Psí útulky v ČR regionálněgeografická

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Psí útulky v ČR – regionálněgeografická analýza Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Krejčí

Alena Kovářová

Brno 2013

Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Tomáši Krejčímu za odborné vedení této práce, užitečné rady a připomínky, jež mi při psaní práce pomohly. Dále patří mé poděkování všem lidem z prostředí útulků, kteří mi poskytli potřebné informace a kteří byli ochotni věnovat se mi po dobu mé návštěvy.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma „Psí útulky v ČR - regionálně-geografická analýza“ vypracovala samostatně a využila jsem pouze zdroje, které cituji, a jsou uvedeny v seznamu použitých zdrojů. V Brně dne 3. června 2013 _______________________ Alena Kovářová

Abstrakt Bakalářská práce charakterizuje význam péče o zvířata pro lokality a regiony a konkrétně se zaměřuje na psy a psí útulky s nimi spojené. Úvodní část obsahuje stručný popis práce, její cíle a použité metody využité v práci. Jsou zde vymezeny základní pojmy a legislativa související s tématem. Následuje samotná regionálně-geografická analýza vybraného území. Obsahuje popis a princip fungování vybraných útulků vybraného území a dále vykresluje v podobě map zdrojové a cílové oblasti psů v útulku. V závěrečné části práce jsou diskutovány zjištěné hlavní faktory ovlivňující fungování psích útulků v České republice a rovněž zásadní výsledky z šetření ve vybraném území. Klíčová slova Pes, útulek, ochrana zvířat, regionálně-geografická analýza, Česká republika, kraj Vysočina, lokalita

Abstract The bachelor thesis characterizes the importance of animal welfare for localities and regions and specifically focuses on dogs and dog shelters connected with them. The introductory part contains objectives and the methods used in the final thesis. There are defined some basic concepts and legislation related to the topic. Following chapters are about the regional-geographical analysis of the selected area. It includes description and principle of an operation of selected shelters selected areas and plots in the form of maps of source and target area dogs in the shelter. The final part discusses the identification of the main factors affecting the functioning of dog shelters in the Czech Republic as well as key results of the survey in the selected area. Keywords Dog, shelter, protection of animals, regional-geographical analysis, Czech Republic, Vysočina region, locality

Obsah

5

Obsah 1 2

Úvod Cíl práce a metodika 2.1 2.2

3 4

5

Cíl práce .......................................................................................................... 10 Metodika práce............................................................................................... 10

Význam péče o zvířata pro lokality a regiony Pes domácí (Canis familiaris) 4.1 4.2 4.3

6.7

Povinná identifikace psů ...................................................................... 27

Zvíře jako věc ................................................................................................. 28

6.7.1

Nový občanský zákoník – zvíře již nebude věc ................................ 28

Přístupy k péči o psy v jiných zemích 7.1 7.2

23

Pes a předpisy na ochranu zvířat ................................................................ 23 Opuštění zvířat............................................................................................... 24 Toulavá, opuštěná a ztracená zvířata ......................................................... 24 Svěření zvířete do péče ................................................................................. 25 Zřízení útulku ................................................................................................ 25 Označení (identifikace) zvířat ...................................................................... 26

6.6.1

7

Porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání ............................... 21

Legislativa související s ochranou zvířat a psími útulky 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6

17

Vymezení psích útulků a jejich význam..................................................... 17 Psí útulky v České republice ........................................................................ 18 Funkčnost systému psích útulků v České republice ................................ 20

5.3.1 6

12 14

Pes neboli domestikovaný vlk ..................................................................... 14 Plemenné standardy ...................................................................................... 14 Pes - přítel člověka ......................................................................................... 15

Psí útulky 5.1 5.2 5.3

9 10

30

Rumunsko ....................................................................................................... 30 Ukrajina ........................................................................................................... 31

6

Obsah

7.3

Spojené státy americké .................................................................................. 33

7.3.1 7.4 7.5 8

Society for the Prevention of Cruelty to Animals (SPCA) ............... 34

Slovensko......................................................................................................... 35 Francie .............................................................................................................. 36

Psí útulky na Vysočině 8.1

Výběr útulků a jejich prostorová působnost .............................................. 37

8.1.1 8.1.2 8.1.3 8.1.4 8.1.5 9 10 11 12

37

Městský útulek pro opuštěná a nalezená zvířata Jihlava ................ 38 Spolek na ochranu zvířat Polná ........................................................... 41 Útulek Ligy na ochranu zvířat ČR v Třebíči ...................................... 43 Útulek pro zatoulané a opuštěné psy Žďár nad Sázavou ............... 44 Rodinný azyl pro opuštěné psy Dej pac!............................................ 45

Lokality nalezených psů v roce 2010 - 2012 Lokality umístěných psů v roce 2010 - 2012 Závěr Zdroje

47 52 56 59

12.1 Internetové ...................................................................................................... 59 12.2 Knižní ............................................................................................................... 62 12.3 Ostatní .............................................................................................................. 62

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obrázek 1:Psí útulky v České republice (zdroj: vlastní návrh) ............................. 20 Obrázek 2: Prostorová působnost vybraných útulků na Vysočině (zdroj: vlastní návrh)............................................................................................................................. 38 Obrázek 4: Městské částí statutárního města Jihlavy (zdroj: www.jihlava.cz) ... 39 Obrázek 3: Logo útulku v Jihlavě (zdroj: www.utulek-jihlava.estranky.cz) ...... 39 Obrázek 5: Logo útulku v Polné (zdroj: www.kynologiepolna.cz) ...................... 42 Obrázek 6: Logo útulku v Třebíči (zdroj: www.utulek-trebic.cz)......................... 43 Obrázek 7: Logo azylu v Častoníně (zdroj: azyldejpac.blog.cz) ........................... 45 Obrázek 8: Graf počtu přijatých psů do útulků v roce 2010 - 2012 ...................... 49 Obrázek 9: Lokality nalezených psů v roce 2011 (zdroj: vlastní návrh) .............. 50 Obrázek 10: Lokality nalezených psů v roce 2010 (zdroj: vlastní návrh) ............ 50 Obrázek 11: Lokality nalezených psů v roce 2012 (zdroj: vlastní návrh) ............ 51 Obrázek 13: Lokality umístěných psů v roce 2010 (zdroj: vlastní návrh)............ 54 Obrázek 12: Graf počtu umístěných psů z útulků v roce 2010 - 2012 .................. 54 Obrázek 14:Lokality umístěných psů v roce 2011 (zdroj: vlastní návrh)............. 55 Obrázek 15: Lokality umístěných psů v roce 2012 (zdroj: vlastní návrh)............ 55

Seznam tabulek Tabulka 1: Statistické údaje z útulků v USA (zdroj: American Humane Society, Born Free U.S.A., Pet Finder) ..................................................................................... 34

Úvod

9

1 Úvod Zvířata jsou vedle člověka dalším typem organismu, který by měl koexistovat ve vzájemné symbióze. Již odpradávna se však člověk staví na vrchol potravinového řetězce s dominantní povahou a snahou podmanit si ostatní organismy. Člověk využívá zvířat především ve svůj prospěch ať už v podobě potravy, vykonání práce nebo pro své vlastní potěšení. V návaznosti na to byla řada zvířat domestikována a staly se tak domácími zvířaty, jak je známe dnes. Jedním ze zvířat, kde domestikace probíhala nejdéle a v největší míře je pes. Vztah psa a člověka lze tedy považovat za jeden z nejhlubších v rámci našeho společného soužití. Česká republika je pověstná tím, že je národem „pejskařů“. Mnoho z nás patří mezi ty, kteří jsou pro svého psa ochotni udělat téměř cokoliv a investovat do něj nemalé finanční částky. Pes slouží nejen jako rozptýlení, ale plní i důležitou funkci společníka. Dokáže nás odzbrojit, odstranit náš přirozený štít ostražitosti a odstupu. Podle Šulce (2005) nám přinášejí radost, ale i omezení a lidé si to nechávají líbit. Z šetření GfK Czech s.r.o., společnosti zabývající se službami v oblasti výzkumu trhu a veřejného mínění v České republice vyplývá, že psa má v Česku 41 % domácností. Vzhledem k tomu, že se zde nachází 4 375 122 domácností (sčítání lidu v roce 2011), mělo by tu žít 1 793 800 psů. Ve srovnatelné Belgii je 1 064 000 psů a v Rakousku 560 000. Skutečná čísla budou ale vyšší, protože zdaleka ne každý psa přihlásí. Další zemí srovnatelnou Českou republikou co do počtu psů je například Francie, kde má psa 38 % domácností nebo Irsko s 36,25 % domácností. Naopak nejméně psů žije ve Švýcarsku, Řecku, Německu a Norsku, kde se počet domácností vlastnících psy pohybuje těsně nad hranicí 10 % (František Šulc, 2005). Přestože máme psy evidentně rádi, každý den se jich mnoho opuštěných octne na ulici, a proto je existence psích útulků tak významnou a potřebnou. Téma práce lze tedy považovat za vysoce aktuální. Sama jsem se před několika lety rozhodla pro osvojení psa z útulku, následkem čehož jsem se začala více zajímat o problematiku psích útulků a především psů v nich nacházejících se. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla vypracovat bakalářskou práci na toto téma.

10

Cíl práce a metodika

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Hlavním cílem práce je analyzovat prostorové fungování psích útulků v rámci kraje Vysočina a vymezit zdrojové a cílové oblasti, odkud jsou psi umisťováni do útulků, respektive v kterých lokalitách naleznou nový domov. V návaznosti na výše uvedené lze za další cíl práce považovat identifikaci faktorů, které nejvýznamněji ovlivňují fungování psích útulků v kraji Vysočina, potažmo v celé České republice. Jako dílčí cíl práce lze chápat vytvoření kompletního přehledu psích útulků v České republice.

2.2 Metodika práce Práce se skládá z teoretické a praktické části zabývajících se problematikou psích útulků v České republice a především pak jejich regionálně-geografickou analýzou. V teoretické části jsou na základě odborné literatury definovány základní pojmy a legislativa související s tématem práce a jejich vzájemné vztahy. Další částí práce je nastínění fungování systémů útulků v jiných zemích. Praktická část zahrnuje užší charakteristiku vybraného území a je zaměřena především na zdrojové a cílové oblasti psů v útulcích, tedy lokality jejich nálezu a následného umístění k novým majitelům. Dále do hloubky popisuje odlišné způsoby a přístupy jednotlivých psích útulků, přestože principiálně fungují podobně a především za stejným účelem. Základem praktické části je terénní šetření spočívající v osobní návštěvě vybraných útulků a neformálních rozhovorech. Během rozhovoru byly všem vedoucím, provozovatelů či majitelům útulku položeny základní otázky ohledně prostorové působnosti a kapacitě útulku, výši nájmu, jež útulek platí za využité prostory, způsobech a výši plateb za poskytnutí péče psům nebo případné spolupráce s obcí, na jejímž katastrálním území se útulek nachází. Samotný rozhovor se dále rozvíjel do nejrůznějších detailů, díky čemuž je v práci uvedeno mnoho zajímavostí. Pro samotné zdrojové a cílové oblasti psů v útulcích bylo zapotřebí využití interních evidencí útulků, které obsahují protokoly o nálezu a umístění každého psa, který byl do útulku umístěn. Evidence samozřejmě obsahuje i osobní údaje osob, především těch, které osvojily psa. Tyto údaje mi ze zákona nemohly být poskytnuty, pro účely práce však nejsou podstatné. Z celé evidence byly tedy vyčleněny pouhé lokality zdrojových a cílových oblastí. V některých případech došlo i na kom-

Cíl práce a metodika

11

pletní prohlídku zázemí útulku, včetně odborného výkladu. Po celou dobu každé návštěvy byly vedeny poznámky, které byly následně využity v samotné práci (viz kapitoly 8 – 11). V případě návštěvy městského útulku v Jihlavě bylo zapotřebí vyžádat si vstup do areálu útulku u městské policie Jihlava (pouze pro účely zjišťování informací nebo např. mediálních návštěv). Osobně jsem kromě samotných útulků navštívila i městskou policii ve Žďáru nad Sázavou. Ke zpracování dat z evidence nalezených a umístěných psů každého útulku bylo využito profesionálního grafického programu CorelDRAW Graphics Suite X6, jež umožnil na schematických mapách vykreslit plošné rozložení působností útulků, stejně tak jako jejich zdrojové a cílové oblasti. Následná analýza a zhodnocení výsledků je komentováno jednotlivě u každého útulku, stejně tak komplexně celého kraje v zastoupení všech vybraných útulků.

12

Význam péče o zvířata pro lokality a regiony

3 Význam péče o zvířata pro lokality a regiony Petice Všeobecné deklarace OSN na ochranu zvířat je celosvětovou iniciativou symbolizující dohodu mezi lidmi jednotlivých národů, uznávající zvířata za cítící bytosti. Do kampaně je zapojeno přes 300 neziskových organizací ze 193 zemí světa. Jejím hlavním koordinátorem je Světová organizace pro ochranu zvířat (World Society fot the Protection of animals, WSPA). Cílem je předložit Deklaraci s deseti milióny podpisy valnému shromážděni OSN s žádostí o její schválení, přičemž by se mohla stát obdobou Všeobecné deklarace lidských práv. (http://www.spolecnostprozvirata.cz) Deklarace uvádí, že zvířata jsou živé, vnímavé bytosti a zasluhují si tedy ohledy a respekt. Lidé sdílí tuto planetu s jinými živočišnými druhy a s jinými formami života, které spolu tvoří souvislý ekosystém. V lidské společnosti sice existují značné rozdíly sociální, ekonomické a kulturní, ale každá společnost by se měla vyvíjet humánním a udržitelným způsobem. Přestože v mnohých zemích již existují zákony na ochranu společenských i volně žijících zvířat, mělo by se usilovat o pokračování účinnosti těchto zákonů a tvorbě lepší a obsáhlejší legislativy na ochranu zvířat. V deklaraci je dále uvedena definice zvířete, jakožto každého savce (s výjimkou člověka), ptáka, plaza, obojživelníka, ryby či bezobratlého živočicha, kteří mohou pociťovat bolest nebo stres. Lidé jsou zároveň povinni zajistit zvířatům odpovídající péči. (http://www.ochranazvirat.cz) Přestože je zvíře v České republice zatím stále legislativně vymezeno jako věc (viz kapitola 6.7), je tomu tak především z účelného hlediska. Na základě pouhé úvahy faktů o zvířatech tedy realitě odpovídá spíše výše zmíněná deklarace. Je tedy především vizitkou státu, jak se zvířaty na základě právní ochrany zachází. S neustále se zvětšující lidskou populací pronikáme stále více na území živočichů, pro které je toto území domovem. Logicky tedy musí docházet ke střetům mezi lidmi a zvířaty. Často jsou zvířata následkem našeho rozpínání vystaveny mnohým rizikům a je naší povinností, snažit se takovým rizikům předcházet nebo zabránit. Jestliže již dojde ke střetu, následkem kterého se například na silnici octne poraněné divoké zvíře, je naší humánní povinností poskytnout mu veterinární péče a péči po dobu zotavování a následně mu umožnit opětovný návrat do přírody. I k takovému významnému účelu mohou sloužit útulky, které své pole působnosti nezaměřují pouze na psy. V případě divokých a volně žijících zvířat jsou to obvykle záchranné stanice, kterých se

Význam péče o zvířata pro lokality a regiony

13

v České republice vyskytuje přibližně 53, přičemž každá se specializuje na jiný druh zvířete. Podobný význam mají tedy i psí útulky, které jsou zde spíše následkem nezodpovědných chovatelů. Kdyby nebylo lidí, kteří svého psa opustí a nechají jej napospas osudu na rušné ulici nebo uvázaného u stromu, nebylo by zapotřebí psích útulků. Vůbec nejhoršími případy je týrání psů tak jako každého jiného zvířete nebo jejich shromažďování nemocnými lidmi, kteří v domnění, že jim pomáhají, drží velké množství zvířat v nevyhovujících, často otřesných podmínkách, z čehož plynou choroby a zdravotní problémy zvířat. Takové chování majitelů je rovněž považováno za týrání. Jsou-li psi odebráni z rukou chovatele, naleznou dočasný domov v útulku, kde se zotavují, případně socializují do doby, než jsou připraveni odejít do nových domovů.

14

Pes domácí (Canis familiaris)

4 Pes domácí (Canis familiaris) Již ze samotného zadání práce je zřejmé, že pes spolu s psími útulky bude hlavním pojmem celé práce. V podstatě i psí útulek se již odvíjí od samotného psa, proto bych ráda věnovala pozornost objasnění vzniku, významu a povahy tohoto zvířete.

4.1 Pes neboli domestikovaný vlk Nejstarší zástupci psí čeledě mohou být sledování již před 30 milióny lety. Dnes existuje 13 rodů a 37 uznaných druhů těchto masožravých šelem roztroušených po celém světě. Je jisté, že všichni dnešní domácí psi (Canis familiaris) pocházejí z vlka (Canis lupus), který se vyvinul asi před 300 000 lety a jehož rozšíření se především v poslední době značně snížilo (Alderton, 1993). Nebojácní jedinci začali vyhledávat člověka za účelem lehce získané potravy na oplátku čehož, začal člověk využívat jejich schopností. Postupem času tak byli vyčleněni jen ti nejadaptabilnější jedinci, následkem čehož byli zcela ochočeni. I přes výraznou domestikaci vlka na dnešního psa domácího, si psi dosud udrželi mnoho vlčích instinktů. Jedná se například o sociální instinkt, který se projevuje oddaností k jejich pánům. Mají rozvinutý územní (teritoriální) instinkt, kterého u psů využíváme při hlídání objektů či majetku. Lovecký instinkt a pudy využívají lovečtí psi a projevují se i stopy v instinktu pastevních psů, když se při lovu snaží izolovat oběť od jejího stáda. Proces domestikace začal před více než 12 000 lety pravděpodobně v různých oblastech na severní polokouli v době, kdy byli vlci rozšířeni daleko více než dnes (Alderton, 1993).

4.2 Plemenné standardy Archeologické nálezy odhalily, že k rozdílům ve velikosti domácích psů došlo zřejmě před 9 000 lety, a to dokonce u psů žijících v téže oblasti. Tento vývojový směr vedl k charakteristické stavbě těla mnohých dnešních plemen. Vysoce výběrový chov a přirozená adaptace na různé klimatické podmínky vedly během středověku k naléhavé potřebě nespočetných nových forem psa. Již v minulosti byli mnozí psi celkovým vzhledem podobní dnešním, ale nebyli tříděni do specifických plemen. Průlom v tomto ohlednu nastal až v 19. století, kdy se psí přehlídky staly módou a bylo zapotřebí stanovit specifická kritéria, podle kterých by jednotliví psi byli srovnáváni. Nadšenci ve Velké Británii utvořili v roce 1873 skupinu a dali tak základ dnes známému kynologickému


15

svazu The Kennel Club. Zavedli vedení chovných knih a sestavili standardy pro určitá psí plemena. Nyní existuje více než 300 různých plemen psa domácího, ale nejsou uznána jako oddělené druhy. Stále se jedná o psa domácího (Alderton, 1993). Především mimo chovné stanice a šlechtěné psí jedince může často dojít k rozmnožení dvou odlišných druhů, v tomto případě plemen a to především mezi toulavými a opuštěnými psy. Samotné křížení (hybridizace) není nikterak špatným jevem. Následkem křížení je tzv. kříženec (hybrid, voříšek), který je bezvýznamným pouze pro plemenné standardy, nikoliv pro milovníky psů. Naopak díky spojení dvou naprosto odlišných plemen mají kříženci často lepší genetickou výbavu, než psi stejného plemene, kde může dojít k degeneraci potomků. Ostatně křížení nelze považovat za něco podřadného, neboť právě díky této evoluci máme v dnešní době více jak 300 různých plemen a to z jediného předka. Může tak vzniknout nové plemeno, které bude dědit vybrané povahové vlastnosti rodičů a častokrát může mít i překrásný vzhled.

