Pět tipů, jak přesvědčit tělo, aby s vám spolupracovalo
Přestaňte se dřít zbytečně a vytvořte si několik jednoduchých návyků, díky kterým bude vaše cvičení mít konečně výsledky. Napsala Marie Korseltová instruktorka
Mám radost, že jste si stáhli tento eBook ! Těší mě, že se zajímáte sami o sebe. Že chcete cvičit a hýbat se efektivněji a cítit se ve svém těle dobře. 1.1 Je pozdě večer. Ebook je napsaný a já ho znovu a znovu pročítám. Můj muž mi kouká přes rameno a nechápavě kroutí hlavou. „Jak můžeš popsat tolik stránek o cvičení? A bude to někoho zajímat? No...popravdě nevím. Koneckonců o cvičení a všem okolo jsou všude okolo popsány tuny skutečného i virtuálního papíru. Zato vím, že napsat jsem to moc chtěla. A cítím se teď moc dobře – stejně jako po odcvičené hodině pilates, když se všichni pomalu rozcházejí do šatny. A tak doufám, že se tak budete cítit i vy, až si budete následující ebook číst – o kousek blíž k jednomu z nejlepších darů života – zdravému a fungujícímu tělu. ….nejdřív trochu o mně. Cvičení je moje práce a vášeň. Vzrušující způsob objevování svých možností a uvědomění si sebe sama. Styl života, který mě baví, ve kterém se cítím dobře. Ale nebylo to tak vždycky. Jsem z rodiny, kde se sport nijak zvlášť neprožíval. V létě jsme jezdili na kole, v zimě na lyžích a to bylo všechno. Vůbec mi to nevadilo. Stejně jsem pořád ležela v knihách. Někdy kolem 16ti jsem ale zjistila, že se moje velké zrcadlo přes prázdniny zmenšilo. Zúžilo! Začala jsem zběsile běhat, abych zhubla. Ze stejného důvodu jsem pak cvičila, plavala, jezdila na kole...dělala všechno možné. Upřímně, ne že bych potřebovala zhubnout. Ale kolem 20ti to člověk vidí jinak, že jo.
Pohyb byl pro mě smutnou a stresující povinností. Když jsem cvičila nebo běhala, myslela jsem jen na to, kdy už bude konec. Takže efekt cvičení byl...totiž spíš nebyl žádný. A pak mě jednoho dne začal pohyb bavit. Z povinnosti se stala zábava. Začala jsem horolezit. Začala jsem předcvičovat, protože jsem zjistila, že ráda vymýšlím choreografie. Že mě hřeje, když lidé z mých lekcí odcházejí zpocení a s úsměvem. A že mi to docela jde. Vystřídala jsem spoustu cvičebních stylů a zakotvila u pilates. Doslova jsem se do něj zamilovala. Pilates totiž propojuje důkladné protažení z jogy a zároveň buduje silné, ale štíhlé a dlouhé svaly. Pilates uspokojuje mou potřebu intenzivního pohybu a zároveň hlubokého zklidnění při protahování. Pilates v sobě spojuje typické ženské vlastnosti: jemnost i sílu. Hloubku i hravost. Učí nás trpělivosti a bohatě se odměňuje. Pilates přináší výsledky rychleji než jiné cvičení, ale vyžaduje jedno: naši plnou pozornost. Soustředění se na právě prováděný cvik. Pilates nás chce celé, naši mysl, dech, pracující svaly. A v tom je klíč k celému úspěchu. Co je to uvědomělé cvičení? Je to cvičení, kdy se soustředíte na své tělo a posloucháte ho. Myšlenkami jste přítomní právě tady a teď – neplánujete si den, ani neřešíte včerejší problémy. Představujete si sami sebe, vnímáte, jak cvičení působí a reagujete na pocity vašeho těla. Zapojujete svaly i mysl. Princip, který můžete použít při jakémkoliv cvičení, nejen při pilates.
