Psychoaktivní látky v naší přírodě

Psychoaktivní látky v naší přírodě

Jiří Vlček, SDP OPEN HOUSE o.p.s.

Psychoaktivní látky v naší přírodě • • • • • •

Úvod Historie Současnost Nejznámější čarodějnické rostliny Zajímavosti – Absinth a taky žáby Závěr

Většinou je to o syntetikách, my se ale půjdeme toulat do přírody… •

Většina programu, který pravidelně nabízí LŠ HR, se týká užívání syntetických návykových látek. Ovšem dávno předtím, než nejzdatnější a nejvěhlasnější chemici dokázali derivovat, izolovat, extrahovat a já nevím co ještě v oblasti chemie, výzkumu a lékařství, příroda přišla se svou nabídkou látek, které po požití mění naše vnímání času, prostoru či sledu událostí. A to prosím v množství hojném až nepřeberném. Chtěl bych zde proto na následující chvíle vytvořit jakousi OAZU přírody a v poněkud odlehčeném stylu poodkrýt svět psychoaktivních látek kolem nás.

Proč právě se mnou? Je to už dávno, co jsem se začal o tyto rostliny zajímat…

Proč právě se mnou? • A dodnes mě ve volném čase zajímají výrazně více, než celá syntetická lobby, plná vařičů, dealerů a narkobaronů. A tím určitě nemyslím uživatelskou potřebu nebo něco podobného. Spíše jde o zájem amatérského etno – botanika. Fascinují mě původní přírodní národy, jejich kultury a zvyklosti.

Dětství na kouzelné zahradě •

Velmi blízko jsem se k tomu dostal jako dítě na chalupě u přehrady Bystřičky na Vsetínsku. Babička zde měla svou zahrádku a dodnes si pamatuji, že na konci u plotu měla koutek, který byl „jiný“. Směl jsem tam chodit pouze pod dozorem dospělého a nesměl jsem na nic sahat, trhat a ochutnávat. Babička mě vždy varovala, že by mi mohlo být špatně a vždy mě odháněla s historkami o bolení bříška a otravě. Na Vánoce pak součástí dárků pro dospělé byly nejrůznější masti, oleje a vodičky. Vynásobíte tyto skutečnosti očima dětské fantazie, svět čarodějnic se před vámi právě otevřel...

Historie omamných látek je stará… • Jejich užívání bylo úzce spjato s náboženskými nebo kmenovými rituály. Rostliny s obsahem psychoaktivních látek byly považovány za dary bohů a jejich působení mělo člověku umožnit styk s nadpřirozenými bytostmi, zkontaktovat jej se zemřelými předky. Umožnit, aby dosáhl na zemi nedostupných informací či pomoci vyléčit nemocné. Ne náhodou patří mnohé psychoaktivní látky mezi léčivé bylinky, z nichž mnohé se v medicíně dodnes používají.

• „Jsem starý. Starší než myšlení vašeho druhu a pocházím z hvězd.“ Teonanacatl

Historie omamných látek je stará… • U některých kmenů bylo užívání těchto látek výsadou pro vybrané skupiny osob (šamani, kněží, starší), příslušníci kmene pak mohli tyto rostliny užívat pouze z jejich souhlasem a pod jejich dohledem. Tak bylo chráněno jejich tajemství a omezen přístup širšího okruhu osob k nim. Jako důkazy se dodnes dochovaly rytiny, kamenné, hliněné nebo dřevěné sošky a v neposlední řadě jeskynní kresby.

Vynález písma zvěčnil historii… • Vznik civilizací v Mezopotámii a Egyptě spolu s objevením písma umožnilo, abychom se o nich z tehdejších spisů dozvěděli více. Přestože první tabulky či papyrus jsou spíše o náboženských a hospodářských tématech, v archeologických vykopávkách z té doby objevíme první souvislosti s užíváním psychoaktivních látek. Tyto nálezy se pak táhnou vlastně napříč celou zeměkoulí, od východu na západ, od severu na jih.