4.3 Pes - přítel člověka Pes vždy byl, je a bude využíván pro své pracovní schopnosti. V dnešní době jejich pracovní využití nabírá obrovských rozměrů, čemuž by se dala věnovat celá samostatná práce. Je to především jejich neomylný a přesný čich, nasazení, trpělivost, inteligence a oddanost, která z nich dělá výborné a často nenahraditelné pracanty. Pro psy je přitom taková služba obvykle pouhou hrou, která je baví a proto ji tak rádi vykonávají. Psy zkrátka v dnešní době najdeme v mnoha pracovních využitích. Například v oblasti zdravotnictví dokáže pes s přesností diagnostikovat lidské onemocnění lépe než moderní zdravotnické přístroje. Zároveň dokáže léčit a uzdravovat (kanisterapie). Neodmyslitelnými a nenahraditelnými pomocníky jsou asistenční a vodící psi, kteří jsou v pohotovosti 24 hodin denně a stále nablízku člověku, který je na ně zcela odkázán. Vojenskému či policejnímu psovodovi jsou rovnocenným pracovním partnerem. V případě uvíznutí pod lavinou či troskami zřícené budovy to budou právě oni, na koho budeme nejvíce spoléhat s nadějí, že nás najde. Naopak jsou postrachem všech pašeráků ilegálních látek a předmětů, neboť psi díky svému čichu dokážou odhalit i ty nejdůmyslnější skrýše. Jsou našimi společníky při práci s jinými zvířaty, například na lovu divé zvěře nebo při pasení dobytka. V neposlední řadě jsou výbornými strážci. Všichni psi bez rozdílu však dovedou být společníky, kteří se nám zaryjí hluboko pod kůži a stanou se neodmyslitelnou součástí našeho života. Dle

16


Lenky Galajdové (1999) plní pes roli sociálního partnera. Vždy člověka vyslechne, nekritizuje, neposmívá se a je mlčenlivý. Nezáleží mu na tom, zda je jeho pán úspěšný, bohatý nebo chudý. Je výborným přítelem dětí, u kterých přispívá k psychické rovnováze, podporuje vznik jejich identity a zlepšuje schopnost komunikace na úkor odstoupení od egocentrismu. Je uklidňujícím prvkem v rodině a učí zodpovědnosti i silnému poutu přátelství. Je tím, s kým může dítě trávit svůj volný čas, stejně tak dokáže probourat opuštěnost u osamělých, často starých lidí a dává jim smysl a chuť do života. Pečovatelský pud je v každém z nás zastoupen v různé míře a každý má větší nebo menší potřebu se o někoho starat. Bohužel právě díky lidem, kteří jsou přesvědčeni o svém pečovatelském pudu, který ve výsledku není tak silný jak se zdálo, je zapotřebí psích útulků. Pes přitom péči dokáže neuvěřitelným způsobem oplatit svými projevy lásky, věrnosti a příchylnosti a tak se vlastně stává emočně rovnocennou náhražkou člena rodiny (Galajdová, 1999).

Psí útulky

17

5 Psí útulky 5.1

Vymezení psích útulků a jejich význam

Důvodů, díky kterým se pes stane nechtěným a opuštěním je mnoho. Může se jednat o případy úmrtí jeho dosavadního majitele nebo o staršího psa, s jehož narůstajícím věkem přibývají i zdravotní problémy, které jsou obvykle spojeny s nákladnou veterinární péčí. Jindy si chovatelé příliš pozdě uvědomí, co péče o psa obnáší a neboť nehodlají dále obětovat kus svého pohodlí a financí, jednoduše jej opustí. Opuštěným psem se může stát i takový, o kterého již nikdo nestojí při stěhování do nového domu nebo neplánovaně a nechtěně narozené štěně. Psi, kteří se ze strany svých chovatelů stanou nechtěnými a opuštěnými, nemohou být bezprizorními a jelikož jsou závislí na lidské péči, je potřeba zařízení, kde jim bude tato péče poskytnuta. Je přitom majitelovou povinností se o psa postarat. Vzhledem k tomu, že v České republice není povinností psy trvale označit a evidovat, je dohledání a potrestání nezodpovědných majitelů téměř nemožným procesem (viz kapitola 6.5.1). Psí útulek slouží jako přechodný domov pro opuštěné, zaběhnuté nebo týrané psy v katastru obce, na jehož území byl pes odchycen. Je uzákoněno, že obec je povinna se o takového psa postarat. V praxi to probíhá tak, že je pes umístěn do některého z psích útulků, pro které jsou nalezení a následně odchycení toulaví nebo opuštění psi „klienty“. Útulky tak formou zabezpečení péče o takové psy poskytují obcím službu. Ministerstvo zemědělství, odbor živočišných komodit, oddělení ochrany zvířat je gestorem zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a také je podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany zvířat a organizuje, řídí a kontroluje plnění úkolů na úseku ochrany zvířat. V souladu s touto svojí funkcí vydalo Ministerstvo zemědělství „Vyjádření k problematice zřizování útulků a tzv. depozit“. Žádný český právní předpis neobsahuje definici toho, co se rozumí útulkem. Z tohoto důvodu je nutno tuto skutečnost dovozovat výkladem. Útulkem je nutno rozumět zařízení, které poskytuje péči toulavým a opuštěným zvířatům v lidské péči. Provozovatel útulku je podle právních předpisů považován za chovatele (http://eagri.cz). V žádném českém právním předpise není uvedeno, že jsou za útulek považována pouze zařízení, která jsou jako útulek výslovně označena. Za útulek je tedy nutno považovat všechna zařízení, která poskytují péči toulavým nebo

18

Psí útulky

opuštěným zvířatům v lidské péči, bez ohledu na to, zda je slovo „útulek“ obsaženo v jejich názvu. Za útulek jsou považována i zařízení, která jsou označena například jako depozitum, azyl, domov, sdružení, společnost, psinec, stanice, centrum, pension, hotel, záchytný kotec, pomoc v nouzi. Tento výčet je pouze příkladný. Za útulek jsou považována zařízení i s řadou dalších názvů. Pokud je poskytována péče toulavým a opuštěným zvířatům, musí ten, kdo tuto péči poskytuje, dodržovat podmínky stanovené právními předpisy pro provozování útulků, i když není výslovně označen jako útulek. Každý útulek i jiné zařízení, které poskytuje péči toulavým a opuštěným zvířatům, musí být provozován v souladu s právními předpisy, zejména s předpisy na ochranu zvířat proti týrání a veterinárními předpisy, tedy především v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů (http://eagri.cz).

5.2 Psí útulky v České republice Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole 5.1, považují se za útulky veškerá zařízení, která poskytují péči opuštěným nebo toulavým zvířatům v lidské péči a to bez ohledu na to, zda je slovo „útulek“ obsaženo v jejich názvu. Pro účely práce byla do mapy České republiky, vyznačena všechna zařízení, která poskytují péči opuštěným a toulavým psům (http://eagri.cz). Vzhledem k tomu, že Ministerstvo zemědělství ani další jiný státní orgán neeviduje veškeré psí útulky v České republice, bylo využito neoficiálního seznamu psích útulků v České republice, jež je denně aktualizovaný a byl doporučen i provozovateli útulku. Lze jej tedy jako jediný považovat za relevantní (http://www.utulky.estranky.cz). Zřídit útulek či azyl může pouze právnická osoba. Provozně se jedná o stejná zařízení, jde pouze o odlišný status. Činnost útulku však musí být provozována pod kontrolou Krajské veterinární správy a dále je zapotřebí například kolaudace kotců u příslušného stavebního úřadu. Také je nutné absolvovat odborné kurzy na odchyt psů. Útulky jsou tím nevyskytovanějším zařízením a vyznačují se i největší kapacitou ze všech uvedených zařízení. Obvykle jsou záležitostí městských provozů, kdy jsou financovány obcí nebo městem (http://www.utulky.estranky.cz). Zařízení typu azyl, domov či depozitum je mnohdy provozován v rámci dobrovolníků, kteří možnostem a podmínkám péče o opuštěné a toulavé psy přizpůsobí například část pozemku či vlastní dům. Obvykle se vyznačují menší

Psí útulky

19

kapacitou a jeho majitelé si v názvu musejí odpustit slovo „útulek“. Na druhou stranu postačí řídit se dle hygienických norem a metodického návodu Krajské veterinární správy tak, aby případná kontrola proběhla bez problémů (http://www.utulky.estranky.cz). Občanská sdružení jsou nejčastější právnickou formou zakládající útulek. Vzhledem k uvedení občanského sdružení v názvu a absence slova útulek či jiného, byl pro tuto kategorii zvolen právě tento název. Přesto se však jedná o útulky nebo azyly. Navíc je tento způsob označení zařízení uveden i ve Vyjádření k problematice zřizování útulků a tzv. depozit Odboru živočišných komodit Ministerstva zemědělství (http://eagri.cz). Záchytné kotce jsou obvykle menším zařízením, kde jsou umístěni odchycení psi, jež si může vyzvednout jejich majitel v případě pouhého zatoulání psa, nebo jsou nabídnuti k adopci. Nalezení psi jsou zveřejněni například na internetových stránkách obce nebo místní obecní policie. Odchycení, nalezení a ztracení psi je zařízením, které je spolu s útulkem nevyskytovanějším v České republice. Jedná se o menší typ zařízení, ve výsledku je velmi podobné záchytným kotcům. Ostatní zařízení, měla další názvy a označení, jež je možné užívat. Všechny však fungují jako zařízení na poskytnutí péče opuštěným a toulavým psům, tedy jako útulky. Celkově se na území České republiky nachází 272 zařízení, jejichž složení je následující:        

102 útulků 100 zařízení pro odchycené, nalezené a ztracené psy 42 záchytných kotců 11 azylů 5 občanských sdružení 4 domovy 2 depozita 6 ostatních zařízení

Na základě mapy je možné pozorovat, že pouze v jediném okrese České republiky se nenachází jediné takové zařízení a tím je Plzeň-sever. Lze tedy předpokládat, že psi z této lokality jsou převáženi do útulku v Plzni. V ostatních okresech se vždy nachází alespoň jedno takové zařízení, i když se jedná o pouhé odchyty obecní policie či záchytné kotce. Nalezení psi na území jednoho okresu mohou být přemístěni do útulku v jiném okresu. Například

20

Psí útulky

vyskytuje-li se někde více útulků nebo jeden velký útulek, může pokrýt i více než pouze vlastní okres. Legislativa prostorovou působnost nějak neomezuje. Na území každého krajského města se obvykle vyskytuje útulek, který je v mnoha případech městským. Poměrně málo útulků a ostatních zařízení se vyskytuje v kraji Plzeňském a Vysočina a to především v porovnání s velikostí rozlohy kraje. Naopak kraje Moravskoslezský, Středočeský a Královéhradecký mají dobré pokrytí těmito zařízeními. Zda je množství zařízení v určité lokalitě dostačujícím, se odvíjí od jejich kapacit a zdali jsou k službám více obcím nebo slouží pouze jednomu městu. Obrázek 1:Psí útulky v České republice (zdroj: vlastní návrh)

5.3 Funkčnost systému psích útulků v České republice Systém financování psích útulků, který prozatím funguje v České republice, je poměrně funkčním a dostačujícím. Díky tomu, že se dle zákona každý nalezený opuštěný či toulavý pes stává věcí nalezenou, je povinností obce se o takovou věc postarat. Počátkem platnosti nového občanského zákoníku od roku 2014 by se situace neměla změnit pouze s tím rozdílem, že se v určitých

Psí útulky

21

ohledech na zvíře již nebude pohlížet jako na věc a doba, kdy je obec povinna se o psa postarat, bude zkrácena z 6 na 4 měsíce (viz kapitola 6.7.1). Psy, obvykle bez průkazu původu lze z útulku získat do opatrovnictví a po uplynutí zákonné lhůty i do vlastnictví tím, že jsou svěření za dohodnutých podmínek do náhradní péče určité osobě. Provede tak obec, na jejímž katastrálním území byli psi nalezeni jako toulaví. Určitou osobu může představovat osoba fyzická nebo provozovatel útulku pro zvířata v nouzi. Jsou-li psi umístěni do útulku, po provedení jejich karantény si je tam může vybrat další fyzická osoba, která si je osvojí a poskytne jim tak náhradní péči. Po uplynutí stanovené lhůty a vypořádání majetkových vztahů se státem, může tato fyzická osoba získat svěřené zvíře do svého vlastnictví. Majetkové vypořádání se státem je nutné z toho důvodu, že pes v náhradní péči je stále považován za věc ztracenou (§ 135 občanského zákoníku) po dobu jednoho roku ode dne nalezení v „péči“ příslušné obce. Po jednom roce, nepřihlásí-li se o psa jeho majitel jakožto věc přechází do vlastnictví státu (Dousek, 2004). 5.3.1

Porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání

S psími útulky často souvisí týrání zvířat, neboť týraná zvířata, která byla odebrána svému chovateli, směřují právě do útulků. Nutno podotknout, že již samotné opuštění zvířete je rovněž považováno za týrání. Vzhledem k tomu, že zde stále neplatí povinnost trvalého označení psů s výjimkou určitých měst, které si tuto povinnost stanoví na základě vlastní vyhlášky, lze jen stěží dohledat pachatele trestného činu. Při podezření na týrání zvířat nebo jiné porušení zákona na ochranu zvířat se lze obrátit na tyto orgány: Příslušné orgány veterinární správy, tedy krajské veterinární správy, jež vykonávají dozor nad dodržováním povinností v oblasti ochrany zvířat. Na návrh příslušného orgánu veterinární správy může obecní úřad obce s rozšířenou působností správním rozhodnutím nařídit zvláštní opatření (§ 28a zákona na ochranu zvířat), tedy nařídit odebrání týraného zvířete, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, nařídit snížení počtu hospodářských zvířat, včetně jejich usmrcení nebo nařídit chovateli pozastavení činnosti, při které dochází k týrání zvířat. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností projednávají přestupky a správní delikty na úseku ochrany zvířat a ukládají pokuty chovatelům podle zákona na ochranu zvířat a to v případě, kdy dojde k porušení povinností sta-

22

Psí útulky

novených zákonem na ochranu zvířat nebo stanovených vyhláškou, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů. Obce projednávají porušení obecně závazných vyhlášek, které vydaly na základě zákona na ochranu zvířat a ukládají za taková porušení pokuty. Orgány Policie ČR se zabývají případy, kde je podezření, že došlo k trestnému činu týrání zvířat podle ustanovení § 203 trestního zákona, popřípadě k dalším trestným činům, které souvisejí s ochranou zvířat (http://eagri.cz). V praxi však úřady s případy týrání zvířat zatím neumějí pracovat. Nemají dostatek zkušeností ani povolaných odborných pracovníků, kteří by případy prošetřili a následně případné viníky, kteří se týrání zvířat dopustili, dohnali k trestní odpovědnosti. Například občanské sdružení Liga na ochranu zvířat se setkává s 6 až 7 podněty týdně, z nichž jsou 2 oprávněné. Ostatní obvykle pramení ze špatných sousedských vztahů či lidské závisti a zloby (Ondráček, 2013).

Legislativa související s ochranou zvířat a psími útulky

23

6 Legislativa související s ochranou zvířat a psími útulky Novodobé předpisy na ochranu zvířat se vztahují nejen na jejich ochranu před týráním, ale stanovují i další podmínky, například podmínky péče o zvířata, podmínky péče o prostředí pro zvířata, podmínky a způsob přípravy potravy a napájení, atd., které mají zabezpečit životní pohodu neboli welfare zvířat. Vytvářejí tak právní rámec upravující vztah člověka ke zvířatům a péči o ně. Jedná se o normy chování člověka, za něž mohou být osoby, které je neplní, postiženy, případně odsouzeny (Dousek, 2004). V evropských podmínkách je ochrana zvířat řešena členskými státy Rady Evropy mezinárodními evropskými dohodami na ochranu zvířat. Na ochranu psů a péči o jejich pohodu se vztahuje Evropská dohoda o ochraně zvířat v zájmových chovech, kterou se řídí i většina států Evropského společenství (ES) a kterou Česká republika přijala v roce 2000. Dohoda je zveřejněna ve Sbírce veřejných smluv (19/2000 Sb.m.s.). Řada základních ustanovení této dohody byla převzata do našich předpisů. Je třeba uvést, že právě novelami předpisů bylo dosaženo harmonizace našich předpisů s předpisy Evropského společenství (Dousek, 2004).

6.1 Pes a předpisy na ochranu zvířat Pro přehlednost je možné předpisy na ochranu zvířat platné v České republice rozdělit na dvě základní skupiny. První skupinu tvoří předpisy zabývající se přímou ochranou zvířat proti týrání, tedy předpisy, které mají chránit zvířata před utrpením a týráním, jež jim může člověk způsobit. Druhou skupinu pak tvoří předpisy, které chrání zvířata nepřímo, tedy řeší takové jednání, které může nepřímo navodit situace vedoucí k utrpení zvířat, například zanedbání péče o jejich zdraví (veterinární zákon), nesprávnou výživou (zákon o krmivech) nebo nevhodnými podmínkami chovu (stavební zákon). Do druhé skupiny lze zahrnout i předpisy o postupu úřadů ve správním řízení, zákon o přestupcích a trestní zákon, tedy předpisy, podle kterých postupují úřady například v případě neplnění podmínek chovatele (Dousek, 2004).

24


6.2 Opuštění zvířat Významným ustanovením je předpis o Opuštění zvířat, který se vztahuje i na psy, které nikdo nesmí opustit s úmyslem zbavit se jich nebo je vyhnat. Bohužel, již samotná přítomnost a potřeba psích útulků prokazuje, že toto ustanovení je nejen v našich podmínkách často porušováno. Tomu, že pes skončí v útulku, často může předcházet jeho útěk a zatoulání se. Majitel, který o svého psa stojí, si ho vždy dokáže najít nebo se o to alespoň snaží. Pes je často odchycen v okolí bydliště majitele a předán do útulku, který přijímá zatoulaná zvířata z této oblasti.

