MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Katedra Porodní asistence Studijní obor Zdravotnický záchranář
Průzkum vědomostní úrovně populace v oblasti poskytování první pomoci při infarktu myokardu Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Autor práce:
Mgr. Lucie Luckerová, DiS.
Barbora Máchová
Brno 2015
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Lucie Luckerové, DiS., s využitím zdrojů uvedených v seznamu literatury a pramenů.
V Brně dne 15. dubna 2015
……………………………………… podpis autora
Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Lucii Luckerové, DiS. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování bakalářské práce.
ABSTRAKT Tématem této bakalářské práce je Průzkum vědomostní úrovně populace v oblasti poskytování první pomoci při infarktu myokardu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se dělí do několika kapitol zabývajících se infarktem myokardu, jeho etiopatogenezí, rizikovými faktory, příznaky a léčbou. Dále je věnována pozornost první pomoci při tomto onemocnění a nejčastějším chybám. Praktická část se věnuje rozboru dotazníků, které byly věnovány znalostem veřejnosti o infarktu myokardu a první pomoci při tomto onemocnění.
ABSTRACT The topic of this thesis is Survey of the level of knowledge of the population concerning providing first aid in cases of heart attack. The thesis is divided into theoretical and practical part. The theoretical part is subdivided into several chapters which deal with , its etiopatogenesis, risk factors, symptoms and treatment. Further on, the attention is focused on providing first aid in cases of heart attack and most common mistakes while doing so. The practical part of the thesis is set to analyse the survey, which was focused on the knowledge level of the general public concerning heart attack and first aid in its cases.
Obsah ÚVOD.................................................................................................................................................................... 7 1.
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................................... 8 1.1.
Etiopatogeneze ICHS .................................................................................................................... 8
Klasifikace ICHS .......................................................................................................................................... 8 1.2.
Infarkt myokardu .......................................................................................................................... 9
1.2.1.
Rizikové faktory .................................................................................................................. 10
1.2.2.
Komplikace infarktu myokardu .................................................................................... 11
1.2.3.
Diferenciální diagnostika infarktu myokardu ......................................................... 11
1.2.4.
EKG ........................................................................................................................................... 12
1.2.5.
Léčba infarktu myokardu ................................................................................................ 12
1.3.
První pomoc při infarktu myokardu .................................................................................... 13
1.3.1.
První pomoc u pacienta při vědomí ............................................................................ 13
1.3.2.
První pomoc u pacienta v bezvědomí ......................................................................... 14
1.3.3.
Kardiopulmonální resuscitace....................................................................................... 14
1.3.4.
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace .................................................... 15
1.3.5.
Neposkytnutí první pomoci ............................................................................................ 17
1.3.6.
Nejčastější chyby při poskytování první pomoci ................................................... 18
PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................................................... 21 Cíle a předpoklady ................................................................................................................................... 21 Metodika práce ......................................................................................................................................... 22 Charakteristika zkoumaného souboru ............................................................................................. 22 Otázka č. 1 .............................................................................................................................................. 23 Otázka č. 2 .............................................................................................................................................. 24 Otázka č. 3 .............................................................................................................................................. 25 Otázka č. 4 .............................................................................................................................................. 26 Otázka č. 5 .............................................................................................................................................. 27 Otázka č. 6 .............................................................................................................................................. 28 Otázka č. 7 .............................................................................................................................................. 29 Otázka č. 8 .............................................................................................................................................. 30 Otázka č. 9 .............................................................................................................................................. 32 Otázka č. 10 ............................................................................................................................................ 33
Otázka č. 11 ............................................................................................................................................ 34 Otázka č. 12 ............................................................................................................................................ 35 Otázka č. 13 ............................................................................................................................................ 36 Otázka č. 14 ............................................................................................................................................ 37 Otázka č. 15 ............................................................................................................................................ 38 Otázka č. 16 ............................................................................................................................................ 39 Otázka č. 17 ............................................................................................................................................ 40 Otázka č. 18 ............................................................................................................................................ 41 DISKUSE............................................................................................................................................................ 42 ZÁVĚR................................................................................................................................................................ 44 ANOTACE ......................................................................................................................................................... 45 SOUPIS LITERATURY A PRAMENŮ ........................................................................................................ 46 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ............................................................................................................. 47 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................................................... 48
ÚVOD Otázka první pomoci je dnes velmi aktuální. Postižení oběhového systému člověka jako příčina smrti v posledních deseti letech sice klesá, nicméně stále zaujímá první místo v žebříčku úmrtnosti. V Evropských zemích jsou nemoci oběhové soustavy nejčastější příčinou smrti obecně, jak u mužů, tak u žen, ale týkají se především osob ve vyšším věku. Ve věkové skupině do 65 let se kardiovaskulární onemocnění podílí na celkové úmrtnosti u 30 % mužů a 29 % žen. Jen v roce 2000 na kardiovaskulární onemocnění zemřelo v České republice 58 192 osob. Nejčastěji se jedná u obou pohlaví o chronickou ischemickou chorobu srdce, akutní infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu a aterosklerózu1. K poskytnutí první pomoci často nedojde ze strachu z nesprávného postupu. Velmi často je také spoléháno pouze na přivolanou zdravotnickou pomoc. I přes velký rozvoj lékařských oborů a patofyziologických znalostí je včasné zahájení první pomoci důležitým faktorem, který může rozhodnout o přežití postiženého. Pomoci postiženému v rozsahu svých znalostí a dovedností také ošetřuje náš právní systém, a proto by měl každý z nás základy první pomoci ovládat.
7
1. TEORETICKÁ ČÁST
1.1. Etiopatogeneze ICHS Ischemie myokardu je projevem nerovnováhy mezi potřebou a dodávkou kyslíku do myokardu. Tato nerovnováha může nastat jak v klidu, tak během zátěže. Při fyziologicky zvýšené srdeční frekvenci a zvýšeném krevním tlaku se může spotřeba kyslíku až pětkrát zvýšit oproti spotřebě v klidu, kdy myokard využívá asi 10 % z celkové spotřeby kyslíku organismem. Je-li do některé části myokardu omezen přísun krve s kyslíkem natolik, že se vyčerpá i kapilární a koronární rezerva, objevují se známky ischemie myokardu. Při nedostatku kyslíků vzniká katabolit degradace ATP a ADP – adenosin, ten snižuje vstup kalcia do buněk hladké svaloviny a způsobuje vazodilataci. Klesá tvorba ATP, což způsobuje snížení kontraktility myokardu. Nastává diastolická i systolická porucha a výsledkem je pokles ejekční frakce, zmenšený tepový objem a zvýšený nitrokomorový tlak na konci diastoly. Objevují se elektrické změny způsobené poruchami polarizace membrán buněk. Pokud je ischemie krátkodobá, může být plně reverzbilní, ale dlouhodobá způsobuje koagulační nekrózu. Asi za 90 % případů koronární nedostatečnosti odpovídá ateroskleróza věnčitých tepen. 1
Klasifikace ICHS Ischemická choroba srdeční je klinicky rozdělována na akutní a chronickou. Mezi akutní formy patří:
Nestabilní angina pectoris
Akutní infarkt myokardu s elevacemi ST nebo bez elevací ST segmentu
Náhlá smrt
8
Akutní formy ischemie myokardu zahrnují všechny stavy patofyziologicky spojené s aterosklerotickým nestabilním plátem a na něj nasedající trombózou v koronární tepně. Při vzniku akutního koronárního syndromu může hrát roli také mnoho dalších faktorů. Například cévní vazospazmus, anemie, horečka, tachykardie, hypoxie, tyreotoxikóza… Tyto stavy snižují dodávku kyslíku do myokardu. Do chronických forem ischemické choroby srdeční řadíme:
Stabilní námahová angina pectoris
Variantní angina pectoris
Němá ischemie myokardu
Syndrom X
Srdeční nedostatečnost
ICHS manifestována arytmiemi
Chronická ischemická choroba srdeční může často klinicky probíhat asymptomaticky a prokáže se až při určité tělesné zátěži ve formě anginy pectoris. Podkladem pro vznik chronické ICHS je dlouhotrvající ischemie myokardu způsobená většinou koronární aterosklerózou bez akutního tepenného uzávěru. 1
1.2. Infarkt myokardu Infarkt myokardu je ischemická nekróza myokardu, která vzniká v důsledku uzavření koronární tepny. Nejčastěji vzniká v důsledku ruptury aterosklerotického plátu s následnou trombózou. Tato trombóza může být někdy neúplná nebo přechodná. V tom případě vzniká nestabilní angina pectoris. V důsledku hypoxie kardiomyocytů dochází k metabolickým změnám, které vedou k apoptóze nebo nekróze buněk. Tato oblast se přestává kontrahovat. Pokud je nekrotická oblast malá, zbytek myokardu zvládne výpadek funkce kompenzovat a nedochází k srdečnímu selhání. Při větším rozsahu nekrotické oblasti k srdečnímu selhání dochází, pacient se může dostat i do kardiogenního šoku. 2
9
Při nekróze buněk myokardu dochází k hromadění určitých metabolitů jako jsou laktát, serotonin a adenosin. Toto hromadění metabolitů spouští anginózní bolest. Jedná se nejčastěji o tlak na hrudi za hrudní kostí s propagací do krku, mezi lopatky, do epigastria, do levé nebo obou horních končetin. Bolest je často spojená také s dušností. Poklesem systémového tlaku dochází k aktivaci vegetativního nervového systému. Dochází k tachykardii, pocení, studené kůži a nauzee.