Uvědomělé cvičení x cvičení jen pro efekt Proč je UVĚDOMĚLÉ CVIČENÍ tou správnou cestou vám teď ukážu na dvou příbězích. Možná se v jednom z nich poznáte. Jedna z mých klientek, Klára, cvičí s velkým zapálením. Nikdy si nedělá pauzy, nepije během cvičení. Zatímco se všichni ostatní protahují, ona opakuje předchozí sérii cvičení. Její jídelníček je jako vystřižený z poradny pro hubnutí. Nedávno se mi svěřila, že své rodině peče tak 4x týdně – to proto, aby si mohla přivonět k upečenému koláči. Sama si samozřejmě nevezme...Cvičí pravidelně 5x týdně a po cestě k moři musela celá rodina čekat hodinu na odpočívadle u dálnice, než si Klára odcvičila svou lekci. A to nejšílenější na celém příběhu je, že Klára má už několik let přes 5 kilo nadváhy a nedaří se je shodit. Lucie, další z mých klientek, má tři děti a je nadšená horolezkyně. Ačkoliv sportuje hodně
a má vynikající fyzičku, ale nikdy nejde přes své limity. Nepřetěžuje se. Po namáhavém dni si zařídí hlídání a půl dne prospí. Dává svému tělu kvalitní stravu – ale když má velkou chuť na cokoliv mimo rámec „zdravé jídlo“, bez výčitek si to dopřeje. Lucie má pevnou a štíhlou postavu a to i po třech dětech. Klára je přesvědčená, že pro sebe dělá to nejdelší a frustruje ji, že její postava odmítá změnit se podle jejího očekávání. Lucie o svém vzhledu taky přemýšlí, ale je se svým tělem na jedné vlně. Nestačí dřít se jako mezek. V mnoha případech (jako u Kláry) je naopak lepší přibrzdit. Pokud nezačnete brát vážně, co vám vaše tělo sděluje, neočekávejte od něj, že se bude chovat podle vašich představ. Možná se vám povede na krátko zhubnout, ale za cenu obětování zdraví, vyčerpání, rozhozenou psychiku...o dobrém pocitu ve svém těle vůbec nemluvě. Tělo jako naše součást a zároveň svébytná inteligentní bytost Dnes už víme, že jakákoliv nemoc našeho těla je propojená i s naší myslí. Psychosomatika je regulérní studijní obor. Ale jako bychom to byli ochotní uznat jen v případě vážných nemocí – v tak prosté věci jako je cvičení a pohyb nám souvislosti unikají. Princip je přitom stejný – naše tělo ovlivňuje naši mysl a mysl ovlivňuje tělo. To, jaké máte tělo můžete tedy ve velké míře ovlivnit sami tím, že do činností, které se týkají vašeho těla zapojíte i mysl. Podívejte se teď na své tělo trochu jinak. Jako na úžasný samostatný systém, který každou sekundu provádí tisíce operací, o kterých my svou myslí vůbec nerozhodujeme. Dokonce o nich ani nevíme. Naše tělo má svou vlastní inteligenci. Tělo je na jedné straně naší nedílnou součastí, na druhé samostatným organismem s vlastními mechanismy a postupy. Takhle dokonalý systém prostě nemůžeme jednoduše „oblafnout“ nebo silou k něčemu přinutit. Daleko výhodnější je s ním navázat spolupráci. Slýcháme to stále dokolečka: poslouchejte své tělo. Posloucháte své tělo? A kdy nejraději? Když po vás chce čokoládovou zmrzlinu nebo vás přesvědčuje, ať ještě nevstáváte z postele? Když se vám únavou zavírají oči před obrazovkou počítače? Když se vám opravdu nutně chce čurat a z nějakého důvodu to není vhodné? Někdy to jde hůř, někdy líp, ale když přijde na cvičení, má většina lidí problém se na své tělo napojit a spolupracovat s ním. Když přijde na cvičení, spousta lidí dočasně zešílí. Týráme tělo a nutíme ho jít přes limity, protože chceme, aby vypadalo jinak, přestalo bolet...Představte si, že byste se stejně chovali ke svému partnerovi. „Dělej, co ti říkám a buď zticha!“ Jenže tohle...nefunguje. Chovejte se ke svému tělu jako k rovnocennému partnerovi. Jinými slovy a jednoduše: Naše tělo není blbé! (Zkuste se někdy během dne zastavit – jen na pár vteřin a uvědomit si, jak se vaše tělo cítí. A podle možností vyjděte vstříc jeho potřebám!)