6.3 Toulavá, opuštěná a ztracená zvířata Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, vysvětluje rozdíl, mezi těmito pojmy. I když se v zásadě může zdát, že se jedná o synonyma, která vyjadřují stav zvířete bez majitele, o které nikdo nepečuje, z pohledu zákona se jedná o významné rozdíly. Toulavým zvířetem je zvíře v lidské péči, které není pod trvalou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a které se pohybuje volně mimo své ustájení, výběhové prostory nebo mimo domácnost svého chovatele. Jedná se především o zvířata, která jejich chovatel nezabezpečil proti úniku, například může jít o volně pobíhající psy. Jde tedy o situaci, kdy se chovatel zvířete nehodlá zbavit nebo jej opustit, ale zvíře mu pouze dočasně uteklo. V takovém případě hraje významnou roli trvalé označení zvířat a následná evidence, která umožní návrat toulavého odchyceného zvířete k jeho chovateli, aniž by zvíře muselo skončit v útulku jako zvíře opuštěné (http://eagri.cz). Opuštěným zvířetem je zvíře původně v lidské péči, které není pod přímou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a ze zjištěných skutečností vyplývá, že ho jeho chovatel opustil s úmyslem se jej zbavit nebo jej vyhnal. Takovou skutečností může být zvíře uvázané na nějakém místě dlouhou dobu, či hladovějící zvíře pohybující se již řadu dní bez svého chovatele. Takové opuštění zvířete se považuje za týrání. Nikdo nesmí zvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat. Kdo poruší toto ustanovení, dopustí se správního deliktu a může mu být uložena pokuta (http://eagri.cz).


25

6.4 Svěření zvířete do péče Předpis Věkové a další omezení osob při získávání zvířat pro zájmový chov má zajistit svěření zvířete do péče již vyspělé osobě, nikoliv dítěti. Jedná se však pouze o předpis a realita může být v otázce vyspělosti odlišná. V dnešní době se stává, že si dítě přeje psa, aniž by si uvědomovalo zodpovědnost a péči s tím spojené. Není-li dítě připravené, odpovědnost obvykle přechází na rodiče, kteří s takovou variantou musejí před pořízením psa počítat. Bohužel, v důsledku nedůkladného zvážení dlouholetého závazku péče o psa se následně někteří jedinci stávají opuštěnými. Zvíře, tedy i pes nesmí být prodáno nebo darováno osobě mladší 15 let bez souhlasu jejích rodičů nebo jiné osoby mající k uvedené osobě mladší 15 let rodičovskou odpovědnost. Stejně tak nesmí být prodáno nebo darováno osobě, která byla pravomocným rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jíž byla pravomocným rozhodnutím soudu způsobilost k právním úkonům omezena, bez souhlasu jejího opatrovníka. Tyto zásady mají minimalizovat utrpení zvířat, které jim mnohdy bylo nechtěně a nevědomě působeno (Dousek, 2004).

6.5 Zřízení útulku Obce mohou podle § 24 zákona na ochranu zvířat proti týrání zřizovat, provozovat a rušit útulky pro zvířata (zejména tedy pro opuštěné psy nebo kočky). Obce mohou útulky zřizovat samy nebo uzavírat smlouvy o péči s jinými právními subjekty, zejména útulky soukromými. Větší města mají též smlouvu s odchytovou firmou, která provádí odchyt toulavých psů. Pečovat o toulavá a opuštěná zvířata v útulcích pro zvířata mohou pouze osoby, které mají osvědčení o odborné způsobilosti. Útulek si stanoví svůj provozní řád zabezpečující ochranu pohody zvířat a organizaci práce a pracovních postupů. Obce by se vždy měly přesvědčit, zda útulek může splňovat požadavky zákona (Prchalová, 2009). Podle § 25 zákona na ochranu zvířat proti týrání musí provozovatel útulku vést a popřípadě poskytnout pracovníkům orgánů ochrany zvířat, provádějícím dozor nad dodržováním právních předpisů na úseku ochrany zvířat, tyto informace a doklady: 1.

provozní řád zabezpečující ochranu pohody zvířat a organizaci práce a pracovních postupů stanovených pracovněprávními předpisy,

26


2.

seznam přijatých zvířat s uvedením počtu, druhu, popisu, včetně identifikačních znaků, hmotnosti, data a místa nálezu zvířat nebo uvedení jejich původních chovatelů (rozumí se v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů), seznam vydaných zvířat a jejich nových chovatelů, včetně data předání, adresy, kde budou zvířata chována, nebo míst, kde byla zvířata opět vypuštěna do původního prostředí, evidenci úniků zvířat z útulku, doklad o odborné způsobilosti.

3.

4. 5.

6.6 Označení (identifikace) zvířat Od 1. 4. 2004 platí v celé Evropské unii nové podmínky pro pohyb zvířat. Je to dáno nařízením Evropského parlamentu a Rady Evropy č. 998/2003 a navazující vyhláškou 95/65/EEC. Z jejího nařízení vyplývá, že v uzavřeném prostoru členských států EU je možno cestovat pouze se psem, který vlastní mezinárodní očkovací průkaz (PET PAS), který kromě jiného musí obsahovat průkaznou identifikaci zvířete. Ta takovou je považován mikročip, v současné době jí již není tetování (http://www.hafici.cz). Povinnost identifikace psů může být dána i obecně platnou vyhláškou města, díky čemuž je lepší evidence chovatelů a zatoulaných psů. V Praze byla povinnost nezaměnitelného označování psů zavedena obecně závaznou vyhláškou č. 18/2004 Sb. hl. m. Prahy, kterou se novelizovala obecně závazná vyhláška č. 23/2003 Sb. hl. m. Prahy, o místním poplatku ze psů. Zavedla povinnost, že v Praze každý pes starší 6 měsíců musí být trvale označen (mikročipem nebo tetováním) a centrálně zaregistrován. S tím souvisí v případě mikročipu úleva za poplatky ze psa po dobu dvou let – za každý rok ve výši 350 Kč (Prchalová, 2009). Cena trvalého označení psa je závislá na druhu čipu, na aktuální ceně čipu u dodavatele, na místě pracoviště a na způsobu registrace. Obecně lze říci, že se cena za trvalé označení jednoho psa pohybuje v rozmezí 500-700,- Kč. Při cenovém zvýhodnění hlavního města Prahy se tak majiteli počáteční náklady v dostatečné míře vrátí v rámci úlevy za místní poplatek ze psů. Dalším městem, které přistoupilo na povinné trvalé označení psů, je od roku 2012 Česká Lípa na základě obecně závazné vyhlášky města. Město zároveň ukládá povinnost zaevidovat psa do vlastní databáze města. Porušení vyhlášky se postihuje podle zákona na ochranu zvířat proti týrání a v řízení o správním deliktu lze udělit pokutu až do výše 50 000,- Kč. Ještě zajímavějším


27

je fakt, že při ohlašovací povinnosti k místnímu poplatku ze psů nejsou vybírány žádné poplatky. Povinné trvalé označení psů je nařízeno i v Roudnici nad Labem, Ústí nad Labem nebo Chebu. Všechna města si od trvalého označení psů slibují především snížení výdajů za psy umístěné v útulcích. 6.6.1

Povinná identifikace psů

Trvalé označení (identifikace) psů, tzv. čipování, se pravidelně objevuje jako téma, o kterém by mělo být jednou provždy rozhodnuto zákonem. Samotné útulky povinné označení psů podporují především z důvodu snadnějšího dohledání majitele toulavého nebo opuštěného psa. Zároveň by bylo zapotřebí zavedení evidence označených psů a jejich chovatelů. V současné době neexistuje jednotná centrální (celorepubliková) evidence, je vedeno pouze několik na sobě nezávislých „rejstříků“ trvale označených psů (http://www.smocr.cz/cz). V posledních letech, kdy je čipování technicky stále méně náročné a tím i levnější, se objevují v různých zemích návrhy na povinné trvalé označení psů. Příkladem je Velká Británie, která v roce 1991 přijala zákon o nebezpečných plemenech psů a stanovila povinnost trvale označit ty plemena psů, jež jsou zákonem vymezena jako nebezpečná. Až v roce 2010 se objevil návrh zákona na povinné trvalé označení všech psů, který však z politických důvodů nestihl projít legislativním procesem. (http://www.smocr.cz/cz) Podobně v České republice snahy na zavedení povinného čipování psů zůstaly jen u návrhů. První poslanecký návrh se objevil v roce 2000 a byl odůvodněn zejména dosavadní deregulací chovu psů. Návrh nebyl po odmítavém stanovisku vlády přijat. Na přelomu roku 2011 a 2012 proběhly v médiích zprávy o dalším připravovaném návrhu na stanovení povinného čipování psů. Do dnešního dne však nebyl zpracován oficiální návrh v paragrafovaném znění (http://www.smocr.cz/cz). Otázkou je, zda by povinné označování psů fungovalo lépe, než povinnost přihlášení psa na příslušný obecní úřad a zda by trýznitelé, kteří by se dopustili týrání již evidovaného psa, raději čip násilně neodstranili. Je-li pes přihlášen u příslušného obecního úřadu, jak nařizuje zákon, obdrží psí známku s evidenčním číslem. I na základě této známky je možné dohledat majitele psa. Osobní údaje o majiteli psa mohou být poskytnuty pouze obecní nebo státní policii, která si je na obecním úřadě vyžádá, neboť se jedná o důvěrné osobní informace, které úřad nemůže poskytnout jiné osobě. Ne každý pes je však u příslušné obce přihlášen.

28


6.7 Zvíře jako věc Podle teoretické právní konstrukce se v soukromoprávních vztazích zachází se zvířaty, jako kdyby byly věcí a proto se na ně vztahuje § 135 občanského zákoníku z roku 1964. Jeho ustanovení, která jsou vytvořena především pro věci, nejsou zcela vyhovující pro zvířata. Opuštěné zvíře si nálezce nemůže ponechat. Nálezce je povinen odevzdat opuštěné zvíře obci, na jejímž území k nálezu došlo. V případě opuštěných zvířat zaniklo vlastnické právo původního chovatele okamžikem opuštění zvířete a vzniklo vlastnické právo obce. Opuštěné zvíře je tedy nutné odevzdat na obecním úřadě nebo je předat do obecního útulku. Obecní úřad má povinnost se o zvíře postarat. Utrácení opuštěných zvířat po určité době zákon nedovoluje, nejde-li o zákonem stanovený důvod k usmrcení např. slabost, nevyléčitelnou nemoc, těžké poranění, genetickou nebo vrozenou vadu, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete nebo přežívání spojené s trvalým utrpením (http://eagri.cz). Nepřihlásí-li se o zvíře jeho majitel do 6 měsíců od jeho převzetí obcí, stává se majetkem obce. Ta pak může zvíře prodat, darovat a podobně. Před uplynutím těchto 6 měsíců může obec zvíře předat jiné osobě do péče. Nejedná se zatím o převod vlastnictví (Prchalová, 2009). 6.7.1

Nový občanský zákoník – zvíře již nebude věc

Velká změna by měla nastat začátkem roku 2014, kdy vstoupí v platnost nový občanský zákoník. Ten byl odsouhlasen již koncem roku 2011 a zásadně změní pohled na živé zvíře. To přestává být v některých ohledech vnímáno jako věc a bude na něj pohlíženo jako na živou bytost, která má hodnotu sama o sobě. Hlavní autor zákoníku, profesor Karel Eliáš, navrhl formulaci „Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.“ Toto ustanovení se promítá i do reálných situací, kdy platí, že v případě nouze lze například z uzavřeného auta rozbitím okénka vysvobodit nejen trpící dítě, ale i trpícího psa a není důležité, jaká je cena zvířete. Cena zvířete může být dokonce nižší, než okénka samotného (http://ekolist.cz). Dále se změnila lhůta, po níž by měla obec se zvířetem nakládat jako s nalezeným. Ministerstvo spravedlnosti navrhlo tuto lhůtu zkrátit na dva měsíce, což by mělo za následek mnohonásobně nižší příjmy útulků a jejich prav-


29

děpodobný zánik. Nakonec byl poslanci odhlasován kompromis čtyř měsíců (http://ekolist.cz).

30

Přístupy k péči o psy v jiných zemích

7 Přístupy k péči o psy v jiných zemích Jak již bylo zmíněno v jedné z předchozích kapitol, zvíře je dle současného a do konce roku 2013 platného občanského zákoníku České republiky považováno za věc. Přestože takové právní vyjádření má své nedostatky a není vždy zcela vhodné, již po léta zajišťuje péči toulavým a opuštěným psům. Některé země však nemají situaci pod kontrolou, především díky nedostatečné legislativní úpravě a některé země se i v dnešní době stále vypořádávají s následky totalitních režimů.

7.1

Rumunsko

Abychom pochopili, jak došlo k dnešní situaci s velkým množstvím zatoulaných psů v Rumunských ulicích, musíme nahlédnout zpět do minulosti a historie Rumunska. Dnešní zoufalé situaci s toulavými psy dal samotný základ bývalý rumunský diktátor Nicolae Andruţă Ceauşescu, který přibližně v roce 1974 započal v Rumunsku proces systematizace, přesídlování samot a menších vesnic do měst, který vyvrcholil přebudováním hlavního města. V důsledku toho bylo asi 40 000 rodin přesídleno do moderních panelových domů, kde byla domácí zvířata zakázána. Lidé byli nuceni psy opustit a ponechat je napospas svému osudu na venkově nebo je jednoduše zanechali na ulici. Nutno podotknout, že na venkově v té době žilo asi 60 % populace. V letech 1970 až 1989 se psi volně pohybovali v ulicích a nekontrolovatelně se rozmnožovali. Zvířata se ke všemu jen velmi nedostatečně evidovala a chyběla i prevence před zvířecími nemocemi a parazity. Například jedinou prevencí proti vzteklině bylo očkování, které však vyvolalo nežádoucí účinky až u 15 % očkovaných psů a lidé již dále nechtěli své psy očkovat (http://helparomanianstray.blogspot.cz). V Bukurešti byla specializovaná veřejná instituce, která se zabývala ulovením a usmrcením toulavých psů, kteří byli následně použiti pro proteinovou mouku používanou ke krmení zvířat nebo byli zpracování při výrobě kožešin. V důsledku nedostatečného množství orální vakcinace divokých lišek, se rychle začala šířit i nebezpečná vzteklina. Tyto lišky byly následně loveny a kromě kůže byly zpracovány a nabízeny jako potrava pro psy a kočky. V nemocnicích tak byly stále častěji identifikovány zoonózy, nemoci zvířat přenosné na člověka. V Rumunsku bylo pouze 30 veterinářů kvalifikovaných k léčbě domácích zvířat a především na venkově se o psy příliš nedbalo, neboť byly až na samém konci hierarchického řetězce významnosti hospodářských zvířat. Přitom při-


31

bližně 80 % zemědělců vlastnilo psa (celkem 3 200 000 psů ve venkovských oblastech). Epidemie na sebe nenechalo dlouho čekat a brzy se stala velice závažnou a trvalou. Psi se začali často vyskytovat v parcích, na dětských hřištích, v turistických centrech nebo na plážích, což začalo vadit samotným obyvatelům. Psi začali způsobovat množství dopravních nehod a lidem se nelíbil ani pohled na jejich bezvládná těla na silnicích. Bylo jasné, že celá situace není pod kontrolou a Rumunsku chybí dobře strukturované programy příslušných orgánů (http://helparomanianstray.blogspot.cz). Prvních 5 let po revoluci v roce 1989, se objevilo 10 nevládních organizací, které se zabývaly ochranou zvířat. V roce 1999 zde bylo již 36 organizací na ochranu zvířat a více než 50 veterinárních ordinací. V současné době existuje více než 130 organizací, více než 230 veterinárních ordinací a více než 60 soukromých a veřejných útulků pro toulavé psy. V roce 2001 rumunský parlament přijal zákon umožňující zabíjení potulných psů, kteří v zemi zaplavují řadu velkých měst, především metropoli Bukurešť. Návrh zákona kritizovaly především organizace ochránců zvířat. Zákon o zabíjení toulavých psů byl prosazen jako součást obecné hygieny a péče o zdraví obyvatel. Podle jeho znění mají být psi umístěni po odchytu v útulku, a pokud se do 30 dnů nenajde jejich původní majitel nebo si je někdo neosvojí, budou moci být usmrceni v případě, že kapacita útulku bude překročena. (http://helparomanianstray.blogspot.cz) Zákon o zabíjení toulavých psů prosadila vládnoucí liberálně demokratická strana (PDL), podle které je v Bukurešti údajně na 100 000 toulavých psů, kteří ročně poraní na 12 000 lidí. Organizace ochránců zvířat to však popírají. Podle nich je v Bukurešti jen 40 000 toulavých psů a jejich počet by se rychle snížil jejich hromadnou sterilizací. Politiky podporující likvidaci toulavých zvířat obviňují z nezodpovědnosti. Poukazují na to, že v letech 2001 až 2007 bylo v dlouhodobé akci usmrceno v Bukurešti údajně 145 000 toulavých psů, nic to ale nevyřešilo. Pak byla likvidace psů zakázána. (http://www.ceskatelevize.cz)

7.2 Ukrajina Velké pozdvižení a vlnu odporu vyvolaly okolnosti konání Mistrovství Evropy ve fotbale, které Ukrajina společně s Polskem pořádala v roce 2012. Ukrajina má podobně jako Rumunsko již dlouhodobý problém s velkým množstvím toulavých psů, které nikdo neregistruje, nepečuje o ně a psi se tak nekontrolovatelně množí. Například v hlavním městě Kyjevě bylo následkem finanční krize v roce 2008 vyhnáno na ulici množství psů, neboť lidé na jejich chov

32


a krmení neměli peníze. Tedy jen v hlavním městě se tehdejší počet těchto zvířat odhadoval na 12 000 (http://www.tyden.cz). Velké množství toulavých psů není dobrou vizitkou země a tak místní vláda přikročila k velmi radikálnímu a brutálnímu řešení, jak zemi od toulavých psů „vyčistit“. Ve městech začali problém toulavých psů řešit pomocí mobilního krematoria a odchytové služby, která psy střelila a následně spálila. O to smutnější byly případy, kdy se důvěřiví psi nechali chytit bez nutnosti střelby. Přitom nikdo nezkoumal původ psa nebo jeho majitele. Tedy jestli jde o toulavé nebo jen zaběhnuté psy nikdo nerozlišoval (http://tn.nova.cz). Kromě spalování psů přistoupila komunální správa i k dalším nehumánním způsobům odstranění psů. Nutno podotknout, že již v roce 2009 vláda v Kyjevě mobilní krematoria oficiálně zrušila a zakázala. Za ještě větší paradox lze považovat fakt, že zákony zakazující zabíjení toulavých psů platí v Ukrajině od roku 2006. Psí krematoria byla vládou označena za ekologický způsob likvidace psů. Dle výkladového slovníku se za ekologický může považovat takový proces, který je v souladu s přirozenými životními podmínkami a který respektuje přírodní zákonitosti (http://www.tyden.cz). Po vlně protestů ukrajinský ministr životního prostředí a přírodních zdrojů, opakovaně zakázal zabíjení toulavých psů, přestože zákaz měl být platný již pátým rokem. Největším problémem je, že na Ukrajině, druhé největší evropské zemi, nevznikl za státní peníze od zhroucení Sovětského svazu roku 1991 jediný zvířecí útulek. Vznikala jen jakási sběrná místa, v nichž se chycená zvířata více či méně systematicky usmrcovala (http://www.tyden.cz). V průběhu roku 2012 se ukrajinské úřady usilovně snažily vyčistit hlavní ukrajinská města od potulných psů. Musely však změnit taktiku a zvolit ohleduplnější postup. Státní veterinární správa uzavřela smlouvu se zahraničními dobrovolnými organizacemi, které v ukrajinských městech bezplatně odchytávají bezprizorní psy, soustřeďují je v útulcích a podrobují sterilizaci. V Kyjevě už bylo sterilizováno na tři tisíce psů, stovky dalších byly očkovány. Radnice vyčlenila několikahektarový pozemek, kde vybuduje centrum ochrany zvířat a zajistí pro ně kvalifikovaný personál. Úřady uznávají, že sterilizace je spíš dlouhodobým řešením, které bezprostředně neulehčí od velkého množství toulavých psů, ale je humánní a trvalé (http://hobby.idnes.cz).


