1
Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem
OBSAH Nové hory Začátek jara Sasanky Minitřešně Statné vstavače Jaro je v plném proudu Bílé růže Čas černýšů
str.
04 06 08 09 10 12 20 21
Pětiprstky Fascinující rozkvět Léto Konec sezóny Dřeviny Zvířena Modrásci Květena
Foto na tutulní straně obálky
Porosty sasanky lesní Foto na zadní straně obálky
Vstavač vojenský
Zpracoval
Josef a Karla MARTIŠKOVI Česká svaz ochránců přírody základní organizace Brněnsko Pustiměřské Prusy 103, 683 21 Pustiměř Červenec 2011
2
22 24 26 32 34 36 40 42
3
Evropsky významná lokalita Nové hory v kat. území Blučina a Židlochovice s výměrou cca 10,12 ha chrání teplomilné trávníky na podloží třetihorních vápnitých jílů pomístně překrytých sprašemi. Leží v nadmořské výšce 280-313 m n.m. v převážně severozápadně orientovaných svazích. Hlavní jižní segment je tvořen rozsáhlým komplexem volných travnatých ploch s roztroušenými dřevinami a pomístními zapojenými ostrůvky akátu nebo keřových porostů. V území je několik zavlhčených svahových depresí s porosty rákosu obecného (Phragmites australis).
Nové hory Přírodní památka Nové hory byla původně vyhlášena v roce 1980 na minimální ploše 0,40 ha. Do soustavy evropsky významných lokalit NATURA 2000 byla ve značně rozšířené výměře zařazena jako EVL CZ 0626313 „Nové hory“ s cílem ochrany teplomilných trávníků. K hlavnímu největšímu jižnímu segmentu byly ještě přiřazeny dva izolované menší segmenty severně od něj. Severní, nejmenší segment evropsky významné lokality, je tovřen už značně zarostlým bývalým švestkovým sadem s jen minimálními volnými travnatými plochami. V segmentu rostou desítky pětiprstky žežulníku (Gymnadenia conopsea) a z dalších lze jmenovat vítod větší (Polygala major), prvosenku jarní (Primula veris), smldník jelení (Peucedanum alsaticum), zvonek moravský (Campanula moravica) nebo vičenec písečný (Onobrychis arenaria). Také střední segment evropsky významné lokality je nemálo postižen dlouhodobým rozvojem náletových dřevin a keřových porostů na úkor volných travnatých ploch. V segmentu rostou desítky vstavačů vojenských (Orchis militaris), více než 100 pětiprstek žežulníků (Gymnadenia conopsea), početná populace hvězdnice chlumní (Aster amellus),
4
sasanky lesní (Anemone sylvestris) a plaménku přímého (Clematis recta). Z dalších druhů lze jmenovat čilimník rakouský (Chamaecytisus austriacus), bílojetel německý (Dorycnium germanicum), černýš rolní (Melampyrum arvense), chrpu panonskou (Centaurea pannonica), trýzel vonný (Erysimum odoratum), smldník jelení (Peucedanum cervaria), smldník alsaský (Peucedanum alsaticum), vítod větší (Polygala major), oman mečolistý (Inula ensifolia), prvosenku jarní (Primula veris) nebo řepovník vytrvalý (Rapistrum perenne).
Jak je patrné z leteckého snímku z roku 1953 tak byla lokalita ještě po značných plochách zemědělsky obhospodařována a dřevinné patro bylo dosti sporadické (převážně šlo zřejmě o ovocné stromy). V následujících desetiletích byla celá dotčená lokalita postupně opuštěna a vznikl rozsáhlý komplex nevyužívaných travobylinných lad. Pomístně došlo také k rozvoji dřevinného patra. Zejména v podobě ostrůvků cizorodého akátu a zapojených houštin trnky obecné nebo svídy krvavé. Ve vlhčích místech (ve svahových prameništích) došlo k rozvoji rákosin. Doposud nebyl v území prováděn jakýkoliv řízený management. V posledních letech dochází v hlavním segmentu pouze k občasnému neřízenému vypalování v předjarním období, které se významně podílí na udržování cenných teplomilných travobylinných společenstev občasným odstraňováním nahromaděné biomasy. Po vypálení se vždy významně projevuje pozitivní vliv na populace významných rostlinných druhů zvýšením početnosti kvetoucích rostlin. Do budoucna však bude nezbytné zahájit systematický management spočívající především v odstraňování cizorodého akátu, redukcích keřových porostů a údržbě travobylinných porostů kosením, případně extenzivním vypásáním.
