1
Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem
OBSAH Biskoupská hadcová step Jaro začíná Čas drobných efemér Jaro nabírá na síle Záplava stepních trav Jaro je v plném proudu Po odkvětu Kvetoucí koberce Dřeviny
str.
04 06 08 12 14 16 18 21 22
Kapradiny Dutohlávky Bílojetel Čas bělozářek Léto začíná Chmerky Vzácné trávy Zvířena Květena
Foto na tutulní straně obálky
Horní partie hadcové stepi s bohatými kavylovými porosty Foto na zadní straně obálky
Ve ýchodní části území s bohatým zastoupením porostů trnky obecné žije početná populace ostruháčka kapinicového (Satyrium acaciae)
Zpracoval
Josef a Karla MARTIŠKOVI Česká svaz ochránců přírody základní organizace Brněnsko Pustiměřské Prusy 103, 683 21 Pustiměř Červenec 2011
2
26 28 29 30 31 32 36 38 42
3
Přírodní památka Biskoupská hadcová step v kat. území Biskoupky s výměrou 2,58 ha a ochranným pásmem po celém obvodu území v šířce 50 metrů chrání teplomilná společenstva na hadcovém podloží. Leží v nadmořské výšce 226-270 m n.m. v jižně až jihozápadně orientovaných prudkých skalnatých svazích s četnými skalkami. V západní části jsou dřeviny v ploše jen roztroušené s těžištěm v nižších partiích nad občasným potůčkem, ve vyšších partiích jsou charakteristické roztroušené až mezernaté porosty borovice lesní. Ve východní části převažují keřové porosty s ojedinělými stromy a s mozaikou volných travnatých palouků. Přírodní památka Biskoupská hadcová step byla původně vyhlášena v roce 1979. Do soustavy evropsky významných lokalit NATURA 2000 byla zařazena jako součást EVL CZ 0614134 „Údolí Jihlavy“ s cílem ochrany stanovišť.
Biskoupská hadcová step Historicky šlo o obecní pastvinu a ještě kolem roku 1990 se přes chráněné území vyháněl na pastvu dobytek. Jak je patrné z leteckého snímku, tak ještě v roce 1953 byla většina západní části lokality porostlá dřevinami poměrně řídce. Naproti tomu část východní již byla zarostlá téměř souvisle, ale s mozaikou stále ještě volných travnatých ploch. Patrně šlo o keřové porosty a mladé akátí. V následujících desetiletích probíhalo postupné samovolné šíření a zapojování cizorodého akátu. V roce 1992 již byla celá východní část území zarostlá zapojeným akátovým porostem s bohatým zastoupením bezu černého v keřovém patře a již bez jakýchkoliv volných travnatých ploch. V západní části došlo k významnému rozšíření borovice lesní a pomístně sem také pronikl akát.
4
V letech 1996-2003 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce spočívající v redukci borovice lesní a odstranění rozsáhlých porostů cizorodého akátu s následnou eliminací jejho zmlazování.
5
Ostřice nízká Křivatec český
Jaro začíná Jaro začíná na zdejší stepi každoročně už během posledních březnových dní, kdy rozkvétají trsy naší nejmenší trávy - ostřice nízké (Carex humilis). Dnes jen ojediněle ve stejné době nalezneme do několika rostlin křivatce českého (Gagea bohemica). Koncem března a začátkem dubna vrcholí rozkvět nepříliš hojných drobných violek: violky vonné (Viola odorata) a violky srstnaté (Viola hirta). Zpravidla během první poloviny dubna vrcholí rozkvět četných přízemních porostů mochny písečné (Potentilla arenaria).
