7 článků serveru Finančník.cz na téma:
Psychologie obchodování nejdůležitější témata a časté problémy traderů
Poctivým sebevzděláváním k zaslouženému bohatství…
1
Dostává se vám do rukou další vydání ze sérií článků serveru Finančník.cz na téma Psychologie obchodování. V rámci tohoto pravidelného vydávání článků bychom vám tímto rádi předali důležité informace publikované na serveru Finančník.cz v ucelené podobě, které můžete prakticky využít při přípravě na obchodování. Psychologie a stav vaší psychiky je to stěžejní, co z vás dělá buďto profitující nebo ztrácející obchodníky. Stejně tak, jako když budete psychicky velmi odolní jedinci, ale bez funkčního obchodního systému pravděpodobně žádné trvalé peníze nevyděláte, platí obdobná analogie i opačně – se sebelepším obchodním systém z vás nebudou stabilně vydělávající obchodníci, pokud nezvládnete svůj strach, chamtivost a nedokážete kontrolovat a zvládat své emoce. Proto je potřeba seznámit se s touto oblastí podrobně a být připraven na to, co vás může potkat. Jak praví staré známé přísloví: „kdo je připraven, nebývá překvapen“. Tak jako tak, mnozí obchodníci se shodují, že trading je natolik „neobvyklá“ činnost, že vám skutečně dokáže nastavit určité zrcadlo sebepoznání a mnoha lidem nakonec odkryje jejich nejhlubší „bloky“ a zážitky, které utvářely jejich osobnost. Jak to funguje v praxi? Pojďme se v této mini-publikaci společně vrátit k těm základním a patrně nejdůležitějším tématům právě z oblasti psychologie tradingu a častým problémům, které potkávají prakticky všechny tradery.
Autory textu jsou dlouhodobí tradeři Petr Podhajský a Tomáš Nesnídal, publikující své zkušenosti na serveru Finančník.cz
2
OBSAH PSYCHOLOGIE OBCHODOVÁNÍ – ÚVOD ..................................................................................... 4 PSYCHOLOGIE OBCHODOVÁNÍ – PROGRAMY PODVĚDOMÍ ...................................................... 5 PSYCHOLOGIE OBCHODOVÁNÍ – PODVĚDOMÍ A RISK ............................................................. 10 PSYCHOLOGIE ÚSPĚCHU – MŮŽEME BUĎ VYHRÁT, NEBO PROHRÁT ..................................... 13 ČASTÁ CHYBA NEJEN DAYTRADERŮ: ZÍTŘEK NENÍ DNEŠKEM .................................................. 17 PORADNA: JAK SE VYPOŘÁDAT S VLASTNÍMI CHYBAMI .......................................................... 19 PORADNA: SÉRIE ZTRÁTOVÝCH OBCHODŮ – JDE JEN O ÚHEL POHLEDU................................ 22 KAM ZA DALŠÍMI INFORMACEMI? ........................................................................................... 27
3
Psychologie obchodování – úvod Psychologie obchodování je natolik složitá a natolik odporující mnoha návykům myšlení, které v nás byly pěstovány už od útlého dětství, že podobným pocitům a chybám pramenících z emocí se nevyhne snad žádný úspěšný trader na světě. Dokonce pokud se kdy budete zajímat blíže o obchodní dráhu některých komoditních nebo akciových velikánů, sami se ve svém pátrání přesvědčíte, že i tito velikáni museli projít tvrdými psychologickými lekcemi, než zvládli své vlastní „já“ do takové míry, aby byli schopni efektivně obchodovat. Osobně nejsem žádný fundovaný psycholog a už vůbec nevlastním v psychologii žádný doktorát či podobný titul. Je však pravda, že psychologií se velmi seriózně zabývám již od svých 17 let. Ačkoliv mám za sebou více jak 12 let skutečně hlubokého studia psychologie a do jisté míry i psychiatrie, včetně praktických zkušeností, a jelikož jsem zanícený pozorovatel lidských duší, lidského chování a vůbec všeho, co se týče člověka jakožto jedinečného tvora v širokém vesmíru, musím přiznat, že jsem sám měl již od začátku velké problémy s vlastní psychikou v obchodování. Jeden dokáže velmi snadno pomoci s psychologií druhému, ale když dojde na vlastní píseček, vše je náhle jiné a mnohem složitější. Prošel jsem si krušnými chvílemi a upřímně řečeno je mi jasné, že učit v oblasti psychologie obchodování se budu do konce života. Za několik let ustavičné a trpělivé práce na své vlastní osobnosti (nejenom v oblasti obchodování) jsem se mnoho naučil a mnoho poznal. Dost na to, abych zcela zodpovědně prohlásil, že kdyby podobné dovednosti učili nás všechny namísto zcela nesmyslných větných rozborů na základní škole, žijeme všichni v mnohem bohatším světě – jak po duchovní, tak materiální stránce. Lidská osobnost je neuvěřitelně složitá a zároveň nesmírně pozoruhodná a krásná záležitost. Chceme být jedinci bezchybní, avšak skutečnost je taková, že chyby patří k člověku stejně neodmyslitelně, jako třeba krev nebo ruce a nohy. Na psychologii obchodování se nedá vyzrát ze dne na den. Chce to mnoho trpělivosti a mnoho úsilí. Pokud však vydržíte, uvidíte, že se změní nejenom vaše obchodování, ale celý váš život. Dost ale mluvení. Berte prosím toto jako úvod – určité „promo“ k našemu velkému seriálu o psychologii obchodování a vlastně i psychologii člověka, který naleznete na našem serveru Finančník.cz, a který by vám měl průběžně pomáhat lépe poznat sebe samotné a začít efektivně přetvářet některé své vlastnosti tak, abyste vedli lepší obchodní a případně i jiný život. A hned příště v prvním již „skutečném“ díle začneme samotným základem: podíváme se blíže, jak vlastně funguje lidský mozek a proč se všichni tak hrozně bojíme chybovat. Tomáš Nesnídal – Finančník.cz
4
Psychologie obchodování – programy podvědomí Psychologie obchodování je jedna z nejvíce fascinujících a nejméně pochopených oblastí. Psychologie obchodování je sondou do duší nás samotných. Stejně tak, jako musíme sondovat do historie komoditních grafů, je třeba uskutečnit i určité sebepoznání. Úspěšné obchodování vyžaduje kontrolu a disciplínu a ta může přijít pouze a jen pokud své já známe a ovládáme stejně dobře jako náš obchodní systém. Vždy, když jsem v minulosti trávil úžasným a nepopsatelným způsobem několik týdnů na prohřátých plážích kdekoliv na světě, vždy jsem během relaxu velmi jsem o psychologii obchodování přemýšlel a krom vlastních mentálních cvičení i hledal způsob, jak co nejlépe vyjádřit skutečný důvod, proč je psychologie obchodování pro mnohé natolik složitá. Zde je tedy několik mých prvotních závěrů.
Člověk je jako počítač, jehož program se vyvíjí od prvního dne narození Aniž bychom si to uvědomovali, naše chování je ve skutečnosti naprogramované. I když si na vědomé úrovni myslíme, že se chováme tak, jak sami chceme, je toto pravda pouze z části. Ve skutečnosti je naše chování ovlivňováno silně zarytými „programy“ v našem podvědomí, které nás často nutí chovat se určitým způsobem, aniž bychom si to plně uvědomovali. Stačí vzít malý příklad. Řekněme, že pocházíte z křesťanské rodiny a odmalička jste vedeni svým okolím k víře v Boha. Ať tedy chcete nebo ne, do vaší mysli je „vprogramováno“ mnoho pravd, které vás nutí chovat se v určitých situacích určitým způsobem. Například chodit každé Vánoce na Štědrý den do kostela. Jedněm to může připadat jako nesmyslný nápad – co pohledávat uprostřed zimy ve velmi studeném kamenném kostele, kde vám od nohou mrznou i kosti a kde dvě hodiny posloucháte něco, co vás příliš nezajímá. Pro druhé zase může být Vánoční chození do kostela určitou povinností nebo řekněme „slušností“, která staví bokem veškeré racionální úvahy o zimě a zajímavosti farářova výkladu a podvědomě nám říká, že taková věc je správná a že nám pomáhá být lepšími lidmi. Netroufám si soudit, zdali ano nebo ne, to mi nepřísluší. Bezpečně však vím, že je toto pouze jednou z ukázek toho, jak řada našeho chování může být v podvědomí naprogramována mnoha nejrůznějšími vlivy v naší výchově a prostředím, ve kterém se dlouhodobě pohybujeme. Ještě jednou podotýkám – je to pouze příklad, není to žádný osobní postoj k tomu, zdali je špatné nebo dobré mít v podvědomí naprogramováno, že chodit na Vánoce do kostela je správné. Nyní když se zamyslíme nad tím, co vše je nám odmalička naším okolím, našimi rodiči, učiteli ve škole, médii a já nevím kým vším ještě dlouhodobě „programováno“, pak řada z nás pravděpodobně dojde k následujícímu seznamu: Choďte do školy a dobře se učte. Dobré vzdělání vám zajistí dobrou práci. Najděte si dobou a slušně placenou práci. Ta vám zajistí budoucnost. Chodit do práce je správné.