A jak to zařídit, aby s námi začalo tělo spolupracovat? Jednoduše: musíte své tělo, ten dokonalý stroj, přesvědčit, že stojíte na jeho straně. Že chcete pro něj jen to nejlepší. Že cvičení, které provádíte, děláte proto, aby vám dvěma bylo lépe. Své tělo musíte samozřejmě respektovat nejen při cvičení. Měli byste ho skutečně poslouchat v průběhu celého dne. Víc si o tom přečtete v bonusu na konci ebooku.Dále se nebudeme zabývat konkrétními cviky, četností cvičení ani tím, jak kombinovat cardio a posilovací trénink. Zkusíme se na cvičení podívat jinak – jako na skvělou příležitost propojit svou mysl a tělo. Doslova se skamarádíme se svým tělem. Slibte svému tělu, že od teď už ho nebudete nesmyslně dřít bez ohledu na to, co vám říká. Už nebudete ubírat volume, když se vám něco snaží sdělit. Vaše tělo je od teď váš partner, součást vás samých, kterou respektujeme a bereme vážně. „Cvičte srdcem, myslí i svalama. Pokud jedno z toho při cvičení vynecháte, vaše cvičení bude o třetinu méně efektivní!“
A kde jsou už ty tipy? Chápu, že už kloužete očima po řádkách, kdy už to přijde. Brzy! Vydržte, než se do toho pustíme, bude pro nás užitečné, když si pár věcí vyjasníme. Moje tipy jsou určené pro skupinové cvičení v tělocvičně. Optimální je věnovat se cílenému pohybu (v našem případě cvičení pod dohledem instruktora) minimálně 4 týdně.
Pokud nestíháte, zkuste si zacvičit doma stejné cviky aspoň půl hodiny v ty dny, kdy nejdete na cvičení. Některé z následujících tipů můžete zkusit při jakémkoliv pohybu – běhu, tenisu, in-line… Závěrečné dva body jsou doporučením pro úplně všechny, zvlášť pro ty, co chtějí od cvičení ještě trochu víc, než jen hezkou postavu a dobrou kondici. A teď už se do toho můžeme konečně pustit. Příjemné čtení!
1. vizualizace vlastního těla během cvičení Je prokázané, že pokud si během cvičení představujete svaly, které máte zapojovat, pracují automaticky mnohem efektněji. To přesně chceme! 1.1. úkol Jasně že víte, jak vaše tělo vypadá. A fakt nestojíte o to, si ho do detailu prohlížet. Ne, a už vůbec ne před zrcadlem! Ve spodním prádle!! Jenže to je přesně to, co teď potřebujeme. Ale no tak. Nejsme na přehlídce a vůbec, proč se pořád kritizovat? Vemte své tělo jako reálii, jako fakt, který tady jednoduše je. K tomu, jak si vybudovat ke svému tělu vztah a naučit se ho mít ráda, se dostaneme později. Pro teď postačí, když ho prostě jen vezmete na vědomí a důkladně si ho v zrcadle prohlédnete. (Pokud vám tenhle úkol opravdu dělá problém, vzpomeňte si to, jak jste se cítili ve svém těle jako malé děti. Hm? Dost pravděpodobně si teď nevzpomenete na nic konkrétního. Přesně tak to totiž je – dítě své tělo vnímá stejně spontánně a přirozeně jako vše ostatní. Nehodnotí ho, prostě ho používá.)
Uložte si do paměti každý detail, na který přijdete – pihu, vrásku, drobnou nepravidelnost, vystouplou žilku...A až budete cvičit, představte si co nejpřesněji tu část svého těla, kterou procvičujete. Nebo celé tělo. Projeďte si ho vnitřním zrakem od ramen až po konečky prstů a vybavte si každý detail, na který si vzpomenete. Například v plank position (pozici prkna) si představte své bříško. Pupík. Ramena. Paže. Přivolejte si právě ten obrázek, který jste si vtiskli do paměti před zrcadlem. Vidíte před sebou sami sebe? Teď pokročíme ještě o krok dál. Vizualizujte si sami sebe, jak prováděný cvik děláte naprosto dokonale. Přesně, precizně, lehce. A nyní se zkuste sami napodobit. Napodobit své vlastní tělo, které cvičí naprosto skvěle a bez problémů.