33

7.3 Spojené státy americké Ve Spojených státech amerických (USA) neexistuje žádná vládní organizace, která by poskytovala dohled nad ostatními útulky. Proto jsou útulky v rámci jednotlivých států regulovány především pomocí legislativy. Vyskytuje se zde více typů útulků. Všechny mají stejný cíl a tím je poskytnout bezpečné a starostlivé prostředí, dokud není zvíře adoptováno nebo přijato jinou organizací. Bohužel, se jedná o tak velké množství toulavých a opuštěných zvířat, že na ně kapacity a možnosti útulků nestačí. Některé veřejné útulky utrácejí zvířata, která nejsou adoptována ve stanoveném časovém období (obvykle 1 až 2 týdny), jiné zastávají politiku utratit pouze ta zvířata, která jsou v nouzi z důvodu věku či nemoci. Většina soukromých útulků je obvykle označována jako “no kill”, které se vyznačují tím, že přijatá zvířata neutrácí a slibují, že se o ně postarají, dokud nejsou adoptována. V návaznosti na finanční krizi v letech 2007 a 2008 došly mnoha psím útulkům finanční prostředky, což se projevilo na zdejších životních podmínkách zvířat, které mají daleko od ideálu. Na níže uvedené tabulce je zřetelné, kolik psů je ročně nutné utratit. Spojené státy americké jsou hned po Číně a Indii třetí nejlidnatější zemí světa. Není tedy divu, že na jejich území se ročně octne 5 miliónů zvířat (převážné psů a koček) v útulcích a 3,5 miliónu z nich je utraceno. Konkrétně celých 60 % z přijatých psů je utraceno. To vše se děje i přes velkou míru sterilizace zvířat. Bližší údaje viz tabulka 1.

34


Tabulka 1: Statistické údaje z útulků v USA (zdroj: American Humane Society, Born Free U.S.A., Pet Finder) Celkový počet celostátních útulků 5 000 Roční počet zvířat v zájmových chovech, která se octnou v útulku 5 milionů Průměrný roční počet zvířat v zájmových chovech, která jsou utracena 3,5 milionu Procento psů v útulcích, kteří jsou utraceni 60 % Procento psů, kteří se vrátí ke svým vlastníkům 15 % Celkový počet sterilizovaných psů 78 % Procento psů, kteří byli navráceni do útulku po jejich předchozí adopci z útulku 20 % Procento psů a koček, kteří jsou adoptováni 25 % Celkový počet psů a koček, kteří jsou zakoupeni v obchodech s domácími mazlíky 6 % Procento lidí, kteří dostanou své domácí mazlíčky zdarma nebo za nízkou cenu 65 % Roční náklady daňových poplatníků na pochytání, umístění, zabití a likvidaci 2 biliony opuštěných zvířat ($) Celkový podíl čistokrevných psů v útulcích 25 % Celkový podíl domácností v USA, které vlastní alespoň 1 domácí zvíře 63 % Celkový počet domácností, které vlastní alespoň 1 domácí zvíře 70 milionů

7.3.1

Society for the Prevention of Cruelty to Animals (SPCA)

Společnost pro prevenci krutosti na zvířatech (SPCA), která má kořeny v Anglii již od roku 1824 se po úspěších v rámci ochrany koní proti týrání rozšířila i na ochranu ostatních druhů zvířat, především psů a koček. V roce 1866 pronikla i do USA, přesněji do New Yorku. Nyní se SPSA nachází po celých Spojených státech amerických i po celém světě. SPCA International byla založena v USA v roce 2006 (http://www.spcai.org). SPCA International se snaží rozvíjet a využívat celosvětovou platformu, která tak podporuje nezávislé útulky a ochranu zvířat. Dále se snaží napomáhat navyšováním počtu nezávislých útulků prostřednictvím budování aliance, informační sítě a národních a mezinárodních programů. Poskytuje finanční podporu na místní úrovni v podobě čtyř až šesti mimořádných dotací každý měsíc do vybraných organizací na ochranu zvířat (http://www.spcai.org). Další iniciativou SPCA International je tzn. Operation Baghdad Pups. Byla založena na základě mnoha žádostí amerických vojenských příslušníků, kteří slouží v Iráku a Afghánistánu. Tento program poskytuje veterinární péči, stejně tak jako potřebné „odbavení“ a dopravu pro zvířata, především psy, které si v průběhu vojenské služby oblíbili nasazení američtí vojáci. Jedná se o nákladný a logisticky náročný program. SPCA International jde však především o záchranu zvířat, která stejně jako lidé během zdejších nepokojů znatelně trpí (http://www.spcai.org).


35

K medializaci a zviditelnění SPCA přispívá především televizní kanál Animal Planet, který mapuje činnost SPCA následkem čehož vznikají mnohodílné televizní seriály z jednotlivých států na území USA, kde SPCA působí. Dalším případem takové medializace a zviditelnění je i pořad Last Chance Highway (Cesta poslední naděje), kde realitní makléřka Shelly Bookwalter odebírá od útulků v jižní části psy, které čeká z důvodu přeplněné kapacity usmrcení. Následně je pak převáží do severní části země, kde není tolik opuštěných psů a kde na ně čekají noví majitelé a nový život (http://animal.discovery.com).

7.4 Slovensko Situace kolem toulavých a opuštěných psů na Slovensku je v porovnání s Českou republikou poněkud žalostná. Psů bez domova je na Slovensku díky nezodpovědnému chování majitelů a necitlivému vztahu ke zvířatům mnohem více než v Čechách. Slovensko tedy nepatří k národům, jako je právě Česká republika nebo Francie, kterým se přezdívá „psí národy“. Situace je taková, že Slovensko zatím rezignovalo na kastrační programy a osvětu a problém řeší usmrcováním zvířat. Podle odhadů ukončí smrtící injekce ročně stovky až tisíce psů. Především díky slovenskému zákonu, jehož znění to umožňuje. Ve vyhlášce upravující chod karanténních stanic je uvedeno: „…veterinární lékař rozhodne, že bude usmrcené (myšleno zvíře) ze zdravotních důvodů, a v případě potřeby se individuálně umístí do chovného prostoru, který se označí způsobem vylučujícím záměnu, a to až do času jeho úhynu, usmrcení nebo odeslání z karanténní stanice…“ O osudu zvířete tedy rozhoduje veterinární lékař, jehož rozhodnutí se tak stává zcela subjektivním a individuálním. Takového znění vyhlášky se dá velmi lehce zneužít, což pouze podtrhuje její benevolentní znění. Dalším smutným faktem jsou prostory karanténních stanic samotných. Jedná se o tvrdé a nehumánní životní podmínky po psy, které někteří slabší jedinci jednoduše „neustojí“ (http://www.utulek-trebic.cz). Taková skutečnost nenechává klidnými občany České republiky, kteří se snaží pomoci adopcí slovenských opuštěných psů a všemožně upozornit na skutečnost, která se odehrává za zdmi karanténních stanic. Objevují se i pokusy transportu těchto psů do České republiky, aby byli ušetřeni před eutanazií. Takový postup však není řešením. Důležitá je změna legislativy, která by psy před utracením chránila.

36


7.5 Francie Právní forma útulků ve Francii je obvykle sdružení, nezisková organizace, soukromá společnost nebo charita a jedná se tak především o dobrovolníky, kterým záleží na budoucnosti opuštěných psů. Jejich kontrolním orgánem je veterinární správa DDSV (Directions Départementales des Services Vétérinaires) jež je decentralizovaným útvarem Ministerstva zemědělství a obvykle se nachází v místní prefektuře, což je územní jednotka administrativní správy a lze ji přirovnat ke krajům České republiky. Psi v útulcích jsou podporování organizacemi na ochranu zvířat jako je SPA (pobočka francouzské společnosti pro prevenci krutosti na zvířatech SPCA) nebo Société Royale Protectrice des Animaux (AFS) v Belgii. Hlavním zdrojem příjmů soukromých útulků jsou však poplatky, které zaplatí noví majitelé při adopci psa. Útulky nedostávají téměř žádné dotace. Obvykle tak fungují prostřednictvím svých vlastních finančních prostředků, darů a příspěvků dobrovolníků. (http://fr.wikipedia.org) Umístění psů z útulku do nových domovů zde probíhá dobře a rychle. Pouze staří a nemocní psi nebo psi, jež jsou považováni za nebezpečné, mají šance na nový domov nižší. Některé útulky tak dokonce novým majitelům poskytují podporu v záležitosti veterinární péče i po umístění psa, aby tak zvýšili jeho šanci k osvojení. Legislativa Francie, týkající se ochrany zvířat tak jako psích útulků je velmi podobná té české. Například k usmrcení psa (eutanazii) je přistoupeno pouze, když to okolnosti vyžadují, například ze zdravotních důvodů. Jinak jej odmítli téměř všechny organizace provozující útulky. Útulky zde nejsou jen pro opuštěné psy, ale i pro očkování a péči o nemocná zvířata a v neposlední řadě pro sterilizaci, jíž se předchází přemnožení psů. (http://www.pets-dating.com) Na ochranu domácích zvířat tedy i psa se pak vztahuje především zemědělský zákoník, občanský zákoník a Evropská úmluva o ochraně zvířat v zájmovém chovu.

Psí útulky na Vysočině

37

8 Psí útulky na Vysočině V kraji Vysočina se nachází celkem 17 zařízení na poskytnutí péče opuštěným a toulavým psům ve složení 6 útulků, 1 azylu, 1 depozita a 9 zařízeními pro odchycené, nalezené a ztracené psy. Z nich byly osloveny především útulky, jejichž informace a podklady pro analýzu se podařilo získat od všech kromě městského útulku pro psy v Havlíčkově Brodu a psího útulku ve Velkém Meziříčí. Vybrané útulky patří z hlediska umístění k těm nejvýznamnějším v lokalitě. Dále se podařilo získat potřebné podklady od azylu, který je jediným větším zařízením v okrese Pelhřimov.

8.1 Výběr útulků a jejich prostorová působnost Na obrázku číslo 2 jsou vykresleny obce, které mají uzavřenou smlouvu o poskytnutí péče toulavým a opuštěným psům s konkrétním útulkem. Městský útulek v Jihlavě má působnost omezenou pouze na statutární město Jihlava. Útulek ve Žďáru nad Sázavou přijímá psy především z města Žďár nad Sázavou a jeho místních obcí. Azyl v Častoníně nemá uzavřeny žádné smlouvy z důvodu malé kapacity. Kromě útulku v Jihlavě každý poskytuje služby i dalším, obvykle menším obcím, se kterými nemají uzavřenou smlouvu a platí pro ně stejné podmínky umístění psa. V případě plné kapacity útulku jsou však upřednostněny obce, jež smlouvu uzavřenou mají a pes z jiné obce nemusí být přijat. Útulek v Třebíči má pokrytý téměř celý okres Třebíč a je tedy hlavním odběratelem nalezených, zatoulaných a opuštěných psů v tomto okrese. Útulek v Polné zabezpečuje města a obce v okrese Pelhřimov, především díky absenci většího útulku v tomto okrese. Zajímavostí v tomto případě je, že útulek přijímá psy na základě smlouvy od dvou měst z Jihočeského kraje. Důvodem je fakt, že psí útulek ve městě Jindřichův Hradec, který je těmto městům nejblíže, nepřijímá psy z jiných obcí než ze samotného města Jindřichův Hradec nebo jeho spádových obcí. V okrese Havlíčkův Brod se rovněž nachází psí útulek, bohužel nejsou k dispozici jeho lokality působnosti. Lze předpokládat, že bude zabezpečovat především město Havlíčkův Brod a zbytek stejnojmenného okresu. V okrese Žďár nad Sázavou se vyskytuje další útulek ve městě Velké Meziříčí, ale ani od něj nebyly získány podklady. Lze předpokládat, že bude přijímat psy z města Velké Meziříčí a zbytku okresu, neboť útulek ve městě Žďár nad Sázavou jej celý nepokryje. Rovněž by mohl odebírat psy ze severní části okresu Třebíč.

38


Důležitým faktem je, že obec je povinna se o opuštěného nebo toulavého psa postarat a najít pro něj místo v některém z útulků, i kdyby jej měla nechat dopravit do útulku jiného okresu, než v kterém byl nalezen. Obrázek 2: Prostorová působnost vybraných útulků na Vysočině (zdroj: vlastní návrh)

8.1.1

Městský útulek pro opuštěná a nalezená zvířata Jihlava

Útulek slouží k dočasnému umístění toulavých a opuštěných zvířat v nouzi, tj. zvířat nalezených a odchycených na katastrálním území města Jihlava. Zajišťuje potřebnou veterinární a chovatelskou péči do doby, než se o nalezené zvíře přihlásí původní majitel, případně než zvíře převezme nový osvojitel (http://www.utulek-jihlava.estranky.cz/).


39

Majitel: Statutární město Jihlava Provozovatel: Městská policie Jihlava Vedoucí: Vítězslav Vítkovič Adresa: Jihlava – Pístov, 586 01 E-mail: [email protected] Web: www.utulek-jihlava.estranky.cz Obrázek 3: Logo útulku v Jihlavě (zdroj: www.utulekjihlava.estranky.cz)

Útulek v Jihlavě je městským útulkem, který slouží pouze pro účely statutárního města Jihlava. Nemá tak uzavřeny smlouvy o umístění nalezených psů s žádnými dalšími obcemi. Město Jihlava se v současnosti skládá z 18 katastrálních území, na kterých leží 16 místních částí.

Obrázek 4: Městské částí statutárního města Jihlavy (zdroj: www.jihlava.cz)

40


V případě nalezení psa v blízkosti nebo snad na dálnici D1 je o psa taktéž postaráno městským útulkem v Jihlavě. Například se již stalo, že při dopravní nehodě právě na této dálnici byl do útulku v Jihlavě přemístěn pes majitelů z Belgie, o kterého bylo v útulku postaráno včetně veterinárního ošetření a po 14 dnech si jej vyzvedli jeho majitelé. Útulek v Jihlavě je v nejnutnějších případech ochotný přijmout i psa, který je v ohrožení života, i když se již vyskytuje mimo katastrální území města. Nehrozí jeho odmítnutí pouze z důvodu, že se bezprizorní pes nachází v lese pouhý kilometr za hranicí města. Jak řekl vedoucí útulku v Jihlavě pan Vítězslav Vítkovič: „Jsme tu přece pro pejsky.“(Vítkovič, 2013). Ještě před samotným vznikem útulku bylo na vedení města dlouho diskutováno, zda psí útulek vybudovat či nikoliv. Největší problém byl, že na psí útulek je zapotřebí velkého pozemku, ideálně na kraji města tak, aby neobtěžoval okolní obyvatele. Ideální příležitost se naskytla v roce 2001, kdy Armáda České republiky nabízela své nevyužité pozemky pro neziskové účely. Jihlava tak získala ideální a velký pozemek na kraji města a to zcela zdarma. Samotný útulek byl po nezbytných úpravách a stavebních pracích v provozu od roku 2003. Útulek je velmi dobře zařízen, což svědčí o tom, že zde město na psech nešetří. Celkem má útulek k dispozici 5 oddělení (karanténa, venkovní psi, bytoví psi) dle potřeb a stavu psů. Nechybí veterinární ošetřovna, kde se provádějí ošetření lehčího druhu ani střižna či venkovní výběhy. Odchyt psů provádí v pracovní době samotný útulek, v nepracovní době včetně sobot a nedělí provádí odchyt městská policie, která má do útulku přístup. Maximální kapacita útulku je 50 psů, počet se však stále pohybuje kolem 30 umístěných psů. Vedoucí útulku, pan Vítkovič kvitoval, že má útulek příznivé počty umístěných zvířat na úkor přijatých. Tedy psy, které během roku přijmou, se také podaří umístit do nových domovů.1 K tomu přispívá i dlouhá pracovní a především výdejní doba, kdy je možné vyzvednout si osvojeného psa z útulku.2 Pravdou však je, že nejnižší šance na umístění mají vždy starší psi. Do útulku však zpravidla nejsou vpuštěni návštěvníci, kteří evidentně nemají zájem o adopci, ale pouze se chtějí podívat na psy. Psí útulek není zoologickou zahradou a psi neslouží k pozorování návštěvníky. Naopak každá návštěva a přítomnost člověka

Webové stránky Městského útulku v Jihlavě se mohou pochlubit více jak 3 000 návštěv během každého měsíce v roce a to nejen na území České republiky. 2 Městský útulek pro psy v Havlíčkově Brodě má návštěvní hodiny omezeny pouze na úterý až pátek od 8.00 – 9.00 hodin. Návštěvu však lze dopředu dohodnout telefonicky nebo e-mailem. 1


41

je pro psa velmi emotivním zážitkem, který může často zanechat spíše negativní následky na jeho psychickém stavu (Vítkovič, 2013). Rozpočet útulku je stanoven vedením obce a činí 800 000 Kč na rok. Pan Vítkovič, bývalý vojenský kynolog (psovod) se netají informací, že takový rozpočet je velmi bohatý a více než dostačující. Nutno podotknout, že v rozpočtu nejsou zahrnuty mzdy celkem šesti zaměstnanců v útulku, kteří pracují ve dvou směnách. To, že útulek neřeší finanční prostředky je takřka vidět na první pohled. Z důvodu dostatečného finančního zajištění útulku, neplatí noví majitelé při osvojení psa žádné provizorní poplatky (za vakcinaci) ani v případě odvedení psa majitelem do útulku a vzdání se ho, neboť by jej s největší pravděpodobností následně museli odchytit na území Jihlavy. Město Jihlava poskytuje roční úlevu na místních poplatcích za psa v případě adopce psa z útulku. Na svých internetových stránkách útulek poukazuje na dostatečné finanční, materiální i pracovní zajištění a žádá případné dárce, aby svou případnou pomoc směřovali na okolní menší, soukromé útulky (Vítkovič, 2013). Útulek v Jihlavě lze považovat za ukázkový případ toho, jak by se město mělo postarat o nalezené, zatoulané a opuštěné psy. Přestože psi jsou společenští tvorové a vyžadují trvalou společnost a lásku člověka, která jim v útulku samozřejmě chybí, je o ně postaráno nejlépe, jak to jen jde. Na vedení města Jihlava si evidentně uvědomují význam a potřebu psího útulku, čemuž přizpůsobují i samotnou otázku ročního rozpočtu útulku. 8.1.2

Spolek na ochranu zvířat Polná

Kynologie Polná byla založena v lednu 1999. Současní majitelé a provozovatelé útulku, manželé Dvořákovi, chtěli nabídnout přechodný domov opuštěným psům pouze jako soukromé osoby. Jelikož se během roku podařilo pro některé pejsky najít vhodné domovy, ze kterých přicházely pozitivní zprávy, rozhodli se založit soukromý útulek a cvičiště pro psy. V srpnu 2000 tak vznikla nezisková organizace Spolek na ochranu zvířat Polná, jejímž cílem je provozování útulku a úsilí o zlepšení vztahů lidí ke zvířatům (zřízení a provoz cvičiště pro psy – psí škola). Během let, co je útulek v provozu, v něm našlo přechodný domov více jak 1500 psů a psí školou prošly stovky chovatelů se svými psy. Zdejší tým psovodů se mimo jiné zabývá i výcvikem psů pro vyhledání a označení ztracených osob (http://www.kynologiepolna.cz/).

