MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ
LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ
Pultové sezení-návrh pultu pro interiér hudebního klubu Bakalářská práce Samostatná příloha: konstrukční dokumentace, vizualizace
2010/2011
Ladislav Široký
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem [druh kvalifikační práce] na téma:Pultové sezení-návrh pultu pro interiér hudebního klubu
zpracoval/a sám/sama a uvedl/a jsem všechny použité
prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:........................................ podpis studenta
-2-
Poděkování: Poděkovat bych chtěl především Prof. Ing. Štefanu Schneiderovi Ph.D. za vedení práce, poskytnutí cenných informací a konzultací během tvorby této bakalářské práce. Dále děkuji Ing. Arch. Martinu Kovaříkovi, Ing. Arch. Borisi Hálovi a Ing. Zdeňku Holoušovi Ph.D. za poskytnutí rad, které mi byly nápomocny při dokončení této práce.
-3-
Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá problematikou návrhu pultového sezení do interiéru hudebního klubu. V práci jsou porovnány současné trendy týkající se pultového sezení a interiérového designu v pohostinských podnicích u nás i ve světě. Důraz je kladen jak na funkční, tak na estetickou stránku výsledného produktu (pultu) i celého interiéru. Návrh barového pultu je částečně inspirován historickou architekturou lokality, do které je určen a je výchozím bodem pro celkové řešení designu interiéru. Návrh barového pultu i interiéru je doplněn o vizualizace a konstrukční dokumentaci, jež jsou součástí práce.
Název práce: Pultové sezení-návrh pultu pro interiér hudebního klubu Jméno studenta: Ladislav Široký Klíčová slova: barový pult, hudební klub, interiér, nábytek
Abstract: This thesis deals with the design of a counter seating intended for a music club interior. The theoretical part compares current trends in counter seating and interior design in the catering establishments in the Czech Republic and abroad. The emphasis is placed on both functional and aesthetic aspects of the final product (bar counter) as well as of the entire interior. The design of the bar counter has partly been inspired by the local historic architecture of the location for which it is intended, and is seen as the central point around which the overall rendition of the interior has been built. The bar counter and interior design is complemented by visualization and design documents which form an integral part of the thesis.
Title: Counter seating – design of a bar counter for a music club interior. Author: Ladislav Široký Key words: bar counter, music club, interior, furniture
-4-
Obsah 1. Úvod
-7-
2. Cíl práce
-8-
3. Metodika
-9-
3.1 Interiér
-9-
3.1.1
Zóny
-9-
3.1.2
Barvy
- 11 -
3.1.3
Osvětlení
- 13 -
3.2 Nábytek
- 14 -
3.2.1
Stolový nábytek:
- 14 -
3.2.2
Sedací nábytek:
- 15 -
3.2.3
Barový pult
- 16 -
3.3 Historie
- 16 -
3.4 Region
- 17 -
3.5 Objekt
- 17 -
3.6 Aplikace pultového sezení – Kutná hora
- 17 -
3.7 Aplikace pultového sezení-ČR
- 18 -
3.8 Aplikace pultového sezení – svět
- 20 -
4 Návrh barového pultu:
- 23 -
4.1 Dispoziční řešení
- 25 -
4.2 Materiály
- 26 -
4.3 Barvy
- 27 -
4.4 Osvětlení
- 27 -
4.5 Spotřebiče
- 28 -
5Návrh interiéru
- 28 -
5.1 Stávající prostor
- 29 -
5.2 Dispoziční řešení
- 30 -
5.3 Úprava povrchů
- 33 -
5.4 Nábytek
- 35 -
5.5 Barvy
- 36 -
5.6 Osvětlení a pódiová technika
- 37 -
5.7 Ozvučení
- 38 -
6 Diskuze
- 39 -5-
7 Závěr
- 41 -
8 Summary
- 42 -
9 Seznam použité literatury
- 43 -
10 Seznam citací
- 45 -
11 Seznam použitých zkratek
- 46 -
12 Seznam obrázků
- 47 -
13 Seznam příloh
- 48 -
-6-
1.
Úvod
Toto téma práce jsem si vybral v souvislosti s otevřením nového hudebního klubu v Kutné Hoře, na kterém se podílí moji známí. Klub není nijak žánrově vymezen, tudíž je určen pro širokou veřejnost. Měl by sloužit pro produkci jednotlivých hudebníků, ale i hudebních kapel, popřípadě promítání projekcí nebo filmů. V současné době jsou v Kutné Hoře dva podniky podobného zaměření, což podle mého názoru není pro stále se rozvíjející město s počtem obyvatel 22 000 dostačující. Vzhledem k poměrně malým rozměrům daného prostoru je barový pult v interiéru hudebního klubu velice dominantní prvek, proto se budu nejvíce věnovat jeho zpracování. Stejně jako hudební produkce, tak i interiér dodává klubu atmosféru a tím určuje jeho oblíbenost, konkurenceschopnost a stálou klientelu. Proto od návrhu barového pultu dále odvodím celý interiér klubu, u kterého bych se chtěl zaměřit nejen na vizuální, ale i funkční stránku, tak, aby prostor vyhovoval návštěvníkům, účinkujícím i personálu.
-7-
2.
Cíl práce
V analytické části této práce se zaměřím jak na historii, tak na současný stav, týkající se problematiky barových pultů a objektu, v němž se bude klub nacházet. Okrajově se také budu věnovat historii a současnosti kutnohorského regionu. Dále se budu zabývat ergonomií barového pultu jak z hlediska návštěvníka, tak z hlediska obsluhy a ergonomií interiéru jako celku. V této části se také pokusím přiblížit rozdělení barových pultů podle způsobu obsluhy a druhu nabízeného sortimentu, z čehož bude vycházet samotný návrh barového pultu pro daný interiér.
V další, praktické části se budu zabývat samotným návrhem barového pultu jako ústředního prvku celého interiéru, od kterého se bude výsledný design klubu odvíjet. Pult bude určen pro podávání alkoholických i nealkoholických nápojů, popřípadě kávy. Budu se snažit, aby měl parametry, vyhovující všem požadavkům, které na něj budou kladeny ze strany konzumentů i obsluhy, a zároveň aby svým designem sjednocoval interiér a pomohl dotvořit atmosféru celého prostoru.
Poslední část bude zaměřena na návrh interiéru hudebního baru, vycházející, jak již bylo řečeno, z návrhu samotného barového pultu. Výsledkem mé práce by měl být moderní interiér, respektující zásady interiérového designu a ergonomicky vyhovující pro produkci živé hudby. Také bych chtěl, vzhledem k poměrně velkým vazbám města na historii, přenést určité historické motivy do celkového designu interiéru.
-8-
3.
Metodika
3.1
Interiér
Při navrhování interiéru je potřeba brát v potaz velké množství faktorů, například přání a finanční možnosti investora, stávající stav objektu a jeho případné stavební úpravy. Tyto faktory významně ovlivňují výsledek práce. Z důvodu velké proměnlivosti výše zmíněných faktorů je v podstatě nemožné stanovit obecný metodický postup pro návrh interiéru a jeho pozdější realizaci, proto je nutné vytvořit postup zvlášť pro každý konkrétní případ. Metodický postup návrhu a realizace interiéru lze rozdělit do jednotlivých částí:
Část administrativní Zajištění všech náležitostí nutných pro otevření a provoz hudebního baru. Zejména se jedná o povolení úřadu místní samosprávy, Krajské hygienické stanice, Hasičského záchranného sboru. V případě, že se objekt nachází v památkové zóně nebo je interiér v památkově chráněném objektu, je nutné vyjádření památkového ústavu. Část praktická • V počáteční fázi je nutné provést analýzu a zaměření stávajícího stavu interiéru. • Dle celkového záměru investora je možné navrhnout stavební úpravy. Tyto úpravy jsou závislé na budoucí dispozici prostoru, měly by být menšího rozsahu a neměly by zasahovat do nosných konstrukcí objektu. V případě nutnosti zásahu do nosných konstrukcí je nutné zažádat o vyjádření statika a následně vyřešit situaci za pomoci specializované firmy. • Po provedení výše popsaných kroků je možné provést celkový návrh řešení interiéru. Při návrhu je nutno brát v úvahu plánovanou kapacitu baru, uspořádání jednotlivých zón (komunikační, odbytová, konzumační, klidová), volbu materiálů a barev a volbu osvětlení a ozvučení.
3.1.1
Zóny
Každý interiér, ať už obytný či veřejný musí splňovat základní funkce, kterými jsou: bezproblémový pohyb po interiéru, umožnění vykonávat požadované činnosti a možnost ukládání osobních věcí, zboží, pomůcek atd. Třetí funkce je výsadou spíše obytných interiérů, nicméně ve veřejném interiéru hudebního klubu je také využitelná. Tyto tři funkce můžeme při tvorbě interiéru charakterizovat jako tři funkční zóny, které -9-
musí být správně navrženy jak pro interiér braný jako celek, tak pro jeho jednotlivé místnosti. Dále je nutné správné navržení jejich polohy, rozměrů a vzájemné vazby. V případě, že toto není dodrženo, stává se prostor chaotický nebo dokonce nefunkční. Názvy jednotlivých zón jsou:
Zóna komunikační – prostor vymezený k pohybu po interiéru. Komunikační zóna je osou celého dispozičního řešení (Hála, 2009). Svým tvarem a velikostí určuje možnost pohybu člověka po prostoru nebo případné manipulování s předměty. Z tohoto důvodu je vhodné navrhovat komunikační zónu co nejjednoduššího tvaru. Tento prostor musí vždy zůstat bezpodmínečně volný, proto do něj nelze umisťovat žádné zařizovací předměty nebo nábytek, který by bránil ve snadném pohybu.