3
Na rozdíl od anginy pectoris trvá bolest při infarktu myokardu déle a neustupuje v klidu ani při ukončení tělesné zátěže.
1.2.1. Rizikové faktory
Rizikový faktor je vrozená vlastnost, aspekt životního stylu nebo životního prostředí, u nichž je prokázána epidemiologickou studií souvislost s určitým zdravotním důsledkem1.
Porucha lipidového metabolismu
Kouření, znečištěné ovzduší
Hypertenze
Obezita centrálního typu
Diabetes mellitus
Nadměrná konzumace alkoholu
Nedostatečná pohybová aktivita 4 Neovlivnitelné rizikové faktory:
Věk vyšší než 45 let u mužů, postmenopauzální u žen
Pohlaví (častější výskyt u mužů)
Rodinná anamnéza předčasné ICHS
Ateroskleróza u příbuzných (především rodiče, sourozenci nebo děti)
Osobní anamnéza ICHS
Nález asymptomatické formy choroby1
10
1.2.2. Komplikace infarktu myokardu V důsledku poruchy kinetiky postižené oblasti myokardu může vzniknout aneurysma, v němž se mohou tvořit intraventrikulární tromby s možnou embolizací, například do mozku, ledvin, střev, sleziny nebo končetin. Na podkladě tohoto aneurysmatu může dojít k defektu komorového septa, k perforaci srdeční stěny a k tamponádě. Levostranná insuficience, způsobená poruchou kontraktility může vést k městnání krve v plicích a k rozvoji plicního edému. Při poškození myokardu dochází ke spuštění zánětlivé reakce, která může způsobit perikarditidu. Městnání krve v systémové cirkulaci může způsobit fluidothorax, který způsobí další depresi ventilace. Snížení srdečního výdeje a hypoperfuze může vést k hypoxii dalších orgánů, jako jsou například ledviny nebo plíce. Nekróza oblasti myokardu vede k poruše převodu akčního potenciálu, což může vést k arytmiím nebo komorové fibrilaci. 2
1.2.3. Diferenciální diagnostika infarktu myokardu
V diferenciální diagnostice akutního infarktu myokardu musíme rozlišit tyto stavy:
Plicní embolie
Spontánní pneumotorax
Aneurysma aorty
Mediastinitidu
Pleuritidu
Refluxní
Gastroduodenální vředovou chorobu
Panickou ataku
Onemocnění sternokostálního skloubení 5
11
1.2.4. EKG
Elektrokardiografické vyšetření zůstává stále nejdůležitějším vyšetřením při diagnostice srdeční ischemie. Jeho význam ale v posledních letech lehce klesl kvůli rozvoji stanovování hladin troponinu v plazmě, které umožňují detekovat i malý rozsah nekrózy myokardu. Při akutním infarktu myokardu mohou, ale nemusí být na EKG elevace úseku ST. Jejich přítomnost respektive nepřítomnost je kritériem při terminologii ,,STEMI“ (IM s elevacemi ST) a ,,NSTEMI“ (IM bez elevací ST). S klasifikací STEMI a NSTEMI se také používá klasifikace ,,Q infarkt myokardu“ a ,,non-Q infarkt myokardu“, které ukazují na přítomnost hmitů Q na EKG. 6
1.2.5. Léčba infarktu myokardu
V prvních hodinách po vzniku infarktu myokardu je pacient ohrožen řadou komplikací. Nejzávažnější z nich je náhlá smrt v důsledku fibrilace komor. Je nezbytné stále usilovat o zkrácení doby mezi vznikem infarktu myokardu a adekvátním ošetřením. Již v přednemocniční fázi je nutné co nejdříve zahájit celou řadu farmakologických postupů včetně fibrinolytické léčby. Tuto léčbu přednemocniční fáze můžeme rozdělit do následujících skupin:
Tišení bolesti
Oxygenoterapie
Beta blokátory
Nitráty
Aspirin
Sedace
Antiemetická léčba
Atropin
Prehospitalizační trombolýza (při velké vzdálenosti do nemocnice) 7
12
Pacienta s infarktem myokardu je nutné co nejrychleji dopravit na primární PTCA (perkutánní transluminální koronární angioplastika). Podstatou PTCA je predilatace balónkovým katetrem a následné zavedení stentu. Zdržení proti trombolytické léčbě je mnohem menší. Při trombolýze dochází k otevření věnčité tepny za 60-90 minut od zahájení infuze a to pouze u přibližně 50 % nemocných. Při PTCA dochází k zprůchodnění věnčité tepny za 90-110 minut od indikace (v případě, že pacient okamžitě zavolá zdravotnickou záchrannou službu) u 90 % nemocných. 8
1.3.
První pomoc při infarktu myokardu
Při podezření na infarkt myokardu je nezbytné zahájit co nejrychleji první pomoc. Čím dříve se pacient dostane do nemocnice k PTCA, tím je větší šance, že bude onemocnění bez trvalých následků.
1.3.1. První pomoc u pacienta při vědomí
Pacient s infarktem myokardu bude pociťovat již výše zmíněné příznaky onemocnění, jako je palčivá a svíravá bolest na hrudi vystřelující do horní končetiny, krku, dolní čelisti, zad nebo břicha; silná dušnost; pocení a schvácenost. Nemocnému s těmito příznaky uvolníme těsný oděv pro snazší dýchání a zajistíme klid. Posadíme ho nejlépe na čerstvém vzduchu a samozřejmě zavoláme zdravotnickou záchrannou službu, protože předání pacienta do odborné péče je rozhodující pro následný vývoj onemocnění a trvalých následků. Pokud nosí pacient u sebe Nitroglycerin, ve formě tablet nebo ve spreji, aplikujeme jej pod jazyk. Místo nitroglycerinu můžeme také použít kyselinu acetylsalicylovou, neboli aspirin nebo acylpyrin. Kyselina acetylsalicylová patří mezi protisrážlivé látky, tudíž působí proti shlukování krevních destiček. Zpomalením srážení se omezuje tvorba krevní sraženiny v koronární tepně a sraženina se nezvětšuje.7
13
1.3.2. První pomoc u pacienta v bezvědomí
Pokud objevíme pacienta v bezvědomí, nemusí se jednat pouze o infarkt myokardu. Příčiny mohou být respirační, kardiální, traumatické, metabolické, psychické nebo například intoxikační. Při neposkytnutí včasné první pomoci je pacient ohrožen nedostatkem kyslíku, ať už z důvodu neprůchodnosti dýchacích cest nebo jiným selháním krevního oběhu. U postiženého v bezvědomí nejprve zkontrolujeme, zda pacient dýchá. Přiložíme ucho k ústům a zároveň vnímáme, zda slyšíme dýchání, cítíme vydechovaný vzduch na tváři a sledujeme dýchací pohyby hrudníku. Pokud je dýchání zachované, vyzkoušíme, zda pacient reaguje na bolestivý podnět. Můžeme jej například štípnout do ušního lalůčku. Poté pacienta uložíme do stabilizované polohy a zavoláme zdravotnickou záchrannou službu. Pacienta až do příjezdu odborné pomoci nepřestáváme sledovat, protože může kdykoliv dojít k zástavě dýchání. V tu chvíli musíme pacienta okamžitě obrátit na záda, uvolnit dýchací cesty a zahájit kardiopulmonální resuscitaci. Pokud u pacienta v bezvědomí nezaznamenáme žádné známky dýchání je nutné okamžitě zavolat zdravotnickou záchrannou službu a zahájit kardiopulmonální resuscitaci. 9
1.3.3. Kardiopulmonální resuscitace
Lidský mozek vydrží bez přísunu kyslíku zhruba 3-5 minut. Po delší době dochází k neodvratnému odumírání mozkových buněk. Když u pacienta v bezvědomí nezjistíme známky dýchání, je nutné okamžitě zavolat ZZS a zahájit KPR. Ideální je případ více zachránců, kdy může být resuscitace zahájena okamžitě bez toho, aby se oddalovalo přivolání odborné pomoci. U dětí zahajujeme resuscitaci ihned, a to i přesto, že odložíme zavolání na tísňovou linku, na kterou voláme asi po jedné minutě resuscitace. Nacházíme-li se na místě, kde je dostupný automatický externí defibrilátor, vždy jej použijeme. Ovládání přístroje je snadné a zvládne jej každý. AED rozbalíme, zapneme, elektrody přiložíme na obnažený hrudník podle návodu a dále postupujeme dle pokynů přístroje.