6
Mochna písečná
Violka vonná
7
Pochybek prodloužený
Čas drobných efemér Od konce března do konce dubna probíhá ve stepi rozkvět drobných jarních jednotletých efemér. Rostlinek dorůstajících jen do 10 cm výšky a zpravidla bíle kvetoucích. První květy se objevují už koncem března, ale k vrcholu rozkvětu dochází zpravidla během první poloviny dubna. Objevíme zde plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum), rožec pětimužný (Cerastium semidecandrum), osívka jarní (Erophila verna) nebo pochybek prodloužený (Androsace elongata). Pravidelnou součástí porostů bývají i některé jednoleté druhy rozrazilů: rozrazil rolní (Veronica arvensis), rozrazil jarní (Veronica verna), rozrazil trojklanný (Veronica triphyllos) nebo rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia). Pravidelně jsou porosty doplňovány i některými dalšími barevně kvetoucími jednoletými druhy jako je hluchavka nachová (Lamium purpurea), pumpava rozpuková (Erodium cicutarium) nebo violka rolní (Viola arvensis). Rožec pětimužný
8
Osívka jarní
Plevel okoličnatý
9
Rozrazil břečťanolistý Rozrazil trojklanný
Violka rolní Hluchavka nachová Pumpava rozpuková
10
Tařinka horská
Až s přelomem května v některých plochách ještě žlutě rozkvétají porosty drobných jednoletých tařinek kališních (Alyssum alyssoides) a také statnějších a daleko atraktivnějších vytrvalých tařinek horských (Alyssum montanum). Tařinka kališní
11
Čilimník řezenský
Jaro nabírá na síle Od poloviny dubna do začátku května se objevují kvetoucí rostliny rozrazilu rozprostřeného (Veronica prostrata) a nízkých polokeříků čilimníku řezenského (Chamaecytisus ratisbonensis). Ve stejnou dobu dochází i k rozkvětu bohatých porostů nenápadného dvojštítku hladkého (Biscutella laevigata). Rozrazil rozprostřený
12
Rozkvět sytě žlutých dvojštítků sladkoplodých je na samém počátku jara ve stepi mimořádně působivý
13
Záplava stepních trav V druhé polovině května vrcholí snad nejpůsobivější aspekt každoročního rozkvětu zdejší teplomilné květeny. Do plného květu přichází v horních partiích svahů přebohaté porosty statné stepní trávy – kavylu chlupatého (Stipa dasyphylla). Stovky a tisíce dlouhých stříbřitý osin se na slunci nenapodobitelně leskne za současného vlnění větrem. Úchvatná podívaná.
14
Ve stejnou dobu už můžeme na odkvetlých rostlinách dvojštítku hladkoplodého nacházet charakteristické nezaměnitelné „dvojplody“ – proto dvojštítek.
15
Po odkvětu Po odkvětu kavylů se ve stepi rychle rozšiřují rezavé plochy postupně dozrávajících kostřav (Festuca sp.). Občas ještě nacházíme poslední dokvétající rostliny kavylu chlupatého (Stipa dasyphylla).
16
17
Chlupáček zední
Jaro je v plném proudu Od začátku května do června můžeme ve stepi nacházet celou řadu dalších ohrožených, početných nebo atraktivních druhů rostlin jako je trýzel rozkladitý (Erysimum repandum), mařinka psí (Asperula cynanchica), modřenec chocholatý (Muscari comosum), česnek kulatohlavý (Allium sphaerocephalon), hvozdík Pontederův (Dianthus pontederae), penízek prorostlý (Thlaspi perfoliatum), chlupáček zední (Hieracium pilosella), pilák lékařský (Anchussa officinalis) nebo rožec rolní (Cerastium arvense). Charakteristické bývají koncem června žlutě kvetoucí polokeříky kručinky chlupaté (Genista pilosa). Rořec rolní
Hvozdík Pontederův
Česnek kulatohlavý
18
Penízek prorostlý Pilát lékařský
Modřenec chocholatý
19
Mařinka psí
20
Kvetoucí koberce Od konce dubna začínají ve svazích rozkvétat nepočetné porosty mateřídoušky časné (Thymus praecox) a mateřídoušky obecné (Thymus pulegioides) a během května se k nim postupně přidávají žlutě kvetoucí porosty rozchodníku ostrého (Sedum acre) a rozchodníku šestiřadého (Sedum sexangulare).
21
Dřeviny V západní části území s unikátními stepními porosty jsou charakteristické roztroušené až zapojené borovice lesní (Pinus sylvestris). Na některých z nich cizopasí jmelí bílé (Viscum album). Keře jalovce obecného (Juniperus communis) se objevují jen ojediněle podél východního okraje borových porostů.
Jmelí bílé
22
Jalovec obecný
23
Růže šípková Růže vinná
Východní část území
Ptačí zob obecný
Hloh Trnka obecná Brslen evropský
24
Mahalebka obecná
Vyšší zastoupení dřevin s převahou keřů je jen v dolních partiích svahů nad periodickým potůčkem. Jinde jsou listnaté dřeviny jen roztroušené. Do značné míry zapojené keřové porosty s jednotlivými stromy jsou dnes po celé východní části území. V části po odstranění zapojených porostů cizorodého akátu (Robinia pseudoacacia) před více než deseti lety. V keřovém patře se uplatňuje růže šípková (Rosa canina), trnka obecná (Prunus spinosa), hloh obecný (Crataegus laevigata), brslen evropský (Euonymus europaeus) nebo ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare). Vzácně objevíme růži vinnou (Rosa rubiginosa). Ze stromů lze nalézt mahalebku obecnou (Cerasus mahaleb), jilm polní (Ulmus minor), hrušeň polničku (Pyrus pyraster) nebo javor babyku (Acer campestre).
