Průvodce "Průvodce Praha - Staré Město"

Průvodce "Průvodce Praha - Staré Město"

Praha - Trojský zámek Zámek

GPS poloha: 50°7'6.05"N 14°24'51.40"E

Pěkný barokní zámek stojí na pravém břehu řeky Vltavy v Praze-Troji (Praha 7). Zámek je patrová trojkřídlá stavba se středním dvoupatrovým traktem a věžovitými altány nad bočními Křídly, doplněná o hospodářské budovy a francouzský park. Stavbě dominuje zahradní průčelí s monumentálním dvouramenným schodištěm, které je bohatě zdobené plastikami drážďanských sochařů J. a P. Herrmannů, kteří se postarali také o sochařskou výzdobu zahrady a ohradní zdi. Plastiky představují mytologické náměty. Trojský zámek je otevřen po celý rok, od listopadu do března pouze o víkendech. V sousedství zámku je velká zoologická zahrada. Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praha-trojsky-zamek

Pražská ZOO ZOO

GPS poloha: 50°7'4.04"N 14°25'24.35"E

Pražská ZOO... Pražská ZOO patří mezi nejlepší a nejvybavenější Zoologické zahrady v České republice. A není ani divu. V ZOO najdeme například koně převalského, adaxy, zubry a mnohé další. ZOO je velmi vhodná na Krásně strávený den s rodinou. A myslíte si, že vás návštěva pražské zoo zrujnuje? Kdepak! Rodinná celodenní vstupenka s 2 rodiči a 2 dětmi vás vyjde na 450Kč . Myslím si, že to není zas až tak hodně. Navíc zoo je velmi dobře přístupná po celý rok. Pokud byste si chtěli pořídít nějaký ten Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Praha - Staré Město" suvenýr, také to není problém. V areálu najdete několik stánků se suvenýry. Co se týče cen, jsou stejné asi jako v každé jiné zoo. Na závěr vám mohu tento výlet jen a jen doporučit :). Dospělí 150 Kč 500 Kč Děti 3*-15 let, studenti, důchodci, ZTP, ZTP/P Doprovod dospělých s průkazkou ZTP/P má vstup volný. Dospělý doprovod dětí s průkazkou ZTP nebo ZTP/P má vstup volný. 100 Kč 300 Kč Rodiny (2 dospělí + 2 děti) 450 Kč 1200 Kč Děti 0-3 roky Vstup volný - Skupiny nad 10 osob V případě školních výprav má pedagogický doprovod vstup volný. (Na 10 dětí maximálně 1 dospělý, pro děti předškolního věku na 5 dětí maximálně 1 dospělý.) Sleva 10% - Důchodci s průkazkou na slevy PID 1 Kč - Důchodci nad 70 let (včetně) 1 Kč - Psi 20 Kč 100 Kč Lanová dráha 20 Kč Parkoviště - osobní vozy Držitelé průkazek ZTP a ZTP/P mají parkování bez poplatku. 50 Kč / den - Parkoviště - autobusy 200 Kč / den - Večerní procházky s průvodcem (vybrané dny v srpnu, prosinci a lednu) Dospělí 200 Kč Děti 110 Kč - Vyhlídkový vláček (Jezdí jen v sezoně - duben až říjen) Dospělí 30 Kč Děti, studenti, důchodci, držitelé ZTP 20 Kč - Trojská karta Dospělí 250 Kč Děti 6-15 let 130 Kč Rodinná (2 dospělí + 2 děti 6-15 let) 650 Kč Autor článku: baruska100 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prazska-zoo

Restaurace Bobová dráha Cyklisté vítáni

GPS poloha: 50°6'52.02"N 14°29'21.84"E

Stravování, adresa: Prosecká 36, Praha 9 Telefon: +420284840524,+420739571276, e-mail: [email protected] Kapacita: 240 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Nabídka místní gastronomické speciality, Celodenní provozní doba Hodnocení: Restaurace na bobové dráze v Praze 9 na Proseku je součástí areálu bobové dráhy a nachází jen pár minut od rušného centra Prahy, avšak obklopena zelení a klidem. Mezi vinicí Máchalka a přilehlým lesem si můžete se svými přáteli, rodinou, kolegy nebo klienty vychutnat nejen čerstvá jídla z pestré nabídky restaurace, ale také výhled na Prahu a bobovou dráhu. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/restaurace-bobova-draha

Dům U Velké Boty Cyklisté vítáni

GPS poloha: 50°5'15.00"N 14°23'53.16"E

Ubytování, adresa: Vlašská 333/30, Praha 1 Telefon: +420257533234,+420257532088, e-mail: [email protected] Kapacita: 18 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Praha - Staré Město" pro cyklisty, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály Hodnocení: Dům U Velké Boty je malý rodinný hotel nacházející se přímo v historickém centru Prahy. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dum-u-velke-boty

Botanická zahrada Arboretum

GPS poloha: 50°7'13.91"N 14°25'9.42"E

Botanická zahrada Hlavního města Prahy byla založena v roce 1969 a pro veřejnost otevřena v roce 1992. V zahradě si návštěvníci mohou prohlédnout parkově upravené plochy s výstavnou kolekcí okrasných zahradních rostlin, jako např. kosatců, denivek, letniček, zahradních trvalek a skalniček. K prohlídce zve také Japonská zahrada , expozice Turecka a Středomoří a sbírka vřesovištních rostlin. Vyhlídka na Vinici sv. Kláry nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na historické centrum Prahy. Zahrada v současné době zažívá dynamický rozvoj a jsou připravovány nové expozice. Více na www.botgarden.cz Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/botanicka-zahrada--1

