Průvodce odbornou praxí studentů VSSP

SLEZSKÁ

UNIVERZITA V OPAVĚ

FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK V OPAVĚ ÚSTAV

VEŘEJNÉ SPRÁVY A REGIONÁLNÍ POLITIKY

Průvodce odbornou praxí studentů VSSP Kombinované studium Jana Žáčková

Vznik tohoto materiálu byl podpořen prostředky v rámci interní soutěže Institucionálního plánu SU v Opavě na rok 2014 (Profilace a inovace studijních programů na úrovni předmětů/kurzů) projektem: Inovace ve výuce předmětů Odborná praxe I –IV oboru VSRP (projekt ISIP/P12/2014).

Opava 2014, aktualizace 2016 1

Autor:

Mgr. Jana Žáčková, PhD.

Recenze:

Bc. Iva Paletová Pavlína Králová, DiS.

Součástí tohoto materiálu je studijní materiál Odborná praxe I – IV: Portfolio studenta.

Tato publikace neprošla jazykovou úpravou. © Jana Žáčková, 2014 2

Základní údaje:

Studijní program:

B 6731 Sociální politika a sociální práce

Studijní obor:

Veřejná správa a sociální politika

Typ studia: bakalářský Forma studia: kombinovaná Ročník studia: 1. – 3.

3

Obsah Úvodem ...................................................................................................................................... 5 Metodika odborné praxe studentů VSSP ................................................................................... 7 Cíl předmětů Odborná praxe I -IV .......................................................................................... 7 Rozvržení a rozsah praxe ...................................................................................................... 11 Povinnosti studenta na praxi ............................................................................................... 11 Pojištění studenta na praxi .................................................................................................. 13 Smlouvy pro praxi................................................................................................................. 13 Desatero rad pro praxi studentů ......................................................................................... 15 ODBORNÁ PRAXE I ................................................................................................................... 16 ODBORNÁ PRAXE II .................................................................................................................. 21 ODBORNÁ PRAXE III ................................................................................................................. 25 ODBORNÁ PRAXE IV ................................................................................................................. 29 Uznávání odborné praxe .......................................................................................................... 32 Proces uznávání praxe.......................................................................................................... 32 Podmínky uznání praxe ........................................................................................................ 33 Použité zdroje ........................................................................................................................... 36 Seznam příloh ........................................................................................................................... 37

4

ÚVODEM

Milé studentky a milí studenti, dostává se Vám do rukou materiál, který si klade za cíl provést Vás všemi úskalími předmětů Odborná praxe I - IV. Odborná praxe je velmi důležitou částí procesu získávání znalostí, zkušeností a především odborných kompetencí zaměstnanců státní správy a samosprávy i sociálních pracovníků na různých úrovních výkonu tohoto povolání v sociální sféře. Odborná praxe je koncipována dle platných doporučení Asociace vzdělavatelů v sociální práci, probíhá 4 semestry, celkem je na odbornou praxi vymezeno 312 hodin. Celkovou důležitost odborné praxe podtrhuje také kreditní ohodnocení (celkem 20 kreditů za absolvování praxe ve 4 semestrech). Dlouholetá zkušenost autorky tohoto průvodce s vedením odborných praxí studentů na Ústavu veřejné správy a regionální politiky ukázala, že pouhá ústní informace ve výuce a písemné informace zveřejněné na webových stránkách ústavu opravdu nestačí. Donekonečna opakované dotazy studentů na povětšinou stále stejné skutečnosti nahlodávaly trpělivost garantky praxe (a autorky tohoto textu) natolik, že se přinutila vytvořit projekt k získání prostředků potřebných k systematizaci organizace odborné praxe. Projekt dostal název: „Inovace ve výuce předmětů Oborná praxe I - IV oboru VSRP“ a jedním z jeho výstupů je mimo jiné i tento text. Jak již bylo řečeno, cílem tohoto textu je provést Vás, studenty, odbornou praxí v různých institucích veřejné správy a sociálních služeb. Velká skupina z Vás bude vzhledem ke své profesi žádat o uznání praxe, i v tomto Vám bude tento text nápomocný. Text je přehledně členěn do kapitol, úvodní kapitola podává vstupní informace důležité pro všechny semestry, následují kapitoly týkající se jednotlivých předmětů Odborná praxe I až Odborná praxe IV, závěr patří instruktáži jak a o oč je možno při uznávání praxe požádat. Určitě nahlédněte i do příloh, jsou tam etické kodexy sociálních pracovníků a úředníků. Na tento materiál navazuje dokument Portfolio studenta, který při plnění praxe využijete.

5

Jednotlivé skutečnosti týkající se odborné praxe byly konzultovány s pracovníky působícími ve veřejné správě, sociálních službách a samozřejmě ve školství. Tento materiál byl oponován odbornicemi s dlouholetou praxí nejen ve výkonu sociální práce, ale také vedením studentů na praxi.

Poděkování autorky patřím všem odborníkům působícím v praxi sociální práce a veřejné správy, kteří se aktivně zúčastnili workshopů a svými postřehy a náměty, ale i kritickými poznámkami, přispěli k inovacím vedoucím ke zvýšení kvality výkonu odborných praxí studentů ÚVSRP.

V Opavě, 10. července 2014

Jana Žáčková

6

METODIKA ODBORNÉ PRAXE STUDENTŮ VSSP Studenti bakalářského oboru mají povinnost v rámci studia absolvovat průběžnou a souvislou praxi v celkovém rozsahu 312 hodin, což respektuje Minimální vzdělávací standard v sociální práci, který odpovídá mezinárodním normám. Studium teoretických disciplín je kombinováno s odbornou praxí. V průběhu praxe si studenti osvojují praktické dovednosti a zkušenosti, které doplňují teoretické poznatky získané v rámci studia.

CÍL PŘEDMĚTŮ ODBORNÁ PRAXE I -IV1 „Účelem odborné praxe je ověřit průnik teoretických znalostí v institucích zabývajících se problematikou sociálně-správní činnosti. Studenti si v jejím rámci osvojí základní metodické postupy institucí veřejné správy v oblasti sociálně politických aktivit, které podporují sociální inkluzi sociálně znevýhodněných občanů, ověří si postupy veřejné správy, a metody a techniky sociální práce. Největší pozornost je věnována na tzv. stínování odborných pracovníků v institucích praxe tak, aby student byl schopen si uvědomovat rozdíly v teoretické a aplikované formě sociální politiky a práce. Praxe umožní studentům konfrontovat své představy o povaze veřejné správy na úseku sociální správy a sociální práce v organizacích poskytující sociální práci i mimo poskytovatele sociálních služeb a poznat obsah etických standardů pracovníků veřejné správy. Student se po absolvování praxe bude orientovat ve struktuře organizace a řízení práce v instituci, jež poskytla praxi.“ Dílčím cílem praxe v 1. ročníku a v zimním semestru 2. ročníku je rozvíjení kompetencí sociálního pracovníka v sociálních službách a veřejné správě. Kompetence, které by měly být praxí v sociálních službách rozvíjeny2:  Účinná komunikace (Student se má naučit naslouchat a vytvářet podmínky pro otevřenou komunikaci mezi jednotlivými klienty, skupinami a komunitami.)

1 Viz Žádost o prodloužení platnosti akreditace studijního programu B 6731 Sociální politika a sociální práce studijního oboru Veřejná správa a sociální politika. Opava: ÚVSRP, 2014, s. 11. 2

Havrdová, Z. Kompetence v praxi sociální práce. Praha: Osmium, 1999, s. 48-49.

7

 Schopnost definovat problém a plánovat postup (Student umí reflektovat potřeby klienta, vytvořit plán práce, rozlišit rizikové faktory a meze spolupráce.)  Pomoc k soběstačnosti (Student umí nalézat příležitosti k tomu, aby klienti mohli použít své vlastní síly a schopnosti, uměli zabezpečovat svá práva a kontrolovat ohrožující chování.)  Poskytnutí vhodné služby (Student umí poradit, navrhnout a zajistit přiměřenou úroveň podpory, příp. péče.)  Spolupráce v rámci organizace (Student by měl být v organizaci partnerem, naučí se pracovat v týmu.)  Odborný růst (Student se naučí plánovat a řídit svůj odborný i osobnostní růst.) Od 2. ročníku se pak praxe zaměřuje na osvojení osobnostních schopností a profesionálních dovedností tak, jak je vyžadují požadavky na úředníky a další pracovníky ve veřejné správě. Jde především o rozvoj v oblasti:  odborného vzdělání, včetně všeobecného společenského a kulturního přehledu  zdokonalování v profesi a zájmu o další odborné vzdělávání  vybavenosti potřebnou mírou právního povědomí vzhledem k pracovnímu zařazení  organizačních schopností  schopnosti plánovat a aktivně přistupovat k řešení pracovních problémů  schopnosti účinné komunikace s občany  schopnosti podávat informace v souladu s příslušnými právními předpisy, při dodržování zákona o utajování osobních údajů  schopnosti rozhodovat a řešit záležitosti na základě jejich skutkové podstaty, objektivně a transparentně  etického jednání  morálních vlastností (poctivost, nezkorumpovatelnost apod.)

8

Portfolio studenta Portfolio studenta poslouží v rámci studia oboru VSSP k systematickému zaznamenávání výkonu, získaných zkušeností a kompetencí z praxe. Absolventi oboru jej využijí také v budoucnosti k doložení a přehledné prezentaci profesionálních kompetencích pracovníka. Profesionální portfolio má tyto hlavní části:  profesní životopis  doklady o dosaženém odborném vzdělání  potvrzení o absolvovaných kurzech  doklady o dalších odborných zkouškách  dokumenty dokládající profesní kompetence  část dokládající sebereflexi  informace o supervizi  případně další relevantní materiály, jako např. potvrzení o účasti na realizaci vědeckých projektů v rámci studia  informace o publikační činnosti apod. Studenti VSSP vytvoří své portfolio a doplní ho dokumenty:  potvrzením o odborné praxi s hodnocením organizace dle jednotlivých ročníků  kompetencemi stanovenými dle jednotlivých ročníků  smlouvami o praxi  vypracovanými kazuistikami  zprávami a vlastním hodnocením jednotlivých praxí  (viz studijní materiál Odborná praxe I – IV: Portfolio studenta) Supervize odborné praxe I – IV Praxe je souběžně reflektována a supervidována prostřednictvím předmětu Supervize odborné praxe I – IV, který je neoddělitelnou součástí sebezkušenostního vzdělávání.