Základní pravidla pro tvorbu komunikační zóny: • Zóna je ohraničená vstupy a výstupy z místnosti • Šířka zóny minimálně v šířce dveří • Šířka zóny musí umožňovat pohyb osob nesoucí předměty i handicapovaných osob (s berlemi nebo na invalidním vozíku) • Zóna musí umožňovat přístup ke všem zařizovacím předmětům a nábytku, tak aby bylo možné jejich funkční využití • Zóny musí svými parametry umožňovat míjení většího počtu osob. • Všechny ovládací prvky technologií musí byt umístěny uvnitř nebo na okrajích zóny • Oblast s největší četností osob by měla být u hlavního vstupu Výše uvedená pravidla nám napovídají, že komunikační zóna má zásadní vliv na dispoziční řešení a tím určuje rozmístění jednotlivých ovládacích prvků a nábytku. Při nedodržení pravidel tvorby komunikační zóny je dispoziční řešení prostoru nefunkční.
Zóna činnostní – soubor prostorů, které jsou vymezeny pro různé činnosti. Tato zóna navazuje na komunikační zónu a musí být vybavena patřičným nábytkem, popř. zařizovacími předměty, které slouží pro konkrétní činnosti. Parametry tohoto nábytku, zejména jeho velikost, určují prostorové nároky pro vykonávání činností. Je potřeba vždy uvažovat, že pro vykonávání činnosti je potřeba prostor i mimo vlastní nábytek
- 10 -
(zařizovací předmět), který je pro ni určen (např. vysunutí židle pro usednutí) a tento prostor je také součástí prostoru pro činnosti. (Hála, 2009).
Základní pravidla pro tvorbu činnostní zóny: • Činnostní zóna musí navazovat na zónu komunikační • Činnostní zóna musí být vybavena mobiliářem, který umožňuje provádět činnost, pro kterou je zóna určená • Velikost zóny pro jednotlivé činnosti musíme odvodit z prostorových nároků dané činnosti • Zóny pro různé činnosti na sebe mohou navazovat, prolínat se (více činností v jedné místnosti
Zóna úložná – prostor pro ukládání předmětů. Navazuje na obě předchozí zóny, v případě, že navazuje na zónu komunikační, slouží k ukládání jakýchkoli předmětů. Navazuje-li na zónu činnostní, slouží k ukládání předmětů náležících k patřičné činnosti. Tyto zóny je nutné správně nadimenzovat, aby byly dostačující svou kapacitou a nevytvářely chaotický sklad. V případě interiéru s aplikací pultového sezení se úložná zóna týká víceméně pouze barového pracoviště, kde slouží pro ukládání prodávaného sortimentu a pomůcek potřebných pro obsluhu hostů.
Základní pravidla pro tvorbu úložné zóny: • Úložná zóna je souborem dílčích úložných prostor • Úložná zóna navazuje na komunikační zónu nebo pouze na činnostní zónu. • Pokud úložná zóna navazuje jen na činnostní zónu, slouží pouze k ukládání věcí určených pro danou činnost. • Úložná zóna je nejčastěji tvořena nábytkem, ale může být i ohraničená stěnami.
3.1.2
Barvy
Barva je více než estetický nástroj – je důležitá pro poskytování informací o našem prostředí a také nám pomáhá se v něm pohybovat. Na použití barev v návrhu interiérů lze pohlížet z hledisek praktičnosti, dekorativnosti a architektonického řešení. Barvy dávají prostoru charakter a identitu. Bytový architekt může formovat prostředí úvahou o barvách na samém začátku designérského procesu (Tangaz, 2006). Pomocí barev lze prostor různými způsoby vizuálně modifikovat (prodloužit, zkrátit, snížit, zvýšit) - 11 -
3.1.2.1 Jednobarevný prostor Místnost vybavená jednou jedinou barvou není ve skutečnosti jednobarevná, maximálně o ní můžeme říct, že je pojata v jednom barevném tónu (Fořtlová, 2005). I přes použití stejného barevného odstínu na dvou různých materiálech tento odstín nevypadá stejně ( jinak vypadá barva na lesklém kovu, jinak na keramické dlažbě). Dalším aspektem, kterému se v praxi nelze vyhnout, je použití různých technologií povrchových úprav, těmi lze docílit různé sytosti nebo světlosti. Dalšími důležitými prvky, ovlivňující sytost nebo jas barvy, jsou světlo a stín (ve stínu je barva sytější a tmavší, na světle je světlejší a jasnější)
3.1.2.2 Vícebarevný prostor Vytvořením barevných kombinací lze dosáhnout barevného souladu, nebo nesouladu. Tím na sebe barvy vzájemně působí, buď se doplňují, nebo se oslabují.
Barevná harmonie – zjednodušeně lze barevnou harmonii popsat jako specifické barevné palety, které jsou charakteristické vyvážením barev. Z tohoto důvodu kombinace těchto barev vnímáme harmonicky, nebo esteticky příjemně. Při dodržení jednoduchých pravidel můžeme použitím harmonického barevného schématu, dosáhnou zdařilého, barevného řešení interiéru.
Monochromatičnost – je harmonie mnoha odstínů jedné barvy, která kombinuje barvy odvozené z jedné složky barevné palety. Tato schémata mohou být teplá nebo studená. Většinou působí příjemně, protože dobře ladí s většinou podmínek osvětlení.
Kontrast – použitím barevných kontrastů je možné docílit poměrně velký stupeň vizuální stimulace. Kontrastní barvy jsou barvy, protilehlé v barevném kruhovém spektru.
Barevný akcent – je estetický prvek prostorové a plošné interiérové kompozice. V každém případě je to zajímavý a nezastupitelný oživující i konstrukční prvek, který obvykle bývá ve větší části kvalitních interiérů v hojné míře zastoupen (Fořtlová, 2005). V interiéru by měl být zastoupen pouze v malé ploše, popřípadě ve více malých plochách. Dle názorů některých odborníků je barevný akcent solí prožitku z barev.
- 12 -
Akcent často bývá situován na exponovaná místa, kde plní funkci jakéhosi orientačního bodu (Fořtlová, 2005).
3.1.3
Osvětlení
Osvětlení patří k nejdůležitějším prvkům každého interiéru. Jeho úspěšné řešení musí začít v rané fázi přípravy celého návrhu, pokud nemáme jasnou představu, jaké světlo použijeme a kam ho umístíme a jakých chceme dosáhnout efektů, výsledek nejspíš nebude nejlepší řešení daného problému. Cílem dobrého plánu osvětlení je zkrášlit interiér a korunovat konečný design. Práce, odpočinek nebo plnění konkrétního úkolu jsou činnosti, které vyžadují světlo. Schéma osvětlení by mělo vycházet ze stanovení všech hlavních činností, které se v daném prostoru uskutečňují. Jen tak je možné správně stanovit umístění světelných zdrojů (Tangaz, 2006)
Zdroje osvětlení je v zásadě možné rozdělit do dvou hlavních skupin – přirozené (denní) a umělé. Když hovoříme o umělém zdroji světla, nemáme na mysli konkrétní svítidlo (lampu) ale pouze její část, která produkuje světelné záření (žárovka, zářivka). Těchto produktů je v dnešní době nepřeberné množství.
Umělé osvětlení se dělí do několika podskupin:
Přímé osvětlení – je osvětlení, jehož světelný tok směřuje zpravidla svisle dolů. Při tomto typu osvětlení vznikají velké kontrasty (prostory mimo světelný kužel jsou tmavé)
Nepřímé osvětlení – světelný tok u tohoto typu osvětlení je přes odrazovou plochu (stěna, strop) rozptýlen do prostoru. Osvětlení nemá dostatečnou intenzitu pro osvětlení konkrétních prostor.
Polopřímé osvětlení – většina světelného toku směřuje svisle dolů, zbytek je pak rozptýlen do stran. I přes rozptýlení části světla má tento druh osvětlení dostatečnou intenzitu pro osvětlení konkrétních prostor.
Polonepřímé osvětlení – většina světelného toku směřuje do stropu, zbytek je rozptýlen po stěnách a podlaze. Vhodné osvětlení pro navození určité atmosféry. - 13 -
Difuzní (smíšené) osvětlení – zdroj světla je překrytý rozptylovým sklem. Při použití difuzního osvětlení nevznikají výrazné stíny ani kontrast. Toto osvětlení je vhodné vždy doplnit dalším z výše popsaných způsobů.
