Průzkum plánů a zájmů studentů Univerzity Palackého v Olomouci

Průzkum plánů a zájmů studentů Univerzity Palackého v Olomouci

Název studie:

Pracovní a kariérní zájmy studentů Univerzity Palackého v Olomouci

Zadavatel studie:

Vědeckotechnický park UP (VTP UP) a Studentské kariérní a poradenské centru UP (SKAPC)

Realizátor:

Vědeckotechnický park UP (VTP UP)

Realizační tým:

PhDr. Martin Dolejš, Ph.D Ing. Jiří Herinek Bc. Kateřina Zelinková Bc. Tereza Sadková Andrea Smělá

Odborný garant:

PhDr. Martin Dolejš, Ph.D.

Počet stran:

32

Obsah:

Shrnutí 4 Úvod 5 Cíle průzkumu 6 Metoda sběru dat 6 Sledovaná populace a výběrový soubor 6 Průběh průzkumu 8 Výsledky průzkumu 8 Interpretace výsledků 9 Téma: Pracovní plány studentů po ukončení studia 9 Téma: Pracovní zapojení v průběhu studia 12 Téma: Vztah studentů k podnikání 19 Téma: Informační zdroje studentů 22 Závěr 23 Přílohy: 1) Dotazník 24

3

Shrnutí Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (VTP UP) propojuje a poskytuje prostor pro vzájemnou spolupráci studentů, akademických pracovníků a podnikatelské sféry. Studentské kariérní a poradenské centrum Univerzity Palackého (SKAPC) realizuje odborné a edukační aktivity pro studenty a poskytuje poradenství v oblasti profesní kariéry. Průzkum měl za cíl zjistit, jaké pracovní a podnikatelské plány mají studenti Univerzity Palackého, jak využívají služby VTP UP A SKAPC UP, jaké mají přání a potřeby v oblasti podnikání. Průzkumu se zúčastnilo 1 798 respondentů, což je 8,26 % ze základního souboru, který tvoří 21 779 studentů a studentek Univerzity Palackého. Zapojených studentek bylo 73,00 % (průměrný věk 22,80 roku) a 27,00 % studentů (průměrný věk 23,56 roku). Nejpočetnějšími skupinami ve výběrovém souboru byli jedinci ve věku 21 až 23 let. Více než polovina studentů chce po ukončení školy přejít do zaměstnání v roli zaměstnance, což je nejvíce od roku 2009. Podnikatelsky aktivních je 5,82 % z dotazovaných. 13,46 % studentů nemá zatím žádné plány, co bude dělat po ukončení studia. Část studentů chce dále studovat nebo cestovat po světě. Po absolvování univerzity chtějí podnikat hlavně studenti Fakulty tělesné kultury a Cyrilometodějské teologické fakulty. Sledování trendů poskytlo informace, že studenti 6 fakult chtějí, ve větší míře než v roce 2012, nastoupit do zaměstnání. Mezi roky 2012 až 2016 se snížil počet těch, kteří nemají plány, co budou dělat po ukončení studia. Studenti mají často v plánu po absolvování studia pokračovat ve stejném oboru, který studují, tento plán má 85,62 %. Studentů, kteří chtějí pracovat v jiném oboru nebo kdekoliv, je na čtyřech fakultách více než 15 %, a nejvíce jich je na Fakultě tělesné kultury. Od roku 2009 se na 4 fakultách zvýšil počet studentů, kteří chtějí pracovat v oboru, který vystudují. Pokles studentů mezi roky 2009 až 2016, kteří nechtějí pracovat v oboru, lze pozorovat u Fakulty zdravotnických věd. Studenti často nemusí, ale chtějí si přivydělávat brigádami (60,84 %) a těch, kteří musí chodit na brigády, je necelých 32 %. Nejméně si musí přivydělávat studenti Právnické a Lékařské fakulty a nejvíce studentů, kteří uvedli, že si musí přivydělávat, je naopak na Fakultě tělesné kultury. Od roku 2009 roste počet těch, kteří musí chodit na brigády. Nějakou pracovní smlouvu má aktuálně uzavřeno 49,35 % a jedná se o 12,89 % více, než bylo v roce 2012. Nejaktivnější, co se týká počtu uzavřených pracovních smluv, jsou studenti a studentky Cyrilometodějské teologické fakulty (67,24 %) a nejméně smluv mají studenti Lékařské fakulty. V roce 2009 chtělo začít hledat práci již během studia 33,10 % dotázaných, ale v roce 2012 jich už bylo o 13,00 % více, celkem 46,53 % a o další čtyři roky, tedy v roce 2016 jich je již 56,38 %. Nejvyšší nástupní plat požadují studenti Právnické a Lékařské fakulty, nejméně naopak studenti Cyrilometodějské teologické fakulty. Průměrný požadovaný plat studenty a studentkami UP byl nad 23 tisíc korun. 56,39 % studentů a studentek si myslí, že podnikání je náročnější než být v roli zaměstnance, jedná se o 5 % nárůst oproti roku 2012. Počet studentů, kteří nechtějí podnikat, bylo v roce 2016 42,11 %, o čtyři roky dříve to bylo dokonce 48,49 %. Studentů a studentek Univerzity Palackého, kteří stabilně podnikají, je od roku 2012 4,36 %. Nejvíce studentů, kteří podnikají je na Fakultě tělesné kultury (11,46 %) a velmi malý počet podnikajících studentů je na Právnické fakultě, Lékařské fakultě a Fakultě zdravotnických věd. Nejméně podnikavých rodičů či sourozenců mají respondenti, kteří ani nepočítají, že by začali podnikat (22,98 %). Studenti, jejichž rodiče či sourozenci jsou podnikatelé, nemusí, ale chtějí si přivydělávat brigádami. Ti, kteří nechtějí a nemusí chodit na brigády, mají nejméně rodinných příslušníků, kteří jsou podnikatelé. Mezi lety 2012 až 2016 se zvýšil počet studentů Přírodovědecké fakulty a Právnické fakulty, kteří se domnívají, že podnikání je složitější a náročnější než být zaměstnancem (o cca 12 %). Studenti by na začátku svého podnikání potřebovali pomoc hlavně s přípravou podnikatelského plánu, dále by se potřebovali setkávat se zkušenými mentory a pomoc při hledání investora. Studenti, kteří již podnikají, by také potřebovali pomoc s propagací svých služeb a výrobků. Povědomí o soutěži „Podnikavá hlava“ má 42,46 %, oproti roku 2012 je to navýšení o cca 25 %. Nejvíce studentů, kteří vědí o soutěži „Podnikavá hlava“, studuje na Přírodovědecké fakultě (50,94 %) a na Filozofické fakultě (43,36 %). Nejméně jsou informováni studenti a studentky Fakulty zdravotnických věd (27,91 %) a Lékařské fakulty (31,75 %). Studenti získávají informace hlavně na webových stránkách univerzity či jednotlivých fakult. Do popředí se dostávají sociální sítě, kdy v roce 2009 tuto platformu nevyužíval ani jeden student, v roce 2012 už to bylo 8 % a aktuálně je to 27 %.