My ale nechceme bloudit !!! • Abychom nebloudili po vyprahlých Egyptských pouštích ve stínu pyramid, abychom spolu s velkolepými výpravami necestovali napříč Asii, nezdolávali rozbouřená moře a nepotili se ve vlhkých pralesích Amazonie, zůstaneme raději v Evropě a co nejblíže středu světa v Měchenicích. Tedy ve světě Keltů, Germánů a Slovanů.

Byly Krokovy dcery čarodějnice? •

Již stará česká pověst o třech Krokových dcerách zdůrazňuje, že Kazi znala léčivou moc rostlin, Teta ovládala magické rituály a Libuše byla věštkyně. Takovéto „umění“ tady a tehdy zřejmě existovalo a v souvislosti s tím se zřejmě užívaly i omamné látky. Dokládají to i zákazy kníže Břetislava (1092), ve kterých se hovoří o vyhánění kouzelníků, čarodějnic a hadačů z české země. Vůbec na celém světě se snažila církev a mocnáři násilně potlačovat pohanské rituály a zvyky, které se pak držely spíše v tajnosti mezi zasvěcenými.

Karel IV. přinesl vzdělání… • Za vlády Karla IV u nás došlo k počeštění odborné terminologie. Ta se stala součástí přednášek na artistické fakultě, která byla základem pro další studium na Karlově univerzitě. Kolektiv autorů pod vedením Bartoloměje z Chlumce, tzv. Klatera, vydal tři latinsko-české veršované slovníky. V nich byly tehdy popsány např. konopí, mandragora (tehdy ještě pod jménem popenecz) i mák setý.

Když zasáhla církev… • Mocná tažení proti pohanským zvykům, rituálům a využívání magických rostlin vyvrcholila v době inkvizičních tažení. Nařknutí inkvizitora ze spolčení s ďáblem se nevyhnuly půvabné ženy, staré kořenářky, prostý lid i nepohodlná šlechta. Důvodem byly neutuchající choutky inkvizitorů, ať již často zvráceně sexuální, nebo majetkového či společenského charakteru.

Obvykle bylo moc zle….  • Takovými důvody k nařčení byly často uhranutí dobytka, zničení úrody suchem, větrem nebo silným deštěm, úmrtí dítěte, mastičkářství, podivínství a nerespektování striktních církevních nařízení a zákonů. Inkvizitoři používali nelidská mučení, vyšetřování a tzv. tribunály, které měly nešťastníka usvědčit ze spolčování s ďáblem.

Jesenicko a Šumpersko jako proslulá místa čarodějnických procesů Kladivo na čarodějnice

Magické místo údajných sabbatů: Petrovy kameny

Ale pojďme k současnosti!

Přestože vše válcují farmaceutická lobby… • Tedy, ne že bychom čarodějnice potkávali běžně na každém kroku, nicméně moderní a pokroková současnost dává vedle rozsáhlých vědeckých bádání o podstatě vesmíru prostor také bylinkářství a homeopatii. Jistě, farmaceutická lobby i nadále válcují využívání přírodních léčebných zdrojů a udržují většinu z nás ve své jediné pravdě, pro mě reprezentované třeba Ibalginem nebo antibiotiky.

Bylinky si opět získávají své místo… • Na straně druhé nelze přehlédnout vlnu rebélie: „návratu k přírodě“ v podobě lidového léčitelství a v lékařství výskytem právě nejrůznějších mastí, odvarů, čajů, olejů a pečlivě cílených homeopatik. Chvála Svarogovi!

Když bylinky zrovna neléčí… • Ovšem ne jenom k léčitelství bývají psychoaktivní rostliny využívány. Šikovnější než my v tomto ohledu bývají především naši klienti, psychonauti na cestě věčného hledání a objevování. Z přírodních zdrojů se na seznamu zneužívaných látek ponejvíce objevují konopí (marihuana), mák setý nebo psychoaktivní houby (lysohlávky, muchomůrky). A přesně tyhle tři nejznámější „produkty“ přírody vynechám a svou pozornost zaměříme jiným směrem.

