Průzkum názorů studentů středních škol v kraji Vysočina na třídění odpadů Dílčí cíl společného projektu „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky“ kraje Vysočina se společností EKO-KOM, a.s. v roce 2006
Metodologie výzkumu • Vyhotovitel zakázky Mgr. Daniel Hanzl provedl průzkum názorů studentů středních škol kraje Vysočina na problematiku třídění odpadů • Osloveno 1450 respondentů z řad studentů • Po vyřazení neúplných a nesprávně vyplněných dotazníků bylo pracováno se souborem 1358 dotázaných • Průzkum byl realizován na reprezentativním vzorku populace středoškoláků v kraji Vysočina • Dotazování realizováno prostřednictvím tazatelů vlastní tazatelské sítě
Demografické determinanty Typ školy •
•
Navštěvovaný ročník
Střední odborná učiliště a odborná učiliště 21,10% Střední odborné školy 49,30%
•
Gymnázia
• I. ročník • II. ročník • III. ročník
33,90% 32,90% 33,20%
29,60%
Pohlaví • Muži
43,50%
• Ženy
56,50%
Místo trvalého bydliště podle okresu • JI 20,70% • PE 15,10% • HB 19,60% • TR 19,70% • ZR 16,70% • Mimo kraj Vysočina
8,20%
Spokojenost se životním prostředím v místě bydliště Vyjádření spokojenosti se stavem životního prostředí v okolí trvalého bydliště studentů
Rozhodně nespokojen(a)
2,00%
Spíše nespokojen(a)
15,00% 13,20%
Nevím
55,80%
Spíše spokojen(a) Rozhodně spokojen(a) 0,00%
14,00% 10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
Spokojenost se životním prostředím v místě bydliště Jsem rozhodně spokojen(a) se stavem životního prostředí v okolí mého trvalého bydliště - rozložení podle okresů
15,90%
ZR
20,90%
TR
18,60%
HB
11,60%
PE
24,40%
JI 0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
Považujete své město či vesnici, kde trvale bydlíte, za čisté a uklizené? 20,90% 49,70%
29,40% Ano, je čisté a uklizené
Ne, není čisté a uklizené
Nevím
Další ekologické aktivity • Jak jinak, než tříděním, se podílíte na ochraně životního prostředí? • Nevyhazuji odpadky mimo koše • Chodím pěšky • Nepálím plastové lahve • Sázím stromy • Sbírám odpadky • Nekouřím • Čistím les • Sbírám psí exkrementy • Chodím na rybářské brigády a dobrovolnické akce • Neplýtvám vodou • Pěstuji rostlinky
Jak třídí odpad studenti středních škol v kraji Vysočina? •
Z výsledků analýzy vyplývá, že pravidelně třídí odpad 37,10% dotázaných, nepravidelně 43,90% a odpad netřídí 15,90% respondentů. Třídíte odpad?
3,10% 15,90%
37,10%
43,90% Ano, odpad třídím pravidelně Ne, odpad netřídím
Ano, odpad třídím nepravidelně Nechci na tuto otázku odpovídat
Jak třídí odpad studenti středních škol v kraji Vysočina? • Lze obecně konstatovat, že ten, kdo nejvíce pravidelně třídí odpad je student či studentka z okresu Jihlava, studující druhý ročník gymnázia, naopak odpad nejvíce netřídí student či studentka z okresu Třebíč, studující třetí ročník SOU nebo OU. • Odpad netřídí 15,90% dotázaných z celkového počtu 1358. • Nejčastější „výmluvou“ bylo, že „V naší rodině nikdo odpad netřídí a ani já ne“, kterou zvolilo jako důvod netřídění 36,40% dotázaných. • Komplexní výsledky odpovědí na důvod netřídění odpadů jsou prezentovány v následující tabulce.