4

Úvod Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci (VTP UP) je mostem mezi vědeckým a podnikatelským světem Olomouckého kraje. Postoje studentů Univerzity Palackého ke studiu, práci či podnikání jsou tedy významným zdrojem informací pro jeho další rozvoj. Proto je pravidelně pořádán průzkum jejich mínění. VTP UP zajišťuje ochranu a komerční využití duševního vlastnictví univerzity i firem, které se nacházejí ve VTP UP. Poskytuje podnikatelský inkubátor, který pomáhá nově vzniklým inovativním firmám s rozjezdem i vstupem na trh. Tvoří tvůrčí a přátelskou komunitu studentů a podnikatelů, propojuje tyto subjekty a dává jim prostor realizovat podnikatelské záměry a inovativní nápady. Mezi hlavní aktivity VTP UP patří: • Nabídka kancelářských, výrobních a laboratorních prostorů pro firmy se zajímavým podnikatelským nápadem a zaměřením. • Dotovaný nájem kancelářských prostor a poradenské služby v Podnikatelském inkubátoru. • Poradenství pro začínající podnikatele, pomoc začínajícím podnikatelům s přípravou podnikatelského záměru, se založením firmy, s marketingem a propagací. • Dotační poradenství pro firmy, příprava žádostí o dotace a dotační management. • Ochrana duševního vlastnictví Univerzity Palackého v Olomouci i klientů VTP UP. • Informační a technologický transfer, využití přístrojů a know-how Univerzity Palackého v Olomouci. • Výzkum, měření a analýzy pro firmy. • Vzdělávání v oblasti inovací a podnikání. • Propagace a networking. Bližší informace o Vědeckotechnickém parku lze získat na webových stránkách: http://www.vtpup.cz/. Studentské kariérní a poradenské centrum Univerzity Palackého v Olomouci poskytuje poradenství v oblasti profesní kariéry. Hlavními aktivitami jsou vzdělávací a rozvojové akce, které jsou zaměřeny na přechod do praxe. Dílčími aktivitami Studentského kariérního a poradenského centra jsou: • Stáže pro studenty v partnerských organizacích. • Spolupráce na kvalifikačních pracích studentů. • Propagace organizace, zaměstnavatele přes komunikační kanály centra. • Inzerce volných pracovních míst. • Sponzoring vzdělávacích a rozvojových akcí. Bližší informace o Studentském kariérním a poradenském centru lze získat na webových stránkách: http://kariernicentrum.upol.cz/.

Cíle průzkumu

5

Průzkum měl několik bazálních cílů, které bylo nutné doplnit základními informacemi o respondentech poskytujících data, která umožňují naplnění definovaných cílů a zodpovězení otázek. Zjišťovaly se základní charakteristiky o studentech a studentkách. Jejich výpovědi sloužily následně podrobnějším analýzám. Důležitými charakteristikami byl věk a pohlaví respondentů. Dále jsme se doptávali na formu studia, fakultu, kterou studují a ročník studia. Zadavatel a realizační tým si stanovili několik cílů: • Zda jsou studenti zaměstnáni během studia a zda mají podepsanou pracovní smlouvu. • Jaké mají plány po absolvování vysoké školy a jaké jsou zamýšlené kroky, které budou realizovat. • Postoje k vlastnímu podnikání studentů a studentek a jakou formu pomoci by na začátek vlastního podnikání potřebovali. • Kde a jak získávají studenti a studentky informace o Alma mater, tedy o Univerzitě Palackého. • Jakým způsobem využívají služby Vědeckotechnického parku a Studentského kariérního a poradenského centra. • Zda mají respondenti povědomí a informace o soutěži „Podnikavá hlava“. Nadřazeným cílem, který vychází z této studie, je možnost pozorovat určité jevy v časovém pásmu, a to z toho důvodu, že část položek dotazníku byla převzata z předchozích administrací, které probíhaly v roce 2008, 2009 a 2012. Tato časová posloupnost umožňuje identifikovat vývojové trendy a vývoj postojů, potřeb směřující k zaměstnání či k podnikání.

Metoda sběru dat Průzkum byl kvantitativně orientován, z důvodu potřeby získat validní informace a poznatky od předem určené skupiny dotázaných. Při plánování projektu byly brány v úvahu některé proměnné – logistika, technické zajištění, personální zajištění, finanční náročnost, etika, ale i možnosti respondentů se účastnit administrace. Realizační tým se soustředil na získávání dat prostřednictvím dotazníku vlastní konstrukce. Některé položky byly využity z již realizovaných průzkumů na toto téma. Jednalo se o průzkumy z let 2008, 2009 a 2012. To umožnilo v této zprávě vytvářet vývojové křivky, trendy a porovnávat jednotlivá období. Metoda pro sběr dat obsahovala 25 položek. Čas potřebný na vyplnění dotazníku nepřesáhl 15 minut. Celé šetření se řídilo etickými zásadami, jakými jsou dobrovolnost, anonymita, bezpečné uchování primárních dat, informovanost o cílech a o realizátorech průzkumu a dalšími. Dotazník musel být také „user friendly“ (uživatelsky přátelský), srozumitelný a přehledný. Dotazník byl několikrát revidován a upravován tak, aby bylo odstraněno co nejvíce nepřesností a doplněny další relevantní náležitosti. Úvodní část dotazníku obsahovala základní informace o realizátorovi, etice, tématu a cílech průzkumu. Druhou část dotazníku tvořily samotné položky obsahující nejen znění, ale i informace, co s otázkami dělat a jak odpovídat. Takto vytvořený dotazník byl z papírové podoby převeden do datového formátu tak, aby bylo možné vyplňovat dotazník online, tedy prostřednictvím internetu při využití osobních počítačů, tabletů či mobilních telefonů. Důvodem pro online šetření byla možnost oslovit všechny studenty a studentky UP přes jejich oficiální e-mailové adresy, a tedy nabídnout respondentům možnost vyplnit dotazník ze vzdáleného bodu.

Sledovaná populace a výběrový soubor Univerzita Palackého v Olomouci je jednou z významných vzdělávacích a vědeckých institucí v České republice. V současném akademickém roce 2015-2016 studuje na Univerzitě Palackého 21779 jedinců. Univerzita má 8 fakult, přitom nejpočetnější je Filozofická fakulta, kde studuje 25,59 % všech studentů, nad 10 % mají ještě Pedagogická fakulta (20,91 %), Přírodovědecká fakulta (18,91) a Lékařská fakulta (10,42 %). Nejmenší je Fakulta zdravotnických věd, jejíž studijní programy navštěvuje 2,92 % studentů. Dle formy studia je nejvíce navštěvován bakalářský stupeň, který studuje 52,25 % studentů, navazující magisterský či magisterský program realizuje 21,92 % a 18,59 % studentů a studentek. Doktorská studia tvoří 7,87 % studentů z celkového počtu. Univerzita Palackého je z velké části orientovaná na humanitní a společenské obory, a z tohoto důvodu je poměr studentek ke studentům 7 ku 3. Prezenční formu studia navštěvuje 77,61 % studentů, a jen 22,39 % je vzděláváno ve formě kombinované, tedy ve formě, která umožňuje mít již trvalé pracovní místo, což umožňuje bloková výuka a nižší dotace přímé výuky. Následující analýzy a výsledky vycházejí z dat, která poskytlo 1798 respondentů. Studentek a studentů z Filozofické fakulty a Přírodovědec6

Graf č. 1: Rozložení respondentů průzkumu UP dle fakult

5 %

Lékařská fakulta Fakulta zdravotnických věd Filozofická fakulta Právnická fakulta Cyrilometodějská teologická fakulta Přírodovědecká fakulta Pedagogická fakulta Fakulta tělesné kultury