5
Neriskujte, žijte bezpečně. Peníze kazí charakter. Abychom vydělali mnoho peněz, musíme tvrdě pracovat. Pravděpodobně každý musí souhlasit, že toto jsou hodnoty, které jsou nám do hlavy vlévány již od útlého věku a které – ať chceme nebo ne, nevědomky řídí náš život. Jelikož máme tyto „pravdy“ v sobě hluboce zakořeněné, domníváme se, že žít dle nich je správné a že s těmito pravidly bude náš život bezpečný a kvalitní. Cítíme se ohrožení kdykoliv, když některé z těchto pravidel příliš nenaplňujeme nebo se nám takové nedaří naplnit. Naše chování jede v rámci „programu“, který do nás okolí příliš dlouhou dobu vkládalo. Nyní se ale pojďme kouknout na trochu jiná pravidla – a sice na pravidla spekulativního businessu. Základní pravidla by mohla znít zhruba následovně: Zapomeňte na to, že byste kdy byli zaměstnanci nějaké firmy. Chodit do práce je nesmysl. Život je příliš krátký na to, abychom jej proseděli v kanceláři. Riskujte. Hrát život bezpečně je nesmysl, na kterém nikdy nezbohatnete. Peníze jsou skvělá věc. Můžete si za ně koupit spoustu věcí. Můžete mít svobodu a dělat si co chcete. Můžeme vydělat milióny a přitom nepracovat více jak pár desítek minut denně. Nyní se vsadím, že čtení těchto „nových“ pravidel v mnohých z vás vyvolalo určité protichůdné pocity nebo vás dokonce pobouřilo. Toto je pouze dalším důkazem toho, že naše mysl je příliš naprogramována na jeden určitý druh programu a příliš neschopna přijmout program jiný. A právě zde se rodí problémy v psychologii našeho obchodování. Pokud nás jeden program, který je do nás vléván dlouhá léta, nutí dělat jednu věc, pak pro nás může být příliš obtížné začít se chovat dle jiného programu. Výsledkem pak je naše snaha spekulovat tak, jako by to bylo dle „nového“ programu, ale přitom naše podvědomí je stále řízeno „starým“ programem. Naše nové já říká na vědomé úrovni „vezmi obchod a zariskuj – kdo neriskuje, nezíská“. Ale naše podvědomí, příliš dlouhou dobu programované konkrétním programem nám v obchodu zabrání, aniž bychom si přesně dokázali vysvětlit proč. Přitom důvod je jednoduchý – program podvědomí říká, že „riskovat je špatné“ a proto nás podvědomě donutí obchod neudělat. V ten moment přestáváme být disciplinovanými a konsistentními obchodníky a začínáme ztrácet. Jak z takovéhoto kruhu ven? Jedná se o proces, který pro mnohé může být zcela nemyslitelný. Jedná se totiž o proces, u kterého musíme „vymazat“ náš starý program a „vložit“ program nový. Takový proces trvá minimálně několik měsíců, u někoho i několik let. Avšak pouze správný program v naší hlavě nás může naučit být opravdu dobrými a bohatými tradery. 6
Pokud by se někdo rozhodnul na tuto nesnadnou cestu „nového programu podvědomí“ vydat, pak by měl začít „odbouráváním“ starého programu. Jak? Například tak, že se začne dívat na staré „zažité pravdy“ novýma očima: Choďte do školy a dobře se učte. Dobré vzdělání vám zajistí dobrou práci. Mám mnoho přátel s neuvěřitelným vzděláním. Jedna má známá má dva doktoráty. Jiná má známá má dvě vysoké školy. Obě vydělávají kolem 25 tisíc korun měsíčně. Jiná má známá dokázala současně vystudovat vysokou školu ekonomickou a práva. Navíc hovoří plynně 4 jazyky. Dnes pracuje za cca 40 tisíc korun měsíčně. Můj kamarád vystudoval medicínu. Další léta pracoval na nejrůznějších atestacích, praxích a já nevím čím vším ještě. Dnes pracuje v nemocnici za 24 800 Kč měsíčně. Můj známý v USA absolvoval pouze obyčejnou střední školu. Dnes vydělává v komoditách více jak 250 000 USD ročně. Řekněte mi prosím někdo, kde je ukrytá ona záhadná spojitost „dobré vzdělání = slušně placená práce“. Já jí nikde nevidím. A to se vážně snažím. Dobré vzdělání nám dobře placenou práci (většinou) nezajistí. Najděte si dobou a slušně placenou práci. Ta vám zajistí budoucnost. Vaše práce zajistí budoucnost pouze státu a možná vaší firmě. Stát miluje zaměstnance. Z jejich výplaty si zcela legálně bere třetinu až polovinu a to ještě dříve, než uvidí peníze samotní zaměstnanci. Čím více zaměstnaných, tím větší jistota pro stát. Vaše firma má ráda dobré zaměstnance. Čím více jí vyděláváte, tím více vás platí. Avšak existuje zde slušný nepoměr. Pokud firmě vyděláváte 50 tisíc měsíčně, bude vám platit řekněme 20 tisíc měsíčně. Pokud budete dřít, ve firmě trávit celé dny, večery a víkendy a firmě budete vydělávat 200 tisíc měsíčně, bude vám firma platit možná 50 tisíc měsíčně. Dost malá satisfakce na to, že za vás bohatnou jiní. Stát a firma se mají za vaši práci skvěle. Ten, kdo vydělá nejméně, jste vy. Nemluvě o tom, že vám práce žádnou budoucnost nezajistí. Firma může kdykoliv zkrachovat. Nebo se objeví někdo mladší a lepší než vy a výpověď nenechá na sebe dlouho čekat. Dokonce ani státní zaměstnanci nemají svojí budoucnost příliš jistou. Trendy propouštění se začínají projevovat i ve státních sférách. Obchodovat komodity je také nejisté. Ale alespoň v nich můžete zbohatnout. Jako průměrný zaměstnanec nikdy nezbohatnete. Neznám nikoho, kdo by jako zaměstnanec zbohatnul. Vy snad ano? Zaměstnání i komodity jsou dvě nejistoty. Každá však nabízí zcela odlišné světy. Chodit do práce je správné Pro stát a vaší firmu. Oba na tom bohatnou. Kdo na tom tratí jste vy a vaše rodina. I obchodníci musí „chodit do práce“. Například já – jakožto intradenní obchodník – trávím u počítače 7 hodin denně. Avšak pracuji jen a jen pro sebe a navíc v pohodlí a teple domova, se 7
svými blízkými kolem sebe. Bez šéfa a dotěrných podřízených. Jeden nemusí chodit do práce k tomu, aby si vydělával na živobytí. Neriskujte, žijte bezpečně. A pomáhejte tak bohatnout druhým. Pocit bezpečí je skvělý business. Bohatnou na něm pojišťovny, banky a mnoho jiných. Na druhou stranu – vážně si myslíte, že nějaké bezpečí existuje? Vaše banka může zkrachovat každým dnem. Známe to. Vaše podílové listy vás připraví o veškerý zisk na poplatcích. Vaše pojistka za vyplavený byt nemusí být uznána, protože jste přehlídli malou klauzuli miniaturním písmem napsanou dole na pojistné smlouvě. Nic na světě není bezpečné. Žít bezpečně je iluze, kterou si draze kupujeme. Bez risku není výhry. Kolikrát jste museli riskovat schůzku nebo rande s nejistým výsledkem, než jste našli toho pravého partnera / partnerku? Kdo chce žít bezpečně, nikdy se nedočká bohatství. Tečka. Peníze kazí charakter. Nezní náhodou skutečná pravda „nedostatek peněz kazí charakter“? Proč se lidé dopouštějí podvodů, lží a vražd? Protože mají dostatek peněz, nebo protože mají nedostatek peněz? Vsadím se, že pokud bychom se pokusili obě kategorie vyjádřit procentuálně, bylo by daleko více závažných prohřešků na straně těch, kteří mají peněz nedostatek, než na straně těch, kteří jich mají dostatek. Abychom vydělali mnoho peněz, musíme tvrdě pracovat. Před mnoha lety jsem byl natolik naivní, že jsem se tímto nesmyslem snažil řídit. S kamarádkou jsme rozjeli vlastní firmu, na které jsme dřeli 18 hodin denně. Vydělali jsme mnoho peněz? Jeden rok jsme si každý vydělali téměř dva miliony. Jenomže předchozí 2 roky jsme vydělali