Havlíčkovy sady Zahrada

GPS poloha: 50°4'8.76"N 14°26'37.59"E

Ve svahu mezi Botičem a Vinohrady leží rozlehlá zahrada ? Havlíčkovy sady, někdy zvaná i Gröbovka. Od Vinohrad je přístupná starou branou v ulici U Havlíčkových sadů, přístup zdola od Vršovic je v místech, kde Rybalkova ulice přechází plynule v ulici U Vršovického nádraží. Dříve zde bývaly dvě hospodářské usedlosti Dolní a Horní Landhauska s vinicemi, které patřily Jakubu Wimmerovi. Dalším majitelem byl dvorní rada Josef Lumbe, který zde postavil letohrádek a kus vinice proměnil v sad. Od něho pozemky s oběma usedlostmi zakoupil podnikatel Moritz Gröbe, proto Gröbovka. Vinice je jedinou připomínkou původního využití okolních pozemků a dokladem o původu názvu celé čtvrti Vinohrad. Vinice sv. Kláry byla založena v místě terénního zlomu, kde býval kdysi lom. Na něj bylo vyvezeno 60 000 povozů zeminy ze stavby vinohradského tunelu, na níž se průmyslník Gröbe podílel. Po roce 1989 bylo vše svěřeno do správy městské části Prahy 2, která park i jednotlivé objekty od počátku 90. let postupně obnovuje. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/havlickovy-sady

Kinského zahrada Zahrada

GPS poloha: 50°4'44.26"N 14°24'0.21"E

Zahrada o výměře téměř 22 ha leží na jižním a jihovýchodním svahu vrchu Petřína, od ostatních petřínských zahrad je oddělena Hladovou zdí. Hlavní vstup je z náměstí Kinských. Zprvu zde byly lesy, ve středověku pak Vinice, většinou klášterní. Známé je jméno Vinice Ráj nebo V kartouzích (podle kláštera kartuziánů). Později byly zakládány usedlosti a dvory. Po třicetileté válce místo zpustlo. V r. 1828 koupila pozemky Růžena Kinská a její syn Rudolf Kinský zde založil zahradu v anglickém stylu podle návrhu svého hospodářského ředitele Františka Höhnla. Na stavbě tehdy pracovalo několik set dělníků. Ti v roce 1831 dokončili empírový letohrádek a o pět let později i první část zahrady. Tu v květnu roku 1901 i s letohrádkem od rodu Kinských koupily společně tehdy samostatný Smíchov a město Praha. Park pak zpřístupnily veřejnosti. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kinskeho-zahrada

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Praha - Staré Město" Valdštejnská zahrada Zahrada

GPS poloha: 50°5'23.58"N 14°24'25.98"E

Valdštejnská zahrada je pravděpodobně první palácová zahrada v Praze vybudovaná v návaznosti na palácový objekt. Náleží k Valdštejnskému paláci čp. 17, který je přístupný z Valdštejnského nám. 4. Přísně geometrická zahrada reprezentující rané baroko se prostírá mezi palácem, Valdštejnskou jízdárnou a Letenskou ul. a je uzavřena ohradní zdí. Má plochu 1, 7 ha. Palácový komplex včetně zahrady vznikl v letech 1623 - 30. Císařský vojevůdce Ferdinanda II. Albrecht z Valdštejna vybudoval areál na místě 25 domů, 7 zahrad, Cihelny a dalších pozemků. Byla zbudována jako manýristický park podle vzoru italských palácových zahrad pozdní renesance se sallou terrenou, voliérou, grottou, kašnami, volnými plastikami, jízdárnou a geometricky upravenými záhony. Bronzové plastiky mytologyckých postav a koní vytvořil A. de Vries. V průběhu 18. století doznala úprava zahrady změny k volnějšímu pojetí pod vlivem aglických parků a v 50. letech 20. století se uskutečnila rekonstrukce s novým rozmístěním kopií původních plastik (originály odvezla v roce 1648 drancující švédská armáda po obsazení Malé Strany). Současný vzhled zahrady je výsledkem rekonstrukce z let 1954 - 1955. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/valdstejnska-zahrada

Národní Divadlo, Praha Dům, budova

GPS poloha: 50°4'50.62"N 14°24'49.27"E

Do roku 1852 zakoupen pozemek bývalé solnice u řetězového mostu, v roce 1862 tu bylo postaveno Prozatimní divadlo pro 990 diváků (V.I.Ullmann), v roce 1868 položen základní kámen k novostavbě podle novorenesančního návrhu J. Zítka, který zvítězil v soutěži r. 1866. Rozřešil stavbu na nepravidelném pozemku sjednocenou hmotou vyvrcholenou kopulovitou střechou. Do Národní třídy se obrací vstupní portikus nesoucí lodžii, průčelí k Vltavě tvoří pět okenních oblouků mezi dvěma rizality, dole s podjezdem pro kočáry. Do Divadelní ulice jednoduché průčelí nese dole arkádovou galerii vyloženou na Kamenných krakorcích. Jeviště bylo pro 1700 diváků. V roce 1881 budova dokončena, ale v létě téhož roku vyhořela. Sbírkami národů obnovena r. 1883, menší změny J. Schulze, jimiž byla zlepšena viditelnost a zvýšen prostor hlediště. Umělecká výzdoba dílem ?generace Národního divadla?: malířů M. Alše (foyer), Fr. Ženíška (strop, jeviště), J. Tulky (lodžie), V. Hynaise (opona), sochařů B.Schnircha (sochy na attice), A. Wagnera aj. V.Myslbeka (sochy na průčelích) aj. V letech 1977-83 celková rekonstrukce budovy s úpravami hlediště, využitím podzemí, přestavbou jeviště a technického provozu (Z. Vávra a F. Flašar) a přístavbou nových budov. Tip od Turistika.cz: Aktuální program Národního divadla a předprodej vstupenek Nová scéna Původní uvažovaný projekt společenské budovy s víceúčelovým sálem s výstavní galerií v r. 1981 změněn na Novou scénu (K. Prager). Budova obložena zeleným kubánským mramorem, před který je představena stěna ze skleněných tvarovek. Jeviště má možnost variabilního uspořádání pro scénu kukátkovou ? 401 míst, alžbětínskou -481 míst a arénu 563 míst. Ve vstupní hale plastika Život rodné země ? M.Axman, ve foyeru obraz Česká krajina ? F.Jiroudek a reliéfy J. Simota. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-divadlo-praha

Muzeum Bertramka v Praze Muzeum

GPS poloha: 50°4'13.73"N 14°23'42.25"E

Při jedné z návštěv Prahy jsem navštívil zajímavý objekt nacházející se v Praze na Smíchově. Jeho jméno zní Bertramka.