1.2 tipy - zahrajte si na instruktorku. Přistupte pomyslně sami k sobě a jemně poupravte svou pozici tak, abyste cvik prováděli co nejlépe. - představte si tu část těla, kterou cítíte při cvičení nejvíc, a v duchu jí povzbuďte. Poděkujte jí. Pochvalte. A nezapomeňte ji pohladit. - představte si kdykoliv během dne konkrétní část svého těla. Zatněte na ní sval a následně uvolněte. Poslouchá vás? Komunikujete spolu? - kdykoliv během dne zkuste zatnout břicho stejně jako při posilování - vizualizaci sebe sama použijte i při usínání, nebo pokud se chcete uvolnit. Projíždějte v duchu celé své tělo a představujte si, jak se jednotlivé svalové skupiny uvolňují. - představujte si sebe sama, jak tančíte. Je jedno, že jste v životě tančili maximálně na lyžáku na závěrečné diskotéce. Vaše tělo se vznáší v lehounkém ladném pohybu, jste půvabná a krásná jako víla. Pamatujte: nejlepší cvičení je to, které zapojuje mozek i svaly! 2. na lekci jen s věcmi na cvičení Jste nejdůležitějšími lidmi na světě! Minimálně sami pro sebe. Přiznejte si to! Koho hledáte na fotografii jako prvního? Děti, manžela, zapadající slunce? Kdepak, jste to vy sami. Děláme to tak všichni a je to tak správně. Měli bychom si uvědomovat svou důležitost, nezastupitelnost, jedinečnost. Hýčkat si svou odlišnost. Pokud se rozhodneme jít cvičit, dovolme si jako nejdůležitějším osobám na světě věnovat se jen cvičení a ničemu jinému. 2.1. úkol Do sálu na cvičení si vezměte jen věci na cvičení. Oblečte si sportovní podprsenku. Sundejte si náušnice. Natáhněte speciální protiskluzové ponožky. Není to zbytečné? Přilítnete odkudsi a hned po cvičení zas někam běžíte – možná byste radši ušetřili pár minut.. Naše mysl zpracovává spoustu podnětů podvědomě, bez naší vůle. I naprosté maličkosti, které si vůbec neuvědomujeme. Náušnice jsou sundané? Dokonce mám jiné ponožky? Tak to asi bude něco významného, co se bude dít! Řekne si náš mozek, všechno ostatní přestane řešit a začne se soustředit na to, co právě jdete dělat. Na cvičení. A naopak – pohozené oblečení v rohu nebo pípající telefon nám pořád připomínají, kam musíme ještě ten den běžet, co vyřídit… Dejte svému cvičení důležitost tím, že mu dáte prostor. Nechte ho opanovat celou hodinu vašeho času. Když už jste se rozhodli se mu věnovat, nesabotujte své úsilí tím, že budete
duchem jinde. 2.2. tipy - využívejte ve svém sportcentru šatny a skříňky - postavte se na cvičení do první řady (v kině taky chcete dobře vidět, ne?) - nebavte se během lekce s kamarádkou – ani o cvičení samotném! - kupte si speciální sportovní nápoj - soustřeďte se na svůj dech. To vám pomůže udržet pozornost ve svém těle - pokud zjistíte, že utíkáte do myšlenek a jste „duchem nepřítomní“, představte si tu část těla, kterou právě procvičujete (více kap. Vizualizace) - po cvičení zavřete na okamžik oči a poděkujte svému tělu. Můžete ho v duchu pohladit – anebo i skutečně fyzicky - odměňte se bezprostředně po cvičení – sprchou a drahým sprchovým gelem, kvalitním tělovým mlékem...ve sprše máte ideální prostor vyjádřit svému tělu vděčnost. Dotýkejte se svého těla,uvědomujte si, jak se teď snažilo a pochvalte ho! 3. stanovte si konkrétní cíl – cvik, který chcete zvládnout Dejme tomu, že teď poctivě cvičíte už řekněme měsíc. Chce zjistit, jak jste se za tu dobu zlepšila. Co vás zajímá nejvíc? Samozřejmě centimetry. Kila. Jestli už záda přestala bolet. Atd. Jenže...Pokud si dáte například závazek, že do měsíce shodíte x kilo (což se vám třeba nepodaří), nebo uberete