Pěstounská péče na přechodnou dobu z pohledu žadatele

Univerzita Hradec Králové Ústav sociální práce

Pěstounská péče na přechodnou dobu z pohledu žadatele Bakalářská práce

Autor:

Iveta Jedličková

Studijní program:

B6731 Sociální politika a sociální práce

Studijní obor:

Sociální práce ve veřejné správě

Vedoucí práce:

Mgr. Lucie Smutková, Ph.D.

Hradec Králové

2016

Poděkování Velice ráda bych poděkovala vedoucí své bakalářské práce, paní Mgr. Lucii Smutkové, Ph.D., za její odborné a cenné rady, trpělivost, ochotu, vstřícnost a lidský přístup při vedení mé bakalářské práce. Děkuji celé své rodině za podporu, kterou mi poskytovala po celou dobu studia a pracovníkům Stopy čápa za cenné rady a pomoc při psaní.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu.

V Sadové dne 29. 3. 2016 Iveta Jedličková

Abstrakt JEDLIČKOVÁ, Iveta. Pěstounská péče na přechodnou dobu z pohledu žadatele. Hradec Králové, 2016. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Ústav sociální práce.

Bakalářská práce „Pěstounská péče na přechodnou dobu z pohledu žadatele“ se zabývá problematikou pěstounské péče na přechodnou dobu. Jejím hlavním cílem je zjistit, jak pěstouni vnímají institut pěstounské péče na přechodnou dobu a proces své přípravy. V teoretické části se za pomocí odborné literatury věnuje současnému systému náhradní rodinné péče v České republice, jaké jsou aktuální formy a její současný systém financování. Dále se konkrétně zaměřuje na institut pěstounské péče na přechodnou dobu, jaká jsou specifika, důvody zavedení institutu PPPD, cílová skupina a poté samotný proces přípravy pěstounů na pěstounskou péči na přechodnou dobu včetně možných problematických oblastí samotných příprav. Pro výzkumné šetření v praktické části

je

použita

kvalitativní

výzkumná

strategie,

konkrétně

technika

polostrukturovaného rozhovoru.

Klíčová slova: náhradní rodinná péče, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu.

Abstract JEDLIČKOVÁ, Iveta. Foster care for a transitional period in terms of the applicant. Hradec Králové, 2016. Bachelor Degree Thesis. University of Hradec Králové, Department of Social Work.

Bachelor´s work „Foster care for a transitional period in terms of the applicant“ deals with the problems of foster care on temporary time. Its main aim is to find out how foster parents perceive foster care institute on temporary time and the process of this preparation. In the theoretical part it devotes to the present system of substitute family care in the Czech republic with the help of technical literature, its present forms and its current financing system. Next it focuses on the foster care institute on temporary time, what are its specifics, reasons for introduction of PPPD institute, the target group and then the process of foster parent training on temporary time itself including possible problematical areas of preparations. For research survey in the practical part quantitative ressearch strategy is used, specifically semi-constructed interview technology.

Keywords: substitute family, foster care, foster care on temporary time.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 8 SYSTÉM NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE ...................................11 1.1 Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče .................................... 12 1.2 Pěstounská péče ........................................................................................... 12 1.3 Pěstounská péče na přechodnou dobu ......................................................... 13 1.4 Poručenství – tzv. poručnická péče .............................................................. 13 1.5 Osvojení (adopce) ........................................................................................ 14 1.6 Současný systém financování NRP v České republice ................................. 15 1.7 Orgán sociálně-právní ochrany dítěte ......................................................... 18 2 PĚSTOUNSKÁ PÉČE NA PŘECHODNOU DOBU ........................................................ 21 2.1 Specifika PPPD ............................................................................................ 21 2.2 Důvody přijetí institutu pěstounské péče na přechodnou dobu................... 22 2.3 Cílová skupina PPPD................................................................................... 23 2.4 Příprava žadatelů na PPPD ......................................................................... 24 3 SYSTÉM PŘÍPRAV NA PPPD .................................................................................28 3.1 Koncepce příprav ......................................................................................... 28 3.2 Základní přípravný kurz ............................................................................... 31 3.3 Specificky zaměřená část přípravy na PPPD ............................................... 34 3.4 Možné problematické oblasti příprav na PPPD .......................................... 38 1

SHRNUTÍ TEORETICKÉ ČÁSTI ..............................................................................39 METODOLOGIE VÝZKUMNÝCH AKTIVIT.............................................................. 42 4.1 Formulace hlavního cíle výzkumu, výzkumné dílčí cíle ............................... 42 4.2 Odůvodnění volby výzkumné strategie ......................................................... 43 4.3 Charakteristika souboru respondentů .......................................................... 45 4.4 Sběr informací .............................................................................................. 46 4.5 Rizika výzkumu ............................................................................................. 48 5 INTERPRETACE ZÍSKANÝCH INFORMACÍ ............................................................. 49 5.1 DC 1: Co vede zájemce o NRP k výběru PPPD .......................................... 49 5.2 DC 2: Představa pěstounů o roli pěstouna na PPPD. ................................. 52 5.3 DC 3: Jak pěstouni vnímají průběh příprav na PPPD. .............................. 54 4

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 61 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .........................................................................64 SEZNAM TABULEK ...................................................................................................66 SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................................................67

7

ÚVOD Tématem mé bakalářské práce je systém náhradní rodinné péče v České republice (dále jen „NRP“) se zaměřením na institut pěstounské péče na přechodnou dobu (dále jen „PPPD“), konkrétně na téma příprav žadatelů na výkon této náročné profese. Cílem bakalářské práce je upozornit na téma PPPD a význam samotných příprav pěstounů na PPPD. Hlavním cílem výzkumného šetření je zjistit, jak samotní pěstouni vnímají institut PPPD a proces své přípravy. Důvodem

zvolení

tohoto

tématu

byl

vlastní

zájem

o

tuto

problematiku,

jelikož v budoucnu bych se chtěla této sféře věnovat, kdy samotný institut PPPD a systém příprav je diskutované téma a stále se hledá, jaká by byla nejvhodnější forma příprav. Samozřejmě rodina je pro vývoj dítěte nejlepší prostředí, ale ne každému dítěti je dáno v tomto prostředí vyrůstat. Je nezpochybnitelné, že neexistuje ideální náhradní rodinná péče, ale fakt, že prostředí rodiny dá možnost navázat se dítěti na pečující osobu, což je základem pro zdravý psychický vývoj a dále pro jeho budoucí život vytvořit základ pro pozitivní vztahy k lidem v jeho dalším životě. Tento důvod je vnímán jako jeden z nejdůležitějších pozitiv ve vývoji PPPD. Institut PPPD nemá nikterak dlouhé historie vývoje v České republice a v poslední době je stále více a více využíván při selhání původní rodiny, aby se děti dostaly do rodinného prostředí a toto období právní nejistoty nemusely trávit v ústavním prostředí. V současné době NRP upravuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, kdy s účinností od 1.1.2013 došlo k významným změnám v celé oblasti sociálně–právní ochrany, které zásadně zasáhly i oblast náhradní péče a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, který vešel v platnost 1.1.2014, který upravuje rodinné právo. Samotné téma PPPD a koncepce příprav je velice diskutované, jak jsem již uvedla. Jak by měla ideální příprava vypadat, je stále žhavým tématem, v současnosti se tímto tématem zabývá spousta autorů, např. PhDr. Eva Rotreklová, dále Mgr. Veronika Hofrová nebo Alena Vávrová. 8

Na toto téma bylo na Ústavu sociální práce napsáno již mnoho prací, ale jelikož institut PPPD se vyvíjí, teprve hledá své pevné místo v současném systému NRP a stále v praxi naráží na spoustu úskalí, na které je nutné se zaměřit a zdokonalit. Jedním z těchto úskalí jsou přípravy žadatelů o PPPD. Sama praxe ukazuje, že v současnosti dochází k ověřování několika pojetí příprav, na základě kterých se zjišťují slabé i silné stránky, aby mohl být systém příprav dále zkvalitňován. Hlavním přínosem této bakalářské práce je přispět ke zkvalitňování samotných příprav žadatelů na PPPD. Hlavním cílem (dále jen „HC“) práce bude zjistit, jak pěstouni vnímají institut PPPD a proces své přípravy. Pomocí dílčích cílů (dále jen „DC“) bude zjištěno, jaká byla motivace žadatelů pro tuto konkrétní formu NRP, jaká byla jejich představa o roli PPPD a jak oni sami hodnotí průběh přípravy. Jedná se o tyto konkrétní DC, které budou nápomocny k dosažení HC: DC1: Zjistit, co vede zájemce o NRP k výběru PPPD. DC2: Zjistit, jaká je představa pěstounů o roli pěstouna na PPPD. DC3: Zjistit, jak pěstouni vnímají průběh příprava na PPPD. Hlavní cíl výzkumného šetření bakalářské práce by měl být naplněn především ve výzkumné části, z odpovědí oslovených samotných pěstounů na přechodnou dobu. Jak oni sami vnímají institut PPPD a průběh samotných příprav na PPPD, kde oni sami vidí úskalí, na které je nutné se zaměřit. Pro dosažení cíle bude zvolena kvalitativní výzkumná strategie a technika polostrukturovaného rozhovoru s pěstouny. Kvalitativní metoda byla zvolena z důvodu, jelikož se jeví jako nejvhodnější, kdy „výzkumník vyhledává a analyzuje jakékoliv informace, které přispívají k osvětlení výzkumných otázek, provádí deduktivní a induktivní závěry.“ (Hendl, 2008, s. 48). Zde jsou konkrétní skupinou samotní pěstouni na PPPD. Výzkumné šetření probíhalo s oslovenými pěstouny na PPPD v jejich domácím prostředí, formou rozhovoru, kde jim byly kladeny tazatelské otázky. Celý rozhovor byl s jejich souhlasem zaznamenáván na nahrávací zařízení.

9

Samotná bakalářská práce zjišťuje nejen slabé stránky příprav, na které je nutné se zaměřit, ale i silné stránky, aby systém příprav mohl být stále více zkvalitňován. Výstupy mého výzkumného šetření by v praxi mohly posloužit samotným realizátorům příprav, kterým bude práce poskytnuta. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, a to část teoretickou a část praktickou. Teoretickou část tvoří tři kapitoly, kde každá kapitola má několik podkapitol. První kapitola je věnována problematice současného systému NRP a je koncipována do několika podkapitol – svěřené dítě do péče jiné fyzické osobě než rodiče, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručnictví, osvojení, současný systém financování NRP v České republice a orgán sociálně-právní ochrany dětí. V druhé navazující kapitole se zabývám již konkrétní formou NRP a tou je pěstounská péče na přechodnou dobu, která je také koncipována do podkapitol - specifika PPPD, důvody přijetí institutu a cílová skupina PPPD. Třetí kapitola je zaměřena na samotné přípravy pěstounů PPPD a vymezení možných problematických oblastí příprav PPPD. Na závěr jsem zpracovala shrnutí teoretické části. Teoretická část je oporou praktické části. Praktickou část tvoří dvě kapitoly. První kapitola je věnována metodologii výzkumných aktivit, která je koncipována do těchto podkapitol - formulace hlavního cíle výzkumu, výzkumné dílčí cíle, odůvodnění volby výzkumné strategie, charakteristika souboru respondentů, sběr informací a rizika výzkumu. Druhá kapitola se zabývá interpretaci získaných informací, kde podkapitolami jsou DC1: Co vede zájemce o NRP k výběru PPPD, DC 2: Představa pěstounů o roli pěstouna na PPPD a DC 3: Jak pěstouni vnímají průběh příprav na PPPD. Bakalářská práce je zakončena závěrem.

V rámci celé bakalářské práce „Pěstounská péče na přechodnou dobu z pohledu žadatele“ bude jednotně používán pojem „pěstoun“, pouze v kapitole 2.4 Příprava žadatelů na PPPD bude používán pojem „žadatel.“

10

TEORETICKÁ ČÁST 1

Systém náhradní rodinné péče v České republice

V této kapitole mé bakalářské práce se zaměřím na současné nastavení systému NRP v České republice. Představím jaké jsou formy NRP a jaké orgány plní funkci orgánu sociálně-právní ochrany dětí v současném systému NRP a současný systém financování NRP. Teoretické poznatky z této kapitoly budou promítnuty ve výzkumném šetření DC 1. Sobotková a Očenášková (2013) mluví o NRP v České republice jako o systému, který má vlastní tradici, specifickou historii, rozdílnou legislativu, kulturní, společenské a politické podmínky. Matějček (1999) definuje NRP jako formu péče o děti, které jsou vychovávány náhradními rodiči v prostředí, které je podobné normální rodině. Systém NRP v současné době spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Celý systém NRP stále prochází transformací. Určitými podstatnými legislativními změnami prošel, ty přinesly změny jak do NRP, tak do celého systému sociálně–právní ochrany dětí. Systém ústavní péče spadá pod resort Ministerstva školství. Toto rozdělení systému sociálně-právní ochrany dětí není vždy optimální, proto se jedná o možnostech sloučení pod jeden resort. V současné době NRP upravuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1.1.2013 a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, který vešel v platnost 1.1.2014. Se změnou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, je nutné vymezit dva klíčové pojmy, které jsou v současnosti využívány v systému NRP z důvodu orientace, kdo je osoba pečující a kdo je osoba v evidenci. Osoba pečující je fyzická osoba, která je odpovědná za výchovu dítěte (pěstoun, poručník, předpěstounská péče) a osoba v evidenci je fyzická osoba, která je zaregistrována v evidenci osob, která může vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu.

11

Současná legislativa upravuje několik forem NRP, kde dle Sobotkové a Očenáškové (2013), mezi obecně nejznámější patří adopce a pěstounská péče. Aktuálně v České republice rozlišujeme tyto formy NRP:

1.1

-

svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče,

-

pěstounská péče,

-

pěstounská péče na přechodnou dobu,

-

poručenství, pokud poručník o dítě osobně pečuje,

-

osvojení (adopce). Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče

Na základě rozhodnutí soudu může být dítě svěřeno do péče jiného člověka. Tato situace nastává v případech, kdy se o dítě nemůžou starat rodiče ani poručník. Prvořadý je zde zájem dítěte, kdy soud dává přednost příbuzným. Osoba, kterou soud určí, musí se svěřením souhlasit a poskytnout záruku jeho řádné výchovy. Soudem jsou jasně vymezena práva a povinnosti k dítěti. Pokud tedy dojde ke svěření dítěte, nadále trvá vyživovací povinnost rodičů. Při nesplnění tohoto kritéria, není možné umístit dítě do tohoto typu rodinné péče. 1.2

Pěstounská péče

„Pěstounská péče se týká obvykle dětí starších, které nejsou vhodné pro adopci, dětí, které nejsou zcela zdravé, dětí odlišného etnika, sourozeneckých skupin a dětí, o něž se rodiče

zajímají,

ale

nemají

dlouhodobé

podmínky

pro

jejich

výchovu.“

(Zezulová, 2012, s. 16) Dle Sobotkové a Očenáškové (2013) je tradiční pěstounská péče (dále jen PP) jako ustálené a dlouhodobé opatření. Pokud soudem není stanoveno jinak, zákonnými zástupci zůstávají biologičtí rodiče. Pěstouni zastupují děti pouze v běžných věcech, nemají však rodičovskou zodpovědnost. Se souhlasem biologických rodičů je možno poskytnout dítěti příjmení pěstounů, zejména u dětí, u nichž není předpokladu návratu do biologické rodiny. Tím se utuží vztah mezi dítětem a pěstounskou rodinou, která uspokojuje jejich potřeby, zejména psychické a dodává sebedůvěru, tím buduje předpoklady pro jejich další život. 12

Vznik PP je vždy na základě rozhodnutí soudu. Svěření do PP předchází vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dítěte a jedná se o tzv. osobu pečující. Dítě může být svěřeno do péče jednotlivce i do společné pěstounské péče manželů. Zaniká dovršením 18-tého roku dítěte, anebo na základě rozhodnutí soudu o zániku pěstounské péče (na žádost pěstouna, rozhodnutím soudu o ukončení pěstounské péče, kdy se dítě vrátí zpět do biologické rodiny nebo na základě rozhodnutí soudu o umístění do ústavní východy). Pěstoun uzavírá tzv. Dohodu o výkonu pěstounské péče (dále jen „Dohoda“), se subjekty, které mají oprávnění tyto dohody uzavírat, tj. krajský úřad, obecní úřad s rozšířenou působností, osoby pověřené k výkonu SPOD a obec. V dohodě jsou blíže upřesněna práva a povinnosti pěstounů dle zákona č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dohoda specifikuje rozsah služeb a stanovuje podmínky spolupráce. Po uzavření dohody má každá rodina doprovázející klíčovou sociální pracovnici. Spolupracuje s rodinou formou individuálních nebo rodinných sezení minimálně jednou za dva měsíce, v případě potřeby řešení jakéhokoliv problému, setkání mohou probíhat na základě domluvy častěji. Pěstounská péče na přechodnou dobu

1.3

PPPD již existovala dříve, ale až s novelou zákona č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, došlo k rozvoji a jejímu využití v praxi. Tímto typem PP se budu podrobněji zabývat v další kapitole. Poručenství – tzv. poručnická péče

1.4

Tato forma NRP může být stanovena za těchto podmínek: -

pokud rodiče byli zbaveni rodičovské odpovědnosti

-

pokud nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu

-

pokud byl jejich výkon rodičovské zodpovědnosti pozastaven

-

pokud dojde k jejich úmrtí.

Soud stanoví tzv. poručníka, který dítě zastupuje místo rodičů a vychovává. Mnohdy roli poručníka vykonává pěstoun. (Sobotková, Očenášková, 2013)

13

Do doby, než je stanoven poručník soudem, veškeré úkony spojené s dítětem vykonává v zastoupení orgán sociálně-právní ochrany. Nastane-li situace, kdy poručníkem nemůže být fyzická osoba, soud stanoví poručníkem orgán sociálně-první ochrany dětí. (MPSV, 2013) 1.5

Osvojení (adopce)

„Dítě v osvojení se stává dítětem nových rodičů se vším všudy, tedy alespoň před zákonem.“ (Zezulová, 2012, s. 17) Dle Zezulové (2012) je hlavní motivací pro adopci touha po dítěti. O adopci mají zájem nejen rodiny, které chtějí mít vlastní dítě a všechny možné prostředky selhaly, ale i rodiny s jedním dítětem nebo rodiny, které o své dítě přišly (zemřelo). Osvojením zanikají vztahy dítěte s biologickou rodinou. Adoptovat lze i zletilé dítě, ale nesmí to být v rozporu s dobrými mravy. Rodičovská zodpovědnost přechází na osvojitele. Mezi osvojencem (dítětem, které je adoptováno) a osvojitelem vzniká rodičovský poměr. Všichni příbuzní osvojitele se stávají také příbuznými adoptovaného dítěte. Dle zákona není přípustné osvojení mezi sourozenci a mezi příbuznými v přímém pokolení, ale výjimkou je náhradní mateřství. Osvojení je na základě soudního rozhodnutí na návrh osoby, která chce dítě adoptovat tzv. osvojitele. O adopci je nutné mít souhlas zákonného zástupce osvojovaného dítěte, mimo případů, které jsou uvedeny v občanském zákoníku. Před tím, než soud rozhodne o osvojení, musí být dítě minimálně šest měsíců v péči budoucího osvojitele. Veškeré náklady po dobu šesti měsíců hradí budoucí osvojitel. Cílem pobytu má být zjištění, zda se mezi dítětem a osvojitelem vytvořil poměr, který splňuje cíl adopce. Pokud ale rodič zjevně nejeví zájem o dítě, a tento nezájem je prokázán, nemusí být souhlas zákonného zástupce. Prokázání nezájmu rodiče je, pokud přinejmenším 3 měsíce od posledního kontaktu s dítětem neprojevil opravdový zájem.