Hned vysvětlím „Proč?“ • „O konopí a máku jako zdroji opia se můžete dozvědět mnohem více při jiných seminářích a přednáškách, předpokládám, že se s nimi setkáváte mnohem častěji. O psychoaktivních houbách jsem zde měl přednášku před dvěma lety (LŠ HR 2014), takže se nechci opakovat.

Však večer pokecáme, ne??? • V případě individuálního zájmu to můžeme prodiskutovat v jiném čase tohoto našeho letošního setkání, i když připouštím, že mnohem raději bych poslouchal povídání o tom, jak vám rostou děti, co se vám v životě daří a kde všude jste byli a cestovali.“

Tak které bylinky to tedy budou? • Naopak vás nechci ochudit o poznání durmánu, rulíku, blínu, šalvěje, mandragory a dalších pozoruhodných bylin a rostlin z přírody. Neopomeneme stále populárnější thujón, obsažený především v pelyňku pravém (Artemisia Absinthium), abychom se podívali, jak to vlastně s tím absinthem doopravdy je. Takže osedlejme košťata !!! Vyrážíme !!!

Durman obecný (Datura stramonium) Přezdívaný také „Jimson weed“ , „čertova buřinka“ a podobně… •

Využíván byl jak ve Starém, tak Novém světě. V Indii je tato rostlina pokládána za účinné afrodiziakum. V Evropě je popsán teprve od 16. století. Protože má psychoaktivní (a ve vysokých dávkách) i toxické účinky, byl již od počátku označován za čarodějné býlí a považován za přísadu do legendárních letových mastí. Mastí se mazalo buď celé tělo nebo pouze podpaží a slabiny. Po aplikaci masti účinné látky pronikly povrchem kůže a docházelo k výrazným halucinacím.


Rod Datura představuje asi 20 druhů jednoletých až víceletých bylin z čeledi lilkovitých. Lodyhy rostliny jsou větvené, listy střídavé, jednoduché a krátce řapíkaté. Květy vyrůstají jednotlivě, jsou veliké, úžlabní a oboupohlavné. Plodem je tobolka s trny, obsahuje velké množství semen. Původem durmanu obecného je jižní část USA, ale zdomácněl v Evropě i jinde. Roste jako plevel na živných, humózních, dusíkatých půdách nebo na zahradách jako okrasná květina.


Durman obsahuje v listech a semenech určité množství alkaloidů tropanové řady. Jsou jimi především L-hyoscyamin a atropin, často v rostlinách doprovázeny skopolaminem, který zrovna u durmanu představu významnou složku. A právě skopolamin vykazuje až 5x násobek toxicity Atropinu! Již při nízké dávce dochází k ochrnutí CNS (Centrální nervové soustavy). Průvodním jevem je výrazné rozšíření zornic a suchost ústní sliznice. Větší otrava skopolaminem se projevuje nechutenstvím, slábnutím, dlouhodobě třeba hubnutím a a celkovým strádáním organismu.


Reakce intoxikovaných bývá nejednotná. Někdo reaguje již na malé množství psychickou otupělostí či spánkem, jiný projeví značnou pohotovost a sdílnost. Atropin způsobuje ochrnutí až po větších dávkách. Účinek se projevuje touhou a snahou po intenzivním pohybu a vznikem zrakových, sluchových a čichových halucinací. Halucinace bývají velmi pohyblivé, mnohočetné a mají povahu létání, ježdění a otáčení. Nejčastějším způsobem otravy bývá perorální příjem semínek nebo listů rostliny.

Využití durmanu v medicíně • Bývá součástí různých mastí či „nápojů lásky“, kdy je vyhledáván jako cenný lék při poruchách erekce. Číňané jej využívají proti nachlazení, horeček, kožních onemocněních, zmírnění astatických potíží, revmatismu a podobně. Vzhledem k vysoké toxicitě produktů je třeba mít se na pozoru a opatrnosti nezbývá při dávkování.