14
Při diagnostice dechové zástavy musíme být opatrní na záměnu normální dechové činnosti s takzvaným gaspingem. Gasping jsou lapavé nádechy, které jsou příznakem časné zástavy krevního oběhu. Resuscitaci zahájíme položením postiženého na záda na pevnou podložku, zakloníme hlavu a prohlédneme dutinu ústní. V případě znečistění ústní dutiny zvratky nebo čímkoliv jiným ji vyčistíme a začneme stlačovat hrudník. Optimálním místem pro stlačování je střed hrudní kosti, u mužů nám může pomoci pomyslná spojnice bradavek. Na toto místo přiložíme spodní hranu ruky. Druhou ruku přiložíme na tu spodní a propleteme prsty. Propneme se v loktech a náš pohyb vychází z kyčlí nikoliv z paží. Využíváme váhy svého těla. Stlačujeme do hloubky 5-6 centimetrů frekvencí 100-120 stlačení za minutu. V případě jednoho zachránce pouze stlačujeme hrudník až do příjezdu zdravotnické záchranné služby. V případě dvou zachránců stlačujeme a vdechujeme do postiženého v poměru 30:2. Po 30 stlačeních druhý zachránce obepne svými ústy ústa postiženého a plynule do něj vdechuje vzduch až do zvednutí hrudníku. Po klesnutí hrudníku vdech zopakuje. Kardiopulmonální resuscitaci můžeme ukončit pouze v případě obnovy dýchání, předání postiženého odborníkům nebo vyčerpání zachránců. 10
1.3.4. Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace
Jedná se o základní instrukce, které podává dispečerka záchranného operačního střediska volajícímu, aby byl schopný poskytnout první pomoc i bez zdravotnického vzdělání. Kromě zástavy krevního oběhu, navádí dispečeři volající i v jiných případech postižení zdraví v rámci takzvané telefonicky asistované první pomoci, zkratka TAPP. Může se jednat zejména o následující příhody: dušení, popálení, krvácení, poleptání, intoxikace nebo porod. Při selhání krevního oběhu je první pomoc poskytnutá laikem v místě události velmi důležitá. Pokud se nezačne nepřímou srdeční masáží rozvádět okysličená krev do celého těla, mozkové buňky začnou po pěti minutách bez dodávky kyslíku nenávratně odumírat. Velmi málo lidí je v případě náhlé zástavy oběhu (NZO) připraveno
15
poskytnout první pomoc. Pomoc postiženému není poskytnuta z důvodů nerozpoznání NZO, neznalosti účinných postupů, esteticko-hygienickým překážkám, ale především z důvodu panické reakce. Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace slouží k inicializaci jednání zachránce, odstranění psychologických překážek, motivaci a k odborné podpoře jeho postupu. Podle Evropské rady pro resuscitaci platí, že pacient, který nevyvíjí žádnou spontánní aktivitu s výjimkou agonálních dechů je považován za osobu s náhlou zástavou oběhu. 10 Tento stav je pro laiky velmi těžko rozpoznatelný. Většina lidí nepozná gasping neboli terminální lapavé nádechy a domnívají se, že pacient dýchá dostatečně, proto první pomoc nezahájí. Pro dispečera je velmi obtížné rozeznat tuto situaci po telefonu, proto se při nejasnostech postupuje podle přesného postupu: Pokud si do 1 minuty nejsme jisti, že pacient normálně dýchá, postupujeme jako při zástavě oběhu. To znamená resuscitací pacienta. V tomto případě musí dispečer, co nejjasněji a nejsrozumitelněji navádět zachránce. Tyto postupy se mohou lišit od doporučení z roku 2010. Pro TANR jsou upraveny a dává se zde větší důraz na provádění nepřímé srdeční masáže. Ukončení TANR je stejné jako ukončení kardiopulmonální resuscitace. TANR ukončujeme pouze z důvodů probrání pacienta do plného vědomí, obnovení pravidelné a dostatečné dechové činnosti nebo vyčerpání zachránce. V opačném případě probíhá TANR až do příjezdu zdravotnické záchranné služby. Je třeba se nenechat zmást lapavými dechy, které se mohou nepřímou srdeční masáží obnovit. Příznivý vliv TANR na osud pacientů prokázaly také studie z Prahy a Stockholmu. Tyto studie prokázaly, že TANR zvyšuje nadějí na přežití při NZO v terénu o 50 %. 11
1.3.4.1. Kontraindikace TANR
TANR je indikována ve stejných případech jako kardiopulmonální resuscitace, to znamená při NZO. Mezi kontraindikace TANR patří: jisté známky smrti, s životem zjevně neslučitelné trauma; terminální stav nevyléčitelného onemocnění;
16
reálné nebezpečí hrozící zachránci; zjevná mentální nebo fyzická neschopnost volajícího resuscitovat; nespolupracující volající; volající není na místě události; vlivem provádění TANR by došlo k prodlení ve vyslání výjezdové posádky. 12
1.3.5. Neposkytnutí první pomoci
Do příjezdu zdravotnické záchranné služby je každý občan povinen poskytnout první pomoc dle svých možností a schopností. První pomoc nemusíme poskytnout pouze v případě, pokud by zachránci hrozilo nebezpečí, např. požár, úseky pod napětím apod. Neposkytnutí první pomoci je trestným činem podle zákona č. 40/2009 sb., trestní zákoník. Tato povinnost je v zákoně přesně formulována v následujících paragrafech: „§ 150 Neposkytnutí první pomoci (1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
§ 151 Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo zákazem činnosti.“ 13
17
1.3.6. Nejčastější chyby při poskytování první pomoci
V případech postižení infarktem myokardu má včasné poskytnutí první pomoci velký vliv na přežití pacienta. Laická první pomoc poskytnutá na místě události před příjezdem zdravotnické záchranné služby může nejen zachránit život, ale také snížit riziko trvalých následků nemocného. V čem jsou tedy nejčastější chyby při poskytování první pomoci? 1. Podceňování situace a přenechání zodpovědnosti na druhých Velmi často dochází k podceňování situace a k názorům typu: „Kdyby to bylo vážné, jistě by už někdo zareagoval“. Většina lidí si situaci omlouvá tím, že postižený je například pouze opilý a spí. Operátor záchranného operačního střediska je ten, který je zodpovědný za rozeznání situace a případné vyslání záchranné posádky. Proto by svědek události měl v každém případě zhodnotit stav postiženého a zavolat tísňovou linku. 2. Možné poranění páteře Velmi rozšířeným tvrzením je, že s postiženým by se nemělo hýbat, protože může mít poraněnou páteř. Úrazy páteře jsou samozřejmě velmi vážné, protože může dojít k poranění míchy a následné ztrátě hybnosti končetin. V případě, že mechanismus úrazu ukazuje na možný problém s páteří, musíme s postiženým zacházet opatrněji. Pokud ale pacient nedýchá, záchrana života má vyšší prioritu. Musíme postiženého otočit na záda a zahájit resuscitaci. 3. Nerozpoznání dostatečného dýchání Pro laického zachránce může být velmi těžké rozeznat správnou dechovou činnost od tzv. gaspingu. Proto se může stát, že zachránce špatně zhodnotí situaci a nezačne s resuscitací, která by postiženému mohla zachránit život. Zjištění dýchání by nemělo zabrat více než 10 vteřin. Stačí pouze přiložit ucho k ústům postiženého. Pokud do 10 vteřin necítíme a neslyšíme dechovou činnost, také nevidíme zvedající se hrudník, je třeba zahájit ihned resuscitaci.