Jak jsem již zmiňoval výše, v současné době je na trhu velké množství různých zdrojů světla. Poslední dobou dochází k velkému rozvoji svítidel s použitím LED diod jako zdroje světla. Mnoho odborníků směřuje budoucnost právě tímto směrem. Tento způsob nabízí
nepřeberné
množství
možností,
co
se
týče barevnosti,
intenzity
a
programovatelnosti (změna barevného režimu, blikání …) světelného zdroje. Hlavními výhodami LED diod je minimální spotřeba, absence vysokonapěťového rozvodu, nulová produkce odpadního tepla.
3.2
Nábytek
Nábytek jako jeden z nástrojů tvorby interiéru spadá do kategorie zařizovacích prvků. Zařizovací prvky se dají obecně rozdělit na prvky pevně svázané se stavbou (pevné) a zařizovací prvky volné. Vzhledem k tomu, že pevné nábytkové prvky jsou většinou úložné prostory využívané spíše v privátních interiérech, zaměřím se v této části spíše na nábytkové prvky volné, ve veřejném interiéru hojně využívané. Volný nábytek jsou nábytkové předměty nebo sestavy, které nejsou pevně vázány na stavební konstrukci. Tato jejich vlastnost umožňuje jejich volný pohyb po prostoru. Někdy je volnost pohybu omezena zejména jejich váhou a k přemisťování dochází pouze při úpravách prostor, malování, výměna podlahových krytin apod. (Hála, 2009) Výběr volného nábytku je prováděn dle tří následujících kritérií: • Funkce a rozměrové parametry • Výtvarná a stylová jednotnost /různorodost, kompozice prostoru, do kterého je nábytek určen • Cenové možnosti
3.2.1
Stolový nábytek:
Jídelní stůl je základním nábytkovým předmětem v každém podniku pohostinství, ale i prvkem, který spoluurčuje druh podniku. (Dlabal, 1992). Rozměry stolové desky i její - 14 -
výška jsou pro jednotlivé provozy rozdílné. Výška stolové desky určuje výšku sedáku sedacího nábytku, čímž je určen i způsob sezení. Vždy je nezbytné, aby stolová deska v pohostinském podniku měla povrchovou úpravu odolnou proti vodě i alkoholu. V pohostinství je využíváno několik druhů stolů s odlišnou výškou stolové desky, každá výška stolové desky je určena pro jinou specifickou činnost. Nejnižší stolový nábytek je používán převážně na diskotékách a v podnicích, které nejsou určeny ke konzumaci jídel. U jídelních stolů je stanovena výška stolové desky ČSN na 720 mm. Konzumace jídel a nápojů je běžná i u stolů se zvýšenou stolovou deskou, ke kterým je nutné zvolit vhodný sedací nábytek, jehož výška sedáku bude ve vzájemné vazbě na stolovou desku a podpoří vzpřímené sezení. Velikost plochy stolové desky je závislá na jeho funkci, způsobu stolování, druhu podávaných jídel, způsobem obsluhy atd. Optimální hloubka stolové desky pro jednoho hosta je 450 mm. Délka stolové hrany je určena vzdáleností mezi lokty stolujícího hosta, v náročnějších podnicích by tato délka měla být 650 – 700 mm. U nápojových barových pultů lze považovat délku hrany 600 mm za dostačující.
3.2.2
Sedací nábytek:
Sedací nábytek je základním vybavením pohostinských podniků. Na jeho schopnosti poskytnout pohodu při sezení spočívá i značná část spokojenosti zákazníků (Dlabal, 1992). Je důležité, aby sedací nábytek podpíral tělo ve vzpřímené poloze při sezení u jídelního stolu, ale i u barového pultu. Při zvýšeném sezení u (barového pultu) je důležité poskytnout sedícímu podporu nohou ve správné výšce ve správném poměru k sedáku. Při určování rozměrů sedacího nábytku se samozřejmě vychází z antropometrických rozměrů lidské populace. Je nezbytné vycházet z kompromisu mezi mužskou a ženskou populací. Základním rozměrem sedacího nábytku je výška sedáku, která by měla být o něco menší než je délka nohy ke kolenu. Horní hranicí pro výšku sedáku je výška vyhovující ženské populaci. Obecně je uvažována výška 450 mm. Hloubka sedáku by neměla překračovat 430 mm, jeho šířka je optimálně 500 – 550 mm. V podnicích ve kterých je běžné dlouhodobé sezení (vinárny, bary) je nezbytné, aby sedák umožňoval změnu polohy sedícího. Výška opěráku by měla být zhruba 350 mm.
- 15 -
3.2.3
Barový pult
V případě návrhu barového pultu již nejsme omezeni takovým množstvím proměnlivých faktorů jako u návrhu interiéru, proto je možné sestavit obecný metodický postup pro jeho návrh. Rozhodující je účel, pro který bude pult určen a jeho kapacita. Od toho se odvíjí další kroky při navrhování: • Umístění pultu v celkové dispozici interiéru je možné v nejintimnější části interiéru, což hostům nabízí oddělení od frekventovanějších částí nebo naopak může být pult umístěn právě v těchto frekventovaných částech. Obvykle bývá barový pult umístěn u vstupu, v blízkosti tanečního parketu. Vzhledem k dispozici může být umístěn podél stěny, v rohu místnosti, ve výklenku nebo uprostřed místnosti. • Rozměry barového pultu musí v prvé řadě odpovídat všem požadavkům konzumenta, ale také obsluhy. Celkový rozměr by měl vycházet z počtu míst u pultu, což je zhruba 10 % z celkového počtu míst v podniku. Obsluha by měla co nejvíce úkonů provádět čelem k hostům, proto je nutné, aby v této části byl dostatek pracovních prostor. • Materiály: vzhledem k barovému provozu (příprava, konzumace nápojů) by měl povrchový materiál odolávat vodě, alkoholickým nápojům a cigaretovému žáru. Dále by měl být snadno omyvatelný a co nejsnadněji udržovatelný. • Rozvody energií a zařízení: u žádného barového pultu nesmí chybět přívod teplé a studené vody a elektrické energie. Potřeba elektrické energie je závislá na využití spotřebičů (chladící zařízení, varné zařízení)
3.3
Historie
Je poměrně těžké přesně datovat vznik barového pultu jako součást mobiliáře veřejných a později i neveřejných interiérů. Poprvé se pojem bar (původem z francouzského „barriere“) objevuje v 16. století v dobách kolonizace Ameriky. V nově osídlovaných osadách vznikaly tzv. saloony, které sloužily k setkávání osob za účelem společného hovoru a odreagování se. Z počátku byl barový pult jakási, improvizací vytvořená bariéra mezi prostorem pro nalévání nápojů a samotným prostorem pro jejich konzumaci (tento účel splňuje dodnes). V této době se nejčastěji sestával z hrubého prkna, které bylo podložené sudy nebo jiným dostupným materiálem. Postupem času se barový pult vyvíjel, až se koncem 19. století ustálil na masivní, hladce opracované desce připevněné na korpusu pultu. Doposud se u barového pultu pouze stálo, ale na přelomu 19. a 20. století se objevily první barové stoličky, které zpříjemňovaly konzumaci - 16 -
nápojů u pultu. Tento druh barového pultu nese označení „american bar“ a v Evropě se poprvé objevuje roku 1886 v Paříži v podniku jménem Euréka. U nás se první zmínka o baru tohoto typu vyskytuje roku 1895 v časopise Číšnické listy. V této době jsou velice oblíbené kavárny, jejichž nezbytnou součástí se stává barový pult typu american bar. Zejména v období secese probíhal velký rozmach kavárenství, kdy vznikaly kavárny velké slávy a lesku, který v mnohých případech přetrvává dodnes (u nás např. kavárna v Obecním domě). Na počátku 20. století se v kavárnách začínají uskutečňovat vystoupení sólových zpěváků, později i za doprovodu menšího orchestru. Ve 20. a 30. letech 20. století se tyto podniky stávají symbolem společenského života u nás, což je patrné například z dobových fotografií, které je možné spatřit v Uměleckoprůmyslovém muzeu. V této době lze již hovořit o počátcích klubové scény u nás.
3.4
Region
Kutná Hora je město o rozloze cca 35 km2 s 22 000 obyvateli, které leží ve Středočeském kraji. Díky velkému počtu památek je město významná městská památková rezervace, která je zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ve středověku Kutnou Horu proslavila těžba stříbra, nyní sem putují proudy turistů prohlédnout si skvosty gotické architektury, jimiž je město doslova přeplněné. Z nejznámějších můžeme jmenovat například chrám svaté Barbory, kostel svatého Jakuba, Kamenný dům nebo Kostnice v městské části Sedlc. V současné době ve městě žije, podle statistiky k 1.3. 2001, 9 462 občanů ve věkovém rozmezí 15-44 let, což je cílová skupina většiny hudebních klubů a zároveň téměř polovina z celkového počtu obyvatel Kutné Hory.