Před vchodem do budovy se dočítám následující: „Po desítkách let okupace Bertramky státními institucemi a jejich podnájemníky byla Bertramka v prosinci 2009 vrácena Mozartově obci. Vyrabovaná. České muzeum hudby, MČ Praha 5 a firma nájemníka K. Muzikáře „Comenius“ odvezli z expozice i exponáty a zařízení patřící Mozartově obci. Té pak muzeum vzkázalo, ať si je vymáhá soudní cestou. Takový Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Praha - Staré Město" proces trvá léta. Naštěstí existují jiné instituce a spolky, které zapůjčením svých expozic umožňují oživit výstavní sály Bertramky už v sezóně 2010. Národní divadlo prokázalo k pražskému mozartovskému památníku jiný vztah než Národní muzeum. Německá Hasse- Gesellschaft, slavící v roce 2010 sto let své existence, jde ve stopách skladatele J. A. Hasseho: ten kdysi podpořil mladého Mozarta, ona nyní pomáhá pražské Mozartově společnosti.

Vcházím tedy, platím vstupné, prohlížím si výstavy a také se vyptávám. V době mé návštěvy zde byly dvě expozice. První se jmenovala „Mozartova Zahradnice a její osudy“. Tuto výstavu o Mozartově opeře La finta giardiniera (Zahradnice z lásky) sem zapůjčilo Národní divadlo v Praze. Výstavu, věnovanou této málo uváděné opeře devatenáctiletého Mozarta, připravila muzikoložka Mgr. Milada Jonášová, Ph.D. (Kabinet hudební historie EÚ AVČR) ve spolupráci s Národním divadlem u příležitosti prvního uvedení opery La finta giardiniera v Národním divadle a návštěvníci ji mohli shlédnout na přelomu roku 2008 a 2009.

Z vystavených materiálů se dozvídám, že Mozart operu psal během podzimu 1774 pro mnichovskou karnevalovou sezonu na objednávku tamního divadelního intendanta Josepha Antona von Seeau. Předlohou mu bylo libreto Giuseppa Petroselliniho, které už před ním použil italský skladatel Pasquale Anfossi (1774). La finta giardiniera byla Mozartovým již devátým jevištním dílem a teprve jeho druhou komickou operou. 13. ledna 1775 se v mnichovském Salvator-Theater konala její premiéra. Inscenace byla sice úspěšná, ale v Mnichově se hrála již jen dvakrát a bylo to také poslední představení původní italské verze této opery za autorova života. Jsou zde k vidění stránky z autografní partitury, Mozartův dopis otci s popisem příprav nastudování opery v mnichovském Salvatortheater nebo kopie nedávno objeveného fragmentu partitury z hudební sbírky Královské kanonie premonstrátů v Praze na Strahově. Mozart také vytvořil i německojazyčnou verzi této italské opery s názvem Die verstellte Gärtnerin. Expozice dále předvádí partituru a provozovací materiál ze soukromého provedení Gärtnerin v upravené verzi na zámku v Náměšti nad Oslavou. Zaujali mne také fotografie z nedávných inscenací Zahradnice v Bruselu, Kolíně n. R., Linci a v Salcburku.

Druhá výstava s názvem „Johann Adolf Hasse - Leben und Werk“ byla zapůjčena od J. A. Hasse-Gesellschaft Bergedorf (Hamburg). Johann Adolf Hasse není u nás známým skladatelem. Žil v letech 1699 až 1783. Jeho dílo překonalo hranice neapolské operní školy, ke které bývá řazen a stal jedním ze zakladatelů klasického hudebního období. Přestože řada originálů jeho děl byla zničena, dochovalo se víc než 60 oper, 12 oratorií, 60 mší a rekviem, 90 kantát a stovky dalších skladeb. Mezi nimi např. 80 flétnových koncertů psaných pro krále Fridricha II., který byl znamenitým amatérským hudebníkem. Soupis jeho děl zahrnuje na 1635 položek. Málokterý skladatel se za svého života těšil tak mimořádnému úspěchu jako Johann Adolf Hasse. Jeho umění nadšeně aplaudovalo měšťanské publikum i korunované hlavy Neapole, Vídně, Drážďan, Berlína, Londýna i Paříže. Během svého života se setkal s Johanem Sebasrianem Bachem i Wolfgangem Amadeem Mozartem a s oběma hudebními velikány ho pojila vzájemná úcta.

Obě výstavy se mi líbily, i když nejsem hudební znalec. Zajímavý je také samotný objekt Betramky a okolní zahrada. Tak jsem si našel něco z historie:

Původně na tomto místě stával starý dřevěný viniční domek. Prvním stavebníkem dnešní Bertramky se stal zámožný malostranský měšťan a sládek Jan František Pimskorn, který koupil pozemky roku 1699. Když je roku 1710 prodával, stálo na nich už obytné stavení z lomové opuky a stodola s vozy. V březnu 1743 koupila usedlost v dražbě choť vrchního revidenta berního úřadu Františka z Bertramu. Později byla usedlost upravena na letovisko po vzoru předměstských vil. V roce 1784 objekt koupila operní pěvkyně Josefína Dušková se svým chotěm Františkem Xaverem Duškem. V letech 1787 a 1791 zde měli vzácného hosta, Wolfgang Amadeus Mozart využíval zdejšího klidu i pro komponování a dokončoval tady například operu Don Giovanni před její pražskou premiérou.