18
4. Stabilizovaná poloha Při nesprávném zhodnocení dechové činnosti je také velmi častou chybou uložení do stabilizované polohy. Pokud pacient dýchá nedostatečně nebo je u něj přítomný pouze již výše zmíněný gasping a my jej uložíme do stabilizované polohy, pacient může přestat dýchat úplně. V této poloze však již není laický zachránce spolehlivě schopen kontrolovat dýchání. Stabilizovaná poloha je určena pouze pro pacienty, kteří pravidelně dýchají a mají zachovanou srdeční činnost. 5. Zhodnocení pulsu Pokus o nahmatání pulsu laiky končí v mnoha případech chybným závěrem. Zachránce ve stresové situaci může cítit tep pouze v konečcích svých prstů a mylně se domnívá, že cítí tep postiženého. Proto se laikům doporučuje kontrolovat pouze dechovou činnost a poté ihned zahajovat resuscitaci. 6. Páčení čelisti při křečích Při náhlé zástavě krevního oběhu se u pacienta mohou objevit i krátké křečové epizody. Páčení čelistí pacienta nebo držením končetin může dojít k dalšímu poranění postiženého, například vylomení zubu nebo vykloubení. V těchto případech je nutné pouze odstranit nebezpečné předměty z okolí pacienta, aby se o ně neporanil. Po ustání křečí uložíme postiženého na záda, zakloníme hlavu a zkontrolujeme dýchání. 7. Vytahování jazyka Pokusy o vytahování zapadlého jazyka nejsou u postiženého na místě. Jazyk je velmi kluzký a proto je tento postup téměř nemožný. Dýchací cesty se dostatečně uvolní pouhým záklonem hlavy. 14 8. Kašlání při podezření na infarkt Roku 1999 začal po internetu kolovat e-mail s návodem jak postupovat při podezření na infarkt myokardu, když je člověk sám v autě. Autorem tohoto článku je F. Daniel Rochman pro „JOURNAL OF GENERAL HOSPITAL ROCHESTER“. Přesné znění e-mailu:
19
„NEPANIKAŘTE, ALE ZAČNĚTE OPAKOVANĚ KAŠLAT, A TO VELMI ENERGICKY. HLUBOCE SE NADECHNĚTE PŘED KAŽDÝM ZAKAŠLÁNÍM. KAŠLAT MUSÍTE ZHLUBOKA A DLOUHO, MUSÍ SE VÁM TVOŘIT HLEN HLUBOKO V HRUDI. NÁDECH A KAŠEL MUSÍ BÝT OPAKOVÁN KAŽDÉ DVĚ VTEŘINY BEZ PŘESTÁVKY, DOKUD NEDORAZÍ POMOC, NEBO DOKUD NEZAČNE SRDCE BÍT OPĚT NORMÁLNĚ. HLUBOKÝ NÁDECH DOSTANE KYSLÍK DO PLIC, POHYBY PŘI KAŠLÁNÍ ZMÁČKNOU SRDCE A UMOŽŇUJÍ CIRKULACI KRVE. TENTO TLAK NA SRDCE UMOŽŇUJE JEHO NÁVRAT DO NORMÁLNÍHO RYTMU. TÍMTO ZPŮSOBEM SE MOHOU OBĚTI INFARKTU DOSTAT DO NEMOCNICE.“ 15 Účinek kašle při náhlé zástavě oběhu byl skutečně pozorován, ale pouze u výjimečných případů pacientů v katetrizačních laboratořích ležících v klidu na lůžku, jejichž srdeční akce byla monitorována a fibrilace byla ihned zjištěna. I v těchto podmínkách však může tento postup pomoci maximálně na dobu v řádech sekund nebo desítek sekund. Pokud by tedy postižený postupoval podle pokynů v e-mailu a pokračoval by v jízdě autem, bezprostředně by ohrozil sebe i své okolí. V textu zmiňovaný "JOURNAL OF GENERAL HOSPITAL ROCHESTER" neexistuje.
Nemocnice v Rochesteru vydala prohlášení,
v kterém odmítá, že by se v posledních 20 letech v jejích oficiálních materiálech objevila jakýkoliv zmínka na toto téma. 16
20
PRAKTICKÁ ČÁST Cíle a předpoklady Cíl 1 Zjistit, zda se respondenti účastnili výuky první pomoci. Pokud ano, zajímá mě kde. Předpoklad 1 Předpokládám, že okolo 70 % respondentů se setkalo s výukou první pomoci. Většina z nich především v autoškole. Cíl 2 Zjistit, jak laická veřejnost hodnotí své znalosti o infarktu myokardu a první pomoci při tomto onemocnění. Předpoklad 2 Předpokládám, že většina respondentů ohodnotí své znalosti na stupnici od 1-5 (známkování jako ve škole) v rozmezí 2-3. Cíl 3 Zjistit zda veřejnost ví, co je infarkt myokardu a jak se projevuje? Předpoklad 3 Předpokládám, že většina laické veřejnosti neví, co je infarkt myokardu, ale alespoň 60 % respondentů by poznalo jeho příznaky. Cíl 4 Zjistit, zda laická veřejnost zná postupy první pomoci při infarktu myokardu u pacienta při vědomí.
21
Předpoklad 4 Předpokládám, že více jak 50 % dotázaných zvolí správný postup pro první pomoc při infarktu myokardu.
Metodika práce Charakteristika zkoumaného souboru
K zjištění teoretických znalostí laické veřejnosti o infarktu myokardu a o poskytování první pomoci při tomto onemocnění jsem zvolila formu dotazníku. Dotazník je soubor otázek, jejichž cílem je zjistit informace, názory a znalosti respondentů. Výhodou dotazníku
je
snadné
vyplňování
pro
respondenty,
jednoduché
shromáždění
a vyhodnocení výsledků. Každému respondentovi byl předložen dotazník z předem připravených osmnácti otázek, z toho bylo sedmnáct otázek uzavřených a jedna otázka polouzavřená.
Dotazník
byl
anonymní.
Anonymita
napomohla
pravdivým
a samostatným odpovědím. Šetření probíhalo v říjnu a listopadu roku 2014. V úvodu dotazníku jsem respondenty oslovila a vysvětlila jim účel tohoto průzkumu. Zde se také respondenti dočetli pokyny k jeho vyplnění. V prvních otázkách jsem zjišťovala, zda respondenti absolvovali výuku první pomoci a jak by své znalosti ohodnotili. Následovali otázky zjišťující vědomosti o infarktu myokardu a správném poskytování první pomoci při tomto onemocnění u pacientů v bezvědomí i při vědomí. V závěru dotazníku byly otázky zjišťující pohlaví, věk a vzdělání respondentů. Po vyplnění dotazníku bylo respondentům nabídnuto zaslání správných odpovědí s komentářem elektronickou poštou. Prezentaci se správnými odpověďmi přikládám do příloh bakalářské práce. Tuto možnost využilo 24 respondentů. Dotazníkové šetření proběhlo online prostřednictvím serveru na internetu. Osloveni byli pouze dospělé osoby, muži i ženy všech věkových kategorií. Na dotazník odpovědělo 67 % žen (85) a 33 % mužů (41). Nejčastěji zastoupená věková kategorie dotazovaných byla do 25 let věku a většina respondentů byla středoškolského vzdělání. Výsledky dotazníkové šetření jsem zpracovala pomocí tabulek a grafů.
22
Otázka č. 1 Absolvoval/a jste někdy výuku první pomoci? Tato otázka byla povinná, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí, podle toho byl přesměrován na další otázku. Při odpovědi ,,ano“ pokračoval respondent na otázku číslo 2. Při odpovědi ,,ne“ na otázku číslo 3. Tabulka 1
Odpověď Ano Ne
Počet respondentů 101 25
Procentuálně 80 % 20 %
Výuka první pomoci
25
101
Ano Ne
Obrázek 1
Na tuto otázku většina respondentů odpověděla ano, tedy že absolvovali výuku první pomoci. Konkrétně 101 respondentů, tedy 80 % se s výukou první pomoci již setkalo a 25 respondentů neboli 20 % žádnou výuku první pomoci neabsolvovalo.