pár desítek tisíc korun. Podtrženo sečteno - mnoho tvrdé práce a velmi, velmi průměrné výsledky. Můj táta pracuje velmi tvrdě. Od rána do večera. Někdy i víkendy. Jeho plat ale jeho práci ani zdaleka neodpovídá. Vážně nevím, kde se vzalo heslo „tvrdá práce = více peněz“. Většina milionářů, co jsem kdy poznal, tráví čas na golfu, u moře nebo s rodinou. Jejich život je velmi vzdálený od tvrdé práce. Přesto na jejich účty teče každý rok mnoho peněz. Toto je tedy nabídka možného nového pohledu na určité zažité „pravdy“. Prosím, nechápejte mě špatně. Nerad bych, aby tento článek někoho pobouřil nebo mu dal mylný pocit, že se zde snažím říkat, jak špatně žijeme naše životy nebo snad někoho někam „manipulovat“. Ony zažité „pravdy“ jsou velmi důležité pro fungování ekonomiky, společnosti, světa. Jelikož zde existují mnoho let, bude na nich bezesporu i mnoho dobrého. Co jsem se však zde pokusil říci je, že povolání spekulanta vyžaduje jiné „pravdy“. Pro úspěšné spekulování potřebujeme nový program. Takový, který nebude v konfliktu s naším tradingem a nebude nás zbytečně
8
brzdit od obchodů. Je na každém, zdali bude ochotný a schopný ten starý „vymazat“ a „nainstalovat“ nový. Je to nelehký úkol. Ale stojí za to.
9
Psychologie obchodování – podvědomí a risk Téma, kterého se chci dotknout v této části a opět jej přenést do trochu jiného světla, než na které jsme zvyklí, je téma riziko versus trhy. Jednou ze zažitých „pravd“ široce se šířících jako lavina mezi masami lidí je pořekadlo, že obchodovat na trzích je extrémně riskantní. I když si to opět příliš neuvědomujeme, tato „pravda“ je velice hluboce zakořeněná v našem podvědomí a opět může nepřímo ovlivňovat naše obchodování. Pojďme se však blíže podívat na to, jestli jsou trhy skutečně tak riskantní, jak se říká. Riziko v obchodování na finančních trzích spočívá, dle většiny, v tom, že a) můžeme v trzích ztratit peníze; b) nikdy nevíme, co se stane, takže vstupujeme do velké nejistoty. Velmi hezké. Většina bohužel není schopna ponořit se do problému hlouběji. Skutečnost je totiž taková, že spekulování na finančních trzích je naprosto stejně riskantní jako cokoliv jiného v životě. Jistý můj známý vlastní menší reklamní agenturu. Jeho hlavní náplní je účastnit se velké řady tendrů neboli výběrových řízení na nejrůznější kampaně. Se svým známým jsme se nedávno bavili o tom, co kdo děláme. Když jsem mu popsal svou práci spekulanta, ťukal se na hlavu a říkal, že jsem totální blázen. Když jsem se zeptal na jeho profesi blíže já, začal mi povídat o tom, jak vlastně jeho tendry fungují. Obvykle je obesláno 5 agentur, většinou však i více – řekněme do 8. Tyto obeslané agentury pak pracují na klientově zadání a tvoří jim návrhy strategií a kreativního zpracování. Je to proces, který zabere vždy zhruba několik týdnů a kterého se účastní určitá skupina lidí – řekněme 4-6. Někteří z nich jsou zaměstnanci agentury, někteří z nich jsou externí spolupracovníci. Náklady na jeden tender se tedy pohybují v řádu desetitisíc a někdy až statisíc korun. Pojďme si to tedy shrnout: pravděpodobnost úspěšnosti výhry je cca 15-20 %. Každý tender stojí desetitisíce až statisíce, které platí jen a jen agentura. Kvůli tendru skupina lidí tráví v agentuře dny, noci a víkendy. A teď to nejlepší – zhruba 20% klientů v budoucnu nakonec vůbec za případný vyhraný tender vůbec nezaplatí, nebo se z nich peníze tahají celé roky. Na druhou stranu, mé obchody mi nabízejí poměrně stabilní pravděpodobnost 45 %. Můj risk je předem definovaný a pohybuje se v řádu stovek až tisíců korun. Na svých obchodech pracuji maximálně 7 hodin denně a nikdy ne o víkendu. Pokud můj obchod vyjde, své peníze VŽDY dostanu okamžitě. Když jsem svého známého vyslechnul, musel jsem se na čelo ťukat já. Pojďme však dále. Mnoho lidí žije v naprosto mylné iluzi, že když žijí své životy podle „pravidel většiny“, pak moc neriskují, žijí své životy bezpečně a nemůže se jim nic stát. Mnoho lidí je o konceptu svého bezpečného života natolik pevně přesvědčeno, že nikdy nechtějí ani koutkem ucha slyšet slova jako „trhy“ a „spekulace“, ale přitom s klidným 10
svědomím jdou a udělají tak obrovský riskantní krok, až mě chlupy stávají hrůzou na pokožce. Jaký krok? Třeba takový, že si vezmou půjčku na byt. Většina lidí si asi neuvědomuje, že půjčka na byt je kolikrát mnohem rizikovější investice, než spekulace na trzích. Pokud si vezmu 2 miliony korun úvěr na byt na dobu 20 let, mohou být následky jednou doslova katastrofální. Předně, jakmile přestanu splácet svůj byt, banka mi jej zabaví a NIKDY mi již nevrátí mé zaplacené peníze. Mnoho lidí se domnívá, že nic takového se jim stát nemůže. Skutečně mi není jasné, jak si někdo může být jistý svojí budoucností za 20 let. Já si nejsem jistý v případě svých obchodů ani tím, co bude za 5 minut, až trh zobrazí další úsečku na mém 5 minutovém grafu. Co bude za 20 let, neví NIKDO. Už za pouhých pár měsíců vůbec nemusí existovat firma, ve které právě lidé s úvěrem na krku pracují. Kdykoliv může přijít nenadálá ekonomická situace, která způsobí mohutné propouštění ve všech oblastech nebo obří inflaci. Historie je plná obdobných případů a podobné případy se s jistotou opakují. V průběhu 20 let bude vše vypadat úplně jinak a já nevidím jediný důvod si myslet, že budu schopen třeba i za 10 let splácet svůj úvěr. Když se kouknu na všechna pro a proti, nemohu si pomoci, ale spíše vidím šance, že o svůj byt i se všemi penězi přijdu, než ne. Abych neplácal do vzduchu. Jistý můj známý pracuje v nadnárodní bance. I když se o tom příliš nemluví a jedná se o „skrytou pravdu“, skutečností je, že některé banky vydělávají gigantické peníze nikoliv na poplatcích a úrocích za úvěry, ale na tom, že inkasují tu a tam pár set tisíc až miliónů za byt nebo dům, který později zabaví a prodají znovu. Toto je miliardový business. Navíc s politováním naprosto legální. Lidé však nechtějí slyšet jak riskantní je byt nebo dům na hypotéku. Lidé raději chtějí věřit krásným reklamám plným usměvavých lidí se střechou nad hlavou a sebeklamu o tom, že není důvod, proč by i za 20 let neměli mít své momentálně jisté a dobře placené zaměstnání. Skvělá iluze, na které profitují banky, stát a na které více často, než se může zdát, ztrácejí obyčejní lidé. Co je porovnání s tímto riskovat pár babek v trzích, navíc když mám dlouhodobě pravděpodobnost na své straně a výsledek svého riskantního počínání znám mnohem dříve, než za 20 let. Můžeme však jít ještě dále v tom, jak mnoho riskujeme v našich životech s šancemi menšími než v trzích a považujeme to za zcela správné. Například snaha dostat se na vysokou školu. Na mnohých školách se hlásí několik tisíc studentů a počet přijatých bývá kolem 100 uchazečů. Šance 10 %. Naše snaha dostat se na školu však stojí mnoho peněz, času i úsilí. Skripta. Kurzy. Doučování. A já nevím co vše ještě. Samozřejmě, že je nutné podobná rizika podstupovat. Co však chci ukázat je, jak slepě věříme, že jsou trhy abnormálně riskantní, přičemž v nich máme mnohokrát vyšší šance, než v jiných oblastech života. Naprosto samostatnou kapitolou je pak skutečně sféra podnikání. Kdykoliv někomu řeknu, že v trzích 80 % lidí dlouhodobě neuspěje, mají mě všichni za blázna. Když jim řeknu, že dlouhodobá studie ukazuje, že více jak 80% podnikání nevydrží déle jak 5 let, jen tiše mlčí. Mnoho mých známých má za sebou už tolik různých podnikání, až se jednomu srdce svírá. Lidé slepě věří povídačkám o tom, jak mnozí ztratili v trzích celé své jmění. Žijí v demagogické utopii, že takto se v trzích končí. Já neznám nikoho, kdo by nechal v trzích celé své jmění. Znám lidi, kteří prodělali mnoho peněz, ale nikoho, kdo by přišel o celé své jmění. Zato znám mnoho lidí kolem sebe, kterým zkrachovala firma, nyní mají zablokované účty, dluží 11
