PUTOVÁNÍ S LOKOMOTIVOU BEZ KOLEJÍ 28. 5.2016 Pojďte si protáhnout
údolím řeky
CELKOVÁ TRASA: 14,4 KM START 1 - ŠERPOVÉ (14,4 KM) Filipova Huť (rozcestí) – Modrava (po zelené značce) – Hradlový most Rechle – Antýgl -
Klostermannův most – Turnerova chata – Čeňkova pila. START 2 - TURISTÉ (12,1 KM) Modrava (po zelené značce) – Hradlový most Rechle – Antýgl - Klostermannův most – Turnerova
chata – Čeňkova pila. START 3 – VÝLETNÍCI (9,4 KM) Hradlový most Rechle – Antýgl - Klostermannův most – Turnerova chata – Čeňkova pila. START 4 – BABSKÁ (6,6 KM)
vhodné pro méně pohyblivé lidi a rodinny s malýma děckama Antýgl - Klostermannův most – Turnerova chata – Čeňkova pila odkaz na trasu - klikni na kompas
Jak pojedeme? No, přeci Lokobusem sraz a odjezd upřesníme Kolik to bude koštovat? 100,- Kč registrovaný házenkář + děti do 12 let 150,- Kč všichni ostatní Jak uhradit? pouze hotově a do pěti dnů od přihlášení uhradit, poplatek jinak budete vyškrtnuti. Poplatek se vrací pouze po předložení lékařské zprávy nebo při zrušení akce pořadatelem
Vysvětlivky: - možnost občerstvení
V případě nepřízně počasí se akce ruší s vrácením peněz
ZAJÍMAVOSTI PO CESTĚ Filipova huť - místní část obce Modrava. Nachází se na jižních svazích rozsochy hory Sokol (1253 m), v údolí Filipohuťského potoka, v nadmořské výšce 1093 m. Je tak nejvýše položeným sídlem v České republice. V roce 2011 zde trvale žilo šestnáct obyvatel. Z osady se otevírá výhled na bavorskou horu Roklan. - vznikla jako osada kolem sklářské huti na duté sklo, kterou založili v roce 1785 Franz Denk a Franz Weber z Horních Hrádků (Schlösselwald). Jméno dostala po tehdejším majiteli prášilského panství Filipu Kinském. Po dokončení Vchynicko-tetovského kanálu v roce 1800 bylo v osadě postaveno 17 domků pro rodiny dřevorubců. Sklárna zanikla v roce 1820 a další prosperita obce byla plně spojena s dřevařstvím. V roce 1930 ve Filipově Huti žilo 12 Čechů a 488 Němců. Po druhé světové válce byli odtud, stejně jako z ostatních pohraničních obcí, Němci vysídleni
Chalupa Lorka Z dochovaných staveb na Filipově Huti byla v roce 1958 prohlášena venkovská usedlost - horská chalupa č. e. 12 jako nemovitá kulturní památka, která má pozoruhodný a v Česku již málokde dochovaný zvýšený nájezd do stodoly. Chalupa nese po bývalých majitelích, rodiny Lohrových, název Lorka.
Klostermannova chata Historická chata Klubu československých turistů byla zprovozněna v roce 1924. Vystavěna byla nákladem 1 041 500,- Kč podle projektu architekta Bohuslava Fuchse, k jehož výročí narození byla chata v roce 1996 prohlášena nemovitou kulturní památkou. Po výstavbě měla chata 28 pokojů s 57 lůžky a dvě noclehárny s 22 lůžky. Název dostala po zesnulém spisovateli Karlu Klostermannovi (18481923), který svou tvorbu zasvětil krásám Šumavy. V roce 1996 byla Klostermannova chata z technických důvodů uzavřena. Objekt chátral až do roku 2002, kdy započala jeho kompletní rekonstrukce pod dohledem Správy národního parku Šumava, Památkového ústavu a dalších institucí. V dubnu 2004 byla chata po rozsáhlé rekonstrukci opět zprovozněna
Modrava - obec na Šumavě, v okrese Klatovy, 13 km jihozápadně od Kašperských Hor. Leží v nadmořské výšce 985 m na soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka, jejichž soutokem vzniká Vydra (někdy se jako část Vydry označuje i Modravský potok a za počátek Vydry je označován soutok Luzného a Březnického potoka u hájovny Březník). Nejstarší dochované zmínky o Modravě pocházejí z let 1614 a 1617 – trvalé osídlení se v nich však ještě nezmiňuje, pouze rybářské využití a pastviny pro soumary (to vyplývalo z polohy při obchodní stezce do Kašperských Hor). Od roku 1757 se Modrava rozvíjí jako rybářská a lovecká osada. Ke změně dochází po roce 1799, kdy kníže Schwarzenberg kupuje od hraběte Filipa Kinského rozsáhlé území Prášilského panství a využívá obrovského bohatství dřeva ze zdejších rozsáhlých lesů. V letech 1799–1801 byl vybudován podle návrhu Ing. Rosenauera Vchynickotetovský plavební kanál.
Pivovar Modrava Provozujeme pivovar. Pivo se zde vaří a čepuje pod obchodní značkou Lyer. Vytvářím výčepní a speciální piva včetně ležáků. Roční kapacita je přibližně 1 000 hl.