S Bertramkou je těsně spjata i historie Mozartovy obce. Tento spolek byl založen v roce 1927 a v lednu 1929 se stal majitelem této nejvýznamnější pražské mozartovské památky a započal s rekonstrukcí. V poválečném komunistickém období začala česká bolševická byrokracie normalizační éry vymýšlet způsob, jak převést Bertramku do státního majetku se zdáním legálního postupu. Po návratu demokratického režimu se Mozartova obec snažila o vrácení objektu zpět do Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Praha - Staré Město" svého vlastnictví. Soudní spor o Bertramku trval 18 let.

Usedlost tvoří areál, jehož hlavním objektem je obytná budova obrácená Průčelím do dvora. Hlavními viditelnými prvky této stavby jsou předsunuté dvojramenné schodiště a lodžie. Jižní krátké čelo budovy se otevírá do prostoru stoupající zahrady. Naproti je stodola s třípatrovým špýcharem. Hned vedle domu stojí přízemní část bývalého viničného lisu se silným zdivem. V zahradě se nachází Pomník Wolfganga Amadea Mozarta. Celý objekt prošel rekonstrukcí v roce 1956 u příležitosti 200. výročí Mozartova narození. Další opravy proběhly v letech 1986 a 1987. Zajímavostí je část původního malovaného trámového stropu z počátku 18. století, který se zachoval. Návštěvníci si ho můžou prohlédnout v jedné z místností muzea.

Usedlost, která je od roku 1964 památkově chráněna, se nachází v Mozartově ulici č. p. 2. Objekt pod označením Bertramka vstoupil do českých i zcela určitě i evropských kulturních dějin. Je proto škoda, že okolo něho probíhají takové nehezké věci. Musím říct, že se mi zde líbilo včetně přístupu k návštěvníkům a mohu tedy prohlídku pouze doporučit.

V okolí tohoto objektu je mnoho zajímavých věcí. Zde uvádím několik odkazů na místa, která jsem navštívil, a líbilo se mi tam: - magický vrch Petřín:http://www.turistika.cz/mista/magicky-vrch-petrin - Kampa:http://www.turistika.cz/cestopisy/prochazka-po-ostrove-kampa - Petřínská rozhledna:http://www.turistika.cz/mista/petrinska-rozhledna--1 - kostel Panny Marie Vítězné a pražské jezulátko:http:// www. turistika. cz/ mista/ kostel- panny- marie- vitezne- prazskejezulatko - hladová zeď:http://www.turistika.cz/mista/hladova-zed-v-praze - Rotunda sv. Martina:http://www.turistika.cz/mista/rotunda-sv-martina-na-vysehrade - Vyšehradský hřbitov:http://www.turistika.cz/mista/vysehradsky-hrbitov-misto-narodni-hrdosti - Chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě:http://www.turistika.cz/mista/chram-sv-petra-a-pavla-na-vysehrade

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-bertramka-v-praze

Břevnovský klášter v Praze Klášter

GPS poloha: 50°5'0.82"N 14°21'23.11"E

Pokaždé, když jedu přes Vypich po Bělohorské ulici směrem do centra Prahy, upoutá mne na levé straně jedna dominantní stavba. Břevnovský klášter je klášter řádu benediktinů. Benediktini se řídí jakousi ústavou, které se říká Řehole. Tu pro ně sepsal v 6. století sv. Benedikt z italské Nursie. Benediktinští mniši jsou křesťané, kteří se společně v komunitě modlí a pracují, přičemž za jistý druh modlitby považují benediktini i práci. Život tohoto řádu vystihuje nejlépe tradiční benediktinské heslo “modli se a pracuj“.

Klášter byl založen v roce 993 pražským biskupem sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Pobožným. Jednalo se o vůbec první mužský klášter na českém území. V 11. století byl v Břevnově (opat Menhard) postaven první kamenný kostel. Jeho krypta se zachovala pod dnešní bazilikou (v nedávné době byla odkryta). Později byl na stejném místě, kde Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Praha - Staré Město" stál starší románský kostel, postaven prostornější kostel gotický. Břevnovský klášter utrpěl velké škody za husitských válek.

Obnovou a barokní přestavbou prošel po třicetileté válce za opata Tomáše Sartoria a pak zvláště v první půli 18. století za opata Otmara Zinka. Ten najal přední stavitele a umělce své doby, jakými byli Kryštof Dientzenhofer, Petr Brandl, Karel Josef Hiernle a další. Jejich prací v letech 1708 – 1740 vznikl umělecky cenný a dodnes obdivovaný komplex budov se zahradou. Kostel byl vysvěcen roku 1715. Vnitřní zařízení a výzdobu kostela navrhoval syn slavného stavitele, Kilián Ignác Dientzenhofer. Na bočních oltářích je umístěno šest obrazů Petra Brandla nebo fresky od Jana Jakuba Stevense. Na kůru jsou cenné barokní vahany. Na jižní stěně kostela se nachází zajímavý gotický náhrobek blahoslaveného šumavského poustevníka Vintíře.

V době po druhé světové válce nepřály dějiny ani tomuto klášteru. V roce 1950 byl Břevnovský klášter stejně jako ostatní kláštery komunistickou vládou zabrán. Opat Anastáz Opasek byl nespravedlivě obviněn a strávil 50. léta ve věznicích. Objekt kláštera během komunistické éry značně zchátral.

Po sametové revoluci se obnovené benediktinské komunitě za pomoci státu i zahraničních klášterů podařilo klášterní budovy opravit a důstojně oslavit 1000 let trvání kláštera v roce 1993. Při této příležitosti bylo papežem Břevnovské opatství obdařeno čestným titulem »arciopatství«. Papež Jan Pavel II. pak také osobně v roce 1997 břevnovské mnichy při své návštěvě v České republice navštívil. S opravami celého komplexu se průběžně pokračuje.