14

Souhlas zákonného zástupce nemusí také být, pokud rodiče dají předem souhlas s osvojením k soudu nebo na příslušný orgán sociálně-právní ochrany dítěte. Po narození dítěte matka může dát souhlas k osvojení nejprve 6 týdnů po jeho narození. Otec dítěte nemusí dodržet tuto lhůtu 6 týdnů, ale souhlas může dát až po narození dítěte. Osvojitelé jsou povinni informovat adoptované dítě o tom, že bylo adoptované v co nejkratším možném termínu, ale nejpozději před nástupem do první třídy. Osvojení dítěte lze zrušit pouze ze závažných důvodů a to na návrh osvojitele nebo osvojence. Současný systém financování NRP v České republice

1.6

S novelou zákona došlo i ke změně financování náhradní rodinné péče. Od 1.1.2013 vzniká nárok na dávky PP dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů

(dříve spadaly pod zákon č. 117/1999 Sb., o státní

sociální podpoře). Dávky PP jsou určeny osobám pečujícím (pěstounská péče, předpěstounskou péči, poručníka) a osobám v evidenci (pěstounská péče na přechodnou dobu). O přiznání nároku na dávku je vydáno rozhodnutí, proti kterému je možné odvolání, které řeší Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud se jedná o dítě, které je závislé na pomoci jiné fyzické osoby, podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je nutné mít platný zdravotní posudek, ve kterém je přesně vymezen stupeň závislosti. Každá dávka má svá specifika a různá kritéria pro vyplácení. Vyplácení probíhá na základě písemné žádosti žadatele, na příslušném krajském pracovišti úřadu práce na předepsaném formuláři. Kritériem pro vyřizování je trvalý pobyt pečující osoby. Při ukončení pěstounské péče se žádost vyřizuje podle trvalého pobytu dítěte. Zákon o sociálně právní ochraně vymezuje okruh dávek pěstounské péče (§ 47e): -

příspěvek na úhradu potřeb dítěte,

-

odměna pěstouna,

-

příspěvek při převzetí dítěte,

-

příspěvek na zakoupení motorového vozidla,

-

příspěvek při ukončené pěstounské péče. (Zákon č. 359/1999 Sb., § 47e)

15

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte (§ 47f) Výše příspěvku je závislá na věku dítěte, tj. rozhodné období je 6, 12 a 18 let. Podmínka pro nárok na příspěvek je nezaopatřenost dítěte (při nesplnění této podmínky zaniká nárok na tento příspěvek). Tabulka 1: Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte za kalendářní měsíc (§ 47f) dítě nezávislé Věk dítěte

na

pomoci dítě ve stupni dítě ve stupni dítě ve stupni dítě ve stupni

jiné

fyzické závislosti I

závislosti II

závislosti III

závislosti IV

osoby Do 6-ti let

4.500,- Kč

4.650,- Kč

5.550,- Kč

5.900,- Kč

6.400,- Kč

6-12 let

5.550,- Kč

5.650,- Kč

6.800,- Kč

7.250,- Kč

7.850,- Kč

12-18 let

6.350,- Kč

6.450,- Kč

7.800,- Kč

8.300,- Kč

8.700,- Kč

18-26 let

6.600,- Kč

6.750,- Kč

8.100,- Kč

8.600,- Kč

9.000,- Kč

Zdroj: Zákon č. 359/1999 Sb., § 47f

Odměna pěstouna (§ 47i-k) Na odměnu pěstouna má nárok osoba v evidenci i osoba pečující. Samotná odměna pěstouna je posuzována jako příjem ze závislé činnosti, tedy podléhá zdanění a pěstoun nedostane nikdy celou částku. Dvě hlavní kritéria pro stanovení odměn pěstounů je tedy počet dětí, které má pěstoun v péči a stupeň závislosti na pomoci jiné fyzické osoby. Osoba pečující má nárok na tuto dávku po dobu svěření dítěte. Pokud se svěřené dítě stane zletilým, trvá nárok na dávku, dokud dítěti trvá nárok na příspěvek na úhradu potřeb. Odlišné je odměňování osob v evidenci (tj. pěstounů na přechodnou dobu), kdy nárok na odměnu mají stále, i když nepečují o žádné dítě. Nárok jim zaniká až po vyřazení z evidence osob. 16

Výše odměny je 20.000,- Kč/měsíc. Pokud ale pěstoun na přechodnou dobu pečuje alespoň o jedno dítě, které je závislé na pomoci jiné fyzické osoby, kde minimální stupeň je středně těžká závislost, tj. stupeň II, náleží mu odměna 24.000,- Kč/měsíc. Výše odměny se navyšuje vždy za každé další svěřené dítě o 4.000,- Kč. S novou legislativou přišly změny v odměňování manželů. Pokud mají společnou pěstounskou péči, odměna náleží jim společně, ale je vyplácena pouze jednomu z nich, podle dohody na příslušném úřadu práce. I když má každý z manželů dítě svěřené do své výlučné péče. V praxi často nastává situace, kdy osoba pečující nebo osoba v evidenci si vydělává nebo přivydělává, což zákon nezakazuje, ale nesmí to mít negativní vliv na výchovu a vývoj svěřeného dítěte. Osoba pečující může mít klasický pracovní poměr, pokud zaměstnání ztratí, je jí klasicky jako kterémukoliv uchazeči o zaměstnání úřadem práce zaměstnání zprostředkováno. Osoba v evidenci nárok na zprostředkování nemá a případně hledí na to, zda to nemá negativní vliv na dítě a jeho výchovu. Pokud je dítě svěřeno do péče prarodiče, má nárok na odměnu pokud pečuje minimálně o tři děti nebo o jedno dítě, které má I, II nebo III stupeň závislosti, náleží mu odměna vždy. V ostatních případech mohou mít nárok na odměnu, a to v případech hodných zvláštního zřetele (tj. posuzují se majetkové a sociální poměry, zdravotní stav dětí). Záleží na rozhodnutí příslušného orgánu sociálně-právní ochrany. Odměna náleží i pěstounovi, který onemocní a na základě lékařského posouzení je v dočasné pracovní neschopnosti (max. však do konce následujícího měsíce). Tabulka 2: Výše odměn osob pečujících 1 dítě

2 děti

3 děti

8.000,- Kč

12.000,- Kč

20.000,- Kč*

1 dítě závislé na pomoci jiné fyz.osoby ve stupni závislosti II, III, IV 20.000,- Kč*

*za každé svěřené dítě péče se odměna zvyšuje o 4.000,- Kč. Zdroj: Zákon č. 359/1999 Sb.

17

Příspěvek při převzetí dítěte (§ 47l) Jedná se o jednorázový příspěvek, který náleží pouze osobě pečující, osoba v evidenci na tento příspěvek nemá nárok. Výše příspěvku je podle věku dítěte. Od 6 let věku dítěte je výše příspěvku 8.000-, Kč, u dětí od 6 do 12 let je výše příspěvku 9.000,- Kč a dětí od 12 do 18 let je výše příspěvku 10.000,- Kč. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla (§ 47m) Jedná se o příspěvek, na který má nárok pouze osoba pečující, která má min. 3 děti v pěstounské péči. Vozidlo nemůže být využíváno k výdělečné činnosti. Výše příspěvku je 70 % pořizovací ceny automobilu nebo doložené výdaje na opravu vozidla (max. však do 100.000,- Kč). Do 6-ti měsíců od poskytnutí příspěvku je povinna pečující osoba prokázat využití poskytnutého příspěvku. Příspěvek při ukončené pěstounské péče (§ 47h) Jedná se o jednorázový příspěvek. Nárok na tento příspěvek má dítě, které ke dni zletilosti bylo v pěstounské péči. Pokud např. ještě studuje, v tomto případě mu stále trvá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, nárok na výplatu příspěvku na ukončení pěstounské péče vzniká tehdy, až dokončí studia. Výše tohoto jednorázového příspěvku je 25.000,- Kč. Mimo výše uvedené dávky má osoba v evidenci možnost požádat o peněžitou pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek a přídavky na dítě. Tyto dávky jsou upraveny v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Vránová (2011) upozorňuje na problémy z běžné praxe, kdy získání těchto dávek je pro pěstouny velice obtížné, z hlediska časového, tak z hlediska administrativního. Problém vidí v různé individuální náročnosti potřeb každého pěstouna. Nejvhodnějším řešením by bylo tyto dávky zrušit a financování zajišťovat pouze z jednoho zdroje. 1.7

Orgán sociálně-právní ochrany dítěte

Stát je autoritou, který má ochraňovat práva dětí a právě prostřednictvím orgánu sociálně- právní ochrany dětí (dále jen „sociálně-právní ochrana) garantuje nalezení nejvhodnějšího způsobu, aby dítě mohlo vyrůstat a žít v citově stabilní, bezpečné a fungující rodině.

18

Dle MPSV (2013) se jedná o specializované orgány, které jsou přesně vymezeny v zákonu č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně včetně vymezení jejich pravomocí. "Orgány sociálně-právní ochrany dětí jsou: -

obecní úřady obcí s rozšířenou působnosti (městské úřady, ve statutárních městech magistráty a úřady městských obvodů, v Praze úřady pověřených městských částí),

-

obecní úřady, újezdní úřady, ustanovení tohoto zákona o obecních úřadech se vztahují i na újezdní úřady,

-

krajské úřady (v Praze Magistrát hl. města Prahy),

-

Ministerstvo práce a sociálních věcí,

-

Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí,

-

Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu.

Sociálně-právní ochranu dětí zajišťují také obce a kraje v samostatné působnosti, komise pro sociálně-právní ochranu dětí a další právnické a fyzické osoby, jsou–li výkonem sociálně právní ochrany pověřeny (§ 4 odst. 2 zákona o SPO), které však nejsou orgány sociálně-právní ochrany dětí." (Zákon č. 359/1999 Sb.) Dle MPSV (2013) starosta obce s rozšířenou působností dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů a podle zákona o sociálně-právní ochraně zřizuje tzv. komisi pro sociálně-právní ochranu dětí (dále jen "komise"). Komise je zřízena výhradně k výkonu přenesené působnosti v části sociálně právní ochrany dětí. Úlohou Ministerstva práce a sociálních věcí je zajistit právní úpravu v oblasti sociálněprávní ochrany (směrnice, předpisy). Zastává pozici odvolacího a kontrolního úřadu. Vede databázi osob (právnických, fyzických) pověřených výkonem sociálně-právní ochrany. Důležitým

úřadem,

který

působí

také

v

oblasti

ochrany

dětí

je

Úřad

pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně (dále jen „Úřad“). Úkolem tohoto úřadu je hájit zájmy dětí ve vztahu k cizině. Jeho působnost je po celé České republice. 19

Dle zákona o SPO (§ 48) na základě pověření krajských úřadů (v Praze Magistrát hl. města Prahy) mohou se podílet i nestátní subjekty, jako jsou občanská sdružení, nadace, ale i fyzické a právnické osoby, apod. Na základě vydaného pověření nejsou tyto osoby orgány sociálně-právní ochrany dětí.

20

Pěstounská péče na přechodnou dobu

2

V této kapitole se budu zabývat konkrétně institutem PPPD. Budu se snažit objasnit jaké jsou specifika PPPD oproti ostatním formám NRP, kdo spadá do cílové skupiny PPPD a jaké byly důvody k přijetí tohoto institutu. Teoretické poznatky z této kapitoly budou promítnuty ve výzkumném šetření DC 2. Tato forma PPPD byla platná již dříve, ale v České republice nebyla téměř využívána z různých historických důvodů. Do českého systému vešla v povědomí až 1. června 2006 s novelou zákona o sociálně právní ochraně dětí, kde právní úprava přesněji popisuje PPPD. U pěstounů na přechodnou dobu se předpokládá, že se pěstounství stane jejich profesí. V minulosti se o dítě, které bylo opuštěné, staralo příbuzenstvo nebo známí rodiny a někdy i úplně cizí rodina. Sirotčince se využívaly jen málokdy. Velké změny nastaly po 2. světové válce, kdy došlo k rozvoji ústavní výchovy, kde vše bylo postaveno na základní myšlence, že materiální dostatek a kolektivní výchova je ideální náhradou rodiny. Do ústavů se dostávaly děti, které měly problémy v rodině a z pravidla v ústavní péči zůstaly. Ve vyspělých zemích dle Konečné a Sudové (2011) je PPPD využívána již několik let s vynikajícími výsledky. 2.1

Specifika PPPD

Zákon jasně vymezuje specifika PPPD oproti ostatním formám NRP. Specifické pro PPPD je: -

zákonem stanovené časové omezení, tj. max. 1 rok,

-

dítě je svěřeno výhradně do péče osob v evidenci pouze na základě rozhodnutí soudu na návrh orgánu sociálně-právní ochrany,

-

před umisťování dítěte do PPPD proces zprostředkování NRP neprobíhá,

-

vykonávat PPPD mohou pouze osoby, které jsou vedeny příslušným krajským úřadem jako tzv. osoba v evidenci,

-

pobírají odměnu pěstouna i po dobu, kdy o žádné dítě nepečují,

21

-

jsou 24 hodin připraveni přijmout dítě v krizové situaci bezprostředně po rozhodnutí soudu,

2.2

-

povinná příprava na PPPD v rozsahu 72 hodin,

-

pěstoun nesmí bez závažných důvodů odmítnout dítě. Důvody přijetí institutu pěstounské péče na přechodnou dobu

„Hlavním smyslem pěstounské péče na přechodnou dobu je zajistit dítěti pobyt v bezpečném rodinném prostředí namísto ústavní výchovy, která děti v nejmladším věku psychicky poškozuje.“ (Hledáme rodiče, 2016) MPSV uvádí v publikaci „Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmenší děti“ (Trubačová et al., 2011), že první dny, měsíce a roky jsou pro vývoj každého jedince zcela rozhodné období, které formuje většinu našich vlastností a charakteristik a je rozhodující pro budoucí život, úspěšnost, zdraví a spokojenost. Rozhodující vliv na dítě má prostředí, ve kterém vyrůstá, péče a výchova. Klíčový je pro vývoj dítěte první rok života. „Vývoj dítěte v tomto období lze tedy hodnotit jako zásadní, a to nejen z hlediska charakteristik života budoucího jedince, ale také z hlediska budoucích nákladů na sociální a zdravotní péči. Jako zcela rozhodný moment úspěšného vývoje dítěte je možnost zažívat individuální péči, která je spojena s pozitivními emocemi a je vzájemně uspokojivá.“ (Trubačová et al., 2011, s. 8) MPSV poukazuje v publikaci „Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmenší děti“ (Trubačová et al., 2011) na to, že na základě výzkumů bylo zjištěno, že děti, které byly první dny, měsíce a roky v ústavní péči nejsou úspěšní ve škole, selhávají v zaměstnání a mají problémy v partnerských vztazích, i přes dobrý zdravotní stav. Klíčové je tedy pro dítě v raném věku prožit výlučný vztah k jedné osobě. Pokud toto je naplněno pouze z části nebo vůbec, dítě prožívá neosobní vztahy v ústavním zařízení, poruchy ve vývoji jsou nenávratné. Dle Vránové (2011) cílem PPPD je snížení počtu dětí v ústavní výchově, kdy právě do institutu PPPD jsou vkládány velké naděje. Naopak Konečná a Sudová (2011) kladou otázku, zda ČR potřebuje tento nový institut.

22

Někteří odborníci dle Konečné, Sudové (2011) mají k PPPD velmi odmítavý postoj, nevěří v PPPD, hlavně v její kvalitu a prospěšnost vzhledem k její přechodnosti ve vztahu mezi pěstounem a dítětem, v dalším uvádějí např. dostupná potřebná zdravotnická péče. Zastávají názory, kde preferují zlepšit stávající ústavní zařízení (dětské domovy, kojenecké ústavy, zařízení pro okamžitou pomoc, ozdravovny) využívat je a maximálně se zaměřit na vyhledávání dlouhodobých pěstounů. S tímto názorem se ztotožňuje jen malá část rodičů. Naprostá většina rodičů považuje rodinné prostředí za nenahraditelné, kde zažije lásky plný vztah a pomazlení. 2.3

Cílová skupina PPPD

Cílovou skupinou pro pěstounskou péči na přechodnou dobu jsou děti v krizi. Od malých miminek, ale i starší děti, o které se rodiče nechtějí, nemohou nebo nedokážou z různých důvodů postarat.