Důvody, proč studenti netřídí odpad V naší rodině nikdo odpad netřídí a ani já ne (36,40%) V okolí mého bydliště nejsou kontejnery na tříděný odpad (27,60%) Nebaví mě hrabat se v „hovnech a jiném sajrajtu“ a bere to čas (15,40%) Odpad rovnou pálíme a tudíž žádný neprodukujeme (9,20%) O třídění odpadů vím, ale nevím, jak bych měl(a) odpad třídit (7,50%) Nevím o tom, že bych měl(a) odpad třídit (3,90%) • • • •
Důležitou roli v „netřídění“ odpadů hraje determinanta okres trvalého bydliště. Důvod netřídění „V okolí mého bydliště nejsou kontejnery na tříděný odpad“ nejvíce uvádí studenti z okresu Žďár nad Sázavou Variantu „Nevím o tom, že bych měla(a) odpad třídit“ jako důvod netřídění uváděli respondenti z okresu Třebíč, kteří zároveň nejčastěji uváděli i „V naší rodině nikdo odpad netřídí a ani já ne“. Studenti z okresu Pelhřimov jsou těmi, kteří častěji než ostatní kohorty uváděli, že „Odpad rovnou pálíme a tudíž žádný neprodukujeme“ a zároveň spolu se studenty z okresu Havlíčkův Brod nejvíce zdůvodňovali své netřídění tím, že „nevěděli, jak odpad třídit“.
Varianta "V okolí mého bydliště nejsou kontejnery na tříděný odpad"- vliv okresu trvalého bydliště
48,00%
ZR 27,00%
TR
25,00%
HB 19,00%
PE
28,60%
JI 0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
Varianta "V naší rodině nikdo odpad netřídí a ani já ne" - vliv okresu trvalého bydliště
28,00%
ZR
50,80%
TR 31,30%
HB
33,30%
PE
33,30%
JI 0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
Co se určitě nemá vhazovat do kontejnerů či popelnic? Hořlavé věci Žhavý popel Baterie Toxické látky
Víte, co by se nemělo vyhazovat v žádném případě do kontejnerů či popelnic?
Chemikálie Domácí spotřebiče Železo
28,60%
Mrtvá zvířata Pneumatiky Injekční stříkačky Léky Výbušné zbraně Spreje
71,40%
Ne, nevím
Ano, vím
Barvy Potraviny Biodpad Lednice TV Pračky
Co dělat, pokud v blízkosti není kontejner? • Lze konstatovat, že studenti středních škol příliš mnoho informací nemají. • Pouze 44,20% odpovědělo, že ví, kam odpad odvézt, zbytek respondentů buď neví, kam odpad odvézt, nebo si nejsou zcela jistí s odpovědí. • Pokud si tuto otázku přiblížíme pomocí demografických determinant, pak je možné konstatovat, že kromě okresu trvalého bydliště žádná z determinant nepřináší sociologicky relevantní informace. • Z hlediska okresů pak lze říci, že variantu „ne, vůbec nevím, co bych měl(a) dělat“ častěji než ostatní kohorty volili studenti z okresu Žďár nad Sázavou (celá čtvrtina studentů z tohoto okresu nevěděla, co dělat). • Variantu „nejsem si zcela jist(a)“ studenti z okresu Pelhřimov. Nejvíce informovaní jsou studenti z okresu Havlíčkův Brod (52,50%).
Znalost barevnosti kontejnerů • V dotazníku jsme nabídli respondentům šest barevně odlišených kontejnerů a jejich úkolem bylo přiřadit správně typ odpadu, který do kontejneru patří. • Z výsledků analýzy vyplývá, že nejvyšší skóre „správnosti“ dosáhl žlutý kontejner, který správně určilo 83,20% dotázaných. • Na druhém místě se umístil černý kontejner (78,00%) • Třetí nejvyšší míru „správnosti“ určení měl kontejner modrý (73,30%). • Naopak nejméně správných určení měl kontejner červený (57,50%) a bílý (58,70%).
Znalost barevnosti kontejnerů II • Chlapci vykazují vyšší míry správnosti přiřazování u všech položek než dívky. • Vyšší míru správnosti přiřazování mají taktéž studenti, kteří uvedli jako místo trvalého bydliště větší obec a také studenti gymnázií. • Velmi zásadní vliv na výše uvedenou otázku má okres trvalého bydliště respondentů. Jednoznačně lze konstatovat, že studenti z okresu Třebíč vykazují nejnižší míru správnosti přiřazení a to u všech šesti kontejnerů. • Naopak dobře informovaní jsou studenti z okresu Pelhřimov a především z okresu Havlíčkův Brod. • Pokud bychom si mohli dovolit nalézt obecnou kategorii, pak lze konstatovat následující: dobré informace o tom, který odpad patří do určitého barevného kontejneru, má chlapec z gymnázia žijící v Havlíčkově Brodě či v Pelhřimově. • Ročník studia nemá na výše uvedené skutečnosti žádný vliv.