9

Společně s výkonem praxe vytváří tzv. neformální kompetence, bez kterých se žádný kvalitní pracovník pomáhajících profesí neobejde. Cílem supervize je nejen podat základní informace o vhodných místech pro praxi a předat některé konkrétní zkušenosti z praxe sociálního pracovníka či pracovníka veřejné správy a samosprávy. Součástí seminářů bude supervize pod vedením vyučujícího a diskuse nad konkrétními problémy, s nimiž se studenti na svých pracovištích v rámci praxe setkají. Studenti budou vedeni k tomu, aby formou diskuse, přehráváním rolí nebo dalšími metodami získali určitý náhled do celé problematiky a naučili se nacházet a navrhovat nejrůznější možnosti řešení konkrétních problémů. V rámci předmětu se studenti mimo jiné naučí chápat supervizi jako důležitou formu profesionálního růstu sociálního pracovníka, jako formu získávání a přejímání znalostí, dovedností a zkušeností nutných pro práci v sociální oblasti. Předměty Odborná praxe I – IV a Supervize odborné praxe I – IV jsou povinné!!! Každý z výše uvedených předmětů je nutné si zapsat v rámci zápisu studenta v příslušném ročníku. Po absolvování se nezapomínejte zapsat do systému STAG!

Dokumenty k nastudování: Metodický pokyn děkana č. 1/2014 k realizaci praxí na Fakultě veřejných politik v Opavě Slezské univerzity v Opavě (http://www.slu.cz/fvp/cz/o-fakulte/dokumenty/docs/metodickepokyny-dekana/MPD-2014-01.pdf)

Etický kodex sociálních pracovníků české republiky (viz příloha 1) Mezinárodní etický kodex sociální práce – principy (viz příloha 2) Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy (viz příloha 3) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – oddíl Náhrada majetkové a nemajetkové újmy Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce (především § 391, týkající se odpovědnosti studenta za škodu)

10

ROZVRŽENÍ A ROZSAH PRAXE Časový rozsah a zařazení Odborné praxe I - IV ve studijním plánu

Odborná praxe I Supervize odborné praxe I Odborná praxe II Supervize odborné praxe II Odborná praxe III Supervize odborné praxe III Odborná praxe IV Supervize odborné praxe IV

Povinný předmět ano ano ano ano ano ano ano ano

Abs.

Rozsah

zápočet zápočet zápočet zápočet zápočet zápočet zápočet zápočet

78 hod. za semestr 6 hod. za semestr 78 hod. za semestr 6 hod. za semestr 78 hod. za semestr 6 hod. za semestr 78 hod. za semestr 6 hod. za semestr

Studenti si sami, dle svých možností a po dohodě s vedoucím praxe, domluví a rozvrhnou výkon praxe ve vybrané organizaci. Je nezbytně nutné splnit celkový rozsah praxe, což činí 78 hodin za semestr. Při nižším počtu hodin nemůže být udělen zápočet. Zápočet uděluje po splnění všech povinností vyučující, který zodpovídá za odborné praxe pro určitý typ studia a konkrétní ročník. Aktuální informace o jednotlivých vyučujících jsou na webových stránkách ÚVSRP, v oddíle věnovaném odborné praxi.

POVINNOSTI STUDENTA NA PRAXI (výňatek z Metodického pokynu děkana č.1/2014)3 Student praxi vykonává na doporučených či studentem vybraných pracovištích odpovídajících typem ročníku studia. Na základě vážného důvodu může garanta praxe požádat o změnu. Za konečný výběr místa pro realizaci praxe je zodpovědný student. V dostatečném předstihu si student domluví na pracovišti výkon praxe a zajistí si potřebné dokumenty (viz Portfolio studenta).

3

Metodický pokyn děkana č. 1/2014 k realizaci praxí na Fakultě veřejných politik v Opavě Slezské univerzity v Opavě. [online]. Opava: FVP SU v Opavě, 2014. [citováno 30.6.2014]. Dostupné z: http://www.slu.cz/fvp/cz/ofakulte/dokumenty/docs/metodicke-pokyny-dekana/MPD-2014-01.pdf

11

Na základě vlastního rozhodnutí nebo dle požadavku pro praxi zvolené organizace vypíše a vytiskne individuální nebo ústavní smlouvu, přičemž vždy zůstává jeden originál podepsaných smluv garantovi praxe na ústavu. „Docházka na praxi je povinná. Pokud se student ve stanovené době nedostaví na pracoviště, musí se omluvit v zařízení i garantovi praxe. Garant praxe posoudí, zda je důvod absence hodný zřetele. Student je povinen v průběhu praxe dodržovat předpisy daného zařízení včetně předpisů o zajištění bezpečnosti a zdraví při práci, vnitřní řád organizace a zavedená pravidla na pracovišti, je povinen řídit se při výkonu odborné praxe pokyny pověřeného pracovníka organizace. Současně musí dodržovat pokyny stanovené garantem praxe z ústavu. Student je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem odborné praxe, a bere na vědomí, že porušení mlčenlivosti by znamenalo porušení profesní etiky a mohlo by být důvodem pro nesplnění předmětu. Případné porušení mlčenlivosti může mít i právní dopady. Student je povinen nosit předepsaný oděv a označení, pokud to zařízení požaduje. Pokud zařízení upozorňuje na nutnost podrobit se očkování (např. hepatitida typu B) a student se nenechá očkovat, musí napsat čestné prohlášení, že si je vědom případných následků a ponese je sám. Toto čestné prohlášení musí být uloženo na ústavu. Student nesmí zveřejnit a poskytnout jakékoliv údaje způsobem jiným, než souvisejícím s výkonem odborné praxe. Student musí vést příslušnou dokumentaci k praxi a odevzdat požadované dokumenty podle pokynů garanta praxe. Při zpracování jakýchkoliv písemných výstupů z odborné praxe nesmí uvést osobní údaje klientů organizace. Z porušení povinností vyvodí důsledky garant praxe, případně lze aplikovat ustanovení Disciplinárního řádu pro studenty Slezské univerzity v Opavě. Porušení povinností může být důvodem pro hodnocení předmětu „neprospěl“. Předmět praxe si poté musí student zapsat jako opakovanou povinnost.“4

4

Metodický pokyn děkana č. 1/2014 k realizaci praxí na Fakultě veřejných politik v Opavě Slezské univerzity v Opavě. [online]. Opava: FVP SU v Opavě, 2014, s. 5-6. [citováno 30.6.2014]. Dostupné z: http://www.slu.cz/fvp/cz/ofakulte/dokumenty/docs/metodicke-pokyny-dekana/MPD-2014-01.pdf.

12

POJIŠTĚNÍ STUDENTA NA PRAXI Pojištění studentů na praxi je zajištěno platnou celouniverzitní pojistnou smlouvou v rámci oddílu pojištění odpovědnosti za škodu. Toto pojištění se vztahuje jak na odpovědnost za škodu způsobenou studentu při studiu nebo praxi, tak na odpovědnost za škodu způsobenou studenty na praxi. Uvedené pojištění se vztahuje na studenty, jejichž odborná praxe probíhá na základě platné smlouvy, v níž je fakulta jednou ze smluvních stran. Nevztahuje se na individuální smlouvy mezi studentem a organizací! V případě jakékoliv škody, úrazu studenta na praxi apod. student požádá o zápis do knihy úrazů na pracovišti a okamžitě nahlásí tuto skutečnost garantovi praxe. Pro výkon praxe je možno dle vlastního rozhodnutí uzavřít pojištění u kterékoliv pojišťovny. Některé organizace, př. Charita Opava, mají uzavřené pojištění pro každého, kdo u nich pobývá ať pracovně, či jako dobrovolník nebo praktikant. Informujte se tedy přímo v organizaci.

SMLOUVY PRO PRAXI Výkon praxe studentů by měl být smluvně ošetřen. Není to vždy nutné nicméně, pokud student nastoupí na praxi bez smlouvy, je to jednání na jeho zodpovědnost se všemi důsledky, které mohou nastat. Smluvní ujednání může mít tyto podoby: Rámcová smlouva mezi fakultou a organizací S některými z významných regionálních organizací činných ve veřejné správě a službách má fakulta uzavřenou rámcovou smlouvu, což pro studenty znamená, že už další smlouvy uzavírat nemusí. Smlouva mezi fakultou, organizací a studentem Jde v praxi studentů ÚVSRP o nejběžnější typ smlouvy, proto je její vzor předepsán. Student je povinen text vzoru smlouvy dodržet, jakékoliv úpravy jsou nepřípustné. Pokud úpravy ve

13

smlouvě vyžaduje organizace, projedná tuto skutečnost student s garantem praxe. Ani v tomto případě nesmí ve vzoru smlouvy cokoliv měnit. Student doplní pouze úvodní náležitosti týkající se názvu, sídla a zastupující osoby organizace a jeho osoby (jméno a příjmení, adresa, datum narození studenta). Vzory smluv pro každý semestr lze nalézt na stránkách ÚVSRP pod názvem: Smlouva o zabezpečení odborné praxe I – IV. Dobrovolnická smlouva Studenti mohou využít možnosti působit v organizacích jako tzv. dobrovolníci na základě platné dobrovolnické smlouvy (většinou jde o příkazní smlouvu s dobrovolníkem). Obsah a forma těchto smluv je zcela v kompetenci konkrétních organizací. Z těchto smluv někdy vyplývají skutečnosti nad rámec zajištění odborné praxe (např. úhrada cestovného apod.). Takovéto smluvní ujednání je výhradně dvoustrannou záležitostí mezi organizací a studentem. Vyučujícímu praxe předloží student smlouvu k nahlédnutí a založí si ji do svého portfolia.

Smlouva s organizací Jak už bylo řečeno, je vhodné, aby výkon praxe probíhal na základě smluvního ujednání. Pokud organizace či student požaduje uzavření smlouvy, student získá od organizace potřebné údaje, vyplní 3 x vzor smlouvy a podepíše ji svým jménem. Následně předá vyučujícímu, který zajistí podpis vedoucího ÚVSRP. Teprve smlouvy podepsané studentem a vedoucím ÚVSRP předá student k podpisu ve vybrané organizaci. Jeden exemplář smlouvy zůstává k archivaci na ÚVSRP, druhý organizaci, kde bude praxe probíhat a třetí si student založí do portfolia.