Hrušeň polnička
25
Sleziník červený
Kapradiny Zvláště v nižších skalnatých partiích svahu nad periodickým potůčkem existují ideální podmínky pro život kapradin. Charakteristické jsou bohaté porosty sleziníků. Rostou zde nejen tři obecně rozšířené drobné druhy jako je sleziník červený (Asplenium trichomanes), sleziník routička (Asplenium rutamuraria) a sleziník severní (Asplenium septentrionale), ale také nápadně větší sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium) vázaný na zdejší hadcové podloží. Z větších druhů zde ještě roztroušeně roste nápadně statná a trsnatá papratka samičí (Athyrium filixfemina).
Sleziník severní
26
Sleziník routička
Sleziník hadcový
27
Dutohlávky Ve skalnaté stepi s četnými plochami holého substrátu nebo starého rozpadajícího se dřeva se vyskytuje více druhů lišejníků. Pravidelně jsou přehlíženy, ale při bližší prohlídce bývají mimořádně zajímavé. Nejatraktivnější zde snad bývají „kvetoucí“ porosty dutohlávek.
28
Bílojetel Začátkem července rozkvétají v dolních partiích skalnatých svahů nad periodickým potůčkem boihaté porosty nízkého polokeříku bílojetele pětilistého (Dorycnium pentaphyllus). Drobně a bohatě bíle kvetoucí keříky dodávají těmto místům v tu dobu ryze specifický charakter.
29
Čas bělozářek Společně s porosty bílojetele bývají v plném květu ve stejných partiích bohaté porosty bělozářky větevnaté (Anthericum ramosum).
30
Chmerek vytrvalý
Chmerky Zajímavé přízemní koberce drobných rostlinek se ve stepních svazích v místech nezarostlých travním drnem objevují v polovině července. To rozkvétají porosty chmerku vytrvalého (Scleranthus perennis) a podobného jednoletého chmerku ročního (Scleranthus annuus). Zatímco chmerek vytrvalý má květy s nápadnými širokými bílými lemy, tak květy chmerku ročního jsou naopak jen úzké.
31
Chrpa čekánek Šedivka obecná
Chrpa latnatá
Léto začíná Od konce června do července se stále udržuje poměrně pestrý rozkvět zdejší stepi. Nejnápadnější a nejbohatší bývají porosty kvetoucí třezalky tečkované (Hypericum perforatum), svízele syřišťového (Galium verum), chrpy latnaté (Centaurea stoebe) nebo chrpy čekánku (Centaurea scabiosa). Bohatý je však výčet mnoha dalších druhů jako česneku domácího (Allium oleraceum), česneku viničního (Allium vineale), silenky nicí (Silene nutans), sedivky šedé (Berteroa incana), máčky ladní (Eryngium campestre), sesele fenyklového (Seseli hippomarathrum), hadince obecného (Echium vulgare), divizny malokvěté (Verbascum thapsus), zvonku moravského (Campanula moravica), pavince horského (Jasione montana), pupavy obecné (Carlina vulgaris) nebo silenky ušnice (Silene otites). Silenka ušnice
32
Máčka ladní
Třezalka tečkovaná Silenka nicí Pupava obecná
33
Zvonek moravský
Svízel syřišťový Hadinec obecný
34
Česnek viniční
Pavinec horský
Zajímavostí území je výskyt trávničky prodloužené (Armeria maritima) vázané na zdejší hadcové podloží. Podobně jako v případě kapradiny sleziníku.
35
Kostřava walliská
Vzácné trávy Kromě už zmiňované ostřice nízké (Carex humilis) nebo kavylu chlupatého (Stipa dasyphylla) roste ve stepi ještě několik ohrožených druhů trav. Koncem května můžeme objevit úhlednou lipnici cibulkatou ladnou (Poa bulbosa pseudoconchina). Už od dubna jsou dobře patrné charakteristicky ojíněné trsnaté porosty kostřavy walliské (Festuca valesiaca), jejichž rozkvět vrcholí kolem poloviny května. Od začátku července postupně sílí rozkvět dalšího charakteristicky ojíněného druhu - pýru prostředního (Elytrigia intermedia). Koncem měsíce pak bývají v plném květu porosty druhého ze zdejších druhů stepních kavylů kavylu vláskovitého (Stipa capillata) a sezóna je nakonec završena srpnovým rozkvětem vousatky prstnaté (Botriochloa ischaemum).