Rulík zlomocný (Atropa Belladonna) • Tohle je Rulík. Radim Rulík. Radim je hokejový trenér a drogy nebere. Buď jako Radim.☺☺

Rulík zlomocný (Atropa Belladonna) • Už druhové jméno bylo jisto jistě špatně pochopeno. Belladonna znamená v italských frázích „nádherná žena“, jinde se uvádí jako botanika. První zmínky o této rostlině přinesl Theofrastos ( 4-3. stol. př. l.), v Evropské medicíně se však začal využívat mnohem později, konkrétně někdy kolem 17. století.

Rulík zlomocný (Atropa Belladonna) •

Druh je rozšířený po celé Evropě, ale také v západní Asii a v severní Americe. Roste na vlhkých půdách s dostatkem humusu a živin na mýtinách, okrajích lesů, hlavně v pahorkatinách a podhůří. Rulík zlomocný je vytrvalá, lysá bylina s lodyhou přímou (50 – 200cm vysokou), větvenou a tupě hranatou. Listy jsou střídavé, vejčité a zašpičatělé. Květy mají zvonkovitý kalich s pěti cípy. Plodem je lesklá, kulovitá bobule velikosti 1,5 – 2 cm černé barvy. Semena jsou četná, světle hnědá ve tvaru ledvin nebo vejce, ovšem drobnější.

Rulík zlomocný (Atropa Belladonna) • Celá rostlina je prudce jedovatá! Užívá se především kořen, který je bez zápachu, za to ale chuti sladce slizovité, později hořké a nepříjemné. Listy oproti tomu páchnou omamně a vyznačují se ostře nahořklou chutí. Rostlina obsahuje velmi účinné alkaloidy (kořen až 2%), z nichž rozhodující podíl tvoří především hyoscyamin, atropin, v menším množství pak skopolamin a belladonnin. Vysoký obsah jedovatých a toxických látek je obsažen ve všech částech rostliny.

Rulík zlomocný (Atropa Belladonna) • Tyto jedovaté látky působí na nervový systém, tlumí srdeční činnost a způsobují zastavování dechu. Otrava člověka je možná přímo při konzumaci plodů nebo při pozření zvířecího mléka, např. kozího. Jako protijed se používá fyzistigmin nebo pilokarpin. Smrtelná dávka je 3-5 bobulí pro dítě a 10-15 bobulí pro dospělého člověka!

Rulík zlomocný (Atropa Belladonna) • Stavy po požití rulíku zlomocného se projevují například jako stavy vzrušení, které doplňuje výřečnost a záchvaty. Poté následují halucinace a nevolnosti, které později přecházejí do hlubokého spánku. • Při diagnostice otravy rulíkem je důležité znát, jaké množství bobulí člověk požil a jak dlouho uběhlo od jejich pozření. Pro léčbu žaludku je nutné ho vypláchnout a sníst černé uhlí. Lidová pomoc je vypít hodně slané vody, což vyvolá zvracení.

Využití Rulíku v medicíně: • Rostlina bývala využívána k odstranění křečí hladkého svalstva, léčbě černého kašle nebo léčení Parkinsonovy nemoci. • Ovšem dávkování muselo být velmi, velmi opatrné…

Mandragora lékařská (Mandragora officinarum) •

Snad žádná jiná psychotropní rostlinka se netěší takové pověsti jako právě mandragora. Je to královna všech atropinových rostlin. A přestože se nikterak hojně nevyskytuje v našich zeměpisných šířkách (její domovinou je převážně Středomoří, Řecko a Itálie), dochovaly se spisy o užívání také u nás, v několika případech docházelo k méně či více úspěšným výsadbám v malém počtu i na našem území a třeba jeden můj známý 2 roky zpátky mandragoru v několika exemplářích našel (Krasovský kotel).

Mandragora lékařská (Mandragora officinarum) • Jistě znáte pověsti o tom, jak se lidé mandragory báli. Ke sběru rostliny byl používán černý pes, který byl k rostlině přivázán a pak přilákán kusem masa. Když pes k masu popošel, vytáhl rostlinu i s kořeny. Kdyby rostlina vykřikla, ztracen by nebyl člověk, ale ubohý pes. Křik mandragory byl prý smrtící a k zešílení…

Mandragora lékařská (Mandragora officinarum) • Rostlina je u nás známá též jako „Pokřín“. Je to vytrvalá bylina s řepovitým dužnatým kořenem, z něhož vyrůstá hustá růžice listů. Ty jsou veliké, podlouhlé a sytě zelené. Květy jsou zvonkovité a připomínají květy rulíku nebo blínu. Plodem je světle žlutá bobule obsahující značné množství drobných semen.

