Pěstování a využití konopí setého (Cannabis sativa L.)

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta

Pěstování a využití konopí setého (Cannabis sativa L.) Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce

vypracoval

Ing. Stanislav Boček, Ph.D.

Vít Vomáčka Lednice 2014

Mendelova univerzita v Brně Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin

Zahradnická fakulta 2013/2014

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název tématu: Rozsah práce:

Vít Vomáčka Zahradnické technologie Zahradnictví Pěstování a využití konopí setého (Cannabis sativa L.) 30 stran textu + přílohy

Zásady pro vypracování: 1. Vypracujte literární přehled na téma konopí seté (Cannabis sativa L.). Uveďte botanickou charakteristiku, seznamte s možnostmi využití různých částí rostliny. 2. Popište ekologické nároky a technologii pěstování a charakterizujte významné odrůdy konopí setého s ohledem na využití různých částí rostlin. 3. V praktické části proveďte průzkum domácího (příp. zahraničního) trhu s výrobky z konopí, přičemž se zaměřte zejména na potravinářské a farmaceutické využití. 4. V diskuzi kriticky zhodnoťte možnosti pěstování konopí setého v ČR ve smyslu dostupnosti kvalitních odrůd a osiva, rozvinutí pěstitelských technologií a zpracovatelských kapacit a porovnejte situaci s jinými evropskými zeměmi. Seznam odborné literatury: ALI, E. M. M. et al. Antimicrobial activity of Cannabis sativa L.. Chinese Medicine, 2012, 3 (1): 61-64, ISSN 2151-1918. APPENDINO, G. et al. Antibacterial Cannabinoids from Cannabis sativa: 2. A Structure−Activity Study. Journal of Natural Products. 2008, 71 (8): 1427–1430. ISSN 0163-3864. 3. HRÁZSKÝ, J. a KRÁL, P. Izolační materiály z obnovitelných surovin-sláma 1.

a technické konopí. Stolársky magazín. 2010. 11 (5): s. 6–7. ISSN 1335-7018. LEIZER, C. et al. The Composition of Hemp Seed Oil and Its Potential as an 4. Important Source of Nutrition. Journal of Nutraceuticals, Functional & Medical Foods, 2000, 2 (4): 35-53. ISSN 1089-4179. MANHALTEROVÁ, M. Projev interakce odrůd konopí setého /Cannabis sativa L./ 5. s agrotechnickými zásahy na produkci technicky využitelné biomasy. Disertační práce. MZLU v Brně, 2002. ROBINSON, R. Velká kniha o konopí. 1. vyd., Volvox Globator, 1997. 281 s., 6. ISBN 80-7207-046-0. TURNER , C. E., ELSOHLY, M. A. and BOEREN, E. G. Constituents of Cannabis 7. sativa L. XVII. A Review of the Natural Constituents. Journal of Natural Products. 1980, 43 (2): 169–234. ISSN 0163-3864. VESZKI, P., VERZÁR-PETRI, G. and MÉSZÁROS, S. Comparative phytochemical study on the cannabinoid composition of the geographical varieties 8. of cannabis sativa l. under the same conditions. Acta Horticulturae, 96: 95–104. ISSN 0567-7572. WANG HuaDong and WEI YingFang; Survey on the germplasm resources of 9. Cannabis sativa L. Medicinal Plant, 2012, 3 (7): 11-14, ISSN 1927-6508.

Datum zadání bakalářské práce:

listopad 2012

Termín odevzdání bakalářské květen 2014 práce:

Vít Vomáčka Autor práce

Ing. Stanislav Boček, Ph.D. Vedoucí práce

doc. Dr. Ing. Petr Salaš Vedoucí ústavu

doc. Ing. Robert Pokluda, Ph.D. Děkan ZF MENDELU

Prohlášení:

Prohlašuji že, jsem bakalářskou práci na téma Pěstování a využití a konopí setého (Cannabis sativa L.) Vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne………………… Podpis diplomanta…………..

Poděkování: Především bych chtěl poděkovat vedoucímu své bakalářské práce Ing. Stanislavu Bočkovi, Ph.D. za veškerou pomoc, připomínky a ochotný přístup. Dále bych chtěl poděkovat rodině a přátelům za psychickou a fyzickou podporu při psaní práce. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat všem zástupcům společností, kteří mi obětovali svůj čas a poskytli mi cenné informace při provádění praktické části práce.

Obsah 1.

ÚVOD ....................................................................................................................... 7

2.

CÍL ............................................................................................................................ 8

3.

LITERÁRNÍ PŘEHLED .......................................................................................... 9 3.1 Botanická charakteristika ........................................................................................ 9 3.1.2 Popis čeledi Cannabaceae ............................................................................... 9 3.1.3 Popis rodu Cannabis L. ................................................................................... 9 3.1.4 Popis jednotlivých druhů konopí ................................................................... 10 3.2

Morfologická a anatomická charakteristika Konopí setého ............................. 13

3.2.1

Kořenový systém ...................................................................................... 13

3.2.2

Stonek ....................................................................................................... 13

3.2.3

Listy .......................................................................................................... 13

3.2.4

Květ ........................................................................................................... 14

3.2.5

Plod ........................................................................................................... 14

3.3 Obsahové látky ..................................................................................................... 15 3.3.1 Kanabinoidy ................................................................................................... 15 3.3.2 Obsah látek v semenech ................................................................................. 18 3.3.3 Složení konopného stonku ............................................................................. 19 3.4 Možnosti využití konopí ....................................................................................... 19 3.4.1 Konopný textil ............................................................................................... 19 3.4.2 Papírenský průmysl........................................................................................ 19 3.4.3 Stavebnictví ................................................................................................... 20 3.4.5 Potravinářství ................................................................................................. 20 3.4.5 Farmacie......................................................................................................... 21 3.5 Pěstování konopí v polních podmínkách .............................................................. 22 3.5.1 Legislativa ...................................................................................................... 22 5

3.5.2 Požadavky na stanoviště ................................................................................ 22 3.5.3 Výsadba a osevní postup................................................................................ 23 3.5.4 Hnojení........................................................................................................... 23 3.5.5 Ochrana před chorobami a škůdci ................................................................. 25 3.5.6 Sklizeň ........................................................................................................... 25 3.5.7 Odrůdy technického konopí ........................................................................... 27 3.6 Pěstování konopí pro farmaceutické účely ........................................................... 29 3.6.1 Legislativa ...................................................................................................... 29 3.6.2 Požadavky na stanoviště ................................................................................ 29 3.6.3 Množení ......................................................................................................... 30 3.6.3 Kultivace a hnojení ........................................................................................ 31 3.6.4 Sklizeň a sušení .............................................................................................. 31 3.6.5 Odrůdy konopí pro lékařské využití .............................................................. 32 4.

MATERIÁL A METODY ...................................................................................... 34

5.

VÝSLEDKY ........................................................................................................... 35 5.1 Farmacie................................................................................................................ 35 5.2 Potravinářské výrobky .......................................................................................... 38 5.3 Ostatní odvětví ...................................................................................................... 39

6.

DISKUZE ............................................................................................................... 41

7.

ZÁVĚR ................................................................................................................... 43

8.

SOUHRN A RESUME, KLÍČOVÁ SLOVA......................................................... 44

9.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 45

6

1. ÚVOD Konopí seté (Cannabis sativa Linneaus) je velmi adaptibilní jednoletá rostlina s vysokým růstovým potenciálem. Ještě vyšší je však potenciál jeho využití, který je z důvodu nesmyslných předsudků a zákonů z velké části nenaplněn. Tato bylina nachází využití téměř ve všech oblastech lidského života. Poskytuje ošacení, výživu, papír, stavební materiály, paliva a léčiva. Ještě dříve, než se konopí stalo olejnopřadnou kulturní rostlinou, používalo se jako léčivá bylina, k čemuž se lidstvo po 5000 letech znovu začíná vracet. Možnosti využití v lékařství jsou opravdu široké.

Technické

vlastnosti konopí využívá současná populace oproti minulosti jen velmi omezeně, jeho farmaceutický potenciál nebyl v posledních desetiletích využíván téměř vůbec, situace se však pomalu zlepšuje. Rod Cannabis L. je poměrně hojně šlechtěn podle typu využití, s tím souvisí způsoby pěstování a sklizně, čemuž bude v práci také věnována pozornost. V současné době se pěstuje konopí pro farmaceutické účely s obsahem psychotropních látek v Nizozemí, Kanadě, Velké Británii, Kalifornii, Švýcarsku a Izraeli. Zcela legalizováno je konopí pouze v Uruguayi, severní Koreji a v amerických státech Washington a Colorado (Miovský a kol., 2008). Na našem území dosáhlo pěstování konopí největšího rozmachu v 18. a v první polovině 19. století. Od té doby se v různém rozsahu pěstovalo do roku 1955, kdy bylo oseto 220 ha. Poté bylo pěstování jakéhokoli konopí zakázáno až do roku 1999. Situace se změnila vydáním zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů a zapsáním odrůd ‘Beniko’ a ‘Juso 11’ do Listiny povolených odrůd. Přes veškeré prokazatelné přednosti pěstování konopí nezaznamenalo v tuzemsku významný rozvoj, což je způsobeno především možností relativně levného importu konopných surovin a nedostatkem sklizňové a zpracovatelské techniky. Výzkum a pokusné pěstování prováděla v tuzemsku společnost Agritec. V současné době již probíhá první výběrové řízení na společnosti pro pěstování konopí pro farmaceutické využití, tím se otevírá další možnost pěstování této rostliny.

Na českém trhu se

nacházejí léčivé přípravky pouze na bázi konopného oleje, čímž se absolutně nevyužívá unikátních sloučenin nacházejících se pouze v konopných rostlinách – kanabinoidů. Dále je v tuzemsku možno nakoupit konopný olej, konopná semínka a různé produkty z nich. Na trhu se nachází též oblečení, batohy, tašky, obuv, lana, izolace a další praktické produkty z konopí.

7

2. CÍL Cílem práce je charakterizovat botanické vlastnosti konopí setého (Cannabis sativa L.) a přiblížit možnosti jeho využití. Dále si práce klade za cíl popsat ekologické nároky, používané technologie a postupy při pěstování a sklizni konopí.

Cílem

praktické části je zmapovat tuzemský trh, popsat nejvýznamnější společnosti využívající konopí na českém trhu, některé zahraniční společnosti a charakterizovat jejich činnost a produkty. Poslední část je věnována současné situaci pěstování konopí a kritickému zhodnocení možností pěstování a využití konopí v České republice.