dodavatelům, státu a všude kolem kam se podívají. Nervy mají na dranc, život v troskách a žádnou perspektivu před sebou. Zdá se, že takovéto případy jsou pro masu naprosto v pořádku. Ale běda, pokud někdo řekne, že chce spekulovat na finančních trzích. Taková věc je zapovězená a může jednoho stát celé jmění! Kousek od domu, kde bydlím, koupil před 3 lety jistý muž cukrárnu. Za vybavení a rekonstrukci zaplatil 3 miliony korun. Cukrárna mu nejede. Každý měsíc jí dotuje až 10 000 korunami. Přesto stále podniká ve slepé víře, že zlé časy pominou. Docházejí mu peníze, nestačí splácet úvěry a brzy skončí. Osobně jsem nikdy neměl rok, ve kterém bych v trzích ztrácel 10 000 korun každý měsíc. I kdybych chtěl, tak s trochou rozumu a přípravy neztratím v trzích tolik peněz a tak rychle jako tento muž. Minulý týden jsem viděl v televizi reportáž o tom, jak o těžbu lesů bojuje na jeden tendr přes 20 společností. Šance méně jak 5 procent, obrovské náklady na lobby, projekty, apod. Tak mizerné šance mám v trzích málokdy. Dalším případem je podnikání v zemědělství. Oset několik hektarů plochy, a pak čekat, jaké bude počasí, zdali bude dost pršet, zdali nepřijde útok škůdců, zdali bude dostatečná poptávka na trhu – to vše považuji za stejně riskantní, jako spekulaci na finančních trzích. Jediný rozdíl je, že pokud mi nevyjde podnikání v zemědělství, můžu brečet před dveřmi naší vlády a nesmyslně se domáhat kompenzací. Pokud prodělám ve spekulacích, asi mi nikdo žádnou kompenzaci nedá. Samostatnou kapitolou lidského života jsou pak různé vsázky, sportky, apod. Mít šance jedna ku několika miliónům a přesto bezhlavě vyhodit peníze za nějaký „tiket“ – to skutečně považuji za vrchol neuváženosti. Nevím, kde vznikla demagogie, že obchodovat na finančních trzích je abnormálně rizikové. Každopádně jsme to slyšeli tolikrát, že naše podvědomí tuto „pravdu“ chtě-nechtě přijalo a nyní blokuje řadu našich obchodů a naší cestu za úspěchem. Ať se dívám na trhy, jak se dívám, můj pohled je jednoznačný: spekulace na finančních trzích není o nic více riskantní, než jakýkoliv jiný business na světě a dokonce i jako mnoho počínání v našich životech. Finanční spekulace vám navíc často nabízejí i mnohem větší šance k úspěchu. Nečekám, že tento názor bude sdílet většina. Jsem však pevně přesvědčený, že je na mém názoru veliký kus pravdy. Začněte se zbavovat pocitu, že je obchodování na trzích abnormálně rizikové. Dejte volný průchod svému podvědomí a nedovolte mu, aby blokovalo vaše snahy dostat se v cestě za úspěchem o pořádný krok dále.
12
Psychologie úspěchu – můžeme buď vyhrát, nebo prohrát Pokud hovoříme o úspěchu, platí jedno jediné pravidlo: můžeme buďto vyhrát, nebo prohrát. Obávám se, že nic mezi tím není. Osobně mně vždy fascinovali ti, co vyhrávají. Možná je to tím, že jsem od malička soutěživý typ a zároveň i narozen ve znamení tvrdohlavého býka. Možná je to ale jenom tím, že jsem zkrátka a dobře v určitém věku došel k závěru, že nechci žít jako většina. A nemyslím tím jenom peníze. Myslím tím hlavně svobodu, nezávislost, možnost žít tak jak chci já a ne jak mně káže můj zaměstnavatel. Už ve velmi raném věku jsem tedy věděl, co chci, co jsem však nevěděl je, jak se k tomu dopracovat. Jako středoškolák jsem zažíval obrovská vítězství a obrovské porážky. Možná že řada z vás je sportovně nebo inteligenčně nadaná a během studií jste tak mohli excelovat na různých sportovních kláních, matematických nebo chemických soutěžích, či v něčem podobném. Já nikdy nebyl nadaný ani technicky, ani matematicky a už vůbec ne sportovně. Vlastně jsem nikdy nebyl v ničem nadaný – ale měl jsem jednu dobrou vlastnost, dokázal jsem vždy být odevzdaný. Odevzdaný věci, ve které jsem viděl smysl a odevzdaný cíli, kterého jsem chtěl dosáhnout. Vždy jsem miloval vytyčování cílů – každý dosažený cíl posouvá člověka vpřed, odhaluje jeho nové hranice a překvapuje jeho samotného tím, co všechno může člověk dokázat, aniž by to kdy tušil. Na střední škole jsem tedy nebyl nijak nadaný, ale miloval jsem film. A jelikož jsem studoval na filmové škole, měl jsem možnost se dostat k filmu blíže než kdokoliv jiný. Miloval jsem film tak hodně a vášnivě, že zatímco moji spolužáci trávili čas chozením po hospodách, balením holek na diskotékách a pokuřováním marihuany, já se zbláznil do největších režisérů všech dob, jakými jsou Steven Spielberg, F. F. Copola, Martin Scorssesse, ale i Stenley Kubrick a David Lean. Začal jsem studovat jejich filmy. Záběr po záběru. Střih po střihu. Úhly kamery, vedení herců. Byl to můj život, má vášeň, má odevzdanost. Ve třetím ročníku jsem tak natočil po důkladném studiu „mistrů“ svůj první studentský film, který měl pouhých deset minut a na kterém jsem pracoval celý rok. Rok, kdy si moji spolužáci bezstarostně užívali a mě se více-méně posmívali, pokud mě přímo nenazývali podivínem. Můj film se stal hitem studentských festivalů. Kamkoliv jsem film zaslal, tam jsem vyhrál. A nemluvím zdaleka jen o České republice. Film vyhrál na prestižním festivale v Japonsku. V Norsku. Ve Finsku. Ve Francii. V Německu. A tak zatímco moji spolužáci stále trávili čas v hospodách, já začal čas trávit jinak: na každý z těchto festivalů jsem byl osobně pozván, a to včetně všech nákladů. Spolužáci se poflakovali, já byl pár týdnů v Japonsku, po té pár týdnů ve Francii, po té pár týdnů někde jinde – a tak to šlo celý rok. K tomu byly tu a tam i finanční odměny, a tak jsem si vůbec nežil špatně. Pak však přišla první prohra. Začalo se šuškat, že celý úspěch byla jenom náhoda. Některým začalo vadit, že ve školní chodbě visí mé fotografie, na kterých jsem ověnčený cenami a dokonce i některým profesorům, kteří by měli být na úspěch svého studenta hrdi, začalo vadit, že jsem za jediný rok zcestoval více než oni. Tenkrát jsem tomu všemu moc nerozuměl. 13