14

DESATERO RAD PRO PRAXI STUDENTŮ 1. Praxi si vybírejte pokud možno dle svého zájmu, je důležité, aby vás bavila. 2. Nevnímejte praxi jako povinnost, máte jedinečnou šanci se dostat do organizací, kam už se možná nikdy nedostanete. 3. Myslete na to, že pokud se na praxi dobře zapíšete do povědomí pracovníků, máte zde šanci v budoucnu získat zaměstnání. 4. Před tím, než budete kontaktovat odpovědného pracovníka ve zvolené instituci, si rozmyslete odpověď na otázku, proč chcete jít právě do této instituce. Je velká pravděpodobnost, že tato otázka zazní. Doporučujeme první kontakt uskutečnit osobně nebo telefonicky. Emailové zprávy nebývají vždy oslovenými pracovníky vnímány kladně. 5. Pamatujte na to, že studentů je mnoho a míst v organizacích málo, pokud o některou organizaci opravdu stojíte, promyslete své vystupování od úplného začátku. 6. Většina pracovníků vedoucích praxi studentů v organizacích si stěžuje na to, že studenti vůbec nejsou schopni říci, co od praxe očekávají. Myslete na to a na vstupní pohovor se připravte! 7. Pokud nemá fakulta s organizací sepsanou rámcovou smlouvu (nejste-li si jisti, zeptejte se vyučujícího či garanta praxe) a nemáte ani žádnou jinou smlouvu, pojistěte se u kterékoliv pojišťovny. Nestojí to moc a nikdy nevíte, co se může stát. 8. Veškeré náležitosti si domluvte předem. Seznamte pracovníka, který praxi povede, s tím, co budete potřebovat. 9. Po skončení praxe si nezapomeňte obstarat všechny náležitosti pro získání zápočtu (potvrzení, chybějící informace do zprávy z praxe atd.). 10. Nezapomeňte poděkovat těm, kteří se Vám na praxi věnovali .

15

ODBORNÁ PRAXE I Místo výkonu praxe:

Sociální služby

Typ předmětu

povinný

Rozsah studijního předmětu Způsob zakončení Vyučující

zápočet

Hod. za sem.

78

Doporučený ročník / semestr Kreditů Forma výuky

Roč.1/ semestr 5 praxe

Letní

Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je, aby se studenti seznámili s prostředím výkonu sociálních služeb, ověřili své dosavadní teoretické znalosti a získali praktické zkušenosti ze sféry sociální politiky a sociální práce. Odborná praxe bude probíhat u poskytovatelů sociálních služeb registrovaných na místně příslušných krajských úřadech dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Studenti si v jejím rámci osvojí základní metodické postupy a způsoby práce s uživateli sociálních služeb. V rámci praktické výuky uplatní teoretické znalosti především z předmětů obsažených v blocích Sociální politika a Sociální práce, vyzkouší si základní metody a techniky sociální práce. Praxe umožní studentům konfrontovat své představy o povaze sociální práce s realitou v České republice (příp. v zahraničí) a poznat obsah etických sociálních standardů i standardů kvality sociálních služeb. Výsledkem praktického působení studentů na pracovištích vykonávané praxe bude písemná zpráva, kterou budou studenti průběžně konzultovat jak s vedoucími praxe na pracovišti, tak s vyučujícím předmětu. Reflexe a sebereflexe zkušeností studentů bude obsahem supervizních setkávání v rámci předmětu Supervize odborné praxe I. Výstupy: Odborné znalosti: Student získá rozšířené znalosti o cílech a úlohách sociální práce a také o etických zásadách sociální práce i typologii klientů. Odborné dovednosti: Student se dovede orientovat ve vybraných sférách sociální práce a sociálních služeb a chápat tuto problematiku ve vztahu k různým teoretickým konceptům sociální práce. Obecná způsobilost: Rozumí znalostem nabytým v rámci výuky a dokáže je používat v rámci dalšího studia i výkonu odborné praxe. Student navazuje a rozvíjí znalosti a dovednosti nutné pro výkon práce sociálního pracovníka. Student je schopen vést rozhovor, provádět diagnostikováni, plánovat a administrovat případy a realizovat přímou práci s klientem. Povinná literatura: HAVRDOVÁ, Z. Kompetence v praxi sociální práce: metodická příručka pro učitele a supervizory v sociální práci. Praha: OSMIUM, 1999. ISBN 80-902081-8-5. Etický kodex sociálních pracovníků České republiky. Společnost sociálních pracovníků. Dostupné na: http://sspcr.xf.cz/code.html Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, v platném znění. Standardy kvality sociálních služeb. Příloha č. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Doporučená literatura: HAWKINS, P. Supervize v pomáhajících profesích. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-715-9. NAVRÁTIL, P., ŠIŠLÁKOVÁ, M. Praktické vzdělávání v sociální práci. Brno: Tribun EU, 2007. ISBN 978-80-7399-343-6. SOKOL, R., TREFILOVÁ, V. Sociální pracovník v rezidenčních zařízeních sociálních služeb. Praha: ASPI, 2008. ISBN 978-807357-316-4.

16

Organizaci poskytující sociální služby si student zvolí buď samostatně na základě subjektivní motivace a osobních možností, nebo ze Seznamu organizací pro praxi studentů v Opavě (u vyučujícího praxe). Odborná praxe může být vykonávána v místě trvalého bydliště studenta. Přínosem v tomto smyslu je, že studenti v rámci výměny zkušeností v supervizních seminářích mají možnost srovnat různé přístupy poskytování pomoci v rámci celé republiky. S problémy spojenými s výběrem organizace se může obrátit na vyučujícího, případně garanta praxe. Doporučená zařízení sociálních služeb k výkonu Odborné praxe I jsou:  centra denních služeb  denní stacionáře  týdenní stacionáře  domovy pro osoby se zdravotním postižením  domovy pro seniory  domovy se zvláštním režimem  chráněné bydlení  azylové domy  domy na půl cesty  zařízení pro krizovou pomoc  nízkoprahová denní centra  nízkoprahová zařízení pro děti a mládež  noclehárny  terapeutické komunity  sociální poradny  sociálně terapeutické dílny  centra sociálně rehabilitačních služeb  pracoviště rané péče  intervenční centra  zařízení následné péče

17

Dodržujte základní etické normy a mlčenlivost, která vychází ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Ještě před praxí nastudujte: Etický kodex sociálních pracovníků ČR a Mezinárodní etický kodex sociální práce (viz příloha 1 a 2).

Činnosti studenta na praxi: 1. seznámení s institucí, v níž student vykonává praxi 

zřizovatel a cíl zařízení



druh organizace (př. příspěvková organizace)



organizační a personální struktura



financování zařízení



cílová skupina uživatel služby



prostorové a technické vybavení



právní předpisy související s prací daného zařízení



instituce, orgány a organizace spolupracující při řešení problémů klienta

2. seznámení s pracovními postupy a etickými kodexy instituce 

seznámení s materiálem Standardy kvality sociálních služeb v dané organizaci



seznámení s hlavními metodami sociální práce s uživateli



informace o individuálním plánování



další činnosti na pracovišti



náslech rozhovorů s uživateli soc. služby



stínování přiděleného pracovníka

3. administrativní práce s dokumenty 

analýza dokumentů, vedení dokumentace, statistiky apod.

4. vytvoření zakázky praxe v sociální práci (případová studie apod.)

18

5. samostatná praxe pod dohledem 

navazování kontaktů s uživateli



asistence uživatelům služby



pomoc při osobní hygieně



pomoc při zajištění chodu domácnosti



účast na rehabilitačních aktivitách



organizace volnočasových aktivit pro uživatele služby



pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

6. vyhodnocení zakázky na praxi v sociální práci s odborným pracovníkem 7. vyhodnocení vykonané praxe v sociální práci, ukončení 8. a další úkony, které praktikantovi zadá instituce Činnosti budou odpovídat zaměření sociální služby, proto nemusíte všechny výše uvedené činnosti vždy absolvovat . Pokud by zaměstnanci požadovali výkon činnosti, který dle Vašeho názoru nemůže být součástí praxe (např. úklid skladu apod.), máte právo odmítnout (v případě nejasnosti konzultujte s garantem praxe).

Využitelné předměty ze studijního plánu pro 1. ročník V rámci praxe v letním semestru studenti využijí znalostí nabytých z následujících předmětů: Úvod do psychologické teorie, Úvod do sociologické teorie, Teorie a metody sociální práce, Sociální politika I a II.

19

K získání zápočtu z předmětu Odborná praxe I je tedy nutné: 

vybrat si sociální službu a domluvit si praxi



předat vyučujícímu odborné praxe vytištěné a vlastnoručně podepsané Prohlášení studenta na praxi



vykonat řádně praxi v rozsahu 78 hodin



vyplňovat náležitosti v Portfoliu studenta – identifikaci studenta v úvodní části portfolia,

5

Poučení o BOZP, Tabulku prováděných činností v rámci odborné praxe, později vytisknout

5



vytisknout a zajistit si Potvrzení o výkonu odborné praxe



vyplnit a vytisknout Zprávu a hodnocení praxe studentem



vložit vše do portfolia studenta



předložit vše vyučujícímu praxe

Materiál Odborná praxe I – IV : Portfolio studenta najdete na e-learningu FVP. 20

ODBORNÁ PRAXE II Místo výkonu praxe:

Veřejná správa – sociální oblast

Typ předmětu Rozsah studijního předmětu Způsob zakončení Vyučující

povinný Hod. za sem. zápočet

78

Doporučený ročník / semestr 2/ZS Kreditů 5 Forma výuky praxe

Stručná anotace předmětu Účelem předmětu je ověřit teoretické znalosti při práci v institucích veřejné správy, řídících se zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a správním řádem, resp. zákonem č. 500/2004 Sb. Studenti si v jejím rámci osvojí základní metodické postupy institucí veřejné správy, které podporují sociální inkluzi sociálně znevýhodněných občanů. Studenti si ověří základní pracovní postupy veřejné správy a metody a techniky sociální práce. Největší pozornost je věnována na tzv. stínování odborných pracovníků v institucích praxe tak, aby student byl schopen si uvědomovat rozdíly v teoretické a aplikované formě sociální práce. Praxe umožní studentům konfrontovat své představy o povaze veřejné správy na úseku sociální správy a sociální práce v organizacích poskytující sociální práci mimo poskytovatele sociálních služeb a poznat obsah etických standardů pracovníků veřejné správy. Student se po absolvování předmětu bude orientovat v systému práce a struktuře institucí veřejné správy. Výsledkem praktického působení studentů na pracovištích vykonávané praxe bude podrobná písemná zpráva, kterou budou studenti průběžně konzultovat, jak s vedoucími praxe na pracovišti, tak s vyučujícím předmětu. Reflexe a sebereflexe zkušeností studentů bude obsahem supervizních setkávání v rámci předmětu Supervize odborné praxe II. Výstupy: Odborné znalosti: Student umí definovat základní postupy vyplývající z části správního řádu, pracovních postupů vybrané instituce. Pozná etické normy a standardy práce v instituci. Odborné dovednosti: Student je schopen popsat model odborné sociální práce ve vybraném typu instituce či svou představu konfrontovat s realitou instituce, v nichž praxi vykonává či do budoucna vykonávat bude. Obecná způsobilost: Student pozná realitu poskytování sociální práce a pracovní postupy ve vybrané instituci, jenž může využít u jiné instituce poskytující sociální práci či u svého potenciálního zaměstnavatele. Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: Vyhláška č. 505/ 2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, v platném znění. Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Doporučená literatura: HAVRDOVÁ, Z., HAJNÝ, M. Praktická supervize. Praha: Galén, 2008. ISBN 978-80-7262-532-1. NAVRÁTIL, P., ŠIŠLÁKOVÁ, M. Praktické vzdělávání v sociální práci. Brno: Tribun EU, 2007. ISBN 978-80-7399-343-6.

21

Organizaci veřejné správy si student zvolí buď samostatně na základě subjektivní motivace a osobních možností, nebo ze Seznamu organizací pro praxi studentů v Opavě (u vyučujícího praxe). Odborná praxe může být vykonávána v místě trvalého bydliště studenta. Přínosem v tomto smyslu je, že studenti v rámci výměny zkušeností v supervizních seminářích mají možnost srovnat různé přístupy veřejné správy a poskytování pomoci v rámci celé republiky. S problémy spojenými s výběrem organizace se student může obrátit na vyučujícího případně garanta praxe.

Doporučená zařízení sociálních služeb k výkonu Odborné praxe II jsou: http://www.statnisprava.cz/, http://portal.gov.cz/portal/obcan/  Ministerstvo práce a sociálních věcí  Městské a obecní úřady (Odbory sociálních věcí a zdravotnictví městských úřadů)  Krajské úřady (Sociální odbory)  Pracoviště ČSSZ  Matriční úřady  Úřady práce  Inspektoráty práce  Krajské a okresní soudy  Nejvyšší soud  Okresní státní zastupitelství  Nejvyšší státní zastupitelství  Notářská komora ČR  Vězeňská služba ČR  Policie ČR

22

Dodržujte základní etické normy a mlčenlivost, která vychází ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Ještě před praxí nastudujte: Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy (viz příloha 3).





druh organizace









činnost











seznámení s materiálem Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy



seznámení s materiálem Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků



seznámení s materiálem Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád



seznámení s hlavními metodami práce



základy komunikace s klienty






4. vytvoření zakázky praxe 5. samostatná praxe pod dohledem 6. vyhodnocení zakázky na praxi 7. vyhodnocení vykonané praxe, ukončení 8. a další úkony, které praktikantovi zadá instituce 23

Využitelné předměty ze studijního plánu pro 2. ročník V rámci praxe v zimním semestru studenti využijí znalostí nabytých z následujících předmětů: Sociální psychologie, Správní právo I, Komunikace, Sociální patologie a prevence. K získání zápočtu z předmětu Odborná praxe II je tedy nutné: 

vybrat si instituci veřejné správy (sociální oblast) a domluvit si praxi






vyplňovat náležitost v Portfoliu studenta – Poučení o BOZP, Tabulku prováděných činností v rámci odborné praxe, později ji vytisknout













24

ODBORNÁ PRAXE III Místo výkonu praxe:

Veřejná správa

Typ předmětu

povinný

Rozsah studijního předmětu Způsob zakončení Vyučující

Hod. za sem.

78

zápočet

Doporučený semestr Kreditů Forma výuky

ročník

/ 2/LS 5 praxe

Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je, aby si studenti ověřili své teoretické znalosti a získali praktické zkušenosti ze sféry veřejné správy. Odborná praxe bude probíhat v institucích veřejné správy, řídících se zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a správním řádem, resp. zákonem č. 500/2004 Sb. Studenti se v jejím průběhu seznámí s různými oblastmi veřejné správy, osvojí si základní metodické postupy institucí veřejné správy. Výsledkem praktického působení studentů na pracovištích vykonávané praxe bude podrobná písemná zpráva, kterou budou studenti průběžně konzultovat, jak s vedoucími praxe na pracovišti, tak s vyučujícím předmětu. Reflexe a sebereflexe zkušeností studentů bude obsahem supervizních setkávání v rámci předmětu Supervize odborné praxe III. Výstupy Odborné znalosti: Student umí definovat základní postupy vyplývající z části správního řádu, pracovních postupů vybrané instituce. Pozná etické normy a standardy práce v instituci. Odborné dovednosti: Student je schopen popsat model odborné práce ve vybraném typu instituce či svou představu konfrontovat s realitou instituce, v nichž praxi vykonává či do budoucna vykonávat bude. Obecná způsobilost: Student pozná systém a zaměření práce ve vybrané instituci, jenž může využít u jiné instituce veřejné správy, příp. u svého potenciálního zaměstnavatele. Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy. MV ČR. Dostupné na:http://www.vlada.cz/assets/mediacentrum/aktualne/Eticky_kodex_uredniku_a_zamestnancu_verejne_spravy.pdf Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Doporučená literatura: POUPEROVÁ, O. Praktikum z obecného správního práva. Praha: Leges, 2013. ISBN 978-80-87576-63-2.

25

Instituci veřejné správy si student zvolí buď samostatně na základě subjektivní motivace a osobních možností. Odborná praxe může být vykonávána v místě trvalého bydliště studenta. Přínosem v tomto smyslu je, že studenti v rámci výměny zkušeností v supervizních seminářích mají možnost srovnat různé přístupy v rámci celé republiky. S problémy spojenými s výběrem organizace se student může obrátit na vyučujícího, případně garanta praxe. Doporučené instituce veřejné správy k výkonu Odborné praxe III jsou: http://www.statnisprava.cz/, http://portal.gov.cz/portal/obcan/ Výčet institucí je velmi dlouhý, proto jen pro příklad:  Celní úřady  Centrum pro regionální rozvoj České republiky  Czech POINT - Úřady  Česká inspekce životního prostředí  Česká obchodní inspekce - inspektoráty  Český statistický úřad  Finanční úřady  Městské a obecní úřady (Ekonomický, investiční, majetko-právní, dopravněsprávní odbor, odbor školství, životního prostředí atd.)  Exekutorská komora ČR, Exekutorské úřady  Finanční úřady - územní pracoviště  Hasičský záchranný sbor ČR  Katastrální úřady  Krajské úřady (odbor školství, dopravy, územního plánování, atd.)  Ministerstva (Ministerstvo vnitra, zahraničních věcí, dopravy, kultury, financí, obrany, spravedlnosti, životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy atd.)  Národní vzdělávací fond  Nejvyšší kontrolní úřad  a jiné 26

Dodržujte základní etické normy a mlčenlivost, která vychází ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Ještě před praxí nastudujte: Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy (viz příloha xx).





druh organizace









činnost instituce











seznámení s materiálem Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy



seznámení s materiálem Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků



seznámení s materiálem Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád






základy komunikace s klienty






4. vytvoření zakázky praxe 5. samostatná praxe pod dohledem 6. vyhodnocení zakázky na praxi 7. vyhodnocení vykonané praxe, ukončení 8. a další úkony, které praktikantovi zadá instituce 27

Využitelné předměty ze studijního plánu pro 2. ročník V rámci praxe v letním semestru studenti využijí znalostí nabytých z již dříve absolvovaných předmětů. Z 2. ročníku především předměty Správní právo I a II, Teorie veřejné správy, Veřejná správa v ČR, Rodinná politika aj. K získání zápočtu z předmětu Odborná praxe III je tedy nutné: 

vybrat si instituci veřejné správy a domluvit si praxi



















28

ODBORNÁ PRAXE IV Místo výkonu praxe:

Veřejná správa, sociální služby

Typ předmětu Rozsah studijního předmětu Způsob zakončení Vyučující

povinný Hod. za sem. zápočet

78

Dopor. ročník / semestr 3/ZS Kreditů 5 Forma výuky seminář

Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je propojit nabyté teoretické znalosti z oblasti veřejné správy, sociální politiky a sociální práce i dalších oblastí s reálným výkonem činností v praxi úředníka či sociálního pracovníka. Studenti si utvrdí metodické postupy práce v institucích veřejné správy a sociálních služeb, které podporují sociální inkluzi sociálně znevýhodněných občanů. Praxe umožní studentům nejen ověřit studiem nabyté znalosti v oblasti veřejné správy a sociální politiky, ale také získat informace pro tvorbu bakalářské práce. Výsledkem praktického působení studentů na pracovištích vykonávané praxe bude písemná zpráva, kterou budou studenti průběžně konzultovat, jak s vedoucími praxe na pracovišti, tak s vyučujícím předmětu. Reflexe a sebereflexe zkušeností studentů bude obsahem supervizních setkávání v rámci předmětu Supervize odborné praxe IV. Výstupy z učení: Odborné znalosti: Student získá rozšířené znalosti o cílech a úlohách veřejné správy, sociální politiky i sociální práce a také oodborných postupech a etických zásadách v těchto oblastech. Odborné dovednosti: Student se dovede orientovat ve vybraných sférách veřejné správy a sociální politiky, chápat tuto problematiku ve vztahu k různým teoretickým konceptům. Obecná způsobilost: Rozumí znalostem nabytým v rámci výuky a dokáže je používat v rámci dalšího studia i výkonu odborné praxe. Studijní literatura a studijní pomůcky Povinná literatura: Vyhláška č. 505/ 2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, v platném znění. Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Doporučená literatura: MUSIL, L. „Ráda bych Vám pomohla, ale-" : dilemata práce s klienty v organizaci. Brno: Marek Zeman, 2004. ISBN 80903070-1-9. ŠIMEK, A., KALINA K. et al. Supervize – kasuistiky. Praze: Triton, 2004. ISBN 80-7254-496-9.