8

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Botanická charakteristika S nejvyšší pravděpodobností pochází konopí z centrální Asie. Odtud se lidským přičiněním postupně rozšířilo do celého světa. Za plošným rozšířením stojí fakt, že je vysoce adaptabilní, zároveň užitečné a v průběhu vývoje lidstva hojně využívané. Jako první v roce 1737 odborně popsal Cannabis sativa botanik Carolus Linneaeus (Carl Linné), který rostlinu objevil v Indii v oblasti podhůří Himaláje. O 48 let později v roce 1785 francouzský biolog Jean Baptiste de Lamarck ve východní části Indie objevil a popsal další druh Cannabis indica Lam. Poslední dnes uznávaný druh nalezl v jihovýchodní části Ruska v roce 1924 ruský botanik Dmitrii E. Janischewsky a nazval ho Cannabis ruderalis J. (Miovský a kol., 2008). V botanických a taxonomických dějinách konopí je podobný chaos jako v právních záležitostech, jež se ho týkají. Dříve bylo konopí řazeno do řádu Urticaceae a čeledi Moreaceae. Díky změnám taxonomie a pozdějším výzkumům bylo konopí zařazeno do řádu Rosales a byla vytvořena samostatná čeleď Cannabacea (Rätsch, 2013). V současné době převládá názor, že konopí je polytypický druh, protože rostliny si velice rychle zvykají na nové podmínky (Booth, 2004). 3.1.2 Popis čeledi Cannabaceae Jsou to jednoleté až vytrvalé byliny s přímou či ovíjivou lodyhou. Listy jsou v dolní části lodyhy vstřícné, v horní často střídavé, řapíkaté, palistnaté, dlanitě složené až celistvé. Květy jsou drobné, jednopohlavné, ve vrcholičnatých květenstvích. Rostliny dvoudomé, jen vzácně jednodomé. Prašníkové květy s pěti okvětními lístky a pěti tyčinkami, pestíkové květy s nepatrným srostlým okvětím. Plody jsou nažky. Do čeledi patří kromě konopí, již pouze rod Humulus (Kocián, 2013). 3.1.3 Popis rodu Cannabis L. Jednoleté, většinou dvoudomé byliny. Lodyha je přímá, v horní polovině větvená. Listy jsou v dolní části vstřícné, výše střídavé, řapíkaté, s čepelí tří až jedenáctičetnou. Lístky jsou podlouhlé až kopinaté, k oběma koncům zúžené, pilovité, zašpičatělé, na rubu měkce chlupaté. Lodyžní listy jsou obvykle tříčetné nebo jednoduché. Samčí rostliny tzv. poskonné jsou nižšího vzrůstu, štíhlejší, mají světlejší listy a dozrávají o 4 až 6 týdnů dříve než rostliny samičí. Tyto rostliny produkují takové kvantum pylu, že jejich oplodnění není vůbec závislé na hmyzu. 9

Samičí rostliny, tzv. hlavaté, jsou statnější, více olistěné a tmavě zelené. Samičí rostliny jsou jak z hospodářského hlediska, tak z hlediska obsahu psychoaktivních látek významnější (Valíček, 2003). 3.1.4 Popis jednotlivých druhů konopí V průběhu dějin botaniky byla publikována následující označení jednotlivých druhů nebo variant rodu konopí (Rätsch, 2013): Cannabis sativa (Linné 1737) Cannabis lupulus (Scopoli 1772) Cannabis indica (Lamarck 1783) Cannabis foetens (Gilibert 1792) Cannabis erratica (Sievers ex Pallas 1796) Cannabis macrosperma (Stokes 1812) Cannabis generalis (Krause 1905) Cannabis americana (Houghton et Hamilton 1908) Cannabis gigantea (Crevost 1917) Cannabis ruderalis (Janischewsky 1924) Cannabis x intersita (Sojak 1960) Obrázek 1: 3 Základní druhy rodu Cannabis (Rätsch, 2013).

Jedna botanická klasifikace uvádí, že konopí má pouze jeden velmi variabilní druh Cannabis sativa s dvěma podruhy sativa a indica. Nejčastěji se však v literatuře uvádí 3 druhy a to jsou: (Cannabis sativa (Linné 1737), Cannabis indica (Lamarck 1783), Cannabis ruderalis (Janischewsky 1924) (Obr. 1).

10

Konopí seté (Cannabis sativa L.) Je nejrozšířenějším druhem konopí. Rostliny dorůstají do výšky mezi 1,5 a 5,5 metru. Stonek není příliš větvený, olistění je řídké, avšak listy poměrně velké. Listy jsou dlouze řapíkaté s vytrvalými palisty, na bázi lodyhy vstřícně uspořádané, výše nejčastěji střídavě. Na příčném řezu je lodyha v bazální části stlačeně válcovitá, v horní části hranatá a uvnitř dutá. Semena jsou hladká, světle šedá až hnědá bez mramorování či skvrn. Kvete poměrně pomalu a světelná perioda květ ovlivňuje pouze částečně. Přirozeně roste v zemích jižně od 30º severní šířky. Obsah účinných látek je vysoce variabilní a odvíjí se od účelu odrůdy nebo lokality v případě divoce rostoucích rostlin. Tento druh byl pěstován jako tradiční textilní rostlina. V polovině 80. let 20. století bylo vyšlechtěno konopí s téměř nulovým obsahem omamné látky delta-9-THC, které označujeme jako technické konopí (Miovský a kol., 2008; Adams, 2012; Ruman, 2008). Konopí seté se dále dělí podle původu do 4 geografických skupin (proles): Konopí severní – Borealis je nejranější skupinou setého konopí. Vegetační doba trvá 50–80 dnů. Stonky jsou 0,6–0,8 m dlouhé, tenké, málo větvené. Listy jsou malé s 3–5 laloky. HTS se pohybuje mezi 12–15 g. Konopí severní produkuje velmi malé výnosy stonků i semen a je rozšířené na celém severu bývalého SSSR a částečně ve Finsku. Konopí středoruské – Medioruthernica je středně rané konopí s vegetační dobou 90– 120 dní. Délka stonků je 1,25–2 m, jsou tenké, kulaté, slabě hranaté až hranaté. HTS se pohybuje od 1–18 g. Je to nejrozšířenější druh konopí na světě. Pěstuje se především v hlavních konopářských oblastech Ruska a Ukrajiny a také v Německu Konopí jižní – Australis má vegetační dobu dlouhou 90–120 dní. Stonky rostou do výšky 2,5–4 m (v tropech až 7 m). Dává vysoký výnos jemného vlákna a relativně nízký výnos semen. Konopí středoevropské bylo vyšlechtěno křížením konopí ze skupiny středoruských a jižních odrůd. Dorůstá výšky 1,7–2,5 m. Vegetační doba při pěstování na vlákno je 90– 120 dnů, na semeno 120–150 dnů. Tento typ konopí dává vysoký výnos stonku v Evropě přibližně 7 t/ha avšak i 16 t/ha. Výnos semene se pohybuje mezi 0,4–1,2 t/ha. (Poliščuk, 1952; Kubánek, 2008; Sladký, 2004) 11

Konopí indické (Cannabis indica Lam.) Je zpravidla nižšího vzrůstu 1,2–2,5 metru. Při dobrých podmínkách tvoří keřovitý habitus, značně se větví a obrůstá až 12 četnými listy. Má zaoblenější listy a méně vláknitý stonek než konopí seté. Samičí květenství jsou hustě žláznatá. Semena jsou tmavá, hladká s mramorovaným vzorem. Doba kvetení je přibližně 50–70 dní. Z důvodu vysokého obsahu kanabinoidů je konopí indické považováno za rostlinu vhodnou pro použití k farmaceutickým účelům. Roste v oblastech kolem 30º severní šířky v zemích jako Indie, Afganistán, Libanon, Maroko (Adams, 2012). Konopí rumištní (Cannabis ruderalis J.) Tento druh se vyznačuje velmi nízkým vzrůstem (0,3–0,6 m). Má tenký stonek téměř bez větvení a řídké olistění. Obsah psychoaktivních látek je nízký až středně vysoký (Miovský a kol., 2008). Semena jsou na povrchu nepravidelně tmavě mozaikovitá se zřetelnou oddělovací vrstvou tvořící masivní zduření. Nejzajímavější vlastností tohoto druhu je, že na rozdíl od ostatních druhů konopí kvete zcela nezávisle na světelné periodě, proto se v současné době využívá k šlechtění brzy kvetoucích hybridů.

Konopí rumištní přirozeně roste v zeměpisných pásmech nad 30º severní

šířky (Adams, 2012). Konopí rumištní je domácí v jihovýchodním Rusku. Roste však i v Íránu, Turecku, Kazachstánu, Mongolsku a Číně. Jako plevel roste také v USA a ojediněle v jižní Kanadě. V České republice byl jeho výskyt zaznamenán hlavně na jižní Moravě. Roste také na jižním Slovensku (Valíček, 2003).

12

3.2 Morfologická a anatomická charakteristika Konopí setého 3.2.1 Kořenový systém Hlavní kořen má kolmý, kůlový tvar. Těsně pod povrchem a hlouběji vyrůstají vedlejší kořeny, které rostou téměř vodorovně. Na hlavním kořeni a především na kořenech vedlejších se tvoří kořeny vlásečnicové, které jsou z fyziologického hlediska nejdůležitější. Délka a velikost kořenového systému závisí především na půdním druhu, hladině spodní vody a typu konopí.

Na minerálních půdách s nízkou hladinou

podzemní vody může kořen dosahovat do hloubky 2 m i více, zatím co na půdách rašelinných při hloubce vody méně než 1 m pouze 0,4 m. Konopí tvoří poměrně malý kořenový systém v poměru k hmotě ostatních částí rostliny, tudíž vyžaduje velké množství živin a dobrou dostupnost vody v půdě (Kubánek, 2008). Silně vyvinutý kořen provzdušňuje půdu a zároveň brání erozi. Ruman (2008) ve své publikaci tvrdí, že kořen dokáže odbourat těžké kovy či krystalické shluky pesticidních látek. 3.2.2 Stonek Konopný stonek je přímý, dosahující délky až 6 m, šířky až 60 mm. Mladý stonek je kulatý, dužnatý, vyplněný dření. V další fázi růstu bývá podle typu konopí většinou šestihranný nebo čtyřhranný, někdy až rýhovaný. Na vyvinuté rostlině konopí je 7–15 internodií. Stonek samčí rostliny je štíhlejší, má delší internodia a před květem zpravidla světlejší barvu. Kůra konopného stonku obsahuje lýkové vlákno, jež patří k nejdelším přirozeným vláknům na zemi a skládá se z celulózy a hemicelulózy. Hlavní částí stonku je dřevovina, která tvoří asi jednu polovinu až dvě třetiny jeho objemu. Skládá se ze zdřevnatělého parenchymu a z vodících pletiv xylému. Největší část dřeva konopného stonku tvoří krátká dřevnatá vlákna (libriformní), po zpracování nazývané pazdeří (Miovský a kol., 2008; Kubánek, 2008). 3.2.3 Listy Miovský a kolektiv (2008) charakterizují děložní listy jako jednodílné podlouhlého tvaru. Pravé listy jako dlanitě dělené 3–13 četné, kopinaté, na konci zašpičatělé, s pilovitým okrajem. Převážně menší listy a květní samičí listeny jsou pokryty velkým množstvím žláznatých trichomů s vyměšovací funkcí. Tyto trichomy produkují kanabinoidy v tekuté, poněkud olejovité formě - pryskyřici. Trichomy se dále dělí na přisedlé a stopkovité. (Obr. 2) Stopkovité žlázky se skládají z jedné či více

13

buněk, které jsou neseny na jedno či více buněčné stopce. Přisedlé žlázky nemají stopku a leží přímo na povrchu nebo pod povrchem pokožky (Dupal 1994).

Obrázek 2: Žláznatý trichom (vlevo) a přisedlý trichom (vpravo) (David Potter, 2004)

3.2.4 Květ Květenství samčích rostlin je uskupeno v úžlabních latách vyrůstajících v úžlabí listů. Každý květ má 5 květních šupinek a 5 tyčinek. Kvetou přibližně o měsíc dříve než rostliny samičí a v době plného kvetení vytvářejí velké množství pylu, které vítr dokáže přenést až do vzdálenosti 12 km. Po odkvětu odumírají. Květenství samičích rostlin se skládá z dvoupouzdrého semeníku s jedním vajíčkem a dvěma dlouhými nitkovitými bliznami. Květ je částečně obalen podpůrným listenem, který může být z horní strany porostlý žláznatými chlupy, vylučujícími pryskyřici. Květenství samičích rostlin se zakládá v horní části rostliny v několika vrstvách a tvoří hustě olistěné, krátce složité hrozny (Váša, 1965). 3.2.5 Plod Valíček (2003) popisuje plod jako jednosemennou vejčitou až kulovitě mírně zploštělou nažku s nízkým obsahem endospermu a velkým podkovitě stočeným embryem. Jelikož oplodí srůstá s osemením, nerozlišuje se v praxi plod a semeno. Velikost a barva semene se odvíjí od typu a odrůdy konopí. Šířka je 2–5 mm, délka 2–4 mm a tloušťka 2,3–3,8 mm. Barva je bělavá, šedozelená, tmavohnědá až černá s jemným mramorováním. HTS kolísá mezi 10–29 g.