Jediná reakce, která mě napadla, bylo natočit znovu úspěšný film a všem dokázat, že to nebyla pouze náhoda. Natočil jsem tedy druhý film – a víte co? Nebyl sice tak úspěšný jako ten první, ale opět sklízel ceny. A co více – díky tomuto filmu jsem byl přijat bez jakýchkoliv přijímacích zkoušek na prestižní Hollywoodskou filmovou školu (kam jsem později nenastoupil z finančních důvodů – což byla další životní lekce, po které jsem se rozhodl, že už nikdy nechci být chudý). Vztahy s okolím se však paradoxně zhoršili. A já v ten moment pochopil proč: obyčejná lidská závist. I když jsem byl sklíčený, pořád jsem nerozuměl tomu, proč mi tolik lidí závidí. Nejsem extra nadaný, nejsem žádný génius, nejsem žádný talent. Pouze jsem svůj čas nemarnil v hospodách a snažil se naučit, jak film funguje, jak se vypráví filmovou řečí, jak zvládat filmové řemeslo. Byl jsem svému cíli oddaný a byl jsem přesvědčený, že jej dotáhnu do konce... Vždyť každý má právo udělat totéž! Každý se může rozhodnout, co udělá se svým časem, každý se může rozhodnout být oddaný cíli, který si vztyčil! Každý na téhle zemi má přeci právo na úspěch, pokud se dané věci oddá natolik, aby v ní zvítězil ať to trvá co to trvá! Jenomže brzy jsem pochopil, že takto bohužel svět nefunguje. Z nějakého důvodu většina lidí nechce takto přemýšlet. Je jednodušší závidět, než se namáhat. Je jednodušší pomlouvat, než pracovat. Je jednodušší nadávat, než hledat řešení. Přesto jsem si ale odnesl nejdůležitější lekci, které se držím celý život - a sice úspěch je možný, a to pro každého. Jenom považte: já, který byl vždy průměrný, který nikdy nic moc nedokázal, najednou v 18 letech zažíval mnoho úspěchu! Pochopil jsem, že to lze. Je jedno, jak jste chytří nebo nadaní, je jedno, z jaké pocházíte rodiny. Jediné na čem záleží, je vaše odhodlání. A ještě jedné důležité věci – schopnosti odprostit se od okolí, od té věčně nikam nesměřující masy, která raději věnuje svůj čas závidění a pomlouvání, než konstruktivnímu postupování vpřed. Věděl jsem tedy, že úspěch je možný. A tak jsem pokročil dále a začal studovat úspěšné lidi. Miloval jsem studium úspěšných lidí. Miloval jsem studovat, co dělají jinak, jak jinak přemýšlí a miloval jsem jejich příběhy. Navíc jsem vždy věděl, že jednou budu jako jeden z nich. Je to jen otázka píle a času. Pak přišel čas na trading. Na svém naprostém začátku jsem znal pár lidí, kteří se pokoušeli uspět stejně jako já. Nikomu to moc nešlo. A tak postupně všichni upadali. Zůstávali jsme pouze dva: já a Petr. A věděli jsme, že úspěch možný je, a že chceme vyhrát. A tak jsme začali znova, jako v jakékoliv jiné profesi. Studovali jsme úspěšné, ale i ty neúspěšné. Studovali jsme, proč jedni ztrácí a druzí vydělávají. Trvalo to roky. Začali jsme však vydělávat své první peníze. Nejdříve ne mnoho, ale pak více a více. A znovu začali pozorovat stejný efekt: nejprve ti, co začínali s námi, a co nám v kuse tvrdili, že úspěch v tradingu není možný, odvrátili od nás tvář, když viděli, že to možné je. Přiznat že to možné je by totiž znamenalo přiznat jejich osobní prohru – a to by jejich ego nikdy nedovolilo. A tak tu byla zase ta lidská omezenost. Jenomže najednou jsme začali jezdit o pár tříd lepšími automobily a najednou ti stejní lidé začali telefonovat, zdali by s námi nemohli na pivo a zdali bychom jim neřekli to „naše tajemství“. 14
V ten moment už jsem definitivně pochopil. Svět se dělí na vyhrávající a prohrávající. Avšak pouze my sami si určujeme, zdali budeme ti, co budou vyhrávat, nebo ti, co budou prohrávat. Dnes se stýkám pouze s úspěšnými lidmi, protože vím, že tací již nemají zapotřebí závidět a tvrdit, že úspěch není možný. Dnes se s Petrem stýkáme s úspěšnými lidmi také proto, že nám to pomáhá být ještě lepšími tradery a zároveň že všichni se můžeme vzájemně obohatit. A dnes daleko více než kdykoliv dříve vidím, co přesně jsou rozdíly mezi těmi, co vítězí a těmi, co permanentně prohrávají. Vidím ty rozdíly tak jasně, že často i na finančníkovi mohu už po pár příspěvcích „prorokovat“, zdali má daný pisatel šanci na úspěch, či nikoliv (a těší mě, že stále mohu vidět dost těch, kteří tu šanci rozhodně mají). Přitom nejde o žádné tajemství. Na začátku všeho je oddanost. Každá cesta však něco stojí a tak se z oddanosti začne stávat frustrace, pokud nám už od počátku daná věc příliš nejde. Pokud je však oddanost silnější a vítězí, pak „přebije“ frustraci a následuje výrazný posun vpřed. A pak další a další a další. Oddanost a pozitivismus totiž začne probouzet další pozitivní vlastnosti a vše se začne stávat lehčí a lehčí. Pokud zvítězí frustrace, upadneme do negativismu a začnou se v nás probouzet negativní emoce. Začneme být neúspěšní, o to více negativní, o to více frustrovaní, pak začnou na povrch vyplouvat další negativní vlastnosti a už není cesty zpět. Sami si můžeme zvolit, kterou stranu našeho já necháme zvítězit. Většina lidí volí tu negativní stranu, protože je to jednodušší, protože už se nemusejí příliš namáhat, a protože mohou nadále říkat „já to věděl, že to není možné“. Upadnou tak zpět do svého šedivého, negativního života a budou se jím dále protloukat, jak umějí, zatímco jiní si budou užívat. Navíc se vrátí ke „svým lidem“ a úspěšní se pro ně stanou špatní, protože jsou důkazem jejich vlastní neschopnosti. Jenom pár má dost vnitřní disciplíny na to, aby zvolili tu pozitivní stranu. Bude jim to ještě nějaký čas trvat, ale pak pochopí, že existují v životě dimenze, o kterých nikdy netušili a které dělají tento život ještě úžasnějším. Začnou se setkávat s dalšími úspěšnými a budou si vzájemně obohacovat své životy, protože úspěšní už v sobě dokázali „pohřbít“ řadu negativních vlastností. Budou nad věcí i za vodou. A takto bude svět pokračovat pořád dokola, co jen bude svět světem. Vy, kteří jste se už nyní rozhodli být úspěšní, se na to dobře připravte a berte to s nadhledem a úsměvem. Ti z vás, kteří se už nyní rozhodli být neúspěšní, si přečtěte ještě následující: „Udělal jsem maximum, říkají poražení. Vítěz to udělá bez keců“. 15
„Ti, co říkají, že to nejde, by neměli stát v cestě těm, co ono nemožné konají“. „Hledání výmluv je pohodlnější, než oddanost a pracovitost“. A ještě něco: Jistý slavný cyklista, jeho jméno všichni znáte, nejenom že opakovaně vítězil v závodech, ale zvítězil i tam, kde málokdo jiný – nad rakovinou. Vítězství je v našich hlavách a sami si určujeme, zdali budeme vítězi nebo ne. Ještě před pár desetiletími většina tvrdila, že létat je nemožné. Ještě před pár desetiletími bylo klonování pouhou fikcí. V první sérii Vyvolených zvítězil homosexuál, což téměř každý považoval v naší zemi za nemožné. Vladko byl odhodlanější více, než kdokoliv jiný. Světový rekord ve sprintu na 100 metrů byl za posledních 100 let nesčetněkrát překonán, ačkoli po každém novém rekordu všichni tvrdili, že dále už jít nelze. A zcela nakonec… Ještě před pár lety nikdy nikdo nevěřil, že z 10 000 USD je možné udělat více jak milion za jediný rok, a to bez nutnosti mít firmu, mít zaměstnance a mít nejprestižnější vysoké školy. Pak přišel Larry Williams a oficiálně to dokázal. Pak to dokázal po druhé a pak oficiálně dokázala otočit 10 000 USD do více jak 100 000 za jediný rok i jeho 16letá dcera. Přesto většina lidí stále tvrdí, že to nelze. Je to jen ve vaší hlavě. Úspěch, nebo prohra. Pozitivní přístup rodí úspěch. Negativní přístup prohru. Je to jen na vás. Nikdo jiný to za vás neudělá.
