UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav ošetřovatelství
Aneta Škorpíková
Psychická pracovní zátěž u všeobecných sester
Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Zdeňka Mikšová, Ph.D.
Olomouc 2014
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené bibliografické a elektronické zdroje.
Olomouc 10. 7. 2014
Podpis:………………………….
Děkuji Mgr. Zdeňce Mikšové, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce, poskytnutí cenných rad a konzultací. Rovněž děkuji Mgr. Janě Zapletalové, Dr. za odborné konzultace v oblasti statistiky a Mgr. Evě Pýchové za
jazykovou
korekturu
práce.
V neposlední
řadě
patří
poděkování
respondentům za jejich ochotu zúčastnit se výzkumného šetření a mým blízkým za trpělivost a podporu.
ANOTACE
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Název práce v ČJ:
Psychická pracovní zátěž u všeobecných sester
Název práce v AJ:
Working psychological stress among nurses
Datum zadání:
2013-01-31
Datum odevzdání:
2014-07-10
Vysoká škola, fakulta, ústav:
Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav ošetřovatelství
Autor práce:
Aneta Škorpíková
Vedoucí práce:
Mgr. Zdeňka Mikšová, Ph.D.
Oponent práce:
Abstrakt v ČJ: Cílem předložené diplomové práce byla sumarizace dohledaných poznatků z okruhu problematiky pracovní psychické zátěže a s ní souvisejících aspektů v povolání všeobecných sester. Dílčími cíli bylo zjistit rozdíly psychické pracovní zátěže u všeobecných sester zaměstnaných v nemocnicích na odděleních s interní problematikou a všeobecných sester zaměstnaných v domovech pro seniory. K dalším cílům patří porovnání získaných výsledků s populační normou Meisterova dotazníku a ověření skutečnosti, zda existuje závislost mezi psychickou pracovní zátěží a délkou zaměstnání respondentů na součastném pracovišti. Pro získání dat byl použit Meisterův dotazník. Výzkumného šetření se celkem zúčastnilo 60 sester z nemocnic a 71 sester z domovů pro seniory. Výsledek neprokázal rozdíl psychické pracovní zátěže mezi všeobecnými sestrami pracujícími v nemocnicích a všeobecnými sestrami zaměstnanými
v domovech pro seniory. Při srovnání výsledků s populační normou Meisterova dotazníku bylo zjištěno, že obě skupiny respondentů mají nižší míru psychické pracovní zátěže ve faktoru monotonie, nespecifickém faktoru a celkovém hrubého skóru, než populační norma Meisterova dotazníku. Ve faktoru přetížení nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi sledovanými skupinami sester a normou. Z výsledků dále vyplývá, že s rostoucí délkou zaměstnání na součastném pracovišti se u všeobecných sester zvyšuje míra psychické pracovní zátěže ve faktorech přetížení a monotonie.
Abstrakt v AJ: The aim of this thesis was to summarize findings from the circle of identified problems of the psychic burden and related issues in the profession of general nurses. The specific objectives were to find out the differences of the psychic burden for general nurses employed in hospitals in the departments of internal medicine and general nurses employed in homes for the elderly. Other goals include comparing the results obtained with population standard Meister questionnaire and check whether there is a correlation between the level of mental stress and duration of employment of the respondents on the current workplace. In order to obtain the data Meister questionnaire was used. 60 nurses from hospitals and 71 nursing homes for the elderly participated the research. The result showed no difference in the extent of the psychic stress among general nurses working in hospitals and nursing in homes for the elderly. When comparing the results with the population standard it was found that both groups of respondents have
of Meister questionnaire, a lower rate of mental
workload in monotony factor, nonspecific factor and the total raw score than the population standard Meister questionnaire. The overload factor was no statistically significant difference between the groups of general nurses and standards. The results showed that with increasing duration of employment on the actual workplace increases the rate of mental workload factors congestion and monotony among general nurses.
Klíčová slova v ČJ: psychická pracovní zátěž, sestry, stres
Klíčová slova v AJ: mental workload, nurses, stress
Rozsah: 86 s., 3 příl.
OBSAH ÚVOD .................................................................................................... 8 1
PSYCHICKÁ PRACOVNÍ ZÁTĚŽ .................................................. 13 1.1
Příčiny psychické pracovní zátěže u všeobecných sester ............. 17
1.2
Odlišnosti psychické pracovní zátěži u všeobecných sester dle
pracovišť........................................................................................... 23 2
VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ .................................................................. 30 2.1
Cíle výzkumného šetření a hypotézy ......................................... 30
2.2
Metodika výzkumu ................................................................... 31
2.2.1 Měřící nástroj ........................................................................ 31 2.2.2 Profil respondentů .................................................................. 32 2.2.3 Sběr dat ................................................................................. 34 2.2.4 Metody statistického zpracování ............................................. 35 2.3
Výsledky výzkumného šetření a jejich interpretace .................... 37
2.3.1 Charakteristika vzorku respondentů......................................... 37 2.3.2 Vyhodnocení Meisterova dotazníku dle položek ....................... 42 2.3.3 Porovnání dosažených hodnot mediánů u jednotlivých položek s kritickými hodnotami Meisterova dotazníku .................................. 53 2.3.4 Interpretace výsledků k jednotlivým cílům práce...................... 55 2.4
Diskuze .................................................................................... 66
ZÁVĚR ................................................................................................ 70 REFERENČNÍ SEZNAM ....................................................................... 72 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................ 82 SEZNAM GRAFŮ................................................................................. 83 SEZNAM TABULEK ............................................................................ 85 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................ 86
7
ÚVOD
"Má-li člověk důvěru v sebe i v to, co dělá a co chce dělat, pak pro něj není žádné neštěstí příliš velké na to, aby se nedalo překonat." Lee Maranz
Významnou součástí života člověka je pracovní život. Pracovní život mnohdy představuje zdroj zátěžových situací, které vznikají na podkladě stresových faktorů. Zátěžové situace prožívané v pracovním prostředí snižují celkovou životní spokojenost (Gurková, Macejková, 2012, s. 327). Jakákoliv pracovní aktivita je do jisté míry spojena se zátěží. Pokud jsou pracovní podmínky a požadavky kladené na pracovníka v rovnováze s jeho výkonností, pak na pracovníka působí přiměřená pracovní zátěž. V případě, že dojde k narušení této rovnováhy, působí na pracovníka neadekvátní pracovní zátěž (Hodáčová et al., 2007, s. 94). V posledních letech došlo u sester k nárůstu psychické pracovní zátěže. Rozvoj psychické pracovní zátěže způsobuje vyšší stres na pracovišti (Riahi, 2011, s. 728).
Diplomová
práce
se
zabývá
tématem
psychické
pracovní
zátěže
u všeobecných sester. Cílem je sumarizace dohledaných poznatků z okruhu problematiky psychické pracovní zátěže a s ní souvisejících aspektů v povolání všeobecných sester a zjištění, zda jsou přítomny rozdíly v
psychické
pracovní
zátěži
u
všeobecných
sester
zaměstnaných
v nemocnicích na odděleních s interní problematikou a všeobecných sester zaměstnaných v domovech pro seniory. Při tvorbě diplomové práce byly použity bibliografické a elektronické zdroje, které se vztahovaly k tématu práce. Poznatky byly dohledány v cizojazyčných periodikách International Journal of Mental Health Nursing Management, Issues in Mental Health Nursing, International Nursing Review, Occupational Medicine, Nursing
8
Economics, Industrial Health, Journal of Advanced Nursing, IOS Press, Journal of Nursing Management, Swiss Medical Weekly, Rev Saúde Pública, BMC Health Services Research, Journal of Multidisciplinary Healthcare.
A
dále
v českých
a
slovenských periodikách
Kontakt,
Zdravotnictví v České republice, Ošetřovatelství a porodní asistence, Geriatrie a gerontologie, Geriatria, periodikách skupiny Solen a periodikách vydávaných Českou lékařskou společností J. E. Purkyně. Mezi další zdroje poznatků patřily české a slovenské sborníky z odborných konferencí.
Cílem výzkumného šetření diplomové práce bylo zjistit, zda se vyskytují rozdíly v psychické pracovní zátěži u všeobecných sester pracujících na odděleních interních oborů v nemocničním prostředí a všeobecných sester pracujících v domovech pro seniory.
Dílčí cíle diplomové práce: Cíl 1 o Zjistit,
zda
existuje
rozdíl
psychické
pracovní
zátěže
mezi
všeobecnými sestrami zaměstnanými v nemocnici na interních odděleních a sestrami zaměstnanými v domovech pro seniory. Cíl 2 o Porovnat psychickou pracovní zátěž všeobecných sester pracujících v nemocnici a všeobecných sester pracujících v domovech pro seniory s populační normou Meisterova dotazníku. Cíl 3 o Prokázat závislost mezi psychickou pracovní zátěží a délkou zaměstnání všeobecných sester na stávajícím pracovišti pro obě skupiny všeobecných sester současně.
9
Jako vstupní literatura, před započetím rešeršní strategie, byly nastudovány následující tituly: BEDRNOVÁ, Eva a kol. 2009. Management osobního rozvoje: duševní hygiena, sebeřízení a efektivní životní styl. Praha: Management Press, 2009. 360 s. ISBN 978-80-7261-198-0. GLADKIJ, Ivan a kol. 2003. Management ve zdravotnictví: ekonomika zdravotnictví, řízení lidských zdrojů ve zdravotnictví, kvalita zdravotní péče a její vyhodnocování. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 380 s. Praxe manažera. ISBN 80-7226-996-8. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. 2010. Sestra a stres: Příručka pro duševní pohodu. Praha: Grada Publishing, 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3149-0. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. PEČENKOVÁ, Jaroslava. 2004. Duševní hygiena zdravotní sestry. Praha: Grada Publishing, 2004. 80 s. ISBN 80-247-0784-5. PLAMÍNEK, Jiří. 2008. Sebepoznávání, sebeřízení a stres: praktický atlas sebezvládání. Praha: Grada Publishing, 2008. 184 s. ISBN 978-80-2472593-2. REICHEL, Jiří. 2009. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6. SÝKORA, Jaroslav, DVOŘÁK, Jaroslav, ŠEFČÍK, Vladimír. 2009. Chování člověka v krizových situacích. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2009. 103 s. ISBN 978-80-7318-826-9.
Rešeršní strategie Pro vyhledávání relevantních plnotextů byly použity následující databáze: -
databáze MEDLINE, světová lékařská plnotextová databáze
-
databáze PubMed, volně dostupná databáze medicínské literatury a vědeckých článků
10
-
databáze BMČ – Bibliographia Medica Čechoslovaca (MEDVIC), volně přístupná databáze specializovaná na oblast zdravotnictví,
-
recenzované sborníky z odborných konferencí
Pro výběr dohledaných podkladů k tvorbě diplomové práce byla stanovena následující kritéria: rok publikování od 1990 – 2013, jazykové požadavky – anglický, český a slovenský jazyk, dostupnost plnotextu.
První
fáze
rešeršní
strategie
byla
provedena
pomocí
vyhledávání
v databázi MEDLINE. K vyhledávání byly použity následující vyhledávací pojmy: „mental“, „workload“, „nurs$“ a „stress“. Pro vyhledávání byl využit booleovský operátor AND v kombinaci s vyhledávacími pojmy. Jako limity byly nastaveny požadavky na jazyk – English language (anglický jazyk), fulltext (pouze s nalezenými plnotexty) a rok vydání 1990 – 2013. Dohledáno bylo 112 plnotextů. Pro tvorbu diplomové práce bylo použito 8 plnotextů, které vyhověly výše uvedeným kritériím a byly relevantní vzhledem k tématu diplomové práce.
Druhá fáze vyhledávání byla provedena ve volně přístupné databázi Pub Med. Pro vyhledání relevantních článků byla použita tato vyhledávací hesla: „workland“, „nurs“ a „stress“ v kombinaci s booleovskými operátory AND. Nastavené limity byly English languace (anglický jazyk), Free full text available (vyhledání pouze s volným plnotextem), Full text available (dostupný plný text) a datum a rok vydání od 1. 1. 1990 do 31. 12. 2013. Databází bylo nabídnuto 51 plnotextů. Z toho bylo relevantních 13 článků. Následně bylo zjištěno, že 3 články byly dohledány duplicitně s databází MEDLINE. Z druhé fáze vyhledávání bylo pro tvorbu diplomové práce použito 10 plnotextů. Tyto plnotexty byly vybrány z důvodu splnění stanovených kritérií a relevance k tématu diplomové práce.
11
Třetí fáze proběhla pomocí databáze BMČ. V prvním vyhledávání byly použity tyto vyhledávací pojmy: „sestra“ a „stres“. Nastavený limit byl rok vydání od 1990 – 2013. Výsledkem bylo 133 odkazů. Pro tvorbu práce bylo použito 19 plnotextů, které splňovaly uvedená kritéria a vztahovaly se k tématu. V druhém vyhledávání byly použity pojmy: „psychická“, „pracovní“, „zátěž“ a „sestra“. Databází bylo nabídnuto 6 odkazů. Z toho byly využity 4 plnotexty, které splňovaly stanovená kritéria a byly relevantní vzhledem ke zpracovávanému tématu. Celkem bylo pomocí databáze BMČ dohledáno 23 relevantních článků, které byly použity pro tvorbu diplomové práce.
Ve čtvrté fázi rešeršní strategie bylo zahájeno vyhledávání ve vyhledavači Google scholar. Pomocí vyhledávacích pojmů: „psychická“, „pracovní“, „zátěž“, „stres“, „sestra“ a nastaveného limitu vyhledávání do roku 2013 bylo dohledáno 217 odkazů. Vybraných bylo 6 relevantních plnotextů, z nich byly 3 nalezeny duplicitně spolu s databází BMČ. Vzhledem k tématu a nastaveným kritériím byly z dohledaných odkazů na vyhledavači Google scholar použity 3 články.
Poslední
fází
rešeršní
strategie
bylo
vyhledávání
v
recenzovaných
sbornících z odborných konferencí. Vyhledáváno bylo ve sbornících Fakulty zdravotnických
studií
Ostravské
univerzity
v Ostravě,
Ústavu
ošetrovatělstva Jesseniovy lekarské fakulty v Martine a ve sbornících Ústavu
ošetřovatelství
Fakulty
veřejných
politik
Slezské
univerzity
v Opavě. V tomto vyhledávání bylo nalezeno 6 relevantních studií, z nich byly již 3 dohledány duplicitně s databází BMČ. K tvorbě diplomové práce byly použity 3 relevantní plnotexty.
Celkem bylo pro tvorbu diplomové práce použito 47 článků, z toho 18 plnotextů v anglickém jazyce a 29 českých nebo slovenských zdrojů.
12
1 PSYCHICKÁ PRACOVNÍ ZÁTĚŽ
Faktory psychické pracovní zátěže jsou definovány v Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Podmínkami ochrany zdraví při práci s psychickou zátěží se věnuje Hlava V. Nařízení vlády, § 31, vymezuje práci s psychickou zátěží čtyřmi body: a. práce spojená s monotonií b. práce ve vnuceném pracovním tempu c. práce v třísměnném nebo nepřetržitém pracovním provozu d. práce, která je vykonávaná pouze v nočních hodinách Práci spojenou s monotonií charakterizuje opakování „stejných pohybových nebo úkolových úkonů s omezenou možností zásahu zaměstnance do jejich průběhu.“ Dále je v nařízení vlády členěna monotonie na pohybovou a úkolovou. Pohybovou monotonii chápe jako opakované, jednoduché manuální
úkony,
které
mají
stejný
typ.
Úkolová
monotonie
je charakterizována nízkým počtem úkolů a jejich malou proměnlivostí. Práce, při které si zaměstnanec nemůže vybrat vlastní tempo a je nucen podřídit se chodu strojovému mechanismu nebo úkolu, se nazývá prací ve vnuceném pracovním tempu. V § 32 je uvedeno, že při hodnocení zdravotního rizika psychické zátěže je třeba zjišťovat zdroj vzniku a zhodnotit ostatní okolnosti a vlivy, které vedou ke vzniku psychické zátěže. § 33 uvádí minimální opatření k ochraně zdraví při práci: „Práce spojené s monotonií, jakož i práce ve vnuceném pracovním tempu, musí být k omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.“ (Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., Hlava V., § 31 - 33)
13
Pracovní zátěž sester je definována jako emocionální a fyzická reakce, která vyplývá ze vzájemné interakce sestry a pracovního prostředí. Dochází k tomu, že požadavky, které jsou na sestru kladeny v pracovním prostředí, převyšují schopnost jejího zvládání (Zahlodl et al., 2009, s. 45 – 46). S tímto tvrzením se shoduje definice, kterou ve své publikaci uvedli Hladký a Židková (1999, s. 7 – 8). Ta vysvětluje pojem zátěž jako vztah mezi požadavky, které jsou na člověka kladeny, a schopností tyto požadavky zvládat. Nepřiměřená úroveň zátěže, která není člověkem zvládána, se nazývá stres. Stres je fenomén, který je úzce spjat s nadměrnou psychickou zátěží. Mnohdy je pojem stres využíván jako synonymum zátěže. Gulášová a Šurániová (2004, s. 12) uvedly, že stres znamená zátěž neboli nadměrnou námahu. Autorka Hosáková stres vymezuje jako výraz používaný pro konflikt, nepříjemné pocitové události nebo úzkost (Hosáková, 2007, s. 80 – 81). Riahi definovala termín stres jako obecný lidský i zvířecí fenomén, který způsobuje intenzivní a nepříjemnou zkušenost a následně ovlivňuje chování. Pracovní stres lze chápat jako sílu, která vytlačuje psychické i fyzické faktory mimo schopnosti zvládání jedince a způsobuje vznik vnitřního napětí (Riahi, 2011, s. 722 – 723). Stres je možné charakterizovat jako stav organismu, který ohrožuje ucelenost a integritu jedince a negativně působí na nervový systém člověka (Neupauerová, Košč, 2002, s. 120). Se stresem se jedinec setká při situaci, kterou pociťuje jako ohrožení své duševní nebo fyzické pohody. Je to fyziologická reakce organismu na nadměrné zatížení. Z hlediska psychologie ho lze pojmout jako ohrožující a nadměrně zatěžující stav (Hosáková, 2007, s. 80). Psychický stres je do určité míry subjektivním faktorem. Pojem psychický stres lze definovat jako prožívání člověka, v kontextu tří částí. Mezi tyto tři části patří vnímání nároků kladených na jedince, vnímaná schopnost tyto nároky zvládnout, a to, jak jedinec vnímá důležitost, kterou zvládání přisuzuje (Loučímová, 2008, s. 122).