23
Otázka č. 2 Kde jste absolvoval/a výuku první pomoci? Tato otázka byla povinná pouze pro respondenty, kteří odpověděli na první otázku ,,Ano“. Otázka je polouzavřená. Respondenti dostali na výběr pět odpovědí, pokud se jim žádná z těchto odpovědí nehodila, mohli napsat vlastní odpověď, respektive odpovědi. Respondent musel vybrat či napsat alespoň jednu odpověď. Tabulka 2
Odpověď
Počet respondentů
V autoškole
51
Na střední škole
45
Na základní škole
40
Na vysoké škole
31
U zaměstnavatele
25
Kurz českého červeného kříže
7
Jiný zdravotnický kurz
6
U dobrovolných hasičů
3
U skautu
1
Kurz k získání zbrojního průkazu
1
Na letním táboře
1
Nejvíce respondentů absolvovalo výuku první pomoci v autoškole a na střední a základní škole. Dále se respondenti často setkávali s výukou na vysoké škole, u zaměstnavatele a v různých zdravotnických kurzech, například od českého červeného kříže.
24
Otázka č. 3 Svoje znalosti o infarktu myokardu a poskytování první pomoci při jeho příznacích považuji za (oznámkujte jako ve škole). Tato otázka byla položena všem respondentům, byla povinná a obsahovala odpovědi od jedné do pěti. Tabulka 3
Odpověď
Počet respondentů
Procentuálně
1
9
7,14 %
2
26
20,63 %
3
31
24,6 %
4
35
27,78 %
5
25
19,84 %
Škála znalostí 1
Známka
2 3 4 5 0
5
10
15
20
25
30
35
40
Počet respondentů Obrázek 2
Pouze devět respondentů by své znalosti o infarktu myokardu a poskytování první pomoci při jeho příznacích ohodnotilo na výbornou. Chvalitebně by se ohodnotilo 26 respondentů, dobře 31 respondentů. Nejvíce dotázaných, tedy 35 by se ohodnotilo dostatečně a 25 respondentů nedostatečně.
25
Otázka č. 4 Co je infarkt myokardu? Tato otázka byla povinná pro všechny respondenty, kteří měli zaškrtnout pouze jednu správnou odpověď. Tabulka 4
Odpověď Náhlé přerušení krevního zásobování části srdce vlivem uzávěru srdeční tepny. Náhlé přerušení krevního zásobování části srdce vlivem prasknuté aorty. Náhlé přerušení činnosti srdce vlivem protržení srdeční chlopně. Nevím
Počet respondentů
Procentuálně
111
88,1 %
7
5,56 %
2
4,76 %
6
1,59 %
Co je infarkt myokardu? 6 9
Správně Špatně Nevím
111
Obrázek 3
Na otázku co je infarkt myokardu odpovědělo správně 88,1 % dotázaných, tedy 111 respondentů. Devět respondentů odpovědělo chybně a šest nevědělo.
26
Otázka č. 5 Jaké jsou nejčastější příznaky infarktu myokardu? Tato otázka byla povinná pro všechny respondenty, kteří museli zvolit pouze jednu správnou odpověď. Tabulka 5
Odpověď
Počet respondentů
Procentuálně
115
91,27 %
8
6,35 %
2
1,59 %
1
0,79 %
Palčivá bolest na hrudníku, která může vystřelovat do levé horní končetiny, krku nebo zad; dušnost, bledost, pocení. Palčivá bolest na hrudníku , dušnost, bledost, pocení, zimnice, křeče. Palčivá bolest na hrudníku, která může vystřelovat do levé horní končetiny, krku nebo zad; bolest hlavy, kašel. Nevím
Příznaky infarktu myokardu 10
1
Správně Špatně Nevím
115
Obrázek 4
Na otázku o příznacích infarktu myokardu odpovědělo správně 115 respondentů neboli 91,27 %, chybně odpovědělo 10 respondentů a jeden dotázaný přiznal, že nezná odpověď.
27
Otázka č. 6 Které telefonní číslo použijete pro přivolání první pomoci při podezření na infarkt myokardu? Otázka byla povinná pro všechny respondenty, kteří museli zvolit pouze jednu správnou odpověď.
Tabulka 6
Odpověď
Počet respondentů
Procentuálně
155
121
96 %
150
3
2,38 %
158
2
1,59 %
Nevím
0
0%
Telefonní čísla 5
Správně Špatně
121
Obrázek 5
U otázky na správné telefonní číslo na zdravotnickou záchrannou službu odpovědělo bezchybně 121 respondentů, tedy 96 %. Pět dotázaných uvedlo chybnou odpověď.
28
Otázka č. 7 Akutně začnete pociťovat palčivou bolest na hrudníku, co uděláte? Otázka byla povinná pro všechny respondenty, kteří museli zvolit pouze jednu správnou odpověď. Tabulka 7
Odpověď
Počet respondentů
Přeruším jakoukoliv fyzickou aktivitu, přivolám pomoc, sednu si a snažím se klidně dýchat.
Procentuálně
109
86,51 %
14
11,11 %
2
1,59 %
1
0,79 %
Začnu kašlat, čímž si zabezpečím normální krevní oběh alespoň do té doby, než se dostanu do zdravotnického zařízení. Ihned si půjdu lehnout, protože v tuto chvíli potřebuji spánek. Nevím.
Bolest na hrudi 16
1
Správně Špatně Nevím
109
Obrázek 6
Při příznacích akutního infarktu myokardu by správně zareagovalo 109 respondentů, tedy 86,5 %. Chybně by postupovalo 16 dotázaných, neboli necelých 13 %. Odpověď nevím si u této otázky vybral jeden respondent.
29
Otázka č. 8 Při podezření na infarkt myokardu u postiženého při vědomí poskytneme první pomoc následujícím způsobem. Otázka byla povinná pro všechny respondenty, kteří museli zvolit pouze jednu správnou odpověď. Tabulka 8
Odpověď
Počet respondentů
Procentuálně
86
68,2 %
27
21,4 %
11
8,7 %
2
1,5 %
Zavoláme zdravotnickou záchrannou službu, postiženého posadíme, uklidníme a neustále sledujeme až do příjezdu zdravotnické pomoci. Zavoláme zdravotnickou záchrannou službu, postiženého položíme, zvedneme dolní končetiny a postiženého sledujeme až do příjezdu zdravotnické pomoci. Zavoláme zdravotnickou záchrannou službu a postiženého uložíme do stabilizované polohy. Nevím
První pomoc při vědomí 2
38 Správně Špatně Nevím 86
Obrázek 7
30
V případě podezření na infarkt myokardu by správně postupovalo 86 respondentů, tedy 68,2 %. Tito respondenti by zavolali zdravotnickou záchrannou službu, posadili by postiženého a uklidňovali ho až do příjezdu zdravotnické záchranné služby. 27 respondentů, tedy 21,4 % by postiženého položili a zvedli mu dolní končetiny. 11 dotázaných, tedy 8,7 % by postiženého po zavolání zdravotnické záchranné služby položili do stabilizované polohy. Celkem by tedy chybně postupovalo 38 dotázaných. 2 respondenti přiznali, že správnou odpověď neznají.
31
Otázka č. 9 Při podezření na infarkt myokardu můžeme kromě nitroglycerinu podat i běžně dostupný lék, který? Otázka byla povinná pro všechny respondenty, kteří museli zvolit pouze jednu správnou odpověď. Tabulka 9
Odpověď
Počet respondentů
Procentuálně
Acylpyrin
68
53,97 %
Nevím
49
38,89 %
Vitamin C
5
3,97 %
Ibalgin
2
1,59 %
Paralen
2
1,59 %
Farmakoterapie
49
Správně Špatně 68
Nevím
9
Obrázek 8
U této otázky uvedlo acylpyrin jako správný lék při podezření na infarkt myokardu 68 respondentů, neboli 53,97 %. Paralen, Ibalgin nebo vitamin C uvedlo celkem 9 lidí. Téměř 40 % dotázaných přiznalo, že na tuto otázku nezná odpověď.
32
Otázka č. 10 Postižený náhle zkolaboval a nehýbe se. Provádí lapavé nádechy jednou za patnáct sekund. Je nutné přivolat pomoc a: Otázka byla povinná pro všechny respondenty, kteří museli zvolit pouze jednu správnou odpověď. Tabulka 10
Odpověď
Počet respondentů
Procentuálně
56
44,44 %
29
23,02 %
nedostatečná.