Hodnoty správného přiřazení v jednotlivých okresech trvalého bydliště respondentů 100,00% 91,50% 85,90%
90,00%
84,70% 80,50%
80,00%
82,00%
82,50%
81,60% 78,40%
82,00% 81,20% 75,20%
71,40%
70,00%
71,50%
73,60%
75,30%
71,80% 69,90%
66,00%
67,90% 58,80%
59,80%
60,00%
79,60%
62,00%
67,10%
57,90%
M odrý Červený
55,10%
59,80% 56,80%
Ž lutý
53,20%
50,00%
Z elený Bílý
48,30%
Černý
40,00%
30,00%
20,00%
10,00%
0,00% JI
PE
HB
TR
ZR
Jak se zachováte, pokud potřebujete vyhodit odpad, kterého se právě potřebujete zbavit a v blízkosti není žádný kontejner? Odvezu do města, kde je dostatečné množství kontejnerů Vhodím do nejbližší popelnice Dám jej do sběrného dvora Hodím jej na zem Odvezu na skládku Odvezu do technických služeb Spálím v kotli
Informovanost a informace o třídění odpadu • Téměř 2/3 respondentů uvedlo, že byli v minulosti poučeni o třídění odpadů
Kdo v minulosti poučil studenty o třídění odpadů? Učitel(ka) Rodiče Reklama Kamarád, známý Rozhlas Technické služby města Starosta obce
Poskytování informací o třídění odpadů na středních školách v kraji Vysočina 9,00% 27,20%
25,10%
38,70% Ano, škola nám poskytuje dostatek informací o třídění odpadů pravidelně Ano, škola nám poskytuje dostatek informací o třídění odpadů nepravidelně Škola nám poskytuje velmi málo informací o třídění odpadů Škola nám neposkytuje vůbec žádné informace o třídění odpadů
Informování na školách • Typ navštěvované školy hraje důležitou roli. • Gymnazisté mají vyšší procenta u variant „škola poskytuje dostatek formací o třídění odpadů pravidelně“ a „škola poskytuje dostatek formací o třídění odpadů nepravidelně“, • Naopak studenti z OU a SOU mají velmi vysoké procento u varianty „škola nám neposkytuje vůbec žádné informace o třídění odpadů“ (tuto variantu zvolilo téměř 40,00% studentů OU a SOU). • Z hlediska okresu trvalého bydliště respondentů jsou nejvíce dostatečně a pravidelně informováni studenti z okresu Havlíčkův Brod, • Naopak studenti z okresu Žďár nad Sázavou mají od své školy nejméně pravidelných a dostatečných informací a také téměř 40,00% z nich uvedlo, že škola jim neposkytuje vůbec žádné informace o třídění.
Viděl(a) jste ve své škole sadu nádob na třídění odpadu a účastnil(a) jste se soutěže? 12,10%
40,10%
33,40% 14,40% Ano, viděl(a) jsem a zúčastnil(a) jsem se Ano, viděl(a) jsem a nezúčastnil(a) jsem se Ne, nikdy jsem je neviděl(a), ale slyšel(a jsem o tom Ne, nikdy jsem je neviděl(a) a ani jsem o tom neslyšel(a)
Nádoby a soutěž na školách • U této otázky lze nalézt poměrně významné rozdíly mezi jednotlivými demografickými kategoriemi. • Z hlediska pohlaví je zřejmé, že chlapci sice nádoby viděli, ale neúčastnili se, naopak dívky více než chlapci o nádobách nevěděly a ani o soutěži neslyšely. • V determinantě okres se projevila skutečnost, která se objevuje v celém šetření jako jeden ze základních aspektů zjištění. Větší míru informovanosti o třídění vykazují studenti z okresu Pelhřimov, respektive Havlíčkův Brod a Jihlava, kteří více než jejich kolegové ze zbylých okresů věděli o nádobách a znali soutěž. • Studenti z okresu Žďár nad Sázavou měli vyšší míru u varianty „ne, nikdy jsem je neviděl a ani jsem o tom neslyšel (přes 50,00% z nich volilo tuto variantu). • Vyšší míru povědomosti o nádobách i o soutěži mají studenti gymnázií, naopak studenti z OU a SOU nejvíce nevěděli a ani neslyšeli.
Které informace z oblasti třídění odpadů postrádáte a chtěl(a) byste je mít?