v pase 4cm (což se vám taky nepodaří), co uděláte, když pak v den Měření zjistíte, že se s vaším tělem zdánlivě nic nestalo? Nejspíš vás čeká rychlý přesun do kuchyně a následné vyplenění zásob čokolády, dětských přeslazených cereálií a gumových medvídků. Předsevzetí udělat si ze svého cvičení zvyk se hroutí. Zkrátka: naše tělo, tak jak ho můžeme dostupnými prostředky zvážit a změřit, není ten nejlepší ukazatel úspěchu. Ve skutečnosti můžeme vážit stejně, nebo dokonce víc a přitom třeba zhubnout (tedy zbavit se tuku). Daleko přínosnější je vytyčit si před sebou cíl v podobě jednoho konkrétního cviku, který nám nejde, a který chceme zvládnout. Při posuzování výsledků to má hned několik výhod: - pokud se vám nepodaří provést cvik, který jste se rozhodli zvládnout, nebudete tolik demotivovaní, jako když se vám nepovede zhubnout - pokud jste se opravdu poctivě snažili a cvik přesto neuděláte, pravděpodobně jste se v jeho provedení minimálně výrazně zlepšili – to vás může naopak motivovat v pokračování - nevystavujete se nebezpečí frustrace a následného přejedení ze smutku a vzteku nad tím, že vaši sukni stále nedopnete - můžete i bez stoprocentního úspěchu vychutnávat dílčí vítězství (např. z toho, že jste ani
jednou nevynechali naplánované cvičení) - nejste tak vystresovaní a soustředíte se na to opravdu podstatné – jak správně provést daný cvik 3.1 úkol Vyberte si jeden cvik, který vám dělá problémy a dejte si závazek, že ho do 4 týdnů uděláte. Prosím, buďte realističtí! Pokud váš pohyb byl doteď představoval maximálně shýbnutí se k troubě, nechtějte po sobě holubičku na špičce palce se zvednutou bradou. Vyberte si například cvik, který uděláte jen s velkým úsilím nebo lehce upravený tak, aby byl jednodušší. Zabojujte a do měsíce zvládněte plnou verzi! Skvělou volbou jsou protahovací cviky. Nejen proto, že většina z nás má katastrofálně zkrácené svaly. Protahovat se můžete téměř kdekoliv a kdykoliv. Za měsíc to zvládnete. Budete nadšení! Má to ale jednu podmínku: vámi vybraný cvik budete opakovat každý den 10 minut (kromě vašeho obvyklého cvičení). Ano, každý. I v den večírku a dokonce i ten den po večírku. Nevynechávejte, ale ani zbytečně nepřetahujte 10 minut. Ve snaze celý proces urychlit byste mohli sval lehce přetížit a on by s vámi druhý den neměl zájem spolupracovat. Každý sval má svou paměť. Co do ní jeden den uložíte, do druhého dne zůstane. Nesmíte jen připustit, aby sval zapomněl – jemně, vytrvale a důsledně mu připomínejte, co už umí a veďte ho k tomu, co chcete, aby uměl. Jako bonus přikládám protahovací plánek, díky kterému budete schopni do 30 dnů udělat provaz. Předpokladem je už vybudovaná určitá kondice. Udělejte si malý test: chytíte se v sedu roznožmo oběma rukama nejprve levé a pak i pravé špičky nohy? Pokud ano, pusťte se do toho! Můžu potvrdit, že udělat provaz je to skvělý pocit – budete se cítit jako baletka, hvězda, varietní umělkyně… Zkuste to! Několik tipů na jiné cviky, které můžete do měsíce zvládnout: - plank position po dobu 1minuty - plank position po dobu 1minuty se zdviženou jednou nohou - 10 kliků - dosáhnete ve stoji na zem celými dlaněmi - v sedu roznožném dopnete nohy a chytíte se za špičky - ...anebo si vyberete jakýkoliv jiný cvik a zkusíte zvládnout do měsíce celou sérii opakování 3.2 tipy - najděte si v průběhu dne dobu, kdy vám cvičení nejlépe zapadá do programu. Doporučuju ráno – budete to mít za sebou a navíc vám ranní protažení připomene, jakým směrem se ubíráte a být důslednější při cvičení - udělejte si ze svých 10 min cvičení zvyk – stejně jako si večer čistíte zuby