Návštěvníci Břevnovského kláštera si mohou prohlédnout barokní baziliku sv. Markéty, románskou kryptu z 11. století a barokní prelaturu s Tereziánským sálem. Prohlídková trasa trvá přibližně 90 minut. Pravidelných prohlídek s průvodcem v českém jazyce se konají v sobotu a v neděli (za letního času: 10. 00; 14.00; 16. 00, v zimním čase: 10.00; 14. 00). Kontakt pro případné objednání v jinou dobu: tel: 220 406 270; e-mail: klaster@brevnov. cz. Vstupné by mělo v letošním roce činit pro dospělé 80 Kč, studenti, důchodci zaplatí 50 Kč. Kromě zajímavých budov se v areálu Břevnovského kláštera nachází i krásná klášterní zahrada. Její stávající podoba je výsledkem celkové barokní úpravy areálu K. a K. I. Dietzenhofery a dílčích úprav pozdějších. Klauzurní (dolní část), v níž stojí samotný objekt kláštera je veřejnosti přístupná v sobotu a v neděli od 5:30 do 20:30, ve všední dny od 5:30 do 8:00 a od 17:00 do 20:30, v ostatní době pouze v rámci prohlídky s průvodcem. Její součástí je i barokní pavilon zvaný Vojtěška s pramenem potoka Brusnice. Nad pramenem nacházející se gotická křížová klenba je jediným pozůstatek gotického kláštera. Podle legendy se na tomto místě setkali sv. Vojtěch a kníže Boleslav při založení kláštera. V zahradě se dále nalézají terasy, pozůstatky skleníků a soustava barokních štol, jimiž byla voda zaváděna do kláštera. Tzv. horní sad (severně od kláštera, nad klauzurní částí) je otevřen stále. Zajímavá je také sochařská výzdoba areálu. Například vstupní bráně dominuje socha sv. Benedikta nebo v severozápadním rohu nádvoří se nachází Socha sv. Jana Nepomuckého. V Praze jsem navštívil mnoho zajímavých míst, asi nejblíže se nacházejí tato: - bitva na Bílé hoře:http://www.turistika.cz/mista/praha-bitva-na-bile-hore - magický vrch Petřín:http://www.turistika.cz/mista/magicky-vrch-petrin - bitva na Bílé hoře:http://www.turistika.cz/mista/praha-bitva-na-bile-hore - muzeum Bertramka:http://www.turistika.cz/mista/muzeum-bertramka-v-praze - hladová zeď:http://www.turistika.cz/mista/hladova-zed-v-praze - kostel Panny Marie Vítězné a pražské jezulátko:http:// www. turistika. cz/ mista/ kostel- panny- marie- vitezne- prazskejezulatko Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Praha - Staré Město" - kříž Kalvárie v Praze Motole:http://www.turistika.cz/mista/kriz-kalvarie-v-praze-motole - letohrádek Hvězda:http://www.turistika.cz/mista/obora-a-letohradek-hvezda-v-praze

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brevnovsky-klaster-v-praze

Emauzy Klášter

GPS poloha: 50°4'20.24"N 14°25'3.18"E

Objekt kláštera s kostelem - perlou českého gotického stavitelství - byl postaven v blízkosti starého farního podskalského kostelíka sv. Kosmy a Damiána, vystavěného prý sv. Václavem. Klášter založil roku 1347 Karel IV. poté, co mu k tomu dal souhlas papež Kliment VI. pro mnichy benediktiny východního obřadu povolané z Dalmacie a Chorvatska, kteří používali jako liturgického jazyka staroslověnštinu. Karel IV. Měl v úmyslu upevnit slovanské vztahy a přispět tak k odstranění rozkolu mezi západní a východní církví. Klášter fungoval rovněž v době husitské. Husité jej totiž v roce 1419 převzali, obsadili, a jako v jediném českém klášteře zde bylo praktikováno přijímání podobojí, a to až do roku 1589. Ke klášteru Karel IV. založil roku 1371 kostel zasvěcený Panně Marii, svatému Jeronýmovi, slovanským věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi a českým světcům Vojtěchovi a Prokopovi. Císař prosadil, aby klášter vysvětil pražský arcibiskup, a nikoli papežský nuncius, zdůraznil specifičnost nové instituce. Stavba chrámu trvala čtyřiadvacet let. V levém rohu se za oltářem nachází socha sedící Matky Boží montserratské. Dvoupatrová budova staré kvadratury ze 14. století byla ničivě zasažena náletem a jako původní se zachovalo pouze přízemí a zdivo prvního patra, které je u východního křídla zčásti opukové a zčásti cihlové. Tato Černá Madona při bombardování kostela roku 1945 jako zázrakem nebyla poškozena. Po rekonstrukci v Kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí byla vrácena na své původní místo. Nástěnné malby v chrámu řadíme mezi nejvzácnější památky české gotiky. Křížová chodba (ambit) je zdobena párovou malbou, tedy obrazy zobrazujícími výjevy z obou biblických zákonů. Vnější fasády vynikají svou strohostí, na západním průčelí se nachází mozaika sv. Josefa od Viktora Foerstera z roku 1910. Dvorním průčelím dominují po obvodu přízemi trojdílná lomená okna křížové chodby a opěrné pilíře. V 50. letech 20. století byly fresky restaurovány tzv. pekováním.

Metrem stanice Karlovo náměstí, výstup směrem Karlovo náměstí Tramvají linky 3, 4, 10, 14, 16, 18, 24, stanice Moráň nebo Karlovo náměstí Hlavní vstup do areálu je z Vyšehradské ulice, cca 50m dolů směrem z Karlova náměstí Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/emauzy

Prašná brána Praze Muzeum

GPS poloha: 50°5'14.14"N 14°25'40.15"E

Prašná brána stojí na svém místě už od 13. Století. Říkalo se jí Horská (podle Kutné Hory) nebo Odraná, současné jméno má od 18 století, kdy byla využívána jako skladiště střelného prachu. V roce 1757 při pruském obléhání byla hodně poškozena, ale koncem 19. a začátkem 20. století byla opravena. Vnější výzdobu tvoří sochy panovníků , světců, Ježíše Krista, Panny Marie, Adama a Evy a znaky českých zemí. Na stěně přilehlé k Obecnímu domu je výklenek, který prý sloužil jako záchod. Výška věže je 65 metrů, ochoz je ve výšce 44 metrů, ve tam 186 schodů. Původně byla založena o 9 metrů hlouběji na dně příkopu, který byl součástí Městského opevnění a po kterém je pojmenována ulice Na Příkopech. K věži tehdy vedl Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Praha - Staré Město" most. V těsném sousedství je secesní Obecní dům. Obě budovy vedle sebe působí jako zajímavý slohový kontrast. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prasna-brana-praze