14

3.3 Obsahové látky V konopí setém bylo objeveno 533 látek, z nichž 103 jsou tzv. látky kanabinoidní (fenolické monoterpenoidní látky), které jsou přítomny pouze v této rostlině (Miovský a kol., 2008). Podle Kubánka (2008) byl dále prokázán obsah 35 sacharidů, 20 jednoduchých kyselin, 18 aminokyselin, proteinů, kvarterních bází, amidů, aminů, alkoholů, esterů a laktonů, ketonů, vitamínů, a uhličitanů. Sekundární metabolity jsou zastoupeny silicí, kterou tvoří z 85 % terpeny. Silice obsahuje monoterpeny a seskviterpeny jako humulen, α-pinen, β-pinen, limonen a myrcen. Dále byly nalezeny steroidy a alkaloidy hordenin, kanabisativin a anhydrokanabisatvivin, které jsou přítomny v malém množství. 3.3.1 Kanabinoidy V současné době jsou známy 3 obecné typy kanabinoidů-fytokanabinoidy pocházející z konopných rostlin, endokanabinoidy tvořící se v tělech zvířat a lidí a syntetické kanabinoidy, vyráběné v laboratořích (Ali, 2012). V rostlinách se kanabinoidy nachází hlavně ve žláznatých listenech obalující plody, v samičích květenstvích a v konopných plevách. (Kubánek, 2008). King (2004) konstatuje, že kanabinoidní látky se vyskytují v rostlině především ve formě kyselin, které teprve při dozrávání a sušení či kouření dekarboxylují (zcela nebo částečně) na neutrální kanabinoidy (Obr. 3). Všech 5 hlavních dále uvedených kanabinoidů vykazuje silné antibakteriální účinky proti kmenu Staphylococcus aureusa a dalším bakteriím. (Appendino, 2008). Guy (2004) uvádí, že na význam kanabiondů pro rostlinu mají odborníci různé názory a jejich funkce není jasně objasněna. Předpokládá se například, že slouží k ochraně proti houbovým chorobám, ochraně proti UV záření, ochraně před hmyzem a býložravci. Biosyntézu a vylučování kanabinoidů ovlivňuje především genotyp rostliny. Dále je ovlivněna teplotou, vlhkostí vzduchu a dalšími klimatickými faktory, neexistuje však žádný univerzální postup, jak syntézu ovlivnit k dosažení přesně požadovaných hodnot (Clarke, 1981).

15

Obrázek 3: Schéma zobrazuje vzorec kyseliny tetrahydrokanabiolové (THCA), která se působením tepla dekarboxyluje na tetrahydrocanabinol (THC) a dále působením kyslíku oxiduje na kannabinol (CBN) vpravo dole je vzorec kananabiolu (CBD) (King 2004)

Delta-9-trans-tetrahydrokanabinol (THC), obvykle uváděn jako tetrahydrokanabinol. Je hlavní psychoaktivní složka konopí. Vyskytuje se prakticky ve všech odrůdách a kultivarech - ovšem v různém množství, od stopového až po 95 % ze všech obsažených kanabionoidů (Dupal, 1994). Vykazuje analgetické účinky, zvyšuje chuť k jídlu a pomáhá snížit pocity nevolnosti. Kanabidiol (CBD) byl také zaznamenán téměř ve všech odrůdách, též od stopových množství do 95 % všech kanabinoidů. Nemá žádné psychoaktivní účinky, vykazuje však účinky sedativní a antibakteriální (Dupal, 1994). Dříve bylo uváděno, bohužel i v současné době často je, že CBD je bioprekurzorem THC. Hanuš (2008) toto tvrzení vyvrací „ Hned na počátku analýz nás čekalo velké překvapení. Jihoafrická odrůda konopí neprodukovala antibakteriálně účinnou kyselinu kanabidiolovou ani kanabidiol.“ Poté, co toto zjištění zaznamenala také další dvě výzkumná pracoviště ve Francii a v USA, bylo jasné, že tyto látky vznikají v rostlině nezávisle na sobě. Teprve po mnoha letech byla tato skutečnost experimentálně potvrzena v Japonsku (Miovský a kol., 2008). Kanabinol (CBN) je slabě psychoaktivní kanabinoid, který rostlina produkuje v malém množství (Karniol, 1975). Při přístupu vzduchu, ke sklizenému rostlinnému materiálu dochází k oxidaci THC na CBN (Obr. 3), (King, 2004). Působí jako agonista na stejné receptory jako THC, avšak přibližně s 10 % účinností (Dupal, 1994).

16

Kanabichromen (CBC) má silné antibakteriální účinky, napomáhá zmenšování otoků, působí příznivě při zánětech zažívacího ústrojí. Stejně jako CBD nemá psychoaktivní účinek, proto by mohl sloužit k výrobě preparátů pro farmacii bez nežádoucích vedlejších účinků. Poslední výzkumy, publikované v žurnálu Neurochemistry International dokazují, že CBC má příznivý vliv na neurogenezi, tudíž stimulaci rozvíjejících se mozkových buněk (Hurýsek, 2013). Kanabigerol (CBG) je nepsychoaktivní kanabinoid vyskytující se zpravidla v menších koncentracích. Předpokládá se, že zvyšuje účinky ostatních kanabinoidů. Technické konopí obsahuje zpravidla více CBG než ostatní odrůdy, což je pravděpodobně způsobeno recesivním genem, díky kterému rostlina produkuje CBG místo THC (Seshata, 2013).

17

3.3.2 Obsah látek v semenech Konopné semeno obsahuje přibližně 25–30 % oleje, 20–25 % bílkovin, 20–30 % sacharidů a 10–15 % vlákniny, spolu s řadou stopových minerálů. Olej je ceněn především pro své výživové vlastnosti. Podle výsledků z výzkumu, který prováděl Leizer a kol. (2000) obsahuje přibližně 52–62 % kyseliny linolové a 12–23 % kyseliny linolenové, 8–13 % kyseliny olejové, 5–7 % kyseliny palmitové, 1–2 % kyseliny stearové. (Tab. 1). Kyselina linolová a linolenová zastupují z hlediska výživy nejžádanější část oleje. Poměr 3:1, ve kterém se v oleji nacházejí, je podle odborníků na výživu v ideální rovnováze. Dále byly ve stopovém množství v oleji zjištěny terpeny, fenoly a některé kanabinoidy (Leizer, 2000). Tabulka 1: Obsah látek v konopném za studena lisovaném oleji z odrůdy Fedora 19. (Zpracováno dle Deferne and Pate, Callaway and Lakkonen, 1996 in Leizer 2000)

Složky

Obsah dle (Deferne and Pate,

Obsah dle (Leizer 2000)

Callaway and Lakkonen 1996)

Nasycené kyseliny kyselina linolová kyselina alfaLinolenová kyselina olejová kyselina palmitová kyselina stearová kyselina gamalinolenová kyselina eikosanová kyselina eikosenová kyselina eikosadineová

50–70 %

52–60 %

15–25 % 10–16 % 6–9 % 2–3 %

12–23 % 8–13 % 5–7 % 1–2 %

1–6 % 0,79–0,81 % 0,39–0,41 % 0,00–0,009 %

3–4 % 0,39–0,79 % 0,51 % 0,00 %

Přírodní produkty kannabidiol

nezjišťováno

tethrahydrocannabinol myrcen beta-karyophylen beta-Sitosterol alfa-tocopherol gama-tocopherol

50 mg/kg nezjišťováno nezjišťováno nezjišťováno 7-80 ppm 710-870 ppm

methylsalicylát

nezjišťováno

10 mg/kg nedetekovatelné množství 160 mg/l 740 mg/l 100-148 g/l stopové množství 468 mg/l nedetekovatelné množství

18

3.3.3 Složení konopného stonku Stonek obsahuje 25–35 % vlákna a 60–80 % dřevnatého pazdeří. Primární konopné vlákno obsahuje až 74 % celulózy, sekundární vlákno přibližně 36 % celulózy a 31% hemicelulózy. Konopné vlákno dosahuje délky až 4,5 m (Miovský a kol., 2008). Podle Špaldona (1986) konopné vlákno obsahuje 77 % celulózy, 9,3 % inkrustačních látek, 0,56 % rostlinných vosků a tuků, 3,48 % vodního extraktu, 8,84 % vody a popela.

3.4 Možnosti využití konopí 3.4.1 Konopný textil Ruman (2008) popisuje vlákno z konopí jako vysoce pevné, vzdušné a trvanlivé. Konopí je možnou náhradou bavlny, která je známá svými vysokými nároky na pesticidy a závlahu. Moderní technologické postupy dovolují míchat konopnou přízi s hedvábím, lycrou, vlnou a dalšími materiály. Oděvy z konopí zadržují UV záření, odvádí pot a kvůli absenci bílkovin jsou přirozeně chráněny před napadením moly (Ruman, 2008). Robinson (2000) uvádí, že patřičně upravené konopné vlákno může být měkčí než bavlna, z důvodu dlouhých vláken však osminásobně pevnější v tahu a mít až čtyřnásobnou trvanlivost. Dále uvádí, že konopné tkaniny jsou velmi dobře barvitelné a pro své antistatické vlastnosti a aerobní strukturu vhodné pro alergiky. Z důvodu odolnosti proti hnilobě se vlákna využívají k výrobě plachet, lan, hadic a koberců (Kubánek, 2008). 3.4.2 Papírenský průmysl Konopné vlákno je velmi vhodnou surovinou pro výrobu nejkvalitnějších papírů. Používá se především jako přídavek lněného vlákna a bavlny při výrobě bankovek, ale i na kvalitní papíry pro náročnou tiskárenskou výrobu a na výrobu cigaretového papíru pro jeho pevnost a relativní ekologickou čistotou. Na rozdíl od dřeva obsahuje konopné vlákno jen velice malé množství ligninu, které se jinak z dřevní hmoty velice nákladně odstraňuje (Sladký, 2004). V ČR v Olšanských papírnách se zpracovává i konopné vlákno, ale vzhledem k nedostatečné úrovni pěstování konopí se většina suroviny musí dovážet. Zpracovatelský potenciál je odhadován až do 10 000 ha pěstebních ploch (Ruman, 2008).