- než začnete se cvičením, zavřete na několik vteřin oči a oznamte svému tělu, že se chystáte cvičit 4. Zůstaňte v realitě a nehoňte se za nemožným retušovaným snem My všichni máme obvykle tendenci pohybovat se v extrémech – obzvlášť v situacích, které nás něčím štvou, nebo si s nimi nevíme rady. Martina radši nepije žádný alkohol, protože nikdy neumí udržet správnou míru. Daniela buď jí jenom zeleninu anebo se nehorázně přejídá. Saša několik měsíců v roce cvičí každý den, zbytek nedělá nic. Je jednodušší sklouznout k extrémům, než se držet zlaté střední cesty. A protože extrém vždy plodí zas další extrém, těžko se nám z této vyšlapané cestičky vybočuje. Trajektorii extrémů podléhá i vztah k našemu tělu a v důsledku i to, jak s ním zacházíme. Dva nejčastější přístupy jsou: 1.A „Je to fuk. Já nikdy nebyla žádný tintítko. Sázejte to jídlo sem a s pohybem vůbec nevotravujte!“ 2.B „Nejsem žádný tintítko a nikdy jsem nebyla, ale budu, i kdybych u toho měla duši vypustit. Všechno odneste a nerušte, jdu běhat!' Postava A může být a často taky je zároveň postavou B. Záleží jen na tom, na který konec extrému zrovna doběhla. 4.1 Úkol Spojíme úkol z tohoto bodu s předchozím bodem: prostě si dejte předsevzetí, že minimálně po dobu 30 dní se budete každé ráno 10 minut protahovat, zacvičíte si pozdrav slunci nebo jakýkoliv jiný cvik. 4.2 Tip - vydržte cvičit 30 dnů bez jediného vynechání a pak si dejte na pár dnů pauzu. Vaším cílem je udělat si ze cvičení zvyk, ne povinnost - pamatujte, že vytrvalost znamená neporušit rytmus – i kdybyste ráno měli chuť cvičit déle, nedělejte to. Druhý den by se vám nemuselo chtít vůbec. - nesnažte se nacvičit si minuty a cviky do zásoby s tím, že druhý den se vám to nebude hodit. Důležité je právě to, že tělo dostává dávky cvičení po malých dávkách každý den. Také si nedáte kilo pomerančů, abyste se předzásobila vitamínem C! 5. Procvičujte svaly během celého dne Cvičení je jen cvičení. Zní to banálně? Je to banální, přesto na tuhle jednoduchou pravdu zapomínáme. Cvičení je trénink pro naše svaly, který nás naučí, jak je správně zapojovat. Jak se hýbat v běžném životě, ve vašem všedním dnu tak, aby byl pohyb lehký, přirozený a bezpečný. Cvičení je jen trénink.
Jak dlouho trvá lekce vašeho cvičení? Hodinu? Hodinu se tedy učíte a trénujete a zbylých 23 hodin dne už je na vás. Využijte to, co jste se naučili k správnému používání svalů po celý zbytek dne. 5.1 úkol - držte se zpříma. Pokud tápete, co to vlastně znamená, je to jednoduše: ramena dolů, hlava v prodloužení páteře, zpevněné břicho a „zažehlený“ spodní okraj hrudníku. Nevystrkujte zadek. Nehrbte se. - zhluboka a klidně dýchejte. Malá vsuvka, která krásně ukazuje, jak je v těle všechno propojené. Ke správnému dýchání potřebuje bránice dostatek prostoru. Pokud se hrbíte, křečovitě zatínáte ramena nebo se neumíte uvolnit, bránice nemůže správně pracovat. Dech se stane mělčí, povrchní. Svaly ani mozek nedostávají dostatek kyslíku. Znáte ten pocit, že se vám během odpoledne chce najednou spát a nepomáhá ani x té kafe? Další kafe už nezkoušejte a zkuste se místo toho narovnat a několikrát zhluboka nadechnout a vydechnout. - při řízení nevystrkujte bradu a nepovolujte ramena - představte si, že při chůzi nesete na hlavě džbán s vodou - zapojte střed těla! Jakýkoliv pohyb doprovoďte zpevněním core, středu těla: s výdechem zpevněte břicho a přitáhněte ho k páteři.
