Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči

Významné vývojové mezníky

Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny 



Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné množství těch nežádoucích může ovlivnit vývoj mozku Biologické naprogramování určitých oblastí mozku a jejich vliv na další psychický vývoj

Raná psychická deprivace ovlivňuje mozek selektivně  



Změny ve způsobu reagování na různé podněty Narušení funkčních okruhů ovlivňujících zpracování emočně významných informací Obtíže v ovládání emočních prožitků a regulaci chování

Genetické dispozice ovlivňuje způsob reagování na rané psychické strádání   

Rozdílná citlivost k různým vnějším vlivům Vývoj nevýhodně disponovaných dětí je více závislý na vnějších podnětech Dvojnásobně znevýhodněné děti bývají hyperaktivní a hůře ovladatelné

Vývoj v prvním roce života a jeho závislost na chování matky    

Kojenecké období je receptivní fází, dítě přijímá podněty z okolí Vytváří se základní důvěra ke světu Potřeba stimulace a učení + potřeba citové jistoty a bezpečí Matka jako zdroj podnětů, ale i jako prostředník mezi dítětem a okolním světem

Rozvoj poznávání má sociální základ  



Poznávání je spojeno s různými emočními prožitky Matka jako zdroj jistoty a bezpečí i z hlediska poznávání okolí Vliv chování matky na rozvoj pozornosti dítěte, sdílení pozornosti jako společná aktivita

Vliv matky na rozvoj jazykových schopností   



Způsob, jakým matka na dítě mluví Na dítě zaměřená řeč, která je přiměřená jeho možnostem Matka zrcadlo – nápodoba dětského projevu Vývoj řeči závisí na interakci matky a dítěte

Vývoj emočního prožívání a jeho chápání v kojeneckém věku  



Emoční projev je jedním z prostředků primární komunikace Dítě se učí vnímat a rozlišovat emoční projevy jiných lidí Základního vcítění jsou schopni již kojenci mladší 6 měsíců

Vývoj vztahu k matce  



Druhý trimestr je fází první sociální diferenciace Po půl roce vymezení matky jako specifického objektu Matka bývá prvním objektem, který je chápán jako trvalý

Batolecí věk    

Symbolická expanze do světa Potřeba znalosti pravidel fungování okolního světa Počátek rozvoje představy o fungování lidské mysli Vývoj sdílené pozornosti: dítě se zaměřuje na to, co matka považuje za důležité

Stimulace poznávacích aktivit v důsledku navození pocitu jistoty a bezpečí 

 

Dítě, které přijde o náhradní rodiny může po určité době projevovat značný a obvykle nekoordinovaný zájem o poznávání svého okolí Uvolnění potřeby poznávat se může jevit jako neúčelná hyperaktivita Projevem snahy o poznání je i destrukce

Emoční vývoj v batolecím věku  



Strach jako vývojový projev, jako důsledek počátečního chápání toho, co by mohlo přijít Pocit zahanbení, který se vztahuje k plnění požadavku dospělé osoby, zejména matky Potřeba jistoty je uspokojována potvrzením platnosti určitých pravidel

Proměna vztahu s matkou 





Separační proces probíhá postupně, navozená nejistota vede k návratu do jistoty blízkosti matky Pokud si dítě začalo vytvářet vazbu na matku později, k odpoutávání v tomto období ještě nedochází Emoční připoutání k dalším členům rodiny

Vývoj osobnosti batolete  



Negativismus jako nezralý projev vědomí vlastní vůle Potřeba ověření aktuálních hranic vlastních možností U dětí v NRP se může negativismus projevovat až v pozdějším věku

Předškolní věk 

   

Vývojová proměna uvažování se projevuje i v porozumění jiným lidem Vývoj poznání lidské mysli Základem je reflexe vlastních psychických projevů V průběhu předškolního věku se zlepšuje schopnost odhadnout názory jiných lidí Rozvoj porozumění lidské mysli ovlivňuje základní zkušenost s matkou