5
Koniklec velkokvětý
Začátek jara Jaro začíná v nejrozsáhlejším jižním segmentu území každoročně už od posledních březnových dní rozkvětem ojedinělých trsů naší nejmenší trávy – ostřice nízké (Carex humilis). Dodnes tu ojediněle vykvétá i několik konikleců velkokvětých (Pulsatilla grandis). Roztroušeně se objevují kvetoucí violky vonné (Viola odorata) a violky srstnaté (Viola hirta). Po polovině dubna pak vrcholí rozkvět roztroušených rostlin prvosenky jarní (Primula veris) a postupně rozkvétají pomístní porosty pryšce chvojky (Euphorbia cyparissias). Ostřice nízká
6
Mochna písečná
Prvosenka jarní
Violka vonná
Pryšec chvojka
7
Sasanky Začátkem května bývají v plném květu bohaté porosty sasanky lesní (Anemone sylvestris).
8
Minitřešně Kolem poloviny dubna bývají v plném květu v některých místech nízké porosty třešně křovité (Prunus fruticosa). Dorůstají zpravidla jen do výšky půl metru a plody - třešinky dozrávají koncem jara a začátkem léta. Na podzim
9
Statné vstavače Zpravidla během druhé květnové dekády rozkvétají statné orchideje – vstavače vojenské (Orchis militaris). Stojí za to si květy jednotlivých rostlin důkladně prohlédnout. Budeme udiveni, že prakticky každá rostlina je trochu jiná. Jak co do zbarvení, tak kresby nebo dokonce tvaru pro orchideje charakteristického pysku. Každoročně zde rozkvétají desítky těchto rostlin.
10
11
Vítod větší Pryšec prutnatý
Jaro je v plném proudu Od začátku května do června můžeme ve stepi nacházet celou řadu dalších ohrožených, početných nebo atraktivních druhů rostlin jako je hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), mařinka psí (Asperula cynanchica), vítod větší (Polygala major), pryšec prutnatý (Euphorbia virgata), modřenec chocholatý (Muscari comosum), pipla osmahlá (Nonea pulla), vičenec písečný (Onobrychis arenaria), nezelená cizopasná záraza vyšší (Orobanche elatior), šalvěj (Salvia nemorosa), šalvěj (Salvia pratensis), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), lněnka lnolistá (Thesium linophyllon), rozrazil ožankový (Veronica teucrium) nebo statná tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria). Hvozdík
12
Ledenec přímořský
Modřenec chocholatý
13
Pipla osmahlá Rozrazil ožankový
14
Lněnka lnolistá
15
Vičenec písečný
Mařinka psí
Úročník bolhoj
16
Šalvěj luční nahoře
Šalvěj hajní dole
17
Zvláště působivý bývá každoročně rozkvět bohatých porostů žlutého čilimníku rakouského (Chamaecytisus austriacus) nebo bílého bílojetele pětilistého (Dorycnium pentaphyllum).
18
Čilimník rakouský
19
Bílé růže Zpravidla během první poloviny května postupně rozkvétají v některých místech nevysoké a hustě ostnité keříky či větší porosty bíle kvetoucí růže bedrníkolisté (Rosa pimpinellifolia).
20
Čas černýšů Na přelomu května a června jsou některá místa rozsáhlého segmentu ozdobena bohatými kvetoucími porosty černýše rolního (Melampyrum arvense).
21
Pětiprstky Zpravidla kolem poloviny června dochází k vrcholu rozkvětu druhé ze zdejších orchidejí. Pětiprstek žežulníků (Gymnadenia conopsea) zde rozkvétá až přes sto jedinců. Na rozdíl od vstavačů nebývají jejich květy tak nápadně odlišné, ale celou řadu barevných či tvarových rozmanitostí rychle zjistíme.
22
23
Len žlutý
Fascinující rozkvět K fascinujícímu rozkvětu segmentu dochází každoročně během poslední červnové dekády. Jde o nejpůsobivější barevné divadlo. Především s přebohatými sytě žlutými porosty omanu mečolistého (Inula ensifolia) a lnu žlutého (Linum flavum) a bílými porosty statných kopretin okoličnatých (Pyrethrum corymbosum).