3.5
Objekt
Objekt, ve kterém se prostor klubu nachází, je dvojpodlažní budova v uzavřeném dvoře. Nachází se v ulici Pod Valy, poblíž centra města. V bezprostřední blízkosti budovy je víceproudá komunikace, na jejíž opačné straně se nachází dvojice panelových domů. Okna klubu jsou situována do dvora, kde se nachází neobývané nebo pouze komerčně využívané budovy.
3.6
Aplikace pultového sezení – Kutná hora
V Kutné Hoře se nachází dva podobné objekty stejného zaměření, které jsou však svými interiéry velice odlišné. Svým návrhem bych chtěl vytvořit jakousi alternativu mezi - 17 -
oběma objekty. První klub Česká 1 proběhl v nedávné době rekonstrukcí interiéru, jehož návrhu se ujal akademický malíř Jaroslav Alt. Prostor je zaměřen zejména na produkci živé hudby, jako je Jazz, Rock atd. Další prostor nese název Planet music a byl otevřen v roce 2009. Klub není nijak žánrově zaměřen, je navržený pro multikulturní produkci, což se projevuje na jeho rozměrech i technickém vybavení.
Obr. 1 a 2: Klub Česká jedna
Obr. 3 a 4: Klub Planet music
3.7
Aplikace pultového sezení-ČR
Snad v každém větším, či menším městě České Republiky se nachází hudební klub nebo alespoň nějaký prostor, ve kterém je možné pořádat vystoupení hudebních kapel. I když tyto prostory existují, stále budou v drtivé menšině oproti podnikům, které se zaměřují na produkci reprodukované hudby – diskotékám. V obojím případě se mnohdy kluby nebo diskotékami nazývají obyčejné hospody s přiléhajícím sálem a pódiem. Zajisté se na takovýchto místech mohou koncerty i diskotéky odehrávat, další stránkou věci je však atmosféra, kterou prostor hudební produkci bezpochyby dodává. Z tohoto důvodu se stále více interiérový design uplatňuje na poli klubové scény. Majitelé se snaží svůj klub stylizovat dle nějakého tématu, navodit určitou atmosféru nebo pouze
- 18 -
odlišit od ostatních. Tyto důvody stále více vedou k rekonstrukcím stávajících prostor, jejich nedostatek zase ke vzniku nových. V současné době bohužel převládá většina klubů, které bezpochyby plní svou funkci prostoru pro produkci hudby, ale jejich vizuální stránka je řešena velmi málo nebo vůbec. Po celé republice existuje ohromné množství klubů, které působí jakýmsi unifikovaným dojmem a jejich návštěva je tedy buď nutností z nedostatku jiných prostor nebo je omezena pouze na dobu nutnou k vyslechnutí právě účinkujícího hudebního celku.
Obr. 5 a 6: Hudební klub Kocábka Jak již bylo řečeno, s rozvojem klubové scény a stále častějšího využívání profesionálních služeb v oblasti designu interiérů, vznikají i místa která jsou jedinečná pro svůj charakteristický interiér a nezapomenutelnou atmosféru. Takovéto kluby jsou oblíbené nejen návštěvníky ale i účinkujícími, kteří se sem rádi vracejí. K jednomu z nich určitě patří i pražský klub Cross, který nezískal žádná ocenění za design ani nesplňuje požadavky současného trendu. V jeho řešení by se bezesporu dalo najít mnoho nedostatků, na mnoho lidí může působit chaotickým nebo nečistým dojmem, nicméně jeho velice originální pojetí neustále láká velké množství návštěvníků a v undergroundové subkultuře, pro niž je především určen, se stal pojmem nejen v Praze.
Obr. 7 a 8: Klub Cross Praha - 19 -
Tento klub je ukázkou možného vybočení ze současné vlny interiérové tvorby a zároveň vhodného přizpůsobení designu cílové skupině, pro kterou je určen.
Hudební klub vytvořený v roce 2009 Jarmilou Kupcovou je součástí multifunkčního komplexu v bývalé textilní továrně v Pelhřimově. Svým lehce industriálním pojetím v kontrastu s použitím sytých barev vybízí k návštěvě širší veřejnosti s možností multikulturní hudební produkce. Barový pult je vytvořen z masivní ocelové konstrukce s pláštěm z extrudovaného, podsvíceného plexiskla.
Obr. 9 a 10 :Hudební klub, Pelhřimov
3.8
Aplikace pultového sezení – svět
V této části bych chtěl shrnout interiérové řešení, zejména aplikaci pultového sezení v hudebních klubech ve světě. Kvůli velkému množství klubů a široké škále řešení interiérů jsem vybral tři zástupce s absolutně rozdílným pojetím prostoru. Na naše poměry jsou kluby nezvykle velké, avšak úměrně vzhledem k velikosti měst, ve kterých sídlí (New York, Šanghaj). Díky jejich mnohdy světovému významu je interiér pojat velmi honosně (Hard Rock café). Často se výtvarného ztvárnění klubů ujímají světoznámí umělci (Giger bar).
Prvním z klubů je hudební klub ZeBar v Šanghaji z dílny italského studia 3Gatti, jehož koncept vznikl v roce 2006 a otevřen byl v roce 2010. Prostor svým ztvárněním připomíná zebru a jeho tvar vznikl díky booleovským operacím při 3D modelování prostoru. Je vytvořen ze stovek desek, které byly, díky jejich rozměrům, vyřezány ručně. Jejich velkou předností je pohlcování zvuku, proto hosté restaurace, která je součástí klubu, nejsou rušeni hudební produkcí. - 20 -
Barový pult je řešen jako centrální přípravna a výdej nápojů, proto má poměrně malou kapacitu sezení (6-8 míst). Pult má ledvinovitý tvar a po jeho obvodu je několik zasklených nik, ve kterých jsou umístěné různé hudební nástroje jako odkaz na hudební zaměření klubu.
Obr. 11 a 12: ZeBar, Šanghaj
Další klub se nachází ve švýcarském městě Chur, nese název Giger-Bar a byl otevřen v roce 1992. Jak je již z názvu patrné, na jeho ztvárnění se velkou mírou podílel švýcarský umělec H.R. Giger. Jeho zejména grafické dílo je známé po celém světě, ale asi nejvíce jej proslavil film Vetřelec. Celý prostor je vytvořen v duchu biomechaniky a každý prvek od podlahy až po nábytek, má svůj osobitý design. Donedávna Giger - bary tvořily řetězec, jež byl oblíbený po celém světě. V současné době už fungují pouze dva bary ve Švýcarsku.
V tomto případě je pultové sezení řešeno zcela originálně. Pult má hvězdicovitý půdorys a je částečně přisazen ke stěně. Pro sezení zde nejsou využity klasické barové stoličky, ale jedná se o křesla dle návrhu H.R. Gigera, která jsou umístěna na vyvýšené hvězdicovité ploše okolo baru.
- 21 -
Obr. 13 a 14: Giger – Bar
Poslední klub z mého výběru je součástí celosvětového řetězce Hard Rock Café a nachází se v New Yorku. Svými rozměry se jedná o vskutku gigantické zábavní centrum, jehož součástí je restaurace, bar, obchod s doplňky a samozřejmě sál pro produkci živé hudby. Restaurace má kapacitu zhruba 700 míst, koncertní prostor má podlahovou plochu 600 m2. Interiér není nijak výrazně stylově řešen, je spíše kladen důraz na funkci a pohodlí hostů. Jedním z mála výrazných, interiérových prvků je stěna vytvořená z kytarových těl (viz obr 14). Atmosféra podniku je stavěna převážně na dekoracích s rockovou tématikou. Stejně jako celý interiér má i barový pult velkou kapacitu – 55 míst, což umožňuje jeho centrální řešení. Konstrukce, je zhotovena ze dřeva včetně servírovací plochy, do které je vložena skleněná deska. Opěrka nohou je samostatně vetknutá do podlahy.
Obr. 15 a 16: Hard Rock Café, New York - 22 -
4 Návrh barového pultu: Při vlastním návrhu barového pultu jsem se snažil, aby byla v prvé řadě splněna kritéria pohodlí návštěvníků i jejich pohodlné obsluhy. Důležité jsou tedy ergonomické aspekty samotného návrhu pultu, zejména hygienické a antropometrické, dále pak rozmístění jednotlivých spotřebičů, dřezu a příslušenství. Neméně důležitým kritériem je samotná estetická stránka produktu. V této části jsem kladl důraz na harmonii materiálu s výtvarným řešením, funkcí a celkovou harmonizaci produktu s prostředím, do kterého je určen. Od designu barového pultu budu v další fázi této práce odvíjet návrh celého hudebního klubu. To se promítne zejména v celkovém stylu klubu, jeho barevnosti a výběru sedacího a stolového nábytku.