7 % 3 %

17 %

32 %

28 %

3 %

4 %

Tabulka č. 1: Informace o základním a výběrovém souboru

Fakulta UP Lékařská fakulta Fakulta zdravotnických věd Filozofická fakulta Právnická fakulta Cyrilometodějská teologická f. Přírodovědecká fakulta Pedagogická fakulta Fakulta tělesné kultury Celkem ZS Celkem VS Celkem formy v % ze ZS Celkem formy v % ze VS

B 0 485 3552 151 784 2772 2300 1117 11161 1015 51,25 57,15

M 1854 0 20 1302 76 0 876 0 4128 371 18,95 20,89

NM 0 126 1463 93 252 972 1206 663 4775 290 21,92 16,33

D 415 24 539 74 27 374 172 90 1715 100 7,87 5,63

NZS 2269 635 5574 1620 1139 4118 4554 1870 21779 1776 100,00 100,00

Celkem v % 10,42 2,92 25,59 7,44 5,23 18,91 20,91 8,59 100,00

NVS 129 47 575 69 58 490 306 97 1771

Z fakulty % 5,69 7,40 10,32 4,26 5,09 11,90 6,72 5,19 8,13

ZVS 7,28 2,65 32,47 3,90 3,27 27,67 17,28 5,48 100,00

Poznámka: respondenti mají právo kdykoliv odstoupit a tedy i právo neodpovědět na některé otázky, proto je v jednotlivých analýzách počítáno s různým počet respondentů; ZS = základní soubor, VS = výběrový soubor a N = četnost.

ké fakulty bylo ve výběrovém souboru nejvíce, průzkumu se účastnilo více než 10 % studentů z těchto fakult. Nejméně početnou skupinou byli studenti Právnické fakulty, tvořili necelých 5 %. Z celkového počtu studentů Univerzity Palackého v Olomouci bylo zapojeno 8,26 %. Počet respondentů studujících bakalářskou formu studia dosáhl 57,15 % (v základním souboru je 51,25 %). Studenti doktorských studií byli zastoupeni v 5,63 % (v základním souboru je 7,87 %). Ve výběrovém souboru bylo přes 20 % studentů studujících magisterskou formu studia a přes 16 % těch, kteří studují navazující magisterskou formu.

7

Graf č. 2: Věkové rozložení respondentů dle četnosti

Realizátoři výzkumného projektu chtěli, aby: a) výběrový soubor měl zhruba 10 % studentů a studentek z Univerzity Palackého (v praxi se využívají soubory o velikosti 1-10 %, které poskytují určitou akceptovatelnou míru validity), b) byl osloven každý student či studentka Univerzity Palackého (využití oficiálních emailových adres, které mají studenti přiděleny a zaměstnanci je využívají k oficiální komunikaci se studenty); byl proveden totální výběr (oslovení) studentů a studentek, c) míra zobecnění byla co nejnižší, tedy při analýzách byly využívány menší nepřekrývající se jednotky – fakulty, formy studia, pohlaví atd.

Průběh průzkumu Průzkum byl zahájen v prosinci 2015, a to přípravou podkladů pro samotnou administraci dotazníku vlastní konstrukce. V této fázi byl připraven a upraven dotazník, dále se připravovaly základní informace pro respondenty, které byly využity v emailové korespondenci, na webových stránkách VTP UP, SKAPC a na sociálních sítích Univerzity Palackého. Revidovaný a schválený dotazník byl převeden do online prostředí a v polovině ledna 2016 oficiálně spuštěn. Dotazník bylo možné vyplňovat 8 týdnů, během kterých byli studenti a studentky několikrát informováni o probíhajícím průzkumu, prostřednictvím oficiálních emailových adres. Během této doby byly také kontaktovány administrátorky, které v budovách jednotlivých fakult a v univerzitní knihovně kontaktovaly studenty a rozdávaly letáky s informacemi o průzkumu, VTP UP a SKAPC.

Výsledky průzkumu Do analýzy výsledků jsme zařadili 1798 vyplněných dotazníků, které neodpovídaly vylučovacím kritériím. Etika výzkumných projektů a průzkumů určuje pravidla, že respondent má možnost a právo kdykoliv odstoupit, neodpovědět na otázku či nesdělovat informace, které nechce. Tato pravidla pak ovlivňují počet respondentů, které jsou v jednotlivých položkách analyzovány. Z celkového počtu zahrnutých respondentů bylo 73,17 % žen ve věku 22,80 a více než jednu čtvrtinu tvořili muži ve věku 23,56 let. Oslovení studenti a studentky byli ve věku od 18let do 65let. Nejvyšší zastoupení měli respondenti ve věku 20 let (16,84 %), 21 (16,02 %) a 22 let (15,60 %).

8

Graf č. 2: Plány po ukončení studia

Studenti tohoto věku studují hlavně bakalářské formy studia. Ve sledovaném výběrovém souboru jsou také respondenti starší než 25 let, jedná se o studenty kombinované formy studia či doktorských programů. Věkové rozdělení je velmi podobné jako v předchozí studii z roku 2012 – nejpočetnější skupinou respondentů byli 20letí studenti a studentky (16 %) a následovaly skupiny 21 a 22 letých.

Interpretace výsledků Téma: Pracovní plány studentů po ukončení studia Realizační tým se respondentů ptal, jaké mají plány po ukončení studia. Výsledky naznačily, že více než polovina studentů (53,05 %) chce nastoupit do zaměstnání jako zaměstnanec. V roce 2012 zvolilo tuto možnost 46,21 %, a v roce 2009 to bylo 51,40 %. Začít podnikat již s určenou komoditou či v určitém oboru chce aktuálně 5,82 %, jedná se o navýšení oproti rokům 2009 a 2012. Podíváme-li se na výsledky, tak nejvíce chtějí po absolvování Univerzity Palackého podnikat studenti Fakulty tělesné kultury a Cyrilometodějské teologické fakulty. Nejmenší ambice začít podnikat mají studenti Lékařské fakulty (5,31 %) a Fakulty zdravotnických věd (4,17 %). Z celkového počtu oslovených nemělo plány po ukončení studia 13,46 %, což je pokles od roku 2012 o více než 5,5 %. V roce 2009 chtělo po studiu dále studovat 14,89 %, v roce 2012 už jen 10,20 % a nyní 11,92 %. V roce 2012 nebyl tak velký zájem o zvyšování kvalifikace prostřednictvím studia další vysoké školy, jako tomu bylo hlavně v roce 2009 a nyní. Prodloužit si období po ukončení studia cestováním po světě a zdokonalováním jazyka plánuje 9,38 %, což je pokles o 3,41 % od roku 2012 a pokles o 14,19 % od roku 2009. Detailnější výsledky prezentuje tabulka 2 a graf 4, které informují o tom, že studenti 6 fakult chtějí bezprostředně po ukončení studia nastoupit do zaměstnání, přičemž nejvyšší nárůst mezi roky 2012 a 2016 lze pozorovat u Fakulty zdravotnických věd (o necelých 20 %). Mezi těmito dvěma šetřeními došlo také ke snížení počtu studentů, kteří chtějí po ukončení studia cestovat po světě a zdokonalit si cizí jazyk. Výjimkou je Přírodovědecká fakulta, Cyrilometodějská teologická fakulta a Fakulta zdravotnických věd. Vývojově zajímavé je také to, že se snížil počet studentů, kteří nevědí, co by chtěli po absolvování Univerzity Palackého dělat. Nejvíce studentů, kteří chtějí začít podnikat, pochází z Cyrilometodějské teologické fakulty. Tito studenti však nemají jasnou představu o obsahu podnikání. Naopak studenti Fakulty tělesné kultury chtějí podnikat, a mají již představu o svém podnikání. Studenti Lékařské 9