Přechodná péče je určena všem dětem

do osmnácti let, kterým je nutné zajistit dočasné rodinné zázemí. Dle Zezulové (2012) PPPD by měla být nápomocna v případech, kdy jsou rodiče dlouhodobě nepřítomni, např. ve výkonu trestu, dlouhodobě léčeni či hospitalizováni. „Ve sborníku dobré praxe – Asociace náhradních rodin České republiky“ (2013) se autoři ztotožňují s názorem Zezulové, ale poukazují na hlavní úkol PPPD a tím je, že „specifická forma pěstounské péče na přechodnou dobu je péče o novorozence a kojence od narození do jejich osvojení. Tato forma péče má eliminovat raná traumata z pobytu

v ústavních

zařízeních

v prvních

měsících

života

dítěte.“

(Lexová, Pazlarová, Štokrová, Matoušek, 2013, s. 65) Zákon vymezuje, v jakých případech soud rozhodne o umístění dítěte do PPPD na základě návrhu orgánu sociálně-právní ochrany svěří dítě a to na: „na dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat dobu, po jejímž uplynutí může matka dát souhlas k osvojení nebo po kterou může rodič souhlas k osvojení dítěte odvolat, nebo dobu do nabytí právní moci rozhodnutí soudu o tom, že souhlas rodičů k osvojení není třeba.“ (Zákon č. 359/1999 Sb., § 27a) 23

Dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, je maximální doba, kdy dítě může být u pěstouna na přechodnou dobu, jeden rok. Tato doba lze prodloužit v případě, pokud je do rodiny přijat sourozenec, ale ne však na dobu delší, než je jeden rok od svěření posledního ze sourozenců. Pokud soud svěří dítě do PPPD, má povinnost jednou za 3 měsíce prostřednictvím orgánu sociálně-právní ochrany, přezkoumat, zda stále trvají důvody, pro které bylo dítě svěřeno do PPPD. Matějček (1999) je názoru, že kritickým obdobím pro vývoj dítěte je rozmezí od 0 – 3 roky. Klíčový je kontakt s dospělým, který je v ústavním prostředí omezen. Děti umístěné v ústavech jsou opožděné v oblasti somatické, které se projevují např. vyšší nemocnosti, retardací, dále oblast intelektuální a motorická, kde vývoj řeči je opožděn a v neposlední řadě oblast socioemoční, kde děti mají problém s vytvářením citových vazeb. Dle Zezulové (2012) je nejvhodnější doba k předání dítěte kolem osmého měsíce, než dojede k rozvoji tzv. separační úzkosti. V publikaci „Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmenší děti“ (MPSV, 2011) se uvádí, že základní potřebou v novorozeneckém a kojeneckým věku je vytvoření jisté a bezpečné citové vazby k pečující osobě. Pokud ale nedojde k navázání vztahu, vývoj během prvních 8-9 měsíců nelze nijak nahradit. Mezi 1-3 rokem se dítě začíná odpoutávat od matky, a důkaz vytvoření citové vazby je přetrvávající separační strach. 2.4

Příprava žadatelů na PPPD

Jednou z podmínek pro zařazení žadatele do evidence osob je v rámci odborného posouzení absolvovat povinnou přípravu na pěstounství, která byla zavedena zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Autorky Hofrová, Rotreklová (2009) v příručce „Odborná příprava budoucích pěstounů a osvojitelů“ zdůrazňují, že důležitým bodem přípravy pro budoucí pěstouny je opravdové přijetí a uvědomění si, že dítě má své biologické rodiče, které jsou pro něho důležití a pěstouni nesmí být konkurenty nebo přímo nepřátelé rodičů dítěte. Bubleová (2013) je názoru, že úspěšnost PPPD je závislá na mnoha faktorech, ale jedním z klíčových je správný výběr budoucího pěstouna. Správný výběr spočívá ve 24

výběru z co nejširšího okruhu zájemců a vychází ze zjištěných poznatků o potřebách dítěte. „Příručka pro zájemce o pěstounství“ (MPSV, 2015) uvádí průměrnou dobu od zaregistrování zájemce až do doby přijetí dítěte je 1 až 2 roky. V každém regionu je délka celého procesu různá. Podání žádosti Zájemce o PPPD musí podat na městském úřadě nebo pověřené obci žádost na předepsaném formuláři, kde projde vstupním pohovorem, kde se posuzuje, zda jsou vhodnými adepty či nikoliv (jeho předpoklady k výkonu PPPD). Příslušný úřad tedy založí na základě žádosti spisovou dokumentaci o žadateli. Autorka Bubleová (2013) přesně vymezuje, co spisová dokumentace má obsahovat: -

osobní údaje žadatele (jméno, příjmení, trvalý pobyt a datum narození),

-

doklad o státním občanství nebo doklad o povolení k trvalému pobytu na území ČR (nejméně po dobu 365 dní),

-

výpis z Rejstříku trestů,

-

zpráva o zdravotním stavu žadatele,

-

poměry finanční, sociální (bydlení,..),

-

písemný souhlas s účastí na přípravě osob k přijetí dítěte do rodiny,

-

písemný souhlas, s tím, že OSPOD je kompetentní zjišťovat další údaje, zda je žadatel způsobem svého života schopen zajistit pro dítě vhodné výchovné prostředí a právo kdykoliv prověřit, zda nedošlo ke změně skutečností, které byly uvedeny ve spisové dokumentaci,

-

stanovisko obecního úřadu s rozšířenou působností k žádosti o zprostředkování pěstounské péče,

-

vyjádření obecního úřadu, obecního úřadu s rozšířenou působností, krajského úřadu nebo pověřené osoby, který není kompetentní vést spisovou dokumentaci

25

žadatele, pokud s nimi žadatel uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče (případy, kdy již má žadatel dítě svěřené v pěstounské péči). V rámci odborného posouzení MPSV (2013) jsou vymezena v metodice přesná kritéria pro žadatele o PPPD, kde se posuzuje rodinná situace, životní zabezpečení a bydlení, osobnost žadatele a zdravotní stav a vymezuje jaká je podpůrná síť: -

Stabilní svazek, délka vztahu min. 5 let,

-

žadatel, který žije samostatně, je vyrovnán se svojí životní situací a nehledá partnera,

-

pokud

je

žadatel

rozvedený,

akceptuje

se

zde

jeden

rozvod, poté

se přezkoumává, zda žadatel je schopen navázat a udržet vztah a vytvořit rodinné prostředí, -

děti v rodině by přijmutím dětí na PPPD

neměly být nikterak ohroženy

v naplňování svých potřeb, ale také by neměly mít zásadní výchovné problémy či traumata nebo chronické potíže, -

biologické děti v rodině žadatele by měly chápat význam a smysl PPPD, optimální věk je 8-10 let dítěte,

-

minimální doba od narození vlastního dítěte 2-3 roky a ostatní děti v rodině mají vytvořený stabilní a bezpečný vztah ke svým rodičům,

-

pokud v rodině žadatele jsou 3 a více dětí, rodina je posuzována jako naplněná,

-

bytové podmínky odpovídající věku přijímaného dítěte, které mu zajistí i přiměřené soukromí,

-

připravenost pěstouna opustit zaměstnání a věnovat se svěřenému dítěti na plný úvazek,

-

stabilní finanční situace rodiny bez dluhů a exekucí,

-

optimální věk žadatelů je preferován v rozmezí od 28-65 lety, z důvodu náročnosti je zde důležitá osobní zralost a životní zkušenosti,

-

vyhovující zdravotní stav, 26

-

trestní bezúhonnost (drogy, alkohol, prostituce),

-

vyloučení poruch osobnosti, členství v sektách nebo rizikových skupinách,

-

uvědomění žadatele svých silných a slabých stránek,

-

absence nevyřešených ztrát z minulosti, nezpracovaných traumat,

-

umět být trpělivý,

-

jasná motivace pro tento specifický institut PPPD,

-

neočekávat vděk od dětí, které jsou svěřeny do PPPD,

-

být připraven předat dítě do původní rodiny, náhradní rodiny nebo adopce,

-

poskytnout dítěti lásku a přijmout ho,

-

umět přiznat vlastní pochybení,

-

zázemí u rodiny a přátel,

-

ochota pěstouna přijetí podpory a dostupnost kvalifikovaných služeb.

Žadatel již jde s určitou představou, na jakou cílovou skupinu ohrožených dětí se bude specializovat. Není přípustné brát v potaz výhrady žadatelů k dětem, které jsou např. jiného etnika apod. Součástí odborného posouzení je také vyhodnocení vhodnosti zvolené cílové skupiny a posouzení na každém krajském úřadě individuálně dle svých potřeb. Pokud obecní úřad s rozšířenou působností má shromážděny veškeré dokumenty, které mají být součástí spisové dokumentace, v kopii je v co nejkratším možném termínu předá na příslušný krajský úřad.

27

3

Systém příprav na PPPD

V této kapitole se zaměřím na přípravu pěstounů na PPPD. Vzhledem k zaměření celé bakalářské práce je tato část podrobněji i popsána. Je zde uveden typ přípravy, který byl vybrán záměrně, jelikož většina dotazovaných respondentů absolvovala právě tento typ přípravy. Teoretické poznatky z této kapitoly budou promítnuty ve výzkumném šetření DC 3. 3.1

Koncepce příprav

Od roku 2006 jsou krajské úřady pověřeny zajistit přípravné kurzy pro zájemce o pěstounství. Přípravné kurzy zajišťují prostřednictvím svých pracovníků nebo pověří k vedení těchto kurzů akreditované organizace. Odborným posouzením musí projít budoucí pěstouni o PPPD, ale i děti, před zařazením do evidence krajského úřadu. V rámci odborného posouzení je zákonem stanovena doba přípravy 72 hodin. Hlavním důvodem příprav je uvědomění si specifičnosti PPPD, porozumění důvodům a smyslu PPPD, získání informací o důležitosti vazby pro dítě, jeho životní historie, znalost poruch attachmentu a možnosti řešení, identita dítěte, jeho nynější situace, jaké jsou jeho potřeby. Nelehkou úlohou přípravy je připravenost dítě předat dále a ochotně spolupracovat při předání s rodinou dítěte nebo s náhradní rodinou. Pěstouni musí být připraveni na spolupráci s odborníky (sociální pracovník, psycholog…), které informují o dítěti, jeho problémech, potřebách, ale i úspěších. Jsou ochotni účastnit se supervizí a dalšího vzdělávání. „Pěstounská péče na přechodnou dobu vyžaduje oproti jiným formám NRP hlubší přípravu s ohledem na přechodnost této péče a nároky, které klade na pěstouny i děti svěřené do této péče.“ (Vávrová, 2012, s. 11) Zákon nestanovuje přesný průběh příprav, ale podrobněji jsou upraveny vyhláškou č. 473/2012 Sb., ze dne 17. prosince 2012 o provedení některých ustanovení zákona o sociálně právní ochraně dětí, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2013.

28

Návodem pro přípravné kurzy a jejich sestavování je Metodické doporučení MPSV ČR č. 7/2009 k odbornému posuzování žadatelů o zprostředkování NRP. Samotné přípravy jsou i přes tento společný návod z MPSV v jednotlivých krajích rozdílné. I přes legislativní změny, které přišly s novelou zákona, kde došlo k upřesnění obsahu a rozsahu příprav, stále se hledá ideální forma průběhu a koncepce příprav. Např. v současné době probíhá projekt PRIDE (Parent Resources for Information, Development and Education), na který zakoupilo licenci MPSV v roce 2012 a jako pilotní kraj byl zapojen i Královéhradecký kraj. V současné době se zapojily do tohoto zkušebního programu téměř všechny kraje. Program pochází z USA, kde jsou využívány nejnovějších poznatky z oblasti NRP. Jedná se o komplexní práci se zájemci o NRP a s náhradními rodiči, kde první impulz vznikl právě od náhradních rodičů, jako jejich reflexe vlastních potřeb a zkušeností. „Přestavuje standardizovaný rámec pro odbornou přípravu a následnou podporu náhradních rodin“. (Právo na dětství, 2016) Očekávání od programu PRIDE je vytvoření komplexního systému výkonu profesionální pěstounské péče. Program je postaven na 14 krocích, kde hlavními cíli je jasné vymezení úloh a rozdělení kompetencí mezi zúčastněnými, vyhodnocení podle lokality a místních potřeb, kampaň a osvěta zájemců o NRP, ale i samotná příprava a vyhodnocení zájemců o NRP a následná pomoc náhradní rodině. Autorka Vávrová (2012) upozorňuje na přínosy, na kterých se shodli odborníci i náhradní rodiče z přípravných kurzů, kdy kvalitní příprava je základem pro zvládnutí náročné role náhradního rodiče, ale také zároveň prevencí. Příprava je možnost setkání zájemců o různé formy NRP a s tím spojená vzájemná konfrontace. Vytváří prostor pro zamyšlení nad vlastní motivací. Příprava by neměla končit zařazením do evidence, ale jelikož výchova dítěte je náročný a dlouhodobý proces, měla by být kontinuální a nepřetržitá. U PPPD preferuje nezbytnou na hlubší přípravu, kdy hlavním důvodem je přechodnost a nároky, které jsou kladeny na pěstouny, ale i děti. Vávrová (2012) v publikaci „Přípravy pro budoucí náhradní rodiče navrhuje“ tzv. kontinuální vícestupňovou přípravu, která je tvořena: 29

Základní přípravný kurz - zajišťuje základní povinnou přípravu pro zájemce o všechny typy NRP , tj. pěstouni, budoucí osvojitelé a poručníci. Nástavbový přípravný kurz - je výhradně určen pro pěstouny na PPPD. Podmínkou je splnění absolvování základního kurzu. Další vzdělávání - není součástí již povinné přípravy, na základě vlastního uvážení a dobrovolné volby. Sestavování přípravných kurzů je podle individuálních potřeb a vlastního potenciálu každého účastníka. Přípravy jsou rozděleny na dvě části, a to individuální příprava, která je zaměřena na konkrétní práci s žadatelem, kde se na základě pohovorů zjišťují jeho požadavky a očekávání, na jejichž základě je přizpůsobena tato část přípravy a druhá část spočívá ve skupinové přípravě, která je koncipována na základě konkrétní skupiny. Tato část přípravy je zaměřena na teoretický blok a sebezkušenostní neboli praktickou část. Autorka Vávrová (2012) poukazuje na výhody, které přináší propojení skupinové přípravy s individuální přípravou. Samotné propojení příprav dává prostor účastníkům k porovnání vlastních názorů a představ s dalšími účastníky přípravy, sami budoucí pěstouni poznávají sami sebe, zjišťují, jaké mají schopnosti a dovednosti přizpůsobit se konkrétním potřebám dítěte. Při přípravách se používají různé metody a techniky práce. Základem skladby přípravného kurzu a zvolené techniky práce je vždy podle složení skupiny a jejich potřeb. Využívané metody a techniky práce jsou přednášky ( např. téma vývojové psychologie, sociálně právní informace), dále sebezkušenostní prožitkové techniky (využívající se u témat citová vazba neboli attachment,..) besedy, kazuistiky a hledání ideálního řešení, přehrávání situací pomocí rolí, práce ve skupinkách, ukázky z filmů, relaxace, arteterapie a další. Dále dostávají různé tištěné materiály, prezentace přednášek, kde cílem je, aby se během přednášky a prezentací mohli k danému tématu vrátit, k dispozici mají seznam odporné literatury k NRP. Přednášející přípravy (lektoři) jsou odborníci v daných oborech, dále sociální pracovníci, psychologové, speciální pedagogové, terapeuti. Za klíčové je považována odborná zkušenost s NRP. 30

Důležité je i místo, kde přípravy probíhají. Účastníci přípravy by se v něm měli cítit příjemně, bezpečně, uvolněně. Přípravné kurzy nejsou zpoplatněny. Na závěr kurzu je vyhotoveno pro příslušný krajský úřad závěrečné zhodnocení přípravy žadatele. 3.2

Základní přípravný kurz

Základní přípravný kurz je určen, jak jsem se již zmínila, budoucím pěstounům, pěstounům na přechodnou dobu, osvojitelům a poručníkům. Základní přípravný kurz je určen tedy pro všechny formy NRP. Samotná příprava je povinná i pro členy rodiny, tj. manžele, manželky žadatele, partnery a účast na všech setkání je nezbytná. Zákonem stanovený časový rozsah přípravy je minimálně 48 hodin. Po společné části následuje část zaměřená přímo na PPPD v rozsahu minimálně 24 hodin, čímž mají PPPD přípravu v rozsahu celkem 72 hodin. Pokud však pěstoun již jednou přípravu pro adopci nebo pěstounskou péče absolvoval, je možno časový rozsah přípravy snížit na základě dohody s příslušným krajským úřadem a absolvovat speciální část pro PPPD. Samotnou základní přípravu je možno koncipovat dvěma způsoby, a to formou 1-2 víkendových kurzů nebo forma několika jednodenních setkání. Doporučená velikost skupiny jednoho přípravného kurzu podle Metodického doporučení MPSV 7/2009 je max. 20 osob na jeden kurz přípravy. Autorský kolektiv Boťová (2008) doporučují počet osob ve skupině 9-11 párů. Základní přípravný kurz probíhá ve dvou formách, a to individuální část přípravy a skupinová část přípravy, kdy individuální část přípravy začíná individuálním pohovorem se sociální pracovnicí. Tato sociální pracovnice poté provází pěstouna po celou dobu přípravy. Jejím hlavním úkolem je získat maximální počet informací o budoucím pěstounovi, jeho rodině, okolí, jak dalece zná problematiku NRP a ohrožených děti.

Na základě tohoto pohovoru je sestaven tzv. individuální plán

přípravy. Tyto informace jsou návodem pro sestavení jednotlivých bloků přípravných kurzů. 31

Autorka Vávrová (2012) uvádí jako možnost teoretickou část přípravy koncipovat do čtyř bloků: BLOK 1: Úvodní setkání skupiny Na úvodním setkání se účastníci kurzu seznámí a stanoví se jasná pravidla, která budou respektována a dodržována všemi členy skupiny, kdy je poukazováno na dodržování mlčenlivosti o získaných informacích na kurzu. Poté je účastníkům přesně popsáno, jak bude kurz probíhat a jaká budou přednášena témata. Důležitou částí je vytvoření prostoru pro vyjádření každého budoucího pěstouna osobně, kde vyjádří své očekávání, ale i obavy. Jelikož každý budoucí pěstoun přichází s určitým ostychem před ostatními, je důležité vytvoření přátelského prostředí, aby se každý cítil uvolněně a bezpečně. BLOK 2: Sociálně právní problematika NRP Tento blok je zaměřen na získání informací o NRP včetně všech rizik, které NRP provázejí a seznámení s legislativou. BLOK 3: Psychologické a právní aspekty v oblasti NRP Tento blok je věnován dětem, které přicházejí do NRP, jaké jsou jejich psychické problémy, vliv genetiky, psychická deprivace, poruchy vzniku citových vazeb a attachment, adaptaci, výchova v nové rodině…aj. Budoucí pěstouni získají klíčové informace o dětech, které přicházejí do NRP a ujasní si představy, které někdy mylně mají. BLOK 4: Rodina a náhradní rodina Hlavním úkolem tohoto bloku je pomoci budoucím pěstounům uvědomit si, že s přijetím ohroženého dítěte nastane změna v celé rodině, včetně dětí, které v ní žijí. Doporučená témata tohoto bloku jsou specifika výchovy v NRP, jaká jsou úskalí NRP, adaptační fáze pro příchodu dítěte do rodiny, která se dotkne každého člena rodiny, biologická a náhradní rodina. Pro doplnění bloků je využívána tzv. sebezkušenostní příprava. Jedná se o skupinovou část přípravy, kde nedochází k předávání informací, jak tomu bylo doposud, ale dává možnost účastníkům kurzu otevřít další roviny své osobnosti, umět je vnímat. Jedním z cílů je posílení vlastních kompetencí, mimo jiné i rodičovských. Sebezkušenostní 32

příprava podporuje také odvahu experimentu, kdy striktní dodržování přesných postupů není vždy to nejlepší a v neposlední řadě důležitou části sebezkušenostní přípravy je ochota k sebepéči. Sebezkušenostní příprava by měla být vedena zkušenými lektory z řad terapeutů a odborníků psychologie. Po absolvování jednotlivých bloků žadatel absolvuje specifickou přípravu. Specifická je proto, jelikož je sestavena podle individuálního plánu každého budoucího pěstouna, který byl vytvořen na začátku přípravného kurzu. Individuální plán je možno v průběhu přípravy upravovat. Absolvovat ji mohou budoucí pěstouni jak individuálně nebo v párech, nebo ve skupinkách, kde všichni mají stejný zájem a zaměření. Zvolená témata jsou tedy specifikována podle zaměření (např. příprava na přijetí dítěte zdravotně hendikepovaného, příprava na reakce z okruhu blízkých lidí) nebo podle formy zvolené NRP (jiné okruhy pro budoucí osvojitele , jiné pro pěstouny). Zakončením základní přípravy je osobní závěrečná schůzka se sociální pracovnicí, která je přítomna po celou dobu přípravy. Dochází k hodnocení základní přípravy. Důležitá je sebereflexe budoucích pěstounů, hodnocení vlastní připravenosti na NRP. Na setkání je vytvořen prostor pro definování vlastních představ, jaké dítě chtějí a zda jsou schopni o něho pečovat. Závěrem sociální pracovnice, která je přítomna po celou dobu přípravy, sepíše závěrečnou zprávu o absolvování základní přípravy. Obsahem jsou názory všech, kteří se na přípravě podíleli, tj. názory odborníků, lektorů, sociální pracovnice a ostatních pracovníků organizace, kteří přípravu připravovali. V závěrečné zprávě má být uvedeno, pro jakou formu NRP se budoucí pěstoun rozhodl. Závěrem zprávy by mělo být jasné stanovisko o doporučení či nedoporučení pořádající organizace o zařazení či nezařazení budoucího pěstouna do seznamu osob v evidenci. Po vypracování této závěrečné zprávy je předložena budoucím pěstounům k podpisu. Pokud žadatel nesouhlasí s předloženou zprávou, může své výhrady ke zprávě připojit. Celá tato zpráva je předána na příslušný krajský úřad.