Pult jsem navrhoval jako samostatné pracoviště určené pro přípravu a výdej nápojů. Vzhledem k tomu, že hudební klub má převážně charakter nočního podniku, volil jsem větší hustotu sedadel z důvodu vyššího stupně společenské vzájemnosti. Bar v nočním podniku, v němž bude příliš konzervativním umístěním barových sedadel navozováno osamocení jednoho hosta od druhého, nebude příliš úspěšný. (Dlabal, 1992)
Při návrhu pultu jsem se inspiroval již zmiňovanou historií dané lokality, zejména historickými měšťanskými domy. Do designu pultu jsem chtěl přenést dominantní prvek historické architektury, aby došlo k určitému provázání místa a prvku. Vzhledem k již dříve zvolenému, rohovému půdorysu pultu se pro tento účel nabízel rohový arkýř měšťanských domů. Z několika variant návrhů (viz obr. 18, 19, 20) jsem dospěl ke konečné variantě, kdy nosná konstrukce pultu bude opláštěná třemi překližkovými pásy výšky 292,5 mm. Pásy budou vycházet ze stejné roviny (600 mm od kraje pultu), na opačné straně (nároží) budou výškově odstupňované, tak že první pás pod servírovací plochou bude v největší vzdálenosti od nosné konstrukce pultu tj. 150 mm. Další dva pásy budou postupně odskočené vždy o 50 mm. Okopová plocha, která má stejnou výšku (292,5 mm) jako překližkové pásy, nebude výškově odlišená. Přímo na konstrukci z DTD desky bude natažena betonová stěrka BETON-FLAME® , kterou bude řešen povrch podlahy. Stejný postup bude proveden i na druhé části pultu, tím bude vytvořeno vystupující, výškově odstupňované nároží (viz obr. 21) Mezery vzniklé odstupňováním budou opatřeny krycím
- 23 -
sklem proti pronikání prachu a nečistot a zevnitř prosvíceny LED diodami (LED RGB 3 528 30 diod/m)
Obr. 17, 18 a 19: Varianty nároží Expediční a pracovní plochu jsem navrhl z materiálu CORIAN® (vlastnosti viz kap. 4.2 Materiály), která umožňuje v pracovní desce vytvořit dřez ze stejného materiálu a tím docílit toho, aby celá plocha vypadala kompaktně.
Police na lahve s nápoji a čisté sklenice jsou vloženy do niky, kterou jsem vytvořil ze sádrokartonu odskočením o 200 mm od jihovýchodní stěny. V této nice bude částečně zapuštěno zápultí s dřezem, kávovarem, podpultovou lednicí a počítačem. Nika je schodovitě odstupňovaná což koresponduje s celkovou koncepcí pultu, její základní rozměry jsou 3600 x 2000 mm
- 24 -
Obr. 20: výsledný návrh barového pultu
4.1
Dispoziční řešení
Barový pult je umístěn v nejfrekventovanější části u vstupu, kde napomůže vytvářet specifickou charakteristiku podniku, zároveň bude umístěn blízko tanečního parketu – v centru dění celého interiéru.
Pult je přisazen k jihovýchodní stěně a v půdoryse má tvar písmene L. Jeho půdorysné rozměry jsou 3000 x 2000 mm. Celé pracoviště je odsazeno o 1000 mm od vstupních dveří, z této strany je pult uzavřen. Východ ze zápultí je situován na opačnou stranu, než je hlavní vstup, z důvodu možné kolize barmana a přicházejících hostů.
Uprostřed barového pultu je umístěn výčep piva. Důvod tohoto umístění je to, že čepování piva je jedna z činností, kterou by měl barman vykonávat čelem k hostům. Naproti pultu jsou soustředěny spotřebiče (lednice, kávovar, počítač), dřez na umývání použitého nádobí a police na sklo a láhve s alkoholem, které jsou zde nejen uloženy, ale slouží i pro orientaci hostů jako rychlý přehled podávaných nápojů. Při umístění dřezu jsem počítal s již existující přípojkou vody ve stávajícím prostoru, což zjednodušuje stavební úpravy prostoru.
Pracovní deska tvoří vrchní část úložných prostor baru, zároveň slouží k přípravě nápojů. Servírovací deska je vyvýšená oproti pracovní ploše barmana, slouží k expedici a konzumaci nápojů a zároveň vytváří určitý předěl mezi barmanem a hostem. Servírovací deska má šířku 400 mm a o 100 mm přesahuje do prostoru nad pracovní - 25 -
plochou, kde vytváří prostor různě využitelný a usnadňuje barmanovi manipulaci po servírovací ploše.
Pod pracovní plochou jsou vytvořené úložné prostory, které jsou zakryty dvířky s bezúchytkovým kováním pro snadnější manipulaci. Vzhledem k půdorysnému tvaru pultu jsou všechny úložné prostory pro hosty viditelné, z tohoto důvodu jsou zakryty dvířky, aby uložený sortiment nepůsobil rušivě.
Obr. 21: Barový pult s nikou
4.2
Materiály
Provoz barového pracoviště je vzhledem k práci s alkoholickými nápoji, které jsou svým složením agresivní k povrchu materiálů, náročný na povrchovou úpravu materiálů. Zejména povrch pracovní plochy a expediční plocha musí být odolné vůči těmto látkám a zároveň snadno udržovatelné. Materiály musí samozřejmě splňovat veškeré nároky na použití ve veřejném interiéru.
Jako základní materiál pro výrobu nosné konstrukce pultu jsem zvolil dýhované DTD desky tl. 19 a 38 mm. Desky jsou dýhované jasanovou dýhou tl. 1,5 mm a veškeré viditelné hrany olepeny dýhovými pásky ze stejného materiálu. Vzhledem k tomu, že se pult nachází v blízkosti okna, a je tedy vystaven slunečnímu záření, jsem pro povrchovou úpravu vybral transparentní, vysoce odolnou, nežloutnoucí PU nátěrovou hmotu (Becker Acroma SM3150-0025 pro základní i vrchní lak). Nosná konstrukce pultu je na čelních plochách opláštěná bukovou překližkou tl. 8 mm, jednostranně
- 26 -
zadýhovanou jasanovou dýhou. Plášť je opatřen stejnou povrchovou úpravou jako materiál nosné konstrukce. Pro výrobu pracovních ploch a expediční plochy pultu jsem zvolil materiál CORIAN® . Jedná se o kompozitní materiál, který se z 1/3 skládá z polymethylmethakrylátu a z 2/3 přírodního minerálu smíchaného s hydroxidem hlinitým. Tento materiál jsem zvolil pro jeho vysokou odolnost proti nárazu, barevnou a materiálovou stálost-výrobky vypadají i po několikaletém užívání stále stejně. Materiál snáší teplotu do 100°C. Povrch materiálu působí na omak hedvábně a teple, což ocení zejména návštěvníci při opření holou rukou o expediční plochu pultu. Údržba je jednoduchá stačí použít běžně dostupné, čisticí prostředky. Materiál se vyrábí ve dvou tloušťkách – 6 a 12,3 mm, pro výrobu pracovních ploch a plochy expediční jsem zvolil tloušťku 6 mm.
4.3
Barvy
Barevnost barového pultu je dána především použitými materiály, kterými jsou dřevo a umělý kámen. Výchozí odstín je světle hnědá jasanová dýha v přírodním provedení, která pokrývá celé těleso barového pultu. Tato barva je doplněna červenou barvou servírovací plochy pultu z umělého kamene, která je dobarvena na tmavší odstín červené barvy nesoucí označení HOTs. a zároveň je v kontrastu s betonovou podlahou, která má tmavě šedou barvu.
Obr. 22: podlaha (beton)
4.4
Obr. 23: pult (jasan)
Obr. 24: servírovací plocha
Osvětlení
Samotné těleso barového pultu bude prosvětlené mezerami vzniklými výškovými rozdíly mezi jednotlivými pásy překližky. V takto vzniklých prostorech budou umístěny LED diodové RGB pásy LED 3528 o hustotě 30 diod/m, jejichž světlo bude v časovém - 27 -
intervalu 10 min měnit svoje zbarvení ve dvou barevných tónech. (červená, žlutá). Stejným způsobem bude nasvícena i nika s policemi. Hlavní osvětlení barového pultu tvoří šestice závěsných svítidel (MASSIVE 40147/17/10 GU10) zavěšených vodorovně ve výšce 800 mm nad expediční plochou pultu. Nosnou konstrukci pro zavěšení světel tvoří hliníková filigránová konstrukce (viz kap. 5.5 Osvětlení a pódiová technika) zavěšená nad barovým pultem ve výšce 3 600 mm.
Obr.25: Svítidlo Massive
4.5
Spotřebiče
Pult je vybaven kávovarem Brugnetti Alexia 1 o rozměrech 760 x 570 x 525, který je umístěn na pracovní ploše naproti samotnému pultu. Kávovar je situován hned u východu ze zápultí, což je důležité pro správné servírování kávy, která by dle odborníků měla být podávána do 3 vteřin po přípravě. Pod kávovarem bude umístěna podpultová chladnička Baumatic (BW 28 BL) o rozměrech 76 x 46 x 45. Chladnička je umístěna pod pracovní plochou, aby svým vzhledem a světlem nenarušovala celkovou atmosféru barového pracoviště.