42


Majitel: Spolek na ochranu zvířat Polná Jiří Dvořák (předseda) Provozovatel: Jiří a Lenka Dvořákovi Adresa: Nerudova 378, Polná, 588 13 E-mail: [email protected] Web: www.kynologiepolna.cz/index.php

Obrázek 5: Logo útulku v Polné (zdroj: www.kynologiepolna.cz)

Útulek nepřijímá žádné psy bez souhlasu obecního úřadu, v jehož katastru se pes našel a to ani v případě města Polná. Je nutné se nejdříve obrátit na místního starostu. Pouze po jeho souhlasu a domluvě s útulkem, lze psa přivézt do útulku. Platba za umístění probíhá jednorázově a to v hodnotě 4 000,- Kč za jednoho psa. Stanovenou částku musí obec zaplatit bez ohledu na délku pobytu psa. Pouze pro město Polná je stanovená částka nižší, přesněji 1 400,- Kč za jednoho psa. Není-li znám původ zvířete a je nutné provést vakcinaci, připlácí obec, na jejímž katastru byl pes nalezen 315,- Kč. Jsou-li zjevné doklady o tom, že je pes naočkován, tato částka není k základnímu poplatku fakturována. V případě dojezdu a odchycení zvířete na území některé z obcí si útulek účtuje 10,- Kč na kilometr. Takové platební podmínky jsou stejné i pro případné obce, se kterými útulek nemá uzavřenou smlouvu a přesto by bylo zapotřebí, postarat se o nalezeného psa. Město Polná neposkytuje žádné úlevy na místních poplatcích v případě adopce psa z útulku. Roční poplatek je stanoven na 150,- Kč za psa, za druhého a každého dalšího je to 220,- Kč (Dvořáková, 2013). Kapacita útulku je 15 až 20 psů. Jelikož se nejedná o útulek zřízený samotnou obcí, platí Spolek na ochranu zvířat Polná symbolickou částku za pronájem pozemku 1 000,- Kč ročně. Psi jsou předáni do péče novým majitelům bez jakéhokoliv poplatku, na základě občanského průkazu. Při adopci psa z útulku si paní Lenka Dvořáková vyslechne představu a požadavky potencionálních nových majitelů. V případě že jim žádný pes neodpovídá, zájemci odejdou bez psa. Je důležité, aby si pes i noví majitelé vyhovovali, což se odvíjí především od povahy a velikosti psa. Díky tomu se předchází dalšímu opuštění psa poté, co jeho noví majitelé zjistí, že jej nezvládají nebo je pro ně příliš finančně nákladný. Octne-li se pes opakovaně v kotci útulku, psychicky ho to velmi poznamená. Lidé při adopci musí počítat s případnými zlozvyky a návyky chování z předchozího života psa, který je


43

často velkou neznámou. Vzdají-li se nebo opustí-li noví majitelé adoptovaného psa, považuji to především za jejich selhání (Dvořáková, 2013). 8.1.3

Útulek Ligy na ochranu zvířat ČR v Třebíči

Útulek v Třebíči je provozován Ligou na ochranu zvířat ČR – místní organizací Třebíč od roku 1993. Na základě závazného posudku Okresní veterinární správy v Třebíči zajišťuje péči o nalezené a opuštěné psy. Kapacita útulku je 40 až 50 psů. Časem se útulek stal i záchytným bodem pro zraněné živočichy z volné přírody, kteří jsou následně převáženi do záchranných stanic či zoologických zahrad, kde je zraněným zvířatům poskytnuta odborná pomoc (http://www.utulek-trebic.cz). Především díky komplikacím, které způsobovala chybějící právní subjektivita, bylo v prosinci 2010 založeno Sdružení na pomoc zvířatům Třebíč, které si klade za cíl aktivní pomoc opuštěným a bezprizorním zvířatům, zajištění finančního a materiálního zabezpečení a pořádání veřejných akcí podporujících šíření veřejné osvěty a propagaci třebíčského útulku (http://www.utulektrebic.cz). Majitel: Liga na ochranu zvířat ČR - místní organizace Třebíč Provozovatel: Liga na ochranu zvířat ČR místní organizace Třebíč Odpovědný zástupce: Petr Ondráček (předseda) Adresa: Nad Zámkem 5, 674 01 Třebíč E-mail: [email protected] Web: http://www.utulek-trebic.cz/

Obrázek 6: Logo útulku v Třebíči (zdroj: www.utulektrebic.cz)

Útulek je provozován na základě smlouvy s městem Třebíč a je umístěn v areálu bývalého Školního statku nad bazilikou svatého Prokopa v Třebíči na pozemku města Třebíče. Nájemné činí za cca 900 m2 částku 1,- Kč ročně. Provozovatel útulku má s Městem Třebíč uzavřenou smlouvu o zajištění péče o nalezené psy a o zajišťování jejich odchytu. Odchyt je prováděn ve spolupráci se strážníky Městské policie nebo přímo zaměstnanci útulku. Zpočátku útulek sloužil hlavně městu Třebíč, které na jeho provoz v letech 2012 a 2013 přispívá částkou 470 000,- Kč, v letech 2011 a 2010 činil příspěvek částku 450 000,- Kč. Kromě této úhrady hradí město Třebíč náklady na pobyt psů, kteří na základě

44


dosavadního znění § 135 občanského zákoníku přešli po marném uplynutí půlroční lhůty od jejich nálezu do vlastnictví města Třebíče. Tato částka činí měsíčně asi 20 000,- Kč (Ondráček, 2013). Postupem času se vzhledem k neexistenci jiného podobného zařízení v okrese Třebíč ukázala nutnost využívání útulku i pro ostatní obce a města z okresu. Tyto města a obce nepřispívají jednorázovou částkou, ale hradí náklady ve výši 48,- Kč denně za psa malého vzrůstu, částku 59,- Kč za psa středního vzrůstu a částku 70,- Kč za psa velkého vzrůstu. Tato částka je obcemi a městy hrazena po celou dobu pobytu psa na základě fakturace, která probíhá měsíčně. V případě, že se o zvíře přihlásí původní vlastník, uhradí tyto náklady on a obci není fakturována žádná částka. Při osvojení psa zaplatí noví majitelé symbolickou částku 400,- Kč, která pokryje náklady především na vakcinaci psa (Ondráček, 2013). Bohužel, dle slov předsedy Ligy na ochranu zvířat ČR pana Petra Ondráčka, se zejména v posledních letech následkem zhoršení ekonomické situace projevuje snaha především menších obcí vyhnout se úhradě nákladů na pobyt psů v útulku. Obce se tak mnohdy psa snaží vyhnat mimo jejich katastr. V tomto případě na nález zvířete upozorní nejčastěji Policie České republiky (Ondráček, 2013). 8.1.4

Útulek pro zatoulané a opuštěné psy Žďár nad Sázavou

Útulek ve Žďáru nad Sázavou je soukromým útulkem, který se nachází v těsné blízkosti rodinného domu jeho majitelů a provozovatelů. Jeho služby využívá primárně okresní město Žďár nad Sázavou, neboť nemá vlastní městský útulek. K městu Žďár nad Sázavou jsou přidruženy i místní části Mělkovice, Radonín, Stržanov a Veselíčko. Majitel: Pavel Sojka Provozovatel: manželé Sojkovi Adresa: Vysocká 60, Žďár nad Sázavou, 591 01 Web: www.horacko.com/mpzr/dog.asp V případě nalezení psa z dalších okolních obcí, lze psa přijmout na základě certifikátu, který podepíše samotný starosta obce, na jejímž katastrálním území byl pes nalezen a odchycen. Obvykle se však jedná o velmi malé množství psů z okolních vesnic. Dalším z větších měst, ze kterých útulek ve Žďáru nad Sázavou přijímá odchycené psy je Nové Město na Moravě. Opět se však nejedná o velké množství a tedy téměř naprostá většina „klientů“ ve zdejším útulku


45

byla nalezena a odchycena na území města Žďár nad Sázavou (Sojka, Hedvičák, 2013). Platba za úhradu péče a umístěného psa probíhá v podobě denního poplatku. Přesněji se jedná o denní taxu 50,- Kč za jednoho psa. Tento denní poplatek zahrnuje náklady spojené s umístěním, stravou a veterinární péčí (vakcinace, odčervení). Stejný poplatek je stanoven jak pro okresní město Žďár nad Sázavou, tak i pro ostatní obce, které by psa umístily na základě certifikátu. Celková suma je pak obcím fakturována měsíčně. Poplatek za den se samozřejmě s postupem času zvyšuje a to především v důsledku narůstajících nákladů na péči o psy. Před několika lety tedy činil například 40,- Kč. Městská policie ve Žďáru nad Sázavou mimo jiné zabezpečuje i odchyt nalezených a opuštěných psů, kteří jsou předávání do psího útulku nebo v případě zjištění majitele, majiteli psa (Sojka, Hedvičák, 2013). 8.1.5

Rodinný azyl pro opuštěné psy Dej pac!

Prvním podnětem pro vznik rodinného azylu byla informace o situaci v některých karanténních stanicích na Slovensku. V souladu s platným slovenským zákonem může být pes v karanténní stanici utracen, pokud o něj během stanovené lhůty nikdo neprojeví zájem, a to bez ohledu na to, zda se jedná o zdravého psa nebo štěně. S rostoucí potřebou psího azylu v celém okolí vzniklo v září roku 2010 vlastní občanské sdružení Dej pac!. Do té doby azyl fungoval pod záštitou občanského sdružení na ochranu zvířat Toulavé tlapky a nadačního fondu JV & JV. Po sehnání potřebných financí vznikl celoroční azyl s kapacitou 2 až 3 psů (přechodně max. 8 psů), přednostně pro psy nalezené v okolních obcích, psy po zemřelých majitelích nebo týrané psy. Azyl se nachází v hospodářském stavení v malé obci Častonín. (http://azyldejpac.blog.cz) Majitel: Občanské sdružení Dej pac! Provozovatel: Občanské sdružení Dej pac! Vedoucí: Ing. Iva Raisová Adresa: Častonín 2, 393 01 E-mail: [email protected] Web: azyldejpac.blog.cz Obrázek 7: Logo azylu v Častoníně (zdroj: azyldejpac.blog.cz)

46


Platba za umístěného psa obcí probíhá jednorázově. V případě zdravého psa se jedná o částku 600,- Kč, jeví-li však pes zjevné známky zdravotních komplikací, může poplatek činit až 3 000,- Kč z důvodu poskytnutí nutné veterinární péče. V případě odložení psa jeho vlastním majitelem, žádá azyl částku v rozmezí 1000,- až 5000,- Kč dle individuálních vlastností, problémů a nemocí psa (Raisová, 2013). Ochota obcí, především těch menších platit za nalezené, toulavé a opuštěné psy je dle vedoucí útulku, paní inženýrky Ivy Raisové různá. Často se tak ujme bezprizorního psa na své vlastní riziko, neboť obec předstírá, že o něm neví. Vlastními silami se pak domáhá nároků na poplatek za umístění psa. Zatím se paní Raisová vždy domohla svých práv a nebylo zapotřebí vymáhat poplatek právní cestou. Tím nejdůraznějším, co bylo zatím zapotřebí podniknout, bylo podání výhružky na odbor životního prostředí obce s rozšířenou působností. Naopak jsou i takové případy, kdy psa do útulku přiveze samotný starosta obce, neboť povinnost, kterou mu ukládá zákon, respektuje. Samotná vedoucí azylu zabezpečuje odchyt psů (Raisová, 2013). Při předání psa k novým majitelům je zapotřebí uhradit poplatek ve výši 600,- Kč, který představuje příspěvek na provoz azylu. V případě kastrace, která byla provedena během pobytu psa v azylu, zaplatí noví majitelé i příspěvek na kastraci. Vedoucí útulku také vyžaduje předchozí návštěvu psa v délce alespoň 30 minut z důvodu seznámení se psem. Takovými opatřeními se může ujistit jak o povaze nových majitelů, tak o jejich vhodnosti pro umístění konkrétního psa. Umístění psů do nových domovů probíhá dle majitelky útulku dobře a každému psovi se podaří najít nový domov3 (http://azyldejpac.blog.cz).

O tom svědčí i návštěvnost internetových stránek útulku, která během týdne činí přes 400 návštěv. 3

Lokality nalezených psů v roce 2010 - 2012

47

9 Lokality nalezených psů v roce 2010 2012 Celkově za všechny vybrané útulky se během tříletého období nalezlo a odchytilo 1445 psů. Jen v případě útulku v Jihlavě jich bylo 811. Dalších 53 psů po dobu pobytu v útulcích zahynulo. Počtem přijatých, ale i umístěných psů útulku v Jihlavě dalece převyšuje ostatní útulky v kraji, přestože zdrojovou oblastí je pouze statutární město Jihlava. Jak již bylo řečeno, útulek zde vznikl až v roce 2003. Do té doby byli nalezení psi na území Jihlavy převáženi do útulku v Polné, jež je tím nejbližším a spadajícím pod okres Jihlava. Dle povinně zveřejňovaného hospodaření města Jihlava je zřejmé, že v roce 2002 tak výdaje na zvláštní veterinární péči (§ 1014) činily 226 000 Kč. Z toho 35 000 Kč bylo výdaji na veterinární službu spojenou s odvozem zvířat do útulku. Zbylých 191 000 Kč za odchyt a umístění opuštěných zvířat. V roce 2002 bylo do útulku předáno 100 zvířat za smluvní částku 2 000,- Kč za jedno zvíře. Do 1. 4. téhož roku 1 700,- Kč za jedno zvíře. V roce 2012 náklady již za městský útulek byly tvořeny 664 779,- Kč čistě za provozní výdaje, 1 976 381,- Kč na mzdové prostředky a 611 021,- Kč za správu a údržbu útulku. Celkové výdaje za Zvláštní veterinární péči (§ 1014) tedy činily 3 252 181,- Kč a celkově jsou tedy čerpány z 95 % plánovaného rozpočtu. Výdaje na provoz městského útulku jsou tedy mnohonásobně vyšší, než v roce 2002, kdy se psi umísťovali v soukromém útulku. Nutno podotknout, že náklady na provoz útulku se obvykle rok od roku všeobecně zvyšují, neboť v roce 2005 byly celkové výdaje spojené s městským útulkem 2 449 016,- Kč, v roce 2004 dokonce 1 936 893,- Kč. (http://www.jihlava.cz) I přes nesrovnatelně vyšší výdaje na celkový provoz městského útulku je zapotřebí vyzdvihnout jeho význam pro město. Kromě psů obstarává odchyt i dalších zvířat jako koček, želv, dravých ptáků, hadů nebo lišek. Areál útulku je vybaven i na umístění takových druhů zvířat. Zároveň udržuje město čisté, neboť likviduje i případná mrtvá těla zvířat. Města Pelhřimov a Humpolcem patří mezi větší a významnější města Vysočiny, jež na rozdíl od těch ostatních nemají vlastní útulek nebo alespoň útulek na území či v těsné blízkosti města. Vybudování psího útulku se zde ani neplánuje. Údajně by se jednalo o pouhé zatížení rozpočtu a v okrese se nenachází tak velké množství toulavých psů. (http://pelhrimovsky.denik.cz) Z toho vyplývá, že dle evidence přijatých psů do útulku v Polné bude nade všemi ostatními obcemi v počtu přijatých psů převyšovat právě Pelhřimov

48


a Humpolec. Dalším městem, které pochopitelně využívá služeb útulku je samotné město Polná, na jehož katastrálním území se útulek nachází. Je tedy zřejmé, že útulek v Polné zastává chybějící útulek v okrese Pelhřimov. Nachází se zde pouze azyl pro psy, jehož kapacita pro maximálně 8 psů není pro celý okres dostačující. Útulek v Třebíči je pravděpodobně tím jediným útulkem na Vysočině, který by co do počtu přijatých a umístěných psů mohl konkurovat útulku v Jihlavě. Je to dáno především tím, že zabezpečuje péči o nalezené psy z téměř celého okresu Třebíč, jež zahrnuje 167 obcí. Není tedy divu, že naprostá většina přijatých psů pochází z okresu Třebíč. Vyskytují se pouze výjimky, jako v roce 2010, kdy byl do útulku přijat pes z území města Velké Meziříčí, neboť byl odchycen v blízkosti dálnice. Ve výjimečných případech, kdy jde zvířeti o život tak většina útulků nehledí na to, zda spadá do jejich péče nebo nikoliv. Ostatní psi, kteří byli přijati z jiných okresů a krajů jsou takovými výjimkami například i z důvodu, že na ně v místním útulku nálezu jednoduše nebylo místo. Ve městech Bzenec a Kutná Hora se rovněž nachází útulky pod občanským sdružením Liga na ochranu zvířat. Jednotlivé útulky mezi sebou spolupracují například v případě lepších podmínek nebo přeplněné kapacity v jiném z útulků. Ve městě Brně a obci Mokrá-Horákov se zase vyskytuje Klub ochránců zvířat, o.p.s. se kterým Liga na ochranu zvířat občasně spolupracuje. Počet přijatých psů se pravidelně drží nad hranicí 100 psů, pouze v roce 2012 jich bylo 83. V roce 2010 byla však téměř polovina přijatých psů nakonec vrácena do rukou původních majitelů, což svědčí o nezodpovědnosti majitelů. Pro útulek ve Žďáru nad Sázavou hraje největší roli samotné město Žďár nad Sázavou. Přestože je útulek soukromý, většina psů se v době odchytu nachází v tomto městě. Útulek by se tak dal považovat za městský, ale pouze v rámci plošné působnosti, nikoliv v otázce vlastnictví. Město si tak pouze kupuje služby útulku. Počet obyvatel města Žďár nad Sázavou na základě údajů Českého statistického úřadu čítá 21 845 obyvatel (rok 2012). V útulku jsou opět znepokojivě vysoká čísla psů, kteří se zatoulali a následně byli vráceni majiteli. Přesněji jím je téměř každý druhý. Taková čísla by mohlo snížit zavedení povinného trvalého označení psů a nezodpovědným majitelům by mohla být udělena pokuta, neboť to, že mu pes unikne, je porušením jeho povinnosti. Otázkou je, zda by některé majitele hrozba pokuty neodradila od vyzvednutí si vlastního psa. Jak již bylo zmíněno, okres Pelhřimov, který zahrnuje především dvě velká města Pelhřimov a Humpolec nemá na svém území k dispozici žádný větší psí útulek. Jediným takovým zařízením v tomto okrese je tak rodinný azyl, který


49

však nemá dostatečnou kapacitu pro tak rozsáhlé území a sotva stačí pro zajištění nalezených psů ve svém blízkém okolí, především pro malé obce a vesnice. Rodinný azyl pro opuštěné psy vznikl až v září roku 2010. Z tohoto důvodu byli v roce 2010 v azylu umístěni pouze 2 psi, oba z okresu Pelhřimov, každý z jiné obce. V roce 2011 bylo psů již 11, opět převážně z okresu Pelhřimov. V tomto roce byli rovněž přijati dva psi ze Slovenska a to z důvodu prvotního vzniku azylu. Z důvodu zákona, který na Slovensku umožňuje usmrcování psů v útulcích. V roce 2012 vzrostl počet přijatých psů v azylu oproti předchozímu roku 2011 téměř na dvojnásobek. Již ani ne v polovině roku 2013 se počet nalezených psů a následně umístěných v azylu dostal na vysoké číslo a je jisté, že tak bude celkový počet opět vyšší než v předchozích letech. To jednoznačně vysvětluje absenci útulku v tomto okrese. Velká města jako Pelhřimov a Humpolec sice převáží odchycené psy do Polné, ale pro menší obce není takové řešení příliš schůdné. Chybí zde tedy útulek, který by se postaral nejen o psy z velkých měst, ale i o psy z menších okolních měst a obcí. O tom vypovídá i množství menších obcí, ve kterých byl nalezen vždy jeden až dva psy, převážně v okrese Pelhřimov. Azyl byl již v tomto roce natolik zaměstnán a naplněn psy z okolních obcí, že již není prostor pro případné „odsouzence“ ze Slovenska. Vyobrazení zdrojových oblastí psů lze vyčíst z níže uvedených obrázků číslo 9 – 11 a podrobné zdrojové oblasti psů lze vyčíst z tabulek v přílohách.