33

Specificky zaměřená část přípravy na PPPD

3.3

Budoucí pěstouni, kteří si zvolili formu NRP pěstounskou péči na přechodnou dobu a absolvovali základní přípravu, pokračují ve speciální přípravě na PPPD. Někdy je tato speciální část nazývána také jako „nástavbový přípravný kurz“, ale je to rozdílné podle pořádající organizace. „Cílem nástavbového přípravného kurzu je připravit zájemce na přijetí dítěte s celou jeho rodinou situací a plány do budoucna, ale také příprava na následné odloučení dítěte a předání do nového prostředí“. (Vávrová, 2012, s. 24) Forma těchto kurzů je koncipována buď formou jednodenních setkání nebo formou víkendového pobytu. Vávrová (2012) doporučuje jako optimální počet účastníků 6 – 14 ve skupině. Přípravný nástavbový kurz by neměl být pouze pro samotné budoucí pěstouny, ale i jeho rodinné příslušníky včetně dětí. Nástavbový přípravný kurz začíná osobní schůzkou. Díky náročnosti této formy NRP se doporučuje, aby této vstupní osobní schůzce byla přítomna nejen sociální pracovnice, ale i psycholog. V úvodním pohovoru se zjišťují potřeby budoucího pěstouna a vytvoří se individuální plán. Nástavbový přípravný kurz je možno absolvovat i v jiné organizaci, než byl absolvován základní přípravný kurz, z čehož vyplývá: -

pokud budoucí pěstoun pokračuje nástavbovým kurzem u stejné organizace, kde absolvoval základní kurz, osobní schůzka může probíhat již velmi otevřeně a volně navazovat na předchozí setkání. Přítomný sociální pracovník a psycholog ověří, zda stále trvají na zvolené formě NRP a nic tedy nezměnilo na jejich rozhodnutí stát se pěstounem na přechodnou dobu,

-

pokud budoucí pěstoun absolvovat základní přípravný kurz u jiné organizace, je nutné se nejdříve seznámit se závěrečnou zprávou. Důležité je zde ověřit míru jejich znalostí, ověřit si jejich motivace o PPPD a jaké mají představy o PPPD. 34

Na úvodním setkání se nejprve budoucí pěstouni seznámí se všemi členy ve skupině a jsou jim sděleny informace, jak bude celý kurz probíhat. Určí se jasná pravidla fungování celé skupiny. Základem fungování celé skupiny je navození příjemné a důvěrné atmosféry ve skupině, kde klíčové je zachování mlčenlivosti. Další z důležitých částí je vytvoření prostoru pro názory budoucích pěstounů, kde vyjádří své obavy a očekávání. Po této části začíná cyklus skupinových setkání, na kterém jsou využívány různé techniky práce se skupinou (přednášky, relaxace, modelové situace a jejich řešení, zprostředkování setkání přímo s rodiči, kteří mají již dítě v PPPD, individuální poradenství, ukázky z filmů aj..). Doporučená přednášená témata tohoto cyklu jsou přímo zaměřená na tuto formu NRP. Zejména jsou zaměřena na následující možná témata: -

jaké mohou být důsledky PPPD,

-

ujasnění motivace proč PPPD,

-

přijetí identity PPPD,

-

sebepoznání,

-

předcházení manipulace a popřípadě její řešení,

-

význam stanovení hranic ve výchově,

-

práce s identitou dítěte,

-

adaptační období dítěte jeho samého, ale i celé rodiny (co prožívají, jaká jsou úskalí),

-

biologická rodina ohroženého dítěte – konkrétní práce s rodinou, jaké mohou

nastat situace při přímém kontaktu s biologickou rodinou, -

příprava na přechodnost péče a vyrovnání se ztrátou, včetně celé rodiny,

-

důležitost vlastní sebepéče,

-

jak spolupracovat s ostatními institucemi (např. školy, úřady) a odbornými

pracovníky, 35

využívání dalších služeb.

-

Vyhláška MPSV (2013) o provedení některých ustanovení zákona o sociálně - právní ochraně dětí doporučuje tyto tematické okruhy (§ 3): „Příprava fyzických osob vhodných stát se osvojitelem nebo pěstounem k přijetí dítěte do rodiny obsahuje tyto tematické okruhy: sebepoznání fyzických osob vhodných stát se osvojitelem nebo pěstounem, jejich rodinného systému a sociálních kontaktů, poznání a naplňování práv a potřeb dítěte v náhradní rodinné péči, osvojení si spolupráce s dalšími odborníky, komunikace s dítětem a přístup k dítěti s vědomím jeho důstojnosti a lidských hodnot, e) rozvoj schopností a zájmů dítěte, f)

uspokojení citových, vývojových, sociálních a vzdělávacích potřeb dítěte a péče

o zdraví dítěte, g)

styk dítěte v náhradní rodinné péči s rodiči a dalšími osobami blízkými,

h)

práce s dětmi žijícími v rodině žadatele.

Příprava fyzických osob vhodných stát se pěstounem poskytujícím pěstounskou péči na přechodnou dobu dále obsahuje: a) dovednosti žadatelů potřebné pro spolupráci s rodinou dítěte, b) proces předání dítěte, c) obsah a formu pravidelného vyhodnocování situace.“ (Vyhláška č.473/2012 Sb., § 3) Tato témata jsou cíleně zaměřená, kde hlavním důvodem je specifičnost PPPD, kdy na pěstouny této formy jsou kladeny velice náročné úkoly, oproti jiné formě NRP. Děti jsou zde jen dočasně, z čehož vyplývá, že pěstouni budou stále pečovat o děti, které procházejí obdobím rané adapce. Přicházejí děti z různými životními osudy a traumaty, kde pěstoun již nestačí a je nutná pomoc odborníka.

36

Každý pěstoun na PPPD si musí uvědomit a být na to připraven, že přijetí ohroženého dítěte je velice psychicky zatěžující a náročné nejen pro něho, ale i pro celou rodinu. Měl by být připraven sám sebe ochránit před syndromem vyhoření a rodině zajistit bezpečí a ochranu soukromí. Po absolvování skupinové přípravy je již samotný závěr nástavbového přípravného kurzu, kdy jsou závěrečné individuální pohovory. Na závěrečných individuálních pohovorech dojde ke zhodnocení přípravy, kde si žadatelé ujasní, na jaký okruh dětí se chtějí zaměřit a jsou jim schopni poskytnout tuto specifickou péči. Budoucí pěstouni mají vyhrazen prostor pro otázky, které chtějí zodpovědět individuálně, mimo skupinu a vlastní sebereflexi. Závěrem je psychologem vypracována závěrečná zpráva, na základě jeho vlastních poznatků, dále informací od přednášejících lektorů a sociální pracovnice, kteří se aktivně na kurzu účastnili. Cílem závěrečné zprávy je podle autorky Vávrové (2012) specifikovat, jaké jsou limity a předpoklady pro budoucí pěstouny na přechodnou dobu. Pokud je však sebemenší pochybnost o zvládnutí role PPPD, je na místě doporučit konkrétní vyšetření, např. ještě psycholog nebo další práci s budoucím pěstounem se zaměřením dle potřeby, která se během přípravy ukázaly jako nedostatečné. Stejný postup je jako u základního přípravného kurzu, kdy závěrečná zpráva po vypracování je předložena každému konkrétnímu budoucímu pěstounovi, aby se se zprávou seznámil a podepsal. Pokud k závěrečné zprávě bude mít připomínky, budou ke zprávě připojeny. Celá tato zpráva je předána na příslušný krajský úřad, který rozhodne o zařazení či nezařazení do evidence osob. Vyhodnocení přípravy je na základě anonymních dotazníků, kde osloveni jsou účastníci kurzu, ale lektoři, kteří se kurzu účastnili. Hlavním úkolem je na základě zpětné vazby zkvalitňovat přípravy podle aktuálních potřeb budoucích pěstounů. Celá tato závěrečná zpráva je předána na příslušný krajský úřad, kde se rozhodne o zařazení či nezařazení do evidence osob. 37

Při procesu vyhodnocování je posuzován každý budoucí pěstoun individuálně, kdy musí konkrétně specifikován důvod nezařazení budoucího pěstouna do seznamu osob v evidenci. Po získání všech potřebných dokladů a informací vydá do 30 dnů rozhodnutí o zařazení či nezařazení do evidence osob. Rozhodnutí je vydáno příslušným krajským úřadem, v Praze Magistrátem města. Proti rozhodnutí je možné podat odvolání u krajského úřadu, který rozhodnutí vydal. 3.4

Možné problematické oblasti příprav na PPPD

Proces příprav je velice náročný proces a nese sebou určitá rizika a úskalí. Během přípravy dochází ke zveřejnění citlivých údajů, odhalení svého soukromí a rodiny. Jedním z možných rizik je zneužití těchto osobních údajů. Řešením by bylo zajištění mlčenlivosti všech zúčastněných. Žadatel by na počátku kurzu dal souhlas s poskytováním osobních a citlivých údajů ke stanoveným účelům dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Samotná příprava vyžaduje velké finanční zajištění, což je velice náročné pro zajišťující subjekt. Možnost řešení je kvalitní naplánování přípravy. Cílem pořádajícího je zajistit kvalitní přípravy pro budoucí pěstouny na PPPD, základem jsou kvalifikovaní pracovníci. Minimalizace tohoto rizika je školení, supervizní podpora během příprav, ale i získávání zpětných vazeb od účastníků příprav. Zajištění celého procesu přípravy je náročný i z kapacitních důvodů, kdy je nedostatek odborných pracovníků v realizačním týmu. Řešením je zvýšení počtu pracovníků v týmu, což je ale závislé na možnosti dané organizace.

38

Shrnutí teoretické části Celý systém NRP v České republice prošel v poslední době obrovskými legislativními změnami, kdy základní právní rámec je tvořen dvěma zákony, kterými jsou zákon č. 89/1999 Sb., občanský zákoník a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Hlavním cílem celé právní úpravy bylo vytvoření zákonných podmínek pro systematickou práci s rodinami, které zajistí, aby dítě bylo v rodinném nebo náhradním rodinném prostředí. Důraz se klade na prevenci a včasné řešené. Za významný posun je považována přednost náhradní rodinné péče před ústavní péčí. Pokud dítě nemůže zůstat ve svém rodinném prostředí, je na řadě NRP. Ústavní péče je až na posledním místě, kdy žádné možné již řešení není. Na zajištění celém procesu NRP v České republice se účastní státní subjekty, tj. orgány sociálně-právní ochrany podle zákona o sociálně právní ochraně dětí a nestátní subjekty, které mohou být pověřeny různými činnostmi související s NRP, ale i zajišťováním příprav pro budoucí pěstouny. Z větší části se jedná o neziskové organizace. Zásadní je zde součinnost mezi státní a nestátní sférou, a tím zkvalitnění práce v celém systému náhradní rodinné péči. Současný systém financování NRP je formou příspěvků a dávek oprávněným osobám, hlavně dětem a náhradním rodičům. Finanční ohodnocení a příspěvky jsou rozdílné podle formy NRP. U PPPD pobírá např. pěstoun odměnu i v době, kdy nepečuje o žádné dítě. Z řad veřejnosti se objevují často názory ohledně vysoké odměny pěstounů na PPPD, kdy si ale neuvědomují specifikum této náročné formy, kdy pěstouni na PPPD jsou neustále tzv. v pohotovosti, kdykoliv převzít další ohrožené dítě. V podstatě se jedná o typ zaměstnání. PPPD je forma NRP, která existuje v českém právním řádu od roku 2006, v povědomí vešla v roce 2013, kdy vstoupila v platnost novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí s účinností od 1.1.2013. Hlavním smyslem PPPD je péče o ohrožené dítě po dobu, kdy z nějakých příčin nemohou žít se svými biologickými rodiči, a to dočasně nebo dlouhodobě. PPPD je určena dětem do 18-ti let.

39

U pěstounů na PPPD se předpokládá, že se pěstounství stane jejich hlavní profesí. PPPD má svá jasná specifika od ostatních forem NRP. Pěstounem na PPPD může být pouze osoba v evidenci. Dítě může být svěřeno do péče pouze na základě rozhodnutí soudu. Zákon vymezuje časový rámec, tj. max. 1 rok. Financování PPPD je formou odměny, na kterou je pohlíženo jako na plat, tedy podléhá zdanění. Tato odměna náleží pěstounovi na PPPD i po dobu, pokud nepečuje o žádné dítě. Pěstoun na PPPD musí být neustále v pohotovosti být připraven přijmout ohrožené dítě. Pro výkon této profese, tj. PPPD je nutné splnit podmínky, aby mohl být budoucí pěstoun zařazen do evidence osob a stát se pěstounem na PPPD. Zájemce o PPPD podá žádost na předepsaném formuláři na městském úřadě nebo pověřené obci, kde musí absolvovat vstupní pohovor, zda je vhodným uchazečem pro výkon PPPD. Poté následuje jedna z důležitých částí a budoucí pěstouni musí projít povinnou přípravou na pěstounství v rozsahu 72 hodin. Přípravné kurzy jsou povinni zajistit krajské úřady prostřednictvím svých pracovníků nebo pověří k vedení kurzů akreditované organizace (často se jedná neziskové organizace). V žádném zákoně není dáno, jak přesně mají samotné přípravy vypadat. I přes legislativní změny, které přišly s novelou zákona, kde došlo k upřesnění obsahu a rozsahu příprav, se stále hledá ideální forma průběhu a koncepce příprav. V současnosti jsou přípravy podrobněji upraveny vyhláškou č. 473/2012 Sb., ze dne 17. prosince 2012, o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Stále je koncepce příprav odlišná dle krajů a organizací, prostřednictvím kterých jsou přípravy realizovány. Např. Královéhradecký kraj se zapojil do projektu PRIDE (Parent Resources for Information, Development and Education), na který zakoupilo licenci MPSV v roce 2012. Jedná se o projekt, který prezentuje určitý typ přípravy, kdy se jedná o standardizovaný rámec příprav a podpora rodin. Samotné přípravy sebou nesou i určitá rizika. Jelikož se pracuje s citlivými osobními údaji, hrozí riziko zneužitelnosti. Řešení je mlčenlivost pro všechny zúčastněné.

40

Kvalita samotných příprav závisí na lektorech a odbornících, kteří přípravu vedou. Kvalitní lektoři zajistí kvalitní přípravu, což je jeden z důležitých faktorů. Dalším důležitým faktorem je finanční zajištění celého procesu příprav. Teoretická část slouží jako výchozí materiál, na základě kterého budou vytvořeny tazatelské otázky pro účely rozhovorů s pěstouny na přechodnou dobu. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak pěstouni vnímají institut PPPD a proces své přípravy. K zhodnocení budou využity poznatky z teoretické části a poznatky, které budou zjištěny výzkumem s danými respondenty formou rozhovorů.