Podolská vodárna Dům, budova

GPS poloha: 50°3'26.20"N 14°25'11.42"E

Podolská vodárna je jednou z nejvýraznějších pražských industriálních staveb, která byla postavena na místě staré vodárny z konce 19. století v letech 1927 až 1929 podle projektu úspěšného architekta Antonína Engela, jenž má na svědomí třeba také urbanistické řešení pražských Dejvic. Stavba reprezentuje monumentální novoklasickou architekturu komponovanou do celistvých bloků a její vznik odstartoval začátek moderního úpravárenství vody v hlavním městě. Dnes už je však Podolská vodárna svou produkcí 12% pitné vody nejmenší výrobnou v metropoli a je spíše rezervním zdrojem v případě poruchy vodárny v Káraném či na Želivce. Vodárna v Podolí byla dvakrát rekonstruována. Na první rekonstrukci v 50. letech se podílel opět Antonín Engel, který tak mohl dokončit započaté dílo. Roku 1952 tady navíc vzniklo Muzeum pražského vodárenství, které zde sídlí dodnes. K další rozsáhlé rekonstrukci došlo v průběhu 90. let. O jedinečnosti monumentální stavby, která je jedním ze zásadních symbolů podolské čtvrti, hovoří fakt, že v roce 2000 uspěla v rámci kategorie průmyslové stavby v celostátní soutěži Stavba století a Česká televize jí ve svém seriálu Deset století architektury věnovala speciální díl. Do systému zásobování Prahy vodou dnes patří zejména vodní dílo Želivka, které je největší úpravnou vody na našem území. Pitná voda z Podolí se mísí s vodou hlavních zdrojů z Želivky a Káraného. Podolská vodárna s velmi dobrou kvalitou pitné vody dnes zásobuje svým výkonem část města, kterou nelze zásobovat z ostatních úpraven, jde zejména o Staré Město a Josefov a hodně podolské vody jde do vodojemů na Floře. Výkon Podolské vodárny bude významný při obnově vodovodních a kanalizačních sítí v historickém centru města. Optimální výkon vodárny je 500 l za sekundu, lze ho však zvýšit až na kapacitní výkon 2200 litrů za sekundu. Vodárna je také významným záložním zdrojem vody pro Prahu v případě havárie hlavních zdrojů. Muzeum pražského vodárenství Expozice Muzea pražského vodárenství se nachází v objektu staré filtrace úpravny vody Podolí v Praze 4. Tato nová expozice byla otevřena v roce 1997. Muzeum bylo poprvé zpřístupněno veřejnosti v roce 1952 v suterénních místnostech budovy na Národní tř. 13 v Praze 1. Muzejní expozice Interiér filtrační stanice je od výstavních prostor oddělen skleněnou stěnou a tak se návštěvníkům naskytne neuvěřitelný výhled do Engelovy "katedrály" s filtry. Celá expozice zachovává chronologické členění historického vývoje pražského vodárenství od prvních soukromých vodovodů z 12. století, přes vltavské vodárny renesančního období a vodárenské snahy konce 19. století, až po současné zásobování hl. m. Prahy vodou. Je zde vystaven originál čerpacího stroje klatovské vodárny z roku 1830, vodovodní potrubí z antického období, část hradního vodovodu z doby Rudolfa II. a řada dalších exponátů. Trojrozměrné předměty doplňuje řada kopií unikátního a dosud nevystavovaného archivního materiálu a množství historických fotografií. Velmi cenné jsou sbírky druhů vodovodního potrubí, uzavíracích elementů a další historických přístrojů a nástrojů. Samostatně je prezentována unikátní sbírka vodoměrů. Zřizovatelem Muzea pražského vodárenství v Praze 4 - Podolí je akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace. Návštěvu muzea je možné objednat na telefonním čísle: 272 172 345 nebo e-mailu: [email protected] Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/podolska-vodarna

Pomník mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze Památník

GPS poloha: 50°5'15.86"N 14°25'16.03"E

Pomník mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze Pomník mistra Jana Husa stojí na Staroměstském náměstí v Praze. Byl odhalen v roce 1915 k pětistému výročí jeho upálení. Autorem je sochař Ladislav Jan Šaloun, který zvítězil ve veřejné soutěži. Stavba byla financována z veřejné sbírky. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Praha - Staré Město" Mistr Jan Hus se dívá směrem k Týnskému chrámu, který byl centrem kališníků. Obklopují ho postavy husitů a pobělohorských emigrantů. Po obvodu jsou vytesány čtyři nápisy, mezi nimi i Věřím že vláda věcí Tvých k Tobě se zase navrátí, ó lide český, který byl doplněn až v roce 1926 v době, kdy už existovalo samostatné Československo. Okolo památníku jsou lavičky. Mezi lavičkami a památníkem je pruh květin, možná i proto, aby se neuctiví turisté neusazovali na stupních památníku. Žádnou úctu nemají ani holubi, kteří se na sochách usazují v hojném počtu. Zvláště mají v oblibě hlavu mistra Jana, protože je nejvyšším bodem celého sousoší. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pomnik-mistra-jana-husa-na-staromestskem-namesti-v-praze