5
Návrh interiéru
Dobrý interiérový design spočívá v tom, aby byl prostor funkční a zároveň estetický. Tímto jsem se snažil řídit při návrhu tohoto prostoru. Jak již bylo řečeno, návrh interiéru se odvíjí od vlastního návrhu barového pultu. To znamená, že jsem použil podobné materiály, tvarové a barevné motivy, které jsou použity v návrhu pultu. Při řešení jsem se snažil maximálně využít poměrně malou plochu prostoru a zároveň dodržet potřebnou velikost komunikačních a činnostních zón. Vzhledem k tématu práce jsem se - 28 -
rozhodl použít variantu pultového sezení nejen u barového pultu, ale i v dalších činnostních zónách. Z několika víceméně klasických variant řešení interiéru jsem zvolil nejméně tradiční variantu s podiem uprostřed celého prostoru, což umožňuje rovnoměrné pozorování produkce ze všech částí prostoru.
5.1
Stávající prostor
Stávající prostor se skládá ze čtyř dílčích místností oddělených nenosnými příčkami tl. 100 mm a propojených dveřními otvory š. 800 mm. První místnost, jejíž součástí je hlavní vchod do celého prostoru má rozměry 1 500 x 6 500 mm. V této místnosti se nachází přívod pitné vody. Další místnost má půdorysné rozměry 5 500 x 6 500 mm a stropní podhled snížený sádrokartonem na světlou výšku 3 000 mm. Třetí místnost v pořadí má půdorysné rozměry 6 000 x 6 500 mm. Poslední místnost má rozměry 2 500 x 6 500. Kromě již zmiňované mají všechny místnosti světlou výšku 4 000 mm. Ve všech místnostech jsou provedené rozvody elektřiny (viz obr. 31), stěny jsou omítnuté a opatřené základním bílým nátěrem, podlahy jsou betonové, pokryté linoleem. Každá z místnosti má vlastní okno, pod kterým je umístěno topné těleso.
Obr. 26, 27, 28 a 29:Stávající prostory
- 29 -
5.2 Před
Dispoziční řešení samotným
dispozičním
řešením
jsem
celý prostor upravil,
vzhledem
k nedostačujícím rozměrům stávajících místností tak, že jsem odstranil veškeré příčky oddělující jednotlivé prostory, čímž jsem získal jeden prostor o půdorysných rozměrech 15 500 x 6 500 mm.
Obr. 30: Stávající stav - půdorys
Při zpracování dispozičního řešení jsem se v prvé řadě zabýval bezproblémovým pohybem po prostoru a tedy vytvořením vhodné komunikační zóny. S tím souvisí i umístěním barového pultu do prostoru, tak, aby nedocházelo ke kolizi obsluhy a hostů a aby bylo možné pozorovat hudební produkci přímo od barového pultu. Dále jsem se snažil dodržovat pravidla tvorby i dvou dalších zón, činnostní a úložné (viz kap. 3.1 Zóny). Vzhledem k jednoprostorovému charakteru prostoru na sebe budou jednotlivé zóny nejen navazovat, ale mnohdy se budou i prolínat. Konečnému dispozičnímu řešení předcházelo několik variant, ve kterých jsem pracoval zejména s umístěním barového pultu v prostoru, jeho velikostí a tedy i kapacitou. Zároveň jsem se snažil o vytvoření originálnější dispozice, než je klasický systém řešení: barový pult - sezení hostů – podium, aplikovaný v mnoha podnicích s podobnými plošnými a půdorysnými podmínkami.
- 30 -
Varianta č. 1 V této variantě jsem zvolil umístění barového pultu trojúhelníkového půdorysu doprostřed celého prostoru. Tímto řešením jsem docílil toho, že barový pult má poměrně velkou kapacitu-19 míst k sezení a v celém prostoru by působil velice výrazným a dominantním dojmem. Nicméně jsem od této varianty ustoupil již při prvních skicách. Barový pult díky svému netradičnímu půdorysnému tvaru neposkytuje dostatek místa pro obsluhující personál. V prostoru pro pohyb obsluhy by bylo nutné vytvořit policový prvek pro vystavení lahví s alkoholem. Zároveň by číšník vždy prováděl mnoho činností zády k části hostů, což není žádoucí. Další problém je umístění sezení u zadní části barového pultu (čelem k podiu), které hostům znemožňuje nebo minimálně komplikuje pozorovat hudební produkci od stolu. Stejný problém by vyvstal u hostů sedících v klidové zóně v zadní části prostoru.
Obr. 31: Varianta č. 1 s naznačenými komunikačními zónami
- 31 -
Varianta č. 2 Tato varianta vychází ze stejného umístění pódia, jako tomu bylo u předchozí varianty. Barové pracoviště jsem z centra prostoru přemístil k boční stěně, čímž vznikl velký prostor pro sezení hostů, které je diagonálně rozmístěno po celém prostoru klubu, mimo tanečního parketu a prostoru okolo vstupu. Tato varianta se mi dlouhou dobu jevila jako přijatelná, ale nakonec jsem ji také zavrhl. Důvodem byla možné kolize hostů a obsluhy při opouštění barového pracoviště a to i v případě, že by pracoviště bylo otevřené po obou stranách. Na jedné straně by mohlo docházet ke kolizi s hosty na tanečním parketu na druhé straně zas ke kolizi s přicházejícími hosty.
Obr. 32: Varianta č.2 s naznačenými komunikačními zónami
Varianta č. 3 Po prostudování předchozích dvou variant a množství jejich obměn jsem dospěl ke konečné variantě, ve které jsem vycházel z umístění pódia uprostřed boční stěny s okny. Prostor mezi dvěma prostředními okny mi umožnil umístit podium o půdorysných rozměrech (2700x3500) a výšce 400 mm. Mezi podiem a stěnou jsem ze sádrokartonu vytvořil menší prostor (šířka 800 mm) jako zázemí pro uložení např. hudebních nástrojů a nejnutnějších osobních věcí hudebníků. Barový pult je umístěn u stěny vedle hlavního vstupu, přičemž ze strany vstupu je pult uzavřen, aby nedocházelo ke kolizi s přicházejícími hosty, jako by se mohlo stát u varianty č. 2. Na opačné straně podia - 32 -
naproti barovému pultu jsem umístil schodovitě odstupňované sezení hostů, které umožňuje bezproblémové pozorování hudební produkce, navíc schodovitý tvar koresponduje s tvaroslovím barového pultu, což byl, jak je uvedeno výše, původní záměr. Odstupňování tvoří dvě úrovně, první o rozměrech 2 500 x 6 500 mm, druhá 2 300 x 6 500 mm. Výška každé úrovně je 400 mm. Z bezpečnostních důvodů a jako jakýsi prostorový předěl jsou v tomto prostoru vytvořeny sádrokartonové příčky stejné výšky jako je výška lavic, tj. 1160 mm. Za stejným účelem jsou vytvořeny tři sloupky na přední hraně první úrovně, mezi kterými je umístěno zábradlí z nerezové oceli. Pro pohodlný pohyb hostů i obsluhy jsou v komunikačních zónách tohoto prostoru vytvořeny pásy se dvěma schodovými stupni o výšce 200 mm.
Obr. 33: Varianta č.3 s naznačenými komunikačními zónami
5.3
Úprava povrchů
Všechny povrchy použité v navrhovaném prostoru, splňují nároky na použití ve veřejném interiéru. V prostoru hudebního klubu, kde se přepokládá velká kumulace osob a jejich časté střídání se jedná zejména o odolnost a snadnou údržbu povrchů.
- 33 -
• Podlaha - je řešena technologií BETON-FLAME®, což je interiérová stěrka na bázi epoxid-polyuretanové pryskyřice. Tloušťka stěrky je 2-3mm a je prováděna ručně, to zaručuje neopakovatelný a originální vzhled. Podlaha má velmi vysokou pevnost a nulovou roztažnost, díky které není potřeba v povrchu podlahy vytvářet dilatační spáry, které se často zanášejí nečistotami a kazí celkový vzhled podlahy. Dále je odolná proti chemikáliím (posypové soli) a má nulovou nasákavost. V okolí barového pultu je podlaha natažena do výšky 292 mm na konstrukci pultu, tím se vytvoří plynulý přechod mezi podlahou a soklem pultu (viz kap. 4.2). Stejným způsobem jsou řešeny boční plochy podia, kde je stěrka vytažena do celkové výšky pódia tj. 400 mm. • Stěny – na stěny jsem navrhl použití poměrně nové technologie PanDOMO wall® což je cementová samonivelační stěrka určená k aplikaci na stěny. Systém PanDOMO W1, obsahuje bílý krystalický cement a plastifikující umělé hmoty, do kterého se přidávají barevné pigmenty, to umožňuje vytvořit bezespárý povrch v široké paletě barev. Po nanesení stěrky tloušťky 3 a více mm se celá plocha zbrousí, napustí uzavíracím olejem na olejovo-voskové bázi a vyleští.
Stěny jsou po provedení hladké, lesklé, tvrdé,
snadno čistitelné s malými nároky na údržbu. Tento systém lze bez problému zkombinovat se systémem podlah BETON-FLAME®.