19

3.4.3 Stavebnictví Konopí vykazuje vynikající izolační vlastnosti a je vhodnou alternativou dřeva pro stavební materiály a jeho vlastnosti v mnohém předčí. Z pazdeří se vyrábí desky sendvičového typu, které jsou pevnější a pružnější než dřevěné. Konopná vláknitá deska je dvakrát tak pevná než deska dřevovláknitá. Izolační rohože jsou povětšinou vícesložkové

výrobky,

které

kromě

konopí

obsahují

také

určité

množství

polyesterových vláken a sody. Jsou plně recyklovatelné a hodí se pro izolaci zdí, podlah a střech. Jsou ideální ekologickou náhradou za skelnou vatu. Působením teploty a tlaku na rostlinné vlákno lze vyrábět ohnivzdorné panely nahrazující suché zdi a překližku. Konopnou vlnu lze použít i jako přísadu do betonu, čímž dochází k jeho odlehčení, zpevnění a zvětšení pružnosti výsledného materiálu až o 30 % (Menoušek, 2011). Konopný olej lze využít na výrobu barev, laků, tmelů a fermeží. Dříve se k této výrobě hojně používal, avšak nástupem lacinějších barev a dalších výrobků na bázi ropy a v důsledku protikonopné politiky tyto produkty téměř vymizely (Kubánek, 2008). 3.4.5 Potravinářství Konopná semena se využívají buď surová, nebo ve formě oleje. Olej se zpracovává lisováním za studena nebo za tepla, následně se ještě může lisování kombinovat s chemickou extrakcí zbytků oleje z pokrutin. Po chemické extrakci zůstane v semenech méně než 2 % oleje. Semeno se před lisováním nemusí zbavovat slupek, avšak z důvodu pevnosti slupek se provádí předdrcení. Pro potravinářské potřeby se provádí studené či super studené lisování, z důvodu zachování charakteru lipidů a obsahu nenasycených kyselin (Sladký, 2004). Vzhledem k obsahu chlorofylu je barva oleje zelená, chuť je podobná oříškové. Používá se k přípravě marinád, pomazánek nebo jako přísada do salátů. Jen 3–4 lžičky stačí na pokrytí denní dávky kyseliny linolové a kyseliny linolenové (Šmirous a kol., 2013). Pro zachování kvality proteinů a mastných kyselin by olej neměl být vystavován slunečnímu záření a zahříván na více než 45 °C. Rozemletím pokrutin se následně vyrábí konopná mouka. Kvůli těžkosti konopné mouky se doporučuje ji kombinovat s dalšími typy muk. Extrakty z listů a květů se využívají k výrobě sirupů či ochucení vína a piva (Ruman, 2008). Potraviny z konopného oleje je nutné skladovat v tmavém obalu na chladném a suchém místě. Benhaim (2001) uvádí, že lze celá semena uchovávat bez rizika žluknutí a vzniku volných radikálů až 24 měsíců od sklizně, vyloupaná semena 12 měsíců od vyloupání a za studena lisovaný olej maximálně 12 měsíců. 20

3.4.5 Farmacie Konopí bylo lidstvem od pradávna ceněno pro svoje antibakteriální, analgetické a antibiotické účinky. Do 20. století byly veškeré konopné preparáty z konopí volně dostupné ve všech evropských i amerických lékárnách. V roce 1941 bylo vyškrtnuto ze seznamu farmakologických prostředků přibližně 300 přípravků z konopí, od té doby bylo konopí v západním světě považováno za zastaralé. O léčivých účincích konopí bylo vypracováno nespočet seriózních studií a jeho využívání ve farmacii se v některých státech postupně začíná obnovovat. Přípravky z konopí je možné používat při léčbě či zmírnění příznaků nemocí jako jsou: rakovina, AIDS, zelený zákal, roztroušená skleróza, epilepsie, Parkinsonova nemoc, alergické astma a různé projevy bolesti (Rätsch, 2013). Široké uplatnění nachází také v kosmetice a při osobní hygieně, kde se využívá olej pro své hydratační a ochranné vlastnosti. Vyrábí se z něj masážní oleje, masti, krémy, mýdla, šampóny a balzámy na rty (Robinson, 2000).

Konopné

masti májí pozitivní vliv při léčbě všech druhů oděrek, lupénky, ekzémů, popálenin, bércových vředů a dalších kožních onemocnění (Kubánek, 2008). V Nizozemí, Kanadě a Švýcarsku je dovoleno pro řadu diagnóz používat konopí prodávané v lékárnách, kam je dodávají pěstitelé, vybraní v řízení příslušnou vládou. (Miovský a kol., 2008) Lékařské konopí je nejlepší inhalačně užívat vaporizací, kdy se droga zahřívá přibližně na 180–200 °C a odpařují se z ní účinné látky bez ohrožení respiračního systému. Z výsledků první vědecké studie prováděné v roce 2007 s vaporizéry značky Volcano vyšlo najevo, že vaporizace je efektivní a bezpečný způsob aplikace THC a dalších kanabinoidů (Abrahams, 2007). Kvalitních vaporizérů se nachází na trhu veliké množství a dají se použít i při jiných formách aromaterapie. Využívají se například ve švýcarských a rakouských nemocnicích (Adams, 2012). Další možností aplikace je kouření nebo pojídání rozemletého prášku, čerstvých listů a květenství připravovaných na tuku. Používají se taky lihové roztoky a mléčné extrakty (Miovský a kol., 2008).

21

3.5 Pěstování konopí v polních podmínkách 3.5.1 Legislativa V současné době je v České republice povoleno pěstovat 55 registrovaných odrůd, které mají obsah THC pod 0,3 % (Příloha 1). Podmínky pro pěstování technického konopí upravuje zákon č. 167/1998 Sb. o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů (Celní správa České republiky, 2014). Dle § 29 tohoto zákona jsou podmínky pěstování upraveny takto: Osoby pěstující mák setý nebo konopí na celkové ploše větší než 100 m2 jsou povinny předat hlášení místně příslušnému celnímu orgánu podle místa pěstování, písemně nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu do konce května (Příloha 2): 1. výměru pozemků, které byly v příslušném kalendářním roce oseté mákem setým nebo konopím, včetně názvu použité registrované odrůdy, čísla parcely, názvu a čísla katastrálního území. 2. odhad výměry pozemků, na nichž bude pěstován mák setý nebo konopí v příštím kalendářním roce. 3. v průběhu vegetace a sklizně údaje o výměře pozemků a způsobu zneškodnění máku setého, makoviny nebo konopí, včetně názvu použité registrované odrůdy čísla parcely, názvu a čísla katastrálního území a to nejpozději do 5 dnů před provedením jejich zneškodnění. do konce prosince příslušného kalendářního roku: 1. výměru pozemků, které byly oseté mákem setým nebo konopím, výměru pozemků, ze kterých byl sklizen mák setý nebo konopí, včetně názvu použité registrované odrůdy, čísla parcely, názvu a čísla katastrálního území. 2. množství sklizené makoviny, konopí, semene máku setého a semene konopí. (Zákon č.167/1998 sb.) 3.5.2 Požadavky na stanoviště V České republice je konopí možno pěstovat ve všech úrodnějších oblastech. Nejvíce vhodné pro naše teplotní podmínky se jeví konopí středoevropské. Mladé rostliny snáší ranní mrazíky do -4 °C. V první fázi růstu, než si konopí vybuduje 22

kvalitní kořenový systém, vyžaduje dostatečnou závlahu a hlubší nevysychavé půdy. Později snáší i občasná sucha díky svým dlouhým kořenům. Na 1 kg sušiny potřebuje až 700 litrů vody. Po dobu nejintenzivnějšího růstu tj. v červnu a červenci by měly být místní srážky nejméně 500 mm (Sladký, 2004) . Nejvyšší výnosy dává na úrodných, hlubokých, dobře vyhnojených a připravených půdách s vysokým obsahem humusu. Nejvhodnější jsou půdy hlinité, písčitohlinité s nízkou hladinou podzemní vody. Konopí lze vysévat i na zúrodněných slatinách, rozoraných loukách nebo vysušených rybnících. Nesnáší kyselé půdy, ideální jsou půdy s neutrální až mírně zásaditou reakcí. Nevhodné půdy jsou mělké, kamenité, jílovité, vysychavé (Kára, 2005). 3.5.3 Výsadba a osevní postup Ruman (2008) uvádí, že konopí se seje podle oblastí a průběhu jara od 10. dubna až do konce května. Seje se do hloubky 30–40 mm. Větší hloubkou se zvyšuje vzcházivost a odolnost kořenového systému. Výsevek se stanovuje podle hodnoty osiva a podle účelu pěstování (Tab. 2). Tabulka 2: Stanovení výsevku pro pěstování konopí zpracováno dle Rumana 2008.

STANOVENÍ VÝSEVKU PRO PĚSTOVÁNÍ KONOPÍ Pěstování na semeno na vlákno 2 Optimální počet rostlin 55–75 na 1 m 400-500 na 1 m2 Šířka řádků do 0,70 m 0,125–0,15 m Spotřeba osiva 15–20 kg/ha 60–80 kg/ha

Nejvíce vyhovují jako předplodiny plodiny, které zanechávají půdu kyprou, bez plevelů, dobře zásobenou živinami, zejména dusíkem. Nejvhodnější jsou okopaniny, kukuřice, motýlokvěté rostliny i samotné konopí. Konopí je také vhodnou předplodinou, protože redukuje výskyt plevelů a škůdců na stanovišti (Kubánek, 2008). 3.5.4 Hnojení Velký objem hmoty a rychlý růst konopí vyžaduje vysokou zásobu snadno přijatelných živin. K jejich získávání pomáhá také bohatá symbiózní mikroflóra, která je ve srovnání s mikroflórou obilovin asi milionkrát větší. Proto je konopí vhodné pěstovat i několik let po sobě. Plným hnojením a dostatečnou závlahou jde zvýšit výnos konopí až na dvojnásobek průměru. Základním hnojivem pro konopí je správně uleželý chlévský hnůj. Při nedostatku chlévského hnoje lze na podzim využít zelené hnojení. 23

Doporučuje se zejména dvouletá komonice bílá a jiné podsevy. Hladina živin se dále doplňuje kombinací průmyslových hnojiv. Potřebu živin na vytvoření tuny konopných stonků a semene uvádí tabulka č. 3. Velký rozptyl uváděných hodnot dokazuje určitou plasticitu konopí, ale i vliv rozdílných pěstebních a půdních podmínek (Sladký, 2004). Nejdůležitější živinou je vzhledem k rychlému růstu dusík. Má vliv na maximální výšku stonku a příznivě ovlivňuje poměr délky a tloušťky a jeho pevnost. Z celkového množství přijatého dusíku je až polovina přijata v prvních třech týdnech po vzejití, zbytek připadá na další dva měsíce. Hnojení se provádí tak, že se před setím aplikuje 250 až 300 kg ledku vápenatého nebo síranu amonného na hektar. Dusíkatá hnojiva se takto aplikují zpravidla ve 3 dávkách. Ledkové formy je možno aplikovat i foliárně. Když je pole dostatečně vyhnojeno chlévskou mrvou, je možno dávky průmyslových hnojiv úměrně snížit. Přehnojení dusíkem se negativně projevuje na jakosti vláken a ztížením následného zpracování (Sladký, 2004, Haugaard-Nielsen, 2003). Haugaard-Nielsen (2003) uvádí že, fosfor je přijímán nejvíce během kvetení a tvorby semen. Urychluje dozrávání semen a zvyšuje jejich kvalitu, má také vliv na kvalitu vlákna. Vhodným hnojivem je superfosfát, který se aplikuje v dávkách 200 až 250 kg na hektar již na podzim před hlubokou orbou. Při výhradním pěstování na semeno se dávka zvyšuje o 10 až 15 %. Draslík společně s dusíkem a fosforem příznivě působí na vývin stonku a vlákna. Nejvíce ho rostliny spotřebují při počátečním intenzivním růstu. Konopí má silnou schopnost čerpat draslík z velkých hloubek, ale jeho požadavky jsou velmi vysoké. Nejvíce používané hnojivo je síran hořečnatodraselný aplikovaný v dávce 350 až 400 kg na hektar. (Sladký, 2004; Haugaard-Nielsen, 2003) Vápnění je zpravidla prováděno i na neutrálních půdách, protože potřeba vápníku pro růst konopí je vysoká. Doporučuje se vápnit již k předplodině či používat průmyslová hnojiva s obsahem vápníku. Hořčík zajišťuje tvorbu chlorofylu. Ze stopových nesmí chybět v přístupné formě měď, bór, mangan a selen (Sladký, 2004). Nedostatek hořčíku se projevuje žloutnutím listů kolem žilek, nedostatek železa nebo draslíku šedavě hnědými skvrnami na okrajích a nedostatek molybdenu způsobuje kroucení horních listů (Kubánek, 2008).

24

Tabulka 3: Potřeba živin v kg na vytvoření 1 tuny semene nebo stébel konopí (Sladký 2004).