19
15,08 %
Nevím
12
9,52 %
Ihned uložit postiženého do stabilizované polohy.
10
7,94 %
Uložit postiženého na záda a ihned zahájit resuscitaci. Uložit postiženého na záda, podložit mu hlavu a ihned zahájit resuscitaci. Uložit postiženého na záda a zahájit dýchání z úst do úst, protože dechová frekvence postiženého je
První pomoc v bezvědomí 12
56
Správně Špatně Nevím
58
Obrázek 9
Na desátou otázku odpovědělo bezchybně 56 respondentů, tedy 44,44 %. 58 dotázaných odpovědělo chybně a 12 respondentů neznalo správnou odpověď.
33
Otázka č. 11 Resuscitaci zahájíme: Otázka byla povinná pro všechny respondenty, kteří museli zvolit pouze jednu správnou odpověď. Tabulka 11
Odpověď
Počet respondentů
Procentuálně
Záklonem hlavy
105
83,33 %
Vytažením jazyka
16
12,7 %
Nevím
4
3,17 %
Předklonem hlavy
1
0,79 %
Zahájení resuscitace 4 17
Správně Špatně Nevím
105
Obrázek 10
Správně odpovědělo, že resuscitaci je třeba zahájit záklonem hlavy 105 lidí. Chybnou odpověď, předklon hlavy nebo vytažení jazyka, uvedlo 17 lidí. Odpověď nevím v dotazníku zvolili 4 respondenti.
34
Otázka č. 12 Nepřímou srdeční masáž provádíme: Otázka byla povinná pro všechny respondenty, kteří museli zvolit pouze jednu správnou odpověď. Tabulka 12
Odpověď
Počet respondentů
Procentuálně
Uprostřed hrudní kosti
74
58,73 %
Na dolním okraji hrudní kosti
28
22,22 %
17
13,49 %
7
5,56 %
Asi 5 cm vlevo od středu hrudní kosti Asi 5 cm vpravo od středu hrudní kosti
Nepřímá srdeční masáž
52
Správně Špatně 74
Obrázek 11
Na otázku číslo 12, o správném místě pro provádění resuscitace, zvolilo správnou odpověď 74 respondentů, tedy 58,73 %. Ostatní dotázaní zvolili jednu ze špatných odpovědí. Nejčastější špatnou odpovědí bylo, že se srdeční masáž provádí na dolním okraji hrudní kosti.
35
Otázka č. 13 Hrudník stlačujeme do hloubky: Otázka byla povinná pro všechny respondenty, kteří museli zvolit pouze jednu správnou odpověď. Tabulka 13
Odpověď
Počet respondentů
Procentuálně
5-6 cm
84
66,67 %
1-3 cm
20
15,87 %
8-10 cm
12
9,52 %
Nevím
10
7,94 %
Hloubka stlačování 10
32
Správně Špatně Nevím 84
Obrázek 12
Otázka číslo 13 se týkala hloubky stlačování hrudníku. S touto otázkou si správně poradilo 84 respondentů, tedy 66,67 %, kteří správně vybrali odpověď 5-6 cm. Špatně odpovědělo celkem 32 respondentů a 10 dotázaných přiznalo, že správnou odpověď neznají.
36
Otázka č. 14 Doporučovaná frekvence stlačování hrudníku je: Otázka byla povinná pro všechny respondenty, kteří museli zvolit pouze jednu správnou odpověď. Tabulka 14
Odpověď
Počet respondentů
Procentuálně
100-120 za minutu
60
47,62 %
30-50 za minutu
24
19,05 %
50-70 za minutu
23
18,25 %
70-90 za minutu
11
8,73 %
Nevím
8
6,35 %
Frekvence stlačování 8
Správně 60
Špatně Nevím
58
Obrázek 13
U této otázky o frekvenci stlačování hrudníku, odpovědělo bezchybně 60 dotázaných, neboli 47,62 %. Špatnou odpověď zvolilo 58 dotázaných. Odpověď nevím zvolilo 8 respondentů.
37
Otázka č. 15 Pokud nedojde k obnovení životních funkcí, provádíme srdeční masáž: Otázka byla povinná pro všechny respondenty, kteří museli zvolit pouze jednu správnou odpověď. Tabulka 15
Odpověď
Počet respondentů
Procentuálně
Až do příjezdu zdravotnické záchranné služby
120
95,24 %
Nevím
3
2,38 %
Maximálně 20 minut
3
2,38 %
0
0%
Pouze 10 minut, poté uložíme postiženého do stabilizované polohy
Ukončení resuscitace 3 3
Správně Špatně Nevím
120
Obrázek 14
Na otázku jak dlouho provádíme srdeční masáž, pokud nedojde k obnovení životních funkcí, odpovědělo správně 120 lidí, tedy 95,24 %. Špatnou odpověď zvolili pouze 3 dotázaní, stejně jako odpověď nevím.
38
Otázka č. 16 Kolik je vám let? Otázka byla povinná pro všechny respondenty, kteří museli vybrat pouze jednu z nabízených možností. Tabulka 16
Odpověď
Počet respondentů
Procentuálně
Méně než 25 let
57
45,24 %
25-35 let
28
22,22 %
35-45 let
16
12,7 %
45-55 let
16
12,7 %
Více než 55 let
9
7,14 %
Věkové rozložení respondentů
Počet respondentů
60 50
57
40 30 28 20 16
10
16 9
0 Méně než 25 let
25-35 let
35-45 let
45-55 let
Více než 55 let
Věk respondentů Obrázek 15
Otázka číslo 16 se týkala věku obyvatelstva. Dotazník vyplnilo mnohem více mladších lidí. Nejvíce je zde zastoupena věková skupina respondentů mladších 25 let. Nejméně respondentů se řadilo do skupiny starších 55 let.
39
Otázka č. 17 Pohlaví Otázka byla povinná pro všechny respondenty, kteří museli vybrat pouze jednu z nabízených možností. Tabulka 17
Odpověď
Počet respondentů
Procentuálně
Žena
85
67,46 %
Muž
41
35,54 %
Pohlaví respondentů
41 Muž Žena 85
Obrázek 16
Otázka číslo 17 zjišťovala pohlaví respondentů. Celkově vyplnilo dotazník 85 žen, tedy 67,46 % a 41 mužů.
40
Otázka č. 18 Nejvyšší dosažené vzdělání Otázka byla povinná pro všechny respondenty, kteří museli vybrat pouze jednu z nabízených možností. Tabulka 18
Odpověď
Počet respondentů
Procentuálně
Středoškolské
67
53,17 %
Vysokoškolské
42
33,33 %
Vyšší odborné
10
7,94 %
Základní
5
3,97 %
Vyučen
2
1,59 %
Vzdělání respondentů 80
Počet respondentů
70
67
60 50
42
40 30 20
10 10
5
2
0
Středoškolské
Vysokoškolské
Vyšší odborné
Základní
Vyučen
Nejvyšší dosažené vzdělání Obrázek 17
Poslední otázka dotazníku zjišťovala nejvyšší dosažení vzdělání respondentů. Největší část dotázaných uvedla jako odpověď středoškolské vzdělání, přesně se jednalo o 67 respondentů, neboli 53,17 %. Více jak 30 % dotázaných má dokončené vysokoškolské vzdělání, 10 dotázaných vyšší odborné. Pouze 5 osob uvedlo jako své nejvyšší dosažené vzdělání základní vzdělání a 2 respondenti byli vyučeni.