Graf č. 3: Vývoj podnikatelských plánů

Tabulka č. 2: Plány po ukončení studia dle fakult

Odpověď

Začít podnikat Nastoupit Začít podni- a mám již předCestovat po svě- do zaměstnání kat, ale zatím stavu s jakou Začít studovat Založit rodinu Zatím ještě tě a zdokonalit jako zaměst- nemám jasnou komoditou další obor nebo a být na mateř- nevím, nejsem si si cizí jazyk/y nanec představu nebo oborem vysokou školu ské dovolené jistý/á

Fakulta/Rok Přírodovědecká fakulta Lékařská fakulta Filozofická fakulta Pedagogická fakulta Fakulta tělesné kultury Právnická fakulta Cyrilometodějská teol. fakulta Fakulta zdravotnických věd

2012 2016 2012 2016 2012 2016 2012 2016 2012 2016 2012 2016 2012 2016 5,08 9,65 53,05 48,46 0,76 3,49 4,31 4,52 10,15 17,04 4,06 2,67 22,59 14,17 6,03 3,91 68,10 83,59 2,59 0,78 8,62 3,91 0,86 0,78 2,59 0,00 11,21 7,03 22,87 11,29 36,01 48,85 2,68 2,65 6,08 6,35 10,46 10,41 2,92 3,70 18,98 16,75 14,38 5,70 46,23 59,40 1,20 1,34 3,42 3,69 11,30 11,74 5,99 6,71 17,47 11,41 18,54 14,58 23,84 37,50 6,62 4,17 11,26 20,83 8,61 9,38 6,62 1,04 24,50 12,50 8,81 5,88 59,57 70,59 2,74 0,00 5,17 5,88 2,43 4,41 2,74 1,47 18,54 11,76 7,78 9,26 38,89 37,04 2,22 9,26 0,00 5,56 24,44 18,52 2,22 3,70 24,44 16,67 7,79 9,30 24,68 53,49 1,30 0,00 0,00 2,33 36,36 20,93 11,69 6,98 18,18 6,98

fakulty a Fakulty zdravotnických věd chtějí hlavně najít po absolvování studia pracovní místo a stát se zaměstnancem. Oslovení studenti a studentky chtějí pokračovat po studiu v oboru, který absolvovali na Univerzitě Palackého. Kladně se k tomuto vyjádřilo 85,62 % a jedná se více než 1 % pokles oproti roku 2012. Z výsledků prezentující tabulky číslo 3 lze pozorovat, že všichni studenti Lékařské fakulty chtějí pracovat v oboru, nejvíce studentů mimo obor chce pracovat z Cyrilometodějské teologické fakulty a také studenti studující více fakult. Studentů, kteří chtějí pracovat v jiném oboru nebo kdekoliv, je na čtyřech fakultách více než 15 %, a nejvíce jich je na Fakultě tělesné kultury. Zjištěné výsledky se nějak zásadně neliší od výsledků z roku 2012, a rozdíl je max. 3,5 % v odpovědi – chci pracovat v oboru. Žádné velké změny neplánují studenti Přírodovědecké fakulty. Výsledky průzkumů z let 2009, 2012 a 2016 nám identifikují tři základní tendence – růst, pokles, zlom. Od roku 2009 se u Lékařské fakulty, Právnické fakulty, Pedagogické fakulty a u Cyrilometodějské teologické fakulty zvýšil počet studentů, kteří chtějí po ukončení studia pracovat v oboru, který vystudovali. Od roku 2009 pozorujeme klesající tendenci v přání pracovat ve vystudovaném oboru u Fakulty zdravotnických věd. Třetí pozorovatelnou tendencí je zlom v roce 2012, do té doby rostlo přání pracovat v oboru u studentů Fakulty tělesné kultury, Přírodovědecké fakulty a u Filozofické fakulty. Bližší informace poskytuje také tabulka číslo 4, která informuje o tom, že se až tak neliší počet respondentů mezi rokem 2012 a 2016, kteří chtějí pracovat, ale je jim v podstatě jedno kde. 10

Graf č. 4: Nástup do zaměstnání po absolvování Univerzity Palackého dle fakult

Graf č. 5: Plány studentů po absolvování Univerzity Palackého dle fakult

Olomouc je univerzitní město, které má svou vysokoškolskou historii, a které nabízí možnosti uplatnění se v oborech, které studenti vystudují na olomoucké Univerzitě Palackého. Zůstat po ukončení studia v Olomouckém kraji plánuje 29,83 % oslovených studentů, 41,07 % ještě není rozhodnuto. Vyšší zájem o to zůstat v Olomouci mají studentky (31,27 %), což je o 8,5 % více než muži. 44,05 % studentů plánuje odchod z Olomouckého kraje a usadit se chce v jiné části České republiky, či v zahraničí, studentek je takto rozhodnuto 40,00 %. Velmi zajímavé jsou rozdíly napříč fakultami, například nejméně absolventů chce zůstat v Olomouci z Přírodovědecké fakulty (21,15 %) a z Lékařské fakulty (24,03 %). Na druhém konci jsou studenti Právnické fakulty, kterých plánuje zůstat po skončení studia 42,03 % a Cyri11

Tabulka č. 3: Kde chtějí studenti pracovat po absolvování Univerzity Palackého

Odpověď Fakulta/index Přírodovědecká fakulta Lékařská fakulta Filozofická fakulta Pedagogická fakulta Fakulta tělesné kultury Právnická fakulta Cyrilometodějská t. f. Fakulta zdravotnických věd Více fakult

V oboru Četnost odpovědí 419 129 477 256 78 63 46 36 19

V úplně jiném oboru Relativní četnost v % 86,75 100,00 83,54 84,49 80,41 92,65 82,14 90,00 70,37

Četnost odpovědí 26 0 41 15 6 2 5 3 4

Relativní četnost % 5,38 0,00 7,18 4,95 6,19 2,94 8,93 7,50 14,81

Je mi to jedno, hlavně někde Četnost odpovědí 38 0 53 32 13 3 5 1 4

Relativní četnost % 7,87 0,00 9,28 10,56 13,40 4,41 8,93 2,50 14,81

Graf č. 6: Přání studentů pracovat v oboru či mimo obor

lometodějská teologická fakulta (43,10 %). Nejméně rozhodnutých studentů je z Právnické fakulty (14,49 %) a nejvíce z Pedagogické fakulty (36,84 %). Univerzita Palackého může cílit na spolupráci se soukromými subjekty, které jsou zaměřené na edukaci, přírodní vědy a sportovní aktivity. V Olomouci působí a rozvíjejí se výzkumná a technologická centra (Regionální centrum pokročilých technologií a materiálu, Ústav molekulární a translační medicíny, Optický výzkum nebo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum) a v kraji působí mnoho významných firem (Mora a.s., Siemens, s.r.o.) a organizací (Charita, Fakultní nemocnice), které nabízejí mnoho pracovních příležitostí (http://www.hkol.cz/user-files/vyznamne-firmy-olomouckeho-kraje-cj-aj.pdf).