14
Vliv psychické pracovní zátěže na všeobecné sestry
Vliv psychické pracovní zátěže na jednice je závislý na osobnosti, schopnostech a charakteristikách konkrétní sestry (Kadučáková, 2011, s. 299; Rauhala, Fagestrőm, 2007, s. 491; Riahi, 2011, s. 723). Prožívání stresu a zátěže je velice individuální záležitostí. Jeden člověk může vnímat určitou situaci jako nezvládnutelný stres, oproti tomu druhý tu stejnou situaci vnímá jako optimální úroveň zátěže (Neupauerová, Košč, 2002, s. 120). Velikost působení psychického pracovního zatížení a stresu závisí na temperamentu sestry (Kikuchi et al., 2013, s. 127). Psychická zátěž v pracovním procesu má negativní vliv na pohodu zaměstnanců (Židková et al., 2001, s. 16). Nadměrná psychická zátěž a stres měly velmi negativní dopad na psychiku jedince. Dochází k výskytu pocitů neklidu, emocionálního vyčerpání, deprese, únavy až syndromu vyhoření (Riahi, 2011, s. 723). Psychické pracovní zatížení negativně ovlivňuje duševní zdraví zaměstnanců nemocnic a způsobuje projevy deprese (Kikuchi et al., 2013, s. 123). Dlouhodobé působení
psychické
pracovní
zátěže
vede
k duševním
onemocněním
(Li et al., 2004, s. 260). Zaměstnanci nemocnic mají větší riziko vzniku depresivních poruch, než je tomu u zbytku populace (Tsai, Liu, 2012, s. 2). Když je sestra dlouhodobě vystavena těžké psychické zátěži, mohou se u ní objevit známky emocionálního vyhoření tzv. syndromu vyhoření (Hamaideh et al., 2008, s. 41). Výsledky výzkumu, které provedly autorky Gurková a
Macejková,
potvrdily
vzájemný
vztah
deprese,
pracovní
zátěže
a subjektivní pohody sester na Slovensku. Vyšší psychická zátěž a nižší subjektivní pohoda sester korelovaly se zvýšeným výskytem depresivní symptomatologie. Z celkového vzorku respondentů byla u 50 % přítomna lehká deprese, u 17 % mírná deprese a u 5 % středně těžká deprese. U žádné ze sester nebyla zjištěna těžká deprese a pouze 28% sester bylo bez významnější depresivní symptomatologie. Z oblasti příznaků deprese sestry nejčastěji uvedly pocity únavy, nedostatku energie a problémy se spánkem.
15
(Gurková, Macejková, 2012, s. 330 – 334). Deprese, nespavost a úzkosti se vyskytly jako následky pracovní zátěže u sester v nemocnici (Tsai, Liu, 2012, s. 2). Výsledek, vztahující se k tomu, jak si sestry uvědomují vliv psychické zátěže a stresu na jejich zdraví, přinesla kvantitativní studie, ve které byla sestrám položena otázka, který z činitelů na pracovišti je největší hrozbou pro jejich zdraví. 85 % respondentů uvedlo, že se obává biologických činitelů. 6 % sester vidělo hrozbu ve fyzikálních vlivech, 7 % dotázaných se obávalo chemických látek a pouze 2 % vybrala položku jiné hrozby, která zahrnovala stres. Z toho vyplývá, že sestry nevnímaly stres jako hrozbu pro své zdraví (Madziová, Janíková, 2013, s. 548). Reakce organismu na přetížení se projevuje jak v psychické, tak ve fyzické oblasti zdraví (Kadučáková, 2011, s. 299; Kikuchi et al., 2013, s. 123). Při expozici nadměrné zátěže mohou fyzické zdraví negativně ovlivnit pracovní úrazy (Hodáčová et al. 2007, s. 95). Nevhodné psychosociální pracovní prostředí a dlouhodobý pracovní stres vedou ke zdravotním problémům, jako je kardiovaskulární onemocnění a onemocnění pohybového aparátu (Li et al., 2004, s. 260). Zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, jako následku psychického pracovního zatížení, uvedli i autoři Tsai, Liu (2012, s. 2). V posledních desetiletích nastala změna charakteru práce. Změnou je myšlen především přechod z fyzické zátěže na psychickou. Tato transformace způsobila zvýšení psychické pracovní zátěže (Rafnsdottir et al., 2004, s. 49). V současnosti dochází ke snižování fyzického přetížení a naopak se neustále zvyšuje zátěž psychická (Hosáková, 2007, s. 80 – 81; Malinauskiene et al., 2011, s. 2389). Nelze však říci, že by fyzická zátěž profesi sester neprovázela, spíše naopak. Nemalou část pracovní směny sestra tráví stáním nebo chůzí, a tím namáhá dolní končetiny. Manipulace s pacientem je práce, která velice zatěžuje páteř, svalový i kloubní systém (Hosáková, 2007, s. 80 – 81). U sester byl prokázán zvýšený výskyt onemocnění pohybového aparátu (Li et al., 2004, s. 260). Fyzické příznaky jsou pro psychiku člověka zatěžující. V souvislosti tím, jak se u sester
16
projevují somatické příznaky přetížení, dochází ke zvýšení psychického napětí (Hosáková, 2007, s. 80 – 81). Nadměrná zátěž má kromě zdraví zaměstnanců vliv také na kvalitu provedené práce. Na podkladě neadekvátního zatížení mohou sestry provést chybné výkony nebo špatná pracovní rozhodnutí (Chan, Huak, 2004, s. 211; Prokelová, Jarošová, 2013, s. 136; Tsai, Liu, 2012, s. 2). Z důvodu neúměrného zatížení pracovníků dochází ke kolísání kvality odvedené práce a změnám ve výkonu pracovníka (Hodáčová et al. 2007, s. 95). V případě, že sestry uvedly, že jsou zvýšeně zatíženy, hodnotily svůj pracovní výkon jako zhoršený. Uvědomovaly si, že když na ně působila zátěž, neodváděly adekvátní pracovní výkon (Letvak, Buck, 2008, s. 160).
1.1
Příčiny psychické pracovní zátěže u všeobecných sester
Příčiny pracovní psychické zátěže u všeobecných sester vyplývající z organizační povahy
Následující část textu uvádí poznatky, které se nejčastěji vyskytovaly jako příčiny psychické zátěže v dohledaných zdrojích. Častým problémem, který se vyskytoval v souvislosti se vznikem nadměrné psychické zátěže, byl časový tlak (Bianchi, 2004, s. 738 – 743; Gurková, Macejková, 2012, s. 332; Rieder et al., 2012, s. 1; Tsai, Liu, 2012, s. 2). Z výsledků studie Gurkové a Macejkové vyplývá, že sestry negativně ohodnotily psychickou pracovní zátěž. Sestry uvedly zvýšený výskyt únavy, vysoké zodpovědnosti a časové tísně (Gurková, Macejková, 2012, s. 332). Neustálý časový tlak při práci zatěžuje zaměstnance a v konečném důsledku má negativní dopad na jejich zdraví a efektivitu práce (Rieder et al., 2012, s. 1). Kontinuální přetížení, časový tlak a dlouhé pracovní směny zvyšovaly úroveň stresu,
17
která působí na pracovníky v nemocnicích (Tsai, Liu, 2012, s. 2). To potvrzuje i další studie, která uvádí jako největší příčinu stresu nadměrné množství práce sester (Rauhala, Fagestrőm, 2007, s. 491). Mezi další příčinu psychické zátěže, která vychází z organizační povahy, patřil nedostatek personálu na ošetřovací jednotce. Z toho pramení rostoucí pracovní zatížení sester. Sestry musí zvládat velký nápor práce a nároky pacientů/klientů, které se neustále se zvyšují. To stupňovalo stresovou zátěž (Riahi, 2011, s. 728). Vysoká pracovní zátěž byla identifikována jako druhá nejčastější příčina pracovního přetížení a stresu u jordánských sester. Dle autorů byla nadměrná pracovní zátěž způsobena celkovým nedostatkem sester v Jordánsku (Hamaideh, 2008, s. 44). Administrativní zatížení sester byl další faktor, který studie potvrdily jako příčinu psychické zátěže pracovníků (Bianchi, 2004, s. 738 – 743; Juhásová, 2011, s. 292; Rauhala, Fagestrőm, 2007, s. 497 – 498). K pracovním podmínkám, které zvyšují zatížení a stres sester, patří narůstající administrativní požadavky. Jako nejvýznamnější stresor sestry uvedly nedostatek času na provedení pracovních povinností (Bianchi, 2004, s. 738 – 743). Sestrám stále více přibývá administrativních úkonů a úměrně s tím se zvyšuje jejich zátěž administrativou (Juhásová, 2011, s. 292). Přibývající stres a přetěžování sester má podle výsledků studie příčinu právě v nárůstu administrativy (Rauhala, Fagestrőm, 2007, s. 497 – 498). Mezi další činitele, kteří způsobili neadekvátní psychickou zátěž sester, patří špatná organizace pracovních činností (Malinauskiene et al., 2011, s. 2388). Dezorganizace práce byla identifikována jako stresující faktor v pracovním prostředí (Hodáčová et al. 2007, s. 94). Psychická zátěž je ovlivněna nejen organizací provozu a práce, ale také pracovním prostředím jako celkem (Tripodi et al., 2011, s. 218).
Významnou roli
ve vztahu k pracovní zátěži hrály organizační faktory, styl řízení a pracovní prostředí (Rauhala, Fagestrőm, 2007, s. 491). Potvrzeným faktorem, který měl vztah ke zvýšené zátěži, byla práce ve směnném provozu (Hamaideh et al., 2008, s. 44; Tripodi et al., 2011,
18
s. 218; Tsai, Liu, 2012, s. 2). Bylo zjištěno, že stres u sester významně koreluje s prací na směny (Hamaideh et al., 2008, s. 44). Všeobecné sestry, které pracovaly v nočních směnách a měly opakovaně přesčasy, uvedly potíže s udržením bdělého stavu během pracovní doby. Navíc u nich bylo prokázáno zvýšené riziko vzniku chyb a následně i stresu (Tsai, Liu, 2012, s. 2). Také bylo prokázáno, že intenzita psychické pracovní zátěže se lišila podle velikosti pracovního úvazku. Sestry pracující na částečný úvazek měly nižší míru stresu než sestry s plným pracovním úvazkem (Tripodi et al., 2011, s. 218). Další oblastí, která hraje roli při vzniku psychické pracovní zátěže, je kvalita osobního a rodinného života a s ním související psychosociální opora
(Kadučáková,
2011,
s.
300
–
306).
To
podporuje
tvrzení,
že nedostatek sociální opory negativně ovlivňuje pohodu a zdraví jedince (Rafnsdottir, 2004, s. 50).
Příčiny pracovní psychické zátěže u všeobecných sester vyplývající z charakteru profese všeobecné sestry
Nejčastěji identifikovanou příčinou psychické zátěže, která vycházela z charakteru profese sestry, byla psychosociální zátěž. Psychosociální zátěž je způsobena intenzivním kontaktem a spoluprací s lidmi (Bártlová, Hajduchová,
2010,
s.
110;
Jankechová,
Kunayová,
2011,
s.
282;
Kadučáková, 2011, s. 299; Rafnsdottir et al., 2004, s. 49; Rieder et al., 2012, s. 7; Zachová, Škochová, 2007, s. 569). Zaměstnanci ve zdravotnictví, především sestry, měli vysoké riziko psychické zátěže, protože čelili emocionálním nárokům ve spolupráci s pacienty (Rafnsdottir et al., 2004, s. 49). V profesi sestry jsou kladeny vysoké požadavky na psychiku. To je způsobeno zejména intenzivní prací s lidmi. Z toho mnohdy vznikají konfliktní situace, které sestra musí často řešit (Kadučáková, 2011, s. 299). Práce s lidmi vede sama o sobě
19
k emočnímu vyčerpání pracovníků (Kupka, 2008, s. 24). Obtížné pracovní situace se vyskytují ve vztahu sestra – pacient/klient. Dochází k verbálním útokům
ze
strany
pacientů/klientů.
Pomocí
verbálních
útoků
se pacienti/klienti snaží ventilovat neuspokojené potřeby, jako jsou obavy, strach nebo bolest. Naopak se také může objevit neadekvátní chování ze strany sestry, způsobené náročnou pracovní situací (Zachová, Škochová, 2007, s. 569). V důsledku péče o pacienta vzniká stres. Stres, který je zapříčiněný právě péčí o pacienty, prohlubuje emocionální vyčerpání sester a způsobuje vznik nechuti k práci s pacienty (Rieder et al., 2012, s. 7). Intenzivní sociální komunikace byla identifikována jako jeden z významných stresorů (Hodáčová et al. 2007, s. 94). V souvislosti s nadměrnou psychosociální zátěží u všeobecných sester může dojít k výskytu příznaků dlouhodobé nespokojenosti (Bártlová, Hajduchová, 2010, s. 110). V profesi všeobecné sestry je široká škála potencionálních stresorů a příčin psychické zátěže. Mezi další zátěžové faktory, které vyplývají z charakteru povolání všeobecné sestry, patřily vysoké nároky na dovednosti a vzdělání sester. Narůstají požadavky, které jsou kladeny na úroveň dovedností sester (Hamaideh et al., 2008, s. 41 – 44). Zvýšené nároky na senzorické a kognitivní procesy jsou důležité k ovládání technického zařízení na pracovišti (Kadučáková, 2011, s. 299). S tím souhlasí i tvrzení autorky Hosákové. Ta uvádí, že v posledních letech se mění způsob práce, dochází k zavádění složitějších postupů, například informačních technologií a práce s počítačem, kterou se musí sestry naučit. V souvislosti s tím vznikají nové stresové
situace
(Hosáková,
2007,
s.
81).
Další
významný
stresor
byl přítomen u pracovníků, kteří mají vysokou zodpovědnost nebo rozhodují o zdraví druhých osob, a to v etickém či ekonomickém kontextu (Hodáčová et al. 2007, s. 94). Pro pracovní pozici všeobecné sestry je charakteristické převážné obsazení ženským pohlavím. S tím je také spojena jedna z dalších příčin vzniku
20
psychického pracovního zatížení, protože ženy hůře snáší psychickou pracovní zátěž a stresu podléhají častěji než muži (McCarthy, 2010, s. 609).
Monotonie
a
její
vliv
při
vzniku
psychické
pracovní
zátěže
u všeobecných sester
K častým stresorům, tedy faktům, které vyvolávají zátěž, patří monotonie. Monotonií je myšlen jak jednostranný opakovaný ruční pohyb, tak i rutinní kontrola primitivních a jednotvárných úkonů (Hodáčová et al. 2007, s. 94). Stejně jako k přetížení pracovníka může dojít i k jeho nedostatečnému vytížení. Pod nedostatečným vytížením si lze představit i malé kompetence. To může vést k emočnímu napětí, k nechuti k prováděné činnosti a pocitům přesycení nebo nenaplnění (Hodáčová et al. 2007, s. 94 – 95). Z výsledků mnoha studií vyplývá závěr, že sestry v České a Slovenské republice hodnotí faktor monotonie pozitivně. Monotonie nebyla identifikována jako příčina psychické pracovní zátěže v profesi všeobecné sestry (Bártlová, Jobánková, 2005, s. 225 – 228; Gurková, Macejková, 2012, s. 331 – 332; Hodáčová et al., 2007, s. 96).
