukrajině, avšak rovněž zpřísněním měnové, fiskální a mzdové politiky, jež omezilo poptávku a investice. Pozitivní je skutečnost, že přísné politiky v oblasti poptávky spolu s poklesem ekonomické aktivity pomohly omezit inflaci v situaci, kdy značné znehodnocení běloruského rublu zvyšovalo tlak na růst cen (od poloviny listopadu 2014 do poloviny února 2016 ztratil běloruský rubl 51 % své hodnoty vůči dolaru). Obezřetná fiskální politika mimoto zajistila celkový rozpočtový přebytek, a to navzdory recesi a prezidentským volbám v říjnu loňského roku. V červnu 2015 přešla národní banka na zcela flexibilní kurzový režim, což pomohlo ochránit téměř vyčerpané devizové rezervy a částečně absorbovat vnější šoky, důsledkem byla značná korekce běžného účtu (v roce 2015 se schodek běžného účtu podle odhadů snížil na 2 % HDP z 6,7 % HDP v roce 2014 a více než 10 % HDP v roce 2013). Určitého pokroku dosáhly orgány v oblasti strukturálních reforem, i když v omezenějším rozsahu. Ačkoli v ekonomické struktuře Běloruska, včetně bankovního systému, převládají i nadále státní podniky, k určitému posunu došlo po zavedení správy a řízení společnosti ve státních podnicích, a to nahrazením systému tvrdých kvantitativních cílů orientačními cíli. Pokrok v oblasti skutečné privatizace státních podniků je však omezený a cíle, jež orgány oznámily v předchozích plánech privatizace, nebyly splněny. Tento rok hodlají orgány pokročit v privatizaci malých a středních státních podniků. Pokroku bylo dosaženo rovněž s ohledem na volnější přidělování bankovních úvěrů, a to omezením poskytování bankovních úvěrů v rámci vládních programů. Od února 2015 jsou veškeré nové úvěry nařízené vládou směrovány prostřednictvím rozvojové banky, což komerční banky poněkud oprostilo od zásahů státu. Od roku 2009 bylo mimoto dosaženo významného pokroku při liberalizaci cen, ačkoli tento proces byl dočasně přerušen zmrazením cen na konci roku 2014, jež mělo omezit inflační dopad znehodnocení měny. Podíl zboží se státem stanovenými cenami ve spotřebním koši pro výpočet indexu spotřebitelských cen klesl z téměř 50 % v roce 2011 na 18 % v roce 2016, a to v důsledku deregulace veškerých sociálně citlivých výrobků v lednu 2016. Během minulého roku zintenzivnilo Bělorusko své úsilí s cílem pokročit v jednáních o přistoupení ke Světové obchodní organizaci. V minulém desetiletí přispěl rychlý hospodářský růst k významnému snížení míry chudoby a k lepšímu rozdělení příjmů. Míra absolutní chudoby se snížila z více než 30 % v roce 2002 na 6,3 % v roce 2012, zatímco Giniho koeficient v témže období klesl z 0,30 na 0,26. V důsledku recese, jež Bělorusko zasáhla v minulém roce, se míra nezaměstnanosti, která byla mnoho let tradičně nízká ve výši přibližně 0,5 % pracovních sil, což částečně odráželo přezaměstnanost ve státních podnicích, v roce 2015 mírně zvýšila (na 1 %). K řešení
CS
4
CS
problémů spojených s přechodem z hospodářství řízeného většinou státem na více tržně orientované hospodářství bude muset Bělorusko vyvinout moderní záchrannou sociální síť, včetně posílení dávek v nezaměstnanosti a cílených programů sociální pomoci i důchodového systému. V současnosti vedou orgány s MMF jednání o makroekonomickém ozdravném programu a programu strukturálních reforem, který by mohl být podpořen rozšířenou finanční facilitou, rovněž v návaznosti na plán strukturálních reforem, který nedávno vypracovala Světová banka za úzké konzultace s orgány. V zájmu dosažení dohody EU obě strany aktivně podporuje. V tomto novém kontextu a za předpokladu, že budou zavedena odpovídající reformní opatření, by finanční podpora ze strany EU a mezinárodního společenství, včetně zmírnění omezení týkajících se činnosti EIB v Bělorusku, mohla zemi pomoci při rozvoji soukromého sektoru, zdokonalení infrastruktury a podpoře růstu produktivity, a tudíž přispět k větší dynamice a vyššímu růstu běloruského hospodářství ve střednědobém horizontu. Environmentální aspekty Bělorusko se vyznačuje nízkou hustotou obyvatel a rozsáhlými oblastmi přírodní krajiny, lesů a mokřadů. K některým hlavním stávajícím environmentálním problémům v zemi patří degradace půdy, znečištění podzemních a povrchových vod, nakládání s odpady a radioaktivní zamoření v důsledku černobylské havárie v roce 1986. Od roku 2018 se objeví nový významný rizikový faktor v souvislosti se spuštěním prvního reaktoru jaderné elektrárny Ostrovec. Bělorusko usiluje o přiblížení svých právních předpisů v oblasti životního prostředí evropským normám a je jedinou zemí Východního partnerství, která jako prioritu v rámci tří oblastí dvoustranné spolupráce na základě víceletého orientačního programu stanoví životní prostředí. S Lotyšskem, Litvou, Polskem a Ukrajinou se realizuje řada projektů přeshraniční spolupráce v rámci příslušných programů, zejména v oblasti hospodaření s vodou a nakládání s odpady, jakož i při předcházení přírodním rizikům (záplavy, lesní požáry). Dobře pokračuje i odvětvový dialog s Běloruskem věnovaný životnímu prostředí a na běloruské straně se jej obvykle účastní zástupci na poměrně vysoké úrovni. Ke stávajícím nevyřešeným problémům mezi EU a Běloruskem v oblasti přeshraniční ochrany životního prostředí patří otázky biologické rozmanitosti, řízení kvality ovzduší, záležitosti na základě úmluvy z Espoo v souvislosti s jadernou elektrárnou Ostrovec a řízení a ochrana společných řek, jako je řeka Němen. Na regionální úrovni se Bělorusko aktivně účastní panelu Východního partnerství pro životní prostředí a změnu klimatu a řady regionálních programů EU v oblasti životního prostředí. V roce 2015 uspořádala země úspěšně i první neformální dialog ministrů zemí Východního partnerství zaměřený na životní prostředí a je smluvní stranou řady mnohostranných environmentálních smluv. Podpora mezinárodního společenství, jako je například financování ze strany EIB prosazující uplatňování odpovídajících norem v oblasti životního prostředí, podpoří ekologicky šetrný a udržitelný rozvoj země.