Téma: Pracovní zapojení v průběhu studia Respondenti ze skupiny studentů Univerzity Palackého byli osloveni s otázkou, zda si musí či nemusí přivydělávat brigádami. Realizační tým předpokládá, že část studentů není plně finančně podporována rodiči, a část svých nákladů musí hradit z vlastních zdrojů, které získávají prostřednictvím brigád. Náklady, které jsou se studiem přímo spojeny: bydlení, jídlo, doprava, učební a další pomůcky, zábava, vstupní náklady, aj. mohou vyšplhat i na několik tisíc korun měsíčně. Z celkového počtu oslovených si 60,84 % studentů nemusí, ale chce přivydělávat. 12

Graf č. 7: Vývoj přání pracovat v oboru dle fakult

Tabulka č. 4: Kde chtějí studenti pracovat po absolvování Univerzity Palackého dle fakult

Odpověď Fakulta/Rok Přírodovědecká fakulta Lékařská fakulta Filozofická fakulta Pedagogická fakulta Fakulta tělesné kultury Právnická fakulta Cyrilometodějská teologická f. Fakulta zdravotnických věd

V oboru 2009 78,17 98,2 82,1 80,05 76,32 89,65 75,98 92,06

2012 88,69 99,15 87,03 81,57 83,02 91,87 79,80 91,11

V úplně jiném oboru 2016 86,75 100,00 83,54 84,49 80,41 92,65 82,14 90,00

2009 5,75 0,51 6,11 6,56 9,54 3,52 9,80 6,35

2012 3,52 0,00 4,25 9,05 8,81 3,01 10,10 3,33

Je mi to jedno, hlavně někde 2016 5,38 0,00 7,18 4,95 6,19 2,94 8,93 7,50

2009 15,63 1,29 11,57 13,39 14,14 6,84 13,73 1,59

2012 7,79 0,85 8,73 9,38 8,18 5,12 10,10 5,56

016 7,87 0,00 9,28 10,56 13,40 4,41 8,93 2,50

Jen 7,31 % napsalo, že si nemusí a ani nechce přivydělávat během studia. Studium na Lékařské fakultě je jedním z nejnáročnějších a data nám to i dokládají, protože volbu „nemusím a nechci si přivydělávat“ zvolila necelá 1/4 oslovených studentů této fakulty. Kdo si chtějí, ale nemusí přivydělávat, jsou studenti Právnické fakulty, kdy 73,91 % uvedlo tuto volbu, následuje Přírodovědecká fakulta, kde odpověď zvolilo 63,66 %. Graf číslo 9 nás informuje o vývojových trendech mezi roky 2008 až 2016. Od roku 2009 kontinuálně roste těch, kteří si musí při studiu vydělávat, aby mohli studovat a měli pokryty základní finanční potřeby. V roce 2016 je ze všech čtyř šetření nejvíce těch, kteří si nemusí přivydělávat, ale chtějí. Podíváme-li se na to, zda studenti hledají brigády v oboru, který studují, tak zjistíme, že 60,21 % studentů, kteří musí brigádničit, si hledají tematicky stejnou či podobnou brigádu. Těch, kteří nemusí, ale brigádničí z vlastní motivace, je dokonce 68,42 %. Pro studenty, kteří potřebují do svého osobního rozpočtu finance z brigád, není až tak důležité mít brigádu v oboru, ale mít hlavně nějakou brigádu. Studenti Právnické fakulty vyhledávají častěji brigádu v oboru než například studenti Fakulty zdravotnických věd, rozdíl je více než 30 %. Předpokládáme, že studenti většinou hledají brigády v oboru, který studují, protože jim to umožňuje nejen získat finanční prostředky, ale i zajistit si určitou odbornou praxi v této oblasti. 13

Tabulka č. 5: Zda studenti chtějí po absolvování Univerzity Palackého zůstat v Olomouci

Fakulta/odpověď Přírodovědecká fakulta Lékařská fakulta Filozofická fakulta Pedagogická fakulta Fakulta tělesné kultury Právnická fakulta Cyrilometodějská teologická fakulta Fakulta zdravotnických věd Více fakult

Ještě nevím 33,06 24,03 26,09 36,84 31,58 14,49 29,31 27,91 37,04

Ano 21,15 24,03 32,40 32,89 28,42 42,03 43,10 34,88 14,81

Ne 45,79 51,94 41,51 30,26 40,00 43,48 27,59 37,21 48,15

Nemusím, ale chci si přivydělávat 63,66 61,24 57,97 58,22 53,68 73,91 46,55 60,47 48,15

Nemusím a nechci si přivydělávat 6,98 24,81 5,43 4,93 3,16 4,35 8,62 11,63 0,00

Graf č. 8: Potřeba přivýdělku prostřednictvím brigád

Tabulka č. 6: Potřeba přivýdělku prostřednictvím brigád dle fakult


Musím si přivydělávat brigádami 28,78 11,20 35,36 35,57 41,30 20,59 40,74 27,91 51,85

Další otázka v předloženém online dotazníku se zaměřovala na to, zda studenti mají nějakou pracovní smlouvu (i DPP a DPČ) s nějakou firmou nebo institucí uzavřenu. Kladně na tuto otázku odpovědělo 49,35 % oslovených studentů a studentek. Oproti roku 2012 je to nárůst o 12,89 %, což znamená, že studenti jsou častěji v pracovním poměru, než to bylo v roce 2012. Nejaktivnější, co se týká počtu uzavřených pracovních smluv, jsou studenti a studentky Cyrilometodějské teologické fakulty (67,24 %) a Pedagogické fakulty (57,14 %), ale jen 1/4 studentů Lékařské fakulty. Aktivních studentů, kteří budou hledat svou budoucí práci, je ve sledovaném vzorku více než polovina (56,38 %). 14