Kopretina okoličnatá
24
Oman mečolistý
25
Ožanka kalamandr Hrachor luční
Léto Od konce června do července se stále udržuje poměrně pestrý rozkvět zdejší stepi. Postupně zde rozkvétají desítky dalších druhů rostlin jako je třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), svízel syřišťový (Galium verum), máčka ladní (Eryngium campestre), zvonek moravský (Campanula moravica), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), ožanka kalamandr (Teucrium chamaedrys), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), hlaváč bledavý (Scabiosa pchroleuca), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), chrpa panonská (Centaurea pannonica), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), chrpa latnatá (Centaurea rhenana), hrachor luční (Lathyrus pratensis), zahořanka žlutá (Orthantha lutea) smldník jelení (Peucedanum cervaria), smldník alsaský (Peucedanum alsaticum), šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata) nebo bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum).
Bělozářka větevnatá
26
Zvonek moravský Hlaváč bledavý
Zvonek klubkatý
27
Prorostlík srpovitý Šalvěj přeslenitá
28
Smldníky
Třezalka tečkovaná
29
Tužebník obecný Svízel syřišťový
30
Zahořenka žlutá
Chrpa latnatá
Chrpa čekánek
31
Hvězdnice chlumní
Konec sezóny Každoroční konec sezóny je v nejrozsáhlejším segmentu charakterizován bohatým rozkvětem hvězdnice chlumní (Aster amellus). Během srpna postupně dokvétají či rozkvétají veliké přízemní pupavy bezlodyžné (Carlina acaulis) nebo naopak statné pupavy obecné (Carlina vulgaris). Dnes jen velmi vzácně můžeme nalézt nějakou rostlinu drobného hořečku brvitého (Gentianopsis ciliata).
Hořeček brvitý
32
Pupava bezlodyžná
Pupava obecná
33
Svída krvavá
Dřeviny V dřevinném patře převažují keřové porosty růže šípkové (Rosa canina), svídy krvavé (Swida sanguinea) a trnky obecné (Prunus spinosa). Další autochtonní dřeviny jsou zastoupeny dubem letním (Quercus robur) včetně mohutných stromů, jilmem polním (Ulmus minor), lískou obecnou (Corylus avellana), osikou obecnou (Populus tremula), topolem šedým (Populus canescens), vrbou bílou (Salix alba), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), břízou bělokorou (Betula pendula), třešní ptačí (Cerasus avium), hlohem (Crataegus sp.) nebo kalinou obecnou (Viburnum opulus). Hojně se uplatňuje cizorodý akát (Robinia pseudoacacia) s podrostem bezu černého (Sambucus nigra). Na několika místech vytváří akát zapojené porosty. Ovocné stromy jsou zastoupeny zpravidla značně roztroušeně. Například ořešákem, švestkou, meruňkou, třešní nebo pomístně hojně myrobalánem. Jilm polní
Líska obecná
34
Dub letní
Trnka obecná Růže šípková
35
Ještěrka obecná Běloskvrnáč pampeliškový
Zvířena V území žije ještěrka obecná (Lacerta agilis), hnízdí ťuhýk obecný (Lanius collurio), krutihlav obecný (Jynx torquilla), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), žluva hajní (Oriolus oriolus) nebo bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), vzácně strnad luční (Miliaria calandra). Území je významnou lokalitou teplomilného hmyzu. Žije zde kudlanka nábožná (Mantis religiosa), charakteristický je výskyt více druhů rovnokřídlých – kobylek a sarančat. Žije zde například cvrčivec révový (Oecanthus pellucens), kobylka luční (Conocephalus fuscus) nebo kobylka bělopásá (Leptophyes albovittata). Začátkem léta je charakteristickým běloskvrnáč pampeliškový (Amata phegea).