CS
5
CS
3.
PRÁVNÍ STRÁNKA AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI Účelem tohoto rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci je změna přílohy III rozhodnutí č. 466/2014/EU za účelem zařazení Běloruska na seznam zemí způsobilých pro finanční operace EIB kryté zárukou EU.
CS
6
CS
ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) …/… ze dne 15.4.2016 o změně přílohy III rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii, pokud jde o Bělorusko
EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii 4, a zejména na čl. 4 odst. 2 uvedeného rozhodnutí, vzhledem k těmto důvodům:
CS
(1)
Od přijetí rozhodnutí č. 466/2014/EU došlo v Bělorusku v hospodářské, sociální, environmentální a politické oblasti k určitému pokroku.
(2)
V lednu 2015 schválil Výbor stálých zástupců (COREPER) seznam 29 opatření k posílení politiky EU vůči Bělorusku, která spočívá v kritickém zapojení. Jedno z těchto opatření se týká přezkumu ze strany EU, pokud jde o její restriktivní přístup s ohledem na půjčky Evropské centrální banky (EIB) v Bělorusku.
(3)
Ve svých závěrech ze dne 1. října 2015 uvedl Politický a bezpečností výbor seznam dalších konkrétních opatření k prohloubení politiky EU vůči Bělorusku spočívající v kritickém zapojení, a zejména opatření k zmírnění omezení týkajících se finančních operací EIB v Bělorusku.
(4)
Ve svých závěrech o Bělorusku, které byly přijaty dne 15. února 2016, rozhodla Rada o urychlení provádění opatření určených k posílení spolupráce mezi EU a Běloruskem v řadě hospodářských oblastí a oblastí souvisejících s obchodem a pomocí, a to s cílem modernizovat Bělorusko a jeho ekonomiku a v zájmu běloruského obyvatelstva, mimo jiné s ohledem na přistoupení ke Světové obchodní organizaci a ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi, zejména EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) v souladu s jejich příslušnými pravomocemi. Rada rovněž Bělorusko vybídla k urychlení tolik potřebných hospodářských reforem.
(5)
Pro utváření budoucí politiky Unie vůči Bělorusku budou mít i nadále zásadní význam konkrétní kroky Běloruska, pokud jde o dodržování všeobecných základních svobod, zásad právního státu a lidských práv.
4
Úř. věst. L 135, 8.5.2014, s. 1.
7
CS
(6)
Vzhledem k politickému vývoji v Bělorusku by finanční podpora ze strany Unie a mezinárodního společenství, včetně zmírnění omezení týkajících se činnosti EIB v Bělorusku, mohla zemi pomoci při rozvoji soukromého sektoru, zdokonalení infrastruktury a podpoře růstu produktivity, a tudíž přispět k větší dynamice a vyššímu růstu běloruského hospodářství ve střednědobém horizontu. Finanční operace EIB, které prosazují uplatňování odpovídajících norem v oblasti životního prostředí, by mimoto měly podpořit ekologicky šetrný a udržitelný rozvoj Běloruska.
(7)
Komise spolu s Evropskou službou pro vnější činnost proto usuzuje, že celková hospodářská, sociální, environmentální a politická situace umožňuje zařadit Bělorusko do přílohy III rozhodnutí č. 466/2014/EU, která obsahuje seznam zemí způsobilých pro financování ze strany EIB v rámci záruky Unie.
(8)
Rozhodnutí č. 466/2014/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 V části B bodě 2 přílohy III rozhodnutí č. 466/2014/EU se slova „Východní Evropa: Moldavská republika, Ukrajina“ nahrazují slovy „Východní Evropa: Bělorusko, Moldavská republika, Ukrajina“. Článek 2 Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 15.4.2016.
Za Komisi předseda Jean-Claude JUNCKER
CS
8
CS