Toulcův Dvůr Ostatní

GPS poloha: 50°2'54.20"N 14°31'12.50"E

Na 8 hektarech plochy se nachází komplex památkově chráněných budov (gotický špýchar, barokní stáje), přírodně zajímavá společenstva (mokřad, lužní les, skalní výchoz, javorový les, květnatá louka.) a zelené plochy obhospodařované člověkem (sad, pole, ekozahrada, školka lesních dřevin.). Součástí areálu je hospodářský dvůr s huculskými koňmi, ovcemi, kozami a dalšími domácími zvířaty. Areál je volně přístupný veřejnosti každý den od 8.00 do 18.00 hodin. Pravidelné akce nejen pro děti (třeba jak zvládat hyperaktivní děti, školení apod. ), více najdete na stránce www. toulcuvdvur.cz/kalendar-akci. Na Toulcově dvoře se nachází farma s domácími zvířaty. Farma je využívána pro ekologickou výchovu v rámci výukových programů, seminářů a kroužků. Své nezastupitelné místo má při pracovních terapiích našich klientů – osob s postižením. Více najdete na www.toulcuvdvur.cz/farma-areal/farma. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/toulcuv-dvur

Křižíkova fontána v Praze Ostatní

GPS poloha: 50°6'23.80"N 14°26'8.88"E

Křižíkova fontána na Výstavišti v Praze je nádherný zážitek! Je to evropský unikát s 49 čerpadly a téměř 3000 tryskami. Barevné efekty vytváří 1248 podvodních reflektorů spousty barev. Jedna zajímavost: rozvod vody nerezovým potrubím měří přes dva kilometry. Světelná fontána se stala již před 100 lety každovečerní atrakcí tehdejší výstavy. Dnes amfiteátr pojme asi 6000 diváků. Pokud sem zavítáte v létě, doporučuji jít na představení až později, ve tmě je to mnohem větší zážitek. Představení začíná v 20.00, 21.00, 22.00. Stojí to za to!!! Vstupné na představení činí 200 kč. Autor článku: Jarus Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krizikova-fontana-v-praze

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Praha - Staré Město" Národní technická knihovna Ostatní

GPS poloha: 50°6'13.61"N 14°23'26.74"E

Národní technická knihovna v Dejvicích je jednou z největších polistopadových veřejných staveb na našem území. Autoři projektu – Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister a Petr Lešek. Stavba vznikla v letech 2000 až 2009. Nacházejí se tu soustředěné fondy Státní technické knihovny, Ústřední knihovny ČVUT, VŠCHT a pobočky Městské knihovny pro Prahu 6. Polootevřený parter, jako pokračování venkovního prostoru, poskytuje různorodé, bohaté společenské kontakty a veřejné služby s doplňujícími funkcemi. Najdete tu i restauraci s barem i dětským koutkem či obchod s výpočetní technikou . Technická 6, čp. 2710, Praha 6-Dejvice Web Národní technické knihovny: www.techlib.cz Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-technicka-knihovna

Obchodní dům Kotva Ostatní

GPS poloha: 50°5'20.47"N 14°25'37.92"E

Obchodní dům Kotva Obchodní dům Kotva na Náměstí Republiky v Praze byl postaven mezi lety 1970 a 1975 a měl být jakousi výkladní skříni rozvinutého socialismu. Nejbližší stanicí metra je stanice Náměstí Republiky. Při pohledu shora je vidět, že budova je jakoby poskládána ze šestiúhelníků. V podzemí je placené parkoviště a supermarket. Oddělení jsou hlavně oblečení, bydlení, kosmetika, v přízemí je i papírnictví (to už je na stejném místě hodně dlouho, nakupovala jsem tam už možná někdy před patnácti lety). V horním patře je restaurace s terasou, ze které je neobvyklý pohled na Prahu. Cenová hladina v restauraci je trochu vyšší, zákusek stojí cca 59 Kč (údaj ze září 2012). V obchodním domě je dětský koutek, kde si vaše dítě může pohrát, ale není to zadarmo, platí se 80 nebo 120 Kč za celý den. Otevírací doba: po - pá 9 - 20 so 10 - 19 ne 10 - 18 Supermarket Albert v podzemním podlaží je odevřen každý den od sedmi ráno do deseti hodin večer. V okolí obchodního domu najdeme obchodní centrum Palladium, obecní dům nebo divadlo Hybernia. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obchodni-dum-kotva

Strahovský pivovar Ostatní

GPS poloha: 50°5'9.64"N 14°23'20.00"E

Strahovský pivovar sa nachádza v objekte Strahovského kláštora. Prvé zmienky o pivovare pochádzajú zo začiatku 14. storočia. Rozhodnutím opáta Kašpara Questenberga roku 1628 bol postavený nový pivovar na mieste, kde je dnešná reštaurácia. Roku 1907 bol pivovar uzavretý, po rekonštrukcii je od roku 2000 zasa otvorený. Dnes má reštaurácia a vonkajšia terasa kapacitu až 350 miest. Pochutnať si tu môžeme na pive Sv. Norbert - špeciálne tmavé pivo alebo špeciálne polotmavé pivo jantár. K Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce Praha - Staré Město" Strahovskému pivovaru sa dostaneme od Pražského Hradu alebo môžeme zísť dole po prechádzke na Petříne. Špeciálne polotmavé pivo jantár, nefiltrované. Stupňovitosť 13%, obsah alk. 5,3% obj. Zloženie: jačmenný slad, upravený chmel, voda, pivovarské kvasnice. Spodne kvasené, stredne plné a stredne horké celosladové pivo. Inšpiráciou pre zostavenie tejto receptúry bol Vienna lager a bavorský Märzen. Farbou má bližšie k Märzenu a horkosťou k Vienna lager. Märzen, česky březňák, je pivo, ktoré sa prv varilo v březnu, keď je ešte relativne chladno. Dnes je v pivovare strojné chladenie a tak sa varí jantár celoročne. Špeciálne tmavé pivo, nefiltrované. Stupňovitosť 14%, obsah alk. 5,5% obj. Zloženie: jačmenný slad, upravený chmel, voda, pivovarské kvasnice. Prvé pivo, ktoré sa tu po dlhoročnej prestávke opäť začalo variť. Pôvodom z Mníchova z prvej polovice 19. stor.. Sv. Norbert je v chuti viac suchší a horkejší než mníchovské tmavé. Celosladové dobre chmelené pivo, v chuti sa prejavujúce mníchovským, karamelizovaným a praženým sladom. Varí sa celoročne. Autor článku: Rudolf Minarčík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/strahovsky-pivovar