Graf č. 9: Vývoj potřeby přivýdělku prostřednictvím brigád

Tabulka č. 7: Uzavřené pracovní smlouvy v %


Ano 43,30 25,98 53,24 57,14 55,21 42,03 67,24 46,51 66,67

Ne 56,70 74,02 46,76 42,86 44,79 57,97 32,76 53,49 33,33

Jedna čtvrtina respondentů to nechá až po ukončení studia a stálé zaměstnání má 18,61 % studentů a studentek. V roce 2012 bylo více těch, kteří již pracují (21,81 %) a méně těch, kteří práci budou hledat již během studia (46,53 %). Tabulka číslo 7 informuje, že stabilní práci má 35,71 % studentů z Fakulty zdravotnických věd a nejméně zaměstnaných je z Lékařské fakulty, kde počet nepřesahuje 20 %. Podobně je tomu i na Fakultě tělesné kultury. Hledat zaměstnání až po ukončení studia je nejčastější strategií studentů Lékařské fakulty (76,38 %) a Právnické fakulty (61,76 %) . Je to dáno tím, že poptávka po lékařích či právnících je konstantně vysoká, a že absolventi vždy najdou bez problémů pracovní místo. Velmi aktivní jsou v hledání práce během studia studenti Cyrilometodějské teologické fakulty (36,21 %), Fakulty tělesné kultury (23,96 %) a Filozofické fakulty (22,42 %). Zajímavý je rozdíl ve sledovaných letech 2012 a 2016, například u studentů Přírodovědecké fakulty došlo k nárůstu o 21,58 % nebo u Filozofické fakulty je to cca o 10 %. Došlo také k poklesu počtu aktivně zaměstnaných u Fakulty zdravotnických věd, kdy v roce 2012 kladně odpovědělo 60,87 % a v roce 2016 to je už jen 35,71 %. Stabilně se drží Lékařská fakulta, kdy rozdíl je cca 3 %. Obecně lze říci, že strategii hledat místo až po ukončení studia zvolilo v roce 2009 26,35 %, v roce 2012 jich bylo dokonce 31,66 % a v roce 2016 je počet studentů Univerzity Palackého volících tuto strategii nejnižší 25,01 %. V roce 2009 chtělo začít hledat práci již během studia 33,10 % dotázaných, ale v roce 2012 jich už bylo o 13,00 % více (celkem 46,53 %) a o další čtyři roky, tedy v roce 2016 jich bylo již 56,38 %. Studenti se stávají zodpovědnějšími v oblasti zaměstnání, vnímají důležitost hledat práci a spolupracovat s firmami a organizacemi již v průběhu studia. K vyšší aktivitě během studia může studenty vést finanční a ekonomické situace, vyšší finanční nároky na běžný chod. S tím může souviset obava části studentů, zda se jako absolventi na trhu práce uplatní a z těchto důvodů hledají práci raději dříve. 15

Tabulka č. 8: Čas hledání práce v % dle fakult


Již během studia 13,43 3,94 22,42 20,72 23,96 16,18 36,21 14,29 30,77

Začnu hledat až po ukončení studia 58,26 76,38 56,39 49,67 56,25 61,76 34,48 50,00 46,15

V současné době již pracuji 28,31 19,69 21,19 29,61 19,79 22,06 29,31 35,71 23,08

Tabulka č. 9: Průměrná požadovaná hrubá mzda dle fakult

Fakulta/index Přírodovědecká fakulta Lékařská fakulta Filozofická fakulta Pedagogická fakulta Fakulta tělesné kultury Právnická fakulta Cyrilometodějská teologická fakulta Fakulta zdravotnických věd Více fakult

Průměr 23672,57 26990,83 22122,20 22188,04 25345,24 28283,33 20095,24 25054,05 24652,17

Zaokrouhlený průměr 23673 26991 22122 22188 25345 28283 20095 25054 24652

Graf č. 10: Průměrná požadovaná hrubá mzda dle fakult

16

Minimum 10000 15000 11000 8000 14000 10000 12000 15000 16000

Maximum 80000 100000 100000 160000 100000 350000 35000 130000 40000

SD – směrodatná odchylka 8216,460 10317,64 6731,993 11853,22 13020,37 42954,09 5821,782 18328,71 7119,810

Graf č. 11: Je podnikání o hodně náročnější než být zaměstnancem v %

Graf č. 12: Je podnikání o hodně náročnější než být zaměstnancem v % dle fakult

17

Tabulka č. 10: Je podnikání o hodně náročnější než být zaměstnancem v % dle fakult

Odpověď Fakulta/Rok Přírodovědecká fakulta Lékařská fakulta Filozofická fakulta Pedagogická fakulta Fakulta tělesné kultury Právnická fakulta Cyrilometodějská teologická fakulta Fakulta zdravotnických věd

Ano 2012 46,48 46,67 53,19 52,05 52,15 54,98 55,34 41,18

2016 58,47 44,09 56,01 60,13 54,26 66,67 51,72 37,21

Ne 2012 5,03 4,17 5,91 5,91 7,98 8,46 2,91 2,94

2016 5,58 4,72 6,89 2,66 10,64 15,94 12,07 9,30

Neumím to zhodnotit 2012 48,49 49,17 40,90 42,04 39,88 36,56 41,75 55,88

2016 35,95 51,18 37,10 37,21 35,11 17,39 36,21 53,49

Graf č. 13: Kdy začít s podnikáním v %

Nejvyšší nároky na hrubou mzdu mají studenti Právnické fakulty, kteří by rádi měli průměrný plat okolo 28 tisíc, na druhém místě, co do výše platu, jsou studenti Lékařské fakulty, kteří požadují necelých 27 tisíc. Lehce nad 20 tisíc požadují studenti Cyrilometodějské teologické fakulty. Průměrný plat požadovanými studenty Univerzity Palackého je více než 23 tisíc. Objevily se požadavky na plat přes 100 tisíc, a nejvyšší hodnota byla 350 tisíc za měsíc. Průměrná mzda v ČR ve třetím čtvrtletí byla na hodnotě 26 072 korun, došlo tedy ke zvýšení o 3,4 % a také šlo o nejrychlejší nominální růst mezd od čtvrtého čtvrtletí 2009 18

Tabulka č. 11: Podnikání studentů Univerzity Palackého v % dle fakult Už podnikám, mám živnostenský list, nebo Už podnikám jsem vlastní- bez živnostenFakulta/odpověď kem firmy ského listu Přírodovědecká f. 2,92 0,21 Lékařská fakulta 0,81 0,00 Filozofická f. 5,67 1,95 Pedagogická f. 3,68 0,67 F. tělesné kultury 11,46 0,00 Právnická fakulta 0,00 1,47 Cyrilometodějská teologická fakulta 8,77 3,51 F. zdravotnických věd 0,00 0,00 Více fakult 3,70 0,00

Teď během studia na VŠ 6,67 0,00 5,67 5,02 16,67 10,29 7,02 7,32 3,70

Do jednoho roku po skončení studia 14,38 6,50 15,78 10,37 20,83 7,35 10,53 12,20 18,52

Někdy v budoucnu 30,42 43,90 34,93 28,09 36,46 41,18 26,32 21,95 29,63

Neuvažuji vůbec o podnikání 45,42 48,78 35,99 52,17 14,58 39,71 43,86 58,54 44,44

Tabulka č. 12: Vztah mezi podnikáním studentů a podnikáním rodinných příslušníků v %

Odpověď Už podnikám, mám živnostenský list, nebo jsem vlastníkem firmy Už podnikám bez živnostenského listu Teď během studia na VŠ Do jednoho roku po skončení studia Někdy v budoucnu Neuvažuji vůbec o podnikání

Podnikají 44,00 41,18 36,94 39,08 34,15 22,98

Nepodnikají 56,00 58,82 63,06 60,92 65,85 77,02

(http://www.financninoviny.cz/zpravy/prumerna-mzda-stoupla-na-26-072-kc-analytiky-rust-o-3-8-prekvapil/1288936). V Olomouckém kraji je hodnota průměrného platu nad hodnotou 22 tisíc. Výsledky poukazují, že studenti požadují méně než je celorepublikový průměr, ale zase více než je mzda v Olomouckém kraji. Z porovnání výsledků z let 2012 a 2016 medián i modus zůstal na hodnotě 20 tisíc, ale liší se požadovaná průměrná mzda. V roce 2012 to bylo 24 350 korun a v roce 2016 je to už jen 23 358 korun, což je snížení o cca 1 tisíc.