Kombinace obou systémů dodá interiéru originální a moderní vzhled. Díky stálobarevnosti a vysoké odolnosti materiálů se vyšší pořizovací náklady vrátí v podobě ušetřených prostředků za neustálé obnovování běžných interiérových nátěrů a výměnu podlahové krytiny. • Stropní konstrukce – je pokryta akustickými panely The SOUNDWAWE® od finského designéra Teppo Asikainena vyrobenými z recyklovatelných polyesterových vláken. Jedná se o materiál, který snižuje úroveň hluku tím, že absorbuje zvuk ve středním a vyšším frekvenčním pásmu (500 – 4 000 Hz). Materiál je v podstatě 3D tapeta, která kombinuje funkci i estetiku. Vyrábí v různobarevném provedení (viz obr) a jeho rozměry jsou 585 x 585 x 70 mm. V interiéru je použit model Swell, který svým tvarem bude na stropní konstrukci vytvářet jakýsi protiklad hranatému motivu odstupňování, který se v prostoru několikrát opakuje.
- 34 -
Obr. 34: Swell panel • Pódium – vrchní část podia nesmí být kluzká, jak z bezpečnostních důvodů, tak z praktických důvodů (při hře bicí nástroje po kluzké podlaze ujíždějí, což znemožňuje hraní). Proto bude povrch podia pokryt kobercem Shine od firmy Voivo. Koberec je konstruován vyplétáním lesklých polyesterových provázků různých struktur. Tento způsob zpracování v kombinaci s lesklým materiálem zajišťují dynamický 3D efekt koberce, který dodá interiéru jistou individualitu a dynamiku.
5.4
Nábytek
Zóny pro sezení hostů jsou vybavené mobiliářem z několika kolekcí firmy TON. Jak již bylo řečeno, bude v této zóně použit nábytek pro vyšší, tedy pultové sezení hostů. Kromě barového pultu je veškerý nábytek soustředěn do činnostní zóny na vyvýšených stupních. • Stoly – všechny stoly jsou z kolekce Spritz a v prostoru je použita varianta s rozměrem stolové desky 800 x 1 200 mm. Výška stolu je 1 110 mm. Hmotnost stolu je 30 kg. Stolová deska je vyrobena z dýhované dřevotřískové desky, nohy jsou vyrobené z rostlého, bukového dřeva a spojené kovovými trnožemi. Stůl je nabízen v mnoha barevných odstínech. • Lavice – lavice z kolekce Divan o rozměrech sedací plochy 1 300 x 400 mm je určena pro sezení tří osob. Její celková výška je 1 160 mm, výška sedáku 800 mm. Hmotnost lavice je 27,5 kg. Podnož lavice je vyrobena z bukového masivu, opatřená kovovou opěrkou pro nohy. Sedák i opěrák jsou čalouněny červenou kůží. V interiéru se nachází celkem 6 kusů těchto lavic. • Barové židle – z kolekce Rioja vyrobené opět z rostlého bukového dřeva s povrchem upraveným mořením a lakováním jsou určeny především do zatěžovaného prostředí - 35 -
barů a kaváren. Sedací plocha židle je 320 x 320 mm a její výška odpovídá výšce lavice Divan, tedy 800 mm. Hmotnost jedné židle je 5,6 kg. Firma Ton za tuto židli získala ocenění „Interior innovation award 2011“ a proto splňuje přísná kritéria na poli technického zpracování i moderního designu. Tento produkt pochází z dílny německých designérů Ronny Eyssera a Alexandera Grimma.
Obr. 35: Barová židle Rioja
5.5
Obr. 36: Stůl Spritz
Obr. 37: Lavice Divan
Barvy
Při sestavování barevné kompozice jsem se snažil o to, aby celý prostor měl decentní a čistý charakter a nepůsobil chaoticky. Tento koncept jsem se místy pokusil prolomit prvky s výraznou a sytou barvou.
Výchozími barvami, které budou použity v interiéru, jsou základní barvy použitých materiálů, buď konstrukčních, nebo materiálů, kterými jsou dokončeny povrchy podlahy a stěn. Barevnost výchozího prvku – barového pultu, je popsána v kapitole 4.3 Barvy. Pro zopakování se jedná o barvy: červená (expediční a pracovní plocha CORIAN), světle žlutohnědá (plášť barového pultu- jasanová překližka), světle až tmavě šedá (sokl - beton).
Vodorovné konstrukce – podlaha bude provedena v přírodní barvě materiálu (beton), která díky použité, výrobní technologii přechází z tmavošedé až po světlešedou. Doprovodným jevem tohoto postupu je různorodá textura povrchu. Stropní konstrukce bude pokryta již zmiňovanými akustickými panely The SOUNDWAWE®. Celý strop pokrytý světlešedými panely vytvoří jakýsi odraz - 36 -
podlahy provedené v podobné barvě, který prolomí tři panely sytě červené barvy, různě rozmístěné v ploše stropu.
Svislé konstrukce – stěny dokončené výše popsaným systémem cementové stěrky PanDOMO®, budou provedeny v světle krémovém odstínu nabízeném dodavatelskou firmou. Stejně jako u podlahy bude tato barva doplněna různorodou texturou povrchu.
Tyto barvy budou doplněny tmavým odstínem sedacího a stolového nábytku, namořeným na tmavohnědý až černý odstín č. 4. Výjimku tvoří pouze červené čalounění lavic, které bude spolu s dalšími, stejně barevnými prvky tvořit akcentní prvky jinak decentního interiéru.
5.6
Osvětlení a pódiová technika
Hlavní osvětlení interiéru bude provedeno ve třech úrovních, tzn. barový pult, podium, sezení hostů. Každá z úrovní bude řešena jako samostatný celek. Sloučení těchto jednotlivých světelných scén do jednoho celku dotvoří požadovanou atmosféru celého prostoru. Osvětlení barového pultu je popsáno v kapitole 4.4 Osvětlení. Běžné rovnoměrné osvětlení prostoru např. pro úklid bude tvořit 12 (dvě řady po šesti kusech) běžných stropních svítidel umístěných ve výřezech v panelech Swell. Svítidla zapojená v několika okruzích bude možné rozsvěcovat a zhasínat dle potřeby (např. pouze dvě).
Podium bude osvětleno pomocí šesti PAR reflektorů od firmy CHAUVET, konkrétně se jedná o typ LEDdrain 64. Každý z reflektorů je osazen 183 ks LED diod, reflektory pracují v režimu RGBW (Red, Green, Blue, White), pomocí tohoto režimu je možné docílit v podstatě celého spektra barev. Reflektory mají přednastaveno několik režimů, které jsou řízeny světelným procesorem. Čtyři reflektory jsou zavěšeny na traverzách v přední části pódia (směrem ke kapele) a dva reflektory jsou zavěšeny v zadní části pódia (směrem do publika). Jako nosnou konstrukci pro osvětlovací a ozvučující techniku jsem navrhnul použití traverzového systému LITEC, modulovou řadu QX25S025. Jedná se o filigránovou konstrukci čtvercového průřezu, svařenou z hliníkových trubek.
- 37 -
V části klubu, určené pro sezení hostů, by měla být vytvořena intimnější atmosféra než v ostatních částech klubu. Proto zde bude použito osvětlení pomocí průběžných pásů LED diod probíhajících přes celou šířku místnosti. Pásy jsou umístěny v hliníkové liště a zavěšeny ve výšce 2 500 mm nad jednotlivými úrovněmi sezení. Pro osvětlení jsou použity vysoce svítivé pásy LED 5060 s hustotou 60 diod/m. Pro dotvoření patřičné atmosféry bude světlo svítit v lehce nažloutlém barevném tónu, což nevytvoří příliš ostré světlo, ale naopak lehké přítmí.
5.7
Ozvučení
Jako stálá ozvučující technika bude v klubu k dispozici čtveřice reproduktorů PRO 15 X A značky HK. Reproduktory o výkonu 600 W budou zavěšeny v rozích traverzové konstrukce a nasměrovány tak, aby bylo dosaženo co nejlepšího a rovnoměrného ozvučení celého prostoru.
- 38 -
6
Diskuze
Analytická část této práce je věnována hudebním klubům a s tím spojené problematice pultového sezení u nás i ve světě. Hudební klub je veřejný interiér z čehož vyplývají určité nároky zejména na materiály (bezpečnost, odolnost, údržba), pohyb po interiéru, osvětlení, barevnost a v neposlední řadě na nábytek. Z těchto důvodů je v práci zařazeno jisté teoretické minimum týkající se této problematiky. Z typologického hlediska je hudební klub pohostinským podnikem stejně jako restaurace, kavárny atd. Proto je zde věnována část prostoru historii a vývoji těchto podniků. Jeden z důležitých aspektů při tvorbě interiéru i nábytkového prvku je ráz regionu, ve kterém se daný objekt nebo interiér nachází. Tento aspekt byl důvodem pro stručné zmapování historických i současných poměrů dané lokality z hlediska populace, architektury a klubové scény. Originalita, neotřelost, pohodlí a atmosféra jsou prvky, pomocí kterých si hudební bary a celkově pohostinské podniky získávají svou stálou klientelu. Bez srovnání s domácí i světovou interiérovou tvorbou by vytvoření interiéru s výše popsanými parametry bylo velice obtížné možná dokonce nemožné.