Kvalita interpersonálních vztahů a její vliv při vzniku psychické pracovní zátěže všeobecných sester
Významnou roli ve vztahu k pracovní zátěži hrály sociální vztahy na pracovišti (Bártlová, 2006, s. 31; Hamaideh et al., 2008, s. 41; Hodáčová et al. 2007, s. 94; Rauhala, Fagestrőm, 2007, s. 491; Tsai, Liu, 2012, s. 6; Wolfová, Chaloupka, 2009, s. 57). Psychická zátěž, které jsou sestry vystaveny, vyplývá kromě podstaty ošetřovatelské profese také z kvality sociální interakce a komunikace na pracovišti (Bártlová, 2006, s. 31). Sestry pracují většinou v ženském kolektivu, ve kterém trvá řešení
21
interpersonálních konfliktů déle než v kolektivu mužském. To způsobuje fakt, že ženy hůře snáší kritiku, berou si ji mnohdy osobně a dlouhou dobu se jí zabývají (Gulášová, Šurániová, 2004, s. 12). Mimo vzájemné spolupráce jsou sestry v každodenním úzkém kontaktu s lékaři. Vzájemné vztahy zdravotnického personálu, zejména lékařů a sester, mají významný dopad na poskytování zdravotní péče. Nevhodné chování se negativně projevuje na kvalitě pracovních vztahů. Charakteristika vztahů mezi sestrami a lékaři je podstatný prvek, který utváří celkovou atmosféru na pracovišti (Bártlová, 2006, s. 31). Pracovní vztahy byly identifikovány jako příčina psychosociální pracovní zátěže (Wolfová, Chaloupka, 2009, s. 57). Špatná komunikace na pracovišti a malá soudržnost pracovního kolektivu způsobuje pracovní stres (Hodáčová et al. 2007, s. 94). Sestry si uvědomují dopady pracovních vztahů a přikládají jejich kvalitě velký důraz (Tsai, Liu, 2012, s. 6). Mezi příčiny psychické zátěže z oblasti pracovních vztahů sestry označily problémy s nadřízenými a konflikty uvnitř i vně kolektivu (Rauhala, Fagestrőm, 2007, s. 491). Konflikty a problémy vzniklé mezi kolegy i ve vztahu k lékařům a nadřízenými způsobují sestrám psychickou pracovní zátěž. Sestry tyto
konflikty
identifikují jako pracovní stresory (Hamaideh et al., 2008, s. 41). S kvalitou vztahů mezi lékaři a sestrami na pracovišti jsou úzce spojeny pocity psychického vyčerpání sester. Autorky Bártlová a Hajduchová provedly výzkum v této problematice pomocí kvantitativní (dotazníků) i kvalitativní (focus groups) metody na vzorku 537 sester ze všech krajů v ČR. Více než polovina zkoumaného vzorku (53,3 % sester) uvedla pocity psychického vyčerpání. V této studii byla prokázána úzká souvislost mezi psychickým vyčerpáním a kvalitou vzájemných pracovních vztahů lékařů a sester. 34,1 % (tj. více než 1/3) sester uvedlo, že se v průběhu své kariéry setkaly se situací, v níž nevhodné chování lékaře způsobilo odchod sestry z oddělení (Bártlová, Hajduchová, 2010, s. 115). Ve spolupráci mezi sestrami a lékaři dochází k různorodým situacím. Sestra pociťuje jako nejvíce ponižující situaci, když dojde ke konfliktu mezi ní a lékařem.
22
Nejhůře tento konflikt sestry vnímaly, když mu přihlíželi pacienti nebo do něho byli zainteresováni kolegové. Ke konfliktům mezi sestrami a lékaři dochází zpravidla při přesunu lékařské kompetence na sestru. Potíže v komunikaci mezi sestrou a lékařem nebo mezi sestrami navzájem vytváří nepříjemné pracovní prostředí, které vycítí i pacienti/klienti (Zachová, Škochová, 2007, s. 569). Velice nebezpečným faktorem, který způsobuje psychickou zátěž pracovníka, mohou být patologické pracovní vztahy. Mezi mě patří mobbing, bossing nebo šikana. Mobbing je možno definovat jako psychické násilí nebo teror, který je páchán mezi kolegy v rámci jednoho pracoviště. V případě bossingu je psychická represe uplatňována ze stany nadřízeného k podřízenému. Šikana je na rozdíl od mobbingu většinou charakterizována fyzickým násilím a okamžitým způsobením utrpení oběti. Mobbing je na rozdíl od šikany více utajený, rafinovaný a kontinuálně páchaný na oběti (Wolfová, Chaloupka, 2009, s. 57). Loučínová uvádí, že k potvrzení mobbingu je nutné, aby psychický teror nebo komunikační násilí byly uplatňovány nejméně jednou za týden po dobu půl roku. Mezi komunikační násilí řadí následující konflikty: neustále verbální útoky, pomluvy, znevažování jedince a práce, kterou odvedl, provokování a izolace (Loučimová, 2008, s. 123).
1.2
Odlišnosti psychické pracovní zátěži u všeobecných sester dle pracovišť
Míra pracovní psychické zátěže je odlišná v závislosti na oblasti praxe, ve které všeobecná sestra působí. Intenzita a stupeň zapojení jednotlivých složek způsobujících psychickou zátěž je závislá na charakteru a obsahu práce (Kadučáková, 2011, s. 299). Vnímání stresu sestrami se v rámci jedné nemocnice lišilo na různých pracovištích (McCarthy et al., 2010, s. 607).
23
Duševní zátěž zdravotníka je závislá na struktuře pracoviště. Rozhodující je, zda se jedná o ambulantní nebo lůžková oddělení (Kupka, 2008, s. 26). Faktory, které způsobují psychickou zátěž, je podle Židkové et al. (2001, s. 20) nezbytné posuzovat pro každou profesi a na každém pracovišti samostatně. Rozdíly v psychické zátěži mezi jednotlivými oblastmi praxe jsou patrné z výsledků studií (Bianchi, 2004, s. 741; Gulášová, Šurániová, 2004, s. 9 – 25; Hamadeh et al., 2008, s. 41 – 42; Neupauerová, Košč, 2002, s. 120 – 124; Soósová, Varadyová, 2012, s. 341). Sestry pracující na jednotkách intenzivní péče, kde se častěji setkávají s umíráním a smrtí, jsou ve srovnání s chirurgickými sestrami mnohem více vystaveny distresu. Naopak u sester zaměstnaných na operačních sálech je nižší emocionální zatížení než u sester, které pracují na dialyzačních jednotkách, hematoonkologických a onkologických odděleních (Hamadeh et al., 2008, s. 41 – 42). Dalším příkladem odlišnosti v psychické pracovní zátěži může být charakter práce kardiologických sester, které se podílí na akutní péči o pacienty a poskytují podporu jejich rodinám. V průběhu pracovní doby musely sestry čelit strachu, stresu a fyzickému vyčerpání pacientů/klientů a jejich rodin. U kardiologických sester byly nalezeny čtyři hlavní zdroje stresu. Prvním a největším zdrojem byl právě charakter pracovních
podmínek,
dále
neefektivní
řízení
lidských
zdrojů
v ošetřovatelské péči a management oddělení (Bianchi, 2004, s. 741). Také v intenzivní a anesteziologické oblasti péče působí na sestry specifické faktory vyvolávající psychickou pracovní zátěž a stres. Mezi specifické stresory na odděleních ARO a JIP lze zařadit především zvýšenou úmrtnost pacientů, umírání mladých lidí na akutní onemocnění nebo zranění, sledování přístrojů a správně rozpoznání změn. Stresující jsou také náhlé proměny zdravotního stavu pacientů na těchto odděleních (Soósová, Varadyová, 2012, s. 341). Problematika psychické pracovní zátěže a stresu u všeobecných sester pracujících na onkologických odděleních byla hodnocena v mnoha studiích (Neupauerová, Košč, 2002, s. 120 – 124; Světlák, Suchý, 2011, s. 302 – 307; Zálešáková, Bužgová, 2011, s. 113).
24
Péče o pacienty/klienty s onkologickým onemocněním a jejich rodiny má vysoké nároky na psychiku a požaduje větší psychickou odolnost, než je tomu zapotřebí v jiných oblastech praxe. I přes tento fakt byly výsledky provedeného kvantitativního výzkumu u onkologických sester příznivé. Celkový vzorek reprezentovalo 168 všeobecných sester zaměstnaných na standardních lůžkových onkologických odděleních. Výsledky byly následující: 122 sester, tj. 72,6 % uvedlo, že vnímá psychickou zátěž na pracovišti jako přiměřenou, 22 sester, tedy 13,1 % považovalo psychickou zátěž za příznivou a 24 sester, tj. 14,3 % napsalo, že ji vnímá nepříznivě (Zálešáková, Bužgová, 2011, s. 113 – 115). Specifika a obtížnost práce byly identifikovány také u psychiatrických sester. Sestry pracující na psychiatrii musí zvládat náročnou komunikaci s duševně nemocnými pacienty/klienty a čelit zvýšenému riziku fyzické agrese namířenou proti personálu než v jiných oborech. Kvantitativní studie porovnala soubor sester zaměstnaných v psychiatrických léčebnách s kontrolním souborem všeobecných sester pracujících na somatických odděleních. Výsledek ukázal, že sestry pracující na psychiatriích zvládají zátěžové situace lépe než sestry, které pracují na somatických odděleních. Autoři tuto skutečnost odůvodňují faktem, že sestry na psychiatrických odděleních, vzhledem k jejich specializaci, umí lépe pracovat s vlastním stresem a jsou vůči němu odolnější (Ječná et al., 2009, s. 27 – 30). Zajímavý poznatek z oblasti pediatrické péče přinesla studie, která srovnávala vnímanou hladinu stresu a
napětí
u
sester
na
pediatrickém
oddělení
a
sester
pracujících
na operačních sálech. Na pediatrickém oddělení měly sestry vyšší stres, než sestry zaměstnané na operačních sálech (McCarthy, 2010, s. 607). Překvapivé bylo zjištění, že sestry pracující na ambulanci (jednodenní jednotce) identifikovaly, jako nejvíce zatěžující sociální pracovní prostředí, které
zahrnovalo
především
kontakt
s lékaři
a
ostatními
sestrami
(McCarthy, 2010, s. 607). Zvláštní psychická zátěž je na sestry kladena v případě poskytování paliativní a hospicové péče (Jankechová, 2011, s. 135 – 142). Jako nejnáročnější zátěžové situace identifikovaly sestry péči
25
o umírajícího pacienta/klienta a také komunikaci s jeho rodinou (Bártlová, Jobánková, 2006, s. 15). Péče o umírajícího pacienta/klienta personál nejvíce zatěžuje. Pro úspěšné zvládání paliativní péče je zásadní vyrovnání se s vlastní smrtelností a znalost oboru thanatologie. V případě, že sestra k pacientovi/klientovi emocionálně více přilne, je pro ni zátěž v souvislosti s jeho umíráním intenzivnější (Kupka, 2008, s. 25). Specifickým zařízením, kde je poskytována ošetřovatelská a sociální péče klientům, jsou domovy pro seniory. Jedná se o zcela jiné prostředí, než jaké je charakteristické pro péči v nemocnicích. V domovech pro seniory se občas vyskytuje fyzická i psychická agrese ze strany klientů. Psychická agrese výrazně koreluje s pocity emocionálního vyčerpání a odosobněním. I přes toto zjištění uvedly sestry pracující v domově pro seniory, že pociťují jen minimálně psychické vyčerpání a nemají pocity osobního neúspěchu a syndromu vyhoření. Autor tuto skutečnost odůvodňuje navázáním užších vztahů sester a klientů žijících v domovech pro seniory (Evers et al., 2002, s. 6). V kvalitativním výzkumu
pomocí
dotazníku
Burnout
Measure,
který
byl
proveden
u zaměstnanců v domově pro seniory, byly uvedeny dva zásadní faktory, které ovlivňují vznik zátěže a syndromu vyhoření u sester. Jednalo se o faktor agresivity seniorů a schopnost sester toto agresivní chování zvládat
(Bužgová,
Ivanová,
2008,
s.
165).
Mašláňová
uvedla,
že ošetřovatelská péče o seniory patří k nejnáročnějším. Péče o geriatrické pacienty/klienty má specifické oblasti, pro které je nutné mít připravený kvalitní tým sester. Správný přístup k seniorům musí být empatický a nesmí při něm chybět osobní nasazení sester (Mašláňová, 2012, s. 77). Péče o geriatrické klienty/pacienty je vysoce specifická. Poznatek z tohoto prostředí přinesly autorky Wimmerová a Archalousová, které provedly kvantitativní výzkum na vzorku 140 respondentů pracujících v zařízení pro geriatrické
klienty.
U
respondentů
byly
identifikovány
následující
charakteristiky: vysoký věk sester, emocionální vyčerpání, zvažování odchodu ze zdravotnictví a nízká motivace pro práci na těchto pracovištích (DS, LDN). Tyto výsledky zhodnotily autorky jako alarmující (Wimmerová,
26
Archalousová, 2008, s. 131). Autor Kupka uvedl, že péče o seniory, chronicky a nevyléčitelně nemocné nebo umírající, může v určitých situacích negativně ovlivnit zdraví a pohodu pečujícího personálu (Kupka, 2008, s. 23).
Dopady pracovní psychické zátěže na řízení lidských zdrojů
K zabránění vniku těžkého stresu je potřeba, aby byly identifikovány, řízeny
a
následně
odstraněny
jeho
příčiny
v pracovním
prostředí
(Hamaideh, 2008, s. 41). Zaměstnavatelé mohou významně ovlivnit dopad pracovní zátěže na zdraví, pohodu a produktivitu svých zaměstnanců. Management organizace by si měl být vědom nejen potřeb svých pacientů/klientů, ale také svých zaměstnanců (Chan, Huak, 2004, s. 211). Ze strany zaměstnavatelů byl potvrzen vyšší zájem o problematiku psychické zátěže a stresu u jejich zaměstnanců. To je způsobeno tím, že si jsou vědomi negativních dopadů psychické zátěže na pracovníky. Mezi dopady psychické pracovní zátěže, které se projevují v případě, že jsou sestry psychicky přetíženy, patří pokles jejich výkonnosti, produktivity práce a pracovního uspokojení (Zaghloul, 2009, s. 45). Časový tlak je významnou příčinou pro vznik psychické pracovní zátěže. V důsledku stálého časového tlaku může dojít k neefektivně odváděné práci (Rieder et al., 2012, s. 1). Nebezpečím, které může pro instituci vyplývat z nadměrné zátěže a nespokojenosti, je fluktuace zaměstnanců. Na fluktuaci sester mají vliv organizační charakteristiky a z nich vyplývající pracovní přetížení (Haroková, Gurková, 2013, s. 575 – 576). Nadměrné zatížení a pracovní stres korelovaly se zvýšenou absencí a fluktuací zaměstnanců (Hamaideh et al., 2008, s. 41). Autorky Bártlová a Hajduchová zjišťovaly fluktuační tendence sester. Pomocí výzkumného šetření provedeného u 537 respondentů, zjistily, že polovina sester (49,6 %) má fluktuační tendence, ale druhá část respondentů (50,4 %) naopak uvedla, že fluktuační pocity
27
mívá zřídka nebo je nemívá nikdy (Bártlová, Hajduchová, 2010, s. 115). Fluktuace zaměstnanců patří mezi dopady nadměrné psychické pracovní zátěže. Jednou z příčin fluktuace mohou být konflikty mezi pracovníky. Vedení může eliminovat konflikty v interpersonálních vztazích pomocí nastavení jasných pracovních postupů pro sestry i lékaře. Problémy v interpersonálních vztazích je možné řešit také zavedením vhodného řízení organizace (McCarthy, 2010, s. 607). Mezi další následky nadměrné psychické pracovní zátěže patřil zvýšený výskyt chybných postupů a rozhodnutí sester. Z důvodu nadměrné psychické zátěže může sestra udělat chybu, která by mohla mít fatální následky. Proto je nezbytné, aby instituce identifikovala příčiny pracovního stresu a vhodným způsobem je řešila (Chan, Huak, 2004, s. 211). Ječná et al. uvedla, že by management organizace měl zajistit vzdělávání sester a jejich profesní růst. Důležité je vytvoření vhodných podmínek pro efektivní
týmovou
spolupráci
a
dostatek
kvalitních
a
vzdělaných
zaměstnanců, kteří budou adekvátně finančně odměňováni za svou práci (Ječná et al., 2009, s. 31). S tím koreluje tvrzení, že vzdělaný a dobře zaškolený personál lépe zvládá zátěž. Příkladem toho může být poznatek, že pokud jsou sestry dobře zaškolené a trénované v péči o pacienta s demencí, budou mít méně emocionálního napětí než ostatní zaměstnanci pečující o stejného pacienta (Riederet al., 2012, s. 7). Vedení zdravotnických zařízení by mělo vyvinout snahu pro udržení zkušeného a kvalifikovaného personálu (Wimmerová, Archalousová, 2008, s. 131). Prokelová a Jarošová uvedly, že primárně by v zájmu organizace měla být zajištěna podpora týmové spolupráce, profesní růst pracovníků, stanovení kompetencí zaměstnanců a také podpora kondičních programů pro snižování dopadů psychického a fyzického pracovního stresu. Důležité je, aby vedoucí pracovníci
formou
anonymních
dotazníků
pravidelně
posuzovali
spokojenost zaměstnanců a řešili jejich návrhy pro zlepšení pracovních podmínek a snížení stresu (Prokelová, Jarošová, 2013, s. 141).