žádné
23,50%
k čemu je třídění dobré
76,50%
44,30%
co se z vytříděného odpadu vyrobí
55,70%
73,20%
co se s vytříděným odpadem stane
26,80%
67,60%
kam odpad patří
32,40%
53,30%
co třídit
46,70%
55,90%
0%
20%
44,10%
40% ANO
60% NE
80%
100%
Zájem o informace o třídění odpadu • Dívky mají evidentně vyšší zájem o to, co třídit a kam odpad patří (i v ostatních položkách mají mírně vyšší zájem dívky o informace s výjimkou jedné), • Naopak chlapci by chtěli vědět, k čemu je třídění dobré. • U studentů z okresu Třebíč je patrná snaha o získání základních informací o tom, co třídit a kam odpad patří (z předešlých výsledků analýzy je jasné, že tento okres je na tom s tříděním nejhůře), • Naopak studenti z okresu Pelhřimov se shání po informacích „vyššího“ řádu a to především, co se z vytříděného odpadu vyrábí. • Největší zájem o vysvětlení, k čemu je třídění dobré, mají studenti z okresu Jihlava. • Poslední determinantou, která relevantním způsobem ovlivňuje výpovědi, je typ studované školy. Nejvyšší míru zájmu mají studenti středních odborných škol téměř u všech variant, výjimku tvoří varianta „k čemu je třídění dobré“, kde nejvyšší zájem projevili studenti OU a SOU.
Zdroje informací uvedené na 1. místě 0,40%
0,30%
3,50%
Internet TV vysílání Rádio Tisk
95,80%
Využití informačních zdrojů při získávání důležitých informací
Odborné časopisy
38,70%
Denní tisk
61,30%
52,30%
Společenské časopisy
47,70%
36,70%
Rodiče
63,30% 32,10%
67,90%
Kamarádi
61,80%
Odborné knihy
38,20%
36,70%
Reklama
63,30%
46,60%
Internet
53,40% 81,40%
Rádio
18,60%
69,80%
TV
30,20% 8,60%
91,40% 0%
20%
40%
60% ANO
NE
80%
100%
Které informační zdroje lze využít při informování o třídění odpadů?
67,10%
Odborné časopisy Denní tisk
32,90%
81,40%
Společenské časopisy
18,60%
60,50%
Rodiče
39,50%
55,80%
Kamarádi
44,20%
40,00%
Odborné knihy
60,00%
44,50%
Reklama
55,50%
78,70%
Internet
21,30%
90,10%
Rádio
9,90%
77,20%
TV
22,80%
91,10% 0%
20%
40%
8,90% 60%
ANO
80% NE
100%
Jaké informační zdroje o třídění odpadu využít u středoškoláků? • Pokud se zaměříme na vliv pohlaví na preferenci informačních zdrojů, pak lze říci, že dívky více získávají důležité informace z rádia, společenských časopisů, od kamarádů, ale také z odborných knih. • Chlapci naopak mají více než dívky jako informační zdroj reklamu. • Z hlediska velikosti obce pak lze konstatovat, že studenti z malých obcí preferují rádio a společenské časopisy, studenti z větších obcí pak internet, reklamu, kamarády a rodiče. • Vliv okresu trvalého bydliště není příliš výrazný, snad se lze pouze zmínit o variantě „internet“, kde mají vyšší míru procent studenti z okresu Jihlava (zde je nutné také říci, že studenti z okresu Třebíč využívají jako zdroj důležitých informací internet nejméně). • Je také patrné, že se vzrůstajícím ročníkem studia se mění preference informačních zdrojů. Jestliže studenti I. ročníku více inklinují k TV, rádiu či společenským časopisům, studenti III. ročníku využívají k získání důležitých informací denní tisk a odborné tiskoviny (jak časopisy, tak knihy). • Poslední determinantou je typ studované školy a tam lze konstatovat, že studenti z OU a SOU preferují TV a rádio, studenti ze SOŠ denní tisk a reklamu a studenti gymnázií internet, odborné knihy a odborné časopisy.