41

PRAKTICKÁ ČÁST

4

Metodologie výzkumných aktivit

V rámci této kapitoly bude vymezen hlavní cíl a dílčí cíle výzkumného šetření. K dosažení hlavního cíle bude prostřednictvím třech dílčích cílů za pomocí tazatelských otázek. Samotné tazatelské otázky byly formulovány tak, aby každý dílčí cíl byl naplněn. Dále bude zdůvodněna výzkumná strategie, použité metody a techniky, charakteristika souboru respondentů, průběh sběru informací a uvedena možná rizika výzkumu. 4.1

Formulace hlavního cíle výzkumu, výzkumné dílčí cíle

Hlavním cílem výzkumného šetření práce bude zjistit, jak pěstouni vnímají institut PPPD a proces své přípravy. Výzkumné šetření bude započato zkoumáním PPPD z hlediska zájmu pěstounů a jejich důvodu zvolení této konkrétní formy NRP, poté bude zjišťováno, s jakými představami přicházeli samotní pěstouni, než absolvovali samotnou přípravu, jaké by sami pěstouni měli splňovat požadavky a co se od nich očekává, jak hodnotí přípravy z hlediska časového rámce, formy a obsahu. Zda nějaké téma v přípravě zásadně chybělo nebo naopak bylo zařazeno zbytečně. Jaké nejdůležitější informace si z příprav odnesli a zda příprava změnila představy o výkonu PPPD. Závěrem budou získané informace vyhodnoceny a mohou sloužit jako doporučení pro realizátory příprav a tím přispět k dalšímu zkvalitňování samotných příprav. Jedná se o tyto konkrétní DC, které budou nápomocny k dosažení HC: DC1: Zjistit, co vede zájemce o NRP k výběru PPPD. DC2: Zjistit, jaká je představa pěstounů o roli pěstouna na PPPD. DC3: Zjistit, jak pěstouni vnímají průběh přípravy na PPPD. Pomocí DC bude zjištěno, co je vede k tomu, stát se pěstouny na PPPD a důvod volby této konkrétní formy NRP, jaká byla jejich představa o roli PPPD a jak oni sami hodnotí průběh příprav. 42

4.2

Odůvodnění volby výzkumné strategie

K výzkumnému šetření byla zvolena kvalitativní výzkumná metoda. „Kvalitativní

výzkum

je

proces

hledání

porozumění

založený

na

různých

metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému. Výzkumník vytváří komplexní, holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje o názorech účastníků výzkumu a provádí zkoumání v přirozených podmínkách.“ (Creswell dle Hendl, 2008, s. 48) Hendl (2008) dále uvádí, že typické pro kvalitativní výzkum jsou předem určené základní výzkumné otázky, které v průběhu výzkumu může výzkumník modifikovat nebo doplňovat, proto se někdy kvalitativní výzkum považuje za pružný typ výzkumu. „Výzkumník vyhledává a analyzuje jakékoliv informace, které přispívají k osvětlení výzkumných otázek, provádí deduktivní a induktivní závěry.“ (Hendl, 2008, s. 48) Přednosti kvalitativního výzkumu Hendl (2008) uvádí získání podrobného popisu a vhledu při zkoumání jedince či skupiny, dále zkoumání výzkumného vzorku v jejich přirozeném prostředí a s tím spojené studování procesů, u navrhování teorií a reakce na místní situace a podmínky a v neposlední řadě pomáhá při počáteční exploraci výzkumného vzorku. Velkým přínosem kvalitativní výzkumné metody jsou přístupy, pomocí nichž navrhujeme teorii sledovaného výzkumného vzorku. Ve zvolené kvalitativní výzkumné strategii mě zaujala jako společenská věda fenomenologie, která se zabývá „porozuměním konstruktivních procesů, které lidé uplatňují v každodenním životě, aby dávali světu smysl.“ (Hendl, 2008, s. 52) Pro výzkumné šetření a dosažení cílů jsem zvolila techniku interview formou polostrukturovaného rozhovoru se strukturou pevně stanovených otázek s možností pokládat doplňující otázky k upřesnění odpovědí dotazovaných respondentů. Základní metodou dle Hendla (2008) kvalitativního sběru dat je interview a volbou fenomenologický rozhovor, který umožňuje zjistit užitečné bez pozorování, zaznamenávání i toho, co bylo a v neposlední řadě dovoluje kontrolu situace sběru dat.

43

Jelikož nelze dopředu tušit, zda institut pěstounské péče na přechodnou dobu a samotné přípravy naplňují očekávání budoucích pěstounů na přechodnou dobu, nelze si klást hypotézy, které bychom poté ověřovali, proto zvolená kvalitativní metoda se jeví jako nejvhodnější.

Tabulka 3: Transformační tabulka HLAVNÍ CÍL

VÝZKUMNÁ TECHNIKA

DÍLČÍ CÍL

VÝZKUMNÉ OTÁZKY

Jak vnímají polostrukturovaný DC1:

TO1: Co Vás vedlo k rozhodnutí

pěstouni

být pěstounem na přechodnou

rozhovor

institut PPPD

a

proces

své

Co vede zájemci o k výběru

NRP

dobu? TO2: Proč Vám vyhovuje zrovna

PPPD

tato forma oproti ostatním typům

přípravy

NRP? TO1: Jaké byly Vaše představy o

DC2: Představa pěstounů o roli pěstouna na

než

PPPD

jste

absolvovali

přípravu? TO2: Jaké by měl mít dle Vašeho

PPPD

názoru pěstoun na přechodnou dobu vlastnosti, co se od něho očekává, jaké jsou jeho úkoly? TO1:

DC3: Jak pěstouni vnímají průběh příprav na PPPD

Jak

vnímáte

přípravu

z hlediska jejího obsahu a formy po celou dobu přípravy? (vhodnost přednášejících

lektorů,

zvolené

téma, odbornost lektorů.) TO2: Jak vnímáte zákonný časový rámec 72 hodin, proč?

44

je adekvátní a

TO3: Které klíčové informace jste si z přípravy odnesli a jsou Vám nápomocny v PPPD? (každodenní využití) TO4: Jaké téma dle Vašeho názoru v přípravě chybělo nebo naopak vám připadalo zbytečné? TO5:

Změnila

příprava

Vaše

představy o výkonu PPPD, které jste měli před jejím nástupem? Zdroj: Vlastní výzkumná činnost

4.3

Charakteristika souboru respondentů

Výzkumný vzorek jsou pěstouni na PPPD, kteří byli zařazení do evidence osob a mají tedy splněný povinný cyklus odborných příprav v Královéhradeckém kraji. Jednotkou zkoumání jsou odborné přípravy žadatelů na PPPD z pohledu samotných pěstounů na PPPD. Kritériem výběru výzkumného vzorku byli respondenti, kteří již absolvovali samotnou přípravu a již minimálně jedenkrát pečovali nebo pečují o svěřené dítě. Výběr respondentů nebyl ovlivněn pohlavím. Pro výběr výzkumného vzorku byla použita dle Hendla (2008) metoda sněhové koule, kdy jsou zvoleni jeden nebo několik málo jedinců k interviewu. Tyto osoby slouží dále jako informátoři pro doporučení dalších vyhledáváni respondentů, kteří splňují podmínky hlavního cíle výzkumného šetření. Na základě výše uvedené metody jsem získala šest respondentů, kteří byli ochotni se zúčastnit výzkumného šetřené. Pěstouny na PPPD jsem kontaktovala telefonicky, kde jsem je stručně seznámila s tématem výzkumného šetření, jak bude samotné setkání probíhat a závěrem jsme se domluvili na termínu a hodině osobního setkání. Všechna setkání probíhala v domácím prostředí pěstounů na PPPD. 45

V pěti případech jsem se dotazovala samotných pěstounek na PPPD, v jednom případě se dotazování zúčastnil pěstounský manželský pár. Všichni oslovení pěstouni již mají přípravy absolvované, jsou zařazení do evidence osob a již minimálně jedno dítě měli svěřené do péče. Průměrný věk oslovených pěstounů na PPPD byl kolem středního až pozdního středního věku tj. v rozmezí mezi 40-50 lety. Společným znakem většiny oslovených respondentů je fakt, že mají min. dvě své biologické děti, které jsou již dospělé a žijí mimo domov. V zájmu zachování jejich anonymity nebudou použita jejich jména, ale budou označování jako respondenti tj. R a označeni číselnou řadou 1-6. Tabulka 4: Přehled respondentů výzkumného šetření Označení výzkumného

Pohlaví

Věk

R1

žena

38

R2

manželský pár

45, 55

R3

žena

45

R4

žena

46

R5

žena

45

R6

žena

43

vzorku

Zdroj: Vlastní výzkumná činnost

4.4

Sběr informací

Samotné výzkumné šetření probíhalo v období 3 měsíců tj. leden až březen 2016 formou rozhovorů. Pro sběr dat byl použit nestandardizovaný polostrukturovaný rozhovor. S každým respondentem byl rozhovor proveden v soukromí v domácím prostředí, kdy byly pokládány tazatelské otázky (viz. tabulka 3).

46

V průběhu rozhovoru byl dán respondentům také prostor pro jejich vlastní názory, úvahy a pocity. Všechny rozhovory probíhaly v přátelském a pohodovém duchu, což vedlo k otevřenosti dotazovaných respondentů a prolomení bariér ostychu. „Otázky v kvalitativním interview by měly být skutečně otevřené, neutrální, citlivé a jasné“. (Hendl, 2008, s. 169) Před zahájením samotného rozhovoru jsem se představila, bylo představeno téma bakalářské práce a jaký je hlavní cíl výzkumného šetření. Každý respondent byl informován, že poskytnuté informace budou použity jen výhradně pro potřeby této bakalářské práce a jejich pravá jmena budou změněna v rámci uchování jejich anonymity. Současně byli požádáni, zda by samotný rozhovor mohl být nahráván prostřednictvím diktafonu. Nahráváním rozhovorů s respondenty výzkumu lze zachytit autentické výpovědi se všemi doprovodnými projevy, které je nutno přepsat do doslovné písemné podoby z důvodu zpracování pro analýzu a interpretaci výsledků pro následnou možnost opakovaně výsledky zpracovávat. Zodpovězené otázky jsem si rozčlenila podle čísel. Strauss a Corbinová dle Hendl (2008) uvádí otevřené kódování jako jeden z možných ze způsobů analýzy rozhovorů. „Lokalizuje při tom témata v textu a přiřazuje jim označení.“ (Strauss a Corbinová dle Hendl, 2008, s. 247) Dále uvádí, že otevřené kódování lze používat různými způsoby, kdy lze kódovat např. podle odstavců, slovo od slova nebo podle celých textů. „Problém, položená otázka nebo osobní styl práce určují, která z těchto alternativ se zvolí. Důležité při tom je, že se neztrácí ze zřetele cíl kódování – tematické rozkrytí textu.“ (Strauss a Corbinová dle Hendl, 2008, s. 247) Sám autor Hendl (2008) zdůrazňuje, jak důležité je nepodceňovat začátek a konec rozhovoru. Při zahájení dotazování je důležité prolomit případné psychické bariéry a zajistit souhlas se zvukovým záznamem, při ukončení dotazování a loučení můžeme získat důležité informace. Průměrná délka jednoho rozhovoru trvala 40-60 minut. Získané rozhovory byly poté přepsány, jeden přepis rozhovoru je přílohou této bakalářské práce. Ostatní přepisy rozhovorů jsou uloženy v mém osobním archívu.

47

4.5

Rizika výzkumu

Během samotného výzkumného šetření jsem narazila na několik úskalí. Jedním z úskalí bylo samotné získání respondentů, jelikož není nikde žádný veřejný seznam, z kterého by bylo možné budoucí účastníky výzkumného šetření oslovit. Za další úskalí lze považovat neochotu respondentů se jakéhokoliv výzkumného šetření účastnit, jelikož v současné době je toto téma velice aktuální a neustále jsou pěstouni oslovováni různými šetřeními, jak dotazníkovými, tak rozhovory. Dalším úskalím výzkumného šetření byla i veliká vzdálenost získaných respondentů, kteří byli po celém Královéhradeckém kraji. Jedním z možných dalších rizik je fakt, že dotazovaní respondenti se znají a mají podobné názory na zkoumaný jev. Posledním rizikem může být, že zkoumaný jev je velmi citlivá osobní záležitost, přičemž může být neochota respondentů odpovídat. Přes tato úskalí se mi podařilo získat výzkumný vzorek šesti respondentů a dosáhnout teoretické saturace.

48

5

Interpretace získaných informací

HC výzkumného šetření (Jak pěstouni vnímají institut pěstounské péče na přechodnou dobu a proces své přípravy) byl rozpracován pomocí třech DC. Každý DC se skládá z několika tazatelských otázek. S ohledem na HC výzkumného šetření, DC3 má více tazatelských otázek oproti DC1 a DC2. Interpretace jsou prováděny vždy postupně ve vztahu k jednotlivým DC. Na vhodných místech jsem prokládala citacemi respondentů, které jsem uvedla v uvozovkách a kurzívou. Pro výběr výzkumného vzorku byla použita dle Hendla (2008) metoda sněhové koule, kdy jsou zvoleni jeden nebo několik málo jedinců k interviewu. Tyto osoby slouží dále jako informátoři pro doporučení dalších vyhledáváni respondentů, kteří splňují podmínky hlavního cíle výzkumného šetření. Na základě výše uvedené metody jsem získala šest respondentů, kteří byli ochotni se zúčastnit výzkumného šetření. Respondenty jsem kontaktovala telefonicky, kde jsem je stručně seznámila s tématem výzkumného šetření, jak bude samotné setkání probíhat a závěrem jsme se domluvili na termínu a hodině osobního setkání. Všechna setkání probíhala v domácím prostředí dotazovaných respondentů V této kapitole budou zpracována zjištěná data za pomoci DC, prostřednictvím tazatelských otázek. 5.1

DC 1: Co vede zájemce o NRP k výběru PPPD

K dosažení DC1 bylo za pomocí dvou tazatelských otázek, kdy jsem zjišťovala, co vedlo samotné respondenty výzkumného šetření k tomu, aby se stali pěstouny na přechodnou dobu a co bylo důvodem volby této konkrétní formy NRP. TO1: Co Vás vedlo k rozhodnutí být pěstounem na přechodnou dobu? Všichni respondenti výzkumného šetření se jednoznačně shodli na tom, že hlavním faktorem, proč se chtěli stát pěstouny na přechodnou dobu bylo, že chtějí pomáhat. Respondenti vysvětlují důvody svého rozhodnutí, kdy uvádějí, „..protože já jsem chtěla jakoby pomáhat dětem.“ (R 4) Další z důvodu zmiňují, že chtějí pomáhat, protože to má 49

smysl. Důvod proč chtějí pomáhat vysvětlují jedni respondenti tím, že celá jejich rodina je sociálně založená a jsou věřící a přímo uvádějí: „ chci někomu pomoci, já jsem duchovní, naráželi jsme na to, že lidé jsou vesměs nešťastní. A vzhledem k těmto důvodům sociálním jsme chtěli někomu pomoct.“ (R 2) Jedním z důležitých faktorů, který uvádí většina respondentů byla láska k dětem. Dotazovaní respondenti se shodují v názoru, že mají rádi děti. Při rozhovoru uvádějí, že vždy měli vztah k dětem, vedli různé sportovní kroužky, jedna respondentka založila a vedla kurz maminek. „Vždycky jsem měla ráda miminka, vedla jsem malé děti, založila jsem v Pace kurz maminek. To musíte milovat děti a musíte to s láskou dělat. Je to 24 hodin denně.“ (R 4) Dále uvádějí jako důvod jejich rozhodnutí fakt, že vlastní biologičtí děti jsou již dospělé, často již žijí svůj vlastní život mimo domov. Vzhledem ke svému věku s dalším vlastním, tedy biologickým dítětem již nepočítají, ale ještě cítí dost sil a necítí se staří. „Jarda má Ondru, tomu je 26 let, my je máme do kupy. Tomáš sedí v pokoji, přijel z práce, bydlí na horách u našich, ……Tomášovi je 19 let a Aničce je zítra 23 let. Takže dospělé děti.“ (R 5) Jedna z respondentek uvádí svůj postřeh, že jejich partnerský vztah byl po dlouholetém manželství „už takový kamarádský“, ale díky společné péči o svěřené dítě dodává, že „tyhle děti nás jakoby spojily.“ (R 3) Z rozhovorů vyplynulo, že samotná péče o svěřené dítě jim ulehčilo lépe se vyrovnat s odchodem a osamostatněním vlastních biologických dětí. Rozhodujícím faktorem pro jednu z respondentek bylo úmrtí manželovi dcery, kdy další biologické dítě již manžel nechtěl. „Nám zemřela dcera, vlastně manželova....“ a jejich vlastní děti byly proti vzít si jiné dítě jako náhradu za zemřelou sestru a jediná tato forma PPPD byla pro ně akceptovatelná. „a toto mi prošlo.“ (R 5) Nikdo z respondentů neuvádí jako hlavní fakt, že volba této formy byla z finančních důvodů. Shodují se ale na tom, že tato forma NRP je brána jako profese, zaměstnání, tedy jako v každém zaměstnání náleží zaměstnanci plat. Zde platem je nazývána odměna pěstouna. Jedna z respondentek uvádí, že „bez příjmu samozřejmě nemůžeme být“ (R 3) Nikdo z dotazovaných respondentů nemá žádné konkrétní výhrady k výši odměny, jedna respondentka závěrem rozhovoru dodává: „.ale dělala bych to i za míň.“ (R 1)

50

TO2: Proč Vám vyhovuje zrovna tato forma oproti ostatním typům NRP? Respondenti se jednoznačně shodují, že hlavní důvod zvolení této formy NRP je, že mohou kdykoliv skončit. Z analýz odpovědí vyplývá, že faktor kdykoliv skončit je pro dotazované respondenty důležitý vzhledem ke svému věku. Průměrný věk dotazovaných respondentů byl v rozmezí od 40-55 let, i když se cítí zdrávi a plni sil. „ ..už před mnoha lety jsme chtěli dlouhodobou, ale vzhledem k manželově práci a teď již k vnoučátkům, i k věku si prostě myslím, že už by jsme to třeba nezvládli, tohle jde skončit..“ (R2) Dotazovaná respondentka uvádí, že vzhledem k věku svých rodičů ji vyhovuje tato forma NRP, kdy může kdykoliv skončit, jelikož vidí povinnost se o ně postarat až ji budou potřebovat. Jiná z dotazovaných respondentů uvádí fakt kdykoliv skončit v tom, že manžel již žádné vlastní dítě nechtěl a „nechtěl se již uvázat.“ (R 5) a dále uvádí, že ona má ráda změnu a nové výzvy a tato forma NRP byla nejvhodnějším řešením. Další respondentka vysvětluje důvod volby tím, že“ „… manžel pro adopci ani dlouhodobou pěstounskou péči není. On říkal pomoct, ale jako do 18-ti kdoví, co bude, prostě na tohle on není. Tak jsme se dohodli na tom, že tahle možnost je, že prostě u nás ten prcek bude, a když za rok to třeba bude vysilující, tak můžeme skončit.“ ( R 3) Další z dotazovaných respondentek uvádí, že si sama uvědomuje náročnost této profese a až sama ucítí, „že už nemám z čeho dávat…“ (R 1) tak skončí s PPPD, ale chce se stát dlouhodobou pěstounkou. Jedna z respondentek uvádí, že jedním z důvodů volby této formy NRP bylo učit děti, ukázat jim vzor rodiny. Uvádí, že si brala děti na víkendy z dětského domova a viděla, že postrádají základní návyky a nemají vzor rodiny. „..ty děti neumějí základní věci. To jsme říkala, že by mě bavilo, je to učit. …že viděli ten vzor rodiny…“ (R 4) Shrnutí DC1: Co vede zájemce o NRP k výběru PPPD. Z provedených rozhovorů vyplývá, že respondenti uvádějí tři hlavní důvody, které je vedly k tomu stát se pěstounem na přechodnou dobu. Všichni se shodují na tom, že hlavním motivem této volby byl fakt, že chtějí pomáhat a mají rádi děti. Oslovení respondenti byli ve věku mezi 40-55 lety, kdy většina měli již dospělé své biologické děti, mají ještě dost sil o někoho pečovat a pomoci. Je to pro ně určitým vyrovnáním se „ztrátou“ při odchodu vlastních dětí a vzhledem k věku je fakt volby této formy NRP dle jejich pohledu nejvhodnější.