41
DISKUSE
Cíl číslo jedna dopadl lépe, než jsem očekávala. Předpokládala jsem, že výuku první pomoci absolvovalo 70 % respondentů. Z dotazníku však vyplývá, že výuku první pomoci má za sebou přesně 80 % dotázaných. Očekávala jsem, že většinou se jednalo o výuku první pomoci v autoškole. Tato hypotéza se potvrdila. Ze 101 respondentů, kteří absolvovali výuku první pomoci, se s výukou v autoškole setkalo 51 z nich. Na dalších místech se umístila výuka na střední, základní a vysoké škole. Druhým cílem bylo zjistit, jak laická veřejnost hodnotí své znalosti o infarktu myokardu a první pomoci při tomto onemocnění. Očekávala jsem, že většina respondentů ohodnotí své znalosti známkou 2 nebo 3. Tento předpoklad se potvrdil pouze částečně. Nejčastější odpovědí byla známka 4, kterou udalo 35 dotázaných, tedy 27,78 %. Na druhém místě respondenti odpovídali známkou 3, kterou si vybralo 31 lidí, neboli 24,6 %. Další nejčastější odpovědí byla známka 2, kterou si zvolilo 26 dotázaných. Ihned za touto známkou následovala známka 5 od 25 respondentů. Nejméně respondentů zvolilo známku 1. Na výbornou své znalosti hodnotilo pouze 9 respondentů, tedy něco málo přes 7 %. Dalším cílem bylo zjistit, zda laická veřejnost ví, co je infarkt myokardu a jak se projevuje. Předpokládala jsem, že většina laiků neví, co je infarkt myokardu, ale alespoň 60 % by poznalo jeho příznaky. Tato hypotéza se také potvrdila pouze částečně. Zjistila jsem, že většina dotázaných ví, co je infarkt myokardu a příznaky by poznalo dokonce více než 91 % respondentů. Na otázku, co je infarkt myokardu odpovědělo správně 111 respondentů, což je přibližně 88 %. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda laická veřejnost zná postupy první pomoci při infarktu myokardu u pacienta při vědomí. Mým předpokladem bylo, že více jak 50 % respondentů zvolí správný postup. Správné telefonní číslo pro přivolání zdravotnické pomoci by zvolilo 121 respondentů, tedy 96 %. Je ale zarážející, že 4 % dotázaných by kvůli neznalosti správného telefonního čísla zdržovali příjezd zdravotnické záchranné služby. Na otázku, jak správně postupovat při pociťování silné palčivé bolesti na hrudi by odpovědělo správně 86,5 % respondentů. Je ale zarážející, že více jak 11 %
42
dotázaných zvolilo jako správnou odpověď následující: „Začnu kašlat, čímž si zabezpečím normální krevní oběh alespoň do té doby, než se dostanu do zdravotnického zařízení.“ S touto problematikou jsem se již zabývala v teoretické části pod kapitolou „nejčastější chyby při poskytování první pomoci“. Na otázku jak postupovat u postiženého při vědomí s podezřením na infarkt myokardu odpovědělo správně 86 respondentů, tedy 68,2 %. Správný lék pro laickou první pomoc u infarktu myokardu zná 68 dotázaných, neboli 53,97 %. Celkově se můj předpoklad tedy potvrdil, většina respondentů by postupovala správně. Jako další cíl jsem si stanovila zjistit, zda laická veřejnost zná správné postupy resuscitace. Předpokládala jsem, že více jak 50 % lidí tyto postupy bude znát. Na otázku jak postupovat u pacienta v bezvědomí, který provádí lapavé nádechy jednou za 15 sekund, odpovědělo správně pouze 44,44 %. Zbylá část respondentů by postupovala chybně, 23 % by před zahájením resuscitace postiženému podložilo hlavu, 15 % by zahájilo pouze dýchání z úst do úst a téměř 8 % by uložilo postiženého do stabilizované polohy. Jak správně zahájit resuscitaci ví 83,3 % dotázaných. Správné místo pro provádění nepřímé srdeční masáže zná necelých 59 % respondentů. Správnou hloubku pro stlačování zná více jak 66 % a frekvenci stlačování hrudníku 47,6 % dotázaných. Můj předpoklad se tedy potvrdil pouze částečně. U pacienta v bezvědomí s lapavými nádechy by většina dotázaných postupovala špatně, stejně tak otázka na správnou frekvenci stlačování hrudníku nepotvrdila můj předpoklad.
43
ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaké jsou znalosti laické veřejnosti v oblasti infarktu myokardu a poskytování první pomoci při tomto onemocnění. Teoretickou část bakalářské práce jsem zpracovala na základě nastudované literatury a rozdělila do několika kapitol. Nejprve se zabývám ischemickými onemocněními srdce obecně. Popisuji etiopatogenezi ischemické choroby srdeční a klasifikaci tohoto onemocnění. V další kapitole jsem se zaměřila konkrétně na infarkt myokardu, na jeho rizikové faktory, komplikace při tomto onemocnění, diferenciální diagnostiku, EKG a léčbu. Další kapitola je zaměřena na první pomoc při akutním infarktu myokardu. Tuto kapitolu jsem rozdělila na první pomoc při vědomí pacienta a v bezvědomí, kde podrobně popisuji kardiopulmonální resuscitaci. Také jsem se zaměřila na telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci, na právní následky neposkytnutí první pomoci a nejčastější chyby. V praktické části jsou prezentovány výsledky průzkumu dotazníkového šetření prováděného u laické veřejnosti. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 126 respondentů, z toho 85 žen a 41 mužů. Toto šetření probíhalo v období října a listopadu roku 2014. Z výsledků vyplývá, že většina laické veřejnosti má obecné znalosti o infarktu myokardu a o první pomoci poskytované při tomto onemocnění. Samozřejmě jsem objevila pár nedostatků, například velmi rozšířenou teorii o samozáchranně kašláním nebo nesprávné zhodnocení situace při tzv. gaspingu. Většina dotázaných také nezná správnou frekvenci stlačování hrudníku při kardiopulmonální resuscitaci. Všem respondentům jsem v úvodu dotazníku nabídla možnost zaslání správných odpovědí s krátkým komentářem na jejich e-mailovou adresu. Tuto možnost využilo 24 respondentů. I přesto že výsledky dotazníku nedopadly úplně nejhůře, tak podle mého názoru, co se týká první pomoci, je neustále, co zlepšovat. Osobně bych se přikláněla k zavedení výuky první pomoci na základních školách.
44
ANOTACE Přijmení a jméno: Barbora Máchová Název práce: Průzkum vědomostní úrovně populace v oblasti poskytování první pomoci při infarktu myokardu Vedoucí práce: Mgr. Lucie Luckerová., Dis. Počet stran: 48 Počet příloh: 2 Počet titulů použité literatury: 16
Klíčová slova: infarkt myokardu, náhlá zástava oběhu, kardiopulmonální resuscitace, první pomoc, zdravotnická záchranná služba
ANNOTATION Name: Barbora Máchová The title of the work: A survey of the knowledge level of the general population concerning providing first aid during myocardial infarction emergencies Thesis supervisor: Mgr. Lucie Luckerová., Dis. Number of pages: 48 Number of attachments: 2 Number of titles of references: 16
Keywords: myocardial infarction, sudden cardiac arrest, cardiopulmonary resuscitation, first aid, Emergency Medical Service
45
SOUPIS LITERATURY A PRAMENŮ 1.
Hromadová D. Kardiovaskulární Onemocnění: (primární a Sekundární Prevence). 1. vyd. Brno: Neptun; 2004.
2.
Štejfa M. Kardiologie. 3., přepr. a dopl. vyd. Praha: Grada; 2007.
3.
Dobiáš V. Klinická Propedeutika v Urgentní Medicíně. 1. vyd. Praha: Grada; 2013.
4.
Danchin N. Srdeční Infarkt: Jak Mu Předcházet a Jak Se S Ním Vyrovnat. Vyd. 1. Praha: Portál; 2006.
5.
Bydžovský J. Diferenciální Diagnostika Nejčastějších Symptomů. Vyd. 1. Praha: Triton; 2010.
6.
Hampton JR. EKG Stručně, Jasně, Přehledně. 1. české vyd. Praha: Grada; 2013.
7.
Knor J. Farmakoterapie Urgentních Stavů: [průvodce Léčbou Život Ohrožujících Stavů]. 1. vyd. Praha: Maxdorf; 2014.
8.
Pokorný J. Urgentní Medicína. 1. vyd. Praha: Galén; 2004.
9.
ZÁKLADNÍ NEODKLADNÁ RESUSCITACE » Česká resuscitační rada. http://www.resuscitace.cz/?page_id=42. Accessed March 30, 2015.
10. Nolan JP, Soar J, Zideman DA, et al. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2010 Section 1. Executive summary. Resuscitation. 2010;81(10):1219-1276. doi:10.1016/j.resuscitation.2010.08.021. 11. Franěk O. Sledování úspěšnosti přednemocniční KPCR v Praze v roce 2004. Urgentní medicína. 2005;8.(1):18-22. 12. Franěk O. TANR dispečerem zvyšuje naději na dlouhodobé kvalitní přežití u netraumatické přednemocniční NZO. 2006;8.(2):14-16. 13. Zákon Č. 40/2009 Sb., Trestní Zákoník.; 2010. 14. MUDr. Luděk Smékal. Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje. Nejčastější Chyby Při Poskytování První Pomoci. http://www.uszsmsk.cz/Default.aspx?clanek=5801. 15. Hoax : podvodné a řetězové e-maily, poplašné zprávy, phishing, scam. 2000. http://www.hoax.cz/cze/index.php?action=hoax_detail&id=219. Accessed March 30, 2015. 16. Záchranná služba. www.zachrannasluzba.cz. http://www.zachrannasluzba.cz/zajimavosti/07_resuscitace_kaslanim.htm.