Zaznamenali jste v nedávné minulosti kampaň, která se zabývala tříděním odpadů? 28,60%
71,40%
Ne, kampaň jsme nezaznamenal(a)
Ano, kampaň jsem zaznamenal(a)
Vyjádření souhlasu či nesouhlasu s předloženými výroky
Tří dění odpadů j e zbytečné, stej ně se odpa dy tří dí ná sl edně ve speci ona l i zova ných fi rmá ch
16,20%
Tří dění odpa dů j e zbytečné, stej ně se potom odpad sváží na j ednu skl á dk u Ba revné zna čení k ontej nerů pro tří dění odpa dů j e ma toucí , nerozumí m tomu
Tří dění odpadů j e j edi ný možný způsob, j a k se chova tv budoucnosti vůči ži votní mu ok ol í Informační k a mpaň o tří dění odpa dů byl a nedosta tečná , téměř j sem j i neza zna menal (a ) Tří dění odpadů j e k ompl i kova né a proto se j ej mnozí nechtěj í úča stni t
Pro tří dění odpadů není dosta tek k ontej nerů
Tří dění odpa dů j e proj evem moderní ho ži votní ho styl u
83,80%
27,60%
72,40%
36,00%
52,40%
47,60%
56,00%
44,00%
60,50%
39,50%
62,30%
37,70%
66,80%
Tří dění odpa dů má smysl pro ochra nu ži votní ho prostředí
0%
64,00%
33,20%
5,50%
94,50%
20%
40%
Souhlasím
60%
80%
Nesouhlasím
100%
Souhlas s výrokem "Informační kampaň o třídění odpadů byla nedostatečná, téměř jsem ji nezaznamenal(a)" - vliv okresu trvalého bydliště respondentů
52,40%
ZR
67,00%
TR 52,40%
HB PE
55,00%
JI
56,00%
0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
80,00%
Souhlas s výrokem "Barevné značení kontejnerů pro třídění odpadů je matoucí, nerozumím tomu" - vliv okresu trvalého bydliště respondentů
34,90%
ZR
43,90%
TR 28,90%
HB
32,30%
PE
34,40%
JI 0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
Souhlas s výrokem "Informační kampaň o třídění odpadů byla nedostatečná, téměř jsem ji nezaznamenal(a)" - vliv typu studované školy
51,80%
Gymnázium
54,90%
SOŠ
64,60%
OU a SOU 0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
80,00%
Co by mohlo motivovat občany ke třídění odpadu?
nic fakt, že třídí soused nádoby na tříděný odpad doma větší informovanost
3,00% 1,80% 4,30% 8,00% 12,80%
kontejnery na tříděný odpad před domem úspora surovin (recyklace odpadů) zlepšení životního prostředí
3,40% 11,60% 55,00%
finanční výhody za třídění odpadů
0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
Co by Vás motivovalo ke třídění odpadů?
nic fakt, že třídí kamarádi nádoby na tříděný odpad doma
5,40% 2,80% 7,40% 11,80%
soutěž o ceny odborná exkurze v provozu ne zpracování odpadů kontejnery na tříděný odpad před domem nebo ve škole úspora surovin (recyklace odpadů)
9,50% 15,80% 8,50% 38,80%
zlepšení životního prostředí 0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
Motivace studentů ke třídění odpadu • Chlapce by motivovalo ke třídění „soutěž o ceny“. • Dívky naopak „odborná exkurze v provozu na zpracování odpadu“. • Studenti z okresu Jihlava se více než ostatní kohorty myslí, že motivační by určitě bylo, kdyby byly kontejnery na tříděný odpad před domem a ve škole • Naopak studenti z Havlíčkova Brodu by více než ostatní kohorty jako motivační viděli odbornou exkurzi v provozu na zpracování odpadu. • Studenty z I. ročníku by více než ostatní ročníky motivovala soutěž o ceny.
Co uděláte, když objevíte tzv. "černou skládku"?
33,50%
Neudělám nic
Uklidím ji (sám či s přáteli)
0,90% 25,80%
Řeknu to rodičům Oznámím to na městském či obecním úřadě
24,00% 15,80%
Oznámím to na Policii ČR
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
Co se má správně udělat s PET lahví před vhozením do kontejneru? 3,40% 19,10%
59,30% 18,20%
šlápnu na ni
zmuchlám ji
víčko oddělám a láhev sešlápnu
nesrozumitelné odpovědi
Doporučení • • • • • • • • • • • •
Zaměřit se na rizikovou skupinu studentů OU a SOU! Zaměřit se intenzivněji na okresy Třebíč a Žďár nad Sázavou! Menší a větší sídla – rozdílnost kampaně Využít k informacím o třídění internet, reklamu (TV a rádio) a soutěže Upozorňovat na další zpracování odpadu – popis procedur, výhody, užitečnost Organizace exkurzí v provozech na zpracování odpadu Propojit třídění odpadu s obecným pojetím ochrany přírody (je a musí být součástí ekologického způsobu života) Třídění odpadů jako rodinná aktivita! Třídění odpadů jako součást moderního způsobu života mladých lidí! Třídění odpadu má význam v životě mladých lidí – využít tohoto zjištění Spolupráce s autoritami – sport, umění, škola (učitelé)! Angažovat učitele (vedení školy) v soutěžích, reklamě