Mandragora lékařská (Mandragora officinarum) • Máme zde podobné zastoupení jako u Durmanu. Účinnými látkami jsou především hyoscyamin, atropin a skopolamin. Proto i účinky budou do jisté míry podobné. Dochází ke kvalitativní poruše vnímání, touze po pohybu, zvyšuje se sklon k mluvení, k nemotivovanému smíchu či pláči, zde se uvádějí rovněž sklony k agresi. Je-li atropin nebo skopolamin výrazně předávkován, může dojít k ochrnutí mozku a obrnu dýchacího ústrojí.

Mandragora lékařská (Mandragora officinarum) • Je zajímavé, že králíci, ptáci a plži jsou k účinkům zmíněných alkaloidů neteční a mohou bez úhony přijmout i větší množství lilkovitých rostlin. Ačkoliv zvířata samotná se těší dobrému zdraví, jejich maso se stává pro naše požívání jedovatým a tudíž nebezpečným.

Využití Mandragory v léčitelství: • V historii byla mandragora používána k narkóze. Dále se s ní léčily potíže žlučníku a kořen se stal také součástí „nápoje lásky“, zmírňoval bolesti končetin a svalů, využíval se k léčbě padoucnice. • V současnosti se jeví jako zajímavou alternativou k léčbě cukrovky a vysokého krevního tlaku. Některé alkaloidy údajně potlačují růst a aktivitu nádorových bujení.

Blín černý (Hyoscyamus niger) • Už latinský rodový název napovídá, že zde opět budeme mít co dočinění s hyoscyaminem a jeho kamarády. Je rozšířen po celé Evropě, včetně naší republiky. Roste na živinami bohatých půdách v teplejších oblastech na rumištích, úhorech a pustých místech v nížinách až podhůří. Takovou vzácností je H. bohemicus (blín český), který roste v okolí Prahy a ve středním Polabí.

Blín černý (Hyoscyamus niger) • Blín černý je dvouletá rostlina, s lodyhou vysokou 20 – 100 cm a větvenou. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, podlouhle vejčité. Koruna je bledě žlutá, fialkově žíhaná. Plodem je břichatá tobolka s tzv. víčkem, která obsahuje velké množství semen.

Blín černý (Hyoscyamus niger) • Užívají se především listy a semena. Droga páchne slabě omamně, chutná hořce a slaně. V semenech je navíc uložen olej, složený z kyselin linolové, palmitové a stearové. Tropanové alkaloidy ovlivňují CNS a to tak, že v malých dávkách dráždí, ve větších mohou způsobit ochrnutí. Omezují sekreci slinných a potních žláz, žaludečních šťáv a rozšiřují zornice.

Využití Blínu v léčitelství: • Jako účinný prostředek proti astmatu, k odstranění křečí při ledvinových a žlučníkových kolikách, žaludečních vředech. Byl nedílnou součástí čarodějných mastí a nápojů, věrně též sloužil travičům.

Šalvěj divotvorná (Salvia divinorum) • Pozor – tato rostlina rozhodně není původní evropskou bylinou!!! Protože se však v posledních letech s ní setkávám častěji jak v historkách klientů, tak ve sklenících mých přátel, vybral jsem si do dnešní pětice rostlin právě ji. Původem pochází rostlina z jižního Mexika, kde ji označují jako „La hembra“ – žena. Má však několik názvů, například „pastýřovy listy“, „panenská tráva“ nebo „nebeský pastýř“.

Šalvěj divotvorná (Salvia divinorum) • Šalvěj divotvorná je rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Je to víceletá rostlina, dorůstající výšky 1 metru s málo větvenou vzpřímenou lodyhou. Na stonku jsou vejčité 15 cm dlouhé listy s pilovitou čepelí. Rostlina kvete v prosinci 15 mm velkými, namodralými květy, které jsou sestaveny v chudých lichopřeslenech dlouhých 40 cm.