29

Instituci veřejné správy či sociálních služeb si student zvolí samostatně na základě subjektivní motivace, především bude reflektovat téma své bakalářské práce. Výkon odborné praxe bude jedním ze zdrojů poznatků a informací, které student zúročí při tvorbě bakalářské práce. Není proto vyloučeno, aby jako cílovou instituci zvolil některou z institucí, ve které už praxi v minulosti absolvoval. S problémy spojenými s výběrem organizace se může obrátit na vyučujícího, případně garanta praxe. Doporučená zařízení k výkonu Odborné praxe IV jsou všechny registrované sociální služby v ČR (http://iregistr.mpsv.cz/socreg) a instituce veřejné správy (http://www.statnisprava.cz/, http://portal.gov.cz/portal/obcan/).





druh organizace









činnost instituce, cílová skupina













analýza dokumentů, sběr dat a informací pro tvorbu bakalářské práce

4. vyhodnocení dat a informací pro bakalářskou práci 5. zpracování praktické části bakalářské práce 6. vyhodnocení vykonané praxe, ukončení 7. a další úkony, které praktikantovi zadá instituce 30

Pokud výkon praxe nekoresponduje s bakalářskou prací, probíhají stejné činnosti jako u Odborné praxe III.

Využitelné předměty ze studijního plánu pro 3. ročník V rámci praxe v zimním semestru studenti využijí znalostí nabytých z již dříve absolvovaných předmětů. Z 3. ročníku především předměty Trh práce a politika zaměstnanosti, Vybrané kapitoly z práva aj. Záleží však na zaměření zvolené organizace.

K získání zápočtu z předmětu Odborná praxe IV je tedy nutné: 

vybrat si organizaci z oblasti veřejné správy nebo sociálních služeb (podle zaměření bakalářské práce) a domluvit si praxi



















31

U ZNÁVÁNÍ ODBORNÉ PRAXE Studenti kombinovaného studia mohou požádat o uznání praxe v částečném či plném rozsahu. Požádat mohou od 1. ročníku až do 3. ročníku, kdykoliv v průběhu akademického roku, resp. dle aktuálního harmonogramu, se kterým je vyučující seznámí na začátku akademického roku (v předmětu Supervize odborné praxe I - IV). Pokud požádá v období mimo tento harmonogram, nemá nárok na vyřízení žádosti do 30 dnů. Jeho žádost bude řádně posouzena v nejbližším dalším termínu dle harmonogramu. Proč tak složitě? Někteří studenti totiž mají pocit, že pedagogové na ústavu mají na práci jen záležitosti studentů a nic jiného už nedělají. Tak tomu není. Proto vyučující odborné praxe žádosti vybírá v určitém termínu, potom je posuzuje a navrhuje rozsah uznání praxe a následně je jako soubor předkládá vedoucímu ústavu ke schválení a podpisu. Jinými slovy není opravdu možné žádosti vyhovět okamžitě, jak by si někteří studenti přáli .

PROCES UZNÁVÁNÍ PRAXE Proces uznávání praxe je zahájen podáním žádosti vedoucímu Ústavu veřejné správy a regionální politiky. Jde o standardní typ žádosti, kde je uvedeno jméno a příjmení žádajícího, osobní číslo, kontaktní údaje (doporučuje se e-mail), obor studia, ročník atd. Vzor žádosti je zařazen jako příloha č. 4 tohoto textu. Text žádosti musí zahrnovat informaci, o jakou část praxe student žádá a z jakého důvodu. Všechny uvedené rozhodné skutečnosti musí být doloženy potvrzením v příloze žádosti. Žádost musí také obsahovat datum a vlastnoruční podpis žádajícího. K povinným přílohám k žádosti patří Potvrzení zaměstnavatele o pracovní činnosti a také v řadě případů pracovní náplň potvrzená zaměstnavatelem. Pracovní náplň není vyžadována u těch žádostí, kdy o uznání 100 % praxe není pochyb, jako např. v případě sociálních pracovníků, úředníků pracujících na obecních a krajských úřadech, příslušníků Policie ČR apod. V případě, že si student není jistý, pracovní náplň přiloží. K žádosti mohou být přiloženy další přílohy, dokládající skutečnosti v žádosti uvedené, např. kopie dokládající odborná školení, kopie příkazní smlouvy s dobrovolníkem apod. 32

Žádost se všemi přílohami je v tištěné podobě doručena osobně či poštou vyučujícímu odborné praxe, který navrhuje rozsah uznání praxe. Základní návrh je projednán s vedoucím Ústavu veřejné správy a regionální politiky a o výsledku je student informován formou, na které se s vyučujícím na začátku akademického roku dohodnou. Při pouze částečném uznání odborné praxe je student vyrozuměn o rozsahu a typu organizace, ve které má odbornou praxi vykonat. Uznání odborné praxe nezprošťuje studenta kombinovaného studia povinnosti účasti na předmětech Supervize odborné praxe I – IV.

PODMÍNKY UZNÁNÍ PRAXE O uznání praxe v částečném či plném rozsahu může požádat student kombinovaného studia, který: 

pracuje minimálně 6 měsíců v oblasti sociálních služeb, služeb zaměstnanosti či institucí veřejné správy



pracoval minimálně 12 měsíců v oblasti sociálních služeb, služeb zaměstnanosti či institucí veřejné správy, ne však déle než před 3 lety v den zahájení letního semestru 1. ročníku studia



působící jako dobrovolník na základě uzavřené dobrovolnické smlouvy (příkazní smlouvy s dobrovolníkem) minimálně 6 měsíců v oblasti sociálních služeb, služeb zaměstnanosti či institucí veřejné správy

Rámcová kritéria pro uznání praxe ve výši 100 % 

zaměstnanci nestátních a státních organizací poskytujících sociální služby, pracující na pozicích v oblasti sociální práce a péče (např. sociální pracovník, pracovník v sociálních službách)



zaměstnanci institucí veřejné správy, odborní referenti různých odborů (např. referenti různých odborů obecních a krajských úřadů, ministerstev, matrikáři apod.)



příslušníci Policie ČR, Armády ČR, městské policie, hasičských záchranných sborů

33



absolventi VOŠ sociálního a veřejnosprávního zaměření, kteří absolvovali ne déle než před 3 roky v den zahájení letního semestru 1. ročníku studia



dobrovolníci působící na základě uzavřené řádné dobrovolnické smlouvy minimálně 6 měsíců (minimálně 312 hodin) v oblasti sociálních služeb, služeb zaměstnanosti či institucí veřejné správy


zaměstnanci nestátních a státních organizací poskytujících sociální služby pracující na jiných pozicích než v oblasti sociální práce a péče, ale jednající s občany (např. PR pracovník, fundraiser, marketingový pracovník, personalista atd.)



zaměstnanci institucí veřejné správy pracující na jiných pozicích než jako odborní referenti, ale jednající s občany (PR pracovník, personalista, zdravotní sestry na lůžkových odd. nemocnicí či PL léčeben s min. praxí 1 roku či v ambulancích s min. praxí 2 let atd.)



dobrovolníci působící na základě uzavřené dobrovolnické smlouvy minimálně 6 měsíců (312 hodin) v oblasti sociálních služeb, služeb zaměstnanosti či institucí veřejné správy na jiných pozicích než v oblasti sociální práce a péče, či správy ale jednající s občany (posuzován počet hodin a náplň práce)


zaměstnanci nestátních a státních organizací poskytujících sociální služby pracující na jiných pozicích než v oblasti sociální práce a péče, kteří nepracují v přímém kontaktu s občany (např. správce počítačové sítě)



zaměstnanci institucí veřejné správy pracující na jiných pozicích než odborní referenti, kteří nepracují v přímém kontaktu s občany (např. správce počítačové sítě)



dobrovolníci působící na základě uzavřené dobrovolnické smlouvy minimálně 6 měsíců v oblasti sociálních služeb, služeb zaměstnanosti či institucí veřejné správy na jiných pozicích než v oblasti sociální práce a péče, či správy, kteří nepracují v přímém kontaktu s občany (posuzován počet hodin a náplň práce) 34

Ostatní 

zaměstnanci jiných organizací mohou také požádat o uznání praxe



posouzení pozice a pracovní náplně bude probíhat na základě v žádosti uvedených konkrétních skutečností Pokud není pracovní pozice úplně jistá, doporučuji uvést co nejvíce skutečností, které by procentuální rozsah uznané praxe mohly zvýšit. Vše je nutno doložit, např. originálem potvrzení nebo kopií dokumentu apod. Kopie dokumentu není nutné notářsky ověřovat.

35

POUŽITÉ ZDROJE Etický kodex sociálních pracovníků České republiky [online]. Praha: Společnost sociálních pracovníků ČR, 2006. [citováno 30.6.2014]. Dostupné z: http://sspcr.xf.cz/code.html

Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy. [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky. [citováno 30.6.2014]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/mediacentrum/aktualne/Eticky_kodex_uredniku_a_zamestnancu_verejne_spravy.pdf

Havrdová, Z. Kompetence v praxi sociální práce. Praha: Osmium, 1999. ISBN 80-902081-8-5.

Metodický pokyn děkana č. 1/2014 k realizaci praxí na Fakultě veřejných politik v Opavě Slezské univerzity v Opavě. [online]. Opava: FVP SU v Opavě, 2014. [citováno 30.6.2014]. Dostupné

z:

http://www.slu.cz/fvp/cz/o-fakulte/dokumenty/docs/metodicke-pokyny-

dekana/MPD-2014-01.pdf

Mezinárodní etický kodex sociální práce – principy. [online]. Praha: Společnost sociálních pracovníků ČR. [citováno 30.6.2014]. Dostupné z: http://sspcr.xf.cz/EK.html

Žádost o prodloužení platnosti akreditace studijního programu B 6731 Sociální politika a sociální práce studijního oboru Veřejná správa a sociální politika. Opava: FVP SU, ÚVSRP, 2014.