16
Častá chyba nejen daytraderů: zítřek není dneškem Kolikrát se vám jako začínajícímu traderovi stalo, že po naprosto skvělém, čistě trendujícím a velmi profitabilním dni přišlo vystřízlivění v podobě dne dalšího, kdy byly všechny zisky zase fuč? Nezoufejte, pro nováčky to není až tak neobvyklé a dnes se pokusím vysvětlit, jak na to. Problém, o kterém hovoříme, se nazývá „kotvení“. Je to vlastnost mozku, která má tendence určité situace zakotvit v našem podvědomí, s nimi však i vzory následného jednání. V principu jde o to, že pokud trhy zrovna výrazně trendují a my inkasujeme jeden profit za druhým, jedná se nezřídka také o velmi silný pozitivní emocionální zážitek (neboť inkasujeme nemalé profity), který vytváří skrze silné biochemické procesy v našem mozku intenzivní aktivitu vytvářející určitý obraz v rámci našich mozkových map (neuronových sítí). Tento celkový mentální obraz může být pak natolik silný a uspokojivý, že stejný obraz drží náš mozek a naše podvědomí do dalšího obchodního dne a v podstatě nám tak stále "promítá" den včerejší, čímž se nám nedaří rozpoznávat skutečnou realitu dnešních trhů. Jinými slovy, pokud jsme právě zažili extázi z nádherného, trendujícího a profitabilního dne a druhý den opět otevřeme grafy, tak ty na náš mozek okamžitě zafungují jako velmi silný stimulus a odezvou našeho mozku bude vyvolání včerejšího obrazu. Hledíme tedy na grafy s ukotvenou vidinou krásného, trendujícího dne, přitom realita může být zcela jiná – celý den může probíhat výrazný, netrendový chop. Důsledky jsou pak následující: a) Jelikož máme v podvědomí stále mentálně ukotvený obraz trendujícího, úspěšného dne, přehlížíme podvědomě náznaky chopu a skutečné reality, ukazující nehezký den – a klikáme se stejným nadšením jako den minulý; b) Zároveň dochází k výraznému neurotickému konfliktu mezi tím, co skutečně probíhá (chop), a tím, co se snaží promítat náš mozek (včerejší trend). Tím se zvyšuje úroveň stresu, následně chybovost a klikání jak o život. Výsledkem je tedy velmi rychlá ztráta včera získaných profitů. Obchodujeme s intenzitou hodnou trendujících trhů v prostředí, které je však už úplně jiné a pro klikání nežádoucí. Klikáme na základě projekce včerejšího trendu, avšak do dnešní reality chopu.
Obrana proti mozkovému kotvení Jak se této běžné a přirozené mozkové vlastnosti bránit? Nabízím několik rad a tipů: 1. Neuro-mozkové hry Zmíněná vlastnost mozku má mimo jiné mnoho společného s flexibilitou mozku. Proto si v podobných situacích mohou lépe vést mladší jedinci (vytrénovaní na rychlé změny flexibility například z počítačových her apod.). Není ale nutné být počítačový „pařan“. Flexibilitu mozku je možné velmi efektivně trénovat skrze jednoduché hry na internetu nebo mobilu zvané neuro-mozkové hry. Ty slouží právě k trénování podobných dovedností mozku. Osobně 17
například hraji jednoduché hry na Lumosity.com (tato služba je placená, ale existuje řada her i zdarma, stačí hledat na internetu). Konkrétně ve flexibilitě dosahuji na Lumosity téměř nejvyššího skóre, což zpětně přisuzuji i určitému "vytrénování" z tradingu. Hry jsou většinou velmi jednoduché a vcelku zábavné, Lumosity má i zjednodušenou verzi zdarma pro iPad. 2. Zítřek není dnešek Pravda, naší zemi sice po volbách čekají opět dny, kdy zítra bude dnes, ale trader si musí vždy uvědomovat, že zítřek není dnešek. Pokud jste měli úspěšný den, připravte se vnitřně na to, že zítra může nastat cokoliv. Jednoduchá technika je například před otevřením trhů zavřít oči a vizualizovat si v duchu různé mentální scénáře, co vše může nastat. Představit si, jak se trh nikam nehýbe, nebo roste, nebo padá, nebo se hýbe pomalu atd. (ale vypusťte scénář včerejšího dne). Co se pak stane, je to, že k mentálnímu ukotvenému obrazu ze včerejška přidáte mentální obrazy dalších možností a váš mozek tak bude flexibilnější, nebude tolik "trvat" pouze na včerejším kotvení. Vzrostou tedy šance, že rychleji rozpoznáte změny, případný chop atd. 3. Snižte kontrakty na polovinu Pokud máte problém, že ztrácíte rychle po velmi úspěšném dni, a obchodujete už více kontraktů, snižte kontrakty na polovinu. Je to v podstatě další jednoduchá (dočasná) ochrana před vaší možnou obchodní agresivitou. Minimálně budete ztrácet už jen polovinu toho, co byste ztráceli normálně. 4. Neobchodujte prvních 15 minut Intenzita obchodování díky fenoménu kotvení může být nezřídka nejvyšší právě prvních 1520 minut po otevření trhů. Není tedy od věci dát si v takovém případě pohov a prvních 15 minut trhy jen pozorovat, bez jediného kliknutí. Pozorování nám opět pomůže srovnat se rychleji na dnešní, aktuální tempo trhů a zeslabit mentální obraz včerejška. Pokud víte, že budete mít problém nekliknout, přepněte se na prvních 15-20 minut na demo a klikejte zde.