Téma: Vztah studentů k podnikání První otázku k tomuto tématu realizační tým zaměřil na to, jak si studenti myslí, že je náročné podnikat. Z celkového počtu oslovených si 56,39 % myslí, že podnikat je náročnější, než být zaměstnancem a více než 1/3 neumí náročnost podnikání zhodnotit. Z výsledků z roku 2012 lze říci, že došlo k navýšení těch, kteří si myslí, že podnikání je náročnější a to o 5 %. Tento názor může vést k tomu, že studenti budou opatrnější při podnikatelských aktivitách a bude se pro ně náročnější rozhodnout, zda mají začít podnikat. Počet těch, kteří si myslí, že podnikání je jednodušší, než být zaměstnanec se v obou sledovaných letech (2012 a 2016) pohyboval okolo 6 %. Následující tabulka a graf informují, jak studenti jednotlivých fakult vnímají náročnost podnikání. U tří fakult došlo k poklesu počtu studentů, kteří se domnívají, že podnikání je náročnější než být zaměstnancem. Jednalo se o Fakultu zdravotnických věd, Lékařskou fakultu a Cyrilometodějskou teologickou fakultu. Nejvyšší nárůst mezi roky 2012 a 2016 je pozorován u Přírodovědecké fakulty a Právnické fakulty. Počet studentů těchto fakult mezi dvěma sběry dat narostl o cca 12 %, tedy více studentů v roce 2016 než v roce 2012 se domnívá, že podnikání je náročnější než být v roli zaměstnance. V následujícím grafu číslo 13 můžeme pozorovat, že počet těch, kteří nechtějí podnikat, byl v roce 2016 42,11 %, o čtyři roky dříve to bylo dokonce 48,49 %. Neměnící se počet je u těch, kteří chtějí začít podnikat do jednoho roku od ukončení studia. Těch je kolem 13 %. Podnika-

19

Graf č. 14: Potřeby a přání studentů směrem k VTP UP

Graf č. 15: Povědomí o soutěži „Podnikavá hlava“ v %

20

telů je na UP 4,36 % a toto číslo se od roku 2012 nezměnilo. Podnikání na zkoušku provozuje necelé procento, přičemž při přepočtu na celou univerzitu, to může být více než 200 studentů, kteří se takto živí. Jedinci, kteří zvolili odpověď někdy v budoucnu, by chtěli začít podnikat průměrně za 6 let, přičemž nejčastěji se objevovalo 5 let. Při rozdělení studentů dle příslušnosti k fakultám zjišťujeme, že nejvíce studentů, kteří podnikají, je na Fakultě tělesné kultury. Jedná se o více než 11 %. Velmi malý počet podnikajících studentů je na Právnické fakultě, Lékařské fakultě a Fakultě zdravotnických věd. Motivovaných studentů, kteří chtějí začít po ukončení studia podnikat, je nejvíce na Fakultě tělesné kultury a Filozofické fakultě. Během studia chce začít podnikat 6,26 % studentů Univerzity Palackého. Nastartovat podnikatelskou kariéru plánuje v různých formách 52,64 % všech studentů, což je navýšení o 6 % než tomu bylo v roce 2012. Z celkového počtu odpovědí bylo zjištěno, že 30,93 % studentů mají sourozence či rodiče, kteří podnikají. Je to určité snížení oproti roku 2012, kdy takových studentů bylo 33,10 %. Z výsledků, které prezentuje následující tabulka, lze zjistit, že nejméně podnikavých rodičů či sourozenců mají respondenti, kteří ani nepočítají, že by začali podnikat (v roce 2012 to bylo 24,61 % a v roce 2016 to je 22,98 %). Tento trend může být způsoben tím, že tito jedinci nemají žádné příklady ze svého okolí, které by byly z oblasti podnikání. Jedná se také o jedince, kteří v menší míře zažili přímé setkání s podnikatelskými aktivitami. Na druhé straně tu jsou jedinci, kteří již podnikají a ti mají ve větší míře ve svém rodinném okolí podnikatele. V roce 2012 bylo takových respondentů 41,84 % a o čtyři roky později je to již 44,00 %. Další zajímavostí je, že ti studenti, kteří mají rodiče či sourozence v podnikatelské sféře, si nemusí, ale chtějí přivydělávat brigádami. Ti, kteří nechtějí a nemusí chodit na brigády, mají nejméně rodinných příslušníků v podnikatelské sféře. Realizační tým zajímalo, jakou pomoc by uvítali studenti na začátku podnikatelské kariéry. Jak lze z Grafu č. 14 vyčíst, nejvíce potřebují pomoc s přípravou podnikatelského plánu (30,19 %), na pomyslném druhém místě je to požadavek na supervizi (setkávání se se zkušeným mentorem; 19,68 %) a na třetím místě je pomoc s vyřízením úvěru, nebo nalezením investora (19,42 %). Okolo 10 % má zájem o pomoc s propagací firmy a výrobků a také o pomoc s prostory firmy. Zjištěná fakta se nemění v letech, protože například v roce 2012 chtělo pomoc s propagací 11,42 % a teď se jedná 9,93 %. To samé je například i s potřebou schůzek se zkušeným mentorem, kdy v roce 2012 mělo tento požadavek 15,51 % a v současné době je to o cca 4 % více studentů. 2,19 % respondentů poskytlo kvalitativní informace, kterou další pomoc by požadovalo, a přání se týkala hlavně administrativních aktivit. Šlo o vedení účetnictví a tvorbu daňových přiznání. Objevily se i požadavky na právní poradenství a pomoc s legislativou. Studenti, kteří se zúčastnili tohoto průzkumu a jsou také již podnikatelsky aktivní, potřebují hlavně schůzky se zkušenými mentory, následuje potřeba pomoci s prostory a zázemím pro podnikání a v neposlední řadě kvalitní vzdělávací akce a školení. Ti, kteří ještě nezačali podnikat, ale plánují to, mají hlavně požadavek na pomoc při přípravě podnikatelského záměru. Následuje požadavek na setkávání se s mentory a požadavek s vyřízením úvěru nebo s hledáním finančních podpor. Shodné priority má skupina respondentů plánujících zahájení podnikání do roku po ukončení studia. Vědeckotechnický park UP nabízí Podnikatelský inkubátor, který pomáhá začínajícím firmám. Pomoc je ve formě bezplatných odborných konzultací a ve formě výhodného pronájmu podnikatelských prostor. Vědeckotechnický park UP vyhlašuje každoročně soutěž „Podnikavá hlava“, tato soutěž se zaměřuje na podnikatelské záměry začínajících podnikatelů a také zvyšuje povědomí o službách, které VTP nabízí (Podnikatelský inkubátor). Povědomí o této soutěži má 42,46 %, oproti roku 2012, je to navýšení o cca 25 %. Počet těch, kteří se někdy účastnili podobné soutěže, se ve sledovaných letech neměnil, v roce 2012, to bylo pouze 1,50 % a v roce 2016 to bylo 1,30 % respondentů. Zajímavé je, že jedinci, kteří již podnikají se živnostenským listem, se podobných soutěží neúčastní, ale několik z těch, co nemají živnostenský list a podnikají, se takovýchto soutěží účastnili. Většina účastníků, kteří se účastní soutěží zaměřených na podporu začínajících podnikatelů, má v plánu v brzkém čase začít podnikat. Nejvíce studentů, kteří vědí o soutěži „Podnikavá hlavě“, studuje na Přírodovědecké fakultě (50,94 %) a na Filozofické fakultě (43,36 %). Nejméně jsou informování studenti a studentky Fakulty zdravotnických věd (27,91 %) a Lékařské fakulty (31,75 %).