Obrázek 8: Graf počtu přijatých psů do útulků v roce 2010 - 2012

Přijatí psi do útulků 350 300

Počet psů

250

útulek Jihlava

200

útulek Třebíč 150

útulek Polná

100

útulek Žďár n. Sázavou azyl Častonín

50 0 2010

2011 Rok

2012

50


Obrázek 10: Lokality nalezených psů v roce 2010 (zdroj: vlastní návrh)




51

52

Lokality umístěných psů v roce 2010 - 2012

10Lokality umístěných psů v roce 2010 2012 Vy vybrané lokalitě pěti útulků bylo za poslední 3 roky osvojeno 899 psů. Dalších 493 toulavých psů bylo vráceno k původním majitelům. I přes vysoká čísla přijatých psů do Jihlavského útulku v průběhu tří let, jich ke konci roku setrvá v útulku do 25. Pouze v roce 2010 jich bylo 41. To znamená, že se téměř všem psům podaří najít nový domov. Paradoxně nejvíce psů nakonec nalezne domov opět na území města Jihlavy. Další významnou lokalitou umístěných psů je okolí města, především malé okolní obce a obce v jižní části okresu. Dalšími nejčastějšími kraji v republice, kam psi směřují do svých nových domovů, jsou sousedící kraje, tedy Jihočeský, Středočeský, Pardubický a Jihomoravský. Je samozřejmostí, že Karlovarský kraj se nachází již poměrně daleko a za poslední 3 roky útulek neeviduje jedinou adopci do tohoto kraje. Eviduje však adopce z kraje Ústeckého (města Děčín, Chomutov, Štětí). Osvojitelé z tohoto kraje by mohli hledat psa ve svém vlastním kraji, popřípadě ve velkém útulku v hlavním městě Praze, která se sice rovněž nachází za hranicí kraje, nicméně stále blíž než samotná Jihlava. Překonání takové vzdálenosti musí plynout z jistého odhodlání a potřeby osvojit si psa právě z Jihlavy. Za tím všeobecně stojí v dnešní době stále populárnější internetové stránky útulku (popřípadě sociální síť Facebook), kde jsou uveřejněni psi nabídnutí k adopci. Nabídka obvykle obnáší jednu nebo i více fotografií a stručný popis povahy psa. Lidé ze vzdálených krajů tak motivuje jasný cíl a konkrétně vybraný pse, kterého si jedou osvojit i přes půl republiky. Podobným příkladem mohou být i města Praha nebo Brno, ve kterých se nachází velké útulky s širokou nabídkou psů k osvojení. Přesto se noví majitelé vydají právě do Jihlavy. Naopak menší město než je Jihlava – Žďár nad Sázavou má taktéž na svém území psí útulek. Přesto bylo do tohoto města umístěno z jihlavského útulku během 3 let celkem 14 psů. Opět to může být díky předešlému vyhlídnutí si psa, tak i zájmu osvojitelů o širší nabídku, kterou útulek v hlavním krajském město poskytuje. Zajímavostí je i adopce z roku 2011, která se uskutečnila dokonce za hranice České republiky a to do severovýchodní části Rakouska. V případě útulku v Polné nacházejí umístění psi své nové domovy poměrně roztroušeně. Tedy opět se jedná především o kraj Vysočina, ale samotné okresy v rámci tohoto kraje se již různí. Umístění psů dále probíhá zejména do sousedních krajů. Nalezneme zde i vzdálenější kraje z celé republiky, ale zde se


53

jedná spíše o ojedinělé případy adopce během celého roku. Hlavními městy, kam putují nově umístění psi, jsou především Jihlava, Žďár nad Sázavou, Humpolec, Pelhřimov a místní město Polná. Opět se jedná o větší blízká města, a přestože některá z nich mají na svém území psí útulek, noví majitelé si zkrátka mohou vybrat jakéhokoliv psa a kdekoliv. Psi, kteří byli přijati do útulku v Třebíči, jako v případě předchozích útulků nakonec nejčastěji putují do téhož města Třebíč tak jako všeobecně do okresu Třebíč a kraje Vysočina. K adopcím dochází i u obyvatel sousedních krajů. Významnější roli v počtu adopcí, než u předchozích útulků zde hraje Jihomoravský kraj, kterému je třebíčský útulek přece jen nejbližší. Navíc se jedná o poměrně velký útulek, jehož „nabídka“ je poměrně velká a rozmanitá. Psi ze Žďáru nad Sázavou obvykle setrvají ve stejnojmenném okrese. Adopce ze vzdálenějších lokalit jsou zde méně časté. Jedná se především o sousední kraje Jihomoravský a Pardubický. Těmi nejvzdálenějšími je Ústecký, Zlínský a hlavní město Praha, ale jsou v počtu adopce jednoho psa poměrně zanedbatelné. Umístění psa z azylu v Pelhřimově do nové rodiny v roce 2010 neproběhlo, neboť azyl v té době přijal pouze dva psy, které se podařilo umístit do nových domovů až v následujícím roce. Samotné adopce již probíhají v rámci celého kraje Vysočina a okres Pelhřimov již není v případě umístění psů tak častým. Psy si v azylu osvojují obyvatelé spíše větších měst, menší obce a vesnice jsou spíše výjimkou. I zde se setkáváme s překonáním velkým vzdáleností nových majitelů, kteří si tak do azylu přijedou pro psa až z hlavního města Prahy, Pardubic nebo Hradce Králové. I zde hrají v dnešní době velkou roli internetové stránky útulku, kde si potencionální noví majitelé mohou pohlídnout několik fotek psa nabídnutého k adopci a přečíst si o něm i jeho stručnou charakteristiku. Vyobrazení cílových oblastí psů lze vyčíst z map číslo 13 – 15 a podrobné cílové oblasti psů lze vyčíst z tabulek v přílohách.

54


Obrázek 12: Graf počtu umístěných psů z útulků v roce 2010 - 2012

Počet psů

Umístění psi z útulků 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

útulek Jihlava útulek Třebíč útulek Polná útulek Žďár n. Sázavou azyl Častonín

2010

2011

2012

Rok

Obrázek 13: Lokality umístěných psů v roce 2010 (zdroj: vlastní návrh)

Lokality umístěných psů v roce 2010 - 2012 Obrázek 14:Lokality umístěných psů v roce 2011 (zdroj: vlastní návrh)

Obrázek 15: Lokality umístěných psů v roce 2012 (zdroj: vlastní návrh)

55

56

Závěr

11 Závěr Přestože o Vysočině nelze říci, že by byla krajem, který je vyloženě bez jakéhokoliv psího útulku či podobného zařízení, jejich množství v porovnání s velikostí celého kraje rozhodně není dostačující. Toulavých a opuštěných psů neustále přibývá, čemuž by rozhodně měli odpovídat i přibývající zařízení. Ty, které vznikají z dobré vůle jednotlivců, mají nedostačující kapacity a městské útulky, tak jako v případě Jihlavy nemají kapacitu zcela využitou, neboť přijímají psy pouze z katastrálního území města. Některým obcím se investovat do nového útulku jednoduše nechce a raději tak předají psa do útulku, jež se nachází ve vzdálenější lokalitě, např. jiném okresu. Na základě provedeného šetření lze učinit následující hlavní závěry, přičemž tyto spolu úzce souvisejí: a) Prostorová působnost útulků je velmi diverzifikovaná, a to jak z hlediska zdrojových, tak i cílových lokalit. b) Hlavním limitem či bariérou rozvoje působnosti útulků jsou jedna nedostatečné finanční prostředky, a poté zčásti i současná legislativa. Prostorová působnost útulků je velmi diverzifikovaná zejména z důvodů legislativy, která nikterak územně neomezuje aktivity těchto zařízení. Analýza zdrojových a cílových oblastí psů tak nevykazuje větší pravidelnost. Zpravidla jsou psi přijímáni do útulků především z lokalit obcí, jež mají s útulkem uzavřenou smlouvu o poskytnutí péče odchycených psů. Počet takto přijímaných psů je samozřejmě vysoce individuální hodnotou. Cílové oblasti se rovněž mohou velmi lišit a v případě osvojení psa se vždy jedná především o subjektivní a individuální přístup osvojitele. V dnešní době internetu si může vybrat psa dle svých představ a je ochoten cestovat pro něj přes půl republiky přestože má při cestě dalších 10 útulků. Ze dvou šetřených útulků byly zjištěny dokonce informace o plemeni přijatých psů. Více jak u poloviny se jednalo o některé z čistokrevných plemen, jejichž cena se může pohybovat až v několika desítkách tisíc korun. Navíc starší pes v útulku je již obvykle čistotným a zvládá základní povely. Zároveň má za sebou období „puberty“a je tedy klidným a vyzrálým společníkem, což může být v mnoha případech osvojení bráno jako výhoda. Velkou roli v úspěšnosti osvojení psů z útulku hrají internetové stránky, s pokud možno poutavou a uspořádanou nabídkou psů k osvojení. Nejčastějšími lokalitami osvojených psů zůstává paradoxně totéž město a blízké lokality útulku, ať už se jedná o menší okolní obce,

Závěr

57

jako v případě útulku v Jihlavě nebo v ostatních okresech kraje nebo sousedních krajů. Rozhodujícím a zároveň limitujícím faktorem jsou především finance a legislativa např. v podobě očekávaného nového občanského zákoníku platného od roku 2014. Význam psích útulků pro obce, regiony, ale i stát, je nedocenitelný. V tomto směru se jako žádoucí jeví aktivita státní správy či samosprávy apelovat na obce či soukromé subjekty skrze zřizování útulků, ovšem za současné (hlavně finanční) podpory. Samotná úroveň péče o zvířata, je jedním z ukazatelů kulturní vyspělosti národa a především pak jeho vlastní vizitkou. To se týká jak ochrany domácích a hospodářských zvířat, tak zvířat divokých, žijících ve volné přírodě. Všeobecně by všem zvířatům a nejen psům pomohlo zpřísnění zákona na jejich ochranu, především pak proti týrání. Významnými v tomto ohledu jsou pak přiměřené tresty. Především ukládání těchto trestů musí být rychlé a účinné a stát by měl v případě potřeb jednat v právu zvířat, neboť ta toho sama nejsou schopna. S přísnější legislativou by se tak mohl snížit i počet opuštěných psů, neboť v současné době jsou některé tresty za týrání zvířat téměř směšné nebo na ně ani nedojde. Přestože největší pomocí pro útulky jsou především adopce samotné, lze jim pomoci i mnoha dalšími způsoby. Jedná se například o finanční či materiální podporu nebo jakékoliv sponzorské dary, které mohou být v útulku využity pro zpříjemnění pobytu psů a ostatních zvířat. Nápomocným je i jistý pořad České televize, v jehož náplni jsou představeni psi nabídnutí k adopci po celé republice. Bohužel ani tento pořad se již nevysílá v tak příznivém vysílacím čase jako dříve a byla zkrácena jeho i tak krátká stopáž. Každé zviditelnění a medializace nabízených psů zvyšuje jejich šanci k adopci. Všeobecná osvěta, která by mohla být nejúčinnější na úrovni základních škol, by zajisté pomohla vyzdvihnout smysl péče o zvířata. Jako samozřejmost by měla být vnímána i kastrace, která podporuje udržení nenarůstajícího stavu psů a to s ohledem na psy v útulcích, neboť každé narozené štěně snižuje jejich šanci na osvojení. Se psy se v dnešní době potkáte téměř kdykoliv a kdekoliv. Prokazují-li nám během svého života tak rozmanitou a významnou službu (viz kapitola 4.3), měli bychom se po zásluze postarat o psy, kteří potřebují naši pomoc, neboť si své opuštění nezpůsobí sami. Pouze se dostali do špatných rukou chovatele a zaslouží si dostat druhou šanci. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že nikdy nebudu litovat toho, že jsem si vzala psa z útulku, přestože během prvního roku našeho společného života se u něj projevilo několik následků špatného zacházení z předešlé části života. Bohužel i to bývá mnoha důvody, kdy osvoji-

58

Závěr

telé psa do útulku vrátí, neboť čekají neskonalou vděčnost zvířete a v momentě, kdy se ukáže nežádaná vlastnost jeho povahy, vzdají se a nedají mu šanci srovnat se s novým životem. Pro psa je takový návrat do útulku těžkým šrámem na duši. Tak jako v případě dětí, může týrání a neustálé střídaní „pěstounské péče“ zanechat na jeho psychice trvalé následky. Tím však nechci říct, že každý pes z útulku musí být poznamenaný předchozím životem. Právě to je jednou z krásných vlastností psa. Přestože mu člověk mohl dříve úmyslně způsobovat bolest, přestože mu někdy nechtěně přišlápnete tlapu, nikdy se na vás nebude zlobit, i když při tom zavyje bolestí. Psi se totiž neumějí zlobit a hlavně umějí odpouštět. Bylo pro mě silným zážitkem, sledovat měnící se povahu mého psa. To, jak se vám začíná otevírat a projevovat svou skutečnou povahu. To, jak vám stále více důvěřuje, a vy víte, že musíte postupovat pomalu ale jistě. Po malých krůčcích poznáváte, kde je intimní hranice psa a kdy je potřeba dát si odstup. S postupem času pozorujete, jak se tato hranice zcela vytrácí, pes se vám zcela oddá a bezmezně vám důvěřuje. Vím, že si nedovedu představit život bez psa a vím, že mé kroky od jisté doby povedou vždy do útulku. Samotná návštěva útulku je pro mě jedním z nejsrdceryvnějších okamžiků. S trochou nadsázky je to jako návštěva dětského domova. Pes se koneckonců co do intelektu přirovnává k tříletému dítěti. Vidíte ty smutné, přesto zářivé oči duší, o které nikdo nestojí. Skáčou po mřížích kotce nebo dokonce po celé jeho ploše. Někteří štěkají, vyjí, jiní jen vrtí chvostem a snaží se prostrčit čenich skrze mříže, aby Vám mohli olízat ruku nebo abyste je mohli pohladit. Jako by skutečně říkali: „Prosím, vem si mě!“ Ten pocit dobrého skutku skutečně hřeje u srdce. Kdo ví, kde by tito psi končili nebýt psích útulků. Pravdou je, že pro psy se útulek skutečně stává dočasným domovem, o čemž svědčí jejich občasné úniky od nových majitelů nebo případy z dobrovolného venčení psů, kdy Vás pes ke konci vycházky doslova táhne zpět k útulku. Dostane zde najíst, napít, dostane se mu zde pohlazení a vlídného slova. Je to zkrátka jeho domov.

Zdroje

59

12 Zdroje 12.1 Internetové Comment fonctionnent les refuges pour animaux abandonnés ?. Pets dating: Animaux [online]. 2007 [cit. 2013-05-30]. Dostupné z: http://www.petsdating.com/dossier-comment-fonctionnent-les-refuges-pour-animauxabandonnes_158_d1276.php Červená karta za krutost: WSPA vítá konec zabíjení toulavých psů na Ukrajině. Ochranazvířat.cz: Nadace na ochranu zvířat [online]. 2012 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://www.ochranazvirat.cz/778/czech/clanek/cervena-kartaza-krutost-wspa-vita-konec-zabijeni-toulavych-psu-na-ukrajine/ Češi protestují proti zabíjení psů na Slovensku!. Sdružení na pomoc zvířatům Třebíč [online]. 2011 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.utulektrebic.cz/index.php/o-nas/lanky/204-ei-protestuji-proti-zabijeni-ps-naslovensku Čipování psů. Hafici.cz [online]. 2008 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.hafici.cz/clanky/ostatni-clanky-11/cipovani-psu-51/ Databáze demografických údajů za obce ČR: Okres Žďár nad Sázavou. Český statistický úřad: Obyvatelstvo [online]. 2013 [cit. 2013-05-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm DĚDINA, Matěj. Správa obce: Čipování psů – bude povinné?. Svaz měst a obcí České republiky [online]. 2012 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/sprava-obce/cipovani-psu-budepovinne.aspx Domácnosti podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - Česká republika. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/09000-13-n_2013 Chien des refuges. Wikipédia [online]. 2013 [cit. 2013-05-30]. Dostupné z: http://fr.wikipedia.org/wiki/Chien_des_refuges Informace k problematice toulavých a opuštěných zvířat, handicapovaných zvířat, kam se obrátit při podezření na týrání zvířat. In: Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zví ř at proti týrání. Praha, 2009. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/1685/Opust_toul_zv_1_.pdf

60

Zdroje

Jak založit útulek a azyl pro opuštěné psy a kočky. Seznam útulků [online]. 2011 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.utulky.estranky.cz/clanky/utulek.html O nás. Rodinný azyl Dej pac! [online]. 2013 [cit. 2013-05-24]. Dostupné z: http://azyldejpac.blog.cz/rubrika/o-nas O nás: Představujeme se. Útulek pro opuštěná zvířata Třebíč [online]. 2013 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://www.utulek-trebic.cz/index.php/o-nas Ostatní služby: Městský útulek pro psy. Technické služby Havlíčkův Brod [online]. 2012 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://www.tshb.cz/mestskyutulek-pro-psy/d-1033/p1=1027 Our History. SPCA International: Global animal rescue [online]. 2006-2013 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z: http://www.spcai.org/index.php/about/ourhistory.html Pelhřimov ani Humpolec se psího útulku nedočkají. Pelhřimovský deník [online]. 2007 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/pe_psiut20071203.html Podmínky adopce. Rodinný azyl Dej pac! [online]. 2013 [cit. 2013-05-24]. Dostupné z: http://azyldejpac.blog.cz/rubrika/podminky-adopce Povinně zveřejňované dokumenty: 8. Dokumenty. Jihlava: Úřad online [online]. 2013 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://www.jihlava.cz/8-2-rozpocet/ds53321/p1=49326 Psí útulek. Kynologie Polná [online]. 2011 [cit. 2013-05-24]. Dostupné z: http://www.kynologiepolna.cz/utulek.php To understand the situation in Romania - History and Mentality. Help A Romanian Stray [online]. 2012 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://helparomanianstray.blogspot.cz/2012/02/to-understand-situation-inromania_15.html TV Shows. Animal Planet [online]. 2013 [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://animal.discovery.com/tv-shows/tv-shows.htm Ukrajina zápasí s potulnými psy, vraždění nahradila sterilizace. Hobby.cz [online]. 2012 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://hobby.idnes.cz/ukrajina-