36

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1

Etický kodex sociálních pracovníků české republiky

Příloha 2

Mezinárodní etický kodex sociální práce – principy

Příloha 3

Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy

Příloha 4

Vzor žádosti o uznání praxe

37

Příloha 1 „ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY 1. Etické zásady 1. 1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv u skupin a jednotlivců tak, jak jsou vyjádřeny v dokumentech relevantních pro praxi sociálního pracovníka, a to především ve Všeobecné deklaraci lidských práv, Chartě lidských práv Spojených národů a v Úmluvě o právech dítěte a dalších mezinárodních deklaracích a úmluvách. Dále se řídí Ústavou, Listinou základních práv a svobod a dalšími zákony tohoto státu, které se od těchto dokumentů odvíjejí. 1. 2. Sociální pracovník respektuje jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, věk, pohlaví, rodinný stav, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě celé společnosti. 1. 3. Sociální pracovník respektuje právo každého jedince na seberealizaci v takové míře, aby současně nedocházelo k omezení stejného práva druhých osob. 1. 4. Sociální pracovník pomáhá jednotlivcům, skupinám, komunitám a sdružení občanů svými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi při jejich rozvoji a při řešení konfliktů jednotlivců se společností a jejich následků. 1. 5. Sociální pracovník dává přednost profesionální odpovědnosti před svými soukromými zájmy. Služby poskytuje na nejvyšší odborné úrovni.

2. Pravidla etického chování sociálního pracovníka 2. 1. Ve vztahu ke klientovi 2. 1. 1. Sociální pracovník podporuje své klienty k vědomí vlastní odpovědnosti. 2. 1. 2. Sociální pracovník jedná tak, aby chránil důstojnost a lidská práva svých klientů. 2. 1. 3. Sociální pracovník pomáhá se stejným úsilím a bez jakékoliv formy diskriminace všem klientům. Sociální pracovník jedná s každým člověkem jako s celostní bytostí. Zajímá se o celého člověka v rámci rodiny, komunity a společenského a přirozeného prostředí a usiluje o 38

rozpoznání všech aspektů života člověka. Sociální pracovník se zaměřuje na silné stránky jednotlivců, skupin a komunit a tak podporuje jejich zmocnění. 2. 1. 4. Chrání klientovo právo na soukromí a důvěrnost jeho sdělení. Data a informace požaduje s ohledem na potřebnost při zajištění služeb, které mají být klientovi poskytnuty a informuje ho o jejich potřebnosti a použití. Žádnou informaci o klientovi neposkytne bez jeho souhlasu. Výjimkou jsou osoby, které nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu (zejména nezletilé děti) nebo tehdy, kdy jsou ohroženy další osoby. V případech, kde je to v 2 souladu s platnými právními předpisy, umožňuje účastníkům řízení nahlížet do spisů, které se řízení týkají. 2. 1. 5. Sociální pracovník podporuje klienty při využívání všech služeb a dávek sociálního zabezpečení, na které mají nárok, a to nejen od instituce, ve které jsou zaměstnáni, ale i ostatních příslušných zdrojů. Poučí klienty o povinnostech, které vyplývají z takto poskytnutých služeb a dávek. Podporuje klienta při řešení problémů týkajících se dalších sfér jeho života. 2. 1. 6. Sociální pracovník podporuje klienty při hledání možností jejich zapojení do procesu řešení jejich problémů. 2. 1. 7. Sociální pracovník je si vědom svých odborných a profesních omezení. Pokud s klientem nemůže sám pracovat, předá mu informace o dalších formách pomoci. Sociální pracovník jedná s osobami, které používají jejich služby (klienty) s účastí, empatií a péčí. 2. 2. Ve vztahu ke svému zaměstnavateli 2. 2. 1. Sociální pracovník odpovědně plní své povinnosti vyplývající ze závazku ke svému zaměstnavateli. 2. 2. 2. V zaměstnavatelské organizaci spolupůsobí při vytváření takových podmínek, které umožní sociálním pracovníkům v ní zaměstnaným přijmout a uplatňovat závazky vyplývající z tohoto kodexu. 2. 2. 3. Snaží se ovlivňovat sociální politiku, pracovní postupy a jejich praktické uplatňování ve své zaměstnavatelské organizaci s ohledem na co nejvyšší úroveň služeb poskytovaných klientům. 2. 3. Ve vztahu ke kolegům

39

2. 3. 1. Sociální pracovník respektuje znalosti a zkušenosti svých kolegů a ostatních odborných pracovníků. Vyhledává a rozšiřuje spolupráci s nimi a tím zvyšuje kvalitu poskytovaných sociálních služeb. 2. 3. 2. Respektuje rozdíly v názorech a praktické činnosti kolegů a ostatních odborných a dobrovolných pracovníků. Kritické připomínky k nim vyjadřuje na vhodném místě vhodným způsobem. 2.3.3. Sociální pracovník iniciuje a zapojuje se do diskusí týkajících se etiky se svými kolegy a zaměstnavateli a je zodpovědný za to, že jeho rozhodnutí budou eticky podložená. 2. 4. Ve vztahu ke svému povolání a odbornosti 2. 4. 1. Sociální pracovník dbá na udržení a zvyšování prestiže svého povolání. 2. 4. 2. Neustále se snaží o udržení a zvýšení odborné úrovně sociální práce a uplatňování nových přístupů a metod. 2. 4. 3. Působí na to, aby odbornou sociální práci prováděl vždy kvalifikovaný pracovník s odpovídajícím vzděláním. 2. 4. 4. Je zodpovědný za své soustavné celoživotní vzdělávání a výcvik, což je základ pro udržení stanovené úrovně odborné práce a schopnosti řešit etické problémy. 2. 4. 5. Pro svůj odborný růst využívá znalosti a dovednosti svých kolegů a jiných odborníků, naopak své znalosti a dovednosti rozšiřuje v celé oblasti sociální práce. 2. 4. 6. Sociální pracovník spolupracuje se školami sociální práce, aby podpořil studenty sociální práce při získávání kvalitního praktického výcviku a aktuální praktické znalosti. 2. 5. Ve vztahu ke společnosti 2. 5. 1. Sociální pracovník má právo i povinnost upozorňovat širokou veřejnost a příslušné orgány na případy porušování zákonů a oprávněných zájmů občanů. 2. 5. 2. Zasazuje se o zlepšení sociálních podmínek a zvyšování sociální spravedlnosti tím, že podněcuje změny v zákonech, v politice státu i v politice mezinárodní. 2. 5. 3. Upozorňuje na možnost spravedlivějšího rozdílení společenských zdrojů a potřebu zajistit přístup k těmto zdrojům těm, kteří to potřebují. 2. 5. 4. Působí na rozšíření možností a příležitostí ke zlepšení kvality života pro všechny osoby, a to se zvláštním zřetelem ke znevýhodněným a postiženým jedincům a skupinám. 40

2. 5. 5. Sociální pracovník působí na zlepšení podmínek, které zvyšují vážnost a úctu ke kulturám, které vytvořilo lidstvo. 2. 5. 6. Sociální pracovník požaduje uznání toho, že je zodpovědný za své jednání vůči osobám, se kterými pracuje, vůči kolegům, zaměstnavatelům, profesní organizaci a vzhledem k zákonným ustanovením, a že tyto odpovědnosti mohou být ve vzájemném konfliktu.

Etické problémové okruhy Tyto problémové okruhy by měly být rozpracovány v rozšířeném kodexu, který by byl zaměřen na specifika sociální práce v různých oblastech. Sociální práce s jednotlivcem, rodinami, skupinami, komunitami a organizacemi vytváří pro sociálního pracovníka situace, ve kterých musí nejen eticky hodnotit, vybírat možnosti, ale i eticky rozhodovat. Sociální pracovník eticky uvažuje při sociálním šetření, sběru informací, jednáních a při své profesionální činnosti o použití metod sociální práce, o sociálně technických opatřeních a administrativně správních postupech z hlediska účelu, účinnosti a důsledků na klientův život. A. Základní etické problémy jsou - kdy vstupovat či zasahovat do života občana a jeho rodiny, skupiny či obce (např. z hlediska prevence či sociální terapie společensky nežádoucí situace), - kterým sociálním případům dát přednost a věnovat čas na dlouhodobé sociálně výchovné působení, - kolik pomoci a péče poskytnout, aby stimulovaly klienta ke změně postojů a k odpovědnému jednání a nevedly k jejich zneužití, - kdy přestat se sociální terapií a poskytováním služeb a dávek sociální pomoci

B. Další problémové okruhy, které se občas vyskytují a vyžadují etické hodnocení a rozhodování vyplývají z následujících situací, kdy loajalita sociálního pracovníka s klientem se dostane do střetu zájmů - při konfliktu zájmu samotného sociálního pracovníka se zájmem klienta, 41

- při konfliktu klienta a jiného občana, - při konfliktu mezi institucí či organizací a skupinou klientů, - při konfliktu zájmu klientů a ostatní společností, - při konfliktu mezi zaměstnavatelem a jeho sociálními pracovníky.

C. Sociální pracovník má ve své náplni roli pracovníka, který klientům pomáhá a současně má klienty kontrolovat. Vztahy mezi těmito protichůdnými aspekty sociální práce vyžadují, aby si sociální pracovníci vyjasnili etické důsledky kontrolní role a do jaké míry je tato role přijatelná z hlediska základních hodnot sociální práce.

Postupy při řešení etických problémů 1. Závažné etické problémy budou probírány a řešeny ve skupinách pracovníků v rámci Společnosti sociálních pracovníků ČR (dále jen Společnost). Sociální pracovník má mít možnost: diskutovat, zvažovat a analyzovat tyto problémy ve spolupráci s kolegy a dalšími odborníky, event. i za účasti stran, kterých se týkají. 2. Společnost může doplnit a přizpůsobit etické zásady pro ty oblasti terénní sociální práce, kde jsou etické problémy komplikované a závažné. 3. Na základě tohoto kodexu je úkolem Společnosti pomáhat jednotlivým sociálním pracovníkům analyzovat a pomáhat řešit jednotlivé problémy.