21

Graf č. 16: Využívané zdroje získávání informací o UP

Téma: Informační zdroje studentů Studenti nejčastěji získávají informace, které se týkají dění a chodu Univerzity Palackého, z oficiálních webových stránek jednotlivých fakult nebo ze stránek univerzity. Tyto dva zdroje využívá více než 56 % studentů. Jedním z hlavních zdrojů jsou sociální sítě (hlavně facebook), které využívá jako zdroj informací 27 % respondentů. Jedná se o cca 19 % navýšení, než tomu bylo v roce 2012, a proto je poukázáno na vyšší význam této platformy (v roce 2009 to bylo dokonce 0 %). Kolegové a spolužáci jsou důležitým zdrojem a využívá je 11,61 % (v roce 2012 to bylo 12,91 % a v roce 2009 to bylo 21,00 %). Podobný pokles můžeme pozorovat i u nástěnek. V roce 2009 byly zdrojem pro 8,00 %, v roce 2012 byly pro 2,71 % a v roce 2016 pro 2,68 %. Další hojně využívanou platformou jsou oficiální emailové adresy, které slouží k předávání informací mezi vedením UP, fakultami a studenty UP. V některých případech je pro získávání informací využíván EDIS UP, Žurnál UP či IS STAG.

22

Závěr Vědeckotechnický park Univerzity Palackého propojuje a poskytuje prostor pro vzájemnou spolupráci studentů, akademických pracovníků a podnikatelské sféry. Studentské kariérní a poradenské centrum Univerzity Palackého realizuje odborné a edukační aktivity pro studenty a poskytuje poradenství v oblasti profesní kariéry. Průzkum měl za cíl zjistit, jaké pracovní a podnikatelské plány mají studenti Univerzity Palackého, jak využívají služby VTP UP A SKAPC UP, jaké mají přání a potřeby v oblasti podnikání. Průzkumu se zúčastnilo 1 798 respondentů, což je 8,26 % ze základního souboru, který tvoří 21 779 studentů a studentek Univerzity Palackého. Zapojených studentek bylo 73,00 % (průměrný věk 22,80 roku) a 27,00 % studentů (průměrný věk 23,56 roku). Nejpočetnějšími skupinami ve výběrovém souboru byli jedinci ve věku 21 až 23 let. Více než polovina studentů chce po ukončení školy přejít do zaměstnání v roli zaměstnance, což je nejvíce od roku 2009. Podnikatelsky aktivních je 5,82 % z dotazovaných. 13,46 % studentů nemá zatím žádné plány, co bude dělat po ukončení studia. Část studentů chce dále studovat nebo cestovat po světě. Po absolvování univerzity chtějí podnikat hlavně studenti Fakulty tělesné kultury a Cyrilometodějské teologické fakulty. Sledování trendů poskytlo informace, že studenti 6 fakult chtějí, ve větší míře než v roce 2012, nastoupit do zaměstnání. Mezi roky 2012 až 2016 se snížil počet těch, kteří nemají plány, co budou dělat po ukončení studia. Studenti mají často v plánu pokračovat po absolvování studia ve stejném oboru, který studují. Tento plán má 85,62 %. Studentů, kteří chtějí pracovat v jiném oboru nebo kdekoliv, je na čtyřech fakultách více než 15 %, a nejvíce jich je na Fakultě tělesné kultury. Od roku 2009 se na 4 fakultách zvýšil počet studentů, kteří chtějí pracovat v oboru, jež vystudují. Pokles studentů mezi roky 2009 až 2016, kteří nechtějí pracovat v oboru, lze pozorovat u Fakulty zdravotnických věd. Studenti často nemusí, ale chtějí si přivydělávat brigádami (60,84 %) a těch, kteří musí chodit na brigády, je necelých 32 %. Nejméně si musí přivydělávat studenti Právnické a Lékařské fakulty a nejvíce studentů, kteří uvedli, že si musí přivydělávat, je naopak na Fakultě tělesné kultury. Od roku 2009 roste počet těch, kteří musí chodit na brigády. Nějakou pracovní smlouvu má aktuálně uzavřeno 49,35 % a jedná se o 12,89 % více, než bylo v roce 2012. Nejaktivnější, co se týká počtu uzavřených pracovních smluv, jsou studenti a studentky Cyrilometodějské teologické fakulty (67,24 %) a nejméně smluv mají studenti Lékařské fakulty. V roce 2009 chtělo začít hledat práci již během studia 33,10 % dotázaných, ale v roce 2012 jich už bylo o 13,00 % více (celkem 46,53 %) a o další čtyři roky, tedy v roce 2016 jich je již 56,38 %. Nejvyšší nástupní plat požadují studenti Právnické a Lékařské fakulty, nejméně naopak studenti Cyrilometodějské teologické fakulty. Průměrný požadovaný plat studenty a studentkami UP byl nad 23 tisíc korun. 56,39 % studentů a studentek si myslí, že podnikání je náročnější než být v roli zaměstnance, jedná se o 5 % nárůst oproti roku 2012. Počet studentů, kteří nechtějí podnikat, bylo v roce 2016 42,11 %, o čtyři roky dříve to bylo dokonce 48,49 %. Studentů a studentek Univerzity Palackého, kteří stabilně podnikají, je od roku 2012 4,36 %. Nejvíce studentů, kteří podnikají, je na Fakultě tělesné kultury (11,46 %) a velmi malý počet podnikajících studentů je na Právnické fakultě, Lékařské fakultě a Fakultě zdravotnických věd. Nejméně podnikavých rodičů či sourozenců mají respondenti, kteří ani nepočítají, že by začali podnikat (22,98 %). Studenti, jejichž rodiče či sourozenci jsou podnikatelé, nemusí, ale chtějí si přivydělávat brigádami. Ti, kteří nechtějí a nemusí chodit na brigády, mají nejméně rodinných příslušníků, kteří jsou podnikatelé. Mezi lety 2012 až 2016 se zvýšil počet studentů Přírodovědecké fakulty a Právnické fakulty, kteří se domnívají, že podnikání je složitější a náročnější než být zaměstnancem (o cca 12 %). Studenti by na začátku svého podnikání potřebovali pomoc hlavně s přípravou podnikatelského plánu, dále by se potřebovali setkávat se zkušenými mentory a pomoc při hledání investora. Studenti, kteří již podnikají, by také potřebovali pomoc s propagací svých služeb a výrobků. Povědomí o soutěži „Podnikavá hlava“ má 42,46 %, oproti roku 2012 je to navýšení o cca 25 %. Nejvíce studentů, kteří vědí o soutěži „Podnikavá hlava“, studuje na Přírodovědecké fakultě (50,94 %) a na Filozofické fakultě (43,36 %). Nejméně jsou informováni studenti a studentky Fakulty zdravotnických věd (27,91 %) a Lékařské fakulty (31,75 %). Studenti získávají informace hlavně na webových stránkách univerzity či jednotlivých fakult. Do popředí se dostávají sociální sítě, kdy v roce 2009 tuto platformu nevyužíval ani jeden student, v roce 2012 už to bylo 8 % a aktuálně je to 27 %.

23

Přílohy: 1) Dotazník „Pracovní a kariérní zájmy studentů Univerzity Palackého“

24

25

26

27

28

29

30

Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci Šlechtitelů 21 783 71 Olomouc telefon: +420 585 631 420 fax: +420 585 631 420 e-mail: [email protected]

www.vtpup.cz

Průzkum plánů a zájmů studentů Univerzity Palackého v Olomouci

Recommend Documents