28
Vzhledem k tomu, že každý zaměstnanec se na určitou práci nemusí hodit nebo ji zvládat, je na místě, aby měl management organizace u každého mladého pracovníka alespoň půlroční dobu, během které si zaměstnanec i jeho nadřízení vyzkouší, zda se na danou práci hodí (Kupka, 2008, s. 33). Velkou výhodou pro management zdravotnické instituce je fakt, že může sám efektivně snížit roli stresu u sester tím, že ocení a uzná jejich pracovní výkony (Riahi, 2011, s. 729).
29
2
VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ
2.1
Cíle výzkumného šetření a hypotézy
Cílem výzkumného šetření bylo popsat výskyt psychické pracovní zátěže u
všeobecných
sester
pracujících
na
odděleních
interního
směru
v nemocničním prostředí a všeobecných sester pracujících v domovech pro seniory.
Výzkumná otázka Je rozdíl mezi psychickou pracovní zátěží u všeobecných sester pracujících na interních odděleních v nemocnicích a všeobecných sester pracujících v domovech pro seniory?
Dílčí cíle Cíl 1 Zjistit, zda existuje rozdíl psychické pracovní zátěže mezi všeobecnými sestrami zaměstnanými v nemocnici na interních odděleních a sestrami zaměstnanými v domovech pro seniory. Cíl 2 Porovnat
psychickou
pracovní
zátěž
všeobecných
sester
pracujících
v nemocnici a všeobecných sester pracujících v domovech pro seniory s populační normou Meisterova dotazníku. Cíl 3 Prokázat závislost mezi mírou psychické pracovní zátěže a délkou zaměstnání všeobecných sester na stávajícím pracovišti pro obě skupiny všeobecných sester současně.
30
2.2
Metodika výzkumu
Pro získání potřebných informací byl vzhledem ke stanoveným cílům využit kvantitativní výzkum, pomocí metody dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření je často užívaným způsobem pro zmapování hygieny práce a psychické pracovní zátěže. Židková uvádí, že nespornou výhodou dotazníkového šetření je rychlý vhled do problematiky a možnost vyšetřit velký počet lidí. Další předností dotazníkové metody je možnost následného statistického
zpracování
výsledků.
Dotazníky
jsou
metodou,
které
je v souvislosti s hodnocením psychické pracovní zátěže osvědčeným screeningovým nástrojem, který může být využíván i odborníky bez psychologického vzdělání (Židková, 2002, s. 128 – 132).
2.2.1 Měřící nástroj
Pro
získání
objektivních
dat
byl
použit
Meisterův
dotazník.
K Meisterově dotazníku byla přiložena část vlastní konstrukce, která zajistila identifikaci respondentů a jejich zařazení do výzkumné skupiny. Meisterův dotazník se využívá k posouzení toho, jakým způsobem lidé vnímají vlastní pracovní zatížení. Tento dotazník vytvořil W. Meister roku 1975. Poté byl v letech 1976 – 1984 ověřován hygienickou službou v České republice. Pro potřebu diplomové práce byla použita nejaktuálnější verze dotazníku z roku 1987. Meisterův dotazník je srozumitelný pro respondenty, pozitivem je také jeho stručnost a dobrá reliabilita (Hladký, Židková, 1999, s. 39). Dotazník je složen z 10 položek. Každá položka v Meisterově dotazníku představuje určitou oblast. Hodnocení položek probíhá pomocí pětistupňové škály. Škála má rozptyl od čísla „5 – ano, souhlasím“ až k číslu „1 – ne, vůbec nesouhlasím“. Respondenti si na číselné stupnici vyberou hodnotu odpovídající jejich pocitům a pracovní zátěži. Vyplnění dotazníku zabere průměrně pět minut.
31
Každá z deseti položek představuje určitou zátěžovou oblast: 1. časová tíseň 2. malé uspokojení 3. vysoká odpovědnost 4. otupující práce 5. problémy a konflikty 6. monotonie 7. nervozita 8. přesycení 9. únava 10. dlouhodobá únosnost
Každou položku z dotazníku je možné zařadit do jednoho ze tří faktorů, které představují oblast psychické pracovní zátěže. První faktor, který nese název přetížení (dále I.), reprezentuje součet položek č. 1. časová tíseň, 3. vysoká odpovědnost a 5. problémy a konflikty. Druhý je faktor monotonie (dále II.), jehož hodnotu zjistíme součtem položek č. 2. malé uspokojení, 4. otupující práce a 6. monotonie. Faktor třetí označený jako nespecifický faktor (dále III.), který lze vypočítat sečtením položek č. 7. nervozita, 8. přesycení, 9. únava a 10. dlouhodobá únosnost. Dále je možné vypočítat celkový hrubý skór, tj. celkovou percipovanou psychickou pracovní zátěž, sečtením výsledků všech tří výše uvedených faktorů tj. I + II + III (Hladký, Židková, 1999, s. 39 – 41).
2.2.2 Profil respondentů
Vzhledem ke stanoveným cílům diplomové práce, kterým je popsat výskyt psychické pracovní zátěže u dvou skupin sester, byla určena kritéria pro výběr respondentů.
32
Výběr respondentů probíhal podle následujících předen stanovených kritérií: o práce na pozici všeobecné sestry u lůžka na standardním oddělení zaměřeném na interní problematiku (dále jen nemocnice) nebo práce na pozici všeobecné sestry u lůžka v domově pro seniory (dále jen DS) o práce ve směnném provozu o délka zaměstnání na daném pracovišti musí být delší než jeden rok (požadavek stanovený na základě instrukcí v Meisterově dotazníku)
Dotazníky byly distribuovány na základě udělení souhlasů s realizací výzkumného šetření. Prvním organizací byla Fakultní nemocnici Olomouc, která je smluvním zařízením Fakulty zdravotnických věd. Dále byla distribuce dotazníků realizována v Pardubické krajské nemocnice a.s., se kterou měla autorka práce opakovanou zkušenost v rámci praktické klinické výuky. Na základě osobního kontaktu autorky práce a získaného souhlasu s realizací výzkumného šetření byly dotazníky distribuovány v nemocnici XY, která si nepřála být zveřejněna v diplomové práci. Nejprve byla oddělení rozdělena dle zaměření na interní a jiná. Interní oddělení byla následně roztříděna na standardní oddělení a jednotky intenzivní péče. Distribuce dotazníků mezi všeobecné sestry proběhla na standardních odděleních s interním zaměřením. Ve Fakultní nemocnici Olomouc (dále jen FNOL) byla oslovena I. Interní klinika a oddělení geriatrie. V Pardubické krajské nemocnici, a.s. (dále PKN, a.s.) byly dotazníky distribuovány na interním oddělení. V nejmenované nemocnici XY byly se souhlasem hlavní a vrchní sestry osloveny všeobecné sestry pracující na interním oddělení.
Další distribuce dotazníků proběhla v domovech pro seniory. Nejprve byly osloveny náhodně vybrané domovy pro seniory. Na základě jejich ochoty
33
zúčastnit se výzkumného dotazníkového šetření jim byla zaslána žádost o povolení výzkumného šetření. Po udělení souhlasu došlo k distribuci dotazníků mezi všeobecné sestry. Distribuce byla realizována ve spolupráci s hlavními a vrchními sestrami a proběhla v sedmi domovech pro seniory. Jednalo se o Domov seniorů POHODA Chválkovice, p.o., Domov pro seniory v Přerově (spadající pod příspěvkovou organizaci Sociální služby města Přerova, p.o.), dále Dům pokojného stáří Bohuslavice (patřící pod Charitu Konice), Domov pro seniory Ludmírov, p.o., Domov důchodců Jesenec, p.o., Domov pro seniory Skalice, p.o. a Domov důchodců v Ústí nad Orlicí, p.o.
2.2.3 Sběr dat
Distribuce dotazníků byla zahájena v říjnu 2013 a ukončena v únoru 2014. Do každého zařízení byla zaslána žádost o povolení výzkumného šetření. Po obdržení souhlasu pověřeného pracovníka byla zahájena distribuce dotazníků v konkrétním zařízení. Došlo k oslovení vrchních sester daných klinik a oddělení, které po domluvě předaly dotazníky svým podřízeným. Po vyplnění byly dotazníky opět shromážděny u vrchní sestry a osobně vyzvednuty.
Vrchním
sestrám
v
nemocnicích
bylo
předáno
celkem
75 dotazníků. Návratnost byla 82,6 % tj. 62 dotazníků. V domovech pro seniory probíhala distribuce ve spolupráci vrchními sestrami, které zajistily předání dotazníků všeobecným sestrám. Po vyplnění se dotazníky opět shromažďovaly u vrchních sester, které po předchozí domluvě zajistily zaslání poštou na domluvenou adresu. Vrchním sestrám v
domovech
bylo
celkem
zasláno
73 dotazníků tj. 91,2 %.
34
80
dotazníků.
Návratnost
byla
2.2.4 Metody statistického zpracování
V dotaznících byla nejprve provedena kontrola vyplnění. Dotazníky, ve kterých nebyly uvedeny kompletní odpovědi, byly ze zpracování vyřazeny. Dále bylo zkontrolováno, zda uvedené pracoviště a délka zaměstnání
na
daném
pracovišti
odpovídají
stanoveným
kritériím.
Dotazníky, které nevyhověly kritériím, byly vyřazeny. Z dotazníků, které vyplnily sestry v nemocnicích, byl ze zpracování vyřazen jeden z důvodu nesplnění kritérií. V domovech pro seniory se jednalo o dva dotazníky, které musely být z důvodu nekompletního vyplnění vyřazeny, a jeden, který nesplnil
stanovená
kritéria.
Výsledky
uvedené
v dotaznících
byly
zaznamenány a uspořádány do tabulky v programu Microsoft Excel 2013, který je součástí kancelářského balíčku Microsoft office. V položce věk byla vypočítána hodnota aritmetického průměru, mediánu, maximálního a minimálního věku pro každou skupinu respondentů zvlášť. U položky pohlaví a vzdělání byla vypočítána procentuální četnost odpovědí. Následně došlo k výpočtu četnosti odpovědí v procentech u jednotlivých otázek a jejich porovnání u obou skupin respondentů. Ke každé položce dotazníku byl proveden výpočet mediánu, který byl porovnán s kritickými hodnotami mediánu stanovenými pro Meisterův dotazník. Dále došlo k výpočtu mediánů, aritmetických průměrů a směrodatných odchylek u jednotlivých faktorů, které jsou stanoveny W. Meisterem ve faktorové analýze. Faktor I. Přetížení, II. Monotonie, III. Nespecifický faktor a Hrubý skór byly porovnány vzájemně u obou skupin respondentů a následně také s normou Meisterova dotazníku. Ověřování platnosti stanovených hypotéz bylo provedeno odborníkem na statistické zpracování dat a respektovalo instrukce a normy Meisterova dotazníku.
35
Ověření platnosti hypotéz
Platnost hypotézy H 0 1 – „Neexistuje rozdíl v psychické pracovní zátěži mezi všeobecnými sestrami pracujícími v nemocnici na interních odděleních a všeobecnými sestrami pracujícími v domovech pro seniory“ byla ověřena pomocí Mann-Whitney U testu. Neparametrická metoda byla použita kvůli nenormálnímu rozdělení hodnot skóre v jednotlivých faktorech a hrubého skóre. Normalita dat byla ověřena pomocí testu Shapiro-Wilk. Testy byly dělány na hladině signifikance 0,05. K ověření
platnosti
hypotézy
H02
–
„Psychická
pracovní
zátěž
u všeobecných sester pracujících na interních odděleních v nemocnici a všeobecných sester pracujících v domovech pro seniory se neliší od normy, která je uvedena v Meisterově metodě hodnocení pracovní zátěže“ byly vypočítány průměrné hodnoty a směrodatné odchylky hodnot pro skóre všech faktorů a celkové hrubé skóre. Průměrné hodnoty a odchylky byly porovnány s normativními hodnotami udávanými pro ženy v české populaci (Hladký, Žídková, 1999, s. 39 – 43). Platnost hypotézy H 0 2 byla ověřena zvlášť pro všeobecné sestry pracující na interních odděleních v nemocnicích a všeobecné sestry pracující v domovech pro seniory.
K porovnání
byl
použit
Studentův
dvouvýběrový
t-test
ve statistickém software Statistica CZ verze 12. Platnost hypotézy H 0 3 – „Neexistuje závislost mezi psychickou pracovní zátěží a délkou zaměstnání všeobecných sester zaměstnaných na interních odděleních v nemocnicích a všeobecných sester zaměstnaných v domovech pro seniory“ byla ověřena pomocí neparametrické Spearmanovy korelační analýzy. Neparametrická metoda byla použita vzhledem k nenormálnímu rozdělení
hodnot
skóre
v jednotlivých
faktorech.
Vyhodnocení
bylo
provedeno pro obě skupiny respondentů (všeobecné sestry v nemocnicích i v domovech pro seniory) dohromady. Pro ověřování platnosti hypotéz H 0 1 a H 0 3 byl použit statistický software SPSS verze 15 (SPSS Inc., Chicago, USA). Vzhledem k nenormálnímu
36
rozdělení
hodnot
skóre
v jednotlivých
faktorech
byly
použity
neparametrické metody. Obě skupiny respondentů byly porovnány pomocí Mann-Whitney U testu. K ověření závislosti hodnot skóre na délce zaměstnání byla použita Spearmanova korelační analýza. Normalita dat byla ověřena pomocí Shapiro-Wilk testu. Při ověřování platnosti hypotézy H 0 2 (porovnání všeobecných sester s normou meisterova dotazníku) byl použit statistický software Statistica Cz verze 12. Všechny testy byly dělány na hladině signifikance 0,05.
2.3 Výsledky výzkumného šetření a jejich interpretace
2.3.1 Charakteristika vzorku respondentů Dle stanovených kritérií došlo k rozdělení respondentů do dvou skupin. Do první skupiny jsou zařazeny všeobecné sestry pracující na interních odděleních v nemocničním prostředí (dále uváděno jako všeobecné sestry nemocnice). Ve druhé skupině jsou všeobecné sestry pracující v domovech pro seniory (dále uváděno jako všeobecné sestry DS).
Vyhodnocení položky: Věk
Ve skupině respondentů pracujících v nemocnici byl průměrný věk 37,2 let, minimum 24 let a maximum 59 let, medián je 37. Skupina respondentů pracujících v domovech pro seniory měla průměrný věk 46,2 let, minimum 25
let
a
maximum
59
let,
medián
47.
V hodnotách
minimálního
a maximálního věku zaměstnanců se obě skupiny téměř shodují. V případě hodnot průměrného věku a mediánu je však evidentní, že ve skupině respondentů z nemocnic jsou mladší sestry než v domovech pro seniory. Grafické znázornění výsledků je patné na Grafu 1. Výsledky jsou podrobněji zobrazeny v přílohách v tabulce Tab. 1.
37
Graf 1 – Porovnání věku v obou skupinách všeobecných sester
Vyhodnocení položky: Pohlaví Pohlaví respondentů ve skupině sester pracujících v nemocnicích bylo ženské. 100 % respondentů v této skupině je žen (61 sester). Stejný výsledek má skupina všeobecných sester zaměstnaných v domovech pro seniory, kde se výzkumného šetření zúčastnilo 70 respondentů, z nichž bylo 100 % ženského pohlaví.
Vyhodnocení položky: Vzdělání a) Střední zdravotnická škola b) Vyšší odborná škola c) Vysoká škola – bakalářské d) Vysoká škola – magisterské
38
Mezi všeobecnými sestrami zaměstnanými v nemocnici zaznamenalo 77 % sester odpověď „a) Střední zdravotnická škola“. Odpověď „b) Vyšší odborná škola“ uvedlo 9,8 % sester, stejně jako odpověď „c) Vysoká škola – bakalářské“. Magisterské vzdělání, tedy odpověď d) uvedly 2 sestry, tj. 3,3 %. Z toho vyplývá, že nejčastější vzdělání mezi sestrami v nemocnici bylo
středoškolské.
Výsledky
prezentuje
níže
zobrazený
koláčový
Graf 2 a tabulka Tab. 2 uvedená v přílohách diplomové práce.
Graf 2 – Vzdělání sester pracujících v nemocničním prostředí
Nejčastější odpovědí ve skupině sester pracujících v domovech pro seniory, byla také odpověď „a) Střední zdravotnická škola“, kterou označilo 92,9 % respondentů. Vyšší odbornou školu, tedy odpověď b) uvedly 4,3 % všeobecných sester. Odpověď c) se vyskytovala u 2 sester, tj. 2,9 %. V domově pro seniory neuvedla žádná sestra vzdělání „d) Vysoká škola – magisterské“. Výsledky jsou uvedeny v tabulce Tab. 2 v přílohách práce. Grafické znázornění je zřetelné v následujícím Grafu 3.
39
Graf 3 – Vzdělání sester v domovech pro seniory
Při porovnání výsledků u obou skupin respondentů v položce vzdělání zjistíme, že mezi sestrami v nemocnicích je více sester s dosaženým vyšším vzděláním, než v domovech pro seniory. Výsledky jsou uvedeny v přílohách v tabulce Tab 2.