3.5.5 Ochrana před chorobami a škůdci Konopí je oproti ostatním rostlinám relativně odolné proti škůdcům a nemocem. Při slabém výskytu plevelů se nemusejí používat chemické prostředky proti plevelům, protože konopí roste po vzejití velmi rychle a dobře zapojený porost snižuje možnost růstu plevelů. Konopí také vykazuje k plevelům alelopatické vlastnosti. V České republice může na konopí škodit dřepčík chmelový (Psylliodes attenuata Koch.), housenky můry gama (Autographa gamma L.) mšice konopná (Phorodon cannabis Pass.), zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilasis Hubn.) a zavíječ konopný (Grapholita sinana Felder). Z chorob je nečastější plíseň šedá (Botrys cinerea Pers.), fusariosa (Giberella pulicaris (Fr.) Sacc). Nejnebezpečnější je pravděpodobně bílá hniloba (Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) masse), jejímž původcem je hlízenka obecná. Ke škodám na konopí dochází zpravidla tam, kde se pěstuje více let po sobě. Nově vyšlechtěné odrůdy se projevují vysokou rezistenci proti uvedeným chorobám a škůdcům (Kubánek, 2008). 3.5.6 Sklizeň Pro zvolení způsobu sklizně konopí je vždy rozhodující pro jaký účel se konopí pěstuje. Sladký (2004) uvádí, že sklizeň konopí výhradně na vlákno probíhá v jeho plném biologickém vývinu v době květu většinou v srpnu, semeno se sklízí v září. Lze však jednoznačně tvrdit, že pro každý způsob sklizně je stonek delší než 3,5 metru vhodné zkrátit, tím se urychlí rovnoměrné jeho vyschnutí, zkrátí se doba sušení na poli a optimalizuje se následné zpracování a úprava. V současné době není možné jednoznačně stanovit ideální délku segmentů stonků pro různé způsoby tírenského zpracování. Jinak se zachází se stonky, které jsou zpracovávány v zařízeních umožňující získávání vlákna z nerosené nebo slabě narosené slámy a jinak se stonkem, který musí být podroben rosení. Rozdíl je také při sklizni jednodomých a dvoudomých odrůd 25

(Honzík, 2007). Většinou sklizňových řezaček se konopí nedá sklízet, protože dochází k namotávání stonků na mechanické části (Kubánek, 2008). V zemích EU bylo vyvinuto několik mechanizovaných technologií, které vyhovují více pro potřeby papírenského a automobilového průmyslu a stavebnictví než průmyslu textilnímu. Pro textilní průmysl se vlákno, které musí být kvalitně vyrosené, jemné, urovnané a dlouhé zatím importuje z Číny. Ve většině zemí se používají pro sklizeň vlákna odlišné technologie. V Rumunsku se konopí seče strojně, ostatní operace se vykonávají ručně. V Rusku a Maďarsku se seče samovazem, následně se ručně staví kapličky. Ve Francii se konopí seče žacím strojem s kondicionérem, stonky se nalámou a nechají vyrosit na poli a dosuší se na řádku. V Německu se konopí seče sestavou dvou žacích lišt nad a za sebou, obrací se jednokotoučovým obracečem a následně se lisuje. V Holandsku se využívá upravená silážní řezačka na délku 0,6 m, poté se obracečem obrací 3 řádky najednou a následně se sběracím lisem stonky slisují do obřích balíků. Při sklizni semene se na poli ustřihuje květenství, které se pokládá na vůz vystlaný plachtou, stonky se sklízejí později. Ve východní Evropě se dosud konopí sklízí ručně nebo polomechanizovaně, rostliny se nechávají vyschnout ve snopech a následně probíhá vymlacování. V západní Evropě se využívá kompletně mechanizované technologie. V současné době se prosazuje sklizeň při plné zralosti semen v dolních částech rostlin a v mléčné zralosti v horních partiích. Získané semeno se následně dosušuje a čistí, aby nedošlo k zapaření nebo výskytu plísně. Uchovává se v chladu, aby nedošlo ke žluknutí (Kubánek, 2008).

Obrázek 4: Sklizeň konopí prováděna sklízecím strojem společnosti Tebeco. Information on Harvesting Hemp. 2010. Dostupné z: http://bhudeva.org/wp-content/uploads/2010/12/harvesthemp3.jpg

26

3.5.7 Odrůdy technického konopí Odrůdy technického konopí se nejvíce šlechtí ve Francii, Maďarsku, Polsku, a na Ukrajině. Povětšinou jsou šlechtěny na výnos vlákna nebo na dvojí využití. Pouze finská odrůda byla vyšlechtěna jako olejnatá. ‘Juso-11’ 

Původ: Ukrajina



Šlechtitel: UAAS Glukhiv



Popis: Jednodomá odrůda. Dorůstá výšky 2,25–3 m. Výnos sušiny činí 8–16 t/ha. Odrůda má vysokou odolnost vůči plísni šedé a fusariose.



Hmotnost tisíce semen (HTS):14,5 g

‘Finola’ 

Původ: Finsko



Šlechtitel: Dr. Jace Callaway



Popis: Dvoudomá odrůda vykvétající nezávisle na světelné periodě. Začíná kvést již 25–30 dní od výsevu, pak dozrává přibližně 60–80 dní. Byla vyšlechtěna jako olejná, stonek je možno využít pouze omezeně. Semena jsou menší, ale kvalitní a ve velkém počtu. Stonek vysoký 0,7–1,5 m umožňuje snadnější sklizeň.



HTS: 12–15 g

‘Carmagnola’ 

Původ: Itálie



Šlechtitel: Research Institute for Industrial Crops



Popis: Dvoudomá původní odrůda ze severní Itálie. Dorůstá výšky 1,5–4 m. Tradičně se pěstuje pro kvalitní vlákno, poskytuje také velmi kvalitní a velké semeno. Jedná se o pozdní odrůdu, v našich podmínkách při pěstování na semeno hrozí riziko plísní. Mladé rostliny jsou citlivé na mráz.



HTS: 14 g

27

‘Monoica’ 

Původ: Maďarsko



Šlechtitel: Karoly Robert College, Gyöngyös



Popis: Jednodomá, odrůda s vegetační dobou 125–135 dní. Rostliny středně vysoké až vysoké, s hustým větvením. Výnos suché hmoty 10–12 t/ha, výnos semene 0,9–1 t/ha. Pěstuje se převážně na vlákno.



HTS: 14–15 g

‘Fedora 17’ 

Původ: Francie



Šlechtitel: National Federation of Hemp Producers



Popis: Jednodomá středně raná odrůda, dorůstající výšky 1,5–2 m. Pěstuje se především pro kvalitní vlákno, dává také poměrně vysoký výnos semene. Má vysoký obsah CBD, proto je vhodná i pro farmaceutické využití.



HTS: 14–16 g

‘Bialobrzeskie’ 

Původ: Polsko



Šlechtitel: Institute of Natural Fibres and Medicinal Plants



Popis: Jednodomá odrůda ideální do našich klimatických podmínek. Pěstuje se pro stonek i semeno. Vzrůst se pohybuje mezi 1,2–2,5 m.



HTS: 14.65 g

‘Uniko-b’ 

Původ: Maďarsko



Šlechtitel: Agricultural Research Institute „Fleischmann Rudolf”



Popis: Vznikla zkřížením odrůdy Kompolti a a francouzské odrůdy Fibrinom 21. Pěstuje se pro kvalitní vlákno. Vegetační doba rostlin pěstovaných na vlákno je asi 110 dní od vyklíčení. Odrůda má vysoký výnos semene v F1 generaci avšak F2 generaci lze použít již pro sklizeň vlákna. Výnos suché hmoty 10–11 t/ha.



HTS: 14,5 g

(Konopar, 2013; Cannadata, 2011; Agromag, 2011) 28

3.6 Pěstování konopí pro farmaceutické účely 3.6.1 Legislativa V současné době, po poslední změně zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, upravuje zákon podmínky pro pěstování konopí s obsahem THC takto: „Zakazuje se pěstovat druhy a odrůdy rostliny konopí (rod Cannabis), které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, s výjimkou pěstování na základě licence udělené podle tohoto zákona; zákaz se nevztahuje na pěstování odrůd rostliny konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti vědeckými a výzkumnými pracovišti zřízenými zákonem nebo státem vymezené v povolení k zacházení.“ (Zákon č. 273/2013 Sb.) Udělování licencí na základě výběrového řízení a následnou kontrolu má na starosti Státní ústav pro kontrolu léčiv, který plní úkoly Státní agentury pro konopí pro léčebné použití.

Dalšími činnostmi jsou kontrola souladu pěstování, zpracování a

skladování s legislativními požadavky, zajištění výkupu vypěstovaného a sklizeného konopí pro léčebné použití a jeho bezpečné skladování, přeprava a distribuce, případně zajišťuje jeho vývoz mimo území ČR. Dále plní veškeré informační povinnosti vůči Ministerstvu zdravotnictví ČR a Policii ČR. Na svých stránkách uvádí pravidla správné pěstitelské praxe, které musí uchazeč o licenci splňovat (SÚKL, 2014). 3.6.2 Požadavky na stanoviště Konopí pro lékařské využití musí splňovat náročné požadavky, proto se pěstuje pouze v zabezpečených sklenících, v některých případech v místnostech s umělým osvětlením a plně řízenými klimatickými podmínkami (Obr. 5). Zabezpečení je nutné z důvodu omezení přístupu patogenů, živočišných škůdců či lupičů (Guy, 2004). Konopí pro lékařské účely musí být pěstováno v půdě nebo jiném substrátu bez obsahu těžkých kovů, zbytků pesticidů nebo jiných chemických látek (HMPC, 2006). Pro svícení nebo přisvětlování se v praxi využívá povětšinou vysokotlakých sodíkových a halogenidových výbojek, možné je také využití led diod (Guy, 2004, Adams, 2012). V České republice je možné konopí pro lékařské účely pouze v uzavřených zastřešených prostorách. Pěstovat, zpracovávat a uchovávat konopí je možné pouze v uzamčených místnostech ze stavebních materiálů co nejvíce znesnadňující proniknutí

29

osob. Veškerý rostlinný materiál musí být uchováván tak, aby se zamezilo jeho zneužití (SÚKL, 2014).

Obrázek 5: Zabezpečný skleník společnosti GW Pharmaceuticals. Growing Facility. 2014. Dostupné z: http://www.gwpharm.com/uploads/growing-facility-thumbnail.jpg

3.6.3 Množení Pro potřeby uniformity porostu a co nejstabilnějšího obsahu účinných látek se konopí pro lékařské účely množí řízkováním. Při šlechtění a vybírání matky se zohledňuje zejména co nejvyšší produkce kanabinoidů, co nejvyšší výnos na určitou plochu, přirozená odolnost proti hmyzu a patogenům a snadná sklizeň. Společnost GW Pharmaceutical uvádí, že při optimálních podmínkách vyroste matka za 12 týdnů do výšky 2 metrů. Následně je možno zní odebrat přibližně 80 řízků. Z jedné matky se odebírají řízky třikrát, poté se rostliny likvidují a používají se mladší matky (Guy, 2004). Řízek by měl mít délku 0,10–0,15 m a měl by být polodřevnatý. Po odříznutí řízku se na bázi stonku aplikuje kořenový stimulátor. Je vhodné zkrátit velké listy z důvodu redukce odparu vody. Řízky se poté zasadí do čedičové plsti, rašelinových či kokosových tablet, nebo do hydroponického systému. Následně se osvětlují 24 hodin denně svítidlem s vhodným spektrem pro fotosyntetické přisvětlování. V první fázi kořenění je důležitá vysoká vlhkost, za 14 dní by měly být řízky dostatečně zakořeněné a připravené k přesazení do květináčů. Při dobrých technologických podmínkách a pracovních schopnostech je úspěšnost zakořenění asi 95 % (Guy, 2004; Adams, 2013).