Zdroje

61

zapasi-s-potulnymi-psy-daw-/hobbymazlicci.aspx?c=A120517_115404_hobby-mazlicci_bma Ukrajinci upalují psy a kočky zaživa, prý se připravují na Euro. Tn.cz - Zahraničí [online]. 2012 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/ukrajina-upaluje-psy-a-kockypripravuje-se-na-euro.html Ukrajinská krematoria: Masové spalování psů zaživa kvůli fotbalu prý končí. Týden.cz [online]. 2011 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/masove-spalovanipsu-zaziva-kvuli-fotbalu-pry-konci_218371.html Útulky ČR. Seznam útulků [online]. 2013 [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.utulky.estranky.cz/clanky/utulky-cr.htmlan.nsf/publ/09000-13n_2013 Úvod. Kynologie Polná [online]. 2011 [cit. 2013-05-24]. Dostupné z: http://www.kynologiepolna.cz/index.php Úvod. Městský útulek pro opuštěná a nalezená zvířata Jihlava [online]. 2013 [cit. 2013-05-24]. Dostupné z: http://www.utulek-jihlava.estranky.cz/ V Rumunsku se budou moct zabíjet toulaví psi. ČT24 - Česká televize [online]. 2011 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/154522-v-rumunsku-se-budou-moctzabijet-toulavi-psi/ Všeobecná deklarace OSN na ochranu zvířat. Nadace na ochranu zvířat [online]. 2007 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.ochranazvirat.cz/440/czech/clanek/vseobecna-deklarace-osnna-ochranu-zvirat/ Všeobecné deklarace na ochranu zvířat Organizací spojených národůu zvířat. Společnost pro zvířata [online]. 2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.spolecnostprozvirata.cz/obsah.php?pg=peticeanimal Vyjádření k problematice zřizování útulků a tzv. depozit: ODBOR ŽIVOČIŠNÝCH KOMODIT 17210. Portál eAGRI: resortní portál Ministerstva zemědělství [online]. 2010 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/55745/Utulek_x_depozit.pdf

62

Zdroje

Zásadní změna v občanském zákoníku: živé zvíře už nebude věc. Ekolist.cz [online]. 2011 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zasadni-zmena-v-obcanskemzakoniku-zive-zvire-uz-nebude-vec Zprávy z radnice: Několik čísel k zamyšlení. Město Polná: Město [online]. 2011 [cit. 2013-05-24]. Dostupné z: http://www.mestopolna.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=78319

12.2 Knižní ALDERTON, David. Psi. 1. vyd. London: Dorling Kindersley Limited, 1993. ISBN 80-88824-14-1. DOUSEK, Jiří a Jiří DOUSEK. Pes v zrcadle předpisů. 2., dopl. a rozš. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2004, 103 s. ISBN 8086199878. GALAJDOVÁ, Lenka. Pes lékařem lidské duše aneb canisterapie. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1999. ISBN 80-7169-789-3. PAŘÍZKOVÁ, Ivana. Finance územní samosprávy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 238 s. ISBN 978-80-210-4511-8. PRCHALOVÁ, Jana. Právní ochrana zvířat. Praha: Linde, 2009, 327 s. ISBN 9788072017638. ŠULC, František. Psí národ. Lidové noviny. 2005, roč. 18, č. 225, s. 1-2.

12.3 Ostatní Rozhovor s Pavlem Sojkou a Jaroslavem Hedvičákem, Žďár nad Sázavou 15. 5. 2013 Rozhovor s Petrem Ondráčkem, Třebíč 27. 3. 2013 Rozhovor s Lenkou Dvořákovou, Polná 15. 5. 2013 Rozhovor s Ing. Ivou Raisovou, Častonín 15. 5. 2013 Rozhovor s Vítězslavem Vítkovičem, Jihlava 15. 5. 2013 Rozhovor s Mgr. Martinem Kuncem, Žďár nad Sázavou 15. 5. 2013

Zdroje

63

Seznam Příloh Příloha 1: Útulek Jihlava – umístění psi v roce 2010 ............................................... 65 Příloha 2: Útulek Jihlava – umístění psi v roce 2011 ............................................... 67 Příloha 3: Útulek Jihlava – umístění psi v roce 2012 ............................................... 69 Příloha 4: Útulek Jihlava – stav psů v průběhu roku 2010..................................... 70 Příloha 5: Útulek Jihlava - stav psů v průběhu roku 2011 ..................................... 70 Příloha 6: Útulek Jihlava - stav psů v průběhu roku 2012 ..................................... 71 Příloha 7: Útulek Polná - přijatí psi v roce 2010 ...................................................... 71 Příloha 8: Útulek Polná - přijatí psi v roce 2011 ...................................................... 71 Příloha 9: Útulek Polná - přijatí psi v roce 2012 ...................................................... 72 Příloha 10: Útulek Polná - umístění psi v roce 2010................................................ 73 Příloha 11: Útulek Polná - umístění psi v roce 2011................................................ 74 Příloha 12: Útulek Polná - umístění psi v roce 2012................................................ 75 Příloha 13: Útulek Třebíč - přijatí psi v roce 2010.................................................... 76 Příloha 14: Útulek Třebíč - přijatí psi v roce 2011.................................................... 77 Příloha 15: Útulek Třebíč - přijatí psi v roce 2012.................................................... 78 Příloha 16: Útulek Třebíč – stav psů v průběhu roku 2010 .................................... 79 Příloha 17: Útulek Třebíč – stav psů v průběhu roku 2011 .................................... 79 Příloha 18: Útulek Třebíč - stav psů v průběhu roku 2012 .................................... 79 Příloha 19: Útulek Třebíč - umístění psi v roce 2010............................................... 80 Příloha 20: Útulek Třebíč - umístění psi v roce 2011............................................... 81 Příloha 21: Útulek Třebíč - umístění psi v roce 2012............................................... 82 Příloha 22: Útulek Žďár nad Sázavou - umístění psi v roce 2010 ......................... 83 Příloha 23: Útulek Žďár nad Sázavou - umístění psi v roce 2011 ......................... 84 Příloha 24: Útulek Žďár nad Sázavou - umístění psi v roce 2012 ......................... 85 Příloha 25: Útulek Častonín - přijatí psi v roce 2010 ............................................... 85 Příloha 26: Útulek Častonín - přijatí psi v roce 2011 ............................................... 86 Příloha 27: Útulek Častonín - přijatí psi v roce 2012 ............................................... 86 Příloha 28: Útulek Častonín - umístění psi v roce 2011 .......................................... 87 Příloha 29: Útulek Častonín - umístění psi v roce 2012 .......................................... 87

64

Zdroje

Přílohy

65 Příloha 1: Útulek Jihlava – umístění psi v roce 2010 (zdroj: vlastní návrh) Městský útulek pro opuštěná a nalezená zvířata Jihlava – Umístění psi Rok 2010 Město, obec Okres Kraj Umístění psi Bedřichov Blansko Jihomoravský Bílý Kámen Jihlava Vysočina Boršov Jihlava Vysočina Bousín Prostějov Olomoucký Brandýs nad Labem Praha-východ Středočeský Stará Boleslav Brno Brno-město Jihomoravský Brtnice Jihlava Vysočina Cejle Jihlava Vysočina Česká Lípa Česká Lípa Liberecký České Budějovice České Budějovice Jihočeský Dačice Jindřichův Hradec Jihočeský Děčín Děčín Ústecký Dobronín Jihlava Vysočina Dolní Cerekev Jihlava Vysočina Dvorce Jihlava Vysočina Golčův Jeníkov Havlíčkův Brod Vysočina Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod Vysočina Hladov Jihlava Vysočina Hodice Jihlava Vysočina Hodonín Hodonín Jihomoravský Hubenov Jihlava Vysočina Humpolec Pelhřimov Vysočina Jihlava Jihlava Vysočina Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jihočeský Nízká Lhota Pelhřimov Vysočina Klučov Třebíč Vysočina Kněžice Jihlava Vysočina Kolín Kolín Středočeský Komárovice Třebíč Vysočina Kostelec Jihlava Vysočina Krasonice Jihlava Vysočina Kutná Hora Kutná Hora Středočeský Ledeč nad Sázavou Havlíčkův Brod Vysočina Lomnice nad Popelkou Semily Liberecký Moravské Budějovice Třebíč Vysočina Nový Jičín Nový Jičín Moravskoslezský Olomouc Olomouc Olomoucký

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 3 2 1 1 1 1 9 1 1 1 1 3 65 2 1 1 1 1 1 1 4 2 1 1 1 1 1

66 Pacov Panská Lhota Pelhřimov Petrovice Plandry Plzeň Polná Praha Proseč pod Křemešníkem Prostředkovice Radkov Radošov Rančířov Rantířov Řehořov Sedlčany Sedlejov Slavníč Soběslav Světlá nad Sázavou Štoky Telč Třebíč Třeboň Třešť Velký Beranov Větrný Jeníkov Věžnice Vystrčenovice Vyšší Brod Ždírec Zlín Znojmo Žďár nad Sázavou

Zdroje Pelhřimov Jihlava Pelhřimov Třebíč Jihlava Plzeň-město Jihlava Hlavní město Praha Pelhřimov Jihlava Jihlava Třebíč Jihlava Jihlava Jihlava Příbram Jihlava Havlíčkův Brod Tábor Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod Jihlava Třebíč Jindřichův Hradec Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Jihlava Český Krumlov Jihlava Zlín Znojmo Žďár nad Sázavou

Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Plzeňský Vysočina Hlavní město Praha Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Středočeský Vysočina Vysočina Jihočeský Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Jihočeský Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Jihočeský Vysočina Zlínský Jihomoravský Vysočina

1 1 5 1 1 1 2 5 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 4 4 1 7 1 1 1 1 1 1 1 1 5

Celkem

178

Vráceno k původnímu majiteli Uhynulo

105 12

67 Příloha 2: Útulek Jihlava – umístění psi v roce 2011 (zdroj: vlastní návrh) Městský útulek pro opuštěná a nalezená zvířata Jihlava – Umístění psi Rok 2011 Město, obec Okres Kraj Umístění psi Batelov Jihlava Vysočina Bílý Kámen Jihlava Vysočina Brno Brno-město Jihomoravský Brtnice Jihlava Vysočina Červená Řečice Pelhřimov Vysočina České Budějovice České Budějovice Jihočeský Dačice Jindřichův Hradec Jihočeský Dvorce Jihlava Vysočina Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod Vysočina Holzing Melk Rakousko Horní Cerekev Pelhřimov Vysočina Hořepník Pelhřimov Vysočina Hubenov Jihlava Vysočina Humpolec Pelhřimov Vysočina Chomutov Chomutov Ústecký Chotěboř Havlíčkův Brod Vysočina Chrudim Chrudim Pardubický Jaroměřice nad Rokytnou Třebíč Vysočina Jihlava Jihlava Vysočina Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jihočeský Kladno Kladno Středočeský Kněžice Jihlava Vysočina Kostelec Jihlava Vysočina Kutná Hora Kutná Hora Středočeský Ledeč nad Sázavou Havlíčkův Brod Vysočina Leština u Světlé Havlíčkův Brod Vysočina Luka nad Jihlavou Jihlava Vysočina Martinice u Onšova Pelhřimov Vysočina Měřín Žďár nad Sázavou Vysočina Moravské Budějovice Třebíč Vysočina Mysliboř Jihlava Vysočina Náměšť nad Oslavou Třebíč Vysočina Nová Říše Jihlava Vysočina Nové Sady Žďár nad Sázavou Vysočina Nový Mlýn Jihlava Vysočina Olešná Havlíčkův Brod Vysočina Olší nad Oslavou Žďár nad Sázavou Vysočina Opatov Třebíč Vysočina

1 1 1 1 1 1 2 1 6 1 2 1 1 3 1 1 1 1 74 3 1 2 3 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

68 Ořechov Pavlov Pelhřimov Pístov Praha Proseč Prostějov Prostředkovice Předín Přerov Rančířov Rozkoš Sasov Sněžné Stará Říše Světlá nad Sázavou Štětí Telč Třebíč Třešť Újezd u Rosic Velké Meziříčí Velký Beranov Vyskytná Vysoké Mýto Žďár nad Sázavou Žirovnice

Zdroje Žďár nad Sázavou Jihlava Pelhřimov Jihlava Hlavní město Praha Pelhřimov Prostějov Jihlava Třebíč Přerov Jihlava Znojmo Jihlava Žďár nad Sázavou Jihlava Havlíčkův Brod Litoměřice Jihlava Třebíč Jihlava Brno-venkov Žďár nad Sázavou Jihlava Pelhřimov Ústí nad Orlicí Žďár nad Sázavou Pelhřimov

Celkem Vráceno k původnímu majiteli Uhynulo

Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Hlavní město Praha Vysočina Olomoucký Vysočina Vysočina Olomoucký Vysočina Jihomoravský Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Ústecký Vysočina Vysočina Vysočina jihomoravský Vysočina Vysočina Vysočina Pardubický Vysočina Vysočina

1 1 4 1 4 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 8 3 1 2 1 1 1 4 1 173 99 13

69 Příloha 3: Útulek Jihlava – umístění psi v roce 2012 (zdroj: vlastní návrh) Městský útulek pro opuštěná a nalezená zvířata Jihlava – Umístění psi Rok 2012 Město, obec Okres Kraj Umístění psi Batelov Jihlava Vysočina Beranovec Jihlava Vysočina Beroun Beroun Středočeský Bezděčín Jihlava Vysočina Brno Brno-město Jihomoravský Bystřice nad Pernštejnem Žďár nad Sázavou Vysočina Dobronín Jihlava Vysočina Dolní Cerekev Jihlava Vysočina Doubravník Brno-venkov Jihomoravský Dušejov Jihlava Vysočina Dvorce Jihlava Vysočina Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod Vysočina Hodonín Hodonín Jihomoravský Hořepník Pelhřimov Vysočina Hranice Přerov Olomoucký Humpolec Pelhřimov Vysočina Chotěboř Havlíčkův Brod Vysočina Jamné Jihlava Vysočina Javorek Žďár nad Sázavou Vysočina Jedlov Jihlava Vysočina Ježená Jihlava Vysočina Jihlava Jihlava Vysočina Kamenice Jihlava Vysočina Kladno Kladno Středočeský Klatovec Jihlava Vysočina Kostelec Jihlava Vysočina Krahulov Třebíč Vysočina Luka nad Jihlavou Jihlava Vysočina Měřín Žďár nad Sázavou Vysočina Nový Mlýn Jihlava Vysočina Odolena Voda Praha-východ Středočeský Opatov Třebíč Vysočina Ostrava Ostrava-město Moravskoslezský Ostrov nad Oslavou Žďár nad Sázavou Vysočina Panenská Rozsíčka Jihlava Vysočina Pavlov Jihlava Vysočina Pelhřimov Pelhřimov Vysočina Polná Jihlava Vysočina

4 1 1 1 4 1 1 1 1 1 1 7 1 1 1 2 2 1 1 1 1 65 1 2 2 2 1 4 1 1 1 1 2 1 1 1 4 1

70 Praha Rohozná Sedliště Slavonice Stonařov Strakonice Štoky Telč Třebíč Třešť Velké Meziříčí Zábřeh Zbýšov Znojmo Žďár nad Sázavou

Zdroje Hlavní město Praha Jihlava Pelhřimov Jindřichův Hradec Jihlava Strakonice Havlíčkův Brod Jihlava Třebíč Jihlava Žďár nad Sázavou Šumperk Brno-venkov Znojmo Žďár nad Sázavou

Hlavní město Praha Vysočina Vysočina Jihočeský Vysočina Jihočeský Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Olomoucký Jihomoravský Jihomoravský Vysočina

Celkem Vráceno k původnímu majiteli Uhynulo

Příloha 4: Útulek Jihlava – stav psů v průběhu roku 2010 (zdroj: vlastní návrh) Rok 2010 Počet psů Stav k 31. 12. 2009 Přijato Vráceno původnímu majiteli Umístěno do nových domovů Uhynulo Stav k 31. 12. 2010

Příloha 5: Útulek Jihlava - stav psů v průběhu roku 2011 (zdroj: vlastní návrh) Rok 2011 Počet psů Přijato Vráceno původnímu majiteli Umístěno do nových domovů Uhynulo Stav k 30. 12. 2011

3 1 1 1 2 1 2 1 2 5 1 1 1 2 5 155 78 4

29 307 105 178 12 41

268 99 173 13 24

71 Příloha 6: Útulek Jihlava - stav psů v průběhu roku 2012 (zdroj: vlastní návrh) Rok 2012 Počet psů Přijato Vráceno původnímu majiteli Umístěno do nových domovů Uhynulo Stav k 30. 12. 2012

Příloha 7: Útulek Polná - přijatí psi v roce 2010 (zdroj: vlastní návrh) Spolek na ochranu zvířat Polná – Nalezení psi Rok 2010 Město, obec Okres Dačice Jindřichův Hradec (Jihočeský kraj) Horní Cerekev Pelhřimov Humpolec Pelhřimov Kamenice nad Lipou Pelhřimov Pelhřimov Pelhřimov Polná Jihlava Přibyslav Havlíčkův Brod

236 78 155 4 23

Nalezení psi 6 2 23 1 29 5 5

Celkem

71

Kříženci Čistokrevné rasy

50 21

Příloha 8: Útulek Polná - přijatí psi v roce 2011 (zdroj: vlastní návrh) Spolek na ochranu zvířat Polná – Nalezení psi Rok 2011 Město, obec Okres Dačice Jindřichův Hradec (Jihočeský kraj) Horní Cerekev Pelhřimov Humpolec Pelhřimov Pelhřimov Pelhřimov Počátky Pelhřimov Polná Jihlava Přibyslav Havlíčkův Brod

Nalezení psi 12 1 17 11 1 8 3

72

Zdroje

Celkem

53


34 19

Příloha 9: Útulek Polná - přijatí psi v roce 2012 (zdroj: vlastní návrh) Spolek na ochranu zvířat Polná – Nalezení psi Rok 2012 Město, obec Okres Dačice Jindřichův Hradec (Jihočeský kraj) Humpolec Pelhřimov Kamenice nad Lipou Pelhřimov Pelhřimov Pelhřimov Polná Jihlava Přibyslav Havlíčkův Brod