Hradlový most – Rechle - 72 metrů dlouhý hradlový most, který se nachází zhruba na polovině cesty mezi Modravou a Antýglem. Je to věrná replika bývalého historického mostu s lichoběžníkovými věšadly dvoumetrové výšky. Funkce mostu nespočívala pouze v přemostění řeky, ale zároveň jako hradlo, které odvádělo plavené dříví a vodu z řeky Vydry do Vchynicko - Tetovského plavebního kanálu. Provoz na Hradlovém mostě byl ukončen roku 1953, od této doby postupně až do roku 1999 zcela zchátral. Po roce 2000 byl ale plně obnoven a tak ho lze obdivovat v celé původní kráse. U Hradlového mostu je zřízeno parkoviště, kde lze zaparkovat a most včetně plavebního kanálu si prohlédnout. pěkné posezení na turistický obídek ( snobáci baští v restauracích )
Antýgl Dvorec Antýgl, dřevěná rázovitá usedlost, leží na počátku Naučné stezky Povydří ve výšce 928 m nad mořem při silnici ze Srní do Modravy v Šumavském národním parku. Dvorec tvoří skupina zděných a roubených stavení, podružského domku, stodoly a kaple. V současnosti je to vhodné místo pro rekreaci, k dispozici je autokemp a další ubytovací zařízení. Na místě je křižovatka turistických cest.
Klostermannův most - dlouhá léta jsme se vraceli na Šumavu a naše kroky se samozřejmě nemohly vyhnout ani malebnému údolí říčky Vydry. Pokaždé nás vítala malebná, někdy i bouřlivá řeka, skotačící na své pouti kamenitým řečištěm, hloubíce přitom "obří hrnce" v balvanech na jeho dně.
Turnerova chata - je jediná veřejně přístupná chata v I. zóně Národního parku Šumava. Stojí na pravém břehu řeky Vydry u ústí Zhůřského potoka mezi Antýglem a Čeňkovou pilou, uprostřed naučné stezky Povydří. Česky též Turnerská či Turnéřská chata. Původní dřevěná stavba, nazvaná zprvu Thurnerhütte podle cestářského mistra Thurnera, který v letech 1864 - 1867 k usnadnění svozu těženého dřeva postavil silnici Povydřím od Čeňkovy Pily směrem na Antýgl. Podle knižního průvodce Šumavou z roku 1888 tu cestář se ženou v "menším srubu" hostil kolemjdoucí: "Tento domek, zvaný také "Thurnerhütte", má neobyčejně romantickou polohu, pročež musíme být zmíněnému muži zavázáni díkem, že týž právě zde zřídil pár stolů a lavic k oddechu turistům."
Čeňkova Pila - byla vodní pila na řece Vydře, před jejím soutokem s Křemelnou. Nacházela se na pravém břehu v nadmořské výšce 630 m, v katastrálním území Svojše města Rejštejn. Byla postavena pražským obchodníkem se dřevem Čeňkem Bubeníčkem. Jedná se o pilu na vodní pohon, která zpracovávala šumavské dřevo z okolních lesů. Původně byla označována jako Bubeníčkova pila, až později se ujalo označení Čeňkova. V roce 1937 se zde začalo se stavbou nové vodní elektrárny Vydra, jež byla po dvou letech uvedena do provozu a dnes patří mezi naše nejvýznamnější technické památky.
Vydra - šumavská řeka, jejímž soutokem s Křemelnou vzniká řeka Otava. Celková délka Vydry (včetně zdrojnic) po soutok s Křemelnou je 23,1 km, plocha povodí je 146,2 km² a průměrný roční průtok nad soutokem činí 4,13 m³/s Na horním toku (od pramene) je nazývána Luzenský potok, po soutoku s Březnickým potokem vzniká Modravský potok. Ten teče severním směrem až k soutoku s Roklanským potokem a Filipohuťským potokem nedaleko osady Modrava. Od soutoku nese řeka název Vydra.
Vchynicko-tetovský plavební kanál je vodní tok na Šumavě, který v minulosti sloužil pro plavení hojného dřeva ze Šumavy. Toto vodní dílo o celkové délce 13,6 km obchází nesplavný úsek Vydry pod Antýglem a spojuje řečiště Vydry s říčkou Křemelná. Jedná se spolu se Schwarzenberským plavebním kanálem o druhý kanál vystavěný na schwarzenberských panstvích inženýrem Josefem Rosenauerem za vlády knížete Josefa II. ze Schwarzenbergu.
Pokud bude čas a chuť lze na zpáteční cestě navštívit Jezerní slať, která se nachází 2,5 km od Kvildy
Jezerní slať - se nachází na náhorní plošině Šumavských plání mezi Kvildou a Horskou Kvildou. Jedná se o rozvodnicové vrchovištní rašeliniště. Roste zde řada rašeliništních rostlin jako jsou kleče, zakrslé břízy, borovice blatky, mrazové formy smrku či břízy prostřední. Žije zde spousta bezobratlých živočichů (pavouci, vážky či motýly). Od parkoviště vede do středu slati naučná stezka po povalovém chodníku. Je zde vybudována vyhlídková věž.
Pokud máte zájem jet, neváhejte a přihlaste se, kapacita autobusu je pouze 45 míst Komu se přihlásit? No přeci mně Zdeněk Bucek Jiránek mobil: +420 606 46 11 97 e-mail:
[email protected] nebo osobně. Naplněnost autobusu budete moci sledovat v nejbližší době na webu www.hazenacb.cz, v sekci akce