Mariánské náměstí Náměstí

GPS poloha: 50°5'12.61"N 14°25'4.65"E

Dominantní budovou celého prostoru je Nová radnice - Magistrát hl. města Prahy (čp. 2/ 2), od roku 1945 sídlo primátora a sídlo úřadů, které sem byly přestěhovány po zničení hlavního křídla Staroměstské radnice v květnu 1945. Budova byla postavena v letech 1908 - 1911 a je dílem architekta Osvalada Polívky. Na výzdobě se podíleli sochaři Stanislav Sucharda, Josef Mařatka a Ladislav Šaloun. Protější stranu náměstí zdobí východní křídlo Klementina (čp. 190/5). Klementinum je po Pražském hradu druhá největší budova v Praze. Jde však o celý komplex budov, které se rozkládají mezi Mariánským a Křižovnickým náměstím. Je ohraničeno ulicemi Křižovnickou, Platnéřskou, Seminářskou a Karlovou. Od roku 1232 bylo sídlem dominikánů, roku 1556, po svém příchodu do Prahy usadili se zde jezuité, jejichž zásluhou začala rozsáhlá výstavba Klementina. Areál začal vznikat na místě několika desítek domů, tří kostelů, kláštera a zahrad. Dnes Národní a univerzitní knihovna, čítárny, studovny, přenáškové síně, výstavní prostory, vědecké ústavy, prostory pro sbírky a úřední místnosti. Ještě po 1. světové válce bylo zde i sídlo teologické a filozofické fakulty. Severní stranu náměstí zaujímá průčelí Městské knihovny (čp. 98/1), která byla vystavěna v letech 1926 - 1930 podle plánů architekta Františka Roitha. Budova knihovny je vyzdobena sochami Ladislava Kofránka. Městská knihovna v Praze byla otevřena, tehdy ještě bez důstojné budovy, v roce 1891. Její knižní fond činil 1802 svazky. Knihovníkem obce byl jmenován básník Antonín Sova. Autor článku: Vladimíra Mašínová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/marianske-namesti--1

Dejvické divadlo Ostatní

GPS poloha: 50°6'24.88"N 14°23'36.13"E

Dejvické divadlo je jedno z nejvýznamnějších současných českých divadel. Vzniklo v roce 1992 a od roku 1993 má status profesionální scény. Sídlí v Zelené ulici v Pražských Dejvicích, asi 700 m severním směrem od stanice metra Dejvická. Divadlo je provozováno městskou částí Praha 6. Původní herecký soubor působil v Dejvickém divadle celkem čtyři sezony. V této době zde vznikly inscenace Jakuba Krofty (Spoonriverská antologie), Arnošta Goldflama (koláž z textů Daniila Charmse, romanticko-tragicko-heroická opera Kvas krále Vondry XXVI. a adaptace textů Richarda Weinera Rovnováha), Jana Borny (Dobrodružství dona Quijota, Mrožkovo Tango a dvě Pohádky To je nápad! a Zpívej, klaune?). K nejvýznamnějším počinům této doby jistě patří i inscenace J. A. Pitínského Sestra Úzkost, která v roce 1995 získala Radokovu cenu jako Inscenace roku a Dejvické divadlo se stalo poprvé Divadlem roku. V současné době v divadle působí řada silných hereckých osobností. Mezi nejznámější patří: Tatiana Vilhelmová, Ivan Trojan, Martin Myšička, Martha Issová, David Novotný, Pavel Šimčík, Zdeňka Žádníková-Volencová. Jako hosté zde vystupovali také: Lilian Malkina, Alois Švehlík, Radek Holub, Jitka Smutná, Jiří Macháček, Jiří Bartoška, Nina Divíšková. O mnohé inscenace Dejvického divadla je velký zájem, při předprodeji nutno stát i několik hodin. Nejdříve cca 2- 3 hod. na pořadové číslo (rozdávají se od 8 hod.), vlastní předprodej začíná v 10 hod. Jen s nízkým pořadovým číslem máte šanci na získání vstupenek na žádané tituly, resp. kvalitní místa. Pozor na „důchodcovské překupnické gangy“! Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Průvodce Praha - Staré Město" Web Dejvického divadla: www.dejvickedivadlo.cz Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dejvicke-divadlo

Dobrá čajovna v Praze na Václavském náměstí Ostatní

GPS poloha: 50°4'59.41"N 14°25'26.90"E

Dobrá čajovna v Praze na Václavském náměstí je nejspíš první čajovnou tohoto druhu, která vznikla v Čechách po roce 1989. Najdeme ji ve dvoře domu čp. 14. Když půjdete od Můstku nahoru směrem k Národnímu muzeu po pravé straně, narazíte na její vývěsní štít. Míst k sezení je tu cca 50, dá se sedět buď v křesílkách nebo jsou k dispozici dva stupínky s koberci, kde se (po doložení bot) můžete povalovat a udělat si pohodlí. Když je hezky, můžete využít i posezení venku na dvorku mezi bambusy. Nabízejí tu samozřejmě čaje, ale také literaturu o čaji a krásnou čajovou keramiku. Otevírací doba je ve všechní dny od 10 hodin, v sobotu a v neděli od 14 hodin, každý den končí ve 21, 30. Konec provozní doby tady ohlašují hlasitým gongem, aby se náhodou ctění zákazníci nezapomněli. Dobrá čajovna je síť čajoven, takže se s nimi můžete setkat i v jiných městech v České republice. Spojuje je například stejný čajový lístek. Autor článku: Ivana Michalova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dobra-cajovna-v-praze-na-vaclavskem-namesti

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13