Emoční vývoj batolete a jeho závislost na rodinném zázemí  



Tendence reagovat zlostí a vztekem závisí kromě zralosti i na pocitu jistoty a bezpečí Tendence reagovat strachem a úzkostí může být rovněž posílena celkovou nejistotou Rozvoj schopnosti rozlišovat různé emoce závisí na zkušenosti

Předškolní období je fází přesahu rodiny 

 

Aby dítě bylo schopné adaptace na prostředí mateřské školy, musí si být dostatečně jisté sebou samým i rodinným zázemím Nástup do MŠ může být pro děti žijící v náhradní rodině náročnější Obtíže s přijetím cizí autority i skupiny vrstevníků

Vývoj prosociálního chování  



K přijetí norem regulujících chování dítěte přispívá emoční vztah k autoritě Přijetí pravidel se projeví pocity viny při jejich překročení Egocentrické chování zaměřené na získání vlastní výhody může být signálem nejistoty

Nástup do školy 

 

Představuje pro dítě zátěž, která může vyplývat z nedostatečných schopností i z nedostatečné autoregulace Může jít i o projev nedostatečné motivace, lenosti a nezájmu Dítě může být zaujato jinými problémy

Problémy v chování  



Porucha opozičního vzdoru jako neschopnost podřízení autoritě Hyperaktivita a afektivní reagování jako důsledek potíží se sebeovládáním Problémy v začlenění do vrstevnické skupiny leckdy vyplývají z potíží s porozuměním někomu jinému

Období dospívání 

 

V době dospívání se začnou ve větší míře projevovat dědičné dispozice, které byly v dětství překryty naučenými projevy Tendence k vyhledávání vzrušujících zážitků a riskantnímu chování Odpoutávání od rodiny někdy posiluje rozvoj nežádoucích projevů

Změna uvažování posiluje nejistotu  

 

Schopnost uvažovat hypoteticky, o pouhé možnosti se může stát zdrojem nejistoty Dospívající uvažuje o tom, co by mohlo být jinak Narůstá kritičnost i sebekritičnost Pocit oprávněnosti jednat jinak, než jak náhradní rodiče vyžadují

Změna emočního prožívání  



Hormonální proměna se projevuje větší emoční labilitou a dráždivostí Výkyvy emočního prožívání se projevují i zhoršeným sebeovládáním Adolescentní egocentrismus spojený s preferenčním zaměřením na sebe

Proměny morálního uvažování    

Potřeba přehodnocovat dosud platné morální principy Odmítání běžných sociálních konvencí Relativizace hodnot a norem uznávaných náhradní rodinou Riziko antiidentifikace s obecně platným řádem

Změny vztahů v rodině  



Osamostatňování se může projevovat nežádoucím způsobem Nárůst problémů v chování a neochota podřídit se autoritě, zejména pokud je chápána jako cizí, nevlastní Necitlivost a bezohlednost, která je leckdy jen zdánlivá

Návrat k biologické rodině 

Může mít různé důvody: – – –



Hledání podobností Pocity většího porozumění Minimalizace požadavků, které jsou na ně kladeny

Leckdy bývá spojen s pocity zklamání

Změna vztahů s vrstevnickou skupinou  



Tendence vyhledávat podobně zaměřené vrstevníky Tendence experimentovat se zakázanými aktivitami Adolescenti hledají někoho, kdo by jim imponoval

Vývoj identity    

Potřeba poznání sebe sama a potřeba poznat vlastní rodinu Nejistota a nespokojenost se sebou samým Srovnávání sebe sama s jinými lidmi, s nevlastními rodiči i se sourozenci Odpoutání od náhradní rodiny jako projev potřeby najít vlastní identitu

Další vývoj může probíhat různě  

Stabilizace dalšího směřování a zklidnění vztahů s náhradními rodiči Rozpad vztahů a nastartování negativní životní trajektorie