6. navažte vztah ke svému tělu Poslední bod je zároveň tím nejdůležitějším. Pokud ještě nesedíte opravdu pohodlně, udělejte to teď. Vydechněte si a představte si někoho, koho máte rádi. Kohokoliv. Představte si jeho tělo. Možná ho ten člověk nemá ideální podle současného vzoru. Nebo naopak má. Ať je to jakkoliv, představte si, že se tělo „vašeho“ člověka mění, roste bříško, rozšiřují se boky, nebo naopak – zmenšují, zeštíhlují...nechte fantazii pracovat. A zeptejte se sami sebe, zda byste toho člověka měli víc nebo míň rádi, kdyby měl jiné tělo…. Nejspíš zjistíte, že to skutečně nehraje žádnou roli. Proč byste se tedy měli k sobě chovat jinak? Přikládat si hodnotu nebo se nemít ráda jen kvůli tomu, jaké je vaše tělo? Všichni chceme vypadat dobře a líbit se. Ale zevnějšek je jen jedna část naší osobnosti. A většinou jen tomu svému přisuzujeme daleko větší váhu. Zamyslete se nad tím, co vám na vašem těle vadí (klidně si to napište na kus papíru) a na druhou stranu si sepište, za co můžete být tělu vděčná. Počítají se i zdánlivé samozřejmosti, jako že vidíme, chodíme, slyšíme...Uvidíte, že ten druhý seznam bude pěkně dlouhý. Svému tělu vděčíme za mnohé a měly bychom se k němu s vděčností chovat. 5.1 Úkol Nemáte rádi nějakou část vašeho těla? Právě té teď budete věnovat svou pozornost. Rozmazlovat ji. Přímo hýčkat! Masírujte se, hlaďte, investujte do drahých krémů. Nemusíte si nalhávat, že se vám například vaše břicho líbí, jen si ho prostě všímejte. Tak jako tak je to vaše břicho a patří k vám. Své dítě byste také neměly míň rády, kdyby bylo ošklivé…
Děkuji, že jste dočetli až sem. Teď už zbývá jen jediné.... Informace vám nepomohou, pokud se nezvednete a nepůjdete do akce. Možná se vám doma kupí knihy a návody na hezčí a zdravější těla možná s každým novým zaručeným návodem doufáte, že tohle bude konečně to pravé...a možná zapomínáte na to nejdůležitější: trpělivě a vytrvale cvičit. Zkuste to teď. A úplně nakonec. Cvičení může být krásná a smysluplná činnost, která vám přinese mnoho užitku. Ale může to být i zdroj stresu, frustrace, nelibosti...vzpomínáte na Kláru, kvůli které musela rodina trávit hodinu ve vedru u zaprášeného motorestu, aby si máma mohla zacvičit? Nedopusťte, aby se z vašeho cvičení stala další nepříjemná povinnost. Cvičte proto, že to má smysl a že vám to přináší užitek. Nehoňte se jen za jedním aspektem cvičení – hezkou postavou. Cvičení vám přináší mnoho benefitů a možná je nejste schopné vidět jen kvůli tomu, že se příliš soustředíte jen na jednu stránku cvičení. Z mé zkušenosti jsou neúspěšnější a nejvytrvalejší ty klientky, které cvičí s nadšením, ale když se prostě stane, že nestíhají, nelámou si s tím hlavou. Žádné zběsilé noční cvičení ani dřepy někde na chodbě. Buďte v klidu...a mějte se rády. Vaše Marie Korseltová
Bonus: jak udělat provaz do 1 měsíce Jak cvičit? Cviky, které vidíte na obrázku, cvičte každý den, nejméně 10 minut. V každé pozici vydržte minimálně 20 vteřin. Po několika dnech si soustavu zapamatujete a vytvoříte si z ní plynule navazující sestavu. Doporučuji každý den hned po ránu – báječně se tím proberete!