46
SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Obrázek 1: Výuka první pomoci .............................................................................................................. 23 Obrázek 2: Škála znalostí ........................................................................................................................... 25 Obrázek 3: Co je infarkt myokardu? ...................................................................................................... 26 Obrázek 4: Příznaky infarktu myokardu ............................................................................................. 27 Obrázek 5: Telefonní čísla ......................................................................................................................... 28 Obrázek 6: Bolest na hrudi ........................................................................................................................ 29 Obrázek 7: První pomoc při vědomí ...................................................................................................... 30 Obrázek 8: Farmakoterapie ...................................................................................................................... 32 Obrázek 9: První pomoc v bezvědomí .................................................................................................. 33 Obrázek 10: Zahájení resuscitace .......................................................................................................... 34 Obrázek 11: Nepřímá srdeční masáž .................................................................................................... 35 Obrázek 12: Hloubka stlačování ............................................................................................................. 36 Obrázek 13: Frekvence stlačování ......................................................................................................... 37 Obrázek 14: Ukončení resuscitace ......................................................................................................... 38 Obrázek 15: Věkové rozložení respondentů ...................................................................................... 39 Obrázek 16: Pohlaví respondentů .......................................................................................................... 40 Obrázek 17: Vzdělání respondentů ....................................................................................................... 41 Tabulka 1: Výuka první pomoci .............................................................................................................. 23 Tabulka 2: Kurzy první pomoci ............................................................................................................... 24 Tabulka 3: Škála znalostí ........................................................................................................................... 25 Tabulka 4: Co je infarkt myokardu?....................................................................................................... 26 Tabulka 5: Příznaky infarktu myokardu .............................................................................................. 27 Tabulka 6: Telefonní čísla .......................................................................................................................... 28 Tabulka 7: Bolest na hrudi ........................................................................................................................ 29 Tabulka 8: První pomoc při vědomí ...................................................................................................... 30 Tabulka 9: Farmakoterapie....................................................................................................................... 32 Tabulka 10: Prní pomoc v bezvědomí .................................................................................................. 33 Tabulka 11: Zahájení resuscitace ........................................................................................................... 34 Tabulka 12: Nepřímá srdeční masáž ..................................................................................................... 35 Tabulka 13: Hloubka stlačování .............................................................................................................. 36 Tabulka 14: Frekvence stlačování .......................................................................................................... 37 Tabulka 15: Ukončení resuscitace.......................................................................................................... 38 Tabulka 16: Věkové rozložení respondentů....................................................................................... 39 Tabulka 17: Pohlaví respondentů .......................................................................................................... 40 Tabulka 18: Vzdělání respondentů ........................................................................................................ 41
47
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Dotazník Příloha 2: Prezentace se správnými odpověďmi na CD
48
PŘÍLOHA 1 Dobrý den, jmenuji se Barbora Máchová a studuji třetí ročník oboru Zdravotnický záchranář na Masarykově univerzitě v Brně. Pro svoji bakalářskou práci na téma Vědomostní úroveň populace v oblasti poskytování první pomoci při infarktu myokardu jsem vypracovala následující dotazník a chtěla bych Vás požádat o jeho vyplnění. Dotazník se skládá z 18 otázek. Pokud byste chtěli zaslat správné odpovědi, napište mi na
[email protected] a já vám je ráda zašlu. Mnohokrát Vám děkuji za Váš čas. 1) Absolvoval/a jste někdy výuku první pomoci? a) ne (přejděte na otázku 3) b) ano 2) Pokud ano, upřesněte kde. 1. na základní škole 2. na střední škole 3. na vysoké škole 4. v autoškole 5. u zaměstnavatele 6. jiné, upřesněte ………………………………………………………………………………………………… 3) Svoje znalosti o infarktu myokardu a poskytování první pomoci při jeho příznacích považuji za (oznámkujte jako ve škole): a) 1 – výborné b) 2 – chvalitebné c) 3 – dobré d) 4 – dostatečné e) 5 – nedostatečné 4) Co je infarkt myokardu? a) Náhlé přerušení krevního zásobování části srdce vlivem uzávěru srdeční tepny. b) Náhlé přerušení krevního zásobování části srdce vlivem prasknuté aorty. c) Náhlé přerušení činnosti srdce vlivem protržení srdeční chlopně. d) Nevím.
5) Jaké jsou nejčastější příznaky infarktu myokardu? a) Palčivá bolest na hrudníku, která může vystřelovat do levé horní končetiny, krku nebo zad; dušnost, bledost, pocení b) Palčivá bolest na hrudníku, která může vystřelovat do levé horní končetiny, krku nebo zad; bolest hlavy, kašel c) Palčivá bolest na hrudníku , dušnost, bledost, pocení, zimnice, křeče d) Nevím. 6) Které telefonní číslo použijete pro přivolání první pomoci při podezření na infarkt myokardu? a) b) c) d) e)
158 156 155 150 Nevím.
7) Akutně začnete pociťovat palčivou bolest na hrudníku, co uděláte? a) Ihned si půjdu lehnout, protože v tuto chvíli potřebuji spánek. b) Začnu kašlat, čímž si zabezpečím normální krevní oběh alespoň do té doby, než se dostanu do zdravotnického zařízení. c) Přeruším jakoukoliv fyzickou aktivitu, přivolám pomoc, sednu si a snažím se klidně dýchat d) Nevím. 8) Při podezření na infarkt myokardu u postiženého při vědomí poskytneme první pomoc následujícím způsobem a) Zavoláme zdravotnickou záchrannou službu, postiženého posadíme, uklidníme a neustále sledujeme až do příjezdu zdravotnické pomoci. b) Zavoláme zdravotnickou záchrannou službu a postiženého uložíme do stabilizované polohy. c) Zavoláme zdravotnickou záchrannou službu, postiženého položíme, zvedneme dolní končetiny a postiženého sledujeme až do příjezdu zdravotnické pomoci. d) Nevím. 9) Při podezření na infarkt myokardu můžeme kromě nitroglycerinu podat i běžně dostupný lék, který?
a) Paralen b) Ibalgin c) Acylpyrin d) Vitamin C e) Nevím. 10) Postižený náhle zkolaboval a nehýbe se. Provádí lapavé nádechy jednou za patnáct sekund. Je nutné přivolat pomoc a : a) Ihned uložit postiženého do stabilizované polohy. b) Uložit postiženého na záda a ihned zahájit resuscitaci. c) Uložit postiženého na záda, podložit mu hlavu a ihned zahájit resuscitaci. d) Uložit postiženého na záda a zahájit dýchání z úst do úst, protože dechová frekvence postiženého je nedostatečná. e) Nevím. 11) Resuscitaci zahájíme: a) Záklonem hlavy b) Zvednutím dolních končetin c) Vytažením jazyka d) Předklonem hlavy e) Nevím. 12) Nepřímou srdeční masáž provádíme a) Na dolním okraji hrudní kosti b) Uprostřed hrudní kosti c) Asi 5 cm vlevo od středu hrudní kosti d) Asi 5 cm vpravo od středu hrudní kosti 13) Hrudník stlačujeme do hloubky a) 1-3 cm b) 5-6 cm c) 8-10 cm d) Nevím.
14) Doporučená frekvence stlačování hrudníku je a) 30-50 za minutu b) 50-70 za minutu c) 70-90 za minutu d) 100-120 za minutu e) Nevím. 15) Pokud nedojde k obnovení životních funkcí, provádíme srdeční masáž: a) Maximálně 20 minut b) Až do příjezdu zdravotnické záchranné služby c) Pouze 10 minut, poté uložíme postiženého do stabilizované polohy. d) Nevím. 16) Kolik je vám let? a) b) c) d) e)
Méně než 25 let 25-35 35-45 45-55 Více než 55 let
17) Pohlaví a) muž b) žena 18) Nejvyšší dosažené vzdělání a) základní b) vyučen b) středoškolské d) vyšší odborné e) vysokoškolské Děkuji Vám za trpělivost při vyplňování dotazníku.