Závěr Fenomén kotvení mozku obecně přináší řadu různých psychologických výzev v tradingu (proto je psychologie tradingu tolik důležitý obor, o kterém je třeba něco vědět). Obecně jako obrana nejlépe pomáhá snažit se vysledovat a izolovat situace, po kterých mohou následovat největší ztráty díky agresivnímu obchodování a porušování obchodního plánu. Pokud se naučíme takové situace vědomě rozpoznat, jsme už na ně mnohem lépe připraveni a jejich nebezpečí se bude postupně snižovat. To je také jeden z důvodů, proč jsme už mnohokrát doporučovali vést si psychologický deník. Nezřídka za největším množstvím ztrát díky porušení obchodního plánu může stát jediný stále se opakující vzor chování (například právě díky kotvení mozku), který když rozpoznáme a pojmenujeme, máme už z poloviny vyhráno. 18
Poradna: Jak se vypořádat s vlastními chybami Poměrně často dostávám dotazy, jak se v tradingu vypořádat s vlastními chybami. Mnoho začínajících obchodníků je frustrováno skutečností, že se jim v tradingu příliš nedaří díky vlastním chybám a impulsivním reakcím. Je tedy určitě na místě zamyslet se, jak se v takových okamžicích nejlépe zachovat. Nejprve mně dovolte uvést na pravou míru jednu věc: Chybují i profesionální, velmi zkušení obchodníci. Chybovat je lidské. Chyby patří k životu. Člověk, který by nechyboval, nemůže existovat. Nebyl by to zřejmě člověk. Pokud jste někoho takového poznali, zavolejte Muže v černém – zřejmě to bude mimozemšťan! I nejlepší obchodníci, které jsem měl kdy tu čest osobně poznat, přiznali, že občas zachybují. Množství jejich chyb je proti nováčkům samozřejmě minimální a navíc už tací vědí, jak na své chyby reagovat a co dělat následně. Přesto občas chybují. Dokonce i slavný obchodník Ed Seykota, inspirace mnoha dalších světově proslulých obchodníků, přiznal, že si kvůli svým chybám musel zřídit separátní účet: fundoval na něj pár desítek tisíc dolarů a kdykoliv má pocit, že by měl udělat něco jiného, než mu přesně říká jeho obchodní plán, provede obchod na tomto separátním účtu. Nenechává tak svými chybnými úsudky ohrožovat miliardové účty, které spravuje. Pojďme se ale dnes spíše zabývat tím, jak se zachovat poté, co chybu (nebo i více chyb během obchodní seance) provedeme. Co slýchám nejčastěji, mnoho obchodníků má tendence si po chybách nadávat, nebo se nějakým způsobem trestat (něco si odepřít, vykonat něco jako trest atd.). Tento přístup vidím jako zásadně špatný. V prvé řadě je třeba si uvědomit, že potrestáni už jsme byli: ztratili jsme peníze, které jsme ztratit nemuseli. To je ten hlavní trest, který si musíme pořádně uvědomit a ze kterého musí vycházet naše snaha ke zlepšení. Ztrácet peníze kvůli vlastním chybám nechceme. Je v pořádku prožít si pocity vzteku a zlosti, protože jenom tak si naplno uvědomíme, že cestou porušování našeho vlastního obchodního plánu jít nechceme. Na druhou stranu ale nemá cenu si v těchto pocitech "rochnit" příliš dlouho. Jelikož je chybovat lidské, život jde dál. Vztek trvá chvilku, pochopíme na něm, že je nesmyslné experimentovat mimo náš obchodní plán, ale utápění v negativních emocích také nikam nevede – takže se raději začněme rychle soustředit na něco, co je v našem tradingu pozitivní – například na to, co se povedlo a co jsme udělali správně. Naše chyby je totiž třeba balancovat s tím, co děláme správně – jinak bude náš postoj příliš černobílý a příliš zaměřený pouze na negativní stránku věci! Zrovna tak nadávání si nepřináší nic dobrého. Pokud si po každé chybě řeknu: "Já jsem ale blbec," pak své podvědomí programuji na to, abych se stal přesně tím, jak o sobě smýšlím – tj. blbcem. (Jenom pro doplnění, faktor samomluvy je u jakéhokoliv úspěchu naprosto kritický; toto téma samotné by vydalo na několik článků – pro seriózní zájemce o psychologii obchodování a úspěchu jsem samostatnou kapitolu na toto téma připravil v psychologickém 19
webináři). Daleko důležitější je postavit se k chybě konstruktivně a raději se uklidnit tím, že byť je to bolestivé, je také chybovat lidské a přirozené a příště se pokusím udělat vše pro to, abych se podobné chybě vyhnul. A není od věci hned si někam poznamenat, co konkrétně to bude – co udělám pro to, abych chybu neopakoval. Přijít pak na to, proč dané chyby opakujeme, je jedna z nejnáročnějších věcí. Občas opakujeme chyby zkrátka a dobře proto, že nám nesedí aktuální obchodní styl. Zvolený timeframe může být pro nás moc rychlý a evokovat v nás zvýšený stres, nebo naopak moc pomalý a vzbuzovat v nás nudu. Můžeme mít v grafu příliš moc komponent, které nezvládáme sledovat a vyhodnocovat najednou, a můžeme mít příliš volná, nebo naopak extrémně tvrdá pravidla, která nám nedávají potřebnou úroveň flexibility. Může jít i o podvědomé, mnohem závažnější vzory chování a silné podvědomé tendence chtít opravdu ztrácet peníze – to je však již předmětem jiné oblasti. Už jsem upozornil na to, že při pohledu na vlastní chyby je velmi důležité soustředit se i na to, co děláme dobře. Tento pohled začínající obchodníci často opomíjejí – přitom pohled na to, co děláme správně, může být právě tím katalyzátorem, který nám napomůže pochopit, proč děláme chyby: Abychom uměli posoudit to špatné, musíme mít možnost posoudit i to správné. Součástí vyrovnávání se s vlastními chybami je tedy velmi užitečné projít vše, co jsme udělali správně – a položit si otázku, proč tyto situace obchodujeme, jak máme, a jiné obchodujeme s chybami. Tím máme okamžitě srovnání a mnohem jasněji se začnou ukazovat důvody, pro které chybujeme. Jsme náhle schopni porovnat situace a lépe popsat takovou, která v nás onu chybovost způsobuje. Tím, že takové situace odhalíme, činíme první krok k jejich zvládnutí! Pokud bych tedy měl sepsat jednoduchý postup, jak zvládat vlastní chybovost, byl by asi následující: 1) Chybovat je lidské a již jste se potrestali vlastní ztrátou. Netrestejte se tedy ještě více a nenadávejte si. 2) Položte si seriózně otázku, co a jaké situace chybovost způsobuje. Chyby se většinou opakují – i chyby jsou určitým patternem. 3) Po každé sérii chyb si projeďte situace, kdy jste vše udělali správně. Pomůže vám to vrátit sebevědomí, že dokážete dělat i věci správně – byť by to měl být ve vašem obchodním deníku zatím jediný obchod. (Předpoklad samozřejmě je, že si obchodní deník vedete – pokud nikoliv, nemyslíte to s tradingem vážně a vaše obchodování lepší nebude). 4) Porovnejte situace, které obchodujete správně, se situacemi, ve kterých chybujete. Lépe by se mělo ukázat, jaké situace konkrétně chybovost způsobují. 5) Po každé chybě si slibte, že příště už uděláte vše pro to, abyste chybu nezopakovali. Napište si pak na kus papíru, jak přesně se pokusíte před chybou ochránit (např. v dané 20
situaci odejdete od počítače, abyste zbytečně "neklikli" nebo v dané situaci začnete provozovat nějaké dechové cvičení na uklidnění atd.) Jsou to vcelku jednoduché rady, ale měly by vám trochu pomoci. Pokud máte již zkušenosti s překonáním vlastních chyb v tradingu, podělte se prosím v diskuzi s ostatními!