Prvním praktickým cílem bylo navržení funkčního a estetického barového pultu pro interiér hudebního klubu. Při návrhu jsem se v prvé řadě snažil, aby byla dodržena ergonomická pravidla spojená s užíváním barového pultu z pohledu hosta i obsluhy, dále o dostatek úložných prostor a snadný přístup k těmto prostorům. Snažil jsem se o vytvoření čistého, ne příliš složitého (tvarově) pultu s použitím dřevěných materiálů a materiálů na bázi dřeva (konstrukce a plášť) doplněných o použití moderního, stále více se uplatňujícího kompozitního materiálu na bázi polymethylmetakrylátových pryskyřic a přírodních minerálů (CORIAN®-pracovní a expediční plocha) Výsledný návrh by měl být jistou reflexí na historii lokality, zejména tvarosloví gotické architektury
Druhým bodem praktické části této práce byl návrh interiéru hudebního klubu do existujícího prostoru, spojený s aplikací barového pultu navrženého v první části. Snažil jsem se o provázání prostoru s barovým pultem pomocí motivu několika výškových
- 39 -
úrovní použitého na plášti pultu. Vzhledem k malým rozměrům prostoru bylo nutné vymezit zejména základní zóny a zároveň vytvořit co největší možnou kapacitu podniku. Samozřejmostí je dodržení bezpečnostních a ergonomických pravidel, použití materiálů, které splňují požadavky na materiály použité ve veřejném interiéru. Vybavením prostoru vhodným nábytkem, barevnou kompozicí a použitím moderních způsobů osvětlení jsem se snažil vytvořit uživatelsky příjemný a pohodlný interiér.
- 40 -
7
Závěr
V dnešní době plné stresu hledá mnoho lidí prostor, ve kterém by se po dlouhém pracovním či studijním dnu pobavili, odreagovali a zároveň se v něm cítili příjemně a pohodlně. Na druhé straně existují lidé, kteří po dlouhém pracovním dnu relaxují tím, že se chopí nástrojů a vytvářejí určitou hudební produkci, kterou pochopitelně chtějí předvést veřejnosti. Pro obě skupiny osob existuje místo, hudební klub, kde se vzájemně střetnou a dojde k naplnění jejich potřeb. Mnohokrát jsem se mohl na vlastní oči přesvědčit (jako divák, i jako účinkující) o tom, že kvalita podniků s produkcí živé hudby je velmi různorodá. Mnohdy je kladen důraz na funkci interiéru, avšak naprostá absence estetické složky činí z takového prostoru velice průměrný až podprůměrný podnik, což platí samozřejmě i obráceně. Po nastudování odborné literatury a dalších zdrojů jsem se v této práci snažil shromáždit hlavní zásady pro tvorbu interiéru, které se vztahují na funkční i estetickou složku tvorby, čímž by bylo možné zamezit výše popsané situaci.
Získané informace o materiálech, ergonomii, barvách atd… mi byly oporou v dalších fázích práce, jejichž výsledkem je návrh barového pultu a interiéru hudebního klubu. Po zhodnocení stávající situace pultového sezení ve dvou nejnavštěvovanějších (stylově zcela odlišných) klubech v Kutné hoře, jsem se rozhodl pro vytvoření kompromisu mezi oběma variantami. Použitím kombinace dřeva a umělého kamene, zformováním těchto materiálů do jednoduché lineární kompozice jsem se snažil o vytvoření barového pultu s určitou vazbou na historii lokality.
Takto navržený pult byl výchozím bodem pro návrh interiéru, jehož ústředním motivem jsou výškové rozdíly, použitým v designu barového pultu. Z hlediska ergonomie prostoru jsem se zaměřil na plynulý pohyb po interiéru a navržení vhodných klidových zón, které by umožňovaly bezproblémové sledování hudební produkce. Při zpracování vizuální složky návrhu jsem se snažil o vytvoření moderního prostoru, který by nebyl nijak stylově vymezen a mohl sloužit k produkci jakékoli hudby, jako noční bar, či k dennímu posezení u kávy.
- 41 -
8
Summary
In coping with the stressful times of today, many people look for a spot where they could have a good time and feel cozy and comfortable after a long day spent at work or school. There are also people who, above all, like to grab their music instruments and play music in front of an audience. A music club is a place where both kinds of people meet and make their wishes come true.
By combining wood and artificial stone and forming them into a simple linear composition, I intended to create a bar counter whose design reflects the historic nature of its location. This bar counter has become a central point for the rendition of the entire interior design, the central motif of which is the height difference of individual elements, also reflected in the design of the bar counter. In terms of ergonomics, I focused on a space concept which would enable the free movement of visitors around the site and designed suitable quiet zones enabling them a natural and smooth access to all facilities during a music production. When rendering the visual elements of the design, I intended to create a modern space which would not bear any pronounced stylistic elements and which would allow any type of music production, the use of the place as a night bar, or daytime meetings over a cup of coffee.
- 42 -
9 1.
Seznam použité literatury DLABAL, S. Interiéry v pohostinství. 1. vydání. Praha: Nakladatelství a
vydavatelství ARCH, 1992. 52 s.
2.
HÁLA, B. Interiér – tvorba obytného prostoru. 1. vydání. Praha: Grada Publishing,
a.s., 2009. 152 s. ISBN 978-80-247-3216-9
3.
TANGAZ, T. Interior Design Course. London: Quatro Books, 2006. 144 s. ISBN
978-80-7290-856-9
4.
ČERNÝ, J. Barový provoz v kostce. 1. vydání. Praha: Ratio, 2006. 128 s. ISBN 80-
902312-7-6
5.
FOŘTLOVÁ, K. Barvy v bytě. Brno: Era, 2006. 143 s. ISBN 80-7366-035
6.
BROWNELL, B. Transmaterial: A Catalog of Materials That Redefine our
Physical Environment. Princeton Architectural Press, 2006. 187 s.
7.
NEUFERT, E. Navrhování staveb: Příručka pro stavební odborníky, stavebníky,
vyučující i studenty. 2. vydání. Praha: Consult invest, 2000. 618 s. ISBN 80-901486-6-2.
8.
HÁLA, B. Management tvorby veřejného interiéru – zadání, projekt a realizace –
manuál a postupy řešení. 1. vydání Mendelova univerzita v Brně: Ediční středisko Mendelovy univerzity v Brně, 2010. 75 s. ISBN 978-80-7375-377-1.
- 43 -
On-line zdroje:
www.3gatti.com www.archiweb.cz www.baumatic.cz www.betonflame.cz www.brugnetti.com www.crossclub.cz www.corsol.cz www.designmagazin.cz www.hrgiger.com www.hardrock.com www.klub.ceska1.cz www.planetmusic.com www.ton.cz
- 44 -
10
Seznam citací
DLABAL, S. Interiéry v pohostinství. 1. vydání. Praha: Nakladatelství a vydavatelství ARCH, 1992. 52 s.
HÁLA, B. Interiér – tvorba obytného prostoru. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 152 s. ISBN 978-80-247-3216-9
TANGAZ, T. Interior Design Course. London: Quatro Books, 2006. 144 s. ISBN 97880-7290-856-9
FOŘTLOVÁ, K. Barvy v bytě. Brno: Era, 2006. 143 s. ISBN 80-7366-035
- 45 -
11
Seznam použitých zkratek
DTD – dřevotřísková deska PU – polyuretan LED – light emitting diode PAR – parabolic aluminized reflektor
- 46 -
12
Seznam obrázků
Obr. 1 a 2: Klub Česká jedna
17
Obr. 3 a 4: Klub Planet music
17
Obr. 5 a 6: Hudební klub Kocábka
18
Obr. 7 a 8: Klub Cross Praha
18
Obr. 9 a 10 :Hudební klub, Pelhřimov
19
Obr. 11 a 12: ZeBar, Šanghaj
20
Obr. 13 a 14: Giger – Bar
21
Obr. 15 a 16: Hard Rock Café, New York
21
Obr. 17, 18 a 19: Varianty nároží
23
Obr. 20: výsledný návrh barového pultu
24
Obr. 21: Barový pult s nikou
25
Obr. 22: podlaha (beton)
26
Obr. 23: pult (jasan)
26
Obr. 24: servírovací plocha (CORIAN)
26
Obr.25: Svítidlo Massive
27
Obr. 26, 27, 28 a 29:Stávající prostory
28
Obr. 30: Stávající stav – půdorys
29
Obr. 31: Varianta č. 1
30
Obr. 32: Varianta č. 2
31
Obr. 33: Varianta č.3
32
Obr. 34: Swell panel
33
Obr.35:Barová židle Rioja
35
Obr. 36: Stůl Spritz
35
Obr. 37: Lavice Divan
35
- 47 -
13
Seznam příloh
Příloha č. 1 – Vizualizace interiéru Příloha č. 2 – Pohledy (nárys, půdorys, bokorys) Příloha č. 3 – Řezy, detaily Příloha č. 4 – Konstrukční řešení pláště pultu
- 48 -