30

3.6.3 Kultivace a hnojení Neexistuje žádný univerzální substrát vhodný pro všechny odrůdy konopí. Některé konopné odrůdy jsou velmi náročné na substrát, ve kterém jsou pěstovány. Obecně by měl být substrát sterilní, dobře propustný, provzdušněný, měl by obsahovat vysoký podíl organických živin a mít hodnotu půdní reakce mezi 5,6 až 7. Vhodné složky substrátu jsou: rašelina, vermikompost, perlit, vermikulit a zemina s hrubým pískem. Z důvodu dobré kontroly dodávaných živin a půdní reakce je velmi vhodné využití hydroponického pěstování, kterým se taky omezí možný výskyt houbových patogenů (Guy, 2004; Mccormick 1999) . V první vegetativní fázi růstu rostliny vyžadují periodu 18 hodin světla/hodin 6 tmy. Ideální relativní vlhkost se pohybuje mezi 50 a 80 %, teplota mezi 21–28 °C. Vzhledem k vysokému nárůstu hmoty a formace tvaru rostliny k nosnosti velkého množství květů je důležité zejména hnojení dusíkem. Většina literatury neuvádí, přesné dávkování hnojiv obecně platí, že při růstové fázi se rostliny hnojí hnojivy s obsahem NPK v poměru přibližně 10–5–5, které se aplikují v koncentraci 4 ml na 1 litr vody zpravidla s každou zálivkou. Důležitý je také obsah vápníku, hořčíku a stopový obsah zinku, manganu, bóru, mědi, železa, a molybdenu. Pro fázi kvetení je nutno změnit světelnou periodu na 12 hodin světla a 12 hodin tmy. Ještě 2 týdny po té však rostlina roste do výšky, zmenšuje vzdálenost mezi jednotlivými patry a vytváří strukturu pro květy, proto je ještě nežádoucí hnojit rostliny hnojivy na podporu kvetení. Když je struktura a výška rostlin stabilizována, je žádoucí odstranit všechny špatně osvětlené květy ve spodních částech rostlin. Po 3–4. týdnech nastává již plná fáze kvetení, nyní je důležité používat fosforečná a draselná hnojiva Aplikuje se hnojivo s poměrem NPK 1,5–13–14. V koncentraci 4 ml na litr vody s každou zálivkou. Přibližně dva až tři týdny před sklizní je žádoucí přestat rostliny přihnojovat. Teplota vzduchu by se měla pohybovat mezi 20 až 25 °C, teplota půdy by se měla pohybovat okolo 18 °C. Relativní vlhkost by měla být snížena na 50–60 % z důvodu možného výskytu plísní (Adams, 2012). 3.6.4 Sklizeň a sušení Správný čas sklizně se nejlépe diagnostikuje při prozkoumání konopné pryskyřice pod mikroskopem. Když většina trichomů má mléčně zakalené hlavičky je rostlina připravena ke sklizni. Sklizeň je poměrně jednoduchá operace. Rostliny se ustřihnou těsně pod nejnižší větví, následně se co nejrychleji se přepraví do temné suché 31

místnosti. Důležité je docílit co nejmenšího kontaktu se světlem z důvodu oxidace kanabinoidů (Guy, 2004). Státní agentura pro konopí pro léčebné použití uvádí, že sklizeň musí být uskutečněna tehdy, kdy rostliny dosáhnou nejvyšší požadované kvality. Poškozené nebo odumřelé rostliny musí být odstraněny jako odpad, sklizený materiál nesmí přijít do kontaktu se substrátem. Za rostlinný odpad se považují rostliny, které neodpovídají definici pro konopí pro léčebné použití stanovené vyhláškou č. 221/2013 Sb. a drobné části rostlin oddělené při zpracování. Veškeré nádoby používané při sklizni musí byt čisté, bez jakýchkoli zbytků z minulé sklizně. Nesmí docházet k mechanickému poškození sklizeného rostlinného materiálu. Pro technické sušení je třeba poskytnout ideální podmínky, zejména cirkulace vzduchu, teplotu, vlhkost a dobu sušení. Po zpracování musí být produkt zabalen do čistého a nového obalu. Obal se následně opatří štítkem s informacemi o pěstiteli, datu sklizně, číslo šarže, názvu druhu konopí pro lékařské využití a jeho množství (SÚKL, 2014). 3.6.5 Odrůdy konopí pro lékařské využití Na světě existuje několik desítek semenných bank zabývajících se šlechtěním konopí a sběrem genetického materiálu z celého světa. Některé z nich se specializují na šlechtění konopí pro využití léčení různých druhů onemocnění lidí. Společnosti, které produkují lékařské konopí, většinou šlechtí vlastní odrůdy, které se obsahem účinných látek téměř neliší. Konají tak spíše z legislativních důvodů (Adams, 2012). Níže jsou uvedeny některé odrůdy. ‘CBD KUSH’ 

Původ: Holandsko



Šlechtitel: Dutch Passion Seed Company



Popis: Odrůda byla vyšlechtěna pro vysoký obsah nepsychoaktivního kanabiondu CBD, který se v sušině nachází v poměru s THC přibližně 1:1. Jedná se o hybrid s obsahem 40 % konopí setého a 60 % konopí indického. Vzhledem k vyššímu obsahu konopí indického roste kompaktněji.

(Dutch Passion, 2014)

32

‘ComPassion’ 

Původ: Holandsko



Šlechtitel: Dutch Passion Seed Company



Popis: Jedná se o odrůdu vyšlechtěnou z konopí setého zastoupeného 70 % podílem a himalájské odrůdy konopí indického zastoupeného 30 % podílem. Obsahuje též vyvážený obsah kanabiondů THC a CBD. Vysoký obsah CBD tlumí psychoaktivní efekt THC při současném zachování jeho léčebných účinků.

(Dutch Passion, 2014) ‘CBD Medihaze’ 

Původ: USA, Kalifornie



Šlechtitel: CBD Crew



Popis: Hybrid s 80 % převahou konopí setého. Poměr THC a CBD 1:1 až 1:2. Doba kvetení je 9–10 týdnů.

(CBD Crew, 2014) ‘White Widow’ 

Původ: Holandsko



Šlechtitel: Dutch Passion Seed Company



Popis: Odrůda vyšlechtěná v 80. letech, zkřížením brazilské odrůdy konopí setého a indického konopí. Odrůda vykazuje vitální kompaktní růst a velmi vysoký výnos. Obsah THC se pohybuje okolo 19 %. Doba kvetení je 8–9 týdnů.

(Dutch Passion, 2014)

33

4. MATERIÁL A METODY Cílem praktické části bylo zmapovat dostupný sortiment výrobků z konopí na území České republiky. V rámci průzkumu trhu byly osloveny firmy zabývající se výhradně výrobou a prodejem výrobků z konopí a také firmy věnující se zpracování konopí jen okrajově. Průzkum trhu byl prováděn především za pomoci elektronické a osobní komunikace se zástupci firem. Dále bylo využíváno webových stránek, recenzních článků v periodicích, zabývajících se konopnou tématikou a také vlastních zkušeností autora práce s některými produkty a potravinami. Na veletrhu Cannafest 2013 proběhla setkání a osobní diskuze se zástupci a zaměstnanci některých společností a zástupci organizací zabývajících se pěstováním a využitím konopí. V průzkumu jsou zahrnuty také dvě zahraniční společnosti s velkým významem pro využití léčebného potenciálu konopí v celé Evropě.

Obrázek 6: Mapa zobrazující polohu společností zahrnutých v průzkumu trhu (autor).

34

5. VÝSLEDKY 5.1 Farmacie Sortiment léčivých a kosmetických přípravků je poměrně široký. Nabízené produkty z konopí s léčebnými účinky jsou většinou na stejné bázi, využívá se pouze konopného oleje, který se různě zpracovává s dalšími látkami a bylinami. Často se ve výrobku nachází v nepatrném množství, ale na obalu se nachází velký list konopí, jedná se spíš o marketingový trik, než o využití konopí. K dalšímu klamání zákazníků dochází propagací běžných prodejen slovem lékárna. Tyto provozovny nejsou podle právních předpisů lékárny a pracovníci nemají a nemusí mít farmaceutické ani jiné zdravotnické vzdělání, jak může název v zákaznicích vyvolávat. V opravdových lékárnách by mělo být konopí dostupné pro pacienty od dubna 2013, z důvodu nefunkčnosti elektronických receptů, však není dosud možné konopí pro léčebné účely předepsat. CANNABIS Pharma-derm Firma CANNABIS Pharma-derm, s.r.o. je první firmou v České republice produkující konopnou kosmetiku, má sídlo v Teplicích, existuje od roku 2002 a zabývá se vývojem, výrobou a prodejem speciální kosmetiky a potravinových doplňků poskytujících léčivé účinky konopí. Veškeré své produkty vyrábějí ze semen technického konopí, dle vlastních receptur na území České republiky. Reprezentanti společnosti navštěvují kosmetické salóny a vybrané obchody, ve kterých představují své produkty a poskytují důležité informace ohledně jejich použití. Výrobky jsou certifikované jako přírodní kosmetika a na trh distribuovány pod značkou Cannaderm. Níže jsou uvedeny některé výrobky z jejich široké nabídky. 

Cannadent sérum je regenerační sérum pro přímé ošetřování rtů a ústní sliznice. Ideální péče při akutních problémech s afty, opary rtů, otlacích od protéz a rovnátek a také při parodontóze. Složení: konopný olej 65 %, hřebíček, arnika, jedle sibiřská, tea tree, alkohol.



Konopka mast je určena pro celodenní péči o suchou, drsnou pokožku. Složení: konopný olej 50 %, máslovník, yzop, šalvěj.



Cannasol-aktivní sérum aktivuje tvorbu pigmentu, urychluje regeneraci po slunění. Složení: konopný olej 90 %, betakaroten, panthenol, vitamin E.

35



Natura-masážní olej relaxační je olej určený pro všechny typy uvolňujících masáží, uvolňuje napětí a stres, mírní ztuhlost svalů a kloubů. Složení: konopný olej 65 %, slunečnicový olej, levandule, červený pomeranč, šalvěj.



Aknea ošetřující sérum je určeno pro lokální ošetření a zklidnění projevu akné, mírní zarudnutí a podráždění pleti. Složení konopná olej 65 %.

ANNABIS s.r.o. Firma sídlí v Olomouci, byla zapsaná do obchodního rejstříku v roce 2010. Zabývá se výzkumem, vývojem, výrobou a prodejem konopných výrobků a doplňků stravy. Nabízí velmi kvalitní sortiment s širokým využitím. Produkty vyrábějí v Praze v certifikované laboratoři s akreditací kontrolní laboratoře pro zkoušení léčiv a dále certifikátu SVP pro výrobce humánních léčivých přípravků v rozsahu nesterilní přípravky a kontroly jakosti. Distribuují své produkty téměř do všech lékáren v ČR, dále do prodejen se zbožím pro zdravý životní styl a aktivně spolupracují s lázeňskými a rehabilitačními středisky. Níže jsou uvedeny některé výrobky z jejich široké nabídky. 

KONOPNÁ MAST DOLORCANN je určená k masáži kůže v oblasti, svalů, šlach, kloubů a zad a pro poúrazovou rehabilitační a pooperační péči. Složení: konopný olej a extrakt z konopných semen, eukalyptový olej, hřebíkovec kořenný, levandule lékařská, rozmarýn lékařský.



KONOPNÝ BALZÁM NA RTY LIPSTICANN je vhodný pro prevenci proti popraskaným rtům a koutkům. Složení: Konopný olej a extrakt z konopných semen, včelí vosk, olej z kůry pomeranče, pelargonie vonná.



KONOPNÝ OLEJ CANNOL má příznivé účinky na celé tělo, používá se jak pro masáže, koupele a při péči o vlasy. Složení: konopný olej a extrakt z konopných semen, mandarinka klementinka, olivový olej, grapefruit.