Nalezení psi 4 12 1 14 10 1

Celkem

42


28 14

73 Příloha 10: Útulek Polná - umístění psi v roce 2010 (zdroj: vlastní návrh) Spolek na ochranu zvířat Polná – Umístění psi Rok 2010 Město, obec Okres Kraj Batelov Jihlava Vysočina Benešov Benešov Středočeský Brno Brno-město Jihomoravský Bystřice nad Pernštejnem Žďár nad Sázavou Vysočina Čáslav Kutná Hora Středočeský Dolní Pěna Jindřichův Hradec Jihočeský Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod Vysočina Hodonín Hodonín Jihomoravský Hradec Králové Hradec Králové Královéhradecký Humpolec Pelhřimov Vysočina Jihlava Jihlava Vysočina Kamenice nad Lipou Pelhřimov Vysočina Kladno Kladno Středočeský Nové Město na Moravě Žďár nad Sázavou Vysočina Okříšky Třebíč Vysočina Pelhřimov Pelhřimov Vysočina Polná Jihlava Vysočina Praha Hlavní město Praha Hlavní město Praha Studená Jindřichův Hradec Jihočeský Suchdol Kutná Hora Středočeský Světlá nad Sázavou Havlíčkův Brod Vysočina Třebíč Třebíč Vysočina Třešť Jihlava Vysočina Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou Vysočina Želiv Pelhřimov Vysočina Celkem Vráceno k původnímu majiteli Uhynulo

Umístění psi 1 1 1 1 1 1 1 1 1 7 13 1 1 2 1 5 2 2 1 1 1 1 1 12 1 61 9 1

74 Příloha 11: Útulek Polná - umístění psi v roce 2011 (zdroj: vlastní návrh) Spolek na ochranu zvířat Polná – Umístění psi Rok 2011 Město, obec Okres Kraj Brno Brno-město Jihomoravský Čáslav Kutná Hora Středočeský Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod Vysočina Horní Bradlo Chrudim Pardubický Hostouň Kladno Středočeský Humpolec Pelhřimov Vysočina Jičín Jičín Královéhradecký Jihlava Jihlava Vysočina Kamenice nad Lipou Pelhřimov Vysočina Kamýk Litoměřice Ústecký Nové Město na Moravě Žďár nad Sázavou Vysočina Pelhřimov Pelhřimov Vysočina Polná Jihlava Vysočina Praha Hlavní město Praha Hlavní město Praha Přibyslav Havlíčkův Brod Vysočina Třebíč Třebíč Vysočina Zbraslav Brno-venkov Jihomoravský Znojmo Znojmo Jihomoravský Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou Vysočina

Zdroje

Umístění psi 1 1 4 1 1 2 1 5 1 1 1 3 4 2 1 1 1 1 5

Celkem

37

Vráceno k původnímu majiteli Uhynulo Stále v útulku

11 4 1

75 Příloha 12: Útulek Polná - umístění psi v roce 2012 (zdroj: vlastní návrh) Spolek na ochranu zvířat Polná – Umístění psi Rok 2012 Město, obec Okres Kraj České Budějovice České Budějovice Jihočeský Dobronín Jihlava Vysočina Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod Vysočina Horní Cerekev Pelhřimov Vysočina Humpolec Pelhřimov Vysočina Chotěboř Havlíčkův Brod Vysočina Chrudim Chrudim Pardubický Jihlava Jihlava Vysočina Ledeč nad Sázavou Havlíčkův Brod Vysočina Nové Město na Moravě Žďár nad Sázavou Vysočina Telč Jihlava Vysočina Třeboň Jindřichův Hradec Jihočeský Pelhřimov Pelhřimov Vysočina Počátky Pelhřimov Vysočina Polná Jihlava Vysočina Praha Hlavní město Praha Hlavní město Praha Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Pardubický Znojmo Znojmo Jihomoravský Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou Vysočina

Umístění psi 1 1 2 1 1 1 1 6 2 1 1 2 2 1 1 1 1 1 3

Celkem

30


12 0

76 Příloha 13: Útulek Třebíč - přijatí psi v roce 2010 (zdroj: vlastní návrh) Útulek pro opuštěná zvířata Třebíč – Nalezení psi Rok 2010 Město, obec Okres Nalezení psi Blatnice pod Svatým Hodonín (Jihomoravský kraj) Antonínkem Březník Třebíč Budišov Třebíč Budíkovice Třebíč Bzenec Hodonín (Jihomoravský kraj) Čechtín Třebíč Dešov Třebíč Jackov Třebíč Jaroměřice nad Rokytnou Třebíč Jemnice Třebíč Kdousov Třebíč Kojatín Třebíč Koněšín Třebíč Kožechovice Třebíč Lipník Třebíč Mastník Třebíč Moravské Budějovice Třebíč Myslibořice Třebíč Náměšť nad Oslavou Třebíč Nová Brtnice Třebíč Okříšky Třebíč Petrovice Třebíč Popovice Třebíč Ptáčov Třebíč Rudíkov Třebíč Slavice Třebíč Střítež Třebíč Studenec Třebíč Štěmechy Třebíč Trnava Třebíč Třebíč Třebíč Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou Vladislav Třebíč Výčapy Třebíč Celkem

Zdroje

1 1 1 2 1 3 1 1 1 5 1 1 1 1 1 1 1 1 9 1 3 1 1 2 1 1 2 1 2 1 59 2 1 1 113

77 Kříženci Čistokrevné rasy

Příloha 14: Útulek Třebíč - přijatí psi v roce 2011 (zdroj: vlastní návrh) Útulek pro opuštěná zvířata Třebíč – Nalezení psi Rok 2011 Město, obec Okres Nalezení psi Adolfovice Jeseník (Olomoucký kraj) Boňov Třebíč Číchov Třebíč Číměř Třebíč Dlouhá Brtnice Jihlava Jaroměříce nad Rokytnou Třebíč Jemnice Třebíč Kamenná Třebíč Kojetice Třebíč Kralice nad Oslavou Třebíč Krasonice Jihlava Kutná Hora Kutná Hora (Středočeský kraj) Mokrá-Horákov Brno-venkov (Jihomoravský kraj) Myslibořice Třebíč Náměšť nad Oslavou Třebíč Nová Ves Třebíč Pozďatín Třebíč Příštpo Třebíč Račerovice Třebíč Rouchovany Třebíč Slavice Třebíč Stropešín Třebíč Střítež Třebíč Střížov Třebíč Stařeč Třebíč Studnice Jihlava Štěměchy Třebíč Telč Jihlava Trnava Třebíč Třebíč Třebíč Želetava Třebíč Celkem

65 48

1 2 1 3 1 2 1 2 1 1 1 1 1 1 8 3 1 1 1 1 1 1 3 1 1 1 2 9 1 57 1 112

78


Zdroje

77 35

Příloha 15: Útulek Třebíč - přijatí psi v roce 2012 (zdroj: vlastní návrh) Útulek pro opuštěná zvířata Třebíč – Nalezení psi Rok 2012 Město, obec Okres Nalezení psi Bílé Karpaty Zlínský kraj Borotice Znojmo (Jihomoravský kraj) Brno Brno-město (Jihomoravský kraj) Brtnice Jihlava Budíkovice Třebíč Čechočovice Třebíč Dačice Jindřichův Hradec (Jihočeský kraj) Jámy Žďár nad Sázavou Jemnice Třebíč Kralice nad Oslavou Třebíč Náměšť nad Oslavou Třebíč Okříšky Třebíč Příložany Třebíč Račerovice Třebíč Stěměchy Třebíč Telč Jihlava Trnava Třebíč Třebíč Třebíč Vladislav Třebíč Výčapy Třebíč

2 1 1 3 2 1 3 1 6 1 51 1 2

Celkem

83


65 18

1 1 1 1 1 1 2

79 Příloha 16: Útulek Třebíč – stav psů v průběhu roku 2010 (zdroj: vlastní návrh) Rok 2010 Počet psů Stav k 31. 12. 2009 Přijato Vráceno původnímu majiteli Umístěno do nových domovů Uhynulo Stav k 31. 12. 2010

50 113 53 65 2 43

Příloha 17: Útulek Třebíč – stav psů v průběhu roku 2011 (zdroj: vlastní návrh) Rok 2011 Počet psů Přijato Vráceno původnímu majiteli Umístěno do nových domovů Uhynulo Stav k 31. 12. 2011

112 32 67 2 54

Příloha 18: Útulek Třebíč - stav psů v průběhu roku 2012 (zdroj: vlastní návrh) Rok 2012 Počet psů Přijato Vráceno původnímu majiteli Umístěno do nových domovů Uhynulo Stav k 31. 12. 2012

83 25 45 10 56

80 Příloha 19: Útulek Třebíč - umístění psi v roce 2010 (zdroj: vlastní návrh) Útulek pro opuštěná zvířata Třebíč – Umístění psi Rok 2010 Město, obec Okres Kraj Bílovice nad Svitavou Brno-venkov Jihomoravský Brno Brno-město Jihomoravský Bystřice nad Pernštejnem Žďár nad Sázavou Vysočina Doubice Děčín Ústecký Heraltice Třebíč Vysočina Hradec Králové Hradec Králové Královéhradecký Hrotovice Třebíč Vysočina Jaroměřice nad Třebíč Vysočina Rokytnou Jemnice Třebíč Vysočina Jihlava Jihlava Vysočina Kamenice Jihlava Vysočina Kožichovice Třebíč Vysočina Kyjov Hodonín jihomoravský Kynšperk nad Ohří Sokolov Karlovarský Luka nad Jihlavou Jihlava Vysočina Liptaň Bruntál Moravskoslezský Moravské Budějovice Třebíč Vysočina Mrákotín Jihlava Vysočina Náchod Náchod Královéhradecký Nové Město na Moravě Žďár nad Sázavou Vysočina Okříšky Třebíč Vysočina Oslavany Brno-venkov Jihomoravský Polná Jihlava Vysočina Praha Hlavní město Praha Hlavní město Praha Slavonice Jindřichův Hradec Jihočeský Strmilov Jindřichův Hradec Jihočeský Trnava Třebíč Vysočina Třebíč Třebíč Vysočina Věstoňovice Třebíč Vysočina

Zdroje

Umístění psi 1 5 1 1 1 1 2 1 1 4 1 1 1 1 1 2 1 1 1 3 2 1 1 4 1 1 1 22 1

Celkem

65


53 2

81 Příloha 20: Útulek Třebíč - umístění psi v roce 2011 (zdroj: vlastní návrh) Útulek pro opuštěná zvířata Třebíč – Umístění psi Rok 2011 Město, obec Okres Kraj Bolatice Opava Moravskoslezský Brno Brno-město Jihomoravský Budkov Třebíč Vysočina Bystřice nad Pernštejnem Žďár nad Sázavou Vysočina Čáslav Kutná Hora Středočeský Černíč Jihlava Vysočina České Budějovice České Budějovice Jihočeský Číměř Třebíč Vysočina Dačice Jindřichův Hradec Jihočeský Dalovice Karlovy Vary Karlovarský Hodonín Hodonín Jihomoravský Chlístov Třebíč Vysočina Jaroměřice nad Třebíč Vysočina Rokytnou Jemnice Třebíč Vysočina Jihlava Jihlava Vysočina Jíloviště Praha-západ Středočeský Kuřim Brno-venkov Jihomoravský Náměšť nad Oslavou Třebíč Vysočina Okříšky Třebíč Vysočina Pohořelice Brno-venkov Jihomoravský Praha Hlavní město Praha Hlavní město Praha Rájec-Jestřebí Blansko Jihomoravský Rokytnice nad Rokytnou Třebíč Vysočina Slavičky Třebíč Vysočina Telč Jihlava Vysočina Trnava Třebíč Vysočina Třebíč Třebíč Vysočina Valeč Třebíč Vysočina Větrný Jeníkov Jihlava Vysočina Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou Vysočina Židlochovice Brno-venkov Jihomoravský

Umístění psi 1 4 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 3 1 1 2 1 1 3 1 1 1 1 2 27 1 1 1 1

Celkem

67


32 2

82

Příloha 21: Útulek Třebíč - umístění psi v roce 2012 (zdroj: vlastní návrh) Útulek pro opuštěná zvířata Třebíč – Umístění psi Rok 2012 Město, obec Okres Kraj Blatnice Třebíč Vysočina Brno Brno-město Jihomoravský Bystřice nad Pernštejnem Žďár nad Sázavou Vysočina Čechocovice Třebíč Vysočina Horní Meziříčko Jindřichův Hradec Jihočeský Horní Radslavice Žďár nad Sázavou Vysočina Hustopeče Břeclav Jihomoravský Jakubov u Moravských Třebíč Vysočina Budějovic Kojatín Třebíč Vysočina Krahulov Třebíč Vysočina Leština u Světlé Havlíčkův Brod Vysočina Myslibořice Třebíč Vysočina Náměšť nad Oslavou Třebíč Vysočina Poděbrady Nymburk Středočeský Pocoucov Třebíč Vysočina Přímělkov Jihlava Vysočina Rapotice Třebíč Vysočina Stařec Třebíč Vysočina Telč Jihlava Vysočina Třebíč Třebíč Vysočina Uherský Brod Uherské Hradiště Zlínský Výčapy Třebíč Vysočina Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou Vysočina

Zdroje

Umístění psi 1 4 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 3 18 1 1 1

Celkem

45


25 10

83 Příloha 22: Útulek Žďár nad Sázavou - umístění psi v roce 2010 (zdroj: vlastní návrh) Psí útulek ve Žďáru nad Sázavou – Umístění psi Rok 2010 Město, obec Okres Kraj Umístění psi Březí nad Oslavou Žďár nad Sázavou Vysočina Bystřice nad Perštejnem Žďár nad Sázavou Vysočina Fryšava pod Žákovou Žďár nad Sázavou Vysočina horou Hamry nad Sázavou Žďár nad Sázavou Vysočina Janovičky Žďár nad Sázavou Vysočina Kojetín Havlíčkův Brod Vysočina Malá Losenice Žďár nad Sázavou Vysočina Martinice Žďár nad Sázavou Vysočina Nížkov Žďár nad Sázavou Vysočina Olešínky Žďár nad Sázavou Vysočina Pardubice Pardubice Pardubický Petrovice Třebíč Vysočina Poděšín Žďár nad Sázavou Vysočina Roubanina Blansko Jihomoravský Sedletín Havlíčkův Brod Vysočina Škrdlovice Žďár nad Sázavou Vysočina Štěpánov nad Svratkou Žďár nad Sázavou Vysočina Veselíčko Žďár nad Sázavou Vysočina Vojnův Městec Žďár nad Sázavou Vysočina Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou Vysočina

1 1 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2

Celkem

23

Vráceno majiteli

19

84

Zdroje

Příloha 23: Útulek Žďár nad Sázavou - umístění psi v roce 2011 (zdroj: vlastní návrh) Psí útulek ve Žďáru nad Sázavou – Umístění psi Rok 2011 Město, obec Okres Kraj Umístění psi Bory Žďár nad Sázavou Vysočina Brno Brno-město Jihomoravský Bystřice nad Perštejnem Žďár nad Sázavou Vysočina Daňkovice Žďár nad Sázavou Vysočina Kadolec Žďár nad Sázavou Vysočina Krásněves Žďár nad Sázavou Vysočina Luhačovice Zlín Zlínský Nové Město na Moravě Žďár nad Sázavou Vysočina Nové Veselí Žďár nad Sázavou Vysočina Polnička Žďár nad Sázavou Vysočina Roudníky Ústí nad Labem Ústecký Stržanov Žďár nad Sázavou Vysočina Třebíč Třebíč Vysočina Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou Vysočina Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou Vysočina

1 3 1 1 2 1 1 2 1 1 1 1 1 1 3

Celkem

21

Vráceno majiteli

20

85 Příloha 24: Útulek Žďár nad Sázavou - umístění psi v roce 2012 (zdroj: vlastní návrh) Psí útulek ve Žďáru nad Sázavou – Umístění psi Rok 2012 Město, obec Okres Kraj Umístění psi Budeč Žďár nad Sázavou Vysočina Herálec Žďár nad Sázavou Vysočina Krucemburk Havlíčkův Brod Vysočina Kvasín Chrudim Pardubický Novosedly nad Nežárkou Jindřichův Hradec Jihočeský Praha Hlavní město Hlavní město Praha Praha Přibyslav Havlíčkův Brod Vysočina Rozsíčka Blansko Jihomoravský Rozsochy Žďár nad Sázavou Vysočina Sirákov Žďár nad Sázavou Vysočina Strakonice Strakonice Jihočeský Svratka Žďár nad Sázavou Vysočina Trhová Kamenice Chrudim Pardubický Vojnův Městec Žďár nad Sázavou Vysočina Znetínek Žďár nad Sázavou Vysočina Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou Vysočina

1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 3

Celkem

19

Vráceno majiteli

25

Příloha 25: Útulek Častonín - přijatí psi v roce 2010 (zdroj: vlastní návrh) Občanské sdružení Dej pac! – Nalezení psi Rok 2010 Město, obec Okres Horní Cerekev Pelhřimov Proseč pod Křemešníkem Pelhřimov Celkem

Nalezení psi 1 1 2

86 Příloha 26: Útulek Častonín - přijatí psi v roce 2011 (zdroj: vlastní návrh) Občanské sdružení Dej pac! – Nalezení psi Rok 2011 Město, obec Okres Košice Košice (Slovensko) Putimov Pelhřimov Sázava Žďár nad Sázavou Útěchovičky Pelhřimov Zachotín Pelhřimov Zvolen Zvolen (Slovensko) Želiv Pelhřimov

Zdroje

Nalezení psi 1 1 1 4 2 1 1

Celkem

Příloha 27: Útulek Častonín - přijatí psi v roce 2012 (zdroj: vlastní návrh) Občanské sdružení Dej pac! – Nalezení psi Rok 2012 Město, obec Okres Červená Řečice Pelhřimov Detva Detva (Slovensko) Korytná Uherské Hradiště (Zlínský kraj) Krasoňov Pelhřimov Lípa Havlíčkův Brod Nový Rychnov Pelhřimov Olešná Pelhřimov Pacov Pelhřimov Počátky Pelhřimov Prešov Prešov (Slovensko) Přelouč Pardubice (Pardubický kraj) Putimov Pelhřimov Samšín Pelhřimov Strměchy Pelhřimov Vyskytná Pelhřimov Celkem

11

Nalezení psi 1 1 2 1 1 1 2 1 1 1 2 2 1 1 2 20

87 Příloha 28: Útulek Častonín - umístění psi v roce 2011 (zdroj: vlastní návrh) Občanské sdružení Dej pac! – Umístění psi Rok 2011 Město, obec Okres Kraj Častonín Pelhřimov Vysočina Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod Vysočina Hluboká nad Vltavou České Budějovice Jihočeský Jihlava Jihlava Vysočina Opava Opava Moravskoslezský Pelhřimov Pelhřimov Vysočina Telč Jihlava Vysočina Ždánice Žďár nad Sázavou Vysočina

Umístění psi 1 1 1 2 1 2 1 1

Celkem

10


Příloha 29: Útulek Častonín - umístění psi v roce 2012 (zdroj: vlastní návrh) Občanské sdružení Dej pac! – Umístění psi Rok 2012 Město, obec Okres Kraj Babice Praha-východ Středočeský Hradec Králové Hradec Králové Královéhradecký Humpolec Pelhřimov Vysočina Nová Cerekev Pelhřimov Vysočina Pacov Pelhřimov Vysočina Pardubice Pardubice Pardubický Pelhřimov Pelhřimov Vysočina Praha Hlavní město Praha Hlavní město Praha Říčany Brno-venkov Jihomoravský Trnava Zlín Zlínský Týn nad Vltavou České Budějovice Jihočeský Celkem Vráceno k původnímu majiteli Uhynulo

1 0

Umístění psi 1 1 1 1 2 3 2 1 1 1 1 15 4 1

Psí útulky v ČR regionálněgeografická

Recommend Documents