Etický kodex byl schválen plénem Společnosti sociálních pracovníků 19. 5. 2006 a nabývá účinnosti od 20. 5. 2006.“6

Etický kodex sociálních pracovníků české republiky [online]. Praha: Společnost sociálních pracovníků ČR, 2006. [citováno 30.6.2014]. Dostupné z: http://sspcr.xf.cz/code.html 6

42

Příloha 2 „Mezinárodní etický kodex sociální práce – principy Návrh přijatý valným shromážděním IFSW (Mezinárodní federace sociálních pracovníků), Adelaide, Austrálie, 29. 9. - 1. 10. 2004

1. Úvod Etické uvědomění je nutnou součástí odborné praxe sociálních pracovníků. Schopnost a oddanost etickému jednání je základním aspektem kvality služby nabízené uživatelům služeb sociální práce. 2. Definice sociální práce Profese sociální práce podporuje sociální změnu, řešení problémů v lidských vztazích a také zmocnění a osvobození lidí v zájmu zvýšení blaha. Sociální práce zasahuje v oblastech, kde dochází k interakci lidí a jejich prostředí, a využívá k tomu teorie lidského chování a sociálních systémů. Základem sociální práce jsou principy lidských práv a sociální spravedlnosti. 3. Mezinárodní konvence Mezinárodní deklarace a úmluvy o lidských právech vytvářejí obecné standardy a poukazují na práva, která jsou globální společností akceptována. Dokumenty relevantní pro praxi sociální práce jsou: • Mezinárodní pakt o občanských a politických právech • Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech • Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace • Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen • Úmluva původních domorodých obyvatel (11,0 konvence 169)

43

4. Principy 4.1 Lidská práva a lidská důstojnost Sociální práce je založena na respektu k hodnotě a důstojnosti všech lidí a na právech, která z toho vyplývají. Sociální pracovníci podporují a chrání fyzickou, duševní, emocionální a duchovní integritu a blaho každého člověka. To znamená: 1. Respektovat právo na sebeurčení - sociální pracovníci respektují a podporují právo lidí na provádění vlastních výběrů a rozhodnutí, nezávisle na jejich hodnotách a životních rozhodnutích, za předpokladu, že to neohrozí práva a legitimní zájmy druhých. 2. Podporovat právo na participaci - sociální pracovníci podporují plné zapojení a účast lidí, kteří používají jejich služby, taková mi způsoby, aby mohli dosáhnout zmocnění ve všech aspektech rozhodování a jednání, které ovlivňuje jejich život. 3. Jednat s každým člověkem jako s celostní bytostí - sociální pracovníci se zajímají o celého člověka v rámci rodiny, komunity a společenského a přirozeného prostředí a usilují o rozpoznání všech aspektů života člověka. 4. Identifikovat a rozvinout silné stránky - sociální pracovníci se zaměřují na silné stránky jednotlivců, skupin a komunit, a tak podporují jejich zmocnění. 4. 2 Sociální spravedlnost Sociální pracovníci mají povinnost podporovat sociální spravedlnost ve vztahu ke společnosti obecně i ve vztahu k lidem, se kterými pracují. To znamená: 1. Čelit negativní diskriminaci - sociální pracovníci mají povinnost čelit negativní diskriminaci na základě takových charakteristik, jako jsou schopnosti, věk, kultura, rod nebo pohlaví, rodinný stav, socioekonomický status, politické názory, barva pleti nebo jiné fyzické charakteristiky, sexuální orientace nebo duchovní přesvědčení. 2. Uznat diverzitu - sociální pracovníci rozpoznávají a respektují etnickou a kulturní rozdílnost ve společnostech, kde pracují, berouce při tom v úvahu individuální, rodinné, skupinově a komunitní odlišnosti. 3. Spravedlivě distribuovat zdroje - sociální pracovníci zaručují, že zdroje, které mají k dispozici, jsou rozdělovány spravedlivě ve shodě s potřebami.

44

4. Čelit nespravedlivé politice a praktikám - sociální pracovníci mají povinnost upozorňovat své zaměstnavatele, tvůrce politik, politiky samotné a veřejnost na situace, kdy lidé žijí v chudobě, když zdroje nejsou adekvátní nebo když rozdělování zdrojů, politika a praxe jsou utlačující, nespravedlivé nebo škodlivé. 5. Pracovat na základě solidarity - sociální pracovníci mají povinnost čelit sociálním podmínkám, které přispívají k sociálnímu vyloučení, stigmatizaci nebo útisku, a pracovat pro sociální inkluzi.

5. Profesionální jednání Národní členské organizace IFSW mají povinnost rozvíjet a pravidelně aktualizovat svoje vlastní etické normy nebo etické směrnice tak, aby byly konzistentní s prohlášením IFSW. Národní organizace mají také povinnost informovat sociální pracovníky a vzdělavatele v sociální práci o těchto normách a směrnicích. Sociální pracovníci by měli jednat v souladu s etickým kodexem nebo směrnicemi, které platí v jejich zemi. Tyto budou obvykle zahrnovat detailnější pravidla v etické praxi specifická podle národního kontextu. Následující obecná doporučení pro profesionální jednání se týkají toho, že: 1. Od sociálních pracovníků se očekává, že budou rozvíjet a udržovat požadované dovednosti a kompetence v oblasti své práce. 2. Sociální pracovníci nedopustí, aby jejich dovednosti byly využity k nehumánním účelům, jako je například mučení nebo terorismus. 3. Sociální pracovníci jednají bezúhonným způsobem. To zahrnuje nezneužívání vztahu důvěry s lidmi, kteří užívají jejich služeb, rozeznávání hranice mezi osobním a profesním životem a nezneužívání svého postavení pro osobní obohacení nebo zisk. 4. Sociální pracovníci jednají s lidmi, kteří používají jejich služby, s účastí, empatií a péčí. 5. Sociální pracovníci nepodřizují potřeby a zájmy lidí, kteří užívají jejich služeb, svým vlastním potřebám a zájmům.

45

6. Sociální pracovníci mají povinnost učinit nezbytné kroky v profesionální i osobní péči o sebe na pracovišti i ve společnosti s cílem zajistit, aby byli schopni poskytovat odpovídající služby. 7. Sociální pracovníci zachovávají důvěrnost informací, které se týkají lidí užívajících jejich služby. Výjimky mohou být odůvodněny pouze na základě vyššího etického požadavku (jako je například ochrana života). 8. Sociální pracovníci vyžadují uznání toho, že jsou zodpovědní za své jednání vzhledem k lidem, se kterými pracují, vzhledem ke kolegům, zaměstnavatelům, profesní asociaci a vzhledem k zákonným ustanovením, a že tyto odpovědnosti mohou být ve vzájemném konfliktu. 9. Sociální pracovníci mají povinnost spolupracovat se školami sociální práce, aby podpořili studenty sociální práce při získávání kvalitního praktického výcviku a aktuální praktické znalosti. 10. Sociální pracovníci iniciují a zapojují se do diskusí týkajících se etiky se svými kolegy a zaměstnavateli a jsou odpovědni za to, že jejich rozhodnutí budou eticky podložená. 11. Sociální pracovníci jsou připraveni uvést důvody svých rozhodnutí, založených na etickém rozvažování, a jsou odpovědni za svoje volby a jednání. 12. Sociální pracovníci pracují na vytváření takových podmínek ve svých zaměstnavatelských organizacích i ve své zemi, aby principy tohoto prohlášení i principy jejich národního kodexu (existuje-li) byly diskutovány, hodnoceny a prosazovány.“7

7

Mezinárodní etický kodex sociální práce – principy. [online]. Praha: Společnost sociálních pracovníků ČR. [citováno 30.6.2014]. Dostupné z: http://sspcr.xf.cz/EK.html

46

Příloha 3 „Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy Preambule Každý úředník a zaměstnanec veřejné správy je povinen při rozhodování dodržovat a ctít zákonnost všech postupů a rovný přístup ke všem fyzickým i právnickým osobám. Smyslem tohoto kodexu je vytvářet, udržovat a prohlubovat důvěru veřejnosti ve veřejnou správu. Účelem Etického kodexu úředníků a zaměstnanců veřejné správy (dále jen „Kodex“) je vymezit a podporovat žádoucí standardy chování úředníka a zaměstnance veřejné správy ve vztahu k veřejnosti a spolupracovníkům. Úředník a zaměstnanec veřejné správy zachovává věrnost zásadám práva a spravedlnosti vyplývajícím z evropského kulturního a historického dědictví, jedná v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody, zachovává úctu a loajalitu k České republice, jakož i k úřadu a ostatním úředníkům a zaměstnancům veřejné správy.

Článek 1 Zákonnost (1) Úředník a zaměstnanec veřejné správy plní úkoly veřejné správy v souladu s ústavním pořádkem, se zákony a ostatními právními předpisy a s právem Evropské unie, jakož i s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. (2) Při plnění úkolů veřejné správy jedná úředník a zaměstnanec veřejné správy pouze v rozsahu zákonem svěřené pravomoci orgánu veřejné správy a v souladu s jejím účelem.

Článek 2 Rozhodování (1) V mezích zákona úředník a zaměstnanec veřejné správy vždy volí nejvhodnější řešení s ohledem na veřejný zájem a na rozhodné okolnosti konkrétního případu. Dbá na to, aby rozhodnutí nemohlo být z objektivního hlediska vnímáno jako nespravedlivé. Do práv osob úředník a zaměstnanec veřejné správy zasahuje jen za podmínek stanovených zákonem a

47

v nezbytném rozsahu, nutném k dosažení účelu sledovaného veřejným zájmem, k jehož ochraně mu byla pravomoc svěřena. (2) Při volbě nejvhodnějšího postupu úředník a zaměstnanec veřejné správy respektuje v mezích právních předpisů též koncepce, priority a cíle úřadu, jeho vnitřní předpisy a pokyny nadřízených vydané v souladu s tímto kodexem.