Kudlanka nábožná
36
Charakteristickou a pro návštěvníky snadno dosažitelnou skupinou hmyzu jsou denní motýli. Můžeme tu spatřit desítky druhů. Charakteristické jsou oba druhy otakárků. Spatříme zpravidla nějakého otakárka ovocného (Iphiclides podalirius), ale občas i otakárka fenyklového (Papilio machaon). Z dalších druhů lze jmenovat ostruháčka kapinicového (Satyrium acaciae), ostruháčka ostružinového (Callophrys rubi) nebo běláska hrachorového (Leptidea sinapis). Bohatě jsou zastoupení okáči: okáč bojínkový (Melanagria galathea), okáč ječmínkový (Lasiommata megera), okáč luční (Maniola jurtina), okáč poháňkový (Coenonympha pamphylus), okáč třeslicový (Coenonympha glycerion) nebo okáč voňavkový (Brintesia circe). Charakteristické jsou od června do července vřetenušky. Objevit můžeme alespoň tři druhy: vřetenušku ligrusovou (Zygaena carniolica), vřetenušku kozincovou (Zygaena loti) nebo vřetenušku komonicovou (Zygaena vitae). Otakárek ovocný Otakárek fenyklový
37
Ostruháček ostružinový Ostruháček kapinicový Bělásek hrachorový
Okáč prosičkový
38
Okáč třeslicový
Okáč ječmínkový
Okáč bojínkový Vřetenuška ligrusová Okáč luční
39
Samice modráska hnědoskvrnného
Modrásci V území žije 9 druhů modrásků. Modrásek vičencový (Polyommatus thersites) je vázaný na porosty živného vičence písečného (Onobrychis arenaria). Modrásek nejmenší (Cupido minimus) zase na porosty živného úročníku bolhoje (Anthyllis vulneraria). Modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis) potřebuje především porosty živné čičorky pestré (Coronilla varia). Z dalších druhů zde žije modrásek vikvicový (Polyommatus coridon), modrásek černolemý (Plebejus argus), modrásek kozincový (Glaucopsyche alexis), modrásek štírovníkový (Cupido argiades), modrásek krušinový (Celastrina argiolus) nebo modrásek jehlicový (Polyommatus icarus). Modrásek obecný Modrásek vikvicový
40
Modrásek nejmenší
Modrásek kozincový
Modrásek vičencový
Modrásek štírovníkový
41
Květena Na území evropsky významné lokality Nové hory bylo doposud nalezeno více než 130 druhů vyšších rostlin. Z toho jde ve 35 případech o druhy významné: zvláště chráněné (7) nebo ohrožené zařazené na Červeném seznamu (28).
42
Zvláště chráněné druhy bylin Hvěznice chlumní Koniklec velkokvětý Len žlutý Pětiprstka žežulník Plamének přímý Sasanka lesní Vstavač vojenský
Aster amellus Pulsatilla grandis Linum flavum Gymnadenia conopsea Clematis recta Anemone sylvestris Orchis militaris
ohrožený druh silně ohrožený druh ohrožený druh ohrožený druh ohrožený druh ohrožený druh silně ohrožený druh
Ohrožené druhy dřevin zařazené na Červeném seznamu flóry ČR Jilm polní Růže bedrníkolistá Třešeň křovitá
Ulmus minor Rosa pimpinellifolia Prunus fruticosa
vzácný druh silně ohrožený druh silně ohrožený druh
Ohrožené druhy trav zařazené na Červeném seznamu flóry ČR Ostřice Micheliova Ostřice nízká
ohrožený druh vzácný druh
Carex michelii Carex humilis
Ohrožené druhy bylin zařazené na Červeném seznamu flóry ČR Bělozářka větevnatá Bílojetel německý Černýš rolní Čilimník rakouský Hořeček brvitý Ledenec přímořský Lněnka lnolistá Modřenec chocholatý Oman mečolistý Oman vrbolistý Pipla osmahlá Prvosenka jarní Pryšec prutnatý Rozrazil ožankový Řepovník vytrvalý Smldník alsaský Smldník jelení Trýzel vonný Vičenec písečný Vítod větší Záhořanka žlutá Záraza vyšší Zvonek klubkatý Zvonek moravský Žebřice pyrenejská
Anthericum ramosum Dorycnium germanicum Melampyrum arvense Chamaecytisus autriacus Gentianopsis ciliata Tetragonolobus maritimus Thesium linophyllon Muscari comosum Inula ensifolia Inula salicina Nonea pulla Primula veris Euphorbia virgata Veronica teucrium Rapistrum perenne Peucedanum alsaticum Peucedanum cervaria Erysimum odoratum Onobrychis arenaria Polygala major Orthantha lutea Orobanche elatior Campanula glomerata Campanula moravica Libanotis pyrenaica
Plamének přímý
43
vzácný druh ohrožený druh ohrožený druh ohrožený druh ohrožený druh ohrožený druh ohrožený druh ohrožený druh ohrožený druh vzácný druh vzácný druh vzácný druh vzácný druh vzácný druh ohrožený druh ohrožený druh vzácný druh ohrožený druh silně ohrožený druh ohrožený druh ohrožený druh ohrožený druh vzácný druh vzácný druh vzácný druh
H
44