Vyhodnocení položky: Vaše současné pracoviště
a) Interní oddělení b) Oddělení následné péče c) Domov pro seniory d) Jiné
Tato položka sloužila pro vhodné zařazení respondentů do určené skupiny. V případě uvedení odpovědi „a) Interní oddělení“ byli respondenti zařazeni do skupiny nemocničních oddělení zaměřených na interní problematiku
40
(respondenti nemocnice). Odpověď uvedlo 61 respondentů. V případě zadání odpovědi „b) Oddělení následné péče“ nebo „c) Domov pro seniory“ byli respondenti zařazeni do skupiny pracujících v domově pro seniory (respondenti DS). Odpověď „b) Oddělení následné péče“ neuvedl žádný respondent a odpověď „c) Domov pro seniory“ uvedlo 70 respondentů. V případě
označení
odpovědi
„d)
jiné“
byli
respondenti
vyřazeni
z výzkumu. Tuto odpověď neuvedl žádný respondent.
Vyhodnocení položky: Délka zaměstnání na tomto pracovišti
Tato položka byla otevřenou otázkou, ve které respondenti vyplnili délku zaměstnání
na
současném
pracovišti.
Přehled
hodnot
je
zřetelný
v následující tabulce Tab. 3 a Grafu 4.
Tab. 3 – Délka zaměstnání všeobecných sester na současném pracovišti
Sestry nemocnice
Sestry DS
Průměr
8,9 let
15,2 let
Minimum
1 rok
1,5 roku
Maximum
27 let
36 let
Medián
8 let
14,5 let
41
Graf 4 – Délka zaměstnání všeobecných sester na současném pracovišti
2.3.2 Vyhodnocení Meisterova dotazníku dle položek Dotazník nabídl respondentům pět možných odpovědí, které jsou řazeny sestupně od čísla pět až k číslu jedna. Každé číslo představuje jeden stupeň odpovědi:
5 – ano, plně souhlasím 4 – spíše ano 3 – nevím, někdy ano, někdy ne 2 – spíše nesouhlasím 1 – ne, vůbec nesouhlasím
42
Položka č. 1: Při práci mívám často pocit časového tlaku
Nejčastější odpovědí respondentů na tuto otázku bylo „nevím, někdy ano, někdy ne“. Tuto odpověď u respondentů zaměstnaných v nemocnici vybralo 42,6 %, což je o 2,6 % více než u respondentů pracujících v domově pro seniory, kde tuto odpověď zadalo 40,0 % sester. Druhou nejčastější odpovědí uvedenou u obou skupin respondentů bylo „spíše ano“, kterou vybralo 34,3 % sester zaměstnaných v domově pro seniory. To bylo o téměř 5 % více než v případě sester pracujících v nemocničním prostředí. Odpověď „ano, plně souhlasím“ byla třetí nejčastější zaznamenanou odpovědí. Rozdíl mezi sestrami z nemocnice a domova pro seniory byl výraznější. Zatímco v nemocnici má výrazný pocit časového tlaku 21,3 % sester, v domovech pro seniory je to pouze 12,9 %. V této odpovědi se vyskytl největší rozdíl mezi skupinami, který byl 8,4 %. Výsledky jsou prezentovány v tabulce Tab. 4 umístěné v přílohách. Grafické znázornění je uvedeno v následujícím Grafu 5.
Graf 5 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 1 Časový tlak
43
Položka č. 2: Práce mě neuspokojuje, chodím do ní nerad/a
U obou skupin respondentů byla nejčastěji zaznamenaná odpověď na výše uvedenou otázku „ne, vůbec nesouhlasím“. Druhou nejčastější odpovědí bylo „spíše nesouhlasím“. Celkem tak uvedlo 82 % sester z nemocnic a 67,1 % sester z domovů pro seniory. Vznikl tak rozdíl mezi oběma skupinami sester, který je 14,9 %. Dále se vyskytl rozdíl v četnosti zadané odpovědi 5 – ano, plně souhlasím a 4 – spíše ano. Tyto odpovědi v domovech pro seniory zadalo 11,4 %, tj. 8 sester z celkového počtu 70 respondentů. Oproti tomu v nemocnicích má pocity neuspokojení z práce pouze 1 sestra, tj. 1,6 % z celku 61 respondentů. Rozdíl mezi oběma skupinami je 9,8 %. Dle odpovědí na tuto otázku lze usuzovat, že sestry nemají pocity neuspokojení z práce a chodí do práce rády. Hodnoty jsou prezentována v tabulce Tab. 5. Grafické znázornění je uvedeno v Grafu 6.
Graf 6 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 2 Malé uspokojení
44
Položka
č.
3:
Práce
mě
velmi
psychicky
zatěžuje
pro
vysokou
zodpovědnost, spojenou se závažnými důsledky
Z následujícího Grafu 7 je zřetelné, že odpověď „nevím, někdy ano, někdy ne“ byla nejvíce se vyskytující odpověď u obou skupin respondentů. Mezi sestrami zaměstnanými v nemocnici ji uvedlo 47,5 %, tj. o 8,9 % více než u sester v domovech pro seniory, kde tuto odpověď zaznamenalo 38,6 % sester. Odpověď „spíše nesouhlasím“ a „ne vůbec nesouhlasím“ napsalo 41
%
sester
pracujících
v nemocnici
38,6
%
sester
zaměstnaných
v domovech pro seniory. Souhlas s výše uvedeným tvrzením tj. odpovědi „spíše
souhlasím“
a
„ano,
plně
souhlasím“
uvedlo
11,4
%
sester
z nemocnice a dvojnásobek, což je 22,9 % sester z domovů pro seniory. Výsledky jsou také uvedeny v tabulce Tab. 6 v příloze práce.
Graf 7 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 3 Vysoká odpovědnost
45
Položka č. 4: Práce je málo zajímavá, duševně spíše otupující
Převážná většina respondentů z obou skupin podpořila tvrzení, že práce sestry není málo zajímavá a nemají pocity, že by byla duševně otupující. To uvedlo 74 % sester z nemocnic a 70 % sester z domovů pro seniory. Střední odpověď, tedy „nevím, někdy ano, někdy ne“, zvolilo 21% respondentů v obou skupinách. Souhlas s tvrzením č. 4, tedy že práce sestry je málo zajímavá a duševně spíše otupující, uvedla 3,3 % sester z nemocnic a 8,5 % sester z domovů pro seniory. Grafické znázornění je uvedeno v Grafu 8. Výsledky jsou prezentovány také v tabulce Tab. 7 umístěné v přílohách.
Graf 8 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 4 Otupující práce
46
Položka č. 5: V práci mám časté konflikty a problémy, od nichž se nemohu odpoutat ani po skončení pracovní doby
Z výsledků, které jsou uvedeny v Grafu 9, vyplývá, že s výše uvedeným tvrzením, nesouhlasí většina sester z obou skupin. Odpovědi „spíše nesouhlasím“ a „ne, vůbec nesouhlasím“ zaznamenalo 86,8 % sester z nemocnic a 78,6 % sester pracujících v domovech pro seniory. Souhlasná odpověď se nevyskytla ani u jedné sestry. Znázornění výsledků je také uvedeno v přílohách práce v tabulce Tab. 8.
Graf 9 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 5 Problémy a konflikty
47
Položka č. 6: Při práci udržuji jen s námahou pozornost, protože se po dlouhou dobu nic nového neděje
„Spíše nesouhlasím“, „ne, vůbec nesouhlasím“ jsou odpovědi, které označila
většina
sester
z obou
skupin.
V případě
sester
pracujících
v nemocnici, označilo záporné odpovědi 95,1 % respondentů a o pouhé procento méně, tj. 94,3 %, sester v domovech pro seniory. Souhlasné stanovisko u tohoto výroku neuvedla žádná sestra. Výsledky prezentuje Graf 10, uvedený níže a tabulka Tab. 9 umístěná v přílohách.
Graf 10 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 6 Monotonie
48
Položka č. 7: Práce je psychicky tak náročná, že po několika hodinách cítím nervozitu a rozechvělost
Z Grafu 11 je zřetelné, že u tohoto tvrzení se nejčastěji zadané odpovědi ve skupinách mírně odlišují. Zatímco u sester v nemocnici byla s 50,8 % nejčastěji označená odpovědí „spíše nesouhlasím“, u sester pracujících v domovech pro seniory byla s 35,7 % nejčastější odpověď „ne, vůbec nesouhlasím“. U obou skupin respondentů ovšem převládaly záporné odpovědi. V případě respondentů z nemocnic tak celkem uvedlo 68,8 %, což je téměř stejný výsledek jako mezi respondenty z domova pro seniory. Kladná odpověď „spíše ano“ se vyskytla pouze u jedné sestry ze vzorku pracujících v nemocnici, tj. 1,6 %, a u 3 sester, tj. 4,3 %, z domova pro seniory. Výsledky jsou prezentovány v přílohách práce v tabulce s názvem Tab. 10.
Graf 11 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 7 Nervozita
49
Položka č. 8: Po několika hodinách mám práce natolik dost, že bych chtěl/a dělat něco jiného
Nesouhlas s tímto vyjádřením uvedlo pomocí odpovědi „spíše nesouhlasím“ a „ne, vůbec nesouhlasím“ 80,3 % sester z nemocnic a 71,4 % sester z domovů pro seniory. Souhlasné stanovisko tedy „spíše souhlasím“ uvedly pouze 3 sestry, tj. 4,3 % respondentů pracující v domově pro seniory. Střední odpověď 3 – nevím, někdy ano, někdy ne zvolilo 29,5 % sester z nemocnice a 27,1 % sester pracujících v domově pro seniory. Odpovědi jsou zaznamenány v následujícím Grafu 12. V přílohách je uvedena tabulka Tab. 11, která prezentuje uvedené výsledky.
Graf 12 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 8 Přesycení
50
Položka č. 9: Práce je psychicky tak náročná, že po několika hodinách cítím únavu a rozechvělost
S tímto tvrzením nesouhlasí 63,9 % sester pracujících v nemocnici a 48,6 % sester pracujících v domovech pro seniory. Z výsledků, které jsou uvedené v Grafu 13, je vidět poměrně výrazný rozdíl v počtu souhlasných odpovědí, mezi skupinami všeobecných sester. Potvrzení toho, že je práce psychicky náročná a po několika hodinách cítí únavu, uvedlo 3,3 % sester z nemocnice a 17,2 % sester pracujících v domově pro seniory. Při porovnání obou skupin respondentů lze zjistit rozdíl o téměř 14 %. Výsledky jsou uvedeny v tabulce Tab. 12 umístěné v přílohách práce.
Graf 13 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 9 Únava
51
Položka č. 10: Práce je psychicky tak náročná, že ji nelze dělat po léta se stejnou výkonností
Zatímco největší počet sester v nemocnici zadal odpověď „nevím, někdy ano, někdy ne“, u sester v domovech pro seniory byla nejčastější záporná odpověď „ne, vůbec nesouhlasím“, která se vyskytla u 31,4 % a „spíše nesouhlasím“ u 21,4 %. Celkem dalo nesouhlasnou odpověď 52,8 % sester z domovů pro seniory a 26,3 % sester z nemocnice, což je o 26,5 % méně. Souhlas s výše uvedeným vyjádřením potvrdilo 27,9 % sester zaměstnaných v nemocnici a 30 % sester z domovů pro seniory. Odpovědi na tuto otázku se
u
obou
skupin
odlišují.
Grafické
znázornění
je
patrné
v následujícím grafu 14 a tabulce Tab. 13 uvedené v přílohách práce.
Graf 14 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 10 Dlouhodobá únosnost
52
2.3.3 Porovnání dosažených hodnot mediánů u jednotlivých položek s kritickými hodnotami Meisterova dotazníku
Pro vyhodnocování zatěžujících faktorů je možné vycházet z překročení kritické hodnoty mediánu u každého faktoru. V případě, že u některých položek dojde k překročení kritické hodnoty mediánu, vnímají všeobecné sestry danou oblast psychické pracovní zátěže negativně. V položkách, kde naopak nejsou dosaženy kritické hodnoty mediánu, hodnotí skupina danou oblast pracovní zátěže pozitivně (Hladký, Židková, 1999, s. 40 – 41).
Tab. 14 – Hodnoty dosažených mediánů u obou skupin respondentů
Položka č.
Sestry nemocnice
Sestry DS
Kritická hodnota mediánu
4++
3
3
2
2
2,5
3+
3+
3
1
Časová tíseň
2
Malé uspokojení
3
Vysoká odpovědnost
4
Otupující práce
2
2
2,5
5
Problémy konflikty
2
1
2,5
6
Monotonie
1
1
2,5
7
Nervozita
2
2
3
8
Přesycení
2
2
3
9
Únava
2
3+
3
10
Dlouhodobá únosnost
3++
2
2,5
++ = překročení kritické hodnoty + = dosažení kritické hodnoty
V tabulce Tab. 14 jsou uvedeny hodnoty mediánů, které byly vypočítány pro každou skupinu všeobecných sester samostatně. Výsledky ukazují,
53
že kritická hodnota byla dvakrát překročena ve vzorku sester pracujících v nemocničním prostředí. U sester zaměstnaných v domovech pro seniory nebyla kritická hodnota mediánu překročena ani u jedné položky. Z toho lze usuzovat, že sestry v domovech pro seniory hodnotí psychickou pracovní zátěž
pozitivně.
V případě
výsledků
u
skupiny
sester
pracujících
na nemocničních odděleních s interní problematikou došlo k překročení kritické hodnoty mediánu ve dvou otázkách. Jednalo se o položku číslo 1 – „Při práci mívám často pocit časového tlaku“ a položku č. 10 – „Práce je psychicky tak náročná, že je velmi obtížné dělat ji po léta se stejnou výkonností“. Grafické zpracování výsledků je uvedeno v níže zpracovaném Grafu 15.
Graf 15 – Hodnoty mediánů u obou skupin v porovnání s kritickými hodnotami mediánu Meisterova dotazníku
54
2.3.4 Interpretace výsledků k jednotlivým cílům práce
Interpretace výsledků k cíli 1 Cíl 1 – Zjistit, zda existuje rozdíl psychické pracovní zátěže mezi všeobecnými sestrami zaměstnanými v nemocnici na interních odděleních a sestrami zaměstnanými v domovech pro seniory.
Statistické hypotézy k cíli 1 H 0 1: Neexistuje rozdíl v psychické pracovní zátěži mezi všeobecnými sestrami pracujícími v nemocnici na interních odděleních a všeobecnými sestrami pracujícími v domovech pro seniory. H A 1: Existuje rozdíl v psychické pracovní zátěži mezi všeobecnými sestrami pracujícími v nemocnici na interních odděleních a všeobecnými sestrami pracujícími v domovech pro seniory.
Závěr k cíli 1 Hypotézu
H01
nelze
zamítnout.
Mann-Whitney
U
test
neprokázal
signifikantní rozdíl mezi zaměstnanci nemocnice a zaměstnanci v domovech pro
seniory
v míře
psychické
pracovní
zátěže.
Následující
tabulka
Tab. 15 uvádí pro obě porovnávané skupiny všeobecných sester základní popisné
charakteristiky
skóre
v jednotlivých
faktorech
a
popisné
charakteristiky celkového hrubého skóre. Vzhledem k nenormální distribuci hodnot byl k popisu dat použit medián, minimální a maximální hodnota. V posledním sloupci p tabulky Tab. 15, je uvedena hodnota signifikance Mann-Whitney U testu. Všechny hodnoty signifikance jsou větší než hladina 0,05; to znamená, že rozdíl v hodnotách skóre mezi porovnávanými skupinami
nebyl
statisticky
významný.
je prezentováno v následujícím Grafu 16.
55
Grafické
znázornění
dat
Graf 16 – Porovnání dosažených mediánů u jednotlivých faktorů psychické pracovní zátěže v obou skupinách všeobecných sester
Tab. 15 – Porovnání dosažených mediánů u jednotlivých faktorů psychické pracovní zátěže v obou skupinách všeobecných sester VS nemocnice (N = 61)
VS domovy pro seniory (n = 70)
P
8,0 (3 – 12)
8,0 (3 – 13)
0,752
5,0 (3 – 9)
5,0 (3 – 11)
0,136
9,0 (4 – 14)
8,5 (4 – 17)
0,347
22,0 (13 – 34)
22,0 (12 – 39)
0,844
I. Faktor přetížení (součet položek č. 1, 3, 5) II. Faktor monotonie (součet položek č. 2, 4, 6) III. Nespecifický faktor (součet položek č. 7, 8, 9, 10) Hrubý skór (součet faktorů I, II, III) Data v tabulce jsou prezentována jako medián (minimum – maximum)
56
Interpretace výsledků k cíli 2
Cíl 2 – Porovnat psychickou pracovní zátěž všeobecných sester pracujících v nemocnici a všeobecných sester pracujících v domovech pro seniory s populační normou Meisterova dotazníku.
Tuto normu neboli kritické hodnoty mediánu uvádí pro naši populaci autoři Hladký, Židková (1999, s. 39 – 42).