21
Poradna: Série ztrátových obchodů – jde jen o úhel pohledu Ztrátové série jsou nepříjemné a bolestivé. Není snadné se s nimi vypořádat. Je ale možné vytvořit jednoduché mentální techniky, které nám alespoň pomohou se sérií ztrát lépe bojovat. O čem zde hovořím je v podstatě jediná, ale velmi účinná mentální technika, kterou sám používám: změnit úhel pohledu a soustředit se pouze a jen na dlouhodobější celek, minimálně na měsíční bázi. Hned si vše prakticky demonstrujeme. Pokusím se celou myšlenku demonstrovat na jednom z vlastních účtů. Pro jednoduchost vyberu jedno z několika mých portfolií strategií, které obchoduji na účtu TradeStation a ze kterého je nejjednodušší nechat vykreslit demonstrativní equity. (Strategie mám rozděleny na několik účtů a do několika portfolií proto, aby se mně vzájemně nekrátily pozice – občas některý ze systémů může být long a jiný ve stejném trhu short, proto je nutné více účtů a pro diverzifikaci raději rovnou celá, menší portfolia). Portfolio, které využiji k ukázce, mělo nejslabší období mezi polovinou dubna a polovinou května letošního roku. Zkusme si tedy představit, že jsme čerstvě začínající obchodníci, kteří 16. 4. 2012 zasedli k počítači a spustili své živé obchodování. Je vcelku jedno, zda diskréční, nebo automatické, nezáleží ani na trhu. Představme si, že ať už je naše obchodní strategií cokoliv, rozhodli jsme se našemu přístupu dát přesně jeden měsíc. Máme přitom systém, který jsme backtestovali, trénovali a kterému silně věříme, stejně jako já silně věřím portfoliu v následující ukázce. Nyní si představme, že náš první měsíc skončí následovně (equity pochází z reálných obchodů a je tedy naivní se domnívat, že ostatním takovýto měsíční výsledek nehrozí – je totiž běžnou realitou tradingu):
22
Jak vidíte, váš první obchodní měsíc tedy může klidně dopadnout takto. Dané portfolio v prezentovaném období vykázalo velmi málo obchodů a zároveň velmi nízkou úspěšnost, většina z pár provedených obchodů byly ztráty. Jaké budou vaše myšlenky po takovém měsíčním výsledku? Docela možná jedny z následujících:
Mám naprosto špatný obchodní systém. Všechno dělám špatně. Trading nefunguje. Musím začít znovu a lépe.
Je ale skutečný důvod k panice? Zkusme si nyní představit, že po měsíci neztratíte nervy a rozhodnete se dát vašemu tradingu ještě jeden týden navíc – vždyť o co jde, jeden týden už nic neznamená. Výsledek přitom bude následující:
Nyní se zřejmě váš pohled zásadně změní. Jaké budou vaše myšlenky v takový moment? Pravděpodobně následující:
Měl jsem jen smůlu. Začal jsem ve špatný okamžik. Zdá se, že s mým systémem je vše v pořádku a věci jsou v podstatě vcelku v pořádku.
Jaký náhlý rozdíl! Úplně stejný obchodní přístup, pouze prodloužený o jeden jediný týden obchodování – a naše myšlenky jsou najednou zcela opačné! Co tento příklad ukazuje? Především to, že výsledky tradingu není možné posuzovat krátkodobě a po pár obchodech. Dále poukazuje na skutečnost, že naše myšlenky a emoce mohou být jak na horské dráze, 23
pokud je naše perspektiva na výsledky zaměřena příliš krátkodobě. Hodnocení po každém provedeném obchodě bude pro nás zřejmě to největší emocionální kyvadlo, jaké jsme kdy zažili. Pokud však chceme naše emoce krotit a ne se každou chvíli trápit našimi ztrátami, musíme se přepnout na větší celek a na delší časový úsek. To je alespoň několik měsíců. Pojďme si nyní demonstrovat, jak může vypadat pohled s větším odstupem, zaměřený na další časový úsek. Představte si, že by vám někdo ukázal následující equity, která ukazuje výsledky po jednotlivých měsících (nikoliv obchodech), a to za poslední rok:
Jaké budou vaše reakce na takovýto výsledek? Zřejmě následující:
Jedná se o dobrý a funkční obchodní přístup. Trading funguje. Není důvod cokoliv měnit a můžeme nadále pokračovat.
Na co přitom ve skutečnosti koukáme? Na roční výsledky naprosto stejného portfolia, o kterém hovoříme celou dobu. Jediným rozdílem je změna úhlu pohledu na výsledky – nehovoříme již nyní o krátkém časovém okamžiku prezentovaném po jednotlivých obchodech, ale hovoříme o výsledcích za jednotlivé měsíce, aniž bychom se zabývali tím, co se dělo v jejich průběhu. Celý rok bez jediného ztrátového měsíce vám dává určitě pozitivní pocity, kdežto při obchodování od 16. 4. do 16. 5. by byly přesně opačné – velmi negativní. Je tedy naprosto zbytečné zabývat se jednotlivými obchody a hledět na naše výsledky v krátkodobém horizontu! Změna úhlu pohledu na delší časový horizont může vše zásadně změnit – aniž bychom hned museli měnit náš obchodní přístup.
24
Závěr V řadě případů se tedy dá vypořádat se ztrátovými sériemi skutečně pouze tak, že změníme úhel pohledu a soustředíme se na větší celek – na výsledky z mnohem delšího časového rámce. Pokud se naučíme hledět na výsledky takto s odstupem, přestanou nás ztrátové série do jisté míry trápit, protože se nebudeme zbytečně zabývat tím, co se děje během měsíce – budeme se soustředit až na jeho konec. Zrovna tak jsme si ukázali, jak je malicherné přestat obchodovat, pokud zrovna chytneme sérii ztrát, nebo dokonce jak je zbytečné jít hned hledat nový obchodní systém. Předpokladem však samozřejmě je, že jsme do živého obchodování nasadili takový obchodní přístup, který jsme řádně backtestovali, obchodovali na nečisto – a kterému tedy můžeme na 100 % věřit. Pak je i mnohem jednodušší pokračovat v obchodování během ztrátové série.
25
Zkuste náš On-line kurz psychologie obchodování a psychologie úspěchu!
Co říkají o kurzu absolventi: Moc děkuji za webinář, který mi v mnoha ohledech otevřel oči a jistě mě posunul vpřed v cestě za mými sny. Bylo zajímavé krok za krokem odkrývat některé stránky mé osobnosti, odhalila jsem i určité slabiny, kterým se budu v budoucnu věnovat a zároveň jsem si ujasnila své silnější stránky, které mohu nadále rozvíjet. V neposlední řadě oceňuji i vysokou technickou kvalitu. Na závěr chci moc a moc poděkovat za tuto skvělou příležitost vzdělávání se v pohodlí domova a v čase, který mi vyhovuje. Již jsem si objednala Váš další On-line kurz. 02.05.2012 03:19 Xana Kedze sa tradingu planujem venovat "na plny uvazok" bol pre mna webinar "must see." Myslim, ze je uzasny pre ludi, ktori len zacinaju s tradingom - pre mna bol skor o "vyostreni hrotu" - teda, ked sa tradingu a veciam okolo neho venujete nejaky ten rok a prechadzate knizkami a seminarmi, kazdy seminar na temu PSYCHOLOGIA je iny a kazdy instruktor ho vedie inak - z kazdeho sa vsak da nieco do praxe zobrat a to je aj moj pripad s Vasim seminarom. Dakujem za moznost zucastnit sa ho, tesim sa na dalsi! 18.12.2011 23:06 Newhouse Něco jako psychologický webinář zde chyběl. Praktický, motivující, cílený seminář. Kdy, je jen na nás samotný jak využijeme vámi životem prověřených rad, zkušeností obchodníka. Děkuji za vytvoření tohoto webináře, tak důležité psychologie. 18.12.2011 15:49 Tomáš Štědroň / Weedy
Webinář se mi velmi líbil. Čerpat z něj budu jistě ještě velice dlouhou dobu.
18.12.2011 13:02 Ladousek
Více informací na: http://www.financnik.cz/exe/webinare/psychologie.php
26
Kam za dalšími informacemi? Server Finančník.cz nabízí krom rad, tipů a návodů v oblasti tradingu také specializované internetové webináře a populární knihy věnované úspěšnému obchodování na burze.
Zcela nové online kurzy serveru Finančník.cz
obchodování od A do Z osvědčené strategie a přístupy know-how skutečných traderů
studium z domova špičkové a komplexní informace 10 let na trhu
Knižní bestsellery serveru Finančník.cz
27