51

Žádný z dotazovaných respondentů neuvádí finanční důvod zvolení PPPD, pouze konstatují, že finanční prostředky jsou nutné k zajištění rodiny. Z odpovědi jedné z respondentek vyplynulo, že by tuto formu volila i s nižším finančním ohodnocením. Na tazatelskou otázku „Proč Vám vyhovuje zrovna tato forma oproti ostatním typům NRP?“ jednoznačně všichni odpověděli, že mohou kdykoliv skončit, kdy věk jako jeden z faktorů uvádí většina respondentů, ostatní věk neuvádí, ale z rozhovorů nepřímo vyplývá, že věk hraje důležitou roli. Jedna respondentka přímo uvádí, že manžel již dítě nechtěl a ona potřebuje změnu a baví jí výzvy, jiná cítí odpovědnost se postarat o své rodiče, až to bude nutné. Z rozhovorů tedy jasně vyplynulo, že volbu této formy zvažovali odpovědně, s celou rodinou a mají k tomu jasné argumenty, proč právě PPPD. 5.2

DC 2: Představa pěstounů o roli pěstouna na PPPD.

K dosažení DC2 bylo za pomocí dvou tazatelských otázek. V první tazatelské otázce zjišťuji, jaké měli respondenti představy a informace o PPPD před samotnou přípravu. V druhé tazatelské otázce zjišťuji, jaké by měl mít dle jejich názoru samotný pěstoun na PPPD vlastnosti a co se od něho očekává, jaké jsou jeho úkoly. TO1: Jaké byly Vaše představy o PPPD než jste absolvovali přípravu? Z rozhovorů respondentů vyplynulo, že všichni se shodují, že každý měl určité představy o PPPD před absolvováním přípravy, které získal z médií nebo z internetu, ale po absolvování příprav většina uvádí, že jejich představy byly až „naivní“. Sami dotazovaní respondenti přímo uvádějí, že prvotní informaci získali v rádiu a poté se sami snažili vyhledávat další a další informace, hlavně pomocí internetu. Konstatují, že strach neměli, ale zároveň si nedokázali představit, jak to opravdu bude v praxi probíhat. „Člověk to tak jako čeká, a když to prožívá, tak samozřejmě, že to je jiný, než když si to jakoby přestavuje.“ (R 2) Dotazovaná respondentka uvádí, že: „My jsme šli s tím, že chceme budeme pomáhat starším dětem deprimovaným…co už za sebou něco mají a to představa při té přípravě skončila v tom, že začneme malinkejma, protože jsme měli dost naivní představy o tom.“ (R 5) Další z dotazovaných respondentů

uvádí,

že

představy

před

samotnou

přípravou

měla

takové,

že po absolvování přípravy bude připravena tak, že ji nic nepřekvapí. Jiná dotazovaná respondentka uvedla, že očekávala, že samotný průběh bude složitější a obtížnější.

52

TO2: Jaké by měl mít dle Vašeho názoru pěstoun na přechodnou dobu vlastnosti, co se od něho očekává, jaké jsou jeho úkoly? Ve výpovědích dotazovaní respondenti se shodují v tom, že ideální pěstoun na přechodnou dobu by měl mít rád děti, měl by být tolerantní a otevřený, má mít určité životní zkušenosti, být přizpůsobivý. „.musíš si zařídit absolutně celý život, musíš podřídit rodinu, musíš podřídit všechno.“ (R 1) Dále uvádějí, že by měl být empatický. Za důležité považují rodinné zázemí. „Zkušený člověk s rodinou, velice silně empatickej, vnímavej. Nezhroutit se z každého problému. ..to zázemí, to je základ.“ (R 2) Respondenti považují za důležité, nebýt na to sám „..mít prostě parťáka...“ (R 3) Za důležité považuje respondentka nesoudit lidi, jelikož se v rámci této profese dochází k setkání s různými lidmi, např. setkávání s biologickými rodiči svěřeného dítěte. Většina respondentů v odpovědích uvádí jako jeden z velice důležitých faktorů, volba vhodné skupiny dětí, zvolení si takové skupiny dětí, které jsou pro ně vhodné a stačí na ně. „Prostě, já se cejtím na 0-6 a víc dál nejdu…. takže si vzít dítě opravdu, na které stačím a dát tam do toho 100% péče a starostlivosti.“ (R 3) Na otázku, jaká je úloha PPPD u všech oslovených respondentů shodná odpověď, kdy jejich hlavním úkol je postarat se o svěřené dítě se všemi jeho specifiky. Shrnutí DC 2: Představa pěstounů o roli pěstouna na PPPD. Z provedených rozhovorů vyplynulo, že respondenti sami potvrzují, že samotné představy před samou přípravou byly zcela odlišné než je realita sama. V podstatě neměli reálnou představu, co bude PPPD obnášet. Jiná dotazovaná respondentka uvedla, že očekávala, že samotný průběh bude složitější a obtížnější Ve výpovědích na druhou tazatelskou otázku „Jaké by měl mít dle Vašeho názoru pěstoun na přechodnou dobu vlastnosti, co se od něho očekává, jaké jsou jeho úkoly?“ se objevují charakteristiky ideálního pěstouna na přechodnou dobu, že by měl mít rád děti, měl by být tolerantní a otevřený, má mít určité životní zkušenosti, a také přizpůsobivý. Většina respondentů zdůrazňují jako důležité zvolení vhodné skupiny dětí, na které se cítí a stačí na ně. Pokud je nevhodně zvolena kategorie dětí, hrozí zde riziko syndromu vyhoření.

53

V dalších rozhovorech se dva respondenti shodují, že za důležité považují rodinu a zázemí, další respondentka považuje za důležitou vlastnost ke zvládnutí role PPPD být přizpůsobivý. Však jednoznačná odpověď od všech informantů o jejich úkolu a očekávání byla, zvládnout péči o svěřené dítě i se všemi jeho specifiky. 5.3

DC 3: Jak pěstouni vnímají průběh příprav na PPPD.

K dosažení DC3 bylo za pomocí pěti tazatelských otázek, které jsou všechny zaměřeny na samotné přípravy a jejich průběh. Oproti předchozím DC 1 a DC2, kde každý DC l měl dvě tazatelské otázky, DC 3 má více, tedy celkem pět tazatelských otázek, z důvodu zaměření výzkumné činnost této bakalářské práce. Většina zúčastněných respondentů prošli přípravou v průběhu roku 2013, jedni respondenti prošli přípravou koncem roku 2014. TO1: Jak vnímáte přípravu z hlediska jejího obsahu a formy po celou dobu přípravy? (vhodnost přednášejících lektorů, zvolené téma, odbornost lektorů ..) Od všech zúčastněných zazněla jedna odpověď, se kterou se všichni ztotožňují, že základ přípravy je výběr lektorů. Tento fakt uvádí většina dotazovaných jako klíčový a zásadní. „Lektoři byli luxusní, forma byla perfektní. A myslím si, že to byla zásluha lektorů. Bylo to také zvláštní, ale díky těm lektorům jsme si pak všichni sedli.“ (R 1) Uvádějí, že díky kvalitě lektorů byla nastavena ve skupině příjemná otevřená atmosféra, kdy odpadly veškeré obavy a samotná příprava probíhala v pohodovém a přátelském duchu. „Mně se to strašně líbilo, já jsem byla spokojená, pan školitel je úžasný chlap. Řekl všechno na férovku.“ (R 3) Jedna z respondentek uvádí, že když si zpětně promítá, jaká byla příprava, uznává, že byla dobře připravena. Většina z dotazovaných respondentů neuvádí žádné poznatky ohledně neodbornosti lektorů, z čehož tedy vyplývá, že byl výběr školitelů vhodný, jak po stránce odborné, tak komunikační. Pouze jeden respondent uvádí fakt, že dle jeho názoru, by měl být výběr školitelů lepší, s důrazem na odbornost a přímo uvádí: „Ale obecně ti školitelé se v tom trošku ztrácí.“ (R 2) Jako velký přínos uvádí většina respondentů zařazení zážitkových technik do příprav. Respondenti uvádí, že v přípravách byly zařazeny zážitkové techniky, podle jejího 54

názoru jsou velice přínosné. Pomocí různých zážitkových technik dokáží lektoři zúčastněného zapojit se a vžít do té hry a tím splní svůj účel. Dodává, že dodnes z nich čerpá: „Doteď si pamatuji, když jsem hráli takovou hru nebo měli jsme si představit, že jsou Vánoce a sedíme doma, někdo zamlátí na dveře a přijde pro nás, že nás vezme pryč. A co vymyslíte v tom novým? ..Jak to osladíte těm novým pěstounům. A na to si vždycky vzpomenu, na ten pocit..“ (R 5) Několik respondentů uvedlo, že nikdy nebyli příznivci žádných zážitkových metod formou her a nepokládali to za metodu, která by byla účinná. Sami ale uvádí, že je překvapilo, jak se dokázali zapojit a jak se do té role dokázali vžit. Často zmiňovali metodu, kdy se proměnili v dítě. „třeba nejsem zastáncem her a docela jsem žasla, jak člověk, aniž by chtěl, se dokáže dostat do těch her. Nejvíc mě utkvělo v hlavě, když nás chtěli proměnit v to dítě….“ (R 1) Respondenti považují za cenné praxi a zkušenosti lektorů, kteří mají zkušenosti, mimo jiné i v zahraničí (Slovensko), kde již určité zkušenosti s PPPD. Shodují se, že jsou to lidé na správném místě. Uvádějí, že sami školitelé mají osobní zkušenosti. „Vědí prostě, proč to dělají. Ale je to hlavně tím, že on sám je adoptovanej“, … a ona sama má adoptované dvě děti, možná tři…Oba dva vědí, o čem mluví.“ (R 1) Dalším důležitým faktem respondenti uvádí, že v přípravách našli své nové přátelé, nejen mezi sebou, ale i mezi lektory, což považují za velice cenné. Jedna respondentka uvádí, že díky této profesi, kterou začali vykonávat, spoustu přátel ztratili. „.nejen z těch lidí, ale i z těch lektorů se stali nejenže naši školitelé, ale jsou to dodnes naši známí, a když jsme měli problémy s pěstounským dítětem, tak jsem mohla kdykoliv zavolat…..(R 1) Koncepci samotných příprav formou víkendových pobytů většina hodnotí výborně. Většina dotazovaných respondentů absolvovali přípravu formou víkendových pobytů a shodují se, že tato forma byla podle jejich názoru ideální.„My jsme to měli vlastně 4 víkendy. Ty přípravy, které se dělají teďka, že tam ty lidi dojdou a odpoledne jdou pryč, jsou podle mě špatně.“ (R 5) Vysvětlují v čem vidí pozitiva, kde lektoři byli s nimi nejen po celý den, ale i na společném večeru, kde poznávali pěstouny i po jiné stránce než na oficiálním programu, který je přes den. Za důležité považovali prostředí, kde příprava probíhá, kde by se měli cítit příjemně a uvolněně. „I prostředí bylo krásný.“ (R 3)

Jedni z dotazovaných respondentů měli přípravu v pracovní dny 55

v týdnu, kdy tato forma příprav z jejich pohledu byla pro ně vyhovující, vzhledem k jejich pracovnímu vytížení. „My jsme měli v týdnu a bylo nás tam 14. Pak nás bylo jenom 6. A ještě tam byly dvě paní samotné. Vyhovovalo nám to vzhledem k našemu zaměstnání.“ (R 2) Respondenti se shodují, že velikost a složení skupiny bylo vhodné, kdy průměrně jich bylo ve skupině 15-20 lidí. Skupina byla složena z manželských párů, ale i jednotlivců. „Zúčastnili jsem se kurzu my dva a ještě 8 manželských párů a tři ženský samy.“ (R 1) Nikdo z respondentů neuvádí, že by byla skupina nějak nevhodně sestavena vzhledem k počtu účastníků, což se tedy průměrný počet účastníků v rozmezí od 15-20 lidí jeví jako vyhovující. Složení skupiny, kdy v tzv. základním přípravném kurzu byli nejen pěstouni na PPPD, ale i dlouhodobí pěstouni a žadatelé o adopci, hodnotí všichni respondenti jako přínos, kdy si mohou vyměnit zkušenosti, názory a získat přehled o ostatních formách NRP. „na pochopení toho, jaký to má smysl ano.“ (R 3) Důležitým faktem je, že si respondent ujasní správnost své volby stát se pěstounem na PPPD. TO2: Jak vnímáte zákonný časový rámec 72 hodin, je adekvátní a proč? Délku samotných příprav většina respondentů považují za nezbytný, a souhlasí s tím, že je ze zákona povinná. Respondenti se shodují, že čas strávený na přípravách byl důležitý a přínosný pro výkon této specifické profese jako je PPPD. Uvádějí, že dle jejich názoru je vhodný. Za důležité považují navazující povinné vzdělávání v průběhu roku, kdy konkrétní požadavky a otázky přijdou až s praxí. Myslím, že na ten začátek to stačí s tím, že tady je zakotvena ta povinnosti, že se dál musíme vzdělávat.“ (R 6) Pouze jedni respondenti jsou názoru, že by stačila kratší základní příprava s tím, že je lepší doškolení v průběhu roku podle aktuální potřeby, kdy uvádí: „Takže si skutečně myslím, že to školení bylo dobré, já bych ho zkrátil, možná na 50….“ (R 2) TO3: Které klíčové informace jste si z přípravy odnesli a jsou Vám nápomocny v PPPD? (každodenní využití) Získání komplexních informací o PPPD považuje většina respondentů za jeden z důležitých faktů. „Získali jsem takový trochu přehled…“ (R 3). Z rozhovorů vyplynulo, že bylo důležité získání uceleného pohledu z oblasti v péči o ohrožené dítě

56

a ze získaných informací čerpají praxi stále. Uvádějí určité ujasnění orientace v legislativě „jak se v tom celém orientovat, o co kde požádat a tak ..“ (R 2) Většina respondentů uvádí, že zážitkové metody, které byly používány po celou dobu přípravy, v nich zanechaly nejvíce poznatků, jak řešit určité situace a uvádějí, že z nich čerpají dodnes.„Prostě všechno bylo důležitý, všechno mělo svůj význam. …přesto mi nejvíce utkvělo v hlavě, když nás chtěli proměnit v dítě, které cestuje z rodiny do rodiny, abychom se do toho dokázali vžít.“ (R 1). Využití poznatků z těchto zážitkových metod uvádí, že jim pomáhají se vžít do role ohroženého dítěte a pochopit poté důvod jeho jednání a chování. „člověk si představí, toho konkrétního člověka, co to tam hrál, jak se cítil a opravdu to pomůže.“ (R 2) Za klíčovou informaci považuje většina respondentů, že pro tuto práci se nemají obětovat, kdy mají ji vykonávat co nejlépe, ale za prioritní je zachovat si svoji funkční rodinu a tak předejít syndromu vyhoření. Respondenti se shodují, že smyslem je zajistit co nejlepší péče o ohrožené dítě, ale základem je kvalitní zázemí osobou, která se o svěřené dítě stará, tj. osoba v evidenci a její rodiny. „..hlavně dávat důraz na to, že základ je naše rodina, abychom tomu nepodřídili celou naši rodinu,…máme být v pohodě.“ (R 3) Jedni respondenti uvádí, že pro ně byl nejdůležitější fakt, že po zařazení do evidence osob má každý pěstoun na PPPD klíčovou sociální pracovnici, která jim je nápomocna ve všech věcech, které jsou spojené s PPPD. „Nejdůležitější pro mě bylo, že je tady někdo, přes koho to všechno půjde.“ (R 2) TO4: Jaké téma dle Vašeho názoru v přípravě chybělo nebo naopak vám připadalo zbytečné? Na základě zjištěných údajů většina respondentů uvádí, že témata byla podle jejich názoru zvolena vhodně. Respondenti nepociťovali žádné téma, které chybělo a odpovědi směřovali k tématům, která zazněla v přípravách a která jim byla nejvíce přínosná a důležitá. Nejvíce uváděli téma zaměřené na ujasnění vlastní motivace, přijetí identity PPPD, adaptační období dítěte, příprava na předání dítěte a poté vyrovnání se ztrátou, a v neposlední řadě velice důležité téma uvedli spolupráce s biologickou rodinou. Jedna respondentka pouze zmiňuje, že žádné konkrétní téma nechybělo, ale zařadila by do průběhu příprav více praxe. „téma ne, ale by spíš asi ten reál.“ (R 3). 57

Zařazení setkání s pěstouny na PPPD, kteří již určitou praxi mají a mohou předat zkušenost. Jedna z respondentek uvádí nedostačující prostor pro téma zdravověda, myslí si, že je nedostatečně věnována pozornost tomuto tématu. „A určitě by tam mělo být více té zdravovědy.“ (R 4). Jiná respondentka je opačného názoru, že samotné téma zdravovědy zařazené v přípravě je dostačující, a další kurzy na této téma je možné řešit formou dalšího vzdělávání. Ze všech dotazovaných dva respondenti pociťují za nevhodně zařazené téma učení oblékání dětí a základní manipulace s dětmi.“ Jsou názoru, že na tuto formu PPPD pěstouni mají již zkušenosti s péčí o dítě a toto téma je z jejich pohledu zbytečné. „My jsme dostali látkové panenky., měli jsem je ustrojit a chovat se k nim jako k miminku. Já mám tolik dětí, že já to nepotřebuju.“ (R 2) Shodují se v zařazení tohoto tématu pouze pro žadatele o adopci. TO5: Změnila příprava Vaše představy o výkonu PPPD, které jste měli před jejím nástupem? U dotazovaných respondentů po absolvování příprav byl jednotný názor, že výkon PPPD bude náročnější a složitější, než si představovali před samotným absolvováním příprav. Ale jejich motivaci a odhodlání zvládnout tuto nelehkou a specifickou úlohu to nezměnilo. Respondenti sami konstatují, že jim příprava „otevřela mi oči, s jakýma problémama se třeba ty děti potýkají..“ (R 6).