Statistické hypotézy k cíli 2 H 0 2:
Psychická
pracovní
zátěž
u
všeobecných
sester
pracujících
na interních odděleních v nemocnici a všeobecných sester pracujících v domovech pro seniory se neliší od normy, která je uvedena v Meisterově metodě hodnocení pracovní zátěže. H A 2:
Psychická
pracovní
zátěž
u
všeobecných
sester
pracujících
na interních odděleních v nemocnici a všeobecných sester pracujících v domovech pro seniory se liší od normy, která je uvedena v Meisterově metodě hodnocení pracovní zátěže.
Závěr k cíli 2
Hypotéza H 0 2 se zamítá pro obě sledované skupiny všeobecných sester u faktoru II. monotonie, nespecifického faktoru III. a celkového hrubého skóru ve prospěch alternativní hypotézy H A 2. Studentův t-test prokázal v obou
sledovaných
skupinách
menší
psychickou
pracovní
zátěž
(tj. signifikantně nižší hodnoty skóre) v porovnání s ženami v české populaci. Pro faktor I. přetížení nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi sledovanými skupiny a normou. Grafické znázornění výsledku pro skupinu VS zaměstnaných v nemocnicích je uvedeno v následujícím Grafu 17 a tabulce Tab. 16 a pro VS zaměstnané v domovech pro seniory jsou data
57
prezentována v Grafu 18 a tabulce Tab. 17. V tabulkách Tab. 16 a 17 jsou data prezentována jako aritmetický průměr ± směrodatná odchylka a p značí hodnotu signifikance Studentova t-testu.
Graf 17 – Porovnání normy pro aritmetické průměry Meisterova dotazníku s výslednými hodnotami aritmetických průměrů u sester v nemocnicích
Tab. 16 – Porovnání normy pro aritmetické průměry Meisterova dotazníku s výslednými hodnotami aritmetických průměrů sester v nemocnicích VS nemocnic (N = 61)
Norma pro ženy Meister (N = 867)
p
I. Faktor přetížení (součet položek 1, 3, 5)
7,9 ± 1,9
8,4 ± 3,2
0,257
II. Faktor monotonie (součet položek 2, 4, 6)
5,2 ± 1,8
7,6 ± 3,0
<0,0001
III. Nespecifický faktor (součet položek 7, 8, 9, 10)
9,4 ± 2,3
11,7 ± 4,4
<0,0001
Hrubý skór (součet faktorů I, II, III)
22,5 ± 4,6
25,0 ± 8,1
0,016
58
Graf 18 – Porovnání normy pro aritmetické průměry Meisterova dotazníku a výsledných hodnot u sester v DS
Tab. 17 – Porovnání normy pro aritmetické průměry Meisterova dotazníku s výslednými hodnotami aritmetických průměrů u sester v DS
VS domovy pro seniory (n = 70)
Norma pro ženy Meister (N = 867)
p
I. Faktor přetížení (součet položek 1, 3, 5)
7,9 ± 2,4
8,4 ± 3,2
0,168
II. Faktor monotonie (součet položek 2, 4, 6)
5,7 ± 2,1
7,6 ± 3,0
<0,0001
III. Nespecifický faktor (součet položek 7, 8, 9, 10)
9,0 ± 3,6
11,7 ± 4,4
<0,0001
Hrubý skór (součet faktorů I, II, III)
22,5 ± 6,6
25,0 ± 8,1
0,014
59
Následující
Graf
19
znázorňuje
porovnání
aritmetických
průměru
VS zaměstnaných v nemocnicích a VS zaměstnaných v domovech pro seniory. Z grafu je zřetelné, že rozdíly mezi hodnotami u obou skupin všeobecných sester se téměř neliší.
Graf 19 – Porovnání aritmetických průměrů u obou skupin všeobecných sester
Interpretace výsledků k cíli 3 Cíl 3 – Prokázat závislost mezi psychickou pracovní zátěží a délkou zaměstnání všeobecných sester na stávajícím pracovišti pro obě skupiny všeobecných sester současně. Statistické hypotézy k cíli 3 H 0 3: Neexistuje závislost mezi psychickou pracovní zátěží a délkou zaměstnání na součastném pracovišti u všeobecných sester pracujících
60
na interních odděleních v nemocnicích a všeobecných sester pracujících v domovech pro seniory. H A 3: Existuje závislost mezi psychickou pracovní zátěží a délkou zaměstnání na součastném pracovišti u všeobecných sester pracujících na interních odděleních v nemocnicích a všeobecných sester pracujících v domovech pro seniory.
Závěr k cíli 3
Hypotézu H 0 3 zamítáme pro faktor I. přetížení, faktor II. monotonie a celkový hrubý skór, tj. celkovou percipovanou psychickou pracovní zátěž, kterou vypočítáme součtem faktoru I, II, III. Spearmanova korelační analýza prokázala signifikantní slabou pozitivní závislost mezi délkou zaměstnání na pracovišti a faktorem I. přetížení (hodnota korelačního koeficientu r = 0,330), slabou pozitivní závislost mezi délkou zaměstnání a faktorem II. monotonie (r = 0,223) a slabou pozitivní závislost mezi délkou
zaměstnání
a
celkovým
hrubým
skóre
(korelační
koeficient
r = 0,265). Z uvedených výsledků vyplývá, že s rostoucí délkou praxe se zvyšuje míra psychické pracovní zátěže ve faktoru I. přetížení a faktoru II. monotonie. Faktor I. přetížení se skládá z položek časová tíseň, vysoká odpovědnost, problémy a konflikty, a faktor II. monotonie je součtem položek malé uspokojení, otupující práce a monotonie. Z výsledků vyplývá, že právě v těchto oblastech se s délkou zaměstnání na nynějším pracovišti zvyšuje psychická zátěž sester. Naopak v oblasti nespecifického faktoru, který reprezentuje součet položek nervozita, přesycení, únava, dlouhodobá únosnost, nebyla prokázána závislost vůči délce praxe na dané pracovišti.
Následující tabulka Tab. 18, uvádí výsledky korelační analýzy s hodnotou Spearmanova
korelačního
koeficientu,
hodnotou
signifikance
testu
významnosti korelačního koeficientu a počet párových hodnot pro výpočet
61
korelace. Kladné hodnoty korelačního koeficientu znamenají pozitivní závislost mezi hodnotami bodového skóre jednotlivých faktorů a délkou zaměstnání, tj. s rostoucí délkou zaměstnání na pracovišti se hodnoty skóre faktorů zvyšují.
Tab. 18 – Výsledky Spearmanovy korelační analýzy pro posouzení závislosti skóre faktoru I. přetížení, faktoru II. monotonie, nespecifického faktoru III. a celkového hrubého skóru na délce zaměstnání na pracovišti Spearmanova korelační analýza Nespecifická stresová Přetížení Monotonie odezva Délka zaměstnání Korelační koeficient 0,163 0,330** 0,223* na pracovišti Oboustranná signifikance 0,0001 0,011 0,062 N 131 131 131
Hrubý skór
0,265** 0,002 131
**. Korelace je signifikantní na hladině významnosti 0,01 *. Korelace je signifikantní na hladině významnosti 0,05
Závislost mezi délkou zaměstnání na součastném pracovišti a jednotlivými faktory, resp. celkovým hrubým skóre, je zobrazena graficky pomocí korelačních bodových grafů s názvy Graf 20 – Graf 23. V grafech 20, 21, 22 a 23 je na ose X zobrazena délka zaměstnání na pracovišti v letech a na ose Y je zobrazena hodnota bodového skóre daného faktoru psychické pracovní zátěže. Z grafů je patrná slabá pozitivní závislost mezi hodnotami skóre jednotlivých faktorů a délkou zaměstnání, resp. mezi celkovým hrubým skóre a délkou zaměstnání. Závislosti vyjádřené pomocí bodových grafů korespondují s výsledky korelační analýzy, tj. s rostoucí délkou zaměstnání na pracovišti se hodnoty skóre faktorů zvyšují. Směr závislosti je v grafech vyznačen rostoucí přímkou (tj. přímkou s kladnou směrnicí).
62
Následující Graf 20 prezentuje závislost mezi hodnotami skóre faktoru I. přetížení a délkou zaměstnání na pracovišti. V grafu 21 je zobrazena závislost mezi hodnotami skóre faktoru II. monotonie a délkou zaměstnání na součastném pracovišti. Závislost mezi hodnotami skóre nespecifického faktoru III. a délkou zaměstnání na pracovišti je znázorněna v grafu 22. Grafické znázornění pro závislost mezi celkovým hrubým skóre a délkou zaměstnání na pracovišti je uvedeno v grafu 23.
Graf 20
–
Bodový graf závislosti mezi
I. přetížení a délkou zaměstnání
63
hodnotami skóre faktoru
Graf 21
–
Bodový graf závislosti mezi
hodnotami skóre faktoru
II. monotonie a délkou zaměstnání
Graf 22 – Bodový graf závislosti mezi hodnotami skóre nespecifického faktoru III. a délkou zaměstnání
64
Graf 23 – Bodový graf závislosti mezi celkovým hrubým skóre a délkou zaměstnání
65
2.4 Diskuze
Ve výzkumném šetření provedeném v rámci diplomové práce bylo zjištěno, že není statisticky významný rozdíl mezi psychickou pracovní zátěží u všeobecných sester pracujících v nemocnicích na interních odděleních a u všeobecných sester zaměstnaných v domovech pro seniory. Mezi psychickou pracovní zátěží u obou skupin nebyl prokázán signifikantní rozdíl. V islandské studii, jejímž cílem bylo zjistit psychickou pracovní zátěž a stres u sester pracujících v nemocnici a sester zaměstnaných mimo nemocniční
prostředí,
byl
zjištěn
opačný
závěr.
Islandské
sestry
v nemocničním prostředí měly mnohem větší psychickou pracovní zátěž, než sestry pracující mimo nemocnice (Sveinsdóttir et al., 2006, s. 875 – 879 in Letvak, Buck, 2008, s. 160). Odlišný výsledek může být způsoben různým kulturním prostředím, ve kterém byly studie provedeny. V rámci rešeršní strategie nebyla dohledána obdobná studie provedená v našem kulturním prostředí, která by srovnávala psychickou pracovní zátěž všeobecných sester pracujících v nemocničním prostředí a všeobecných sester zaměstnaných mimo nemocnice, resp. v domovech pro seniory. Dalším cílem diplomové práce bylo porovnat psychickou pracovní zátěž všeobecných sester zaměstnaných v nemocnici a v domovech pro seniory s populační normou Meisterova dotazníku. Závěrem bylo zjištěno, že obě skupiny
sester
(tzn.
sestry
zaměstnané
v nemocnicích
na
interních
odděleních a sestry pracujících v domovech pro seniory) mají nižší psychickou pracovní zátěž, než ženy reprezentující populační normu Meisterova dotazníku pro ČR, publikovanou autory Hladký, Židková (1999, s. 39 – 43). Nižší psychická pracovní zátěž byla prokázána ve faktoru II. monotonie, nespecifickém faktoru III. a celkovém hrubému skóru. Faktor II. monotonie, který zahrnuje oblasti malého uspokojení, otupující práce a monotonii, není z pohledu sester stresující a ve výzkumu ho kvalifikují kladně. Ke stejnému závěru dospěla studie provedená pomocí Meisterova
66
dotazníku u souboru zdravotníků, kteří tento faktor hodnotili velice příznivě (Hodáčová et al., 2007, s. 96 – 97). Obdobný poznatek přinesla také studie provedena Meisterovým dotazníkem u všeobecných sester ve Slovenské republice. V položkách malého uspokojení, otupující práce, monotonie bylo dosaženo pozitivního výsledku. Sestry tyto oblasti nehodnotily negativně, tzn., nedošlo k překročení kritických hodnot mediánu (Gurková, Macejková, 2012, s. 330 – 332). Z toho lze usuzovat, že jednostrannost, monotonie a pracovní neuspokojení nejsou stresory, které by provázely práci sester a zvyšovaly jejich psychickou zátěž. Ovšem, jak uvádí Židková et al. (2000, s. 20) všechny faktory, které způsobují stres, je třeba posuzovat pro každé pracoviště individuálně. Studie také uvádí, že nejvýznamnějšími stresory a příčinami vysokého psychického napětí jsou problémy a konflikty ve vztahu ke kolegům nebo pacientům (Bártlová, 2006, s. 31, Hamaideh et al., 2008, s. 41, Rauhala, Fagestrőm, 2007, s. 491, Tsai, Liu, 2012, s. 6). Problematické pracovní vztahy nebyly v tomto výzkumu identifikovány jako psychicky zatěžující. V položce, která řešila problémy a konflikty na
pracovišti,
nedosahovaly
výsledné
mediány
kritických
hodnot.
Ve srovnání obou skupin všeobecných sester byl přítomen vyšší medián u sester zaměstnaných v nemocnicích než u sester v domovech pro seniory, nicméně ani ten nedosahoval kritických hodnot. Z toho plyne výsledek, že obě skupiny respondentů hodnotí tuto oblast pozitivně. Ve faktoru přetížení, který zahrnuje časový tlak, vysokou odpovědnost a konflikty, nebyl prokázán významný rozdíl mezi populační normou Meisterova dotazníku pro ženy (Hladký, Židková, 1999, s. 39 – 43) a všeobecnými sestrami v tomto výzkumu. V položce časový tlak byla u sester v nemocnici překročena kritická hodnota mediánu, zatímco u sester v domovech pro seniory k jejímu překročení nedošlo. Z toho lze usuzovat, že sestry zaměstnané v nemocničním prostředí, mají větší pocity časového tlaku, než je tomu u sester pracujících v domovech pro seniory. V dohledaných studiích se vyskytují podobné výsledky. Ve studii provedené u sester v jordánských nemocnicích byla nadměrná pracovní zátěž a s ní související
67
časová tíseň identifikována jako druhá největší příčina pracovního přetížení a stresu. Nadměrná zátěž byla ovšem způsobena nedostatkem sester v Jordánsku (Hamaideh, 2008, s. 44). S tímto závěrem koreluje i další studie, která uvádí jako největší příčinu stresu nadměrné množství práce sester (Rauhala, Fagestrőm, 2007, s. 491). Nedostatek času na provedení pracovních povinností uvedly brazilské sestry jako nejvýznamnější stresor v jejich povolání (Bianchi, 2004, s. 738 – 743). Sestrám stále více přibývá administrativních úkonů, a tím narůstá jejich zátěž administrativou (Juhásová, 2011, s. 292). Také výsledky finské studie popsaly nárůst množství administrativní práce sester a s tím související stres (Rauhala, Fagestrőm, 2007, s. 497 – 498). Zvyšující se časové nároky na administrativní práci mohou být příčinou vysokého časového tlaku u všeobecných sester v nemocničním prostředí. Potvrzení tohoto faktu by však bylo třeba ověřit dalším výzkumem. Posledním cílem práce bylo zjistit, zda existuje závislost mezi psychickou pracovní zátěží a délkou zaměstnání na současném pracovišti. Výsledek prokázal slabou pozitivní závislost mezi psychickou zátěží a dobou zaměstnání na současném pracovišti, tj. s rostoucí délkou zaměstnání na jednom pracovišti se zvyšuje psychická pracovní zátěž sester. Tento výsledek byl prokázán ve faktoru I. přetížení a faktoru II. monotonie. Faktor I. přetížení se skládá z položek časová tíseň, vysoká odpovědnost, problémy a konflikty, a faktor II. monotonie je součtem položek malé uspokojení, otupující práce a monotonie. Podobným jevem se zabývaly autorky Gurková a Macejková, které zjišťovaly vliv délky klinické praxe na psychickou pracovní zátěž. Výsledkem bylo opačné tvrzení, že s léty klinické praxe se nezvyšuje psychická zátěž, a naopak dochází k jejímu snižování (Gurková, Macejková, 2012, s. 330). Odlišnost výsledků může být způsobena rozdílností zkoumaných jevů. Gurková a Macejková se zabývaly psychickou pracovní zátěží související s délkou klinické praxe, tj. délkou praxe všeobecných sester, zatímco autorka diplomové práce řešila délku zaměstnání na jednom
68
pracovišti (na součastném pracovišti respondentů). Z této oblasti nebyly dohledány žádné podobné studie, které by se zabývaly délkou zaměstnání na stávajícím pracovišti v souvislosti s psychickou pracovní zátěží.
Limity výzkumu
Limitem výzkumu je fakt, že závěry z výzkumného šetření s využitím Meisterova
dotazníku
jsou
platné
pouze
pro
zkoumanou
skupinu.
To je zapříčiněno především tím, že jednotlivé pracovní skupiny se od sebe liší
sociálně-psychologickými
okolnostmi,
mezi
něž
autoři
Hladký
a Židková uvádí motivaci, vztah mezi lidmi, jednání nadřízených, prostředí a podmínky, v nichž je práce vykonávána (Hladký, Židková, 1999, s. 39).