Naturfyt-Bio s.r.o. Vyrábí certifikovanou přírodní kosmetiku CANNABIOS z konopí pěstovaného převážně v ekologickém zemědělství. Na rozdíl od jiných společností přidává do přípravků extrakt z konopných květenství, čímž zajišťuje obsah komplexu kanabinoidů, hlavně protizánětlivého CBD. Níže jsou uvedeny některé výrobky z jejich nabídky. 36



CANNABIOS BABY 100 % bio konopný balzám obsahuje 100% surovin v biokvalitě a je vhodný pro ošetřování nejrůznějších kožních obtíží, bolesti, podráždění a poranění i pro běžné použití u jedinců s velmi citlivou pokožkou.



CANNABIOS konopné BIO hydratační a zvláčňující tělové mléko je vhodné pro čištění a hydrataci všech druhů pokožky celého těla. U citlivé, poraněné či problémové pokožky zklidňuje, urychluje hojení, snižuje podráždění a napomáhá regeneraci. Složení přípravku obsahuje složky vyrobené pouze z rostlinných surovin.



CANNABIOS bio konopný šampon a sprchový gel obsahuje léčivé látky z konopí v BIO kvalitě, pH pod 5,5 zajišťuje zachování lipidové bariéry, tím zvyšuje ochranu před nežádoucími vlivy. Vhodný pro všechny typy pokožky. Vhodný pro osoby postižené lupénkou, atopickým ekzémem a lze použít při léčbě akné.

GW Pharmaceuticals Je britská společnost produkující momentálně jediný legálně dostupný přírodní farmaceutický prostředek obsahující THC a CBD. Obsahuje kanabinoidy v poměru přibližně 50:50 s fixním obsahem 2.7 mg THC a 2.5 mg CBD. Jedná se ústní sprej nazývaný Sativex, jenž byl schválen pro použití jako analgetikum a podpůrný lék pro symptomatickou léčbu neuropatické bolesti při roztroušené skleróze u dospělých. Sativex také bývá předepisovaný ke zmírnění bolesti při rakovině. Při předepsání lékařem je dostupný v 11 zemích včetně České republiky. Bedrocan Je jediná nizozemská společnost s licencí pro produkci lékařského konopí. V roce 2005 podepsala smlouvu s nizozemským ministerstvem zdravotnictví a od té doby produkuje 4 různé odrůdy konopí. Odrůda ‘Bedrocan’ obsahuje 22 % THC a méně než 1 % CBD, ‘Bedrobinol’ 13,5 % THC a méně než 1 % CBD, ‘Bediol’ 6,3 % THC a 8 % CBD. Tyto 3 odrůdy společnost charakterizuje jako konopí druhu Sativa. Od roku 2011 pěstují indickou odrůdu ‘Bedica’ s obsahem 14 % THC a méně než 1 % CBD, která se od 3 ostatních liší vysokým obsahem terpenu myrcenu. Tyto odrůdy mohou dvě české firmy dovážet do České republiky, vzhledem k situaci kolem lékárenského konopí k tomu však ještě nedošlo.

37

5.2 Potravinářské výrobky Základními nabízenými produkty jsou konopná surová, nebo loupaná semena a za studena lisovaný olej. Dále se na trhu nachází konopná mouka, těstoviny, cukrovinky a další produkty z konopných semen. V omezené míře se využívá konopných květů a listů pro výrobu nápojů a sirupů. Prodávají se i sušené květenství využívané jako čaj. HEMP PRODUCTION s.r.o. Společnost se zabývá pěstováním konopí a následnou výrobou potravin, kosmetiky a lazurovacích laků. Dále distribuují konopné výrobky od zahraničních výrobců. Vyrábí za studena lisovaný konopný olej, vaječné a bezvaječné konopné těstoviny, čokoládu s loupaným konopným semínkem, konopnou mouku. Z konopného a sójového oleje vyrábí penetrační a napouštěcí olej. Tvrdí, že výborně vykresluje strukturu dřeva, oproti ostatním lazurám až dvakrát zvyšuje odolnost dřeva na povětrnosti a zachovává estetický vzhled nátěru po dobu několika let. Lak vyrábí v bezbarvé variantě i v odstínech klasických dřevin. Doporučuje se k nátěru plotů, krovů, pergol, dřevěného nábytku i celých dřevěných budov. Jejich výrobky jsou v prodeji v prodejnách se zdravou výživou. Převážně je však lidé nakupují na webovém obchodě www.ekonopi.cz. Nejprodávanějšími produkty momentálně jsou konopná mýdla, čokolády a tyčinky s konopnými semeny. Olej jejich výroby získal ocenění – Nejlepší konopný olej Cannafestu 2013 na stejně jmenovaném veletrhu. Hempoint s.r.o. Pěstuje konopí na biofarmě, následně z něj vyrábí bylinné produkty a potraviny zdravé výživy. Provozuje kamennou prodejnu v Českých Budějovicích a v nedávné době otevřela nový internetový obchod www.vecizkonopi.cz. Vyrábí konopné čaje z odrůdy ‘Carmagnola’. Dále nabízí konopnou pomazánku produkovanou z loupaných semen s konopným olejem. Distribuují konopné produkty potravinářského a kosmetického charakteru od více českých i zahraničních firem a zajišťují též prodej konopného osiva.

Prostřednictvím Bc. Hany Gabrielové nabízejí také poradenství

v oblasti pěstování konopí.

38

Moštárna Hostětín s.r.o. Využívá konopných květů a listů z polské odrůdy ‘Bialobrzeskie’ společně s třtinovým cukrem, pomeranče a kyseliny citrónové k výrobě konopného sirupu. Z konopí provádí výluh ve vodě s podílem sušiny 3 %, který následně filtrují. Pivovar Nová Paka a.s. Ochucuje extraktem s konopných květů své pivo s anglickým názvem – Hemp Valley Beer. Konopí pro toto pivo je pěstováno ve Švýcarsku. Obsahuje 4,5 % alkoholu a pivovar jej dodává v 0,33 litrových lahvích. Koldokol-rodinná farma z Bílých Karpat Vyrábí přírodní ledový bio čaj bez přidaného cukru, barviv a konzervačních látek. Obsahuje 25 % vodního výluhu z konopí setého, 60 % zeleného čaje, jablečný koncentrát a citrónovou šťávu. Produkt vyhrál soutěž s odbornou porotou o nejlepší nealko konopný nápoj na veletrhu Cannafest 2012.

5.3 Ostatní odvětví HemphoodLamp Britská společnost založena roku 1993, zabývá se výrobou oděvů především z konopí. Vyrábí stylové a praktické oblečení bez využití syntetických materiálů. Značka má své zastoupení a kamennou prodejnu v Praze 7 v Malířské ulici 8. Nabízí trika, mikiny, svetry, bundy, kabáty, čepice a další doplňky.

Jejich nepraktičtější

produkt je asi neprůstřelná bunda. ECOLUTION Je rumunská společnost založená roku 1990.

Nabízí velmi široký sortiment

výrobků z konopí v bio kvalitě - oblečení, tašky, doplňky, boty a lana. Konopí se pěstuje v severním Rumunsku a zpracovává se v několika provozovnách po celé Transylvánii. Výrobky splňují přísná kritéria pro ekologicky šetrné výrobky certifikované evropskými kontrolními organizacemi ekologického zemědělství. Distribuci jejich výrobků zajišťuje v české republice rodinná společnost Ecovoice.

39

Cannabest s.r.o První společnost na tuzemském trhu produkující konopné izolace. Sídlí v Břeclavi a nabízí dva tepelněizolační výrobky. 

CANABEST PLUS – Izolační rohože s obsahem 85–87 % konopných vláken, 10–12 % pojiva, 3–5 % sody. Je možno je použít ve střešních vestavbách, v dřevěných rámových stavbách a stěnách v konstrukcích z dřevěných nebo hliněných panelů.



CANABEST PANEL – Izolační desky s obsahem 50–55 % konopného pazdeří, 30–35 % konopného vlákna, 15–17 % pojiva, 3–5 % sody. Využívají se jako tepelné a zvukové izolace do podlah a fasád.

Mabeko s.r.o Společnost sídlí v Rousínově u Nového Boru a zabývá se výrobou, distribucí a prodejem stavebních materiálů vyráběných z technického konopí. Působí na trhu od roku 2003 a nabízí tepelné izolace, zvukové izolace, konopné zdivo, omítku s konopným pazdeřím, provazy a lana.

40

6. DISKUZE Rozvoj pěstování konopí je závislý na vývoji spotřebitelské poptávky v celé řadě průmyslových odvětví, rozvoji zpracovatelských kapacit a rychlosti vydávání zákonů a obsahu legislativních opatření. Přes růst poptávky osevní plochy klesly v letech 1991– 2000 celosvětově o 50 %. Pokles byl způsoben zhroucením trhu bývalého východního bloku (Miovský a kol., 2008). Oproti pěstování konopí v minulosti se snížily pěstební plochy v posledních 100–150 letech až na pětinu původního rozsahu. To je způsobeno zejména méně náročným pěstováním a zpracováním bavlny, sóji, lnu, slunečnice. Dále k tomu přispěly zákony a zákazy, které měly počátek v severní Americe. I přes tyto skutečnosti v západních zemích v posledních letech probíhá renesance konopářství. V letech 2005–2009 se pohybovaly oseté plochy v celé EU kolem 14 000 ha (Příloha 3). V současné době konopí poptává hlavně papírenský a automobilový průmysl a roste jeho využití pro výrobu izolačních materiálů ve stavebnictví a nábytkářství. Momentálně jsou v České republice pouze dva akreditovaní zpracovatelé konopného stonku a to: tírna LENKA – KÁCOV s.r.o. nacházející se na Vysočině a tírna BENEU spol. s r.o. nacházející se ve Středočeském kraji. Tyto společnosti mají zpracovatelskou kapacitu 19 tisíc stonků a 3852 tun konopných vláken.

Jediným

zpracovatelem konopného semínka ve větším měřítku je společnost HEMP PRODUCTION s.r.o. ze Středočeského kraje. Co se týče výroby izolací, společnosti sídlící na našem území jsou zcela závislé na dovozu vhodných surovin, protože v tuzemsku schází výrobní kapacita pro nezbytnou úpravu surového konopného vlákna. Největším dodavatelem konopných surovin je Francie, dále Německo, Holandsko, Polsko a Německo. Výhradním prodejcem osiva v tuzemsku je společnost AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. Cena osiv se pohybuje mezi 70–400 Kč za kg a odvíjí se od odrůdy a země původu (Tošovská, 2010). Vzhledem k tomu že téměř do roku 2000 nebylo možné pěstovat v tuzemsku žádné konopí, nemůžeme se divit, že zde pěstování a využívání konopí není více rozšířené. Značná část populace si pod slovem konopí, představí partu vykuřujících mladíků, vietnamskou pěstírnu či velmi nebezpečnou drogu. Zarážející je fakt, že je potentní konopí uznávané jako léčivá rostlina, která by měla už rok být dostupná v lékárnách a zároveň je jeho pěstování a držení tvrdě postihováno. Hranice 0,3 % THC u technického konopí nemá opodstatnění z pohledu možné intoxikace. Stanovila se z důvodu zabránění pěstování produktivnějších odrůd z Číny, které obsahují 0,4–0,7 %.

41

Paradoxní až smutný je případ, týkající se nadšence Petra Žáčka, který v roce 2005 pěstoval odrůdu ‘Juso 11’ a vše podle zákona řádně ohlásil. Po provedení expertízy z jeho porostu byl obsah THC stanoven na 0,35 %. Pan Žáček byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na jeden rok. Jsou známy případy, kdy policisté sklidili menší políčka oseté certifikovaným osivem, aby mohli provést expertízu, to poškozuje nejen pěstitele, ale stát jako celek, protože expertíza je placena z veřejných prostředků. Problémem je, že o legislativě ohledně konopí rozhodují lidé, kteří o této problematice nevědí nic nebo na ní mají velmi omezený pohled. Vývoj situace kolem léčebného konopí v České republice lze jen těžko předpokládat. K rozvoji pěstování technického konopí a k rozšíření pěstitelských ploch není momentálně nějaký prokazatelný důvod. Větší perspektivu v kontextu s oborem zahradnictví vykazuje pěstování konopí pro farmaceutické účely. Využívá se zde vyspělejších zahradnických technologií a toto odvětví se celosvětově poměrně rychle rozšiřuje. V České republice jsou zatím s předepisováním, dostupností konopí a dalších náležitostí týkajících se lékařského konopí značné komplikace, situace se však může změnit. Pokud by v České republice byla po konopí nízká poptávka, je tu možnost jej distribuovat do ostatních zemí Evropské unie.