Respondenti dále uvádí, že jejich pocity

po absolvování příprav byly jasné, že jsou připraveni a nic je nepřekvapí. Jedna z respondentek, ale dodává, že „ale realita je vždycky jiná." (R 1). Většina uvádí, že i přes absolvované přípravy největší úskalím je předávání dětí. „člověk si myslel, když do toho šel, že to bude jednodušší to předávání.“ (R 3) Shrnutí DC 3: Jak pěstouni vnímají průběh příprav na PPPD. Dotazovaní respondenti se shodují, že je nezbytné absolvování příprav a je základem pro zvládnutí role pěstouna na PPPD, kde získají cenné informace, aby byli schopni splnit tak specifický úkol a obstát v roli PPPD. Pozitivně hodnotí fakt povinné absolvování příprav, které jsou již upraveny v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Pouze jeden z dotazovaných délku přípravy hodnotí jako zbytečně dlouhou, s tím, že potřebné informace získá v doškolení během 58

roku. Všichni respondenti považují za klíčové výběr lektora. Jsou názoru, že kvalita přípravy je založena na kvalitním lektorovi, který má vliv na celý průběh přípravy. Lektor má navodit otevřenou a přátelskou atmosféru, ale zároveň si zachovat profesionalitu. Odbornost lektora respondenti berou jako samozřejmost, ale je zde kladen důraz na to, aby sám školitel měl praxi v dané věci a osobní zkušenosti se samotnou PPPD a tím předával zkušenosti nejen teoretické, ale i praktické. Jako velký přínos hodnotí většina dotazovaných zařazení do příprav zážitkové metody. Pomocí těchto metod lépe respondenti pochopili chování svěřeného dítěte a dokáží si představit, co zrovna prožívá a lépe pochopí jeho situaci. Samotná forma příprav probíhala formou několika víkendových pobytů u většiny dotazovaných respondentů. Všichni tuto formu přípravy víkendových pobytů vítají. Výhody spatřují v ucelenosti přípravy, kde dojde k lepšímu poznání celé skupiny a tím celkové spolupráci nejen se skupinou, ale i s lektory. Dále respondenti uvádějí, že důležitý je také výběr místa a prostředí, ve kterém samotné přípravy probíhají, aby bylo příjemné a dobře se tam cítili. Pouze jedni respondenti absolvovali přípravu po jednotlivých dnech v týdnu, kdy uvedli, že jim tato forma vyhovuje, díky jejich pracovnímu vytížení. Systém společných příprav hodnotí respondenti jako důležité z pohledu, kdy se potkávají s lidmi, kteří mají společný zájem, ale i každý má určité zkušenosti, které si mohou vyměňovat a také získávají nové přátelé, nejen mezi sebou, ale i lektory, což považují za velmi cenné a přínosné pro výkon této profese. Respondenti spatřují důležitost v přípravách, kde se získají komplexní informace nejen o PPPD, ale o systému NRP. Tyto informace jim pomáhají v celkové orientaci současného systému NRP a jeho využití v praxi. Za klíčové informace považuje polovina respondentů zachování své rodiny a tak předejití syndromu vyhoření. Další respondenti uvádějí, že za klíčové informace, které si odnesli z příprav považují poznatky, které získali při využití zážitkových metod a využívají je v běžné praxi. Jeden respondent uvádí jako nejvíce cennou informaci pro něho úlohu klíčové sociální pracovnice. Při hodnocení volby témat v přípravách se všichni jednotně shodují, že žádné téma nechybělo, ale ocenili by více praxe, přímo setkání s lidmi, kteří již mají určitou 59

konkrétní zkušenost s PPPD.

Jeden z respondentů navrhuje rozšíření tématu

zdravověda, jelikož z jejího pohledu se jí zdálo nedostatečné. Ostatní respondenti se nezmiňují o nedostatečnosti tohoto tématu, naopak jedna respondentka je názoru, že základní rámec je dostačující a pokud někdo cítí potřebu si doplnit informace, je možnost formou doškolení. Téma, které pociťovali dva dotazovaní respondenti jako nevhodně zařazené, uvádějí učení oblékání dětí formou panenek a jejich manipulace. Zdůvodňují to tím, že samotní žadatelé na PPPD mají již zkušenosti s péčí o dítě a je tedy z jejich pohledu zbytečné. Jak změnila samotná příprava představy dotazovaných respondentů o PPPD, které měli před jejím absolvováním odpovídají, že jejich představy byly dost zkreslené až naivní. A zastávají jednotný názor, že samotný výkon PPPD bude náročný a složitější a zde potvrzují důležitosti samotných příprav na PPPD.

60

ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se zabývala systémem náhradní rodinné péče v České republice zaměřením na institut PPPD, konkrétně na téma příprav žadatelů, na výkon této náročné činnosti. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak samotní pěstouni vnímají institut PPPD a proces své přípravy. Institut PPPD se vyvíjí, teprve hledá své pevné místo v současném systému NRP a stále v praxi naráží na spoustu úskalí, na které je nutné se zaměřit a zdokonalit. Jedním z těchto úskalí jsou přípravy žadatelů o PPPD. Sama praxe ukazuje, že v současnosti dochází k ověřování několika pojetí příprav, na základě kterých se zjišťují slabé i silné stránky, aby mohl být systém příprav dále zkvalitňován. V teoretické části práce jsem nastínila problematiku institutu PPPD, legislativní rámec, podmínky procesu PPPD a nejdůležitější součást celého procesu a tou je proces přípravy na výkon PPPD. Nejdůležitější částí této práce je praktická část, která předkládá samotný výzkum formou interview a metodou sněhové koule, což je výběr respondenta, který následně doporučí další možné respondenty. Stanovení hlavního cíle, tří dílčích cílů a technikou polostrukturovaného rozhovoru za použití otevřených otázek jsem dospěla k uvedeným závěrům. Respondenti uvádějí tři hlavní důvody, které je vedly k tomu stát se pěstounem na přechodnou dobu. Všichni se shodují na tom, že hlavním motivem této volby byl fakt, že chtějí pomáhat a mají rádi děti. Oslovení respondenti byli ve věku mezi 40-55 lety, kdy většina měli již dospělé své biologické děti, mají ještě dost sil o někoho pečovat a pomoci. Je to pro ně určitým vyrovnáním se „ztrátou“ při odchodu vlastních dětí a vzhledem k věku je fakt volby této formy NRP dle jejich pohledu nejvhodnější. Žádný z dotazovaných respondentů neuvádí finanční důvod zvolení PPPD, pouze konstatují, že finanční prostředky jsou nutné k zajištění rodiny. Z odpovědi jedné z respondentek vyplynulo, že by tuto formu volila i s nižším finančním ohodnocením.

61

Respondenti uvádějí fakt, že v této formě NRP mohou kdykoliv skončit, kdy věk jako jeden z faktorů uvádí většina respondentů, ostatní věk neuvádí, ale z rozhovorů nepřímo vyplývá, že věk hraje důležitou roli. Z provedených rozhovorů vyplynulo, že respondenti sami potvrzují, že samotné představy před samou přípravou byly zcela odlišné než je realita sama. V podstatě neměli reálnou představu, co bude PPPD obnášet a nebo očekávali, že samotný průběh bude složitější a obtížnější. Ve výpovědích na tazatelskou otázku o vlastnostech pěstouna a jeho úkolech se objevují charakteristiky ideálního pěstouna na přechodnou dobu, že by měl mít rád děti, měl by být tolerantní a otevřený, má mít určité životní zkušenosti, a také být přizpůsobivý. Většina respondentů zdůrazňuje jako důležité zvolení vhodné skupiny dětí, na které se cítí a stačí na ně. Pokud je nevhodně zvolena kategorie dětí, hrozí zde riziko syndromu vyhoření. Však jednoznačná odpověď od všech respondentů o jejich úkolu a očekávání byla, zvládnout péči o svěřené dítě i se všemi jeho specifiky. Dotazovaní respondenti se shodují, že je nezbytné absolvování příprav a je základem pro zvládnutí role pěstouna na PPPD, kde získají cenné informace, aby byli schopni splnit tak specifický úkol a obstát v roli PPPD. Pozitivně hodnotí fakt povinné absolvování příprav. Všichni respondenti považují za klíčové výběr lektora. Jsou názoru, že kvalita přípravy je založena na kvalitním lektorovi, který má vliv na celý průběh přípravy. Lektor má navodit otevřenou a přátelskou atmosféru, ale zároveň si zachovat profesionalitu. Odbornost lektora respondenti berou jako samozřejmost, ale je zde kladen důraz na to, aby sám školitel měl praxi v dané věci a osobní zkušenosti se samotnou PPPD a tím předával zkušenosti nejen teoretické, ale i praktické. Jako velký přínos hodnotí většina respondentů zařazení do příprav zážitkové metody, která probíhá formou několika víkendových pobytů a pomocí těchto metod lépe respondenti pochopili chování svěřeného dítěte a dokáží si představit, co zrovna prožívá a lépe pochopí jeho situaci. Systém společných příprav hodnotí respondenti jako důležité z pohledu, kdy se potkávají s lidmi, kteří mají společný zájem, ale i každý má určité zkušenosti, které

62

si mohou vyměňovat a také získávají nové přátelé, nejen mezi sebou, ale i lektory, což považují za velmi cenné a přínosné pro výkon této profese. Respondenti spatřují důležitost v přípravách, kde se získají komplexní informace nejen o PPPD, ale o systému NRP. Tyto informace jim pomáhají v celkové orientaci současného systému NRP a jeho využití v praxi. Za klíčové informace považují zachování své rodiny a tak předejití syndromu vyhoření, dále nabytí poznatků, které získali při využití zážitkových metod a jejich využití v běžné praxi. Při hodnocení volby témat v přípravách se všichni jednotně shodují, že žádné téma nechybělo, ale ocenili by více praxe, přímo setkání s lidmi, kteří již mají určitou konkrétní zkušenost s PPPD a pokud někdo cítí potřebu si doplnit informace, je možnost formou doškolení. Respondenti shodně uvádějí, že samotná příprava jejich představy o PPPD, které měli před jejím absolvováním, změnila, jelikož byly dost zkreslené až naivní. Zastávají jednotný názor, že samotný výkon PPPD bude náročný a složitější a zde potvrzují velkou důležitost samotných příprav na PPPD.

Domnívám se, že prostřednictvím

dílčích výzkumných otázek se mi podařilo zodpovědět hlavní výzkumné otázky a tím naplnit cíl práce. Bakalářská práce mě osobně obohatila nejen o teoretické poznatky spojené s institutem NRP, zejména přípravy na PPPD, ale hlavně o praktické zkušenosti v souvislosti s prováděným výzkumem. Výsledky mého výzkumného šetření jsou zpětnou vazbou nejen pro samotné respondenty, ale i pro realizátory příprav, sociální pracovnice a v neposlední řadě i pro nové uchazeče o PPPD. Tyto výsledky mohou přispět ke zkvalitnění provádění příprav na PPPD, jak ze strany realizátorům příprav, tak i ze strany respondentů, kterým bude tato bakalářská práce poskytnuta.

63

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BOŤOVÁ, Antonie a kol. Náhradní rodinná péče a transformace systému péče o ohrožené děti v České republice. Brno: Triada - poradenské centrum, 2008. 68 s. ISBN 978-80-254-3353-9. BUBLEOVÁ, Věduna. Základní informace o pěstounské péči a péči poručníka. 2., přeprac. vyd. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2013, 52 s. ISBN 978-80-8745517-3. ČERNÁ, Ria; SVOBODA, David. Metodika přípravy k pěstounství. Pardubice: Amalthea o.s., 2011. ISBN 978-80-904801-4-8. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4. KONEČNÁ, Hana; SUDOVÁ, Markéta. Jak dál s pěstounskou péčí na přechodnou dobu?. Vyd. 1. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2011. 88 s. ISBN 978-8087455-23-4. LEXOVÁ, Jana; PAZLAROVÁ, Hana; ŠTOKROVÁ , Terezie; MATOUŠEK, Oldřich, ed. Sborník dobré praxe: Kazuistiky z náhradních rodin. Praha: Asociace náhradních rodin České republiky, o.s., 2013. ISBN 978-80-905600-0-0. MATĚJČEK, Zdeněk. Náhradní rodinná péče: průvodce pro odborníky, osvojitele a pěstouny. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 183 s. ISBN 80-7178-304-8. SOBOTKOVÁ, Irena; OČENÁŠKOVÁ, Veronika. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 197 s. ISBN 978-80-244-3821-4. VRÁNOVÁ, Lucie. Sociálně-právní analýza přechodné pěstounské péče v České republice. Vyd. 1. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2011, 77 s. ISBN 978-8087455-09-8.

64

VÁVROVÁ, Alena; POKORNÁ, Pavla; FRANTÍKOVÁ, Jana; KORCOVÁ, Halka; ŘEHÁKOVÁ, Karin. Přípravy pro budoucí náhradní rodiče: (metodika). Vyd. 1. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2012. 69 s. ISBN 978-80-87455-16-6. ZEZULOVÁ, Dagmar. Pěstounská péče a adopce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012, 197 s. ISBN 978-80-262-0065-9. Internetové zdroje: ANALÝZA IMPLEMENTACE PROGRAMU PRIDE V ČR. Ministerstvo práce a sociálních

věcí

[online].[cit.

2016-01-26].

Dostupné

z:

http://www.mpsv.cz/files/clanky/21395/Analyza_PRIDE.pdf LEGISLATIVA A SYSTÉM SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online].[cit. 2016-01-26] Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/14304#2 PROJEKTY.

Právo

na

dětství

[online].

[cit.

2016-02-06]

Dostupné

z:

http://www.pravonadetstvi.cz/ukoncene-projekty/systemova-podpora-procesutransformace-systemu-pece-o-ohrozene-deti/aktivity-projektu/podpora-pestounske-pece SLOVNÍK POJMŮ. Hledáme rodiče [online].[cit. 2016-02-06]. Dostupné z: http://www.hledamerodice.cz/pestounska-pece-na-prechodnou-dobu-pppd-s-20.html ŽÁDOST O ZAŘAZENÍ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online].[cit. 2016-0126]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/14259/zadost_zarazeni_210113.pdf

Legislativní prameny: Vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí

65

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte ....................................................... 16 Tabulka 2: Výše odměn osob pečujících ........................................................................ 17 Tabulka 3: Transformační tabulka .................................................................................. 44 Tabulka 4: Přehled respondentů výzkumného šetření .................................................... 46

66

SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA 1: Žádost o zařazení do evidence ................................................................... 1 PŘÍLOHA 2: Přepis rozhovoru s respondentem R 1........................................................ 3

67

PŘÍLOHA 1: Žádost o zařazení do evidence

Souhlasím s tím, že orgány sociálně právní ochrany dětí, podílející se na zařazení do evidence žadatelů a na zprostředkování náhradní rodinné péče, jsou oprávněny zajišťovat další potřebné údaje zejména o tom, zda způsobem svého života budu zajišťovat pro dítě vhodné rodinné prostředí, a dále jsou oprávněny kdykoliv zjišťovat, zda nedošlo ke změně rozhodných skutečností uvedených ve spisové dokumentaci. Dávám souhlas s uchováním a zpracováním osobních údajů a fotokopií osobních dokladů všemi orgány sociálně-právní ochrany, které se budou podílet na zařazení do evidence žadatelů a na zprostředkování náhradní rodinné péče (v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, v platném znění a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, v platném znění). Souhlasím s účastí na odborné přípravě k přijetí dítěte do rodiny. Formulář jsem převzal(a) z oficiálních webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí, nezměnil(a) jsem na něm žádné pevné texty, pouze jsem pravdivě vyplnil(a) kolonky určené k vyplňování.

V

dne

.

. 20 podpis žadatelky

V

dne

.

. 20 podpis žadatele

K žádosti prosím doložte: • občan ČR - doklad o státním občanství • cizinec – doklad o povolení k trvalému pobytu na území ČR nebo o nepřetržitém přechodném pobytu na území ČR po dobu nejméně 365 dnů podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území ČR • občan ČR - opis z evidence Rejstříku trestů – vyžádá obecní úřad s rozšířenou působností • cizinec - doklad obdobný opisu z evidence Rejstříku trestů vydaný ve státech, ve kterých se žadatel zdržoval nepřetržitě déle než 3 měsíce v době od dovršení patnáctého roku věku do podání žádosti – doloží žadatel • zpráva o zdravotním stavu praktického lékaře předložena žadatelem • dotazník obsahující další osobní údaje žadatele, údaje o ekonomických a sociálních poměrech, údaje o osobách žijících v domácnosti žadatele, představy o dítěti

Formuláře žádosti naleznete na internetové adrese http://www.mpsv.cz.

2/2

13 01 01 301

PŘÍLOHA 2: Přepis rozhovoru s respondentem R 1 T: Co Vás vedlo k rozhodnutí stát se pěstounkou na přechodnou dobu?

R 1: …. smích … hlavní, hlavní, nevím. Sociální pracovnice mne oslovila sama, přišla sem a říkala, že se jim líbíme a ptala se, zda bychom nechtěli dělat pěstounskou péči. Takhle mně to řekla sociálka. Já jsem žádala o zvýšení alimentů na biologické děti. No a ona sem přišla, a když odcházela, tak říkala – já bych pro Vás měla super práci. Vy se mi tak strašně oba líbíte, Vy jste tak fajn. Říkala, pojďte dělat přechodně pěstouny, pěstounskou péči. Tak jsme jen koukali, to bylo v pilotním roce, v roce 2012, to byl pilotní rok, to se zkoušelo, akorát Hláskovi a Stránská, jinak nikdo. A já jsem říkala, co to je a ona říkala, no budete tady mít 3 měsíce dítě a pak jakože ho dáte někomu. A já říkám … a ven! .. Ani náhodou. Tak jsem ji vyhodila, že ne, že tohle dělat nechci a pak nějak na začátku prosince přišla kamarádka, která je dlouhodobá pěstounka a tak nějak jsme se bavili, že je nová práce a že bysem se jí na to líbila. Říkala jsem, co to je zase, dáš ty děti pryč zase a tak jsem ji taky vyrazila. Jenomže předtím to Luděk (pozn. autora: manžel) neslyšel, když mi to nabízela sociálka, to už byl pryč a teď mi to řekla ta Lenka a on to slyšel. Říkal, ty si sem taháš do baráku všechny ty haranty, tak to by bylo dobrý, ne? No a tak jsme o tom začali přemýšlet. Nastudovala jsem si novelu zákona na internetu sakum prdum, tejden jsem v tom ležela od rána do večera. Já jsem k tomu sedla třeba večer v 7 hodin a ráno ve 4 hodiny jsem dočetla. Fakt jsem se do toho zažrala. Naběhla jsem na sociálku 4. ledna, že teda bych jako jo. Ale tím, že teprve od ledna to bylo schválené, tak na začátku ledna neměli vlastně tiskopisy, neměli vůbec nic, takže nevěděli, co v těch žádostech má bejt. Vůbec nic nevěděli. Protože jsem to měla nastudované, tak jsem jí to všechno nadiktovala, co tam má bejt. Pak byla sranda, ona říkala, fakt to tam takhle má být. Říkala jsem tak to tam je. Ona říkala, že to ještě nedělala. Tak jsem jí říkala, ať si to někde zkontroluje. Tak ona volala do Hradce na kraj paní Šuplerové, říkala ty body a oni jí to všechno schválili v tom Hradci, že to máme dobře. Nejdříve jsme se na to ptali dětí. Dominik na to neřekl nic, odešel, nic nám na to neřekl a přišel až druhý den, nebo až dokonce za dva dny, sedl si k obědu a aniž by kdo cokoli kdo řekl, tak on řekl „tak já Vám to dovoluju“. A my jsme říkali, že nevíme, co nám

dovoluje. No a on říká, no s těma děckama, že je tady budeme mít jako. Pak z něj vylezlo, že si to taky nastudoval na internetu, že se na to podíval, co to je, proč to je. T:: Kolik mu bylo v té době let?