Článek 3 Profesionalita (1) Výkon veřejné správy je službou veřejnosti. Úředník a zaměstnanec veřejné správy vykonává veřejnou správu na vysoké odborné úrovni, kterou si prohlubuje průběžným studiem, s nejvyšší mírou slušnosti, porozumění a ochoty a bez jakýchkoli předsudků, v souladu se zásadou rovných příležitostí bez ohledu na barvu pleti, pohlaví, národnost, náboženství, etnickou příslušnost nebo jiné charakteristiky. Nepřipouští diskriminaci či obtěžování. Za kvalitu své práce a za rozvíjení svých odborných znalostí je osobně odpovědný a své vzdělání si studiem průběžně prohlubuje. (2) Úředník a zaměstnanec veřejné správy jedná korektně s ostatními spolupracovníky i se zaměstnanci jiných orgánů veřejné správy, respektuje znalosti a zkušenosti svých kolegů i jiných odborníků a účinně je využívá i pro svůj odborný růst. (3) Ve vztahu k veřejnosti jedná úředník a zaměstnanec veřejné správy s nejvyšší mírou zdvořilosti, vstřícnosti a ochoty a bez jakýchkoli předsudků.

Článek 4 Nestrannost (1) Úředník a zaměstnanec veřejné správy dbá na to, aby jeho rozhodování bylo objektivní, nestranné a přijaté řešení bylo vždy v souladu s veřejným zájmem. Při rozhodování nesmí úředník a zaměstnanec veřejné správy preferovat osobní či skupinové zájmy ani se nechat ovlivnit pozitivními či negativními vztahy ke konkrétním osobám. Úředník a zaměstnanec veřejné správy se zdrží také všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost jeho rozhodování. 48

(2) Ve shodných nebo podobných případech jedná úředník a zaměstnanec veřejné správy tak, aby mezi jednotlivými postupy nevznikaly rozdíly, jež není možno odůvodnit objektivními skutečnostmi, zejména konkrétními okolnostmi daného případu. (3) Úředník a zaměstnanec veřejné správy vystupuje vůči účastníkům právních vztahů objektivně tak, aby je neuváděl v omyl o jejich právech a povinnostech, informuje je srozumitelně; veškerá hodnocení provádí profesionálně, objektivně, bez emocí a bez sledování osobního prospěchu a v souladu s právem a spravedlností.

Článek 5 Rychlost a efektivita (1) Úředník a zaměstnanec veřejné správy vyřizuje pracovní záležitosti zodpovědně, bez zbytečných průtahů, nejpozději v zákonem stanovených lhůtách. (2) Při plnění jemu svěřených úkolů postupuje úředník a zaměstnanec tak, aby stranám ani úřadu nevznikaly zbytečné náklady.

Článek 6 Střet zájmů (1) Úředník a zaměstnanec veřejné správy svým jednáním předchází situacím, ve kterých by byl vystaven možnému střetu svého soukromého zájmu a zastávaného funkčního zařazení. Soukromý zájem zahrnuje jakoukoliv výhodu pro něj, jeho rodinu, blízké a příbuzné osoby a právnické nebo fyzické osoby, se kterými měl nebo má obchodní nebo politické vztahy. (2) Úředník a zaměstnanec veřejné správy nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že se bude odvolávat na svou pozici nebo funkci ve věcech, které nesouvisejí s plněním jemu svěřených úkolů při výkonu veřejné správy. (3) Úředník a zaměstnanec veřejné správy se nezúčastní žádné činnosti, která se neslučuje s řádným výkonem jeho pracovních povinností nebo tento výkon omezuje. (4) Pokud si úředník a zaměstnanec veřejné správy není jistý, zda jde o úkony slučitelné s jeho podílem na výkonu veřejné správy, projedná záležitost se svým nadřízeným.

49

Článek 7 Korupce (1) Úředník a zaměstnanec veřejné správy nesmí při svém rozhodování a v souvislosti s rozhodováním přijímat ani vyžadovat dary či jiná zvýhodnění pro sebe nebo někoho jiného, popřípadě jakýmkoli jiným způsobem připustit ovlivnění plnění jemu svěřených úkolů v oblasti veřejné správy, objektivního hodnocení věci a nestranného rozhodování. Dary nebo výhody poskytované úředníku a zaměstnanci veřejné správy zaměstnavatelem tímto nejsou dotčeny. (2) Úředník a zaměstnanec veřejné správy jedná tak, aby se při plnění jemu svěřených úkolů v oblasti veřejné správy nedostal do postavení, ve kterém by byl zavázán nebo se cítil být zavázán oplatit službu či laskavost, která mu byla prokázána. (3) Úředník a zaměstnanec veřejné správy se vyvaruje vztahů vzájemné závislosti a nepatřičného vlivu jiných osob (klientelismus, nepotismus), jež by mohly ohrozit jeho nestrannost. (4) Jakékoli korupční jednání nebo podezření na takové jednání, o kterém se úředník a zaměstnanec veřejné správy dozvěděl hodnověrným způsobem, je úředník a zaměstnanec veřejné správy povinen oznámit svému nadřízenému nebo orgánu činnému v trestním řízení. Dále je úředník a zaměstnanec veřejné správy povinen bezodkladně oznámit nabídnutí či získání neoprávněné výhody. (5) Ve všech případech, kdy by mohla vzniknout pochybnost, zda úředník a zaměstnanec veřejné správy postupuje v souladu s tímto článkem, informuje úředník a zaměstnanec veřejné správy svého nadřízeného a postupuje dle jeho pokynů.

Článek 8 Nakládání se svěřenými prostředky Úředník a zaměstnanec veřejné správy vynakládá, v souladu s právními předpisy, veškeré úsilí, aby zajistil maximálně efektivní a ekonomické spravování a využívání finančních zdrojů a zařízení, které mu byly svěřeny, jakož i služeb, které mu byly poskytnuty. S těmito svěřenými prostředky nakládá efektivně a hospodárně. 50

Článek 9 Mlčenlivost (1) Úředník a zaměstnanec veřejné správy zachovává mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s plněním úkolů veřejné správy, jež by mohly poškodit nebo ohrozit činnost zaměstnavatele. Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na skutečnosti, které zakládají podezření na korupční jednání. (2) Úředník a zaměstnanec veřejné správy je povinen zachovat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděl při výkonu úřední činnosti, zejména o osobních údajích nebo utajovaných informacích v rozsahu stanoveném právními předpisy, pokud není této povinnosti v souladu s právními předpisy zproštěn. Článek 10 Informování veřejnosti Každý úředník a zaměstnanec veřejné správy poskytuje při plnění svých úkolů pravdivé a úplné informace v souladu s právními předpisy. Informace o činnosti orgánu veřejné správy, plnění jeho funkcí, jakož i další informace určené veřejnosti sděluje za orgán veřejné správy úředník a zaměstnanec veřejné správy, který je k tomu určen.

Článek 11 Veřejná činnost (1) Úředník a zaměstnanec veřejné správy jedná při výkonu veřejné správy politicky nestranným způsobem. Úředník a zaměstnanec veřejné správy nevykonává veřejnou činnost, která by mohla narušit důvěru veřejnosti v jeho schopnost nestranně plnit úkoly veřejné správy. (2) Úředník a zaměstnanec veřejné správy se v soukromém životě vyhýbá takovým činnostem, chování a jednání, která by mohla snížit důvěru ve veřejnou správu v očích veřejnosti nebo dokonce zavdat příčinu k ovlivňování úředníka a zaměstnance veřejné správy. Jedná tak, aby jeho chování přispívalo k dobré pověsti úřadu veřejné správy.

Článek 12 51

Reprezentace (1) Úředník a zaměstnanec veřejné správy užívá v zaměstnání oděv, který je adekvátní jeho práci a odpovídá vážnosti jeho úřadu. (2) Úředník a zaměstnanec veřejné správy jedná s každým ohleduplně, způsobem přiměřeným jeho sociálním schopnostem a komunikačním potřebám, a respektuje jeho individualitu. Veškerá jednání s dotčenými osobami vede úředník a zaměstnanec veřejné správy taktně a způsobem, který respektuje důstojnost těchto osob. (3) Úředník a zaměstnanec veřejné správy svým jednáním a vystupováním podporuje důvěryhodnost a vážnost úřadu.

Článek 13 Uplatnitelnost a vymahatelnost Kodex navazuje na základní práva a povinnosti zaměstnanců uvedené v zákoníku práce a pracovním řádu. Zásadní porušování bude posuzováno jako porušení zákoníku práce, resp. pracovního řádu se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Článek 14 Závěrečná ustanovení (1) Úředník a zaměstnanec veřejné správy dodržuje stanovené etické zásady, aktivně podporuje etické jednání a podílí se na vytváření protikorupčního prostředí. Uvědomuje si, že selhání jednotlivce v oblasti etiky má dopad na veřejnou správu jako celek, a proto jde ostatním příkladem. (2) Poukáže-li úředník a zaměstnanec veřejné správy oprávněně na neetické chování, nebude mít jeho jednání negativní důsledky v pracovněprávních vztazích. (3) Respektování zásad etiky je věcí profesionální cti úředníka a zaměstnance veřejné správy. Bez jejich dodržování a dodržování Kodexu nelze dostát profesionální povinnosti úředníka a zaměstnance veřejné správy.“ 8

52

Příloha 4

Vzor žádosti o uznání praxe Titul Jméno Příjmení, titul Vedoucí ÚVSRP Bezručovo nám. 14 746 01 Opava

V … dne …

Žádost o uznání odborné praxe Vážený/á pane/í vedoucí, jsem studentem 1. (2., 3.)12 ročníku kombinované formy studia oboru VSSP v Opavě (příp. Trutnově či Táboře) 12. Dovoluji si Vás požádat o uznání odborné praxe v rozsahu 100% (75%, 50%, 25%9). Od roku …. dosud jsem zaměstnancem …. a pracuji jako … . Případně: Od … (datum) pracuji jako dobrovolník na základě platné smlouvy s dobrovolníkem u organizace … Součástí výkonu mé pracovní pozice je… V příloze této žádosti přikládám potvrzení zaměstnavatele (organizace) a kopii pracovní náplně (případně jiné dokumenty). Děkuji Vlastnoruční podpis Jméno a příjmení Osobní číslo Student 1. (2., 3. 12) ročníku VSRP v Opavě (v Táboře, v Trutnově12) Adresa bydliště: Email: Telefon:

Přílohy: - potvrzení zaměstnavatele 8

Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy. [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky. [citováno 30.6.2014]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/mediacentrum/aktualne/Eticky_kodex_uredniku_a_zamestnancu_verejne_spravy.pdf 9 Nehodící se vymažte

53

- kopie pracovní náplně - jiné důležité dokumenty

54

Průvodce odbornou praxí studentů VSSP

Recommend Documents