Šalvěj divotvorná (Salvia divinorum) • Zdrojem psychoaktivních účinků šalvěje divotvorné je bicyklický diterpen salvinorin A. Ten je součástí pryskyřice, která se tvoří pod žláznatými chloupky na listech. Pryskyřice obsahuje také další látky, např. salvinorin B, C či D – ty však nejsou psychoaktivní. Salvinorin A je selektivním inhibitorem kappa- opioidních receptorů a je zatím jedinou známou látkou působící na tyto receptory, která zároveň nepatří mezi alkaloidy.

Šalvěj divotvorná (Salvia divinorum) •

Účinky v nízkých dávkách jsou zejména zvýšení vizuální představivosti, pocity empatie, záchvaty smíchu a narušení pohybové koordinace. Časté jsou také pocity, kdy uživatele „něco“ táhne do strany, změní se směr a síla gravitace, nebo tělo obklopí pevná neviditelná krusta. Vysoké dávky jsou charakteristické prohloubením optických halucinací (až na hranici ztráty kontaktu s realitou a úplným pohlcením vizemi), cestováním časem, disociací (rozpuštěním) osobnosti, případně spirituálními zážitky. Podobné účinky mi popsali jak klienti, tak kamarádi při orálním užití nebo při kouření listů.

Využití šalvěje v léčitelství? • Dlouhé roky se tvrdilo, že se rostlina množí pouze řízky. V současnosti už se daří vypěstovat rostlinu ze semen. Její lékařské užití mi bohužel není známo, tady mi zřejmě něco uniklo nebo skutečně nebývá využívána.

A co dál? Bude ještě něco dál? Třeba tohle:

Thujón, Pelyněk, Absinth • Thujon je éterický olej, který se přirozeně vyskytuje v mnoha rostlinách, jako například šalvěj, koriandr nebo estragon. Pelyněk pravý (Artemisia absinthium L.), který obsahuje zvláště velké množství tohoto oleje, je hlavní ingrediencí při výrobě absinthu.

Thujón, Pelyněk, Absinth •

Pelyněk pravý je bylina, která volně rostě v přírodě hned v několika částech Evropy. Už od pradávna se těšil velké oblibě a byly mu připisovány úžasné lékařské schopnosti. Egypťané ho používali na povzbuzení, dezinfekci, léčbu horeček a utlumení menstruačních bolestí. Pythagoras tvrdil, že lístky pelyňku pravého namočené ve víně usnadní porod. Hippokrates s ním léčil chudokrevnost, revma a po vzoru Egypťanů ho doporučoval také na zmírnění menstruačních bolestí.

Thujón, Pelyněk, Absinth • Jeho aktivní látkou je thujon – terpen blízký mentolu, který je znám hlavně díky svým posilňujícím vlastnostem. V koncentrovaném, chemicky nedotčeném stavu je to bezbarvá kapalina s mentolovou vůní a v již zmíněných olejích je přítomna až v šedesáti procentech obsahu. Vedle pelyňku pravého se vyskytuje také ve spoustě dalších bylinek, jako jsou například vratič obecný a šalvěj lékařská. Nalézt se však dá také v kůře túje a bílého cedru.

Thujón, Pelyněk, Absinth •

•

Přestože má thujon léčivé účinky, nesmí se to s ním přehánět. Testy na laboratorních zvířatech totiž prokázaly, že jeho zvýšená koncentrace v organismu může způsobovat křeče. V případě absintu však není důvod k obavám, jelikož množství thujonu obsažené v tomto nápoji je tisíckrát menší, než aby bylo nebezpečné. Jeho účinky na mozek ještě nejsou zcela objasněny, přestože vykazuje jistou podobnost s tetrahydrocannabinolem (viz marihuana). Právě tato podobnost vedla k tvrzení (1970), že dopad marihuany a thujonu na mozek je stejný. Novodobější výzkumy to samozřejmě vyvrátily.