R 1: 14 let, když jsme to řešili, vlastně v lednu jsme podávali a v březnu mu bylo 15 let. Na internetu si to ale nastudoval. Máťovi jsme to říkali až naposledy, je to osmileté dítě, tak jsme to probrali my větší a Máťa – jeho první otázku se zeptal. Co za ty děti dostanem? Ne on neřekl, co dostanem – Za kolik je budem prodávat? Říkala jsem, že nevím, to probereme později. Takže jsem zažádala na konci února, 30 dní na to měla tady, 30 dní tam, takže na konci února nás zavolali z Hradce, že jsme přijatý do tý přípravy, březen nebo duben jsme byli na psychotestech, 13. března jsme byli na psychotestech a 21. dubna jsme nastoupili na přípravu. Jezdili jsme do Žďáru a školitelé byli to Slováci. Byli jediný školitelé široko daleko, kteří věděli, o čem to je, protože v tu dobu už to na Slovensku bylo 6 let. Už to fungovalo. Oni to mají jinak. Tam je ten systém úplně jinej. Tam pěstouni 3 – 4 roky, pak vlastně vyhoří, protože oni musej přijmout jakékoli množství a skupinu věkovou, a prostě, když je nemají kam dát, tak třeba sourozeneckou dvojici, tak musí přijmout další. Oni to nemají jakože jedno a dost. (… pláč miminka … pěstounka – nemá hlad? …)

T: Proč Vám vyhovuje právě tato forma oproti ostatním typům náhradní rodinné péče, proč jste si vybrali právě tu krátkodobou? Proč ne dlouhodobou?

R 1: Vybrala jsem si krátkodobou, až prostě ucítím, že to nechci dělat, že už nemám z čeho dávat, tak si tady prostě jedno dítě nechám a tím skončím a tím se stanu dlouhodobou. A jsem si jistá, že tady jedno zůstane. Že půjdu přes mrtvoly, i kdyby nechtěli. Protože Luděk by dlouhodobou nechtěl a takhle vím, že když nám tady nějaké dítě neudatelný zůstane, že do toho pak nezasáhne ani on, že tady skutečně zůstane.

T: Takže jste začali zatím takhle a až dojdou síly, tak … R 1: Psychický hlavně. To už bude brzo. Nedá se to dělat dlouho.

T: Jaké byly Vaše představy o pěstounství na přechodnou dobu, než jste absolvovali přípravu? Než jste vůbec nastoupili? Co jste od toho očekávali? Věděli jste vůbec, do čeho jdete?

R 1: Jo, tak nám říkali na sociálce, co to, ale asi jako detaily jsme nevěděli. Tak zhruba víš, připravují Tě na to, co může nastat. Stejně Tě na to nepřipravěj, protože každý dítě je originál, dvě stejný nejsou. Co na to říkali oni, bylo sice někdy úsměvný, někdy šílený, ale ve finále, ne, že to bylo k ničemu. Na něco se jakoby připravíš nebo si myslíš, aspoň že seš připravená. Kdyby sis myslela, že nejsi, tak to nemůžeš dělat. Takže oni Tě tam uvedou do fáze, kdy si myslíš, že jsi připravená, že máš všechny informace, že to všechno zvládneš. A až přijde to dítě, který je jiný, než všechny ty ostatní, tak teprve zjistíš, že ta příprava nebyla dostačující, ona byla dostačující. Dejme tomu, že je 20 pěstounek a ještě jsme se nesetkali s jediným stejným případem. Pokaždé je to jiný. Ať již dítě nebo ta situace, ze které vzešlo, nikdy to není stejný.

T: Jaké bylo Tvoje očekávání od toho kurzu - přípravy?

R 1: Moje očekávání … no, že budu připravena tak, že mne nic nepřekvapí.

T: S tím jsi tam šla?

R 1: No, ale já jsem s tím i odešla. Ta realita je jiná. Očekávala jsem, že mě připraví a pak přišla realita.

T: Jaké si myslíš, že by měl mít pěstoun předpoklady, aby to vůbec mohl vykonávat? Jaké by měl mít vlastnosti, aby vůbec zvládl tu náročnou úlohu pěstouna?

R 1: Mít rád děti a zvířátka (… kašel pěstounky …).

T: Co se od pěstouna očekává, jaké jsou hlavní úkoly?

R 1: To já nevím, to se musíš zeptat paní psycholožky, která je na Královéhradeckém kraji, protože si myslím, že ta asi by měla vědět, co se očekává od těch pěstounů.

T: Jaké tedy vlastnosti si myslíte, že byste měla mít pro zvládnutí role pěstouna na přechodnou dobu?

R 1: Prostě nemůžeš být normální, protože kdybys byla normální, tak to nemůžeš dělat. No asi mít chuť někomu pomáhat a zvládnout tu péči o to dítě se vším všudy. Co jinýho? Ze začátku stoprocentně nezištně, protože nejen že nevíš, do čeho jdeš, ale musíš si zařídit absolutně celý život, musíš podřídit rodinu, musíš podřídit všechno. Jako mně to třeba nevadí, musí ten člověk být přizpůsobivý. Ten chlap někdy když přijde, tak říká, já bych někam vypadl, ale je pravdou, že si občas někam vyrážíme. I ty známí se roztřídili. Byli známí, se kterými jsme se viděli třeba 3x do měsíce a tak pozvolna to ochladlo, až sem nejezdí vůbec.

T: To je díky tomu, že děláte pěstouny na přechodnou dobu?

R 1: Byli zvyklí, že jsme s nimi vyráželi a teď ne že nemůžeme, ale ani nechceme. Tohle nás naplňuje a nemám potřebu někde trajdat. Nepotřebuju to. Užiju si to trajdání, když tady

není to dítě. Ale já nemám jako potřebu někam chodit. I dnes jsem ze všech vyplivlá a ty lidi, který zůstali a chápou nás, fandí nám a považují to za dobrou věc, tak ty zůstali, protože vědí, že tam nemůžeme nebo nechceme, protože nás to neláká, tak přijedou sem. Takže se s nima vídáme dál. A dokonce si myslím, že to je dost motivující tahle práce i pro ostatní, protože už ze dvou našich kamarádek se díky naší práci staly pěstounky. Kamarádka – přechodná R 1: – předávala mé kamarádce, která se stala dlouhodobou pěstounkou, rok a čtvrt starou holčičku. Mají ji doma a jsou spokojený všichni. ( … žvatlání s miminkem …)

T: Jak hodnotíš lektory, obsah, formu absolvované přípravy?

R 1: Lektoři byli luxusní, forma byla perfektní, supr bylo, že to bylo ve slovenštině, že pořád musíš být ve střehu, abys vnímala, co říkají, než se do té slovenštiny zabereš, a když už vlastně zjistíš, že tu slovenštinu nemusíš až tak vnímat, už tomu všemu rozumíš, tak už je to pro Tebe tak zajímavý, že se od toho neodtrhneš. A myslím si, že to byla zásluha těch lektorů. Máme je i jako supervizory, za 14 dnů máme v Hradci supervizi v centru, ale z těch lektorů se stali nejenže naši školitelé, ale jsou to dodnes naši známí, a když jsem třeba měla problémy s pěstounským dítětem, tak jsem mohla zavolat na Slovensko a Štefan mně bezplatně, protože jinak za supervizi máš 800 Kč za hodinu, poradil, co mám dělat, jak to mám dělat, co můžu a co nemůžu atd.

T: Zařazení v bloku bylo zájmové a vyhovující, nechybělo tam téma, které byste postrádala?

R 1: Ne, ty témata chybí až postupně, když víš, o čem to je. Oni tam nahází nějaké informace a ty si myslíš, že to je všechno, co to má obsahovat a je to tak. Až když vlastně je ta realita, tak teprve si zpětně, ale to už je zase v pohodě, protože ta organizace doprovázející má témata a můžeš je i doplňovat a oni vzhledem k tomu, co doplníš, tak shání zase lektory a poskytnout Ti možnost se vzdělávat v tom, v čem máš tu potřebu.

T: Jak vnímáte zákonný časový rámec 72 hodin?

R 1: Je naprosto odpovídající, co potřebuju, tak si doškolím v průběhu roku, ale na základ to úplně stačí. My to měli čtyři víkendy, celý kurz byl víkendový, 4 týdny – pátek, sobota, neděle. Zúčastnili jsme se kurzu my dva a ještě 8 manželských párů a tři ženský samy. Bylo nás tam asi 23.

T: Kluci byli také součástí přípravy?

R 1: Jednoho víkendu ano. Museli se ho zúčastnit, promluvit si s tím psychologem a na základě toho nám oni vystavili jakoby doporučení, závěrečnou zprávu.

T: Uběhlo Vám to, nebo to bylo zbytečně dlouhé nebo bys to třeba zkrátila?

R 1: Nám se to líbilo. Večer to bylo nejlepší. Dodneška se všichni z té skupiny včetně lektorů tady scházíme na vánoční grilování. Tady u nás. No oni vždycky všichni nedorazí a ne všichni byli schváleni. Takže ti, co byli schváleni, prostě 5 manželských párů + ti lektoři se stýkáme pořád.

T: Jaké klíčové informace z té přípravy Vám přišly úplně nejužitečnější? Co byste hodnotila jako nejlepší z té přípravy?

R 1: Prostě všechno bylo důležité, všechno mělo svůj význam. Třeba nejsem zastáncem her a docela jsem žasla, jak člověk, jak je zvědavej, aniž by chtěl, se dokáže dostat do těch her. Nejvíc mně utkvělo v hlavě, když nás chtěli proměnit v to dítě, který cestuje z rodiny do rodiny, z dětského domovu do dětského domovu, abychom se do toho

dokázali vžít. A musím říci, že všechny baby a možná i někteří chlapi, a všichni jsme to „vořvali“. Dokázali nás takhle jako vtáhnout, ale to bylo zase těma lektorama. Nemyslím, že by to dokázal někdo jinej. Oni byli takoví, že nám nechali ten prostor, k ničemu nás netlačili, bylo to přirozené. Když jsme tam přišli poprvé s Luďkem, protože je stydlivější, tak se rozhlédl a říkal, že jsme ve špatné třídě, ať jdeme pryč. Bylo to takové zvláštní, ale díky těm lektorům jsme si pak všichni sedli.

T: Takže si myslíte, že základ kurzu je lektor a přednášející?

R 1: S naším lektorem se uvidíme za týden a vítáme se stylem, že se obejmeme. Jeho nejoblíbenější věta je „no dobře, pojďme ďalej“. Jsou i takoví, že přijedou a jdou i na kafe, dokážou to zachovat v profesionálním duchu. Když teče do bot, tak víš, že jim můžeš zavolat, a když si chceš jen tak nezávazně o něčem popovídat, tak víš, že jsou tady taky. Prostě to jsou takoví lidi na svým místě. Vědí prostě, proč to dělají. Ale je to hlavně tím, že Štefan sám je adoptovanej, je to Róm ještě ke všemu, takže ho adoptovali do rómské komunity a Marika sama má adoptované dvě, možná tři, jestli ne čtyři holky. Oba dva vědí, o čem mluví. Je to ze života, ty lidi si tím prošli. Ať už Štefan říkal, že lítal v průšvihu jako zlodějina, utíkání z domu. Až když dozrál, tak si řekl, tak dobrý, tak se vyblbnul, šel na střední, pak na vyšší, pak na vysokou a je přednášející dokonce na nějaké slovenské fakultě. I Marika je tady vystudovaná, ona je bílá. Jsou to lidi, který vědí o čem mluví, není to takové odškrtnutí, odháčkování. Hlavně oba dva byli ochotní, jakože já jsem třeba ne hádává, ale když si něco myslím, tak to řeknu, ale dokázali se se mnou o tom pohádat. Že to nebylo prostě tak, že ten Tvůj názor je blbej. Nebo viděl, že nesouhlasím, tak Tě vyprovokuje k tomu, abys mu něco řekla teď se předveď, obhaj si svoji tu … Došlo tam párkrát ke střetu, ale v tom dobrým. Má to význam v tom, že to mělo hlavu a patu. Do dneška si myslím, že jsem měla stejně já pravdu. Teď jsme byli na posledním školení a to mělo být v duchu „starší děti v přechodné pěstounské péči“. Celý tři dny nám tam lili do hlavy, zaplať pánbůh, že tam byli i pěstouni, který mají vyšší věkovou hranici a mají s tím už zkušenost, takže i oni měli co dát do placu a lili nám tam do hlavy neuvěřitelné množství informací, prostě snůška šíleností, a protože na konci se řekne, tak co jste si z toho odnesli, tak já nesmím mluvit, až na konci. A znova, jako na začátku. Dnes již vím, že i když nám to tři dny lili

do hlavy, tak sice ty střípky si člověk posbírá. Poprvé jsme si mysleli, tak teď mám plnou hlavu informací, můžete mi sem dát jakékoli dítě a já to zvládnu, protože já jsem připravená. Nebylo to tak. Teď již vím, že i když nám lili tři dny do hlavy něco, tak vím, že až sem to dítě přijde, takže něco malinko si může posbírat z toho školení, ale nikdy nebudu na to dítě připravená. Něco si najdeš, ale většinou je to právě jinak. Když jsem já mluvila nakonec toho školení, tak Štefan mi to začal stopovat a říkal, no mě by zajímalo, co máme dělat, když k nám přijde starší dítě. Připravit se můžeš na ledasco, ale realita je vždycky jiná. U těch starších v pěstounské péči se setkáváš i s tím, že ty holky dost často používají i to, že jsou schopny použít cokoli. Takže když jim ten pěstoun nevyhovuje nebo nedělá to, co ony chtěj, tak řeknou: „hele, on mě zneužívá“. A vykoupe ho takovým stylem, že tohleto školení nebylo na bázi s dětma, ale jak se máš zachovat ty. Chlap nikdy neleze do koupelny, chlap nikdy nepomáhá s tím a s tím, protože všechno, co udělá, může a bude použito proti němu. A s tím už jdeš, to si neseš. A dokážou to udělat i 8-9leté holky. Nečesat, nepohladit, nevzít na klín, nic. A pak k Tobě přijdou dvě 7-9-ti leté holčičky, onanují regulérně a chodí se k němu dělat na klín, že jo. A než na to přijdou, to Tě ani nenapadne, co ta holka dělá. Pak se zvedne z klína a řekne: „já jsem unavená, jdu si odpočinout“ a jde si to dodělat do pokojíčku, sedmileté dítě. A na tohle Tě nikdo nepřipraví, kdyby ses zbláznila, ne. A po roce, co tam holky jsou, tak zjistíš, že je zneužívá máma. Ale až po roce, protože nekomunikují, nejsou schopní, jsou zaostalí, mají vývoj odpovídající na tříleté dítě, prostě v pr…. (kašel pěstounky).

T: Takže žádné téma Vám nepřipadlo v té přípravě jako zbytečné?

R 1: Ne.

T: Všechno bylo adekvátně zařazené?

R 1: Určitě.

T: Měla jsi konkrétní téma, které by Tě zajímalo?

R 1: Když jsem nějaké v hlavě měla, tak jsem se zeptala. A všechno to samozřejmě navazovalo na jednu a tu samou věc, to znamená na ty děti a co budeme dělat, až nám přijde citově deprimované dítě, které se bude projevovat tím, že se vykadí uprostřed obýváku a rozmaže to po obýváku. Anebo naopak, že přijde dítě, který si sedne na místo a bude tejden sedět na jednom místě a nemůžu s ním ani hnout. Co je horší a co dělat.

T: Změnila příprava Vaše představy o výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu, které jste měla před jejím nástupem?

R 1: Ne. Všechno se to potvrdilo, co jsme čekali.

T: Máte nějakou ideální představu, jak by příprava měla vypadat?

R 1: Tohle si myslím, že bylo ideální. Samozřejmě, že jsem měla i jiné školení, ale to byla třeba manipulace s dětma. Tam jsme jen seděli (myšleno zřejmě sklesle, bez zájmu), prostě monotónní hlas, tichej, který Tě uváděl do takovýho stavu a pak dáš ženský dítě a ona řekne „no počkejte, s živým jsem to ještě nedělala“. A je to v pr….. A tu ženskou nemáš vůbec chuť poslouchat. Nemáš proč. Je to všechno o lektorech. Myslím si, že manipulace s dětma je důležitá, ale prostě od takového člověka to nevezmeš. Protože ten, kdo umí obracet na stole panenku a dá ruce nahoru, když mu ukážeš živý dítě, no … to ať jde do pr….

T: Takže jste absolvovali také to, že jste oblékali panenky?

R 1: No jasně, ale k ničemu. Tato část mi přišla zbytečná, i když si myslím, že je důležitá a zaplať pánbůh, naše šéfová poslala naši klíčenku k té paní, co napsala knihu o manipulaci s dětma a pokaždé když přijede, nebo máme nějaké setkání v Hradci, tak prostě řekne hele, takhle ji neber, prostě pokaždé nám to vštěpuje do hlavy. To si myslím,

že

má

mnohem

větší

význam,

než

nějakých

18

hodin

sedět

před někým takovým to jsme uznali všichni.

T: Ještě legislativa, když musíte vyřizovat všechny papíry, je to náročné, dá se to zvládnout?

R 1:. Dá se to. Jdu ji přihlásit na sociálku, tam přinesu akorát papír, který mám ze soudu od soudní kurátorky, která mi ho předá a víceméně tam podepíšu, tam vůbec tady to funguje tak, že holky všechno vyplní, já to jen podškrábnu, když něco chybí, tak zavolají, až budete moci, tak se zastavíte. Jediné, co musím, zavolám doktorce, že máme další robě, řekne zastavte se. Nikde nelítám, vše se zařizuje u jedné jediné ženské na úřadu práce, dám jí jeden papír a rodný list a ona si to okopíruje a vše připraví, já to všechno podepíšu a víc nemusím. To jako je super.

T: A když dítě odchází?

R 1: Donesu rozhodnutí o svěření do péče jiný rodině, to tam donesu zase tý samý na úřad práce a ona to zase všechno připraví k podpisu a tím to zase pro mne končí. Žádné lítání. Je to do tří dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Do 30ti dnů to musí vyřídit papírově. Ale mělo by se to vyřizovat zavčasu, protože, když nemáme dítě k poslednímu dni v měsíci, tak nemáme nárok na rodičák, takže by ten rodičák přišel a zbytečně bychom ho museli posílat, tak se snažím to vyřídit zavčasu.

T: A jak hodnotíš finanční zajištění pěstounů na přechodnou dobu?

R 1: Já myslím, že dobrý, ale dělala bych to i za míň.

T: Děkuji za rozhovor.