69
ZÁVĚR Předložená diplomová práce se zabývala tématem psychické pracovní zátěže a s ní souvisejícími aspekty u všeobecných sester. Cílem diplomové práce bylo sumarizovat dohledané poznatky, které se zabývají problematikou psychické pracovní zátěže u všeobecných sester, a zjistit rozdíl psychické pracovní
zátěže
u
sester
zaměstnaných
v nemocničním
prostředí
a v domovech pro seniory. Psychická pracovní zátěž je faktor, který je nerozlučně spjat s profesí všeobecné sestry. Je známo, že míra psychické zátěže je závislá na oblasti praxe, ve které sestra poskytuje péči. Právě z toho důvodu byla předmětem výzkumného šetření rozdílnost psychické pracovní
zátěže
u
sester
pracujících
v nemocničním
prostředí
a v domovech pro seniory. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí Meisterova dotazníku, který byl v letech 1976 – 1984 validizován hygienickou službou v ČR (Hladký, Židková, 1999, s. 39). Výsledky dotazníkového šetření neodhalily statisticky významný rozdíl v psychické zátěži u sester v nemocničním prostředí a v domovech pro seniory. Při srovnání výsledků obou skupin respondentů s populační normou Meisterova dotazníku pro ženy, kterou uvádí autoři Hladký a Židková (1999, s. 39 – 43), byl zjištěn fakt, že respondenti obou skupin mají ve faktoru II. monotonie (ten zahrnuje malé uspokojení, otupující práci a monotonii), nespecifickém faktoru III. (nervozita, přesycení, únava a dlouhodobá únosnost) a celkovém hrubém skóru (tj. celková percipovaná psychická pracovní zátěž) nižší míru pracovní psychické zátěže než ženy, které reprezentují populační normu Meisterova dotazníku. Ve faktoru I. přetížení, který zahrnuje časovou tíseň, vysokou odpovědnost, problémy a konflikty, nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi sestrami a populační normou. Posledním cílem bylo zjistit, zda existuje závislost mezi psychickou pracovní zátěží a délkou zaměstnání všeobecných sester na pracovišti pro
70
obě skupiny všeobecných sester současně. Mezi délkou zaměstnání na pracovišti a psychickou zátěží byla pomocí Spearmanovy korelační analýzy prokázána
slabá
pozitivní
závislost
ve
faktorech
přetížení,
monotonie a celkovém hrubém skóru. To znamená, že na tyto faktory psychické pracovní zátěže má vliv délka zaměstnání na současném pracovišti. Z toho lze usuzovat, že s dobou zaměstnání na jednom pracovišti dochází v těchto faktorech k mírnému růstu psychické pracovní zátěže.
Z poznatků publikovaných v dohledaných odborných článcích vyplývá, že jsou přítomny rozdíly v psychické zátěži na jednotlivých pracovištích (Bianchi, 2004, s. 741; Gulášová, Šurániová, 2004, s. 9 – 25; Hamadeh et al., 2008, s. 41 – 42; Neupauerová, Košč, 2002, s. 120 – 124; Soósová, Varadyová, 2012, s. 341). Míra psychické pracovní zátěže je podmíněna oblastí praxe, ve které je všeobecná sestra zaměstnána. Psychická zátěž je závislá na obsahu a charakteru práce (Kadučáková, 2011, s. 299). Obsah a charakter práce všeobecných sester zaměstnaných na interních odděleních v nemocničním prostředí a všeobecných sester zaměstnaných v domovech pro seniory se zásadní způsobem neodlišuje. Výsledky práce jsou důkazem o tom, že se psychická zátěž u všeobecných sester pracujících na interních odděleních v nemocnicích a sester v domovech pro seniory významně neliší. Z výsledků lze usuzovat, že práce sester v domovech pro seniory může být stejně zatěžující jako práce v nemocničním prostředí. Výsledky diplomové práce mohou být využity vedením organizací při identifikaci psychické pracovní zátěže, jejich příčin a v procesu eliminace psychické pracovní zátěže u všeobecných sester. Další potenciál mohou mít výsledky pro manažery lidských zdrojů ve zdravotnictví a sociální péči. Vzhledem k faktu, že dochází ke stárnutí populace, lze v budoucnu očekávat větší poptávku po ošetřovatelské péči o stárnoucí obyvatele. S tím může souviset nárůst počtu domovů pro seniory. Z toho důvodu je potřeba zabývat se psychickou pracovní zátěží, která působí na sestry pracující v podobných zařízeních, jako jsou domovy pro seniory.
71
REFERENČNÍ SEZNAM 1)
BIANCHI,
F.,
R.,
cardiovascular Issues č.
in
25
Estela.
2004.
nurses: Mental
[cit.
Stress
a
coping
survey
Health
2013-07-28],
and
Nursing s.
amoung
in
Brazil.
[online].
2004,
737-745.
Dostupné
z:
.
2)
BÁRTLOVÁ, Sylva, JOBÁNKOVÁ, Marta. 2005. Metody posuzování psychosociální pracovní zátěže a jejich užití u souboru sester v českém zdravotnictví. In: Teória, výskum a vzdelávanie v ošetrovateľstve. [online]. Vyd. Bratislave,
1.
Martin
Jesseniova
[2013-11-10]. ISBN:
:
lekárska
Univerzita fakulta,
Komenského
2005,
80-88866-32-4.
s.
v
224-229.
Dostupné
z:
.
3)
BÁRTLOVÁ, Sylva. 2006. Vliv pracovních vztahů mezi lékaři a sestrami na péči o pacienta. Kontakt. České Budějovice: Zdravotně sociální
fakulta
Jihočeské
univerzity.
2006,
roč.
8,
č.
1,
s. 31–35. ISSN 1212–4117
4)
BÁRTLOVÁ, Sylva a JOBÁNKOVÁ, Marta. 2006. Umírající pacient – dopad na prožívání a jednání zdravotních sester z pohledu opakované psychosociální zátěže. In: DUŠOVÁ, Bohdana, JAROŠOVÁ, Darja a VRUBLOVÁ Yveta. Trendy v ošetřovatelství IV. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta, 2006. s. 15-19. ISBN 80-7368-182-X.
72
5)
BÁRTLOVÁ, Sylva, a HAJDUCHOVÁ, Hana. 2010. Psychofyzická zátěž a příčiny fluktuace sester. Zdravotnictví v České republice. Praha: Asociace pro rozvoj sociálního lékařství a řízení péče o zdraví. 2010, roč. 3, č. 13, s. 110–115. ISSN 1213-6050.
6)
BUŽGOVÁ, Radka, IVANOVÁ, Kateřina. 2008. Syndrom vyhoření u zaměstnanců
domovů
pro
seniory
v
Moravskoslezském
kraji. Geriatria, 2008, roč. 14, č. 4, s. 165-168. ISSN: 1335-1850.
7)
ČESKO. Nařízení vlády č. 361 ze dne 12. prosince 2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při prácí. In: Sbírka záklonů Česká republika. 2007, částka 111, s. 5086 – 5236. ISSN 1211-1244. Dostupný z: .
8)
EVERS, Will, TOMIC, Welko, BROUWERS, André. 2007. Aggresive behaviour and burnout among staff of homes for the elderly. International Journal of Mental Health Nursing Management [online]. č.
2007,
11
[cit.
2013-07-28],
s.
2-9.
Dostupné
z:
.
9)
GURKOVÁ, Elena, MACEJKOVÁ, Slávka. 2012. Psychická záťaž a depresívna
symptomatológia
Ošetřovatelství
a
s.
326-334.
porodní
u
asistence,
[2014-01-07].
ISSN:
sestier 2012,
[online]. č.
1,
Dostupné
z:
roč.
1804-2740.
3,
. 10) HAMAIDEH, S., H. 2011. Jordanian nurses´ job stressors and social support. č.
55
International [cit.
Nursing
2013-07-28],
73
Review s.
40-47.
[online]. Dostupné
2011, z:
.
11) HAROKOVÁ, Silvie, GURKOVÁ, Elena. 2013. Pracovní spokojenost jako a
prediktor
porodní
setrvání
sester
na
pracovišti.
asistence [online]. 2013, roč.
[2013-01-25].
ISSN:
Ošetřovatelství
č. 2,
4,
1804-2740.
s. 573-582.
Dostupné
z:
.
12) HLADKÝ, Aleš, psychosociální
ŽIDKOVÁ, Zdeňka. pracovní
zátěže:
1999.
Metody hodnocení
metodická
příručka. Praha:
Karolinum, 1999. ISBN: 80-7184-890-5.
13) HODAČOVÁ, Lenka, ŠMEJKALOVÁ, Jindra, SKALSKÁ, Hana, BENDOVÁ, Marcela. 2007. Rozdíly ve vnímání pracovní psychické zátěže
u
vybraných
profesí. Lékařské
zprávy
Lékařské
fakulty
Univerzity Karlovy v Hradci Králové, 2007, Roč. 52, č. 2, s. 93-103. ISSN: 0457-4206.
14) HOSÁKOVÁ,
Jiřina.
ARCHALOUSOVÁ, ošetřovatelství
II.
2007.
Alexandra 1.
vyd.
Stres (ed.).
Opava:
v práci Cesta
Slezská
sestry.
In:
k profesionálnímu univerzita
v Opavě,
Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav ošetřovatelství, 2007. 170 s. ISBN 978-80-7248-413-3. S. 80–82.
15) CHAN, Angelina O., M., HUAK, Chan, Yiong. 2004. Influence of work environment heatlh in a health care setting. Occupational Medicine [online]. 2004, č. 54 [cit. 2013-07-28], s. 207-212. Dostupné z:
74
16) JANKECHOVÁ, Monika, KUNAYOVÁ, Angelika. 2011. Pracovné podmienky sestier v ošetrovateľskej klinickej praxi. In: STANČIAK, Jaroslav, a CETLOVÁ, Lada (ed.). Jihlavské zdravotnické dny 2011. 1. vyd. [online]. Jihlava : Vysoká škola polytechnická Jihlava. 2011, s. 281-290.
[2013-11-05].
ISBN:
978-80-87035-37-5.
Dostupné
z:
.
17) JANKECHOVÁ, Monika. 2011. Psychická zaťat sestier v paliatívnej starostlivosti. In: ČÁP, Juraj, a ŽIAKOVÁ, Katarína (ed.). Teória, výskum a vzdelávanie v ošetrovateľstve. Vyd. 1. Martin: Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova lekárska fakulta, 2011. 492 s. 2011, s. 135-142. ISBN: 978-80-89544-00-4.
18) JEČNÁ, V., HOSÁK, L. a ČERMÁKOVÁ, E. 2009. Stres v povolání psychiatrické sestry. Česká a slovenská Psychiatrie. Praha: Galén. 2009, roč. 105, č. 1, S. 27-31. ISSN: 1212-0383.
19) KADUČÁKOVÁ, Helena. 2011. Sestra a psychická pracovní zátěž. In: STANČIAK,
Jaroslav,
a
CETLOVÁ,
Lada
(ed.).
Jihlavské
zdravotnické dny 2011. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, Katedra zdravotnických studií, 2011. s. 299-307. ISBN 978-80-8703537-5. 20) KIKUCHI, Y., NAKAYA, M., IKEDA, M., TAKEDA, M., NISHI, M. 2013. Job stress and temperaments in female nurses. Occupational Medicine [online]. 2013, č. 63 [cit. 2013-07-28], s. 123-128. Dostupné z: 21) KUPKA, Martin. 2008. Paliativní péče a riziko syndromu vyhoření [online]. E-psychologie, 2008, roč. 2, č. 1, s. 23–35. [2014-02-15].
75
ISSN:
1802-8853.
Dostupný
z:
http://e-psycholog.eu/pdf/kupka-
ps.pdf?origin=publication_detail 22) LETVAK, Susan, BUCK, Raymond. 2008. Factors Influencing Work Productivity and Intent to Stay in Nursing. Nursing Economics [online]. 2008, č. 26/3 [cit. 2014-01-12], s. 159-166. Dostupné z: < http://libres.uncg.edu/ir/uncg/f/S_Letvak_Factors_2008.pdf> 23) LI,
Jian,
YANG,
Wenjie,
LIU,
Ping,
XU,
Zhefeng,
CHO,
Sung-Il. 2004. Psychometric Evaluation of the Chinese (Mainland) Version of Job Content Questionnaire: A Study in University Hospitals. č.
Industrial
42
[cit.
Health
2013-07-28],
s.
[online]. 260-267.
2004,
Dostupné
z:
24) LOUČÍMOVÁ,
Bohumila.
2008.
Psychická
pracovní
zátěž
a legislativa. Pracovní lékařství, 2008, roč. 60, č. 3, s. 122-124. ISSN: 0032-6291.
25) MADZIOVÁ, Silvie, JANÍKOVÁ, Eva. 2013. Péče všeobecných sester o své zdraví [online]. Ošetřovatelství a porodní asistence, 2013, roč. 4, č. 1, s. 546-552. [2013-11-29]. ISSN: 1804-2740. Dostupné z: .
26) MALINAUSKIENE, Vilija, LEISYTE, Palmira, MALINAUSKAS, Romualdas, KIRTIKLYTE, Kristina. 2011. Associations between self-rated factors in č.
health
and
and
health
Lithuania.
Journal
67
[cit.
psychosocial resources of
among
Advanced
2013-07-28],
76
s.
conditions,
Nursing
2383-2393.
hospital
lifestyle nurses
[online]. Dostupné
2011, z:
27) MAŠLAŇOVÁ, Iva. 2012. Pohled sester na seniory a stáří. Geriatrie a gerontologie, 2012, roč. 1, č. 2, s. 77–80. ISSN: 1805-4684.
28) MC CARTHY, V., J., C., POWER, S., GREINER, B. A. 2010. Perceived in
occupational
Ireland.
č.
60
stress
Occupational
[cit.
2013-08-26],
in
nurses
Medicine s.
604-610.
working
[online].
2010,
Dostupné
z:
29) NEUPAUEROVÁ, G. a KOŠČ, M. 2002. Pracovná záťaž u lékarov a zdravotných sestier onkologických oddelení na Slovensku. Pracovní lékařství. Praha: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně. 2002, roč. 54, č. 3, s. 120–124. ISSN: 0032-6291.
30) PROKELOVÁ, Pavla, JAROŠOVÁ, Darja. 2013. Syndrom vyhoření u sester a
na
vědecký
neurochirurgických časopis
pro
odděleních. Kontakt:
zdravotně
sociální
otázky
Odborný [online].
České Budějovice. 2013, roč. 15, č. 2, s. 135–142. [2014-02-05]. ISSN:
1804-7122.
Dostupné
z:
zsfju.zsf.jcu.cz/kontakt/administrace/clankyfile/2013061908362686734 0.pdf>.
31) RAFNSDOTTIR, Gudbjorg, Linda, GUNNARSDOTTIR, Holmfridur, K., TOMASSON, Kristinn. 2003. Work organization, well-being and
heatlh
č.
22
in [cit.
geriatric
care.
2013-07-28],
IOS s.
Press 49-55.
[online].
2003,
Dostupné
77
z:
32) RAUHALA, Auvo, FAGERSTRŐM, Lisabeth. 2007. Are nurses´ assessments of their workload affected by non-patinet factors? An analysis of the RAFAELA system. Journal of Nursing Management [online]. 2007, č. 15 [cit. 2013-07-28], s. 490-499. Dostupné z: 33) REIDER, Kerstin, FAEDI, Jovita, ELKE, Reinhard. 2012. Work stressors and resources in a Swiss orthopaedic clinic and their relationship with empolyees´ heatlth and the patient orientation of 2012,
employees. č.
142
Swiss [cit.
Medical
2014-01-25],
s.
Weekly 1-10.
[online]. Dostupné
z:
34) RIAHI, Sanaz. 2011. Role stress amongst nurses at the workplace: concept 2011,
analysis. č.
19
Journal
[cit.
of
Nursing
2013-07-28],
s.
Management 721-731.
[online].
Dostupné
z:
35) SILVA,
Amanda,
Aparceida,
Frida, Marina. 2011.
ROTENBERG,
FISCHER,
Nursing work hours: individual needs versus
working conditions. Rev Saúde Pública [cit.
Lúcia,
2013-07-28],
s.
1-9.
[online].
2011, č.
Dostupné
45 z:
36) SILVA, Amanda, Aparceida, DE SOUZA, José, Maria Pacheco, DA SILVA BORGES, Flávio Notarnicola, FISCHER, Frida, Marina.
78
Health-related
quality
among
providers.
č.
nursing
44
[cit.
of
life
Rev
and
Saúde
2013-07-28],
s.
woring
Pública
conditions
[online].
718-725.
2010,
Dostupné
z:
37) SOÓSOVÁ, SOVÁRIOVÁ, Mária, VARADYOVÁ, Anna. 2012. Stres v
práci
sestry
v
anestéziologickej
a
intenzívnej
starostlivosti.
Ošetřovatelství a porodní asistence. [online]. 2012, roč. 3, č. 1, s.
340-347.
[2013-11-05]. ISSN:
1804-2740.
Dostupné
z:
.
38) SVĚTLÁK, M. a SUCHÝ, A. 2011. Psychologická péče o zdravotníky v onkologii:
současná
teorie
a
praxe
v podmínkách
českého
zdravotnictví. Klinická onkologie. Praha: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně. 2011, roč. 24, č. 4, s. 302-307. ISSN 0862-495X.