42

7. ZÁVĚR Cílem práce bylo popsat možnosti využití jednotlivých částí rostlin konopí setého a popsat ekologické a pěstitelské nároky pro tuto rostlinu. Suroviny získávané z konopí setého jsou zcela nepochybně možnou alternativou k řadě syntetických materiálů, semena jsou ideálním zdrojem rostlinných bílkovin a dalších nutričně významných látek, olej je možno využívat jak v potravinářském odvětví, tak v průmyslu. Vlákno nachází využití v papírenství a oděvním průmyslu, stavebnictví a automobilovém průmyslu. Vzhledem k vysokému výnosu suché hmoty je konopí možné využívat jako energetickou plodinu. Jednou z nejunikátnějších vlastností konopí je obsah kanabinoidů, které mají velký význam v lékařství. Co se týče pěstování, konopí seté má příznivý vliv na strukturu půdy, má protierozní účinky, dobré retenční vlastnosti a zároveň schopnost vytahovat těžké kovy z velkých hloubek. Jedná se o vhodnou předplodinu, protože zanechává půdu bez plevelů a obecně v dobrém stavu. V České republice si potravinářské výrobky z konopí kupují převážně ekologicky smýšlející lidé a lidé se zájmem o zdravou či vegetariánskou a veganskou výživu. Masti, a další preparáty vyráběné z konopného oleje nakupují hlavně starší lidé, kosmetické výrobky širší věkové skupiny převážně žen. O oblečení, tašky a doplňky mají zájem spíše mladší lidé.

43

8. SOUHRN A RESUME, KLÍČOVÁ SLOVA Tato bakalářská práce pojednává o pěstování a využití konopí (Cannabis sativa L.) Hlavní část práce je věnována taxonomickému zařazení konopí setého a jeho botanické charakteristice. Práce detailněji charakterizuje jednotlivé části rostliny a látky v ní obsažené. Součástí je také stručný popis možností využití konopných surovin. Druhá část je věnována popisu ekologických nároků pěstování a sklizně konopí jak v polních tak uměle regulovaných podmínkách, včetně charakteristiky významných odrůd. V praktické části byl prováděn průzkum českého trhu, který poskytl přehled dostupných výrobku z konopí převážně potravinářského a farmaceutického charakteru. V diskuzi se práce snaží zhodnotit současnou situaci a další možný vývoj týkající se pěstování a využití konopí na území České republiky. Klíčová slova: Konopí seté (Cannabis sativa L.), kanabinoidy, THC (tetrahydrocannabinol), využití, pěstování, sklizeň

This Bachelor’s assignment discusses growing and the use of hemp (Cannabis sativa L.). The part of this assignment is devoted to taxonomical categorization of sowed hemp and its characteristics. This assignment in detail characterizes individual parts of the plant as well as the composition as a whole. It also includes a brief summary of different types of use of hemp products. The second part of this assignment describes ecological needs of growing hemp and its harvest in both, natural and man-made, environments, as well as the characteristics of its significant varieties. In the practical section, a research of the Czech market took place, which provided us with a summary of all available products made from hemp from the food industry and pharmaceutical industry perspectives. In the discussion, this assignment tries to evaluate current situation and a possible additional development regarding growing and use of hemp in the Czech Republic. Key words: Hemp (Cannabis sativa L.), cannabinoids, THC (tetrahydrocannabinol), use, cultivation, harvest

44

9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Abrams DI, Vizoso HP, Shade SB, Jay C, Kelly ME, Benowitz NL. Vaporization as a smokeless cannabis delivery system: a pilot study. Clinical Pharmacology and Therapeutics 2007; 82: 572–8. [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.maps.org/media/vaporizer_epub.pdf Adams, Philip Weedology Positive Publishers; 2012, 352 s, ISBN: 978-90-7658-335-8 Ali, Esra M. M. Antimicrobial Activity of Cannabis sativa L. Chinese Medicine [online]. 2012, vol. 03, issue 01 [cit. 2014-02-24]. DOI: 10.4236/cm.2012.31010. Dostupné z: http://www.scirp.org/journal/PaperDownload.aspx?DOI=10.4236/cm.2012.31010 Appendino, Giovanni, Simon Gibbons, Anna Giana, Alberto Pagani, Gianpaolo Grassi, Michael Stavri, Eileen Smith a M. Mukhlesur Rahman. Antibacterial Cannabinoids from Cannabis sativa: A Structure−Activity Study. Journal of Natural Products [online]. 2008, vol. 71, issue 8 [cit. 2014-02-23]. DOI: 10.1021/np8002673. Dostupné z: http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/np8002673 Bedrocan BV Medical Cannabis. Bedrocan [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://www.bedrocan.nl/ Benhaim, Paul. Konopí: zdraví na dosah holistická kuchařka. Vyd. 1. Frýdek-Místek: Alpress, 2001. ISBN 80-721-8605-1. Booth, Martin. Konopí: dějiny. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB art, 2004, 367 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-7341-348-5. Cannadata: Databáze konopných odrůd, efektů a přípravků. [online]. 2011 [cit. 201404-20]. Dostupné z: http://www.cannadata.eu/ CBD MediHaze. CBD Crew [online]. 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://cbdcrew.org/varieties/cbd-medihaze/ Clarke, Robert Connell. Marijuana botany, an advanced study: the propagation and breeding of distinctive Cannabis. Oakland, CA: Ronin Pub.1981 ISBN 09-141-7178-X. Committee on Herbal Medicinal Products (HMPC). Guideline on good agricultural and collection practice (GACP) for starting materials of herbal origins . London: EMEA, 2006. Dostupné z: 45

http://www.ema.europa.eu/docs/en_GB/document_library/Scientific_guideline/2009/09/ WC500003362.pdf Guy, Geoffrey W, B Whittle a Philip Robson. The medicinal uses of cannabis and cannabinoids. Chicago: Pharmaceutical Press, 2004. ISBN 0853695172. Honzík, Roman. Nové technologické postupy sklizně technického konopí. Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby. ISBN 978-80-87011-31-7. Hurýsek, Lukáš. Magazín Legalizace. 31.10.2013, roč. 2013, čís. 20, s. 31. ISSN 18049818 Kára, Jaroslav. Energetické rostliny: technologie pro pěstování a využití. Praha: Výzkumný ústav zemědělské techniky, 2005. ISBN 80-868-8406-6 Karniol IG, Shirakawa I, Takahashi RN, Knobel E, Musty RE(1975)."Effects of delta9tetrahydrocannabinol and cannabinol in man". Pharmacology13(6): 502– 12. doi:10.1159/000136944. PMID 1221432 King, L, Chloé Carpentier a Paul Griffiths. An overview of cannabis potency in Europe. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2004, 71 p. ISBN 92-916-8184-9. Kocián, Petr. Květena ČR: Cannabaceae-Konopovité. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z:http://www.kvetenacr.cz/celed.asp?IDceled=48 KonopAr. Projekt KonopAr: aneb Pěstování konopí je legální! [online]. 2013 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://konopar.wix.com/konopar Kubánek, Vladimír. Konopí a mák: (pěstování, výrobky, legislativa). V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2008, 152 s. ISBN 978-80-7399-438-9. Leizer, C. et al. The Composition of Hemp Seed Oil and Its Potential as an Important Source of Nutrition. Journal of Nutraceuticals, Functional & Medical Foods, 2000, 2 (4): 35-53. ISSN 1089-4179. Mák setý a konopí: Legislativní úprava oblasti pěstování máku setého a konopí v ČR. Celní správa České republiky. [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné

46

z:http://www.celnisprava.cz/cz/clo/spolecne-zemedelske-politiky-a-zvlastnichkompetenci/Stranky/mak-sety-a-konopi.aspx Mccormick Tim. How to grow medical marijuana. Los Angeles, Calif: Medical Botanical Foundation, 1999. ISBN 09-676-5920-5. Medical seeds. Dutch Passion [online]. 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://www.dutch-passion.nl/en/cannabis-seeds/medical/ Menoušek, Jiří. Využití konopí v současném stavebnictví. [online]. 2011 [cit. 2014-0304]. Dostupné z: http://www.enviweb.cz/clanek/staveni/85729/vyuziti-konopi-vsoucasnem-stavebnictvi Miovský, Michal. Konopí a konopné drogy: adiktologické kompendium. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 533 s. ISBN 978-802-4708-652. Nielsen, Haugaard. The Royal Agricultural and Veterinary University. Integrating hemp in organic farming systems: A Focus on the United Kingdom, France and Denmark. Kobenhavn, 2003. Rätsch, Christian. Marihuana jako lék: etnomedicína, užívání a recepty na léčení konopím. Vyd. 1. Olomouc: Fontána, 2013, 240 s. ISBN 978-80-7336-703-9. Robinson, Rowan. Velká kniha o konopí. Vyd. 2. Překlad Milan Bobysud. Volvox Globator, 2000, 281 s. ISBN 80-720-7339-7. Ruman, Michal a Linda Klvaňová. Konopí: staronový přítel člověka. Chvaleč: Konopa, 2008, 31 s. ISBN 978-80-254-1825-3. Ruman, Michal a Petr Hamšík. Konopí - biomasa pro život: Vlastnosti a použití v ekologickém kontextGuyu. Chvaleč: Konopa, 2008. ISBN 978-80-254-1149-0. Seed production. AGROMAG KFT. Agromag [online]. 2011 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.agromag.hu/en/seed-business/seed-production Seshata. Cannabinoid Science 101: What is Cannabigerol?. SENSI SEEDS B.V.Http://sensiseeds.com/ [online]. 2013 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:http://sensiseeds.com/en/blog/cannabinoid-science-101-what-is-cannabigerol/

47

Sladký, Václav. Konopí, šance pro zemědělství a průmysl. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2004, 64 s., 4 s. barev. obr. příl. Zemědělské informace. ISBN 80-727-1145-8. Státní agentura pro konopí pro léčebné použití. SUKL. Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/sukl/statniagentura-pro-lecebne-konopi Šmirous, CSC., A KOL., Ing. Prokop. Lnářský Svaz ČR. Zápisník Len a konopí 2013. Šumperk: AGRITEC s.r.o, 2013. ISBN 978-80-87360-14-9. Šnobl, Josef. Rostlinná výroba IV.: (chmel, len, konopí, využití biomasy k energetickým účelům). Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Agronomická fakulta, Katedra rostlinné výroby, 2004. ISBN 80-213-1153-3.0 Špaldon, Emil. Rostlinná výroba. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1986, 714 s. Tošovská, Ing. Marie. Situační a výhledová zpráva len a konopí. Těšnov 17, 117 05 Praha 1: TYPO – J. Jehlička, 2010, roč. 7. ISSN 1211-7692. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/56759/LEN_a_KONOPI_2010.pdf Valíček, Pavel. Léčivé rostliny a omamné drogy. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003, 94 s. ISBN 80-7157-725-1. Váša, František. Přadné rostliny. Vyd. 1. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1965, 363 s. Zákon o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů. In: 167. 1998, 57. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Soubor.ashx?souborID=5983&typ=.pdf&nazev=01%20%20Z%C3%A1kon%20%C4%8D%20167-1998%20Sb.pdf Zákon, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. In: 273. 2013, 105. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Odbornik/Soubor.ashx?souborID=18634&typ=application/pdf&naz ev=26%20-%20Z%C3%A1kon%20%C4%8D%20273-2013.pdf 48