Tak jak to s tím Absinthem je? •

Mnoho nezávislých studií potvrdilo teorii, že odhad obsahu thujonu v absinthu byl dříve silně nadhodnocený. Na základě v současnosti dostupných důkazů nemohla koncentrace thujonu v absinthu před zákazem a v moderním absinthu způsobovat nežádoucí zdravotní následky kromě těch, se kterými se setkáváme při obyčejném alkoholismu. V současnosti se setkáváme s pochybnou snahou výrobců absinthu používat starodávné teorie o absinthismu k cílené marketingové strategii, aby zařadili absinth do sféry legálních drog.

ABSINTH – Green Fairy •

•

Někteří vědci dokonce zastávají názor, že ony „vedlejší efekty“ pití absintu nemají s thujonem pranic společného. Raději je připisují působení dalších přítomných bylinek, jako jsou fenykl (fenchon), yzop lékařský (pinocamphoneth) a anýz (anetol). Všechny jejich aktivní látky (uvedené v závorkách) totiž u laboratorních zvířat také vyvolávaly křeče, pakliže byly podávány ve velkých dávkách. Dopady kvalitního absintu na lidské tělo se liší člověk od člověka, ale celkově se dají přirovnat těm, které se dostavují při pití tequilly. V praxi se jedná jakýsi stav prozření – osvobození mysli – podpořený alkoholovým opojením, který trvá mezi dvaceti až třiceti minutami. Někteří konzumenti poukazují také na následné velmi živé sny.

Ono to nebude tak žhavé… • Postupem času se ukazuje, že i když pelyňku pravého použijete celou hromadu, díky destilaci se z něj do finálního produktu dostane thujonu jen mizivé množství. Celá démonizace absintu, co se obrovských množství thujonu týče, je proto postavená na špatných základech. Mě to ale vůbec nevadí…

A jak je to se zvířaty?

Tuzemák je taky zajímavý zdroj… • Řád Žáby (Anura) • U nás se mezi jedovaré žáby řadí žáby čeledi Ropuchovitých (Bufonidae): • Ropucha obecná (Bufo bufo) • Ropucha zelená (Bufo viridis) • Ropucha krátkonohá (Bufo calamita)

Ropucha obecná (Bufo Bufo) •

Toxický účinek sekretu kožních žláz ropuch je často srovnáván s příznaky otravy digitalisovými glykosidy. Rozlišujeme tyto biologicky aktivní látky: bufotoxiny a bufogeniny, tedy látky příbuzné s rostlinnými aglykony glykosidů digitalisového typu, bufoteniny (většinou jde o deriváty indolu, mají halucinogenní účinek), bufothionin, adrenalin, noradrenalin, dále steroidy cholesterol, ergosterol, které nemají zvláštní význam, dále hydroxyalkylaminy 5-hydroxy-Nmethyl-tryptamin a 5-hydroxytryptamin.

Ropucha obecná (Bufo Bufo) •

Všechny indolalkylaminy vyvolávají zvýšení krevního tlaku. Bufotenin a 5-hydroxytryptamin (serotonin) dráždí dýchací centrum. Bufotenin vyvolává poruchy koordinace jako je pohyb v kruhu, ataxie, závratě. Hydroxyalkylaminy tlumí diurézu. Bufogeniny a jejich deriváty bufotoxiny jsou nízkomolekulární látky steroidní povahy. Bufotoxin obsahuje ve sterolovém základu kyselinu korkovou a arginin. Bufogeniny mají shodný účinek se srdečními glykosidy, které ovlivňují transport iontů v srdečním svalu, zvláště kalcia. Se stoupající koncentrací vápníku dochází k zesílené systole a prodloužené diastole. Vznikají srdeční arytmie, jako jsou extrasystoly, ventrikulární fibrilace, zástava srdce v systole. V našich podmínkách je toxický účinek sekretu kožních žláz ropuch omezen pouze v ojedinělých případech na možnou lokální iritaci kůže nebo zasažené sliznice.

Děkuji za vaši pozornost…

…a doufám, že nejste otráveni ?!

Psychoaktivní látky v naší přírodě

Recommend Documents