39) TRIPODI, D., ROEDLICH, C., LAHEUX, M., A., LONGUENSSE, C., ROQUELAURE, Stress
Y.,
perception
LOMBRAIL, among
P.,
employees
GERAUT, in
C. a
2012. French
University Hospital. Occupational Medicine [online]. 2012, č. 62 [cit.
2013-07-28],
s.
216-219.
Dostupné
z:
40) TSAI, Yueh-Chi, LIU, Chieh-Hsing. 2012. Factors and symptoms associated with work stress and heatlh-promoting lifestyles among hospital staff: a pilot study in Taiwan. BMC Health Services Research [online]. 2012, č. 12 [cit. 2014-01-25], s. 199-207. Dostupné z:
79
41) WIMMEROVÁ, Martina, ARCHALOUSOVÁ, Alexandra. 2008. Věk, míra, odosobnění, odchod ze zdravotnictví ve vztahu k burnoutu – motivace studentů. In: Alexandra ARCHALOUSOVÁ et al. Cesta k profesionálnímu
ošetřovatelství
[online].
Opava:
Slezská
univerzita, Filozoficko-přirodovědecká fakulta, Ústav ošetřovatelství, s. 129–132. [cit.2014-02-05]. ISBN 80-7248-388-9. Dostupné z: .
42) WOLFOVÁ, K., CHALOUPKA, J. 2009. Mobbing – významný negativní
psychosociální
faktor
pracovního
prostředí. Pracovní
lékařství, 2009, roč. 61, č. 2, s. 56-62. ISSN: 0032-6291.
43) ZACHOVÁ,
Veronika,
ŠKOCHOVÁ,
Dagmar.
2007.
Boj
s profesionální deformací. Interní medicína pro praxi, [online]. 2007, roč. 9, č. 12, s. 569-570. [2014-01-05]. ISSN: 1212-7299 . Dostupné z: .
44) ZAGHOUL,
Ashraf
AZ,
ABOU EL ENEIN,
Nagwa Y.
2009.
Nurse stress at two different organizational settings in Alexandria. Journal 2009,
of č.
2
Multidisciplinary [cit.
2013-07-28],
Healthcare s.
45-51.
[online]. Dostupné
z:
45) ZÁLEŠÁKOVÁ, J. a BUŽGOVÁ, R. 2011. Psychická zátěž sester pečujících o onkologicky nemocné. Pracovní lékařství. Praha: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně. 2011, roč. 63, č. 3-4, s. 113-118. ISSN: 0032-6291.
80
46) ŽIDKOVÁ, Zdeňka, MARTINKOVÁ, Jaroslava, PAULOVÁ, Martina, SVAČINKOVÁ,
Marta.
2001.
Psychická
zátěž
zaměstnanců
v
"pomáhajících profesích" ve zdravotnictví. České pracovní lékařství, 2001, Roč. 2, č. 1, s. 16-20. ISSN: 1212-6721.
47) ŽIDKOVÁ, Zdeňka. 2002. Využití dotazníků k hodnocení psychické zátěže při práci. České pracovní lékařství, 2002, Roč. 3, č. 3, s.
128–132.
[cit.2014-02-05].
ISSN:
1212-6721.
Dostupné
z:
81
SEZNAM ZKRATEK
a kol.
a kolektiv
a.s.
akciová společnost
ARO
anesteziologicko-resuscitační oddělení
BMČ
Bibliographia medica Čechoslovaca
č.
číslo
ČR
Česká republika
DS
domov pro seniory
et al.
a kolektiv
FNOL
Fakultní nemocnice Olomouc
in
v
ISBN
International Standard Book Numbering
ISSN
International Standard Serial Numbering
JIP
jednotka intenzivní péče
LDN
léčebna dlouhodobě nemocných
n
počet respondentů
obr.
obrázek
PKN
Pardubická krajská nemocnice
r
aritmetický průměr
resp.
respektive
s.
strana
Tab.
tabulka
tj.
to je
t-test
Studentův t-test s rovností rozptylu
tzn.
to znamená
USA
United States of America, Spojené státy americké
VS
všeobecná sestra
82
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 – Porovnání věku v obou skupinách všeobecných sester
38
Graf 2 – Vzdělání sester pracujících v nemocničním prostředí
39
Graf 3 – Vzdělání sester v domovech pro seniory
40
Graf 4 – Délka zaměstnání všeobecných sester na současném pracovišti
42
Graf 5 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 1 Časový tlak
43
Graf 6 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 2 Malé uspokojení 44 Graf 7 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 3 Vysoká odpovědnost
45
Graf 8 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 4 Otupující práce 46 Graf 9 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 5 Problémy a konflikty
47
Graf 10 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 6 Monotonie
48
Graf 11 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 7 Nervozita
49
Graf 12 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 8 Přesycení
50
Graf 13 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 9 Únava
51
Graf 14 – Porovnání četností odpovědí na položku č. 10 Dlouhodobá únosnost
52
Graf 15 – Hodnoty mediánů u obou skupin v porovnání s kritickými hodnotami mediánu Meisterova dotazníku
54
Graf 16 – Porovnání dosažených mediánů u jednotlivých faktorů psychické pracovní zátěže v obou skupinách všeobecných sester
56
Graf 17 – Porovnání normy pro aritmetické průměry Meisterova dotazníku s výslednými hodnotami aritmetických průměrů u sester v nemocnicích
58
Graf 18 – Porovnání normy pro aritmetické průměry Meisterova dotazníku a výsledných hodnot u sester v DS
83
59
Graf 19 – Porovnání aritmetických průměrů u obou skupin všeobecných sester
60
Graf 20 – Bodový graf závislosti mezi hodnotami skóre faktoru I. přetížení a délkou zaměstnání
63
Graf 21 – Bodový graf závislosti mezi hodnotami skóre faktoru II. monotonie a délkou zaměstnání
64
Graf 22 – Bodový graf závislosti mezi hodnotami skóre nespecifického faktoru III. a délkou zaměstnání
64
Graf 23 – Bodový graf závislosti mezi celkovým hrubým skóre a délkou zaměstnání
65
84
SEZNAM TABULEK Tab. 1 – Věk respondentů
87
Tab. 2 – Vzdělání respondentů
87
Tab. 3 – Délka zaměstnání všeobecných sester na současném pracovišti
41
Tab. 4 – Četnost odpovědí na položku č. 1 Časový tlak
87
Tab. 5 – Četnost odpovědí na položku č. 2 Malé uspokojení
88
Tab. 6 – Četnost odpovědí na položku č. 3 Vysoká odpovědnost
88
Tab. 7 – Četnost odpovědí na položku č. 4 Otupující práce
88
Tab. 8 – Četnost odpovědí na položku č. 5 Problémy a konflikty
89
Tab. 9 – Četnost odpovědí na položku č. 6 Monotonie
89
Tab. 10 – Četnost odpovědí na položku č. 7 Nervozita
90
Tab. 11 – Četnost odpovědí na položku č. 8 Přesycení
90
Tab. 12 – Četnost odpovědí na položku č. 9 Únava
90
Tab. 13 – Četnost odpovědí na položku č. 10 Dlouhodobá únosnost
91
Tab. 14 – Hodnoty dosažených mediánů u obou skupin respondentů
53
Tab. 16 – Porovnání normy pro aritmetické průměry Meisterova dotazníku s výslednými hodnotami aritmetických průměrů sester v nemocnicích
58
Tab. 17 – Porovnání normy pro aritmetické průměry Meisterova dotazníku s výslednými hodnotami aritmetických průměrů u sester v DS
59
Tab. 18 – Výsledky Spearmanovy korelační analýzy pro posouzení závislosti skóre faktoru I. přetížení, faktoru II. monotonie, nespecifického faktoru III. a celkového hrubého skóru na délce zaměstnání na pracovišti
85
62
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1 – Tabulky k výsledkům dotazníkového šetření
87
Příloha 2 – Dotazník
92
Příloha 3 – Souhlasy organizací s provedením dotazníkového šetření 94
86
Příloha 1 – Tabulky k výsledkům dotazníkového šetření
Tab. 1 – Věk respondentů Věk respondentů
Průměrný věk
Minimum Maximum
Medián
Respondenti nemocnice
37,2
24
59
37
Respondenti DS
46,2
25
59
47
Střední zdravotnická škola
Vyšší odborná škola
Vysoká škola – bakalářské
Vysoká škola – magisterské
Respondenti nemocnice
47 (77 %)
6 (9,8 %)
6 (9,8 %)
2 (3,3 %)
Respondenti DS
65 (92,9 %)
3 (4,3 %)
2 (2,9 %)
0 (0 %)
Tab. 2 – Vzdělání respondentů Vzdělání respondentů
Tab. 4 – Četnost odpovědí na položku č. 1 Časový tlak
Četnost Četnost DS DS v%
Četnost nemocnice
Četnost nemocnice v %
5 – ano, plně souhlasím
13
21,3 %
9
12,9 %
4 – spíše ano
18
29,5 %
24
34,3 %
3 – nevím, někdy ano, někdy ne
26
42,6 %
28
40,0 %
2 – spíše nesouhlasím
3
4,9 %
7
10,0 %
1 – ne, vůbec nesouhlasím
1
1,6 %
2
2,9 %
Otázka č. 1 – časová tíseň
87
Tab. 5 – Četnost odpovědí na položku č. 2 Malé uspokojení Četnost
Četnost
Četnost
Četnost DS
nemocnice
nemocnice v %
DS
v%
5 – ano, plně souhlasím
0
0,0 %
4
5,7 %
4 – spíše ano
1
1,6 %
4
5,7 %
3 – nevím, někdy ano, někdy ne
10
16,4 %
15
21,4 %
2 – spíše nesouhlasím
25
41,0 %
21
30,0 %
1 – ne, vůbec nesouhlasím
25
41,0 %
26
37,1 %
Otázka č. 2 – malé upokojení
Tab. 6 – Četnost odpovědí na položku č. 3 Vysoká odpovědnost Otázka č. 3 – vysoká
Četnost
Četnost
Četnost
Četnost DS
odpovědnost
nemocnice
nemocnice v %
DS
v%
5 – ano, plně souhlasím
1
1,6 %
6
8,6 %
4 – spíše ano
6
9,8 %
10
14,3 %
3 – nevím, někdy ano, někdy ne
29
47,5 %
27
38,6 %
2 – spíše nesouhlasím
20
32,8 %
14
20,0 %
1 – ne, vůbec nesouhlasím
5
8,2 %
13
18,6 %
Tab. 7 – Četnost odpovědí na položku č. 4 Otupující práce
Četnost
Četnost
Četnost
Četnost DS
nemocnice
nemocnice v %
DS
v%
5 – ano, plně souhlasím
0
0,0 %
1
1,4 %
4 – spíše ano
2
3,3 %
5
7,1 %
Otázka č. 4 – otupující práce
88
3 – nevím, někdy ano, někdy ne
13
21,3 %
15
21,4 %
2 – spíše nesouhlasím
23
37,7 %
32
45,7 %
1 – ne, vůbec nesouhlasím
23
37,7 %
17
24,3 %
Tab. 8 – Četnost odpovědí na položku č. 5 Problémy a konflikty Otázka č. 5 – problémy a
Četnost
Četnost
Četnost
Četnost DS
konflikty
nemocnice
nemocnice v %
DS
v%
5 – ano, plně souhlasím
0
0,0 %
0
0,0 %
4 – spíše ano
0
0,0 %
0
0,0 %
3 – nevím, někdy ano, někdy ne
8
13,1 %
15
21,4 %
2 – spíše nesouhlasím
24
39,3 %
17
24,3 %
1 – ne, vůbec nesouhlasím
29
47,5 %
38
54,3 %
Tab. 9 – Četnost odpovědí na položku č. 6 Monotonie Četnost
Četnost
Četnost
Četnost DS
nemocnice
nemocnice v %
DS
v%
5 – ano, plně souhlasím
0
0,0 %
0
0,0 %
4 – spíše ano
0
0,0 %
0
0,0 %
3 – nevím, někdy ano, někdy ne
3
4,9 %
4
5,7 %
2 – spíše nesouhlasím
22
36,1 %
23
32,9 %
1 – ne, vůbec nesouhlasím
36
59,0 %
43
61,4 %
Otázka č. 6 – monotonie
89
Tab. 10 – Četnost odpovědí na položku č. 7 Nervozita Četnost
Četnost
Četnost
Četnost DS
nemocnice
nemocnice v %
DS
v%
5 – ano, plně souhlasím
0
0,0 %
0
0,0 %
4 – spíše ano
1
1,6 %
3
4,3 %
3 – nevím, někdy ano, někdy ne
18
29,5 %
19
27,1 %
2 – spíše nesouhlasím
31
50,8 %
23
32,9 %
1 – ne, vůbec nesouhlasím
11
18,0 %
25
35,7 %
Otázka č. 7 - nervozita
Tab. 11 – Četnost odpovědí na položku č. 8 Přesycení Četnost
Četnost
Četnost
Četnost DS
nemocnice
nemocnice v %
DS
v%
5 – ano, plně souhlasím
0
0,0 %
0
0,0 %
4 – spíše ano
0
0,0 %
3
4,3 %
3 – nevím, někdy ano, někdy ne
12
19,7 %
17
24,3 %
2 – spíše nesouhlasím
31
50,8 %
22
31,4 %
1 – ne, vůbec nesouhlasím
18
29,5 %
28
40,0 %
Otázka č. 8 - přesycení
Tab. 12 – Četnost odpovědí na položku č. 9 Únava Četnost
Četnost
Četnost
Četnost DS
nemocnice
nemocnice v %
DS
v%
5 – ano, plně souhlasím
0
0,0 %
2
2,9 %
4 – spíše ano
2
3,3 %
10
14,3 %
3 – nevím, někdy ano, někdy ne
20
32,8 %
24
34,3 %
Otázka č. 9 - únava
90
2 – spíše nesouhlasím
33
54,1 %
17
24,3 %
1 – ne, vůbec nesouhlasím
6
9,8 %
17
24,3 %
Tab. 13 – Četnost odpovědí na položku č. 10 Dlouhodobá únosnost Otázka č. 10 – dlouhodobá
Četnost
Četnost
Četnost
Četnost DS
únosnost
nemocnice
nemocnice v %
DS
v%
5 – ano, plně souhlasím
5
8,2 %
7
10,0 %
4 – spíše ano
12
19,7 %
14
20,0 %
3 – nevím, někdy ano, někdy ne
28
45,9 %
12
17,1 %
2 – spíše nesouhlasím
12
19,7 %
15
21,4 %
1 – ne, vůbec nesouhlasím
4
6,6 %
22
31,4 %
91
Příloha 2 – Dotazník Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem studentkou oboru Ošetřovatelská péče v interních oborech na Fakultě zdravotnických věd, Univerzity Palackého v Olomouci a dovoluji si Vás požádat o vyplnění anonymního dotazníku, který se zabývá hodnocením psychické pracovní zátěže. Dotazník je určen pro všeobecné sestry, které pracují na standardních odděleních, ve směnném provozu (denní a noční směny). Výsledky budou použity pro tvorbu diplomové práce. Velice Vám děkuji. Aneta Škorpíková Prosím o vyplnění základních údajů: Věk ……………. Pohlaví ………… Vzdělání: a) Střední zdravotnická škola b) Vyšší odborná škola c) Vysoká škola – bakalářské d) Vysoká škola – magisterské Vaše současné pracoviště: a) Interní oddělení b) Oddělení následné péče c) Domov pro seniory d) jiné: ……………… Jak přesně dlouho jste zaměstnáni na tomto pracovišti? ………………………………………...
92
HODNOCENÍ PSYCHICKÉ PRACOVNÍ ZÁTĚŽE (MEISTERŮV DOTAZNÍK)
Vaším úkolem je u každé otázky zakroužkovat odpověď, která nejvíce vystihuje Vaše pocity při práci. 5 – ano, plně souhlasím 4 – spíše ano 3 – nevím, někdy ano, někdy ne 2 – spíše nesouhlasím 1 – ne, vůbec nesouhlasím ANO….…………… NE 1. Při práci mívám často pocit časového tlaku:
5
4
3
2
1
2. Práce mě neuspokojuje, chodím do ní nerad/a:
5
4
3
2
1
zodpovědnost, spojenou se závažnými důsledky:
5
4
3
2
1
4. Práce je málo zajímavá, duševně je spíše otupující:
5
4
3
2
1
5
4
3
2
1
5
4
3
2
1
5
4
3
2
1
5
4
3
2
1
5
4
3
2
1
5
4
3
2
1
3. Práce mě velmi psychicky zatěžuje pro vysokou
5. V práci mám časté konflikty a problémy, od nichž se nemohu odpoutat ani po skončení pracovní doby: 6. Při práci udržuji jen s námahou pozornost, protože se po dlouhou dobu nic nového neděje: 7. Práce je psychicky tak náročná, že po několika hodinách cítím nervozitu a rozechvělost: 8.
Po několika hodinách mám práce natolik dost, že bych chtěl/a dělat něco jiného:
9. Práce je psychicky tak náročná, že po několika hodinách cítím únavu a ochablost: 10. Práce je psychicky tak náročná, že ji nelze dělat po léta se stejnou výkonností:
93
Příloha 3 – Souhlasy organizací s provedením dotazníkového šetření
94
95
96
97
98
99
100
101
102