Vousatka prstnatá
36
Kavyl vláskovitý Pýr prostřední
37
Ještěrka zelená
Zvířena
Zdejší step je především mimořádnou lokalitou teplomilného hmyzu. Obratlovci jsou zastoupeni slepýšem křehkým (Anguis fragilis) nebo ještěrkou zelenou (Lacerta viridis) či hnízděním ťuhýka obecného (Lanius collurio). Ze vzpomínaného hmyzu je zde hojná kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Charakteristický je výskyt více druhů rovnokřídlých – kobylek a sarančat. Žije zde saranče modrokřídlé (Oedipoda coerulescens), kobylka révová (Ephippiger ephippiger), cvrčivec révový (Oecanthus pellucens) nebo kobylka křídlatá (Phaneroptera falcata). Kudlanka nábožná
38
Hnědásek kostkovaný Hnědásek květelový
Okáč ovsový Okáč kostřavový
Charakteristickou a pro návštěvníky snadno dosažitelno skupinou hmyzu jsou denní motýli. Můžeme tu spatřit až několik desítek druhů. Charakterističtí jsou hlavně okáči: okáč voňavkový (Brintesia circe), okáč kostřavový (Arethusana arethusa), okáč ovsový (Minois dryas), okáč bojínkový (Melanagria galathea), okáč luční (Maniola jurtina), okáč poháňkový (Coenonympha pamphylus) nebo okáč třeslicový (Coenonympha glycerion). Do roku 1980 se tu vyskytoval, dnes po celé jižní Moravě vyhynulý, okáč skalní (Chazara briseis). K nejvzácnějším patří i dva druhy hnědásků, se kterými se tu můžeme setkat: hnědásek květelový (Melitaea didyma) a hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia). Několika druhy jsou zastoupeni drobní modrásci: modrásek jehlicový (Polyommatus icarus), modrásek jetelový (Polyommatus bellargus), modrásek obecný (Plebejus idas), modrásek černolemý (Plebejus argus) nebo modrásek rozchodníkový (Scolitantides orion).
39
Okáč luční
Okáč třeslicový Okáč voňavkový
Okáč poháňkový Okáč bojínkový
40
Modrásek rozchodníkový Modrásek jetelový
Modrásek jehlicový
Modrásek obecný Modrásek černolemý
41
Květena Na území Biskoupské hadcové stepi bylo doposud nalezeno více než 150 druhů vyšších rostlin. Z toho jde ve 39 případech o druhy významné: zvláště chráněné (5) nebo ohrožené zařazené na Červeném seznamu (34).
42
Zvláště chráněné druhy trav Kavyl chlupatý
silně ohrožený druh
Stipa dasyphylla
Zvláště chráněné druhy bylin Dvojštítek hladký Křivatec český Sleziník hadcový Trávnička obecná hadcová
Biscutella laevigata Gagea bohemica Asplenium cuneifolium Armeria vulgaris ssp. serpentini
ohrožený druh kriticky ohrožený druh silně ohrožený druh ohrožený druh
Ohrožené druhy dřevin zařazené na Červeném seznamu flóry ČR Hrušeň polnička Jalovec obecný Jilm polní Jmelí bílé Mahalebka obecná
Pyrus pyraster Juniperus communis Ulmus minor Viscum laxum Prunus mahaleb
vzácný druh ohrožený druh vzácný druh vzácný druh ohrožený druh
Ohrožené druhy trav zařazené na Červeném seznamu flóry ČR Kavyl vláskovitý Kostřava sivá Kostřava walliská Lipnice cibulkatá ladná Ostřice nízká Psineček viniční Pýr prostřední Vousatka prstnatá
Stipa capillata Festuca pallnes Festuca valesiaca Poa bulbosa pseudoconcina Carex humilis Agrostis vinealis Elytrigia intermedia Botriochloa ischaemum
vzácný druh vzácný druh vzácný druh vzácný druh vzácný druh vzácný druh vzácný druh vzácný druh
Ohrožené druhy bylin zařazené na Červeném seznamu flóry ČR Bělozářka větevnatá Česnek kulatohlavý Čilimník řezenský Hvozdík Pontederův Kručinka chlupatá Locika prutnatá Mateřídouška časná Modřenec chocholatý Mochna písečná Pochybek prodloužený Pomněnka řídkokvětá Pryšec prutnatý Rozrazil jarní Rozrazil rozprostřený Rožec pětimužný Řebříček štětinolistý Sesel fenyklový Silenka ušnice Tařinka horská Trýzel rozkladitý Violka skalní
Anthericum ramosum Allium sphaerocephalon Chamaecytisus ratisbonensis Dianthus pontederae Genista pilosa Lactuca viminea Thymus praecox Muscari comosum Potentilla arenaria Androsace elongata Myosotis sparsiflora Euphorbia virgata Veronica verna Veronica prostrata Cerastium semidcandrum Achillea setacea Seseli hippomarathrum Silene otites Alyssum montanum Erysimum repandum Viola rupestris
Dvojštítek hladkoplodý
43
vzácný druh silně ohrožený druh vzácný druh ohrožený druh vzácný druh ohrožený druh vzácný druh ohrožený druh vzácný druh silně ohrožený druh vzácný druh vzácný druh vzácný druh ohrožený druh ohrožený druh ohrožený druh ohrožený druh ohrožený druh vzácný druh kriticky ohrožený druh ohrožený druh
44
